Em@ilové noviny

 

č. 11/2011

16. 05. 2011
 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Aktuální příloha novin 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 


Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
  

Vážení čtenáři!

   K čemu jsou určeny účetní Rezervy? Jaká jsou pravidla pro tvorbu daňových rezerv? Kteří poplatníci mohou tvořit rezervy? Kdy rezervy na opravu majetku tvořit nelze? Odpovědi nejenom na tyto dotazy uvádíme v dnešních em@ilových novinách.
   V rubrice Praktická komunikace se poučíme o tom, že Čas náš každodenní není vždy jednoduché správně využít a Aktuální příloha novin vám připomene důležitost rodiny pro každého z nás.
   Srdečně zdraví a na další setkání se těší

Denisa Orlická
odpovědná redaktorka
V tomto čísle najdete:

 

  
 
[TÉMA NOVIN] REZERVY

 
ÚČTOVÁNÍ O REZERVÁCH

REZERVY JSOU DAŇOVÉ A ÚČETNÍ
Daňové rezervy (viz zákon o tvorbě rezerv pro zjištění základu daně z příjmů) mohou tvořit jak poplatníci, kteří vedou účetnictví, tak ti, kteří vedou daňovou evidenci. Jejich tvorba je daňovým nákladem (výdajem).
Účetní rezervy (jejichž tvorba je nedaňovým nákladem) tvoří jen poplatníci, kteří vedou účetnictví - účetní jednotky. Tito poplatníci pak mohou mít ve svém účetnictví jak rezervy, které jsou nedaňovým nákladem, tak ty, které jsou nákladem daňovým, přičemž jejich správné rozlišení je důležité pro správné stanovení základu daně.

ÚČETNÍ REZERVY JSOU URČENY
 k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá ani částka, ani datum, k němuž vzniknou.
Jinak řečeno: známe účel a neznáme přesně částku ani období. Tvorba rezerv je nákladem, jejich použití, zúčtování nebo čerpání již není - jak tomu bylo do konce roku 2002 - výnosem, nýbrž snížením nákladů. Tvorba ani zrušení (použití či snížení) těchto účetních rezerv základ daně neovlivní. Zůstatky příslušných nákladových účtů budou tedy z výsledku hospodaření při jeho úpravě na základ daně vyloučeny. Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek a rezervy není možné nikdy používat k úpravám výše ocenění aktiv. Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci. Podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jako i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. A právě rezervy jsou jedním z nástrojů (spolu s opravnými položkami a odpisy) k naplnění výše uvedeného postupu. Rezervami se podle zákona o účetnictví rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.
Rezervy jsou vykazovány v rozvaze na straně pasiv, přičemž jsou součástí cizích zdrojů (položka B.I.), která se dále člení takto:
  • B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona o rezervách - rezervy daňové - viz dále)
  • B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky (tvorba, výše a použití jsou stanoveny smlouvou nebo právním předpisem)
  • B.I.3. Rezerva na daň z příjmů
  • B.I.4. Ostatní rezervy
Rezervu na restrukturalizaci může účetní jednotka tvořit na základě programu restrukturalizace schváleného příslušným orgánem, případně společníky. Restrukturalizací se pro tento účel rozumí program, kterým se významně mění předmět činnosti jednotky nebo způsob, jakým je činnost prováděna.
Restrukturalizace může zahrnovat zejména:
  1. a) přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti, případně uzavření provozu
  2. b) utlumení nebo ukončení části podnikatelských aktivit.

PRAVIDLA PRO TVORBU DAŇOVÝCH REZERV
 jsou uvedena v zákonu o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen: zákon o rezervách). Mezi rezervy, jejichž tvorba je podle zákona o rezervách daňovým nákladem, patří bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezervy na opravy hmotného majetku, rezervy na pěstební činnost a ostatní rezervy (např. rezervy na odbahnění rybníka).
V podnikatelské praxi se nejčastěji setkáváme s tvorbou rezerv na opravy hmotného majetku. Poplatníci mohou tvořit rezervy na opravy hmotného majetku, který je zatříděn ve druhé až šesté odpisové skupině (lze tedy tvořit daňovou rezervu i např. na opravu osobního automobilu). Rezervu lze tvořit i na majetek, který účetní jednotka odpisuje metodou komponentního odpisování. Neumožňuje-li zákon o rezervách v určitém případě tvořit zákonnou rezervu, poplatník může pro tento účel vytvořit rezervu účetní (její tvorba ale není daňovým nákladem). Nikdy nelze tvořit rezervu na technické zhodnocení majetku.
Rezervy na opravy hmotného majetku mohou tvořit poplatníci, kteří:
  1. a) jsou vlastníky předmětného majetku
  2. b) jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni
  3. c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zákona o úpadku a způsobech jeho řešení a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.
Rezervy nelze tvořit na opravy majetku:
  • který je určen k likvidaci
  • u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události
  • u něhož jde o opravy, které se pravidelně opravují každý rok
  • k němuž má vlastnické právo poplatník v konkurzním a vyrovnacím řízení.
Náklady na opravu musí být vždy podloženy kvalifikovaným rozpočtem ceny celkové opravy. Výše rezerv v jednotlivých zdaňovacích obdobích je pak rovna podílu tohoto rozpočtu a počtu zdaňovacích období, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu těchto zdaňovacích období se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy a nezahrnuje zdaňovací období, kdy dojde, resp. kdy má dojít k zahájení opravy.
Rezerva musí být tvořena minimálně po dvě zdaňovací období, přičemž se do počtu zdaňovacích období tvorby rezervy nezahrnuje období, kdy dojde k zahájení opravy. Zákon upravuje rovněž maximální počet zdaňovacích období, ve kterých lze daňovou rezervu tvořit, a to v závislosti na odpisové skupině, ve které je majetek zatříděn takto:

odpisová skupina

maximální počet zdaňovacích období tvorby rezervy

2

3

3

6

4

8

5 a 6

10
Není-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím období. Zrušení rezervy znamená zvýšení základu daně. Rezervu (resp. její zůstatek) je nutno zrušit (fakticky zdanit) i tehdy, když není vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po období, ve kterém byla oprava zahájena. Když zjistí poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí § 7 zákona č. 593/1991 Sb. provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
Od roku 2009 byla doplněna do zákona o rezervách další podmínka. Podle § 7 odst. 4 citovaného zákona totiž platí, že rezervy tvořené v souladu s výše uvedenými podmínkami, jsou daňovými náklady jen tehdy, budou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období tvorby převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo eurech a je určen výhradně k ukládání prostředků na tyto rezervy, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li prostředky uloženy, rezervy se zruší ve zdaňovacím období, za které se přiznání podává.. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezerva vytvořena.
Podle přechodných ustanovení pak platí, že tato podmínka se použije pouze pro rezervy, jejichž tvorba započala v roce 2009 a později. Pro tvorbu rezervy zahájenou do konce roku 2008 se nepoužije a znamená to tedy, že poplatník rezervu dotvoří aniž by musel peněžní prostředky fixovat na nějakém bankovním účtu.

(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 6/2011)

REZERVY Z DAŇOVÉHO HLEDISKA

Co se týká daňové uznatelnosti rezerv, platí pro všechny poplatníky, včetně neziskových, ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP, podle kterého se za daňové považují ty rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění (dále jen "ZoR").

PŘEDPOKLADEM MOŽNÉ DAŇOVÉ UZNATELNOSTI REZERV JE JEJICH SPRÁVNÉ ZAÚČTOVÁNÍ,
 účtováním rezerv se ale budeme zabývat blíže v příštím článku. Jenom uveďme, že vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny) se od roku 2010 řídí vyhláškou MF ČR č. 410/2009 Sb., v platném znění, a českými účetními standardy č. 701 až 707. Úprava účtování rezerv je obsažena v § 67 vyhlášky a ČÚS č. 705. Ostatní neziskové účetní jednotky účtují podle vyhlášky MF ČR č. 504/2002 Sb., v platném znění a Českých účetních standardů č. 401 až 414. Úprava účtování rezerv je v případě těchto účetních jednotek blíže upravena v § 40 vyhlášky č. 504/2002 Sb., a ČÚS 407.

NEJČASTĚJŠÍMI REZERVAMI
 podle ZoR, které se vyskytují v praxi, jsou rezervy na opravy hmotného majetku. Z pohledu neziskových poplatníků je významné zejména ustanovení § 7 odst. 1 ZoR, které vymezuje, kdo je oprávněn daňově účinné rezervy na opravy vytvářet. Jedná se o tyto poplatníky:
  • k hmotnému majetku mají vlastnické právo, tj. jsou vlastníky tohoto majetku,
  • organizační složky státu a státní organizace příslušné hospodařit s majetkem státu; je zřejmé, že tito poplatníci nejsou vlastníci předmětného hmotného majetku, ale ZoR jim toto právo výslovně přiznává,
  • další případy se týkají hmotného majetku pronajatého na základě nájmu podniku a případů reorganizace a oddlužení podle insolvenčního zákona. Je zřejmé, že tyto případy se neziskových subjektů týkat nebudou nebo pokud ano, tak zcela výjimečně.
Znamená to tedy, že aby neziskoví poplatníci mohli rezervy vytvářet, musí být buď vlastníci majetku nebo organizační složky státu nebo státní organizace příslušné hospodařit s majetkem státu. Z pohledu vlastnictví bude problém zejména u příspěvkových organizací. Rezervy na opravy hmotného majetku jsou oprávněny vytvářet státní příspěvkové organizace, ale krajské a obecní pouze u majetku, který je v jejich výlučném vlastnictví, nikoliv u svěřeného majetku ve smyslu § 27 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění (dále jen "zákon o rozpočtových pravidlech ÚR").

Příspěvkové organizace
 zřízené územně samosprávnými celky mohou nabývat majetek do svého vlastnictví za podmínek § 27 odst. 5 zákona. Jenom připomenu, že se jedná o tyto případy:
  • bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
  • darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
  • děděním, opět s předchozím písemním souhlasem zřizovatele,
  • jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
Současně platí jednoznačná úprava, že pokud zákon o rozpočtových pravidlech ÚR nestanoví jinak, což jsou zejména případy uvedené výše, příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele. Vyplývá z toho, že na rozdíl od dřívější úpravy (tj. do 31. 3. 2009) již nemůže příspěvková organizace získávat majetek do svého vlastnictví např. z prostředků doplňkové činnosti, pokud tak zřizovatel přímo nerozhodne.
A hlavně z této úpravy vyplývá, že příspěvková organizace nemůže nabýt žádný majetek bez souhlasu zřizovatele. Jenom pro úplnost uvedu, že příslušná úprava je obsažena v § 27 odst. 4 a 5 uvedeného zákona a nabyla účinnosti dne 1. 4. 2009.

Druhou podmínkou
 je použití majetku k takovým činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně. Metodika zdanění neziskových poplatníků vychází zejména z § 18 ZDP, určující je pak hlavně rozdělení na hlavní činnost, tj. činnost vyplývající z poslání těchto poplatníků stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami) a na ostatní, tj. doplňkové, jiné, podnikatelské či ostatní činnosti. Předmětem daně jsou příjmy ze ziskové hlavní činnosti (zjednodušeně) a příjmy z doplňkové, jiné, podnikatelské či ostatní činnosti. Aby bylo možné daňově účinné rezervy na opravy hmotného majetku vytvářet, musí se týkat hmotného majetku, který je využíván právě k činnostem, z nichž plynou zdanitelné příjmy, tj. zisková hlavní činnost nebo doplňková či jiná zdaňovaná činnost. Určitou zajímavostí je, že ani ZDP ani ZoR nikde tuto podmínku výslovně nevymezuje (na rozdíl např. od opravných položek k pohledávkám, které jsou upravené stejnými právními předpisy), ale tato podmínka vyplývá z obecné úpravy daňově uznatelných nákladů či výdajů.
Výhradní použití majetku pro účely činností, ze kterých plynou příjmy, které jsou předmětem daně, je záležitost, která v praxi příliš často zřejmě nastávat nebude. Častější bude, že majetek bude použit jak pro účely činností, kdy příjmy nejsou předmětem daně, tak i pro účely činností, kdy příjmy předmětem daně jsou. Důvodem bude nejenom to, že použití majetku pro účely jednotlivých činností se bude špatně oddělovat, ale také to, že poměrně obtížně se oddělují také tyto samotné činnosti a související výnosy (příjmy) a náklady.
V takovém případě je pak nutné zvolit vhodný poměr, ve kterém bude možné rezervu na opravu hmotného majetku uplatnit.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 6/2011)

 

  
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
POSTUP PŘI ÚČTOVÁNÍ - TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ BUDOVY

Občanské sdružení ČRS tvořilo rezervu na zateplení fasády domu ve výši 600 000 Kč (6 let po 100 000 Kč). Tvorba rezervy byla ukončena v roce 2009 a byla účtována MD 556100/Dal 941000. Pořizovací cena budovy je 5 056 819 Kč, je v majetku občanského sdružení.
Faktura přijatá od stavební firmy ve znění:
Fakturujeme vám za úpravy vchodu a zateplení objektu v rozsahu smlouvy:
  • zateplení 586 878 Kč,
  • úprava vchodu 113 045 Kč,
  • vícepráce 10 344 Kč.
Jedná se o technické zhodnocení budovy? Jak postupovat při účtování?
Z dotazu jednoznačně vyplývá, že byla tvořena poměrně vysoká rezerva na opravy budovy, která je ve vlastnictví občanského sdružení ČRS. V této tvorbě je však zřejmě zásadní chyba: buď byla rezerva tvořena na konkrétní individuálně určenou akci (opravu), k čemuž je tvorba rezervy dle zákona o rezervách určena, nebo byla tvorba od samého počátku chybně vytvářena. Jestliže totiž stavební akcí mělo být zateplení budovy, nešlo v žádném případě o opravu, ale o technické zhodnocení, na něž se pochopitelně tvorba rezervy nesmí tvořit. Vyplývá to ze zákona č. 593/1992 Sb., ve znění novel (§ 7). Z dotazu tato okolnost tvorby rezervy není zcela zřejmá: jak však bylo řečeno, při tvorbě rezervy musí být od počátku jasno, o jakou konkrétní individuální rezervu na konkrétní opravu se bude jednat. Zateplení to být nemohlo. V konkrétním případě tedy musí být faktura za zateplení účtována formou technického zhodnocení, tj. zvýší pořizovací cenu budovy a bude nadále postupováno v odpisování (dle způsobu odpisování rovnoměrným či zrychleným odpisem dle sloupce "pro zvýšenou zůstatkovou cenu"). Pokud jde o vlastní rezervu, tak pokud nebyla vytvořena na jinou odůvodněnou opravu (nikoliv na zateplení), musí být neprodleně zrušena, a to v souladu s § 7 odst. 7 zákona o rezervách: "zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí".
Účetní provedení zrušení se realizuje opačnými účetními zápisy tvorby (MD účet 941 a Dal účet 556).
K položce uvedené ve faktuře (úprava vchodu či vícepráce) se nelze vyjádřit, neboť není zřejmé, jaké práce obsahují. Zřejmě však jde o práce související se zateplením. V tomto případě by měl dát vysvětlení dodavatel a dokumentovat skutečný obsah prací.
Poznámka
V této souvislosti zdůrazňuji, že řada firem se v mnoha případech dostala s finančními orgány do nepříjemných situací. Obecně platilo (při jakémkoliv znění zákona o rezervách) a dále platí, že se vyplácí tvorbu rezerv provádět pouze na reálné a skutečně potřebné akce, které se následně uskuteční. Spekulativní přístup v této oblasti nemůže při kontrolách obstát. A i tak je třeba předem uzavírat smlouvy či jiné dokumenty, potvrzené objednávky na konkrétní data, odhady ceny oprav od dodavatele apod. Jedině tak lze v uvedených a obdobných případech obstát. Úprava uvedená v cit. odstavci 6 § 7 jednoznačně vymezuje nejzazší možné daňové období, ve kterém musí být rezerva zrušena, nebylo-li zahájeno realizování opravy. V podstatě je úpravou umožněno, aby k realizaci mohlo dojít až v roce následujícím po roce, v němž byla plánována realizace (benevolence 1 zdaňovacího období). Je třeba upozornit, že pracovník finančního úřadu při event. kontrole postupu při tvorbě a čerpání (rušení) rezervy může požádat poplatníka, aby prokázat, že k event. následné změně při modifikaci tvorby rezervy a jejího čerpání nebo dokonce k úplnému zrušení nedošlo ryze ze spekulativního důvodu. Prokazatelným důvodem pro zrušení vytvořené rezervy jsou externí důvody, které poplatník nemůže ovlivnit: např. poplatník na základě změn pravidel EU byl nucen provést zásadní rekonstrukce např. restaurace a původně plánované opravy bylo třeba překvalifikovat na technické zhodnocení (vybavení nerezovým vybavením atd.). V takovém případě jde o vnější, jednoznačně prokazatelné důvody. Je otázkou, jak zástupce FÚ by přijal vysvětlení, kdy by např. byla zdůvodněna změna tím, že původní tvorba rezervy byly realizována na prostou opravu omítky a teprve finálně bylo doporučeno, aby bylo realizováno i zateplení. Tvorba rezerv by totiž měla být řešena zcela jednoznačně tak, aby nepřipouštěla spekulace.

TVORBA REZERVY

Příspěvková organizace zřízená krajem vlastní nemovitost, dvoupodlažní budovu. V prvním podlaží má své sídlo a vykonává v něm svou činnost, tato činnost je ve smyslu ZDP ztrátová a příjmy z ní plynoucí nejsou v souladu s § 18 odst. 4 písm. a) ZDP předmětem daně z příjmů. Ve druhém podlaží jsou kancelářské prostory, které příspěvková organizace pronajímá podnikatelským subjektům. Tyto příjmy z pronájmu jsou vždy předmětem daně ve smyslu § 18 odst. 3 ZDP. Příspěvková organizace plánuje za 3 roky provést opravu střechy této budovy a chce vytvářet daňově účinnou rezervu na opravu tohoto hmotného majetku.
Jak může příspěvková organizace tvořit rezervu?
 Tento postup je možný, ale není možné vytvářet rezervu v plné výši, ale pouze v poměrné části odpovídající využití budovy k dosažení zdanitelných příjmů. V tomto velmi zjednodušeném případě se jedná o rezervu ve výši 1/2 možné výše rezervy.
Určitou komplikací pak může být, že vzhledem k specifickému způsobu zdanění neziskových poplatníků může být poměrná část rezervy uplatnitelná jako daňový náklad v každém zdaňovacím období jiná. Pokud by např. ve výše uvedeném případě byla v příštím zdaňovacím období hlavní činnost zisková, potom by mělo být možné uplatnit celou výši rezervy na opravu tohoto hmotného majetku. ZoR konkrétní postup podle mého názoru pro tento případ neřeší, ale přiměřeně by mělo být možné použít § 7 odst. 7 ZoR, protože byla zjištěna skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy. Pak je nutné provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

PODMÍNKA DAŇOVÉ UZNATELNOSTI

Příspěvková organizace hospodařící na státních lesních pozemcích se rozhodla vytvořit rezervu na pěstební činnost. Rezerva bude určena na obnovu části lesa, kde se v souladu s lesním hospodářským plánem předpokládá postupná těžba dřeva. Podle rozpočtu nákladů na činnosti, které jsou považovány za pěstební činnost, by náklady měly činit 900 000 Kč. Předpokládá se vytěžení 3 000 m3 dřevní hmoty. Částka rezervy na m3 činní 900 000/3 000 = 300 Kč. Předpokládejme, že v roce 2011 bude ve skutečnosti vytěženo 1 100 m3, v roce 2011 tedy bude vytvořena rezerva ve výši 1 100 × 300 = 330 000 Kč.
Jaká je podmínka daňové uznatelnosti?
 Podmínkou daňové uznatelnosti je skutečnost, že do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2011 bude na samostatný bankovní účet převedena částka ve výši tvorby této rezervy, tj. 330 000 Kč.

(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)

 

  
 
P6 AKTUAL

 
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:

Částka číslo 42/2011 ze dne 27.4.2011
114/2011 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání

Částka číslo 43/2011 ze dne 4.5.2011
116/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Částka číslo 44/2011 ze dne 6.5.2011
118/2011 Úplné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), jak vyplývá z pozdějších změn

Částka číslo 45/2011 ze dne 6.5.2011
119/2011 Nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 46/2011 ze dne 6.5.2011
120/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Částka číslo 47/2011 ze dne 12.5.2011
121/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 319/2010 Sb.
122/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 130/2010 Sb.
123/2011 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Částka číslo 48/2011 ze dne 12.5.2011
124. Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
125. Nařízení vlády o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení
126. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem

Částka číslo 49/2011 ze dne 17.5.2011
127/2011 Vyhláška o vydání zlaté mince „Gotický most v Písku“ po 5 000 Kč
128/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory


MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:

Částka číslo 17/2011 ze dne 27.4.2011
33. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996

Částka číslo 21/2011 ze dne 27.4.2011
40. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.

Částka číslo 22/2011 ze dne 4.5.2011
41. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o Středoevropském výměnném programu univerzitních studií (CEEPUS III)

Částka číslo 23/2011 ze dne 12.5.2011
42. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě

 

  
 
PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

 
ČAS NÁŠ KAŽDODENNÍ

Čas je jedním z nejtajemnějších fenoménů. Nevíme, kdy a jak vznikl, nevíme, kdy a jak skončí, a nevíme, jak zařídit, aby, pokud je ještě součástí našeho života, ho bylo dost. Ani tento příspěvek to nedokáže zařídit, ale může vám pomoci lépe s ním hospodařit.

Začneme krátkým testem
Ukáže vám, jakou úlohu hraje čas ve vašem životě a nakolik s ním dokážete hospodařit.

Tvrzení

ano

ne

Mám jasně určené životní cíle.

 

 

Vím, co chci dosáhnout tento rok.

 

 

Vím, co chci udělat tento měsíc.

 

 

Vím, co budu dělat v práci i doma tento týden.

 

 

Nefunguji jako hasič –jako první neřeším urgentní problémy, ale ty, které jsou pro mne důležité z dlouhodobého hlediska.

 

 

Když cestuji vlakem/letadlem, vždy si beru něco užitečného na čtení.

 

 

Nesnažím se všechno udělat sám/sama, dokážu rozumně rozdělit úkoly.

 

 

Nedělám práci za podřízené ani tehdy, když se jim nedaří dodržovat termíny.

 

 

Ze své korespondence nejdřív vytřídím věci, které mohou vybavit jiní, a až potom udělám to, co zůstalo.

 

 

Vždy se snažím dopředu se seznámit s programem porady, a když zjistím, že moje přítomnost není nutná, omluvím se.

 

 

Doma se snažím nemyslet na práci a věnovat se svým zálibám a rodině.

 

 

Znám cenu svého času a proto se vyhýbám nezajímavým aktivitám.

 

 

Pravidelně si vyhodnocuji, čemu jsem v předcházejícím období věnoval svůj čas.

 

 

Neustále sleduji literaturu, věnovanou efektivnímu využívání času.

 

 

Ve většině případů si řídím svůj čas.

 

 

Vyhodnocení testu:
 Pokud jste odpověděli na všechny otázky "ano", nečtěte dál, spíš se zamyslete nad pravdivostí svých odpovědí.
Pokud jste odpověděli "ano" na méně než deset odpovědí, může vám tento příspěvek pomoci naučit se lépe hospodařit s vlastním časem.

Priority
 Každému z nás je jasné, že ne všechny věci jsou stejně důležité. Přesto většina z nás věnuje většinu svého času nedůležitým věcem.
Jak se tohoto neduhu zbavit? Jednoduše - je třeba si vždy na začátku pracovního dne vzít čistý list papíru a rozdělit ho do dvou sloupců.
Do levého sloupce zapíšeme to, čemu se nemůžeme vyhnout: termíny porad, schůzky apod.
Do pravého sloupce zapíšeme to, co dnes chceme (a potřebujeme) udělat.
Potom si v pravém sloupci najdeme jednu aktivitu, která sice není nejurgentnější, ale z dlouhodobé perspektivy je nejdůležitější. Dále to už je jednoduché - této aktivitě věnujeme všechen čas, který v ten den máme k dispozici.
Na začátku se nám bude zdát, že takovým přístupem trestuhodně zanedbáváme urgentní věci. Když si to ale blíže zanalyzujeme, zjistíme, že buď jde o věci nepodstatné, které nikomu nebudou chybět, anebo o věci, které my už nedokážeme zachránit.
Pravda, čas od času nám za to vynadají, ale když bude třeba ukázat skutečné výsledky, budeme mít co ukázat.

Porady
 jsou skoro tak staré jako čas. Možná právě proto patří k největším zlodějům času.
Toto tvrzení platí hlavně dnes, kdy propukla poradománie, následkem čehož se všichni radí - skauty počínaje a seniory na odpočinku konče.
Na první pohled se zdá, že poradám se člověk nemůže vyhnout. Vždyť kdo by se odvážil říct šéfovi, že kašle na jeho poradu. Ve skutečnosti jediná porada, ze které se člověk nemůže vyvléci, je ta, kterou sám svolal.
Ve všech ostatních případech platí ono staré a osvědčené
"dobrá výmluva nestojí ani groš".
Jediný problém je najít dobrou výmluvu.
V žádném případě nedoporučujeme se vymlouvat na práci. "Všichni máme spoustu práce," zněla by odpověď. Mnohem lepší je zahraniční partner, který má volat kvůli kontraktu právě v době porady.
Z cizí porady jsme se úspěšně vyzuli a tak se pojďme podívat na to, jak organizovat vlastní.
Předtím, než svoláme poradu, je rozumné položit si otázky:
  • Poradu chci svolat z nutnosti, anebo ze zvyku?
  • Bude přínos z porady aspoň stejný, jaký by se dosáhl, kdyby účastníci porady místo radění pracovali?
  • Nedá se porada nahradit něčím jiným, například telekonferencí, e-mailem, anebo odpolední procházkou s dvěma třemi vybranými pracovníky?
  • Na poradě chci o problému informovat, nechat si odsouhlasit řešení, anebo hledat řešení?
Když i přes sebezpytování nám stále vychází porada jako nejlepší řešení, potom ji svolejme, ale držme se následujících pravidel:
1. Minimální počet účastníků.
Jedním ze zlozvyků je svolávat tu samou skupinu lidí bez ohledu na program porady.
Když tedy vidíme, že vzhledem k projednávaným bodům není Frantova účast nutná, vynechejme ho ze seznamu a pošleme mu jen zápis z porady.
I jeden člověk má váhu - a vědátoři zjistili, že pravděpodobnost vyřešení problému klesá se čtvercem počtu přítomných. Je to přirozené - člověk, kterého řešený problém nezajímá, se snaží debatu odvést k tomu, co ho pálí.
Navíc, při velkém počtu lidí se porada rozpadne na víc debatních kroužků.
Teoreticky optimální velikost skupiny, která má vyřešit problém, je od čtyř do sedmi, podle typu problému.
S optimalizací počtu je možno jít ještě dál: když je jeden problém vyřešený, můžeme z porady uvolnit ty, kterých se další body už netýkají, a případně přizvat nové. 2. Dostatečně včas informovat pozvané o programu porady.
Nestačí poslat jen suchý výčet bodů, které se budou projednávat, je třeba uvést i informaci o tom, z jakých hledisek se bude o problému diskutovat (např. kvalita, efektivita, postavení na trhu, konkurence, budoucí trendy atd.).
3. Najděme nejvhodnější dobu a formu porady.
Poradu je třeba svolat tak, abychom se nedostali do časové krize kvůli končící pracovní době, obědu apod. Pokud jde o formu, stále víc se prosazují porady v místnosti bez židlí.
Kromě pozitivního vlivu na dobu trvání porady má takové řešení výhodu i v tom, že se vytváří neformálnější prostředí.
Když už máme přípravnou fázi za sebou, je třeba se věnovat vlastní poradě. I tady existuje řada pravidel, která je radno dodržet:
4. Začněte přesně.
Tím, že budete odkládat začátek kvůli čekání na opozdilce, jednak potrestáte ty, co přišli včas, a jednak vytvoříte atmosféru "lážo-plážo".
5. Dodržujte program.
I když v průběhu porady někdo navrhne řešit i něco jiného, nepřistupte na to. Když je to něco opravdu důležitého, měl vám to oznámit tehdy, když dostal program porady. Vytáhnout to na poradě je už pozdě - nikdo není připravený a bylo by to jen všeobecné povídání.
6. Shrňte výsledky porady.
Je pravda, že účastníci dostanou později zápis z porady. Tehdy ale už nemají šanci uplatnit případné připomínky.
Proto je lepší předtím, než poradu rozpustíme, zesumarizovat výsledky a zeptat se, zda někdo má k závěrům zásadní připomínky.
7. Udělejte písemný záznam z porady.
Lidé zapomínají rychleji, než se jim zdá. Proto je třeba mít písemný záznam, kde je ke každému bodu programu zachyceno:
  • na čem se účastníci porady dohodli,
  • kdo je odpovědný za další činnosti,
  • do kdy je co třeba udělat.
Vedoucí porady
Jsou porady, které můžeme označit za neformální, kde není třeba do detailů dodržovat protokol, a jsou porady formální, kde se protokol dodržet musí.
V každém případě je důležité, aby ten, kdo poradu vede, znal pravidla, možnosti, které jsou k dispozici, a povinné náležitosti, které musí obsahovat zápis z porady. Pod pravidly rozumíme například to, kdy je třeba o věci hlasovat, když je třeba uplatnit tajné hlasování apod.
Dále je důležité, aby vedoucí porady rozumně využíval čas.
Jde o to, že nemá smysl nechat o nepodstatných věcech sáhodlouze diskutovat. Takové debaty je možno ukončit frází "myslím, že vše podstatné už bylo řečeno".
Na druhé straně je škodlivé zastavit debatu o důležitém problému jen proto, že před sebou máme ještě x dalších bodů.
Vedoucí porady musí také umět rozhodnout, kdy problém stáhnout z rokování, kdy vytvořit menší skupinu a pověřit ji dalším řešením problému a kdy direktivně nadiktovat řešení.
Na to, aby se člověk v pozici vedoucího cítil "pevný kramflecích", je třeba:
  • Seznámit se s daty a fakty, týkajícími se projednávaných bodů. Když je to možné, získat informace z více zdrojů - předejde se tím omylům.
  • Rozumět problému. Ten, kdo neví, o co jde, se může spoléhat jen na svůj pozorovací talent a rozhodovat se na základě intuice. Ten, kdo problému rozumí, se nenechá vodit za nos a velmi rychle si získá respekt.
  • Vědět, jak začít.
Vědět, kterým bodem začít a kterým skončit, je pro úspěch porady velmi důležité. Přitom neexistuje obecně platné pravidlo: někdy je lepší zbavit se rychle jednoduchých bodů, aby zůstalo víc času na ty podstatné, někdy je vhodnější začít tím nejkomplikovanějším, dokud jsou účastníci porady ještě neunavení.
  • Uplatňovat tvořivý přístup.
I když bychom si všechno dopředu nacvičili před zrcadlem, na poradě se mohou vyskytnout situace, které jsme si nenacvičili. Proto je třeba se učit vidět souvislosti mezi věcmi a nebát se zkoumat i netradiční řešení.
  • Být v pohodě.
Tohle se lépe poví, než udělá. Faktem však je, že ten, kdo zvládne předcházející body, nemá důvod k nervozitě.
Jak kombinovat porady s posíláním memorand.
Dnes prakticky v každém podniku funguje e-mail a tak je možné poměrně snadno posílat různým pracovníkům různá memoranda.

Třeba si však uvědomit, že dnes každý dostává kvanta pošty, a proto je jen přirozené, že jí nevěnuje až takovou pozornost jako tomu, co se právě projednává na poradě. Ten, kdo memorandum připraví a pošle, jaksi automaticky předpokládá, že se jím lidé budou zabývat a na jeho základě vykonají určité činnosti.

Pravda je ve většině případů taková, že jedno memorandum překryje ve schránce druhé, potom třetí, atd. Jediným východiskem z této situace je posílat memoranda střídmě, buď těsně před poradou, anebo těsně po ní.
Obsah memoranda
posílaného před poradou, by se měl týkat předmětu porady a měl by vést pracovníky k tomu, aby se na poradu lépe připravili. Obsah memoranda posílaného po poradě by měl pracovníkům připomínat, co se na poradě dohodlo, a popohánět je do práce na řešení.
Závěr
 Jedna lidová moudrost: "Všeho moc škodí." Platí to stejně o poradách jako o memorandech.

 

  
 
AKTUÁLNÍ PŘÍLOHA NOVIN

 
SVĚTOVÝ DEN RODINY

Význam rodiny se neustále mění, avšak tato sociální skupina je vždy velmi důležitá pro jednotlivce propojené pokrevním příbuzenstvím, manželstvím i jinými svazky i v ní žijících.
Organizací spojených národů byl v roce 1993 vyhlášen 15. květen jako Světový den rodiny. Je potřebné si uvědomovat rodinu jako základ společnosti a chránit ji, jako i Řešit vzniklé problémy a zamýšlet se, zda všichni, nejen organizace, které se zabývají danou problematikou, děláme, co nejvíce pro ochranu rodiny a jejich členů.

 

  
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 

 

 

 

20. května

pátek

 

Daně z příjmů- plátce

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za duben 2011

(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2011

(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za duben 2011

(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Sociální pojištění –  zaměstnavatel

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2011

(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2011

(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2011

(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2011

(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)

 

25. května

středa

 

 

DPH

Podání přiznání k DPH a její zaplacení za duben 2011 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím

(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

E-podání souhrnného hlášení za duben 2011, pokud plátce dodal zboží jinam do EU, poskytl službu osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil do jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední osobou“ v třístranném obchodu

(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

30. května

pondělí

Soc. pojiš. –  zaměstnavatel

Předložení evidenčních listů důchodového pojištění zaměstnanců za rok 2010 České správě sociálního zabezpečení skrze okresní správy sociálního zabezpečení

(§ 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)

 

 

31. května

úterý

Daně z příjmů- plátce

Odvod „srážkové“ daně sražené v dubnu 2011 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)

(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně

(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Daň z nemovitostí

Úhrada daně na rok 2011, pokud roční daň nepřesáhla 5.000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije splátkování daně

(§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí)

Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2011, pokud daň přesáhla 5.000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a nechce daň platit najednou

(§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí)

 

  
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 29.4. 2.5. 3.5. 4.5. 5.5. 6.5.
Austrálie dolar AUD 17,851 17,838 17,772 17,64 17,417 17,744
Brazílie real BRL 10,331 10,357 10,292 10,268 10,13 10,276
Bulharsko lev BGN 12,379 12,362 12,361 12,378 12,369 12,319
Čína renminbi CNY 2,51 2,511 2,518 2,505 2,514 2,559
Dánsko koruna DKK 3,247 3,243 3,242 3,247 3,244 3,231
EMU euro EUR 24,21 24,18 24,175 24,21 24,19 24,095
Filipíny peso PHP 38,055 38,218 38,125 37,94 38,045 38,569
Hongkong dolar HKD 2,097 2,098 2,105 2,093 2,1 2,138
Chorvatsko kuna HRK 3,287 3,283 3,276 3,28 3,278 3,265
Indie rupie INR 36,846 36,757 36,744 36,591 36,469 37,047
Indonesie rupie IDR 1,902 1,907 1,915 1,902 1,906 1,937
Japonsko jen JPY 20,06 20,007 20,253 20,074 20,458 20,683
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,471 2,473 2,466 2,45 2,429 2,458
Jižní Korea won KRW 1,524 1,529 1,526 1,516 1,509 1,531
Kanada dolar CAD 17,164 17,16 17,155 17,077 16,905 17,243
Litva litas LTL 7,012 7,003 7,001 7,012 7,006 6,978
Lotyšsko lat LVL 34,132 34,095 34,083 34,123 34,104 33,956
Maďarsko forint HUF 9,153 9,166 9,105 9,147 9,12 9,096
Malajsie ringgit MYR 5,499 5,501 5,499 5,466 5,442 5,532
Mexiko peso MXN 1,414 1,415 1,413 1,406 1,396 1,422
MMF SDR XDR 26,387 26,415 26,452 26,362 26,485 26,718
Norsko koruna NOK 3,111 3,108 3,099 3,076 3,05 3,032
Nový Zéland dolar NZD 13,147 13,163 13,092 12,882 12,845 13,078
Polsko zlotý PLN 6,152 6,155 6,13 6,15 6,129 6,096
Rumunsko nové leu RON 5,937 5,908 5,884 5,891 5,886 5,85
Rusko rubl RUB 59,553 59,571 59,739 59,734 59,867 59,768
Singapur dolar SGD 13,294 13,322 13,316 13,254 13,234 13,435
Švédsko koruna SEK 2,715 2,709 2,699 2,686 2,669 2,671
Švýcarsko frank CHF 18,815 18,808 18,91 18,889 19,006 19,023
Thajsko baht THB 54,568 54,574 54,528 54,247 54,16 54,925
Turecko nová lira TRY 10,721 10,714 10,683 10,582 10,563 10,754
USA dolar USD 16,292 16,296 16,355 16,265 16,325 16,616
Velká Británie libra GBP 27,149 27,187 26,951 26,9 26,914 27,262
Izrael šekel ILS 4,809 4,832 4,825 4,791 4,797 4,804

Název krajiny Název měny Měna 9.5. 10.5. 11.5. 12.5. 13.5.
Austrálie dolar AUD 18,06 18,223 18,303 18,213 18,243
Brazílie real BRL 10,434 10,479 10,506 10,543 10,568
Bulharsko lev BGN 12,361 12,388 12,404 12,414 12,468
Čína renminbi CNY 2,586 2,599 2,602 2,639 2,629
Dánsko koruna DKK 3,243 3,25 3,254 3,256 3,271
EMU euro EUR 24,18 24,23 24,26 24,275 24,39
Filipíny peso PHP 39,118 39,272 39,404 39,795 39,59
Hongkong dolar HKD 2,161 2,171 2,174 2,207 2,198
Chorvatsko kuna HRK 3,278 3,283 3,289 3,291 3,3
Indie rupie INR 37,581 37,705 37,812 38,126 38,068
Indonesie rupie IDR 1,964 1,972 1,982 2,002 1,999
Japonsko jen JPY 20,794 20,938 20,816 21,195 21,147
Jihoafrická rep. rand ZAR 2,499 2,498 2,491 2,468 2,459
Jižní Korea won KRW 1,552 1,56 1,572 1,581 1,571
Kanada dolar CAD 17,415 17,587 17,703 17,753 17,732
Litva litas LTL 7,003 7,017 7,026 7,03 7,064
Lotyšsko lat LVL 34,09 34,16 34,203 34,224 34,386
Maďarsko forint HUF 9,145 9,184 9,203 9,12 9,131
Malajsie ringgit MYR 5,621 5,647 5,669 5,691 5,688
Mexiko peso MXN 1,447 1,455 1,462 1,465 1,469
MMF SDR XDR 26,874 26,961 27,04 27,25 27,237
Norsko koruna NOK 3,074 3,104 3,114 3,112 3,11
Nový Zéland dolar NZD 13,303 13,388 13,41 13,505 13,554
Polsko zlotý PLN 6,14 6,163 6,223 6,201 6,227
Rumunsko nové leu RON 5,898 5,926 5,93 5,898 5,927
Rusko rubl RUB 60,366 60,82 61,074 61,156 61,166
Singapur dolar SGD 13,618 13,686 13,727 13,785 13,778
Švédsko koruna SEK 2,693 2,705 2,71 2,71 2,711
Švýcarsko frank CHF 19,161 19,228 19,158 19,289 19,256
Thajsko baht THB 55,604 55,924 56,175 56,565 56,512
Turecko nová lira TRY 10,895 10,819 10,714 10,822 10,797
USA dolar USD 16,795 16,875 16,897 17,152 17,079
Velká Británie libra GBP 27,5 27,602 27,865 27,896 27,779
Izrael šekel ILS 4,874 4,887 4,871 4,895 4,904

 

  
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 10/2011
  • Zákon o ochraně zaměstnanců - s komentářem
  • Změny zákona o DPH a jejich dopady na účetnictví

Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 5/2011
  • Novela zákona o DPH
  • Manka, škody a ztratné na zásobách v maloobchodě
  • Konkurs a likvidace společnosti
    •

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 5/2011
  • Paušální výdaje na dopravu
  • Zákon o Úřadu práce
    •
  • Daň silniční - co, kdo a jak
  • Osvobození od daně při dovozu zboží
  • Daňové doklady po novele
  • Zápočet vzájemných pohledávek
  • Zahraniční měny v účetnictví

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 5/2011
  • Reorganizace úřadů práce
  • Novela vyhlášky BOZP
    •
  • Dodržování léčebného režimu - kontrola zaměstnavatele
  • Střet zájmů zaměstnance a zaměstnavatele
  • Inspekce práce v České republice
  • Povinný nástup loňské dovolené - naposledy
  • Důkazní břemeno podle antidiskriminačního zákona

Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 5/2011
  • Úřad práce ČR - nový zákon
    •
  • Automobil při pracovní cestě
  • Přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění
  • Kratší pracovní doba
  • Přesčasová práce ve zdravotnictví
  • Nepeněžité odměňování funkcionářů
  • Dovolená zaměstnanců obcí
  • Změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem

1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 3/2011
  • Automobil v podnikání
    •
  • Účetnictví, DE
  • DPH, ZDP
  • Zákoník práce
  • Veřejná správa

Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011
  • Jak komunikovat se zákazníkem
  • 6 mýtů o prodeji
  • Kolik dávat do reklamy?
  • Motivační seminář
  • Má udávání značky význam?
  • Když je proti vám vlastní tým
  • Jak zdokonalit řízení

PŘIPRAVUJEME

Poradce č. 11/2011 (V/2011)
  • Zákon o technických požadavcích na výrobky

Daně, účetnictví - vzory a případy - (DÚVaP) č. 6/2011 (V/2011)
  • Finanční majetek
  • Jak stanovit vstupní cenu
  • Úvěry a půjčky z pohledu účetních a daňových předpisů

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 6/2011 (V/2010)
  • Společné jmění manželů
  • Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
  • Účtování o pořízení automobilu směnou
  • Režim přenesení daňové povinnosti
  • Finanční majetek

Poradce veřejné správy - (PVS) č. 6/2011 (V/2010)
  • Rozdíly mezi sociálním a zdravotním pojištěním v roce 2011
  • Hospodaření ÚSC - sledování a vnější zásahy
  • Rezervy z daňového hlediska

1000 řešení č. 4/2011 (V/2011)
  • Čerpání dovolené
    •
  • Pracovní právo
  • Daně
  • Účetnictví

 

  
 
HORKÁ TÉMATA

 

FINANČNÍ MAJETEK
 Vážení účetní, manažeři, ekonomové!
V oblasti finančního majetku je třeba respektovat řadu právních předpisů. Je nutné zpracovat i kvalitní vnitřní předpis, kde bude vymezen konkrétní finanční majetek, který firma vlastní. Chcete se dozvědět více o krátkodobém a dlouhodobém majetku nebo o způsobu, jak o majetku účtovat? Více informací o finančním majetku najdete v našich publikacích.

  • Zákony I - daňové, účetní ...
    sborník Zákony 2011 (A5, 592 str.)
     
  • Finanční majetek z účetního hlediska
    měsíčník DÚVaP 6/2011 (A5, 184 str.)
     
  • Finanční majetek - účtování
    měsíčník DaÚ 6/2011 (A4, 80 str.)
     

BALÍČEK FINANČNÍ MAJETEK se slevou 40 % obsahuje: Zákony I + DÚVaP 6/2011 + DaÚ 6/2011
cena: 296 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz

AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ
 V dnešní době neexistuje podnikatel nebo živnostník, který by k výkonu své činnosti nepotřeboval automobil. S využíváním automobilu v podnikání souvisí mnoho problémů, které je třeba řešit. Při jejich řešení Vám určitě pomohou naše publikace, ve kterých se s problematikou důkladněji obeznámíte.

  • Automobil v podnikání – Dotazy a odpovědi z praxe
    dvouměsíčník 1000 řešení 3/2011(A5, cca 144 str.)
     
  • Automobil při pracovní cestě - příspěvek
    měsíčník PVS 5/2011 (A4, 80 str.)
     
  • Paušální výdaje na dopravu - příspěvek
    měsíčník DaÚ 5/2011 (A4, 80 str.)
     

BALÍČEK AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ se slevou 30 % obsahuje: 1000 řešení 3/2011 + PVS 5/2011 – zdarma + DaÚ 5/2011
cena: 296 Kč

Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

    •  

  
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika 		  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
  
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

  


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011
Untitled Page