| |
ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
Dovolené jsou za dveřmi. Mnohdy jsou s jejím poskytováním spojeny určité "legislativní" komplikace.
Podívejme se na nejčastější problémy a připomeňme si jejich řešení.
NÁSTUP DOVOLENÉ
Mnozí zaměstnanci stále mají představu, že část dovolené si mohou "vzít" podle svých potřeb a další část, že určuje zaměstnavatel. Tato možnost nikdy v právních předpisech neexistovala a ani zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) to nezměnil. Stále platí, že nástup dovolené určuje vedení pracoviště. Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si "zítra bere dovolenou". Při určování nástupu zaměstnavatel především přihlíží ke svým výrobním potřebám, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, jako je např. rodinná rekreace, péče o děti apod. ZP nepředpisuje formu pro toto určení. Při rozhodování zaměstnavatel vychází z plánu dovolených. Plán dovolených sestavuje zaměstnavatel a pokud u něj působí odborová organizace, musí to být s jejím předchozím souhlasem.
V rozporu s tím však není praxe, kdy zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené a jeho nadřízený, do jehož pravomoci takový úkon patří, mu dá souhlas k jejímu čerpání. Souhlas lze kvalifikovat jako určení nástupu dovolené. Pokud však zaměstnanec pouze oznámí, že nastupuje dovolenou, a jeho nadřízený mu souhlas neudělí, nemůže být nepřítomnost zaměstnance v práci považována za dovolenou a nepřísluší mu po dobu této nepřítomnosti v práci náhrada mzdy.
V závažných případech může být nepřítomnost na pracovišti posuzována jako neomluvená absence.
Výjimkou ze zásady, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel, je, když požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené žena tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené (většinou 28 týdenní). V tomto případě je povinen zaměstnavatel vyhovět její žádosti. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnanci - muži, který pečuje o dítě a požádá o dovolenou po skončení své rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (rovněž zpravidla po 28 týdnech).
Příklad
Zaměstnankyni skončí mateřská dovolená 30. června 2011.
Požádá-li po tomto dni o poskytnutí dovolené, je zaměstnavatel povinen vyhovět.
POSKYTUJE-LI SE DOVOLENÁ V NĚKOLIKA ČÁSTECH
je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň dvou týdnů dovolené, pokud nedojde k jiné dohodě. Zaměstnavatel musí určit nástup dovolené zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce. Místo minimální doby roční placené dovolené nesmí být vyplacena peněžitá náhrada. To přichází v úvahu jedině při skončení pracovního poměru.
O dovolenou nemůže zaměstnanec, pokud splnil podmínky pro její poskytnutí, přijít. Čerpání 4 týdnů dovolené je ZP stanoveno jako povinnost zaměstnavatele.
Dovolenou má zaměstnavatel poskytovat především vcelku, aby splnila zotavovací účel. ZP stanoví, že alespoň dva týdny dovolené musí zaměstnanec vyčerpat vcelku. To znamená, že zaměstnavatel je povinen čerpání v tomto rozsahu umožnit. Určenou dobu čerpání musí zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem.
DOVOLENÁ PO NÁSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ
Podmínkou pro poskytnutí dovolené je výkon práce v kalendářním roce po dobu alespoň 60 dnů. Neodpracuje-li zaměstnanec ani 60 dnů, vznikne nárok na dovolenou za odpracované dny, a to jedna dvanáctina za 21 odpracovaných dnů. Není podmínkou, aby 60 dnů odpracoval zaměstnanec do dne nástupu dovolené, stačí, když je odpracuje do konce kalendářního roku. Nebude-li pracovat celý kalendářní rok, dostane za každý měsíc trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu z celkové výměry dovolené (tzv. poměrná část). Jestliže zaměstnanec u zaměstnavatele odpracuje např. čtyři měsíce, dostane čtyři dvanáctiny z celkové výměry dovolené. Odpracuje-li méně než 60 dnů, např. dva měsíce, dostane jednu dvanáctinu za odpracovaných 21 dnů, tedy celkem dvě dvanáctiny.
AUTOMATICKÝ NÁSTUP NA DOVOLENOU
ZP v § 218 odst. 1 stanoví významnou povinnost zaměstnavateli, která se v praxi mnohdy nedodržuje. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud má na ně nárok. Někteří zaměstnavatelé tuto povinnost nerespektují. Se souhlasem zaměstnance neurčí nástup části dovolené a poskytnou za ni náhradu mzdy.
Neurčí-li zaměstnavatel tuto část dovolené (v celkovém rozsahu čtyř kalendářních týdnů v roce) ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den, pokud zaměstnanci v nástupu dovolené nebrání překážky v práci, jako např. Pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená. Nevyčerpá-li zaměstnanec tímto způsobem dovolenou ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká.
Zánik nároku na dovolenou se však v roce 2011 netýká dovolené, na kterou vznikl nárok v tomto roce. Jde o dovolenou za rok 2010. Pokud by zaměstnavatel neurčil nástup této dovolené do konce roku 2011, může zaměstnanec ji "automaticky" čerpat od 1. listopadu, jinak by nárok zanikl. Zaměstnanec tedy nemusí dovolenou v rozsahu 4 týdnů vyčerpat do konce října, ale do tohoto dne mu musí zaměstnavatel určit její nástup, např. až na konec roku.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 6/2011)
DOVOLENÁ
VÝMĚRA DOVOLENÉ
je stanovena v týdnech, přičemž týdnem se rozumí sedm po sobě následujících kalendářních dnů bez ohledu na to, kterým kalendářním dnem se počíná. Výměra dovolené není pro všechny subjekty stejná. ZP určuje základní výměru dovolené v délce nejméně 4 týdnů v kalendářním roce. Rozsah 4 týdnů dovolené je zákonem stanovené minimum. Naopak zákon zaměstnavateli nebrání, aby výměru dovolené svým zaměstnancům zvýšil.
Delší výměra dovolené musí být ujednána v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu při respektování zásad rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu diskriminace. Nelze sjednat delší výměru dovolenou pouze jednotlivci bez stanovení podmínek, za kterých by mohly dosáhnout na tuto výměru dovolené nad zákonem stanovené minimum i ostatní zaměstnanci. Je tak možné přiznat delší dovolenou například zaměstnancům, kteří odpracují u zaměstnavatele delší počet let (dovolená za věrnost) nebo dle druhu a obtížnosti práce. Někteří zaměstnavatelé ale nemají možnost sjednání nebo stanovení zaměstnancům dovolené nad zákonem stanovené minimum. Jedná se o zaměstnavatele uvedené v ust. § 109 odst. 3 ZP (stát, uzemní samosprávné celky, apod.), tj. zaměstnavatele využívající na odměňování finanční prostředky plynoucí z veřejných zdrojů. Výměra dovolené pro zaměstnance zaměstnavatele uvedené v ust. § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů.
Výměra dovolené je stanovena v týdnech, dovolená ale může být čerpána nejenom v týdnech, ale též po dnech. Určení počtu dnů, na které má zaměstnanec nárok je snadné u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
Pracuje-li zaměstnanec s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5 dní v týdnu, znamená pro něj týden dovolené 5 pracovních dní volna. Pracuje-li zaměstnanec 4 dny v týdnu, mění se pro něj termín "týden dovolené" v podstatě na 4 pracovní dny volna apod. Celkovou dobu dovolené získáme vynásobením počtu pracovních dnů za týden a počtem týdnů dovolené (např. 4 týdny dovolené × 5 pracovních dnů v týdnu = 20 pracovních dnů jako dovolená za kalendářní rok). U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je situace složitější. Pravidla pro poskytování dovolené zaměstnancům, kteří pracují v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, stanoví ust. § 213 odst. 4 ZP, dle kterého čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru podle rozvržení pracovní doby.
Vzorec
Vzhledem k tomu, že na jednotlivé týdny dovolené čerpané zaměstnancem s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou připadá zaměstnanci různý počet pracovních dnů (směn), je třeba určit celkový počet pracovních dnů dovolené, a to tak, že se celkový počet harmonogramem stanovených pracovních dnů (směn) zaměstnance v rámci určitého období, na něž je nerovnoměrně rozvržena pracovní doba zaměstnance, vydělí počtem týdnů v tomto období a výsledek se vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec za příslušný kalendářní rok právo, tj. podle vzorce:
DPD = výsledný počet pracovních dnů dovolené,
PS = počet plánovaných pracovních směn
podle harmonogramu směn v období s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou,
PT = počet týdnů v období, na které byla pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (je vhodné použít číslo 52,145 v nepřestupném roce, resp. 52,286 v roce přestupném, při trvání pracovního poměru jen po část roku bude použito číslo vyjadřující příslušný počet týdnů),
DT = počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec nárok.
Z takto určeného celkového počtu dnů dovolené, na které zaměstnanci vzniká právo v příslušném období, přísluší zaměstnanci za dobu čerpání dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na tuto dobu skutečně připadá podle rozvržení pracovní doby.
Pro zaokrouhlení dnů dovolené je nutné vycházet z ust. § 216 odst. 5 ZP, dle kterého jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. ZP však nestanoví přesná pravidla pro zaokrouhlování. Zaměstnavatel tedy může zvolit vlastní postup, na jehož základě zaokrouhluje směrem nahoru nebo dolu na nejbližší půlden, tedy i celý den. Za nejcitlivější lze považovat postup, kdy je přidáván nebo ubírán nejvýše čtvrtden, např. při výpočtu 1,26 až 1,75 = 1,5 dne; 1,76 až 2,25 = 2 dny, atd.
Komplikací může být případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku přechází z režimu rovnoměrného do nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nebo naopak. ZP v ust. § 213 odst. 5 stanoví, že dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. Nárok na dovolenou je tedy nutné posuzovat v rámci toho režimu pracovní doby, který se v konkrétní době na zaměstnance vztahuje a dovolenou, která již byla v tomto období čerpána, je nutné přepočítat na režim pracovní doby, do něhož zaměstnanec přechází. V průběhu kalendářního roku tak při změně rovnoměrného rozvržení pracovní doby v nerovnoměrné a naopak bude nutné přepočítat dovolenou.
Příklad
Zaměstnanec je přeřazen z režimu rovnoměrného rozvržení pracovní doby na 5 dní v týdnu po 7,5 hodinách, do režimu nerovnoměrného rozvržením pracovní doby na různý počet směn v jednotlivých týdnech s 11 hodinovými směnami. V původním rovnoměrném rozvržení pracovní doby vyčerpal zaměstnanec 5 dní dovolené.
Zaměstnanec má nárok na 5 týdnů dovolené, což činí v rovnoměrném režimu pracovní doby 25 dnů a v nerovnoměrném 17,5 směny dovolené. Je tedy nutné dovolenou, kterou zaměstnanec v roce vyčerpal v jednom rozvrhu, přepočítat tak, jako by byla vyčerpána v rozvrhu, do nějž přechází. Vyčerpaných 5 směn dovolené je tak nutné přepočítat na pracovní dny v nerovnoměrném režimu pracovní doby. Přitom 7,5 hodinová směna tvoří 0,682 směny 11 hodinové. S pomocí tohoto koeficientu 0,682 dojdeme k tomu, že zaměstnancem v rovnoměrném rozvržení pracovní doby vyčerpaných 5 dnů dovolené, po přepočtení tvoří ve skutečnosti 3,5 dne dovolené v režimu nerovnoměrném (po zaokrouhlení z 3,41).
KRÁCENÍM DOVOLENÉ
je situace, kdy zaměstnanec ztrácí nárok na část dovolené, přičemž je nepodstatné, zda dovolenou daný zaměstnanec již vyčerpal, či nikoli. Pokud by totiž zaměstnanec vyčerpal dovolenou, na niž ztratil z nějakého důvodu nárok, je povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy za tuto část dovolené.
Zaměstnanci tedy sice mají nárok na čtyři týdny dovolené za kalendářní rok, tyto jim ale může zaměstnavatel zkrátit za podmínek uvedených v ust. § 223 ZP.
Dovolenou je možné krátit jenom z důvodů, které nastaly v kalendářním roce, za který je tato dovolená poskytována.
Zákon stanoví důvody, pro které je možné zaměstnanci dovolenou zkrátit:
- pokud zaměstnanec neomluveně zameškal směnu nebo její převážnou část a zaměstnavatel mu tuto jeho nepřítomnost neprominul,
- pokud zaměstnanec nepracoval v kalendářním roce pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, po dobu alespoň 100 dnů,
- pokud zaměstnanec zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody (vazbu) v délce alespoň 21 dnů. Při krácení dovolené je nutné rozlišovat případy, kdy dochází ke krácení dovolené z tzv. omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci a případy, kdy je důvodem krácení dovolené tzv. neomluvená nepřítomnost.
Při krácení dovolené z důvodů omluvené absence
v práci se za prvních 100 dnů zameškaných krátí zaměstnanci dovolená o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn rovněž o jednu dvanáctinu.
Zaměstnanci, kterým je dovolená zkrácena, sice splnili podmínky stanovené pro vznik celkového nároku na délku dovolené v kalendářním roce, avšak v důsledku překážek v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, nevykonával práci celkem minimálně 100 pracovních dnů.
Při krácení dovolené z důvodů omluvené absence v práci se za prvních 100 dnů zameškaných pro překážky v práci krátí zaměstnanci dovolená o jednu dvanáctinu. Pokud je neúčast v zaměstnání delší, nastává progresivnější krácení, kdy za každých dalších 21 dnů se dovolená krátí o další jednu dvanáctinu. Důvodem delší omluvené neúčasti v práci bývá např. dlouhodobá nemoc. Ke krácení dovolené dochází ze zákona, zaměstnavatel je povinen ji krátit.
Z těchto pravidel existuje jedna výjimka, a to pokud čerpala zaměstnankyně dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené a před nástupem na rodičovskou dovolenou, není možné tuto dovolenou krátit z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.
Krácení dovolené z důvodu neomluvené absence je nastaveno odlišně, především se nejedná o krácení dovolené ze zákona, které by musel zaměstnavatel vždy naplnit. Záleží pouze na zaměstnavateli, zda dovolenou zaměstnanci bude krátit nebo ne. Jedná se o krácení dovolené, které má sankční charakter. Zaměstnavatel může krátit zaměstnanci jeho dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den). Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn je možno sčítat, přičemž za každou celou takto zameškanou směnu může zaměstnavatel zkrátit dovolenou o 1 až 3 dny.
Pokud se u zaměstnance jedná o omluvenou absenci, lze mu zkrátit pouze dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Jestliže má zaměstnanec neomluvenou absenci, může mu zaměstnavatel zkrátit jak dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, tak dovolenou za odpracované dny, dodatkovou dovolenou i další dovolenou, pokud byla další dovolená smluvena.
Zaměstnanci, který dovolenou ještě nevyčerpal, lze dovolenou zkrátit do budoucna, pokud však již došlo k vyčerpání dovolené, je povinen zaměstnanec vrátit zaměstnavateli náhradu mzdy za tu část nároku dovolené, kterou krácením dovolené ztratil. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy, přičemž k tomu nepotřebuje uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 6/2011)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
KDO HRADÍ STORNO POPLATKY?
Zaměstnavatel má právo změnit určený nástup na dovolenou či oprávnění odvolat zaměstnance z dovolené v případě, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen. Je to výjimečné právo zaměstnavatele, aby mohl zajistit plnění svých úkolů.
Kdo uhradí zaměstnanci náklady, které mu s odvoláním z dovolené a se zrušením nástupu na dovolenou vznikly?
Zaměstnavatel je v tomto případě povinen uhradit náklady, které tím zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly. Jedná se zejména o cestovní náhrady na cestu zpět do bydliště nebo na pracoviště, stornovací poplatky cestovních kanceláří, má-li zaměstnanec zakoupen zájezd apod. Povinnost hradit náklady zaměstnavatelem však vzniká pouze u změny určeného termínu čerpání dovolené. Například zaměstnavatel určil zaměstnanci nástup dovolené na 1. října. Těsně před tím mu však z provozních důvodů změnil den nástupu na pozdější termín. Zaměstnanec musel stornovat smlouvu s cestovní kanceláří a nahradit stornovací poplatky. Podle § 217 odstavec 3 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Mezi náklady patří i stornovací poplatky cestovní kanceláři.
NÁSTUP DOVOLENÉ
Mnozí zaměstnanci stále mají představu, že část dovolené si mohou "vzít" podle svých potřeb a další část že určuje zaměstnavatel. Tato možnost nikdy v právních předpisech neexistovala a ani ZP č. 262/2006 Sb. to nezměnil.
Jaká jsou pravidla pro nástup dovolené?
Stále platí, že nástup dovolené určuje vedení pracoviště. Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si "zítra bere dovolenou". Při určování nástupu zaměstnavatel přihlíží i k oprávněným zájmům zaměstnance, jako je např. rodinná rekreace, péče o děti apod. ZP nepředpisuje formu pro toto určení. Při rozhodování zaměstnavatel vychází z plánu dovolených. Plán dovolených sestavuje zaměstnavatel, a pokud u něj působí odborová organizace, musí to být s jejím předchozím souhlasem. V rozporu s tím však není praxe, kdy zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené a jeho nadřízený, do jehož pravomoci takový úkon patří, mu dá souhlas k čerpání dovolené. Pokud však zaměstnanec pouze oznámí, že nastupuje dovolenou, a jeho nadřízený mu potřebný souhlas neudělí, nemůže být nepřítomnost zaměstnance v práci považována za dovolenou a nepřísluší mu po dobu této nepřítomnosti v práci náhrada mzdy. Výjimkou ze zásady, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel, je, když požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené žena tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její řádné mateřské dovolené (většinou 28 týdenní). V tomto případě je povinen zaměstnavatel vyhovět její žádosti. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči zaměstnanci - muži, který pečuje o dítě a požádá o dovolenou po skončení své rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (rovněž zpravidla po 28 týdnech).
DOVOLENÁ PŘI SMĚNNÉM PROVOZU
Firma provozující čerpací stanici má dvousměnný provoz. Jedná se o 12 hod. směny včetně přestávek. Rozpis služeb se dopředu stále mění, tak firma hledá nejlepší a nejspravedlivější způsob výpočtu nároku na dovolenou.
Jakým způsobem ma společnost vypočítat nárok na dovolenou při směnném provozu?
Tady nejde o spravedlivý nebo nespravedlivý výpočet práva na dovolenou. Právo na dovolenou u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je dáno zákonem, tedy konkrétně ustanovením § 213 odst. 4 zákoníku práce a na tom nelze nic změnit. Stejně tak nemohu ustoupit od požadavku, aby zaměstnavatel stanovil zaměstnanci rozvrh směn podle § 84 odst. 1 zákoníku práce nejméně dva týdny před začátkem vyrovnávacího období. To je zákonná povinnost zaměstnavatele, stejně jako např. povinnost přidělovat zaměstnanci po pracovní dobu práci. Diskuse o tom, že se rozvrh směn mění, jsou z tohoto pohledu irelevantní. Rozvrh se může měnit např. z důvodu nemoci zaměstnance, čerpání dovolené apod., ale základ by měl být dán předem na celé vyrovnávací období. Pravidlo pro čerpání dovolené zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou dobou se v novém zákoníku práce oproti staré právní úpravě nezměnilo. U zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době (tedy ve směnném provozu - dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém), bez ohledu na sestavování rozvrhu směn na 26 týdenní vyrovnávací období nebo podle kolektivní smlouvy na 52 týdenní vyrovnávací období, musí zaměstnavatel vědět, kolik směn dotyčný zaměstnanec v průměru za kalendářní rok odpracuje. To záleží především od jeho stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst. 1 a 2 zákoníku práce nebo od jeho kratší pracovní doby podle § 80 zákoníku práce a od počtu přestávek v práci, které zaměstnavatel pro danou směnu stanovil. Když si vezmeme uvedený případ - dvousměnný provoz, tam je stanovená týdenní pracovní doba 38 ? hodin týdně a při dvou přestávkách na jídlo (tedy 11 hodinové čisté směně) je průměrný počet směn (zdůrazňuji zaokrouhlený!) 4 směny po 11 hodinách a při jedné přestávce na jídlo a oddech (tedy 11,5 hodinové čisté směně) je průměrný počet směn 3,5 směny po 11,5 hodinách. A to je základ pro stanovení dovolené, k tomu není třeba nic víc. Podle § 213 odst. 4 zákoníku práce platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Když tedy víme, že zaměstnanec při 38 ? hodinové týdenní pracovní době čerpá ve 12 hodinových směnách jen jednu přestávku na jídlo a oddech a jeho čistá pracovní doba v jedné směně činí 11,5 hodin, pak se mu stanoví, že jeho právo na dovolenou činí 4 (5 nebo 6) týdnů dovolené (podle toho kolik platí u zaměstnavatele) a že jeho týden jsou 3,5 směny po 11,5 hodinách. Jinak platí zásada, že týden je sedm po sobě jdoucích dnů a tak, když zaměstnanci připadne dovolená na týden, kdy má pracovat např. 4 směny, tak dostane proplaceno 3,5 dne po 11,5 hodinách. Zaměstnancům se to někdy může zdát nespravedlivé, ale tady (stejně jako v případě svátků) platí pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu jedno jednoduché pravidlo "padni jak padni". Nástup dovolené určuje zaměstnavatel a ten by měl eliminovat případy, aby jeden zaměstnanec byl čerpáním dovolené zvýhodněn a druhý znevýhodněn. Když pak přepočítám dovolenou na dny, tak zaměstnanec má právo např. na 14 pracovních dnů dovolené (4 krát 3,5 dne) po 11,5 hodinách.
PŘEVEDENÍ DOVOLENÉ K JINÉMU ZAMĚSTNAVATELI
Často se stává, že zaměstnanec skončí pracovní poměr uprostřed roku a potřebuje celou dovolenou u nového zaměstnavatele, např. k lázeňské léčbě, podnikové rekreaci apod. Přitom by u nového zaměstnavatele nárok na celou dovolenou neměl.
Jak určit dovolenou, když zaměstnavatel změnil zaměstnání v průběhu kalendářního roku?
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu kterýkoliv ze zúčastněných zaměstnavatelů poskytnout dovolenou nebo její část, na kterou mu vznikl nebo vznikne nárok u druhého zaměstnavatele. Podmínkou je, že o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru dosavadního zaměstnavatele a oba zaměstnavatelé se dohodnou o úhradě vyplacené náhrady mzdy za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) nárok nevznikl. Například zaměstnanec končí pracovní poměr 30. 6. 2011 a bez zbytečného odkladu nastupuje 3. 7. 2011 do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Lázeňskou léčbu, na kterou "potřebuje" čtyři týdny, nastupuje na podzim 2011. U bývalého zaměstnavatele má nárok pouze na šest dvanáctin - tedy polovinu dovolené, nebo za jeden měsíc trvání pracovního poměru je jedna dvanáctina z celkové výměry dovolené. Při pětitýdenní dovolené je to 12 a půl dne. Jestliže předem požádá a zaměstnavatelé se dohodnou o úhradě mzdy za polovinu dovolené, může si zaměstnanec celou dovolenou vybrat u nového zaměstnavatele.
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
|
| |
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka číslo 55/2011 ze dne 27.5.2011
143/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče
145/2011 Sdělení Ministerstva vnitra, kterým se mění sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2011 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 56/2011 ze dne 6.6.2011
148/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně
149/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se ukládá Kolektivní smlouva vyššího stupně
Částka číslo 57/2011 ze dne 7.6.2011
152/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
153/2011 Zákon, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 58/2011 ze dne 13.6.2011
154. Vyhláška o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice)
155. Vyhláška o profilech povrchových vod využívaných ke koupání
Částka číslo 59/2011 ze dne 13.6.2011
156. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
157. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů
158. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů
159. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 500. výročí narození Jiřího Melantricha z Aventina
160. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
Částka číslo 30/2011 ze dne 10.6.2011
54. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti vojenské geografie
55. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících Protokolů
|
|
| |
JAK SE NEDAT OBELHAT
Jedno židovské přísloví říká "Poloviční pravda je celá lež". Pokud bychom to brali doslova, tak bychom asi těžko našli člověka, který by nikdy nezalhal. Tím důležitější je pak umění nedat se obelhat. Ano, ne náhodou jsme použili slovo umění. Lháři jsou dnes natolik vynalézaví, že je skutečně uměním rozpoznat lež od pravdy. My se v tomto příspěvku pokusíme naznačit aspoň několik způsobů, jak si pomoci.
JAK LŽOU PROFESIONÁLOVÉ
Především je třeba mít vždy na paměti, že prakticky pro všechno existují pravidla, která mají zabezpečit, aby život byl jednodušší, aby se daly řešit spory, a v neposlední řadě také proto, aby bylo co porušovat a aby bylo za co trestat.
Dále je též třeba mít na paměti, proč vlastně lidé lžou - protože je to v povaze člověka, neboť soupeři také lžou, protože ti, které obdivujeme kvůli tomu, že něco v životě dokázali, si taky pomáhali lhaním, a neboť dnes platí, že je lepší udržet se nahoře i za cenu lži, než pokoušet se dostat zdola nahoru - na této cestě je krutá konkurence, protože takzvaná kontroverznost je dnes zajímavější než absolutně čistý štít, a neboť...
Nakonec je třeba mít na paměti i to, že lhář - umělec se liší od lháře - příštipkáře tím, že nelže za každou cenu, ale vždy zvažuje situaci a jako na lékárnických vahách odměřuje potřebnou dávku lži.
Řídí se pravidlem:
Nejúspěšnější nejsou ti, kteří nikdy nelžou, ale ti, kteří vědí, kdy a jak je možné zalhat.
V duchu tohoto hesla si z pravidel, která jsme zmínili výše, vybírají ta, která je možné relativně bezpečně obejít.
Prakticky se řídí následujícími zásadami:
- Opatrně se lhaním v případech, kdy se pravda dá zjistit z čísel, tj. lhář - umělec nebude tvrdit, že to je sto, když je černé na bílém napsáno, že to je deset. Spíš bude zpochybňovat postup, na jehož základě vyšlo číslo deset.
- Většina pravidel je šitá na běžné situace, výjimečné situace poskytují lháři víc prostoru právě kvůli nedostatku pravidel. A kde nejsou striktní pravidla, tam se obvykle spíš přimhouří oko. Proto se zkušený lhář snaží každou situaci změnit na výjimečnou.
- Nejlepší pravidlo je neúplné pravidlo, které nepamatuje na všechny možnosti. Jeho největší výhodou je, že běžní lidé mají pocit, že jím jsou chráněni, a tím pádem jsou méně opatrní. Podvodníkovi pak stačí vytvořit situaci, na kterou pravidlo nepamatuje. Učeně se tomu říká díra v zákoně. Vlastně tu jde o fyzikální paradox - z díry, tj. prakticky z ničeho, si královsky žijí nejen podvodníci, ale hlavně celá řada mistrů kroucení a překrucování slov, kterým se říká advokáti.
Stejně bezpečně se porušuje pravidlo, jehož dodržování se nedá zkontrolovat, anebo jen velmi obtížně.
Nejbezpečněji se porušují pravidla, která nejsou na papíře.
Podvodník - umělec dále ví, že nutnými podmínkami úspěšného výkonu jeho řemesla je i:
- znalost pravidel hry: nemá smysl pokoušet se obelhat například policistu, když člověk nezná pravidla silničního provozu,
- tvář hráče pokeru: ať se situace vyvine jakkoli nečekaně, podvodník - umělec si zachová kamennou tvář,
- poznat míru, anebo jinými slovy, aktuální hranici možností - v tomto případě je důraz na slově "aktuální", neboť právě ono dělá umělce - umět rozpoznat, zda právě teď je maximum pět anebo pět tisíc.
- dobrá pověst: komu lidé věří, ten je na půl cesty k výhře,
- nezapomenout dát psovi kost: když soupeř (kontrola) najde drobnou chybu, bude klidnější a ztrácí koncentraci a ostražitost,
- konzultace se soupeřem: nejlíp se soupeřova slabá místa odhalí v průběhu hry na hloupého Honzu, který neví nic o věci, na kterou se ptá,
- papírové krytí: papír je jeden ze zázračných vynálezů - zvnějšku nesnese skoro nic (dá se například bez problémů roztrhat na kousky), ale ve skutečnosti snese všechno a už hodně lidí si na něm vylámalo zuby. Čím víc papíry je věc podepřena, tím těžší je ji vyvrátit a horou papírů se málokdo dokáže prokousat.
- znalost postupů kontroly a prostředků, které se při kontrole užívají (dnes hlavně software),
- pokora: slušné vystupování i tehdy, resp. zejména tehdy, když máme v rukávu eso.
Když amatéra přistihnou při lži, obvykle zpanikaří a začne se zaplétat do dalších lží.
Naproti tomu podvodník - umělec počítá s tím, že přes všechna opatření se může ocitnout v situaci, kdy se o jeho slovech "dá s úspěchem pochybovat", a má předem připravené minimálně jedno řešení.
Bez ohledu na to, jak konkrétně ono řešení vypadá, vždy vychází z následujících pravidel:
- zatloukat, zatloukat, zatloukat - jde o nedorozumění, náhodu, shodu okolností…
- nevzdávat se a obhajovat svoji "pravdu",
- usmívat se - úsměv je zdravý pro vlastní rozpoložení a navíc znejistí protivníka,
- zachovat si klidnou hlavu - nezpanikařit, nezuřit a hlavně nezvyšovat hlas, nebýt anonymem, ale vytvořit situaci, aby před sebou neviděli podvodníka, ale Frantu Procházku, kterého znají, anebo o něm aspoň zaslechli něco pozitivního,
- aplikovat poučku "já nic, já muzikant", tj. odvolávat se na špatné poradce (daňové, účetní…), spolupracovníky atd.
- je-li třeba, navrhnout opravu a přesvědčit soupeře, aby souhlasil s navrženým řešením,
- když vznikne problém, změnit podmínky jednání, změnit prostředí - fyzická změna navodí změnu postoje/myšlení (když hádka vznikne vestoje, podvodník - umělec navrhne, abychom se posadili),
- dodat další informace, potvrzující původní tvrzení,
- ustoupit v maličkostech,
- ukázat upřímnou snahu pochopit soupeře,
- snažit se uvolnit napětí - úsměvem, vtipem, poukazem na lidskou nedokonalost,
- uvést příklady, kdy jiní použili stejný postup.
Podvodník - umělec
je umělcem právě proto, že se mu nehody, tj. situace, kdy ho začnou podezírat z podvodu, stávají jen zřídka. On ví, že štěstěna pomáhá jen těm, kteří se o své štěstí aktivně přičiní, a proto se snaží stát se expertem v dané oblasti, seznámit se s prostředky, používanými soupeřem a hlavně nesnažit se obcházet základní pravidla/principy, které se obejít nedají, aniž by to soupeř nepoznal.
Ví, co nedělat
- dávat příliš mnoho slibů,
- nemít příliš komplikovaných pravidel,
- nemít současně mnoho rozdělaných věcí,
- bezdůvodně lhát,
- lhát bez znalosti důsledků,
- být přesvědčen o jednom a dělat druhé,
- přiznat se k vědomé lži.
Vždy ví, co dělat
Především nepřeceňovat se - vědět, jakou hru zvládne, a zejména vždy napřed zvážit, co v konečném důsledku bude prospěšnější, a pokud možno i méně nebezpečné - pravda anebo lež. Obyčejný člověk často lže, neboť se bojí, že pravda ho diskvalifikuje, podvodník - umělec naopak tuto situaci využije k podpoře image "férového" člověka.
JAK ROZPOZNAT LEŽ
Předcházející odstavce vytvářejí dojem, že proti profesionálnímu lháři má člověk jen málo šancí. Bohužel nejde jen o dojem, ale o holou pravdu. Naštěstí i zde platí, že situace nikdy není tak beznadějná, jak se na první pohled zdá. Pro potvrzení tohoto tvrzení si uvedeme několik zásad, jejichž dodržováním podstatně zvýšíme šanci odhalit podvodníka.
Sledovat způsob řeči - zpravidla ten, kdo lže
- v odpovědi na otázku doslova opakuje naše slova,
- mluví monotónním hlasem,
- vyhýbá se přímé odpovědi na otázku,
- odpovídá rozvláčným způsobem, ale prakticky nic neřekne,
- nepoužívá zájmena (my, vy, já, ty,…),
- odpovídá pravdivě, ale ne na to, na co jsme se ptali,
- odpovídá příliš žertovným tónem,
- používá přemíru sarkasmu.
Občas se odmlčet (nereagovat hned) a sledovat, jak na to soupeř zareaguje (pohybem těla, verbálně).
Změnit náhle předmět rozhovoru
- když soupeř nelže, bude se snažit vrátit zpět k původnímu tématu, když lže, uvítá příležitost opustit nepříjemné téma.
Sledovat tvář partnera
- způsob, jak se partner usmívá (přirozeně, nenásilně), zda se potí atd.
Sledovat ostatní, tzv. neverbální projevy partnera
- hlavně pohyby rukou a očí: když partner skrývá ruce, zřejmě je nervózní, když se vás pokouší hypnotizovat očima, anebo příliš často mrká, zřejmě lže. Experti dokonce tvrdí, že když pravák lže, upírá svůj pohled také vpravo, což mu má napomoci při vymýšlení lží. Zvláštní pozornost si zaslouží i partnerův ohryzek - lhář častěji polyká, což se projeví pohyby ohryzku.
Sledovat projevy emocí partnera
- lhář, díky tomu, že se soustřeďuje víc na svoji lež, reaguje později, jeho emoce trvají déle a odeznívají náhle, jako když utne.
Analyzovat to, co partner říká
- když uvádí příliš mnoho detailů, může to být pokus odvést naši pozornost jiným směrem.
Analyzovat rychlost reakce partnera
- ten, kdo si vymýšlí, na to potřebuje víc času než ten, kdo reaguje "od srdce".
Analyzovat způsob reakce partnera
- ten, kdo lže, zaujímá častěji defenzivní postoje a naopak, útočná reakce je častěji typická pro člověka, který říká pravdu.
Ani jeden z těchto příznaků není stoprocentním indikátorem lháře
- občas se objeví i u člověka, který v životě nezalhal. Přesto existuje ještě další pomůcka, která může rozlišit jednoho od druhého. Touto pomůckou je sledování změny - když se některý z výše uvedených příznaků v průběhu rozhovoru nápadně změní, s velkou pravděpodobností to znamená, že partner aspoň v jedné části rozhovoru lhal.
ZÁVĚR
Nejpřirozenější radou je samozřejmě rada: "Dávejte si pozor!" Určitě je třeba si dávat pozor, ale na obě strany - na jedné straně nevěřit každému a všemu, na druhé straně nepřistupovat ke každému jako k potenciálnímu lháři a nehledat za každou cenu příznaky, které by potvrdily vaše podezření.
Snadno by se mohlo stát, že přijdete o všechny přátele a známé. Mějte na paměti, že existují i lidé extrémně stydliví, extrémně roztržití, s vrozenou vadou řeči, atd. Snažte se dostat co nejvíc do takové roviny, kde se dají kontrolovat čísla.
Čísla jsou mnohem jednoznačnější než slova a to ulehčuje kontrolu.
Aktivně hledejte možné alternativní výklady dohody. To vám umožní najít potenciální díry v dohodě, které by v budoucnu mohly způsobit problémy.
|
|
| |
|
15. 6.
Středa
|
Daně z příjmů - poplatník
|
Odvod pololetní zálohy na rok
2011 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2010 byla mezi 30.000 Kč
a 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Odvod čtvrtletní zálohy na rok
2011 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2010 byla vyšší než
150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
20. 6.
Pondělí
|
Daně z příjmů – plátce
|
Odvod úhrnu sražených
záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených
z mezd za květen 2011
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod zálohy na sociální
pojištění OSVČ za květen 2011
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na (dobrovolné)
nemocenské pojištění OSVČ za květen 2011
(§
14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení)
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného
na sociální pojištění za zaměstnance za
květen 2011
(§
9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro
účely sociálního pojištění za květen
2011
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní
pojištění za zaměstnance za květen 2011
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištění)
|
|
Předložení měsíčního přehledu
pro účely zdravotního pojištění za květen 2011
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištěn
|
|
27. 6. Pondělí
(za sobotu 25.
6.)
|
DPH
|
Podání přiznání k DPH a
její zaplacení za květen 2011 u plátců s měsíčním
zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
E-podání souhrnného hlášení za
květen 2011, pokud plátce dodal zboží jinam do EU, poskytl
službu osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil do
jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední
osobou“ v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
3.6.
|
6.6.
|
7.6.
|
8.6.
|
9.6.
|
10.6.
|
13.6.
|
14.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,984
|
17,901
|
17,681
|
17,576
|
17,496
|
17,691
|
17,763
|
17,768
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,702
|
10,544
|
10,487
|
10,447
|
10,459
|
10,513
|
10,554
|
10,546
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,496
|
12,446
|
12,381
|
12,376
|
12,339
|
12,34
|
12,341
|
12,33
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,604
|
2,574
|
2,55
|
2,559
|
2,55
|
2,571
|
2,593
|
2,576
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,279
|
3,265
|
3,247
|
3,247
|
3,236
|
3,236
|
3,236
|
3,233
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
24,445
|
24,34
|
24,215
|
24,21
|
24,135
|
24,135
|
24,135
|
24,115
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
39,051
|
38,59
|
38,262
|
38,338
|
38,157
|
38,581
|
38,788
|
38,592
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,169
|
2,144
|
2,125
|
2,13
|
2,122
|
2,141
|
2,159
|
2,144
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,28
|
3,264
|
3,255
|
3,261
|
3,256
|
3,264
|
3,261
|
3,259
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
37,657
|
37,26
|
36,998
|
37,069
|
36,916
|
37,257
|
37,469
|
37,301
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,98
|
1,96
|
1,941
|
1,946
|
1,938
|
1,956
|
1,969
|
1,956
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,915
|
20,795
|
20,598
|
20,757
|
20,652
|
20,812
|
20,915
|
20,805
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,508
|
2,476
|
2,451
|
2,451
|
2,449
|
2,465
|
2,47
|
2,472
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,565
|
1,546
|
1,528
|
1,534
|
1,525
|
1,539
|
1,548
|
1,542
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,243
|
16,999
|
16,936
|
16,897
|
16,878
|
17,155
|
17,197
|
17,135
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,08
|
7,049
|
7,013
|
7,012
|
6,99
|
6,99
|
6,99
|
6,984
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
34,468
|
34,325
|
34,151
|
34,149
|
34,036
|
34,046
|
34,06
|
34,032
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,209
|
9,154
|
9,141
|
9,095
|
9,128
|
9,125
|
9,099
|
9,122
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,604
|
5,549
|
5,501
|
5,494
|
5,466
|
5,516
|
5,527
|
5,508
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,448
|
1,425
|
1,411
|
1,402
|
1,396
|
1,414
|
1,414
|
1,41
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
27,065
|
26,75
|
26,671
|
26,743
|
26,597
|
26,837
|
26,956
|
26,765
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,135
|
3,111
|
3,089
|
3,07
|
3,065
|
3,072
|
3,068
|
3,093
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
13,686
|
13,597
|
13,576
|
13,513
|
13,646
|
13,77
|
13,653
|
13,649
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,178
|
6,145
|
6,133
|
6,118
|
6,1
|
6,134
|
6,137
|
6,137
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,916
|
5,883
|
5,827
|
5,799
|
5,796
|
5,808
|
5,77
|
5,78
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
60,511
|
59,891
|
59,544
|
59,706
|
59,64
|
59,88
|
60,037
|
59,861
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
13,681
|
13,553
|
13,463
|
13,443
|
13,411
|
13,531
|
13,584
|
13,544
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,717
|
2,706
|
2,688
|
2,677
|
2,664
|
2,656
|
2,645
|
2,644
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
20,042
|
19,895
|
19,783
|
19,804
|
19,714
|
19,796
|
20,069
|
19,904
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
55,624
|
55,045
|
54,587
|
54,528
|
54,243
|
54,836
|
55,171
|
54,805
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,647
|
10,536
|
10,444
|
10,445
|
10,447
|
10,574
|
10,677
|
10,564
|
| USA |
dolar
|
USD
|
16,872
|
16,676
|
16,529
|
16,574
|
16,514
|
16,663
|
16,811
|
16,691
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
27,541
|
27,342
|
27,134
|
27,116
|
27,133
|
27,175
|
27,404
|
27,373
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
4,987
|
4,935
|
4,913
|
4,921
|
4,887
|
4,91
|
4,913
|
4,916
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 11/2011
- Zákon o technických požadavcích na výrobky
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 6/2011
- Finanční majetek
- Jak stanovit vstupní cenu
- Úvěry a půjčky z pohledu účetních a daňových předpisů
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 6/2011
- Společné jmění manželů
- Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
- Účtování o pořízení automobilu směnou
- Režim přenesení daňové povinnosti
- Finanční majetek
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 6/2011
- Reorganizace úřadů práce
- Novela vyhlášky BOZP
- Dodržování léčebného režimu - kontrola zaměstnavatele
- Střet zájmů zaměstnance a zaměstnavatele
- Inspekce práce v České republice
- Povinný nástup loňské dovolené - naposledy
- Důkazní břemeno podle antidiskriminačního zákona
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 6/2011
- Rozdíly mezi sociálním a zdravotním pojištěním v roce 2011
- Hospodaření ÚSC - sledování a vnější zásahy
- Rezervy z daňového hlediska
1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 4/2011
- Čerpání dovolené
- Pracovní právo
- Daně
- Účetnictví
Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011
- Jak komunikovat se zákazníkem
- 6 mýtů o prodeji
- Kolik dávat do reklamy?
- Motivační seminář
- Má udávání značky význam?
- Když je proti vám vlastní tým
- Jak zdokonalit řízení
PŘIPRAVUJEME
Poradce č. 12-13/2011 (VI/2011)
- Zákon o spotřebních daních s komentářem
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 7-8/2011 (VI/2010)
Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále - (PaM) č. 7-8/2011 (VI/2011)
- Vnitropodnikové směrnice
- Zvýšení důchodového věku za hranici 70 let - změny
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství
- Odvolání vedoucího zaměstnance - nárok na odstupné
- Manažerské a obchodní smlouvy - zákaz konkurence
- Přestupky a jiné správní delikty
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 7-8/2011 (VI/2010)
- Nový seznam nemocí z povolání
- Opravné položky z daňového hlediska
|
|
| |
ZA VYSVĚDČENÍ
Dobré vysvědčení není pro každého žáka samozřejmostí. Všechny děti se však snaží a nejvíce je potěší, když rodiče projeví radost, jsou na ně hrdí a ocení jejich snahu. Součástí pochvaly může být i vhodný dárek. Připravili jsme pro děti od 6-9 let knižní dárky.
- Sto zvířatek v hádankách - barevně ilustrovaná zvířátka a veršované hádanky
(Atyp, 48 str.)
- Malý rytíř s omalovánkou - veršované pohádky jsou doplněné otázkamia úlohami, které pomáhají rozvíjet fantazii
(A4, 40 str.)
- Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II. - řešení mnohých dětských úloh
(A4, 84 str.)
BALÍČEK ZA VYSVĚDČENÍ se slevou 30 % obsahuje: Sto zvířatek v hádankách + Malý rytíř s omalovánkou + Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II.
cena: 147,70 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ
Dovolená má být obdobím, kdy zaměstnanec regeneruje svoje síly, aby následně vykonával svou práci kvalitněji a lépe. Ale co dělat v případě, kdy si zaměstnanec nemůže vyčerpat svou dovolenou nebo musí dovolenou přerušit, případně na dovolenou nenastoupí? Všechno o plánování, čerpání a proplácení dovolené se dozvíte z našich publikací v balíčku Dovolená - nárok, čerpání, plánování.
- Čerpání dovolené - příspěvek
měsíčník DaÚ 6/2011 (A4, 80 str.)
- Dovolená - příspěvek
měsíčník PVS 6/2011 (A4, 80 str.)
- Zákoník práce - úplné znění zákonů
sborník Zákony III/2011 (A5,464 str.)
BALÍČEK DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 6/2011 + PVS 6/2011 + Zákony III/2011
cena: 290 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011 |