1. PLATEBNÍ NESCHOPNOST ZAMĚSTNAVATELE - NOVELA

 

Vláda schválila novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Kromě jiného je definováno rozhodné období, nově se definuje platební neschopnost zaměstnavatele, pojem nadnárodní zaměstnavatel i zaměstnanec, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon. Jaké další změny novela přináší a jaký budou mít dopad na praxi?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …

 

 

1. Aktualizace III/2 – Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů /A5, str. 88/

 

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

 

3. Poradce 6/2023 – Insolvenční zákon s komentářem – komentář /A5, str. 384/

 

4. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

 

 

Cena balíčku je 792 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 396 Kč. Ušetříte 396 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

 

2. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH

 

Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …

 

 

1. Poradce 1-2/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 450/

 

2. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/

 

3. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5, str. 336/

 

4. PaM 8/2023 – Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů – příspěvek /A4, str. 80/

 

 

Cena balíčku je 1413 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 990 Kč. Ušetříte 423 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

 

3. ODPADY, OBALY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

 

Potřebujete ke své práci aktuální znění zákonů po posledních novelách? Nabízíme vám úplná znění zákonů, které vám pomohou při vaši činnosti. Máte jedinečnou možnost získat je za zvýhodněnou cenu.

Zákony a Aktualizace jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, pracovníkům veřejné správy, obecním úřadům, městům, živnostníkům, ekonomům, manažerům, stavebníkům …

 

 

1. Zákony VI/2023 – Zákon o odpadech, zákon o obalech ... – úplná znění zákonů /A5, str. 640/

 

2. Aktualizace VI/1 – Energetický zákon – úplné znění zákona /A5, str. 128/

 

3. Aktualizace VI/2 – Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci – úplné znění nařízení /A5, str. 32/

 

Cena balíčku je 398 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 199 Kč. Ušetříte 199 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

4. OBCHODNÍ, OBČANSKÉ A TRESTNÍ PRÁVO

 

Potřebujete ke své práci aktuální znění zákonů týkajících se obchodního, občanského a trestního práva po posledních novelách? Nabízíme vám úplná znění zákonů, které vám pomohou při vaši činnosti.

Publikace jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, orgánům činným v trestním řízení, ekonomům, manažerům, živnostníkům, auditorům, exekutorům …

 

 

1. Zákony IIA/2023 – Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích ... – úplná znění zákonů /A5, str. 640/

 

2. Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 592/

 

 

Cena balíčku je 462 Kč. Cena balíčku s 10 % slevou je 400 Kč. Ušetříte 62 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

 

5. BOZP

 

Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP stanoví zákoník práce. Další požadavky v oblasti zajištění BOZP stanoví zákon o BOZP a jeho prováděcí předpisy. Zákon reaguje na potřebu častých změn právní úpravy BOZP, reagujících na technický pokrok, ale též na pokrok v oblasti lékařských věd. Úprava zákona o BOZP dopadá i na situace, kdy mohou být reálné pochybnosti o tom, zda práce byla u zaměstnavatele vykonávána legálně. Jaká jsou aktuálně platná pravidla?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …

 

 

1. Poradce 13/2023 – Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem – komentář /A5, str. 240/

 

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

 

3. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

 

 

Cena balíčku je 834 Kč Cena balíčku se 20 % slevou je 671 Kč. Ušetříte 163 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

6. RODINNÉ PODNIKÁNÍ

 

Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim vyhnout?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...

 

 

1. DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/

 

2. Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

 

3. PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/

 

4. Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5, str. 224/

 

 

Cena balíčku je 1328 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč. Ušetříte 664 Kč.   Poštovné a balné je 121 Kč.

 

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

 

V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme pak o tzv. rodinném podnikání.

 

Může přitom dojít k následujícím variantám rodinného podnikání:

·         podniká pouze jeden z manželů nebo oba manželé, přičemž v rámci podnikání s manželem spolupracuje druhý manžel popř. členové rodiny,

·         manželé nebo další členové rodiny vytvoří tzv. rodinný závod (rodinný podnik),

·         podniká pouze jeden z manželů a k podnikání využívá majetek zahrnutý ve společném jmění manželů,

·         k podnikání je využit hmotný majetek ve spoluvlastnictví rodinných příslušníků,

·         podniká současně manžel i manželka v různých předmětech podnikání s využitím majetku zahrnutém ve společném jmění manželů,

·         podnikající člen rodiny zaměstnává další členy rodiny v rámci pracovněprávních vztahů,

·         manžel podniká za účasti vkladu tichého společníka z členů rodiny,

·         manžel založí společnost s r.o., v níž zaměstná manželku resp. další členy rodiny,

·         manželé založí jako společníci obchodní společnost (nejčastěji společnost s r.o.), v níž jsou zaměstnáni případně i další členové rodiny,

·         manželé nebo členové rodiny se sdruží v rámci společnosti a vyvíjejí společné podnikatelské aktivity v rámci této společnosti,

·         k podnikání je využit tzv. svěřenský fond

 

V jednotlivých kapitolách se následně zabýváme vybranými oblastmi rodinného podnikání, a to jak z pohledu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, zákoníku práce, živnostenského zákona, zákona o účetnictví, a především z pohledu zákona o daních z příjmů. Pozornost zaměříme i na oblast daňového řešení zaměstnávání členů rodiny a na důsledky úmrtí člena rodiny – podnikatele a pokračování dědice v podnikání.

Příspěvek vychází z legislativně právních předpisů ke dni 30. 4. 2023.

 

1. Podnikání a vedení účetnictví

 

1.1. Podnikatel ve smyslu občanského zákoníku

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) nedefinuje pojem podnikání a výslovně vymezuje pouze podnikatele a to v § 420 až § 435 ObčZ. V § 420 odst. 1 ObčZ se uvádí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

 

Z této definice podnikatele vyplývá, že podnikatelem je ten, kdo provozuje výdělečnou činnost:

·         samostatně

·         na svůj účet a odpovědnost

·         živnostenským či jiným obdobným způsobem

·         se záměrem činit tak soustavně

·         a za účelem dosažení zisku

 

Podle znění § 420 odst. 2 ObčZ pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 ObčZ se za podnikatele považuje také:

·         každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání,

·         popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

 

V § 421 ObčZ se uvádí, že za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku (ať je zapsaná povinně, nebo dobrovolně). Podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem. Tento podnikatel může připojit k vlastnímu jménu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, které však nesmí být klamavé.

Právní úprava obchodní firmy je vymezena v § 423 ObčZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, přičemž podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.

 

V § 425 ObčZ se uvádí, že člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.

 

V § 429 odst. 1 ObčZ se rozlišuje sídlo podnikatele a to podle toho, zda je či není podnikatel zapsán ve veřejném rejstříku. Uvádí se zde, že sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

 

Dle znění § 435 odst. 1 ObčZ musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

 

1.2. Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích

 

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou:

• osobní společnost – veřejná obchodní společnost a komanditní společnost
• kapitálová společnost – společnost s ručením omezeným a akciové společnosti (systém dualistický a monistický)
• evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení

 

Zákon o obchodních korporacích stanoví: postup založení obchodní korporace, orgány obchodní korporace, práva a povinnosti společníků (členů), vklady, zrušení a zánik obchodní korporace, jak z hlediska společných ustanovení vztahující se na všechny obchodní korporace, tak z hlediska rozčlenění na jednotlivé druhy obchodních společností a družstvo.

 

1.3. Formy podnikání fyzické osoby

Pro fyzickou osobu přichází v úvahu následující formy podnikání:

• Podnikání jako osoba samostatně výdělečná činná s příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu § 7 zákona o daních z příjmů. Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je:

a)             příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b)            příjem ze živnostenského podnikání,

c)             příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d)            podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

 

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále 

a)       příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)      příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)       c)příjem z výkonu nezávislého povolání

 

·         Podnikání ve formě založení obchodní společnosti, nejčastěji založení společnosti s r.o., ale může dojít i k založení jiné obchodní společnosti.

·         Účast na podnikání formou tichého společníka na základě uzavření smlouvy o tiché společnosti, vymezené v § 2747 až § 2755 ObčZ.

·         Podnikání formou sdružení společníků ve společnosti (dříve jako sdružení osob bez právní subjektivity) na základě smlouvy uzavřené dle § 2716 až § 2746 ObčZ.

·         Podnikání formou rodinného závodu vymezeného v § 700 až § 707 ObčZ.

·         Podnikání prostřednictvím svěřenského fondu vymezeného v § 1448 až § 1474 ObčZ – svěřenský fond je institut zřízený zakladatelem, který ze svého majetku vyčlení určitou část a prostřednictvím statutu svěřenského fondu svěří tento majetek svěřenskému správci, přičemž účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný anebo soukromý.

 

1.4. Vymezení účetních jednotek v ZoÚ

Zákon o účetnictví v § 1 odst. 2 vymezuje, kdo je účetní jednotkou a kdo z toho důvodu vede účetnictví. Jedná se např. o právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky; zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů; organizační složky státu; svěřenské fondy zřízené podle ObčZ; fondy obhospodařované penzijní společností; investiční fondy bez právní osobnosti.

Fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou a na které se vztahuje zákon o účetnictví, jsou vymezeny v § 1 odst. 2 písm. d) až h) ZoÚ:

písm. d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku – tyto účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 2 ZoÚ povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku. Podle znění § 45 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, se fyzická osoba, která je podnikatelem, podnikajícím na území ČR, zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o DPH, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč. V případě, že fyzická osoba, která je podnikatelem a má bydliště v ČR, nesplní výši pro povinný zápis do obchodního rejstříku, může být zapsána do obchodního rejstříku, pokud o zápis požádá;

písm. e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH vč. plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

Tyto účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 3 ZoÚ povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h) ZoÚ.

 

Obratem podle § 4a odst. 1 zákona o DPH se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

a)       zdanitelné plnění,

b)      plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo

c)       plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

 

Do obratu se dle § 4a odst. 2 ZDPH nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

písm. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého dobrovolného rozhodnutí.

Tyto účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 4 ZoÚ povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo h) ZoÚ.

písm. g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. a) až f) nebo h) až l) ZoÚ;

Tyto účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 5 ZoÚ povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h) ZoÚ.

písm. h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ukončit vedení účetnictví v souladu se zněním § 4 odst. 7 ZoÚ nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.

 

1.5. Kategorie účetních jednotek dle ZoÚ

Účetní jednotky jsou dle § 1b ZoÚ rozděleny do čtyř kategorií: mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka, velká účetní jednotka. Rozdělení do kategorií účetních jednotek je podle tří stanovených kritérií k rozvahovému dni. Těmito kritérii jsou:

·                     aktiva – rozumí se jimi aktiva celkem, tj. úhrn aktiv zjištěný z rozvahy,

·                     roční úhrn čistého obratu – rozumí se jím výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,

·                     průměrný počet zaměstnanců – rozumí se průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

 

Do příslušné kategorie je účetní jednotka zařazena, pokud dosáhne (překročí) alespoň dvě z těchto tří kritérií. Z § 1e odst. 2 ZoÚ vyplývá, že pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka (nebo skupina účetních jednotek) překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty kritérií, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky (nebo skupinu účetní jednotky).

 

Hodnotová kritéria jednotlivých kategorií účetních jednotek

• Mikro účetní jednotka je účetní jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

-        aktiva celkem 9 000 000 Kč,

-        roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

-        průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

 

• Malá účetní jednotka je účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

-        aktiva celkem 100 000 000 Kč,

-        roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

-        průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

 

• Střední účetní jednotka je účetní jednotka, která není mikro ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

-        aktiva celkem 500 000 000 Kč,

-        roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

-        průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

 

• Velká účetní jednotka je účetní jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

-        aktiva celkem 500 000 000 Kč,

-        roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

-        průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

 

Za velkou účetní jednotku se však vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Vymezení subjektů veřejného zájmu nalezneme v § 1a ZoÚ.

 

V § 1c ZoÚ naleznme hodnotová kritéria pro vymezení malé, střední a velké skupiny účetních jednotek.

 

1.6. Vedení účetnictví

Zákon o účetnictví rozeznává v rámci vedení účetnictví dva rozsahy vedení tohoto účetnictví:

·           základním účetnictvím je účetnictví v plném rozsahu (klasické podvojné účetnictví)

·           účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, kdy účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a dále postupovat dle jednotlivých úlev specifikovaných v § 13a ZoÚ.

 

Kdo může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, je stanoveno v § 9 odst. 3 ZoÚ – jde např. o malé účetní jednotky nebo mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

 

V § 1f ZoÚ jsou stanoveny podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví účetními jednotkami vymezenými v § 1 odst. 2 písm. a) a b) ZoÚ (jedná se např. o spolek, odborovou organizaci, organizaci zaměstnavatelů, církev ad., které nejsou plátcem DPH, celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč a hodnota majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč). Náplň jednoduchého účetnictví je stanovena v § 13b ZoÚ.

 

1.7. Povinnost ověření účetní závěrky auditorem

Podle znění § 20 odst. 1 ZoÚ jsou povinny mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenu auditorem, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále:

a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b) střední účetní jednotky,

c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50

d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

 

Podrobně rozebranou problematiku najdete v měsíčníku Daně, účetnictví, vzory a případy 7-8/2023.

 

Co rozumíme rodinným podnikem, jaké druhy obchodních korporací v rámci rodinného podniku bývají nejčastěji využívány v souvislosti s rodinným podnikáním a jaké je jejich základní daňové řešení?

 

VYMEZENÍ RODINNÉHO PODNIKU - Usnesením vlády ČR ze dne 18. října 2021 došlo ke zpřesnění definice rodinného podniku. Uvádí se zde, že rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost:

 

1. Rodinnou obchodní korporací je obchodní korporace, ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem, jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Za rodinnou obchodní korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace, nebo svěřenský správce svěřenského fondu.
2. Rodinná živnost je podnikání, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.
3. Za členy jedné rodiny se pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři (ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb.) nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do čtvrtého stupně, osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do třetího stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii, nebo sourozenci.

 

Podnikání v rámci rodinné obchodní korporace

Rodinní příslušníci mohou založit obchodní společnost za účelem společného podnikání, nejčastěji jde o společnost s r.o., komanditní společnost, resp. veřejnou obchodní společnost. Variantou společného podnikání je založení obchodní společnosti jedním nebo oběma manžely, nejčastěji pak jde o společnost s ručením omezeným. Pokud například manžel založí společnost s r.o. a je jejím jediným společníkem a současně je statutárním orgánem společnosti jako její jediný jednatel, pak tato společnost jakožto právnická osoba může uzavřít prostřednictvím svého statutárního orgánu pracovněprávní vztah s manželkou jako zaměstnancem společnosti. Obdobně může každý z manželů založit samostatnou obchodní společnost a tyto právnické osoby pak mohou uzavírat mezi sebou různé druhy smluv v souladu s občanským zákoníkem. Rovněž tak může dojít k uzavírání smluv mezi společností s r.o. zastoupenou statutárním orgánem - jednatelem (manžel) a manželkou – samostatně podnikající fyzickou osobou. Nutno zde mít na zřeteli dodržení postupu dle § 23 odst. 7 ZDP, týkající se sjednaných cen mezi kapitálově a jinak spojenými osobami.

 

Právní úprava veřejné obchodní společnosti je obsažena v § 95 až § 117 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Veřejnou obchodní společností je společnost alespoň dvou osob, které se zúčastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jde tedy o osobní obchodní společnost. Společníkem může být jak fyzická tak právnická osoba. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr. Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25% z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.

 

Právní úprava komanditní společnosti je obsažena v § 118 až § 131 ZOK. Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí neomezeně (komplementář). Pokud je jméno komanditisty uvedeno ve firmě, pak však ručí za dluhy společnosti jako komplementář.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty dv poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

 

Právní úprava společnosti s ručením omezeným je obsažena v § 132 až § 242 ZOK. Společností s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Jde o kapitálovou obchodní společnost.  Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak.

 

ŘEŠENÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ V JEDNOTLIVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH

 

Veřejná obchodní společnost

U veřejné obchodní společnosti jsou podle znění § 18b odst. 1 ZDP předmětem daně z příjmů pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 ZDP (srážková daň); to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. Dle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní společnosti předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti.

 

Veřejná obchodní společnost neúčtuje o dani z příjmů, ani nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vlastní zdanění u společníka závisí na tom, zda společník je fyzickou nebo právnickou osobou. U společníka, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) veřejné obchodní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP].  Podle znění § 7 odst. 4 ZDP je součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

 

Na společníky veřejné obchodní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

 

Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za společníka odvádět buď veřejná obchodní společnost, anebo si ho platí každý společník sám - v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

 

Poznámka:

·      Podíl společníka veřejné obchodní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

·      K podílu společníka veřejné obchodní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

·      Společník veřejné obchodní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).

 

Příklad 1

Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě) 40% a společník B 60%. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost základu daně z příjmů (rozdíl mezi příjmy a výdaji s úpravou podle § 23 až § 33 ZDP) ve výši 900 000 Kč.

Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u společníka A poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 900 000 Kč x 0,40 = 360 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 900 000 Kč x 0,60 = 540 000 Kč.

 

Příklad 2

Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě) 55% a společník B 45%. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost daňové ztráty ve výši 180 000 Kč.

Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u společníka A poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 180 000 Kč x 0,55 = 99 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 180 000 Kč x 0,45 = 81 000 Kč.

 

Komanditní společnost

je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. V ustanovení § 20 odst. 4 ZDP se uvádí, že u komanditní společnosti se základ daně stanovený dle § 23 až § 33 ZDP snižuje o částku připadající na komplementáře. Zbylý základ daně je základem daně společnosti, podléhající zdanění sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 19%.

 

Zdanění komplementářů komanditní společnosti je obdobné jako u společníka veřejné obchodní společnosti. Vlastní zdanění u komplementáře závisí na tom, zda společník – komplementář je fyzickou nebo právnickou osobou. U komplementáře, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti zdaňují přímo komplementáři v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. V § 7 odst. 5 ZDP se uvádí, že u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

 

Způsob zdanění podílů na zisku komanditistů je obdobný jako u společníků společnosti s ručením omezeným. Vyplácené podíly na zisku komanditistům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15%, kterou odvádí společnost jako plátce této daně. Příjmy za práci komanditisty komanditní společnosti jsou dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP příjmy ze závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda komanditista učiní nebo neučiní prohlášení k dani.

 

Poznámka:

·      Podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

·      K podílu komplementáře komanditní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

·      Komplementář komanditní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).

 

Na komplementáře komanditní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

 

Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za komplementáře odvádět buď komanditní společnost, anebo si ho platí komplementář sám - v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

 

Více o této problematice najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 6-7/2023.

 

Poradce č. 13/2023 (IV/2023)

·         Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci po novelách s komentářem

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         Platební neschopnost zaměstnavatele – ochrana zaměstnanců po novele

·         Nerovnosti ve mzdách

·         Brigády zaměstnanců na dočasné a příležitostné (sezonní) práce

·         Sleva zaměstnanci na nákup produktů zaměstnavatele

·         Chyby při výpočtu průměrného výdělku

·         Působnost územních samosprávných celků ve školství

·         Povinnosti obce při likvidaci odpadu

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         Zrušení EET

·         Podíly na zisku z hlediska daně z příjmů FO

·         Opravné přehledy OSVČ a ZP

·         Progresivní daň u FO

·         Příjmy z příležitostných činností

·         Slevy na dani z příjmů FO (2.)

·         Příklady z praxe – slevy na dani z příjmů FO

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Odměňování za práci, srážky ze mzdy

·         Technické zhodnocení majetku

·         Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění

·         Sociální pojištění

 

1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Daňové a nedaňové výdaje

·         Zaměstnavatelé a OSVČ bez minima ve ZP

·         Daně v praxi

·         Účetnictví

·         Zaměstnávání

·         Mzdy

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

 

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)

15. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)

 

Poradce č. 1-2/2024 (VI/2023)

·         Občanský zákoník po novelách s komentářem

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2023 (VI/2023)

·         Zákon o zaměstnanosti - novela

·         Zdravotní pojištění a studenti nejen jako brigádníci

·         Pomoc zaměstnancům zaměstnavatele v insolvenci – změny od 1. 7. 2023

·         Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů

·         Zastřený pracovněprávní vztah nebo práce načerno?

·         Příspěvek na rekreaci jako zaměstnanecký bendit

·         Pravomoci krajů a MŠMT

·         Místní daně a poplatky

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2023 (VI/2023)

·         Rodinný podnik

·         Letní problémy na pracovišti

·         Ukončení studia na střední škole a zdravotní pojištění

·         Nedobytné pohledávky ze zápůjček – úroky

·         Kdy zdanit příjmy z nájmu

·         Poskytovatelé leasingu – zdanění příjmů

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2023 (VI/2023)

·         Rodinné podnikání v podmínkách roku 2023

·         Finanční deriváty v účetnictví

·         Finanční a operativní leasing v účetnictví a daních

 

1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2023 (VI/2023)

·         Rodinné podnikání

·         Daně v praxi

·         Účetnictví

·         Zaměstnávání

·         Mzdy

·         Veřejná správa

 

NOVINKY

 

Aktualizace III/2 (VI/2023)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

 

Aktualizace III/1 (IV/2023)

·         Zákon o zaměstnanosti

 

Aktualizace V/1 (III/2023)

·         Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

 

Aktualizace VI/2 (II/2023)

·         Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci

 

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

 

ZÁKONY 2023

 

 

ZÁKONY IA (daňové) ·         Správa daní ·         Daně z příjmů ·         Daň z přidané hodnoty ·         Silniční daň ·         Spotřební daně ·         Daň z nemovitosti ·         Rozpočtová pravidla	ZÁKONY IB (účetní) ·         Účetnictví ·         Související předpisy ·         Mezinárodní správa daní
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) ·         Občanský zákoník ·         Obchodní korporace ·         Občanský soudní řád ·         Živnostenské podnikání	ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) ·         Trestní právo ·         Exekuce ·         Insolvenční řízení ·         Správní právo
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) ·         Zákoník práce ·         Mzdové a platové předpisy ·         Předpisy k zaměstnanosti ·         Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění ·         Zdravotní pojištění
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) ·         Stavební zákon ·         Katastr nemovitosti ·         Bydlení ·         Požární bezpečnost ·         Pozemkové úpravy ·         Související předpisy
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) ·         Územní celky a členění státu ·         Organizace veřejné správy ·         Veřejná správa ve vztahu k občanům ·         Školy a školská zařízení
ZÁKONY VI (životní prostředí, odpady, energie) ·         Životní prostředí ·         Ochrana ovzduší, půdy, rostlin, vod ·         Odpady, obaly ·         Energie