1.2    Paušální výdaje

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k pozitivní změně pro poplatníky s příjmy dle §7 a §9 ZDP spočívající ve zvýšení limitní výše paušálních výdajů, kdy se navrací řešení paušálních výdajů ke stavu před účinností zákona č. 170/2017 Sb., tedy k uplatnění paušálních výdajů 30%, 40%, 60% a 80% do výše odvozené z limitní výše příjmů 2 miliony Kč. Na základě bodu 3 přechodného ustanovení k novele ZDP zákona č. 80/2019 Sb. se ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé použije pro zdaňovací období, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti (tedy ve zdaňovacím období 2019). V důsledku této skutečnosti bude řada poplatníků zvažovat v roce 2019 přechod z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. Půjde i o podnikatele, kteří v návaznosti na negativní dopady zákona č. 170/2017 Sb. přešly v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci, a kteří v důsledku zákona č. 80/2019 Sb. se navrátí zpět k výhodnějšímu uplatnění paušálních výdajů. Současně zůstává možnost pro „paušalisty“ uplatnit při dodržení zákonných podmínek jak slevu na dani na manželku, tak daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Dluh na nájemném

Manželé vlastní v rámci SJM několik bytových domů, ve kterých pronajímají bytové jednotky. Příjmy z nájmu zdaňuje manžel dle § 9 ZDP. V letech 2017 a 2018 prováděli vlastníci na dvou domech postupně dílčí opravy (výměna střechy, výměna oken, malování společných prostor, oprava elektroinstalace apod.) a proto uplatňoval manžel v těchto zdaňovacích obdobích k příjmům z nájmu skutečné výdaje (včetně příslušných daňových odpisů). Za zdaňovací období 2019 dosáhnou příjmy z nájmu 1 750 000 Kč a s ohledem na dosaženou výši daňově uznatelných výdajů včetně odpisů domů se manžel po skončení roku 2019 rozhodne, že je výhodnější uplatňovat za zdaňovací období 2019 paušální výdaje 30% z dosažených příjmů z nájmu. K 31. 12. 2018 činilo dle evidence nezaplacené nájemné od několika nájemníků 41 300 Kč, přičemž dluh na nájemném byl v roce 2019 uhrazen.

Jaký postup je pro manžele nejvýhodnější?

Při přechodu ze skutečných výdajů k příjmům z nájmu zdaňovaných dle § 9 ZDP na paušální výdaje se na poplatníka vztahuje úprava základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník musí podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2018 a v něm zvýšit základ daně z příjmů dle § 9 ZDP o neuhrazené pohledávky za nájemci ve výši 41 300 Kč. Pokud tento dluh na nájemném je uhrazen v roce 2019, nebude již poplatník uhrazené pohledávky z roku 2018 zahrnovat do zdanitelných příjmů v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019. Za zdaňovací období rok 2019 tak uplatní poplatník paušální výdaje ve výši (1 750 000 Kč – 41 300 Kč) x 0,30 = 512 610 Kč.

Neuhrazené pohledávky

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání přešel v roce 2018 v důsledku zákona č. 170/2017 Sb. z paušálních výdajů na uplatňování skutečných výdajů. K tomuto přechodu se rozhodl po podání přiznání k dani z příjmů za rok 2017, takže musel provést úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP a v dodatečném daňovém přiznání za rok 2017 zvýšil základ daně a daň o neuhrazené pohledávky k 31. 12.2017 ve výši 120 000 Kč. Tyto pohledávky byly uhrazeny v průběhu roku 2018. V rámci přípravy ke zpracování daňového přiznání za zdaňovací období 2019 podnikatel zjistí z daňové evidence výši příjmů 1 600 000 Kč a výši daňově uznatelných výdajů 820 000 Kč. K 31. 12. 2018 vykázal neuhrazené pohledávky z titulu vystavených faktur za poskytnuté služby ve výši 102 000 Kč a neuhrazené dluhy za provedené opravy provozovny v prosinci 2018 ve výši 48 000 Kč.

Co je pro podnikatele výhodnější?

V návaznosti na zákon č. 80/2019 Sb. je v daňovém přiznání za rok 2019 pro podnikatele výhodnější přejít z vedení daňové evidence opět na uplatnění paušálních výdajů (60% z dosažených příjmů). V souvislosti s rozhodnutím o přechodu z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů, musí poplatník ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2018 a to následovně:

-        zvýšení základu daně o výši pohledávek 102 000 Kč,

-        snížení základu daně o výši dluhů 48 000 Kč.

Celková úprava základu daně za zdaňovací období 2018 v dodatečném daňovém přiznání činí 102 000 Kč – 48 000 Kč, tedy zvýšení základu daně o 54 000 Kč a doplatek na dani 8 100 Kč. Pokud podá toto dodatečné daňové přiznání za rok 2018 do termínu 1. 4. 2020 a do tohoto termínu uhradí doplatek na dani, nebude poplatník podléhat žádným sankcím. Poplatník nesmí opomenout podat opravný přehled na OSSZ s vyčíslením zvýšení pojistného na sociální pojištění za rok 2018 o částku 0,5 x 54 000 Kč x 0,292 = 7 884 Kč. Zvýšení základu daně dle §23 ZDP nemá vliv na podaný přehled zdravotního pojištění za rok 2018.

V dodatečném daňovém přiznání za rok 2018 dochází k dodatečnému zdanění neuhrazených pohledávek k 31. 12. 2018. Pokud došlo k úhradě pohledávek z roku 2018 ve zdaňovacím období roku 2019, kdy poplatník již uplatňuje výdaje procentem z příjmů, bude příjem z těchto uhrazených pohledávek z roku 2018 vyloučen s odvoláním na výše uvedené znění zákona ze zdanitelných příjmů roku 2019. Paušální výdaje za rok 2019 budou pak stanoveny procentem z příjmů dosažených v roce 2019, ve kterých již nejsou zahrnuty uhrazené pohledávky z roku 2018, tzn. z částky 1 498 000 Kč.

Řemeslná činnost bez příslušného živnostenského oprávnění

Poplatník provozuje jako svou hlavní činnost klempířství, ale nevlastní na tuto řemeslnou činnost příslušné živnostenské oprávnění - vlastní živnostenské oprávnění pro živnost volnou, kterou rovněž vykonává. Přesto uplatnil v daňovém přiznání k dosaženým příjmům z činnosti klempířství paušální výdaje ve výši 80%, odpovídající pro řemeslnou živnost.

Mohl poplatník takto postupovat?

Výše uvedenou záležitostí se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku spis. zn. 7 Afs 232/2017-25 ze dne 18. 9. 2018, který dal za pravdu správci daně a Odvolacímu finančnímu ředitelství, kteří uznali u poplatníka bez oprávnění k řemeslné živnosti paušální výdaje ve výši 60% (odpovídající dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP živnostenskému podnikání – neřemeslnému). Nejvyššímu správnímu soudu bylo předloženo k posouzení, zda je určujícím kritériem pro výši uplatnitelných paušálních daňově účinných výdajů dle § 7 odst. 7 písm. a) nebo b) ZDP, které je poplatník oprávněn uplatnit z příjmů z živnostenského podnikání, výhradně vymezení živnosti v živnostenském oprávnění uděleném poplatníkovi. NSS uvádí, že základní podmínkou vyplývající z živnostenského zákona je oprávnění provozovat živnost v souladu s vydaným živnostenským oprávněním (§ 10 odst. 1 ŽZ). Ustanovení § 21 ŽZ pak upravuje, jakým způsobem lze v případě řemeslných živností prokazovat odbornou způsobilost, na rozdíl od živností volných, u kterých není třeba odbornou ani jinou způsobilost prokazovat (§ 25 ŽZ).

Je plně v souladu se zněním zákona a plně logické, pokud zákonodárce svazuje oprávnění uplatnit výdajový paušál v maximální výši tam, kde výkon živnostenského podnikání předpokládá dosažení určité kvalifikace. Právě živnostenské oprávnění deklaruje, že řemeslnou činnost provádí osoba, která má k této činnosti kvalifikační předpoklady. Na druhou stranu nelze nalézt rozumný důvod, pro který by předmětného zvýhodnění měli požívat rovněž ti, kteří tuto kvalifikaci buď nemají, nebo minimálně nejsou držiteli živnostenského oprávnění k výkonu konkrétní řemeslné živnosti. Těm pak nezbývá než případně postupovat podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP a uplatnit paušální výdaje v menším rozsahu. Správce daně proto postupoval správně, pokud žalobci doměřil zjištěný rozdíl.

Poznámka:

Pokud by poplatník daně z příjmů fyzických osob provozoval podnikání (řemeslná živnost, volná živnost), aniž by k tomu měl příslušné živnostenské oprávnění, mohl by si uplatnit paušální výdaje dle §7 odst. 1 písm. c) ve výši pouze 40% - jde o příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.

Úprava základu daně formou dodatečného daňového přiznání

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání přešel v roce 2018 z paušálních výdajů na skutečné výdaje a za zdaňovací období 2019 dosáhne podnikatel příjmy ve výši 1 300 000 Kč a k tomu daňově uznatelné výdaje dle vedení daňové evidence pouze ve výši 590 000 Kč. V návaznosti na zákon č. 80/2019 Sb. je v daňovém přiznání za rok 2019 pro něho výhodnější přejít z vedení daňové evidence opět na uplatnění paušálních výdajů (60% z dosažených příjmů). K 31. 12. 2018 vykázal neuhrazené pohledávky z titulu vystavených faktur za dodané zboží ve výši 105 000 Kč a neuhrazené dluhy za provedené opravy provozovny ve výši 65 000 Kč.

Jak má poplatník upravit základ daně?

V souvislosti s rozhodnutím o přechodu z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů, musí poplatník upravit základ daně a daň z příjmů za předcházející zdaňovací období formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2018 a to následovně:

zvýšení základu daně o výši pohledávek 105 000 Kč,

snížení základu daně o výši dluhů 65 000 Kč.

Celková úprava základu daně za zdaňovací období 2018 v dodatečném daňovém přiznání činí 105 000 Kč – 65 000 Kč, tedy zvýšení základu daně o 40 000 Kč a doplatek na dani 6 000 Kč. Pokud podá toto dodatečné daňové přiznání za rok 2018 do termínu 1. 4. 2020 a do tohoto termínu uhradí doplatek na dani, nebude poplatník podléhat žádným sankcím. Poplatník nesmí opomenout podat opravný přehled na OSSZ s vyčíslením zvýšení pojistného na sociální pojištění za rok 2018 o částku 0,5 x 40 000 Kč x 0,292 = 5 840 Kč.

V dodatečném daňovém přiznání za rok 2018 dochází k dodatečnému zdanění neuhrazených pohledávek do 31. 12. 2018. Podle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP se již do základu daně nezahrnují částky, které již byly zdaněny u téhož poplatníka. Pokud došlo k úhradě pohledávek z roku 2018 ve zdaňovacím období roku 2019, kdy poplatník již uplatňuje výdaje procentem z příjmů, bude příjem z těchto uhrazených pohledávek z roku 2018 vyloučen s odvoláním na výše uvedené znění zákona ze zdanitelných příjmů roku 2019.

Paušální výdaje za rok 2019 budou pak stanoveny procentem z příjmů dosažených v roce 2019, ve kterých již nejsou zahrnuty uhrazené pohledávky z roku 2018, tzn. z částky 1 195 000 Kč. Za zdaňovací období rok 2019 tak uplatní poplatník paušální výdaje ve výši:

1 195 000 Kč x 0,60 = 717 000 Kč

Základ daně činí:

1 195 000 Kč – 717 000 Kč = 478 000 Kč

Nespotřebované zásoby

Podnikatel podniká ve stavební výrobě a vede daňovou evidenci. Za zdaňovací období 2019 dosáhne zdanitelné příjmy ve výši 1 850 000 Kč a daňově uznatelné výdaje ve výši 770 000 Kč. V návaznosti na zákon č. 80/2019 Sb. je pro něho v roce 2019 výhodnější přejít na uplatnění výdajů procentem z příjmů. Ke dni 31. 12. 2018 vykázal v rámci daňové evidence částku 55 000 Kč jako nespotřebované zásoby nakoupeného materiálu a dále má vytvořené rezervy na opravu stavebního stroje ve výši 45 000 Kč.

Jak má poplatník upravit základ daně?

V souvislosti s rozhodnutím o přechodu z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů, musí poplatník zvýšit základ daně za předcházející zdaňovací období formou podání dodatečného daňového přiznání za rok 2018 a to o částku nespotřebovaných zásob 55 000 Kč a o částku zůstatku rezervy na opravy 45 000 Kč. Zvýšení základu daně za zdaňovací období 2018 činí 100 000 Kč a tomu odpovídající zvýšení daně 15 000 Kč. Pokud podá toto dodatečné daňové přiznání za rok 2018 do termínu 1. 4. 2020 a do tohoto termínu uhradí doplatek na dani, nebude poplatník podléhat žádným sankcím.

Podstatou zvýšení základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP o nespotřebované zásoby je skutečnost (platná pro vedení daňové evidence), že poplatník při pořízení (nákupu) zásob a jejich zaplacení cenu zásob uplatní přímo do daňově uznatelných výdajů. Protože tyto zásoby nespotřeboval do konce zdaňovacího období předcházející zdaňovacímu období, kdy dochází ke změně způsobu uplatňování výdajů, musí o cenu nespotřebovaných zásob zvýšit základ daně (de facto je vyloučit z již uplatněných výdajů). Poplatník rovněž nesmí opomenout podat opravný přehled na OSSZ s vyčíslením zvýšení pojistného na sociální pojištění za rok 2018 o částku 0,5 x 100 000 Kč x 0,292 = 14 600 Kč.

Koupě movitých věcí

Podnikatel se rozhodl přejít v roce 2019 z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů. V předcházejících zdaňovacích obdobích zakoupil několik movitých věcí v ceně do 40 000 Kč – počítač, kopírku, tiskárnu, nábytek do kanceláře. Při pořízení těchto movitých věcí uplatnil příslušné částky vždy do daňových výdajů.

Musí podnikatel upravit základ daně o cenu zakoupeného majetku?

Hmotný majetek pro daňové účely je vymezen v § 26 ZDP. Hmotným majetkem jsou mimo jiné samostatné movité věci o vstupní ceně vyšší než 40 000 Kč, které mají provozně-technickou funkci delší než jeden rok. Pokud podnikatel – fyzická osoba vede daňovou evidenci a zakoupí movitou věc o vstupní ceně nižší než 40 000 Kč, může tuto částku uplatnit v plné výši do daňových výdajů. Pokud jsou tyto movité věci v ceně do 40 000 Kč vydány do spotřeby, nejedná se o zásoby. Zásobou by byly pouze tehdy, když by po zakoupení tyto věci zůstaly na skladě. Pak by podléhaly u poplatníka, který vede daňovou evidenci, inventuře stavu zásob ve smyslu § 7b odst. 4 ZDP.

Vzhledem k tomu, že „drobný hmotný majetek“ vydaný po zakoupení do spotřeby není považován za zásoby, není nutno při přechodu na paušální výdaje upravit základ daně o cenu tohoto majetku.

Pronájem bytové jednotky

Manželé pronajímají bytové jednotky v bytovém domě, který je součástí společného jmění manželů. Příjmy z nájmu zdaňuje manžel dle § 9 ZDP. V letech 2017 a 2018 prováděli vlastníci na domě postupně dílčí opravy (výměna střechy, výměna oken, malování společných prostor apod.) a proto uplatňoval manžel k příjmům z nájmu skutečné výdaje. V závěru roku 2019 se manžel rozhodne, že je pro něho výhodnější uplatňovat paušální výdaje 30% k dosaženým příjmům z nájmu. K 31. 12. 2018 činilo dle evidence nezaplacené nájemné od několika nájemníků 41 300 Kč.

Jak má poplatník upravit základ daně?

Při přechodu ze skutečných výdajů k příjmům z nájmu zdaňovaných dle § 9 ZDP na paušální výdaje se na poplatníka vztahuje úprava základu daně za předcházející zdaňovací období ve smyslu §23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP.

Poplatník musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018 a v něm zvýšit základ daně z příjmů dle § 9 ZDP o neuhrazené pohledávky za nájemci ve výši 41 300 Kč. Pokud tento dluh na nájemném bude uhrazen v roce 2019, nebude již poplatník uhrazené pohledávky z roku 2018 zahrnovat do zdanitelných příjmů v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019.

Dluhy vůči zaměstnancům, vůči OSSZ a vůči příslušné zdravotní pojišťovně

Podnikatel vede daňovou evidenci. Zaměstnává několik zaměstnanců. Za měsíc prosinec 2018 vyplácí mzdu v lednu 2019. Rovněž tak odvádí daň ze závislé činnosti, pojistné na zdravotní pojištění a důchodové pojištění sražené ze mzdy zaměstnancům a povinné pojistné na sociální pojištění a zdravotní pojištění z titulu zaměstnávání zaměstnanců za měsíc prosinec 2018 až v lednu 2019. Podnikatel se rozhodne v průběhu roku 2019 po podání daňového přiznání za rok 2018, že bude pro něho výhodnější s ohledem na předpokládanou výši příjmů a výdajů přejit od roku 2019 na paušální výdaje. K 31. 12. 2018 neeviduje žádné neuhrazené pohledávky ani zásoby.

Jak má podnikatel snížit základ daně?

S ohledem na přechod z daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů se na poplatníka vztahuje postup dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

V daném případě má poplatník k 31. 12. 2018 dluhy vůči zaměstnancům, vůči OSSZ a vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Jedná se o dluhy, které jsou při úhradě daňově uznatelnými výdaji. Proto v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2018 si může o tyto dluhy snížit základ daně z příjmů roku 2018 (hrubá mzda, povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem).

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí ZDP a DPH po novele a v měsíčnících Poradce 11/2019, DaÚ 7-8/2019, PaM 7-8/2019 a úplná znění zákonů najdete v Aktualizaci I/3)

Od 1. 4. 2019 nabyla z převážné části účinnosti novela zákona o DPH provedená zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní.  Jedná se o tzv. daňový balíček, který v červnu 2018 schválila Vláda České republiky a který měl původně navrhovanou účinnost od 1. 1. 2019. Poslanecká sněmovna jej však ve třetím čtení schválila až v prosinci 2018, a proto se původně navrhovaná účinnost nestihla. Koncem ledna 2019 projednal daňový balíček Senát a vrátil ho Poslanecké sněmovně s řadou pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna daňový balíček znovu projednala a schválila v březnu 2019. Ve Sbírce zákonů byl daňový balíček vyhlášen 27. 3. 2019 a novela zákona o DPOH je zařazena jako jeho druhá část. Většina změn zákona o DPH, které jsou součástí daňového balíčku a nabyla účinnosti od 1. 4. 2019, jako prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Některé schválené změny mají posunutou účinnosti od 1. 7. 2019, případně od 1. 1. 2020 či dokonce od 1. 1. 2021.

V následujícím textu jsou s v příkladech vysvětleny ve srovnání s dosavadním právním stavem nejvýznamnější věcné změny, které vyplývají jak z novelizace zákona o DPH, která je součástí daňového balíčku, tak i z dalších výše uvedených změn zákona o DPH v roce 2019.

Místo plnění u právní služby pro osobu povinnou k dani

Poskytne-li právní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, právní službu klientovi, kterým bude podnikatel, který je jako fyzická osoba plátcem na Slovensku, místo plnění se určí podle sídla klienta, který je osobou povinnou k dani v jiném členském státě (Slovensku).

Co je podmínkou takovéhoto určení místa plnění podle novelizovaného zákona o DPH?

Podmínkou pro takovéto určení místa plnění je podle novelizovaného znění § 9 odst. 1 zákona o DPH to, že tento klient jedná jako osoba povinná k dani, tj. právní služba slouží k jeho podnikatelské (ekonomické) činnosti. Pokud tomu tak je, bude to znamenat, že právní kancelář bude účtovat tuto službu oprávněně bez DPH a daň bude na Slovensku na principu reverse-charge přiznávat příjemce služby. Pokud by však právní služba poskytovaná uvedenou právní kanceláří sloužila pro osobní potřebu uvedeného podnikatele ze Slovenska, tedy pro účely, kdy nejedná uvedený podnikatel jako osoba povinná k dani, neurčilo by se místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, ale podle § 9 odst. 2 zákona o DPH, tj. jako při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani.

Prakticky by to znamenalo, že místo plnění by bylo podle sídla právní kanceláře jako poskytovatele služby v tuzemsku a právní kancelář by musela v tomto případě právní službu účtovat včetně DPH.

Místo plnění u reklamní služby pro provozovnu osoby povinné k dani

Poskytne-li reklamní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, reklamní službu klientovi, kterým bude obchodní společnost se sídlem v Německu, místo plnění se určí podle sídla klienta, který je osobou povinnou k dani v jiném členském státě (Německu).

Jak bude tuto službu účtovat reklamní kancelář?

Prakticky to bude znamenat, že reklamní kancelář bude účtovat tuto službu bez DPH a daň bude ve své zemi na principu reverse-charge přiznávat příjemce služby. Pokud by však měla uvedená společnost se sídlem v Německu v tuzemsku provozovnu a reklamní kancelář poskytla reklamní službu této provozovně, místo plnění by bylo v tuzemsku a znamenalo by to, že reklamní kancelář by musela tuto službu účtovat včetně české DPH. Pokud by se však jednalo o reklamní službu pro obchodní společnost se sídlem v Německu, která je v České republice registrována jako plátce, ale nemá zde provozovnu, tj. registrována u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj v Ostravě jako tzv. nerezident, bylo by místo plnění určeno podle sídla příjemce v Německu a reklamní agentura by měla svou službu fakturovat na německé DIČ bez DPH a povinnost přiznat daň vznikne příjemci služby v Německu.

Poskytnutí digitální služby osobě povinné k dani z jiného členského státu

Softwarová firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytla elektronicky poskytovanou službu (software) obchodní společnosti se sídlem v Rakousku.

Kde bude místo plnění a jak se to bude účtovat?

Místo plnění této služby se určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH podle sídla příjemce služby, který je osobou povinnou k dani v jiném členském státě, která jedná jako taková. Prakticky to bude znamenat, že softwarová firma bude účtovat tuto službu bez DPH a hodnotu poskytované služby vykáže v ř. 21 přiznání k DPH a v souhrnném hlášení s kódem „3“ a DIČ příjemce služby.

Daň v Rakousku, kde je místo plnění, na principu reverse-charge přizná obchodní společnost jako příjemce služby.

Přijetí digitální služby od osoby neusazené v tuzemsku plátcem

Softwarová firma, která má jako osoba neusazená v tuzemsku sídlo ve třetí zemi, poskytne software jako elektronicky poskytovanou službu plátci se sídlem v tuzemsku.

Kde bude místo plnění u přijetí digitální služby?

Místo plnění se určí podle sídla plátce, který je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, v tuzemsku. Prakticky to bude znamenat, že softwarová firma jako osoba neusazená v tuzemsku bude účtovat tuto službu bez DPH a daň v tuzemsku, kde je místo plnění, na principu reverse-charge přizná plátce jako příjemce služby.

Příslušnou částku daně přizná plátce v ř. 12 daňového přiznání a předepsané údaje o přiznané dani vykáže v části A.2 kontrolního hlášení.

Poskytnutí softwarové aplikace osobě nepovinné k dani v roce 2018

Softwarová firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, poskytla v roce 2018 softwarovou aplikaci jako elektronicky poskytovanou službu zákazníkovi, který je osobou nepovinnou k dani, s místem pobytu na Slovensku.

Kdo bude přiznávat daň?

Přestože se pro uvedenou softwarovou firmu jednalo o první takovou službu poskytnutou zákazníkovi, která je osobou nepovinnou k dani z jiného členského státu, místo plnění se určilo podle místa příjemce služby na Slovensku.

Daň musela na Slovensku přiznat česká softwarová firma, a to buď standardním způsobem spojeným s registrací k DPH na Slovensku, nebo ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Poskytnutí softwarové aplikace osobě nepovinné k dani v roce 2019

Pokud softwarovou aplikaci jako elektronicky poskytovanou službu poskytla česká softwarová firma slovenskému zákazníkovi až v roce 2019, místo plnění by se určilo podle § 9 odst. 2 zákona o DPH, dokud by nedošlo k překročení výše uvedeného hodnotového limitu.

Kde bude místo plnění?

Prakticky by to znamenalo, že plátce by neodváděl daň z uvedené služby okamžitě na Slovensku, ale přiznal by daň v základní sazbě daně 21 % standardním způsobem v tuzemsku, kde je v uvedeném případě podle § 9 odst. 2 zákona o DPH místo plnění. Plátce by se však mohl rozhodnout, že určí místo plnění podle místa příjemce služby na Slovensku, kde je pro uvedenou službu sazba 20 %. Potom by to však pro plátce znamenalo registrovat se na Slovensku nebo se v tuzemsku přihlásit do zvláštního režimu jednoho správního místa.

Pokud by v průběhu roku 2019 celková hodnota takto poskytnutých služeb osobám nepovinným k dani z jiných členských států překročila limit 10 000 EUR, musel by plátce již ze služby, jejímž poskytnutím by překročil výše uvedený limit odvádět daň v zemi příjemce služby.

Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů u digitálních služeb

Softwarová firma, která je plátcem daně, se sídlem v tuzemsku, poskytuje digitální služby osobám nepovinným k dani, u nichž je místo plnění podle § 10i zákona o DPH podle místa příjemce služby v jiných členských státech.

Jaké jsou pravidla pro vystavování daňových dokladů u digitálních služeb?

Daň z těchto služeb odvádí prostřednictvím zvláštního režimu jednoho správního místa, do něhož je v tuzemsku zaregistrována. Podle dříve platné právní úpravy musela tato firma při vystavování daňových dokladů na tyto služby postupovat podle pravidel platných v jednotlivých členských státech, kde bylo místo plnění. Tuto právní úpravu si měla prakticky zjistit a podle ní postupovat.

Podle jednodušší novelizované úpravy postupuje při vystavování daňových dokladů na tyto služby podle pravidel platných v tuzemsku, kde je zaregistrována do zvláštního režimu jednoho správního místa a nemusí si tedy již zjišťovat, jaká pravidla jsou aplikována v zemi příjemce služby.

Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, si objedná zboží od rakouského dodavatele. Tento dodavatel, který je osobou registrovanou k dani se sídlem v Rakousku, zboží ve svém výrobním závodě v Rakousku vyrobí a odtud bude vyrobené zboží přepraveno do skladu pořizovatele, který se nachází v České republice.

Kde přizná daň plátce pořizovatel zboží?

Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu tedy bude podle § 11 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku, kde byla ukončena přeprava zboží z Rakouska. Plátce jako pořizovatel zboží, tedy přizná daň při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku v ř. 3 nebo 4 daňového přiznání a v ř. 43 nebo 44 si bude moci za splnění obecných zákonných podmínek uplatnit návazně nárok na odpočet daně.

Místo plnění pořízení zboží z jiného členského státu podle DIČ pořizovatele

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, má provozovnu s registrací k DPH na Slovensku. Tato obchodní společnost si objednala zboží z Rakouska od rakouského dodavatele. Na objednávce uvedla obchodní společnost své české DIČ, a proto rakouský dodavatel vystavil daňový doklad na toto české DIČ. Zboží však bylo přepraveno z Rakouska přímo provozovně české firmy umístěné na Slovensku.

Podle čeho se určí místo plnění?

Místo plnění tedy bude určeno podle § 11 odst. 2 zákona o DPH v České republice, protože pořizovatel zboží pořídil pod českým DIČ. Zároveň však bude místo plnění při pořízení zboží na Slovensku, kde byla fakticky ukončena přeprava zboží dodaného z Rakouska.

Obchodní společnosti by tedy vznikla povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu, jak v České republice, tak i na Slovensku. Pokud by tedy česká firma, přiznala daň při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku ze zboží dodaného od rakouského dodavatele na Slovensko, neměla by v tuzemsku nárok na odpočet daně.

Oprava základu daně při pořízení zboží z jiného členského státu

Pokud by v návaznosti na předchozí příklad česká firma, přiznala daň při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku ze zboží dodaného od rakouského dodavatele na Slovensko a neměla by v tuzemsku nárok na odpočet daně, může tuto chybu opravit postupem vyplývajícím z § 11 odst. 3 zákona o DPH.

Jak se opraví základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu?

Pokud by řádně přiznala z tohoto zboží daň také na Slovensku, kde byla ukončena jeho přeprava, mohla by obchodní společnost následně opravit základ daně a přiznanou daň v tuzemsku.

Postupovala by přitom obdobně podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění § 42 zákona o DPH.

Finanční leasing stroje

Leasingová společnost, která je plátcem daně, uzavře s firmou, která je plátcem daně, leasingovou smlouvu na přenechání stroje k užití, v níž bylo ujednáno, že leasingová společnost jako vlastník je povinna po skončení smlouvy převést vlastnické právo k němu na uživatele, který je povinen stroj odkoupit, tj. jedná se o tzv. finanční leasing, který je třeba posuzovat jako dodání zboží.

Kdy vznikne leasingové společnosti povinnost přiznat daň?

Povinnost přiznat daň vznikne leasingové společnosti podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, a to z celkové částky, kterou uhradí ve splátkách leasingový nájemce okamžitě dnem přenechání stroje k užívání nájemci.

Jednoúčelový poukaz

Provozovatel sítě čerpacích stanic, který je plátcem se sídlem v tuzemsku, vydá poukazy, které mohou být použity pouze na úhradu pohonných hmot u čerpacích stanic tohoto provozovatele, které se nacházejí v tuzemsku.

Jedná se o jednoúčelové poukazy?

Jedná se tedy nesporně o jednoúčelové poukazy, protože v okamžiku jejich vydání je známa sazba daně (21 %) i místo plnění (v tuzemsku).

Víceúčelový poukaz

Obchodní řetězec, který je plátcem se sídlem v tuzemsku, vydá dárkové poukazy, které mohou být použity na úhradu zboží v různých sazbách daně.

O jaký poukaz se jedná?

Bude se tedy jednat nesporně o víceúčelový poukaz, protože jím zákazník bude moci uhradit zboží v různých sazbách daně, které obchodní řetězec ve svém sortimentu nabízí.

Čerpání jednoúčelového poukazu, který vydal poskytovatel plnění

V návaznosti na příklad č. 12 provozovatel sítě čerpacích stanic, který je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, vydá v květnu 2019 vlastním jménem poukazy, které lze do konce roku 2019 použít pouze na úhradu pohonných hmot u čerpacích stanic jejich provozovatele v tuzemsku, tj. jedná se o jednoúčelové poukazy.

V jaké výši odvede plátce daň?

Pokud v květnu 2019 plátce převede poukaz konečnému zákazníkovi, který jim až v červenci 2019 uhradí pohonné hmoty, plátci vznikne povinnost přiznat daň v sazbě 21 %, která platí pro pohonné hmoty již v dubnu 2019, kdy byl tento jednoúčelový poukaz vydán (převeden) konečnému zákazníkovi.

Faktické dodání pohonných hmot proti tomuto poukazu v červenci 2019 se již pro plátce nepovažuje za dodání zboží a povinnost přiznat daň mu již v souvislosti s tímto čerpáním jednoúčelového poukazu nevzniká.

Čerpání jednoúčelového poukazu, který vydala jiná osoba, než je poskytovatel plnění

Vydavatelství A, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, vydalo vlastním jménem dárkové poukazy jako jednoúčelové poukazy na nákup knihy, kterou vydalo, v druhé snížené sazbě daně 10 %. Předmětnou knihu zákazníkovi, který si tento jednoúčelový poukaz koupí, však vydá obchodní společnost B, která je také plátcem daně a která provozuje síť maloobchodních prodejen s knihami, v níž prodává i knihy, které vydává vydavatelství A.

Co se považuje za dodání zboží?

Pro vydavatelství A, které poukazy vydalo, se převod dárkového poukazu zákazníkovi, považuje za dodání zboží, na něž se poukaz vztahuje a ke dni převodu tohoto poukazu mu vzniká povinnost přiznat daň. Pro obchodní společnost B se předání zboží zákazníkovi výměnou za dárkový poukaz považuje za dodání zboží, které uskutečnila ve smyslu § 15a odst. 2 písm. b) zákona o DPH tato obchodní společnost B vůči vydavatelství A, které jednoúčelový poukaz vydalo.

Uplatnění DPH u víceúčelového poukazu

V návaznosti na předchozí příklad č. 13 obchodní řetězec, který je plátcem, vydá v říjnu 2019 vlastním jménem dárkové poukazy na spotřební zboží, které podléhá různým sazbám daně, a proto se jedná o víceúčelový poukaz. V říjnu 2019 ho obchodní řetězec převede konečnému zákazníkovi, který tímto poukazem uhradí v lednu 2020 zboží v základní sazbě daně 21 %.

Kdy vznikne povinnost přiznat daň?

Obchodnímu řetězci nevznikne v říjnu 2019, kdy dárkový poukaz převede zákazníkovi, povinnost přiznat daň. Daň v sazbě 21 % přizná až v lednu 2020, kdy poukaz použije zákazník na úhradu konkrétního zboží v základní sazbě daně.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí ZDP a DPH po novele a v měsíčnících Poradce 11/2019, DaÚ 4-5/2019, DaÚ 7-8/2019, PaM 7-8/2019, DÚVaP 8/2019 a úplná znění zákonů najdete v Aktualizaci I/3)

Umíme štěstí definovat? Téma štěstí v práci rezonuje v posledních letech ve firemním prostředí čím dál víc, stejně jako pojmy svoboda v práci, samořízení zaměstnanců, agilní týmy či angažovanost zaměstnanců. Může být ale člověk v práci šťastný? Není práce jen prostředkem k získání zdrojů, abychom se mohli ve volném čase věnovat tomu, co nás dělá šťastnými? Není to dáno povahou, že někdo je šťastný ve své podstatě, a proto je šťastný v jakékoliv práci?

Proč máme řešit štěstí svých podřízených?

Je přeci na každém, zda je, nebo není šťastný, každý je tvůrcem svého pracovního života a postoje. Zaměstnanci naopak říkají – já v práci nejsem šťastný, dělejte s tím něco, můj manažer se nijak o moje štěstí nezajímá a neřeší ho.

Co je to vlastně štěstí? Kdo je šťastný? Kdybychom se zeptali člověka, jestli se cítí šťastný právě teď a jestli se cítí v životě šťastný celkově, možná bychom dostali dvě různé odpovědi. I štěstí v práci je proměnlivé – jsem šťastný právě teď v tom, co dělám, nebo jsem v práci celkově šťastný? Asi každé zaměstnání, i to nejzajímavější, zahrnuje činnosti, které bychom nejraději z náplně práce vyškrtli – obchodníky nebaví dělat výkazy, hlavní účetní nerad prezentuje na poradě vedení, programátor nechce telefonovat se zákazníkem, který hlásí chybu softwaru. Co ale s tím? Brát některé činnosti jako nutné zlo, jako výzvu, nebo si je zkusit přehodit s některým z kolegů za něco, co zase nebaví jeho? Zamysleli jste se někdy, kolik máte možností?

Na pocit štěstí má vliv naše osobnost a také okolnosti

Jsou lidé od malička velmi pozitivně zaměření, co mají na věci optimistický pohled, soustředí se u druhých na to dobré, jsou jednoduše šťastnější. A naopak, jsou lidé, kteří vždy vidí sklenici poloprázdnou, na věcech hledají chyby, čekají, co se kdy kde pokazí, aby mohli tvrdit: já jsem vám to říkal. Ale většina lidí je někde mezi těmito dvěma póly a svou cestičku ke štěstí v práci si může nějakým způsobem začít hledat.

Proč je štěstí důležité – Lidé, kteří jsou ve své práci šťastní, podávají vyšší výkon, jsou milejší k zákazníkům, což ovlivňuje tržby. Mají méně absencí, jsou kreativnější a zlepšují pracovní prostředí, u práce přemýšlejí, lépe přijímají změny ve firmě, rádi se učí novým věcem. Je to klíčová věc, která ovlivňuje celý chod firmy. A v neposlední řadě, když je člověk v práci šťastný, neohlíží se po práci jinde, takže tyto firmy nemají problém s fluktuací svých zaměstnanců.

Šťastný člověk je pro okolí přínosem – ovlivňuje i své kolegy, podněcuje je k větší aktivitě, stejně jako negativní kolega vám dokáže otrávit celý den a snižuje pracovní výkon a ochotu ostatních. Pokud se potká více pozitivních šťastných lidí, výkon oddělení jde prudce nahoru a i nové zaměstnance tato vlna strhne s sebou.

Co ovlivňuje štěstí v práci?

Mnoho Čechů by možná spontánně řeklo vyšší plat, ale plat nemusí být tím nejdůležitějším faktorem. Potvrdí to všichni, kdo někdy pracovali v nudném zaměstnání, pod špatným šéfem nebo ve špatných podmínkách – i když za hodně peněz.

Mnohokrát jsme svědky toho, že i lidé na vrcholu kariéry nečekaně změní kariérní dráhu a jdou se věnovat za nižší plat práci, která má pro ně větší smysl. Pravda, bavíme se zde o nějakém adekvátním výdělku, člověk s minimální mzdou, který má problém z platu přežít, má docela jiné myšlenky. Faktorem, který nás mimořádně ovlivňuje, je přímý nadřízený. To, jaký je to člověk, jak nás umí ocenit, jak se o nás zajímá, to všechno přispívá k našemu pocitu štěstí. Manažeři vědí, že někdy se může management firmy i rozkrájet, a člověk pod jeho vedením nebude spokojen. Když dostane jako firemní benefit A, ptá se, proč nedostal B, pokud dostane tři dny dovolené navíc, řeší to, že vedle ve firmě mají čtyři. Někteří lidé jednoduše šťastní nebudou.

Pokud pracujete jako manažer, smiřte se s tím a nehledejte chybu jen v sobě. Chvalte lidi, zajímejte se o ně, jejich názory, osobní život, nejen o jejich pracovní výsledky, buďte přirození a pozitivní a výsledky se dostaví.

Důležitým aspektem, který podporuje štěstí v práci, je míra aktivity. Lidé, již jsou aktivní, všímají si příležitostí, které ostatní přehlížejí, nebo si je, když žádné nejsou, aktivně vytvářejí, mají předpoklad zažívat v práci skutečné štěstí. Takoví lidé věří, že mají věci ve svých rukách a svůj život řídí.

Jisté typy lidí věří, že věci se jim dějí bez jejich kontroly, že oni jsou jen jakási oběť okolností a nemohou ničeho dosáhnout. Pokud šťastným lidem věci náhodou nevycházejí podle jejich představ, rychle se ze zklamání vzpamatují a netráví neproduktivní čas hrabáním se v minulosti. Aktivita, pocit kontroly nad vlastní prací či životem i míra svobody, všechny tyto věci přispívají ke štěstí na pracovišti.

Pokud lidem necháme velkou svobodu v tom, jak budou své pracovní povinnosti plnit nebo na kolik budou chodit do práce (když to okolnosti umožňují), většina z nich bude v práci šťastnější. Nenechejme se znechutit pár jednotlivci, kteří volnost v práci a důvěru ze strany manažera zneužijí. S takovými lidmi je třeba nejprve si promluvit, pak rozloučit, protože narušují firemní kulturu a kvůli nim je třeba ve firmě vytvářet všechna pravidla a směrnice, kontrolovat docházku. Pokud máme to štěstí vést inteligentní a zodpovědné jedince, dejme jim co nejvíce volnou ruku a uvidíme, jakou míru kreativity přinesou do firmy.

Jak na to?

Jednou z podmínek, které mají vliv na to, jak se člověk v práci cítí, je i jeho fyzický stav. Jinak vnímáte svou práci, když jste fyzicky fit, vyspaný, plný energie, jinak, pokud se cítíte špatně, všechno vás bolí, jste unavený. Jedno s druhým významně souvisí, proto se zkuste zamyslet, jak jste na tom po této stránce a co pro sebe můžete víc udělat. Podívejte se na svou stravu, pohybové návyky, jak během dne jíte, jak dlouho spíte, jak moc se hýbete. Když nejste fyzicky v pořádku, hůře se vám rozvíjí i duševní pohoda.

•    Dává vám vaše práce smysl?

•    Děláte něco, co považujete za hodnotné, co dělá druhým lidem radost nebo pomáhá odstraňovat jejich problémy?

•    Je to něco, co jste chtěli dělat, nebo jste tam skončili pod vlivem okolností a už jste odtamtud nenašli cestu ven?

•    Pokud máte pocit, že děláte něco, co vás maximálně nebaví, ale jste tam kvůli tomu, abyste domů přinesli nějaký výdělek, opravdu se s tím nedá nic dělat?

•    Zkoušeli jste to, hledali jste alternativy?

•    Kdo jiný než vy s tím může něco udělat?

•    Když už nutně musíte zůstat v této práci, nedá se čas v ní nějak zpříjemnit, nedají se věci dělat jinak?

•    Pokud rovnou říkáte, že ne, zkoušeli jste to s někým probrat?

•    Někdy máme jistý vnitřní blok typu „i tak by to šéf nedovolil“, ale ani se ho nezeptáme. Za pokus to určitě stojí.

Ale pokud máte nadřízeného, který je pro vás nepříjemný a stresující, je to trochu těžší oříšek než pracovní postupy. U takového člověka někdy pomůže dát mu zpětnou vazbu, neboť faktem je, že někteří lidé jsou nepříjemní, protože nevědí o tom, jak je druzí vnímají. Někdy stačí slušnou formou člověka upozornit, že se necítíte dobře, když s vámi takto mluví, a on se skutečně od té doby snaží věci dělat jinak. Ale pokud máte nad sebou osobnost, která není úplně nejvhodnější pro vedení lidí, pak je těžké být v práci šťastný, tehdy je možná snadnější cestou práci změnit.

Jednou z metod, jak být šťastnější, je soustředit se víc na dávání než na získávání. A to nemusí být hmotné povahy, jde tu spíš o pomoc, podporu kohokoliv okolo vás. Vaše štěstí bude větší, když se budete zabývat pomocí druhým, než sám sebou. I to je důvod, proč tak mnoho lidí zůstává ve slabě placených profesích zaměřených na pomoc jiným.

Zásadním faktorem ve vašem štěstí v práci jste vy sám. Dokud budete míru svého štěstí přisuzovat jiným (v práci mám špatné podmínky, špatného šéfa), tak se nikam neposunete. Až když převezmete kontrolu nad svým životem a prací do vlastních rukou, mohou se začít dít věci. Všímejte si během dne činností, při kterých zapomínáte na čas – to je správné znamení, že vás něco baví. Dokážete najít způsob, jak je dělat častěji? Kdo vám v tom může pomoci? Umožňuje vám vaše práce dohodnout se s kolegou, kdo bude co dělat? Zkoušeli jste to? Pokud je práce něco, co je pro vás navzdory všem pokusům nešťastné a stresující, kolik energie už jste vydali na to, abyste ji změnili? Rozhlédněte se kolem sebe, kolik lidí opouští nevhodná zaměstnání a zkouší podnikat. Každý podstupuje určité riziko. Zkusíte to i vy? V práci trávíte osm a více hodin denně, což je víc, než se vidíte se svou rodinou. Pokud vás těch osm hodin nebaví, je to velká ztráta času.

Při hledání štěstí v práci je třeba začít drobnostmi, nezměníte celý svět za jeden den. Najděte si, co vás baví, zkuste toho dělat více. Zkuste iniciovat drobné změny na pracovišti, které zpříjemní život vám a vašim kolegům. Spojte se s lidmi podobného smýšlení, společně dokážete v práci víc.

Vždy v první řadě začněte u sebe – nevnímejte se jako oběť, váš život můžete změnit v kterýkoliv den, klidně i od zítřka můžete zkusit vidět svět skrze jiné brýle než dosud. Toho, na co se soustředíme, vidíme více. Pokud to bude to pozitivní v naší práci, budeme toho okolo sebe mít stále víc a víc.

Mgr. Monika Jakubíková, Ph.D

Poradce, měsíčník č. 12-13/2019 (V/2019)

·         Zákon o zpracování osobních údajů s komentářem – JUDr. Eva Dandová

·         Zákon o ochranných známkách s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

·         Přechod na paušální výdaje – novela – Ing. Ivan Macháček

·         Dlouhodobé a krátkodobé závazky v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Trestné činy daňové, poplatkové a devizové – JUDr. Jan Engelmann

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

·         Paušální výdaje FO – příznivá změna – Ing. Martin Děrgel

·         DPH u finančního a operativního leasingu v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         DPH při poskytnutí peněz a platebních prostředků - Ing. Václav Benda

·         Změny v zákoně o daních z příjmů u PO – Ing. Martin Děrgel

·         Použití průměrných cen PHM nebo skutečné ceny? – Ing. Ivan Macháček

·         Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2019 (IV/2019)

• Novela zákona o DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
• Dědění a darování z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

• Zákon o zpracování osobních údajů - nový zákon – JUDr. Eva Dandová
• Stěžejní změny ve zdanění právnických osob – novela – Ing. Ivan Macháček
• Zdanění drobných přivýdělků – novela zákona o dani z příjmů – Richard W. Fetter
• Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba – JUDr. Eva Dandová
• Příplatky ke mzdě (2.) – JUDr. Ladislav Jouza
• Přechodné ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
• Benefit na zdravotnické služby, sport a rekreaci se zaměřením na příspěvek na masáže - Ing. Ivan Macháček
• Jaké chyby může zjistit zdravotní pojišťovna kontrolou u zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk

1000 řešení – měsíčník č. 6-8/2019 (V/2019)

·         Insolvenční zákon po novele – Mgr. Petr Taranda

·         Cestovní náhrady – JUDr. Eva Dandová

·         OSVČ a zálohy ve ZP – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Veřejná správa – Poradce veřejné správy č. 8 (V/2019)

• Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací
• Vyhláška o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku
• Zákon o Finanční správě České republiky
• Daňový řád

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)

Poradce, měsíčník č. 1/2020 (VIII/2019)

·         Insolvenční zákon po novele s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Novela zákona o obchodních korporacích z hlediska účetnictví podnikatelů – Ing. Jiří Koch

·         Novela zákona o spotřebních daních – Ing. Jan Šmolík

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

• Výpočet a zaokrouhlování daně po novelizaci zákona o DPH – Ing. Václav Benda

• Lze snížit zálohy na daň z příjmů u poplatníka? Ing. Ivan Macháček

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zaměstnanci a jejich řešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

·         Obchodní korporace – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Úmluvy MOP v českém právu – JUDr. Eva Dandová

·         Navýšení práv nad zákoník práce – JUDr. Ladislav Jouza

·         Legislativní úprava monitoringu zaměstnance – JUDr. Ladislav Jouza

·         Změny v daních u neziskových subjektů – Ing. Zdeněk Morávek

·         Zvláštnosti pracovního poměru na dobu určitou ve VS – JUDr. Ladislav Jouza

·         Odškodňování školních úrazů – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2019 (VIII/2019)

·         Zálohy a závdavky – Ing. Helena Machová

·         Zdanění FO a PO po novele – Ing. Drahomíra Martincová, Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění – specifika – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce