| |
TÉMA NOVIN
Daň z nemovitých věcí |
PŘÍJMY POPLATNÍKA ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A Z PRODEJE NEMOVITÉ VĚCI
Dosáhne-li poplatník daně z příjmů – FO, s příjmy ze závislé činnosti v jednom zdaňovacím období i příjem z prodeje nemovité věci, který není od daně z příjmů FO osvobozen, nemůže zaměstnavatel provést zaměstnanci roční zúčtování, ale zaměstnanec musí podat daňové přiznání. Jaké to má daňové důsledky?
Do daňového přiznání zaměstnanec uvede jak příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele, tak i příjem z prodeje nemovité věci. Příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté do obchodního majetku poplatníka je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. To platí v případě, že nesplní zákonné podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovité věci od daně, stanovené § 4 zákona o daních z příjmů.
ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI a z ostatních příjmů. Podle § 5 zákona je základem daně poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a z ostatních příjmů součet dílčích základů daně podle § 6 a § 10 zákona. Dílčím základem daně u příjmů podle § 6 zákona, jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (povinné pojistné); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Dílčím základem daně u příjmů podle § 10 zákona, jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení (nikoli na jejich zajištění a udržení). Vykáže-li poplatník u příjmů podle § 10 ztrátu, jde o ztrátu nedaňovou, kterou nelze odečíst od příjmů ze závislé činnosti. Zákon stanoví, že daňovou ztrátu lze uplatnit pouze u příjmů podle § 7 a 9, tj. ze samostatné činnosti a z nájmu. Tuto daňovou ztrátu lze poté odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících 5 zdaňovacích obdobích.
Od výše stanoveného základu daně poplatník odečte nezdanitelné částky podle § 15 zákona (dary, částky na bytovou potřebu, penzijní připojištění a životní pojištění apod.). Poté stanoví daň podle § 16, od které odečte příslušné slevy na dani podle § 35ba zákona a daňové zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c zákona.
DAŇOVÉ VÝDAJE U PŘÍJMU Z PRODEJE NEMOVITÉ VĚCI - Podle § 10 odst. 5 zákona je u příjmů z prodeje nemovité věci výdajem na dosažení předmětných příjmů cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon samostatné činnosti nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje věci je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená poplatníkem, a to i v případě zaplacení ručitelem. V případě prodeje věci ve společném jmění manželů je výdajem daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená kterýmkoliv z nich.
PODMÍNKY PRO OSVOBOZENÍ PŘÍJMU Z PRODEJE NEMOVITÉ VĚCI od daně
- Příjem z prodeje bytové jednotky nebo rodinného domu
Počínaje r. 2014 je podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Od daně je dále osvobozen příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, použije-li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby.
Na ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona navazuje obdobná úprava § 4 odst. 1 písm. u) zákona. Citovaný § 4 odst. 1 písm. u) stanoví mimo jiné, že obdobně jako v případě osvobození odstupného za uvolnění bytové jednotky, se postupuje také u příjmů z prodeje z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby.
Podle § 4 odst. 1 písm. a) se výše uvedené osvobození nevztahuje na příjem z:
1. prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor,
3. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku.
Nesplní-li poplatník výše uvedené podmínky pro osvobození, jedná se o zdanitelný příjem, který uvede do daňového přiznání, pokud nesplní ani podmínku danou § 4 odst. 1 písm. b), tj. vlastnictví uvedeného majetku po dobu 5 let.
Prodal-li poplatník v r. 2014 bytovou jednotku s tím, že splnil podmínku 2 let bydliště nebo bydliště měl v předmětné jednotce po dobu kratší než 2 roky a příjem použije na uspokojení bytové potřeby, anebo v bytové jednotce nebydlel, ale vlastnil ji déle než 5 let, je příjem od daně osvobozen.
Jednotka
Počínaje r. 2014 se osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nemění, dochází pouze k terminologickým změnám navazujícím na nový občanský zákoník, který používá pojem „byt“ pouze jako označení místa (např. nájem bytu), nikoli věci, která může být převedena na jiného, a na zrušení zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů s tím, že předmětná problematika je počínaje r. 2014 součástí nového občanského zákoníku. Byt jako věc, která může být prodána, je označován jako „jednotka“. Jednotka však může podle nového občanského zákoníku zahrnovat i nebytový prostor, proto v § 4 odst. 1 písm. a) je nově uvedeno spojení „jednotka, která nezahrnuje nebytový prostor“. Dále pak § 21b odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoví, že ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku. Jednotka vymezená novým občanským zákoníkem, již zahrnuje podíl na společných částech nemovité věci, mezi které patří i pozemek, na němž je dům zřízen (§ 1158 a násl. občanského zákoníku). Jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje pouze bytový či nebytový prostor a dále má vlastník jednotky podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i na podíl na tomto pozemku. Ustanovení § 21b odst. 4 reaguje na § 3063 přechodného ustanovení nového občanského zákoníku, podle kterého i počínaje r. 2014 bude vlastnické právo k některým jednotkám nabýváno podle dosavadních právních předpisů (zákon č. 72/1994 Sb.).
Problémem je v některých případech vymezení společné části. Ustanovení § 1160 občanského zákoníku stanoví, že společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání (např. komora, která není vymezena jako nebytový prostor a může ji užívat pouze některý z vlastníků jednotek).
Výše uvedené ustanovení občanského zákoníku používá výraz „společné části“, neboť nejde jen o společné části domu. Jak plyne i z důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku, může se jednat o vedlejší stavby nebo technická zařízení, která slouží k užívání domu s tím, že tyto stavby i zařízení jsou umístěny mimo dům na jiném pozemku. Jedná-li se o společné části domu, jako jsou zejména balkony nebo terasy, mohou být přístupné jen z jedné bytové nebo nebytové jednotky a sloužit pouze k užívání majiteli jednotky. Jiné společné části domu mohou být přístupné jen z několika bytových nebo nebytových jednotek (opět např. terasa společná pro dva byty, resp. bytové jednotky) a sloužit k užívání majitelům pouze těchto jednotek.
Společné části nemovité věci a společné části domu specifikuje nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2014)
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ
Občanský zákoník pojem nemovitost nahradil pojmem nemovitá věc, a proto se také změnil název zákona na zákon o dani z nemovitých věcí. To není jediná a ani nejdůležitější změna, která nastala. Jaké jsou věcné změny, které nastaly v zákonu o dani z nemovitých věcí?
Nemovitost versus nemovitá věc
Do konce roku 2013 bychom v právním řádu marně hledali - daň z nemovitých věcí – existovala jen její předchůdkyně – daň z nemovitostí. Upravoval ji zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších právních předpisů (s účinností do konce roku 2013 byl jeho poslední novelou zákon č. 503/2012 Sb.). Ovšem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), které nejenže nahradil dosavadní občanský zákoník a další předpisy, ale přinesl celou řadu věcných i formulačních změn. Mimo jiné zanevřel na pojem „nemovitost“, který byl zapomenut a přišel s novým pojmem „nemovité věci“, a to nejen co do označení ale také věcného vymezení. Na což musel samozřejmě reagovat, a to především zákon zabývající se zdaněním předmětného majetku. Takže počínaje 1. 1. 2014 byl zmíněný daňový předpis přejmenován na zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění p.p. (dále také jen „ZDNV“).
Příslušnou novelizaci zajistilo obsáhlé zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.,
o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „Novela“). Tato v česku ojedinělá obdoba zákona – s ohledem na dočasnou nefunkčnost rozpuštěné Poslanecké sněmovny - s účinností od 1. 1. 2014 novelizovala 40 daňových, pojistných a dalších zákonů, přičemž ZDNV se konkrétně týkalo 140 změnových bodů, které doplňuje 5 přechodných ustanovení. Přejmenování názvu zákona je změnou zajisté nejviditelnější, ovšem zdaleka ne jedinou ani nejdůležitější. Současně byla zrušena vyhláška č. 12/1993 Sb., provádějící některá ustanovení tohoto zákona, která upřesňovala podmínky některých osvobození od daně.
Je vhodné předeslat, že změny, které přinesla novela se poprvé uplatňují až od zdaňovacího období – kalendářního roku 2014. Jelikož se ovšem tato daň vyměřuje podle stavu k 1. lednu příslušného zdaňovaného roku, bylo nutno novinky zohlednit už v daňovém přiznání za rok 2014, které v případě meziroční kvalifikované změny bylo nutno podat do konce ledna 2014. Naštěstí - jak si upřesníme - povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí nastává v praxi spíše výjimečně, došlo-li ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně poplatníka. Jinak se toto přiznání nepodává a správce daně jednoduše vyměří daň ve výši poslední známé daně, přičemž automaticky zohlední případné parametrické změny mající vliv na daň, a to včetně změn, které přinesla avizovaná Novela. Navíc přechodná ustanovení u některých novinek zbavují poplatníky povinnosti podat přiznání i v případech, kdy s ohledem na legislativní změnu k takovéto kvalifikované meziroční změně došlo.
Do konce roku 2013 platil „starý“ občanský zákoník
(zákon č. 40/1964 Sb., ve znění p.p.), který definoval nemovitosti - pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Přičemž platilo, že stavba není součástí pozemku, ale je samostatnou nemovitou (případně movitou) věcí.
1. 1. 2014 nabyl účinnosti „nový“ občanský zákoník, který opustil pojem „nemovitost“ a nově vymezil nemovité věci (§ 498 NOZ), kterými jsou:
pozemky a věcná práva k nim,
podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim,
práva, která za nemovité věci prohlásí zákon,
stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.
Samostatnou nemovitou věcí
je tak například metro, vinný sklípek pod cizím pozemkem, právo stavby (§ 1242 NOZ), letiště, pozemní komunikace, tzv. inženýrské sítě (zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení), bytové a nebytové jednotky (jejichž vymezení se rovněž změnilo, viz § 1159 NOZ). Pro naše účely je ještě významnější změnou nové vymezení součásti věci. A to konkrétně, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení, s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech (§ 506 NOZ). Právníci zde hovoří o zásadě superficies solo cedit (neboli „povrch ustupuje půdě“), zjednodušeně superficiální zásada.
Naproti tomu inženýrské sítě nejsou součástí pozemku. Přičemž se podle § 509 NOZ má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí (např. čistička odpadních vod). NOZ umožňuje, aby zvláštní zákony stanovily jinak, jako např. zákon horní (v § 7) nebo vodní (v § 3) stanovují, že součástí pozemku nejsou ložiska vyhrazených nerostů nebo povrchové a podzemní vody.
Přechod na nové pojetí většiny staveb coby pouhých součástí pozemků je úkolem přechodných ustanovení § 3054 až § 3058 NOZ. Jde o to, že pokud stavba a předmětný pozemek měly k 1. 1. 2014 stejného vlastníka, pak se stavba automaticky ze zákona stala ihned součástí pozemku. V ostatních případech – rozdílní vlastníci – k tomuto „právnímu srůstu“ nemohlo dojít, protože by se z pohledu majitele stavby jednalo fakticky o vyvlastnění. Zákon zde stanoví vzájemná předkupní práva a stavbu označuje za (samostatnou) nemovitou věc.
I když je s tímto novým pojetím nemovitých věcí a zejména se „superficiální zásadou“ spojena celá řada právnických komplikací, výjimek a specifik, nemusí se jimi účetní a daňaři příliš znepokojovat. Také pro účely ZDNV totiž i nadále zůstává více méně zachováno samostatné zdanění (holých) pozemků a staveb a jednotek.
Příklad
Stavby na pozemku nabyté před 1. 1. 2014
ABC, s.r.o. k 31. 12. 2013 vlastnila výrobní halu, skladiště, kancelářskou budovu i pozemek pod nimi. Měla tedy čtyři samostatné nemovitosti (věci), které rovněž samostatně účetně evidovala a první tři i odpisovala.
Od 1. 1. 2014 již firma vlastní jen jednu samostatnou nemovitou věc – pozemek – jehož součástí se staly všechny tři stavby. Proto nemůže žádnou ze staveb samostatně prodat, předmětem prodeje může být jen pozemek, jehož součástí se stavby staly. Ovšem účetně ani daňově prakticky ke změně nedošlo. Účetní jednotka bude stále evidovat pozemek jako neodpisovaný dlouhodobý hmotný majetek a 3 stavby - odpisované hmotné majetky.
Stejně tak bude ABC, s.r.o. i nadále platit samostatně daň z pozemků a daň ze staveb (a jednotek), byť se stavby staly pouhou součástí pozemku a nejsou již právně samostatnou nemovitou věcí.
K podobným změnám došlo od roku 2014
také u bytových a nebytových jednotek. Připomeňme, že do konce roku 2013 se postupovalo v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ZVB“). Což znamenalo, že s vlastnictvím jednotky (bytu nebo nebytového prostoru funkčně a technicky vymezeného v domě) bylo neoddělitelně spojeno spoluvlastnictví jednak ke společným částem daného domu a také k příslušnému pozemku, na kterém dům stojí, a to v poměru podlahových ploch.
Od roku 2014 dle § 1158 až 1162 NOZ jednotky zahrnují kromě samotných bytových a nebytových prostor (prostorově oddělených částí domu) rovněž podíl na společných částech domu a pozemku, na němž je zřízen. Zatímco tedy stavby se staly součástí pozemku, tak u jednotek se naopak pozemek (resp. podíl na něm) stal součástí jednotek. Účetně ani daňové tyto pozemky odpisovat nelze, proto se také evidují samostatně.
U jednotek byla neprakticky nastavena trvalá dichotomie. V souladu s § 3063 NOZ totiž platí, že bylo-li vlastnické právo alespoň k jedné jednotce v domě nabyto ještě podle ZVB, pak podle něj budou probíhat i všechny další – první – převody jednotek z původního vlastníka budovy na nové vlastníky jednotek. Přičemž dosavadní vymezení jednotek podle ZVB – tj. jako tří samostatných majetkových položek - zůstává i nadále. Na což pamatuje speciální nové ustanovení § 12b ZDNV, které sjednocuje daňový režim pro oba typy jednotek – pro účely této daně se tak hledí stejně na jednotky: „staré“vymezené podle ZVB, i na „nové“ podle NOZ.
Pouhých 31 paragrafů ZDNV
je rozčleněno do 6 částí, které je především poplatné tomu, že daň z nemovitých věcí tvoří dvě vzájemně provázané daně – daň z pozemků, daň ze staveb a jednotek. Text již dále není členěn na hlavy, díly a oddíly, jak je zvykem u obsáhlejších norem. Pro přehlednost a lepší orientaci v textu má téměř každý paragraf svůj název, který stručně vyjadřuje, co se v něm řeší (tučně označeny významnější §§).
1. Část – Daň z pozemků (§ 2 až § 6)
- Předmět daně
- Poplatníci daně
- Osvobození od daně
- Základ daně
- Sazba daně
2. Část – Daň ze staveb a jednotek (§ 7 až § 11a)
- Předmět daně
- Poplatníci daně
- Osvobození od daně
- Základ daně
- Sazba daně
- Zvýšení daně
3. Část – Společná ustanovení (§ 12 až § 12c)
- Místní koeficient
- Zaokrouhlování
- Jednotky
- Zdaňovací období
4. Část – Správa daně z nemovitých věcí (§ 13 až § 16a)
- Solidární daňová povinnost
- Daňové přiznání
- Stanovení daně
- Placení daně
- Zvláštní ustanovení o splatnosti daně
5. Část – Zmocňovací ustanovení (§ 17 a § 17a)
6. Část – Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 18 až § 22)
Novela také nově začlenila do ZDNV Přílohu, kde jsou - v návaznosti na nově stanovený předmět daně ze staveb a jednotek - vymezeny inženýrské stavby, které jsou zdanitelnou stavbou. V dalším textu se trochu blíže podíváme na první čtyři stěžejní části ZDNV, přičemž se zaměříme především na novinky, které pro příslušnou část zákona od roku 2014 přinesla Novela.
Daň z pozemků
Jak bylo předesláno, musela Novela reagovat hlavně na nové vymezení nemovitých věcí v NOZ, podle kterého již stavba je obvykle součástí pozemku, ovšem pro potřeby ZDNV i nadále zůstává samostatným předmětem zdanění pozemek a stavba, spolu s (bytovou a nebytovou) jednotkou. Rozšířil se okruhu poplatníků (obvykle vlastník) nově o svěřenský fond, podílový fond, stavebníka (u pozemků zatížených právem stavby) a pachtýře (nájem je pouze užívacím právem, zatímco pacht i s právem požívání). V ZDNV bylo dále nutno promítnout i nahrazení sdružení občanů nově spolky ve smyslu § 3045 NOZ.
Předmětem daně z pozemků
jsou i nadále pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. A pro zamezení dvojímu zdanění předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami, které jsou předmětem daně ze staveb zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb. Pro zjednodušení výpočtu daně poplatníky nově nejsou předmětem daně z pozemků ani pozemky, které jsou součástí jednotky. Jak bylo výše řečeno, jednotka zahrnuje byt (nebytový prostor) a rovněž podíl na společných částech nemovité věci, do které náleží zejména právě pozemek, na němž byl dům zřízen. Tento pozemek je tudíž součástí jednotky, a proto nepodléhá dani z pozemků, přičemž pokud takový pozemek přesahuje zastavěnou plochu budovy, je u jednotek aplikován o trochu vyšší koeficient při stanovení upravené podlahové plochy (viz dále). Dodejme, že kvůli této změně není třeba podávat daňové přiznání, automaticky jí zohlední správce daně.
Ze zmíněné zrušené prováděcí vyhlášky č. 12/1993 Sb. se rovnou do zákona dostal výčet od daně osvobozených pozemků tvořících jeden funkční celek se stavbou sloužících výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí. Vymezení zpevněné plochy pozemku bylo rozšířeno o (železniční) vlečky, což sice znamená nižší zdanění - dosud podléhaly vyšší dani ze staveb - ale také nutnost podání přiznání již za rok 2014
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 8/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
Pozemky spolků
Turisté Pošumaví, zapsaný spolek, pořídil koupí budovu s nádvořím. Je vlastníkem stavebního pozemku, na němž je budova zřízena i pozemku, který slouží jako nádvoří. Budovu využívá výhradně pro svoji činnost.
Je spolek povinen k podání přiznání a placení daně z pozemků a daně ze staveb z těchto svých nemovitých věcí?
Pozemky a budovy ve vlastnictví spolků jsou od daně z nemovitých věcí osvobozené, pokud nejsou:
využívané k podnikání,
pronajímané,
propachtované.
Osvobození nezaniká při pronájmu nebo propachtování:
obci,
kraji,
organizační složce státu.
Podmínkou zachování nároku na osvobození od daně je, že u těchto nájemců nebo pachtýřů nejsou využívané k podnikání.
Nárok na osvobození uplatí vlastník v daňovém přiznání.
Budova spolku a nádvoří jsou předmětem daně z nemovitých věcí. Zastavěný pozemek předmětem daně z pozemků není [§ 2 odst. 2 písm. a)]. Je na něm zřízená budova, která je předmětem zdanění.
Pozemek nádvoří tvoří jeden funkční celek s budovou ve vlastnictví spolku. Je proto ustanovením § 4 odst. 1 písm. f) od daně z pozemků osvobozen. Budova spolku je od daně ze staveb osvobozena ustanovením § 9 odst. 1 písm. f).
Spolek Turisté Pošumaví není povinen k přiznání k dani nemovitých věcí za svoji budovu ani za oba pozemky. Nevznikla mu povinnost k dani z pozemků ani k dani ze staveb.
Daň z pozemků za propachtovaná pole a louky
Miluše Šolová, která restitucí získala 16 ha polí a luk, se rozhodla tyto zemědělské pozemky propachtovat obchodní korporaci Statek Dolní Ves, a. s. Uzavřela s ní pachtovní smlouvu na zemědělský pacht v trvání deseti let s možností prodloužení. Ze smlouvy vzniklé pachtovní právo je zapsané v katastru nemovitostí.
Přechází povinnost k dani za pozemků za propachtovaná pole a louky na a. s. jako pachtýře pozemků?
Poplatníkem daně z nemovitých věcí je vlastník věci. Pachtýř nebo nájemce se stává poplatkem daně z pozemků jen v případě, že pozemky jsou evidovány v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem [§ 3 odst. 3 písm. a)]. Je-li katastr nemovitostí digitalizován, pak poplatníkem daně z pozemků zůstává jejich vlastník. Ve smlouvě o zemědělském pachtu je možné sjednání náhrady za daň z pozemků užívaných pachtýřem. Daň z propachtovaných pozemků, které nejsou od ní osvobozené, podává jejich vlastník. Pokud by ji hradil pachtýř, musí tak činit s uvedením variabilního symbolu, jímž je rodné číslo nebo identifikační číslo vlastníka. Pro pachtýře je takto placená daň nákladem bez účinnosti na výši základu daně z příjmů.
Pozemek stavební a pozemek zastavěný
Obchodní společnost Podhorská stavební, spol. s r. o., na základě stavebního povolení staví na vlastním pozemku novou provozní budovu. Pozemek je v katastru nemovitostí vedený jako stavební pozemek. Obchodní společnost z něj platí daň z pozemků ve výši 2 Kč za 1 m2.
Kdy se změní kategorizace pozemku na zastavěnou plochu?
Kategorizace pozemků pro účely daně z nemovitých věcí je předmětem ustanovení § 6. Charakteristiku stavebního pozemku a zastavěné plochy obsahuje odst. 3 tohoto paragrafu.
Stavebním pozemkem se pro účely daně z pozemků rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou:
která byla ohlášena, nebo,
na kterou bylo vydáno stavební povolení, nebo
která bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, anebo,
která bude prováděna na základě veřejnoprávní smlouvy mezi stavebním úřadem a stavebníkem.
Pozemek přestane být stavebním pozemkem a stane se zastavěným pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek.
Do kategorie zdanitelných staveb přísluší:
budova podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon),
inženýrská stavba uvedená v příloze k zákonu o dani z nemovitých věcí.
Budovou se podle katastrálního zákona rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
Pozemek se vyjme z kategorie stavebních pozemků, aniž se stane zastavěnou plochou:
– pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti,
– posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků,
– zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 7-8/2014)
|
|
| |
Částka číslo 41/2014 ze dne 4.6.2014
96/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění vyhlášky č. 351/2010 Sb.
97/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
Částka číslo 42/2014 ze dne 5.6.2014
98/2014 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2020, VAR %
99/2014 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2014–2019, FIX %
100/2014 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Variabilní spořicí státní dluhopis České republiky, 2014–2020, VAR %
Částka číslo 43/2014 ze dne 9.6.2014
101/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
102/2014 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 450. výročí narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
Částka číslo 44/2014 ze dne 9.6.2014
103/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.
104/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů
105/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb.
Částka číslo 45/2014 ze dne 13.6.2014
106/2014 Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
107/2014 Nařízení vlády o zrušení nařízení vlády č. 351/2005 Sb., o stanovení výčtu kódů kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a názvů označujících lidskou krev, její složky a krevní deriváty z ní vyrobené, uváděných v žádostech o povolení jejich distribuce, dovozu a vývozu
108/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 20. května 2014 sp. zn. Pl. ÚS 57/13 ve věci návrhu na zrušení nařízení města Františkovy Lázně č. 1/2013, zákaz pochůzkového a podomního prodeje
Částka číslo 46/2014 ze dne 18.6.2014
109/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
110/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb.
111/2014 Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2013
|
|
| |
PŘIROZENÉ PLAVÁNÍ
S blížícím se obdobím letních veder, které díky globálnímu oteplování nastanou určitě dříve než v první letní den, je vhodné si připomenout klasický sport, rekreační a osvěžující relaxační prostředek měsíců krásného počasí – plavání.
Takto označovaný cyklický pohyb ve vodě se považuje za velmi účinnou a zdravou vytrvalostní aktivitu. Zapojuje do činnosti všechny hlavní svalové skupiny, srdečně cévní i dýchací systém, a proto i celkový kondiční zdravotní a regenerační efekt bývá velmi vysoký.
PLAVÁNÍ je ideální pro lidi jakéhokoli věku i jakékoli úrovně tělesné zdatnosti. Používáním všech hlavních svalových skupin zlepšuje zejména sílu, vytrvalost a ohebnost. Stejně tak nabízí skvělý přínos pro posílení schopnosti práce plic, srdce a pružnosti cév. Na rozdíl od většiny pohybových aktivit, které se odehrávají na „pevné zemi“, připlavání používáme ve stejné míře horní i dolní končetiny a rovnoměrně zatěžujeme celý organismus. Když se pohybujeme ve vodě, ta nese váhu našeho těla, nevyvolává otřásání a bušení na váhu nesoucí kloubní spojení, které se obvykle objevuje během „pozemských“ aktivit. To dělá pohyb ve vodě velmi užitečným a zdraví prospěšným, zejména když plavec trpí na záněty kloubů (artritida) nebo jejich degenerativní změny (artróza – pozor, ta začíná skrytě už po 22 letech věku), mívá problémy s pohyblivostí krční, hrudní i bederní páteře, anebo s nadváhou či obezitou. Velmi vhodné je plavání pro těhotné ženy. Voda také nabízí více přirozeného odporu našim pohybům než vzduch, což pomáhá zvyšovat svalovou vytrvalost a pružnost.
Teplejší voda (26 až 28 stupňů Celsia)
během plavání:
hladí,
jemně masíruje,
uvolňuje a ohřívá svaly,
umožňuje kloubům větší rozsah pohybů bez rizika zranění.
Pro kondiční – tréninkové plavání je spíš vhodná voda chladnější (23 až 25 stupňů Celsia), která zároveň pomáhá zvyšovat plavcovu odolnost vůči nemocem a bolestem. Studenější voda se hodí pro otužovací procesy. Při vcházení do vody je ale třeba být opatrný z více důvodů.
Mnozí z nás mají v oblibě skákání do vody, které se však může za určitých okolností pro ně stát činností velmi nebezpečnou, i když vlastně ani nedochází k typickému úrazu nebo jinému druhu poškození, ale jen ke „srážce“ dvou rozličných teplot – teploty vody a skokanova těla. Při náhlém ponoření v touze po rychlém osvěžení, zejména tehdy, když je voda nižší teploty, se zpomalí frekvence úderů srdce (poklesne puls) a někdy dochází k zastavení srdeční činnosti spojenému s kolapsovým stavem, bezvědomím. Na vyvolání takové nepříjemné situace má vliv podráždění kožních zakončení trojklaného nervu v obličeji a nosní sliznici chladnou vodou, ale i reflexní zúžení cév periferie těla při náhlém zastavení dechu (apnoe). Podráždění bodů citlivých na tlakové podněty (tlakové receptory) v oblasti kmene cév vycházejících ze srdce vede pak ke zvýšenému napětí bloudivého nervu a k jeho negativnímu vlivu na funkčnost srdcové pumpy – zpomalení činnosti až zastavení. Takový incident často představuje riziko nejen u citlivějších osob či starších jedinců se změnami věnčitých cév srdce (například jejich zúžením), ale „při souhře okolností“ (stres, vyčerpání, dehydratace) i u dobrých plavců, kteří se takto mohou utopit. V převážné většině případů je však tento reflex přechodným jevem, nemívá výraznější popsané následky, ale jeho riziko je přítomné. Proto je třeba s ním počítat a do vody se rychle ponořit až po dostatečné aklimatizace a lehkém rozcvičení.
Mnozí lidé nemají rádi klasická koupaliště a bazény, spíš preferují plavání v řekách a jezerech – mají pocit, že jsou méně „chemické“, přirozené, relativně čisté a kvalitní a není třeba se ničeho bát. O to větší je překvapení, když se jim objeví fleky na kůži a špatně se jim po plavání dýchá. Co se v říční či jezerní vodě může nacházet? Sleduje se to vůbec?
I PŘESTO, ŽE SE KVALITA NAŠICH ŘEK v posledním desetiletí výrazně zlepšila,
nedoporučuje se koupání pod velkými zdroji průmyslového znečištění nebo pod většími městy. Je tam mnohem vyšší výskyt chemických látek, mikroorganismů a čas, které mohou způsobit plavci rozličné zdravotní problémy, jako jsou kožní ekzémy nebo alergické reakce. Kvalita vody se měří dvanáctkrát ročně na určitých úsecích všech našich větších řek. Prověřuje se mnoho ukazatelů – základní parametry jakosti vody (teplota, množství rozpuštěného kyslíku), její chemické složení (pH, tvrdost, množství živin nebo síranů), přítomnost mikroorganismů a zelených řas. Měří se i výskyt těžkých kovů a různých organických látek. Sleduje se více než sto údajů a možných nálezů – nejčastěji:
koliformní baktérie a enteroviry, které mohou způsobit žaludeční a střevní problémy i žloutenku typu A,
viditelné znečištění (odpadky, dehet, dřevo, plasty, obaly ze skla),
chlorofyl (stupeň jeho obsahu ukazuje znečištění řasami a sinicemi),
fosfor (způsobuje rozvoj fytoplanktonu),
dusík (podporuje zelené zbarvení vody) a
mikroskopický obraz (podává informaci o druzích přítomných řas, sinic a drobných živočichů i neživých částic rozptýlených ve vodě).
Hodnoty naměřené v našich řekách jsou poměrně přehledně znázorněné na internetu.
Pro zdraví a nastartování tvorby kondice
má pravděpodobně větší význam pobyt u moře. Skutečně ozdravný rekondiční a relaxační pobyt u mořské vody by neměl být kratší než 14 dní. Talasoterapie je totiž komplexní využití jedinečných účinků kombinace mořské vody, přímořského klimatu a pobřeží. Hodí se nejen pro ty, kteří trpí novodobými civilizačními nemocemi, jako např. alergiemi, chudokrevností, dýchacími problémy, atopickým ekzémem, psoriázou či jinými kožními nemocemi, nebo problémy s klouby, ale i pro oslabené a unavené „zdravé“ organismy. Účinky souvisí určitě s obsahem soli ve vodě. Proto jsou pro pobyt velmi vhodná tzv. vnitřní moře s malým říčním vtokem a s vysokým výparem, například Egejské či Jadranské moře (stupeň slanosti je až 40) anebo Rudé moře (slanost víc než 42). Silný přítok říční vody má za následek nižší slanost a menší ozdravující účinky, například Černé moře je „řídké“ (slanost kolem 17) a Baltské ještě řidší (slanost kolem 5).
Všechny soli – minerály a stopové prvky obsažené v mořské vodě, ale i oleje ze stromů – cedrů, mořských borovic či pinií a k tomu prosolený čistý mořský vzduch bez příměsí městských pachů, mají na lidský organismus pozitivní vliv.
Pokožka vstřebává mořské i vzdušné příměsi a neobvyklým způsobem se provlhčuje (dlouhodobě hydrazuje), ale i mineralizuje. V kombinaci s vdechováním ovzduší (zejména ráno jsou vhodná různá dechová cvičení), které je vhodně ionizované a zvyšuje produkci serotoninu (hormon dobré nálady, mozkový mediátor), zrychluje se látková výměna, lépe se prokrvují a uvolňují dýchací cesty, zvlhčují se jejich sliznice, výrazně se zlepšuje hloubka nádechu a výdechu. Dochází ke komplexní relaxaci. Zvyšuje se také koncentrace železa v krvi, počet červených krvinek (o pět i více procent) a zkvalitňuje se složení bílého krevního obrazu. Aby byl efekt výraznější, doporučuje se před vstupem do vody krátké rozcvičení a protažení kvůli lepší distribuci krve v organismu.
Poznámka:
Dobrý vliv na cévy, klouby i kosti má i „písková koupel“. Jáma v písku, hluboká 30 až 40 cm v délce těla (na pohodlné ležení) se nechá asi hodinku vyhřát. Potom se do ní dotyčný uloží a až po hlavu nechá zasypat pískem. Zahrabaný zůstává deset až dvacet minut, ne více. Potom následuje vodní osvěžení.
Plaváním se dá překonat i víc kilometrů denně v různém tempu a získávat postupně žádoucí fyzickou zdatnost bez většího nebezpečí natažení svalu nebo poškození kloubu. Ale plavci se zase musí chránit před ušními nebo očními infekcemi, problémy s nosními dutinami, plísňovými onemocněními kůže a před jinými chorobami, které se mohou vyskytovat při pravidelném delším pobytu ve vodě. Efektivní a plynulé plavání (nejenom „čeření vody“) vyžaduje aspoň průměrné zvládnutí některé z plaveckých technik. Nejčastěji se plavou „prsa“, která jsou vhodná pro rekreační i kondiční způsob plavání. Za nejúčinnější styl pro kondiční plavání se považují kraul a motýlek. Znak patří spíš do kategorie rekreačního a rehabilitačního plavání – speciálně pro ty, co mají problémy s páteří. Plava tedy může (a měl by) vlastně každý – svým tempem a na své úrovni. Pokud se necítíme dobře nebo jsme dlouho neplavali (jsme bez tréninku), začínáme plaváním asi na vzdálenost jedné délky bazénu (50 metrů) a pak si dáme půlminutový odpočinek. V dalších dnech se postupně snižují intervaly přestávek, až dokud člověk nebude plavat kontinuálně (bez odpočinku). Když se subjektivně cítíme opravdu fit, stanovíme si jako cíl 20 až 40 minut soustavného plavání s použitím různých stylů.
AQUAEROBIK – aerobik ve vodě nabízí skvělou příležitost pro zlepšení kondice srdce a svalů a – protože voda nám stále „klade odpor“ – můžeme zvyšovat i sílu svalů. Nácviky všeobecně obsahují širokou škálu mírných rytmických pohybů, většinou po pás anebo po hrudník ve vodě. Při úrovni po pás voda podporuje asi 50 procent naší tělesné hmotnosti, při úrovni po hrudník to představuje podporu 80 až 90 procentům naší hmotnosti. To způsobuje, že aquaerobik tak nezatěžuje pohybový systém.
Příležitostná cvičení se vykonávají v hlubší vodě s pomocí plovoucích pomůcek, je to trénink skoro bez námahy. Je dostupná nabídka speciálního vybavení, včetně „vodních“ činek a rukavic s plovací blánou, navržených kvůli zvýšení odporu vody.
UPOZORNĚNÍ
Pijte hodně tekutin. Možná nebudete cítit žízeň, protože vám to ve vodě ani nenapadne, ale měli byste být na sebe opatrní a dostatečně se zavodňovat, protože i ve vodě se potíte a ztrácíte tekutiny.
Nezapomeňte se před plaváním rozcvičit – působení vody na vaše tělo může zpočátku zapříčinit zvýšení krevního tlaku a prudké změny srdeční frekvence, a tak byste měli startovat pomalu.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v červnu 2014
2. června
pondělí (za sobotu 31. 5.)
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v dubnu 2014 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2014 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2014, pokud roční daň nepřesáhla 5.000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije splátkování daně
(§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2014, pokud daň přesáhla 5.000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a nechce daň platit najednou
(§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
9. června
pondělí (za neděli 8. 6.)
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
16. června
pondělí (za neděli 15. 6.)
|
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2014 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2013 byla mezi 30.000 Kč a 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2014 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2013 byla vyšší než 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
20. června
pátek
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za květen 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za květen 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za květen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za květen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. června
středa
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2014 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za květen 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu (tuzemského) přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) plátce za květen 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) identifikované osoby za květen 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. června
pondělí |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v květnu 2014 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v květnu 2014 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Žádost zahraniční osoby povinné k dani o vrácení daně za rok 2013 za nakoupené zboží a poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží
(§ 83 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
29.5.
|
30.5.
|
2.6.
|
3.6.
|
4.6.
|
5.6.
|
6.6.
|
9.6.
|
10.6.
|
11.6.
|
12.6.
|
13.6.
|
16.6.
|
17.6.
|
18.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,76
|
18,767
|
18,674
|
18,645
|
18,692
|
18,795
|
18,796
|
18,872
|
18,988
|
19,029
|
19,061
|
19,061
|
19,041
|
19,02
|
18,942
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
9,057
|
9,064
|
8,986
|
8,891
|
8,848
|
8,897
|
8,925
|
9,008
|
9,089
|
9,09
|
9,075
|
9,075
|
9,073
|
9,09
|
9,054
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,05
|
14,045
|
14,05
|
14,045
|
14,04
|
14,036
|
14,042
|
14,034
|
14,035
|
14,031
|
14,019
|
14,019
|
14,031
|
14,026
|
14,032
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,236
|
3,231
|
3,231
|
3,219
|
3,223
|
3,235
|
3,221
|
3,233
|
3,256
|
3,253
|
3,26
|
3,26
|
3,266
|
3,257
|
3,249
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,682
|
3,68
|
3,682
|
3,68
|
3,68
|
3,679
|
3,681
|
3,679
|
3,679
|
3,678
|
3,676
|
3,676
|
3,679
|
3,679
|
3,681
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,48
|
27,47
|
27,48
|
27,47
|
27,465
|
27,455
|
27,465
|
27,45
|
27,45
|
27,44
|
27,42
|
27,42
|
27,44
|
27,435
|
27,445
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
46,037
|
46,055
|
46,006
|
45,899
|
45,856
|
46,285
|
46,227
|
46,275
|
46,306
|
46,245
|
46,282
|
46,282
|
46,212
|
46,186
|
46,054
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,604
|
2,604
|
2,604
|
2,597
|
2,598
|
2,61
|
2,597
|
2,602
|
2,614
|
2,613
|
2,615
|
2,615
|
2,616
|
2,615
|
2,609
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,62
|
3,621
|
3,627
|
3,628
|
3,629
|
3,625
|
3,623
|
3,622
|
3,623
|
3,622
|
3,614
|
3,614
|
3,621
|
3,62
|
3,622
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
34,196
|
34,173
|
34,125
|
33,887
|
33,93
|
34,148
|
34,021
|
34,07
|
34,212
|
34,147
|
34,276
|
34,276
|
33,918
|
33,694
|
33,63
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,736
|
1,729
|
1,716
|
1,708
|
1,694
|
1,707
|
1,701
|
1,713
|
1,716
|
1,715
|
1,719
|
1,719
|
1,719
|
1,716
|
1,701
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,865
|
19,851
|
19,775
|
19,672
|
19,653
|
19,715
|
19,655
|
19,692
|
19,806
|
19,861
|
19,847
|
19,847
|
19,879
|
19,908
|
19,831
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,935
|
1,927
|
1,899
|
1,876
|
1,874
|
1,894
|
1,887
|
1,904
|
1,891
|
1,885
|
1,896
|
1,896
|
1,882
|
1,888
|
1,885
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,977
|
1,978
|
1,972
|
1,968
|
1,968
|
1,984
|
1,974
|
1,985
|
1,992
|
1,994
|
1,992
|
1,992
|
1,992
|
1,988
|
1,979
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,598
|
18,629
|
18,584
|
18,45
|
18,436
|
18,496
|
18,434
|
18,473
|
18,566
|
18,605
|
18,665
|
18,665
|
18,69
|
18,633
|
18,622
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,959
|
7,956
|
7,959
|
7,956
|
7,955
|
7,952
|
7,955
|
7,95
|
7,95
|
7,947
|
7,941
|
7,941
|
7,947
|
7,946
|
7,949
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,073
|
9,07
|
9,076
|
9,009
|
8,993
|
9,037
|
9,049
|
9,05
|
9,026
|
8,978
|
8,965
|
8,965
|
8,949
|
8,924
|
8,929
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,28
|
6,277
|
6,255
|
6,233
|
6,219
|
6,268
|
6,266
|
6,308
|
6,318
|
6,308
|
6,318
|
6,318
|
6,301
|
6,286
|
6,279
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,57
|
1,571
|
1,568
|
1,558
|
1,556
|
1,569
|
1,566
|
1,56
|
1,554
|
1,553
|
1,56
|
1,56
|
1,559
|
1,554
|
1,551
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
31,104
|
31,096
|
31,094
|
30,992
|
31,019
|
31,159
|
31,032
|
31,084
|
31,154
|
31,142
|
31,159
|
31,159
|
31,218
|
31,221
|
31,17
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,388
|
3,373
|
3,367
|
3,358
|
3,363
|
3,374
|
3,371
|
3,389
|
3,393
|
3,384
|
3,382
|
3,382
|
3,377
|
3,379
|
3,376
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,138
|
17,105
|
17,098
|
17,039
|
16,954
|
17,086
|
17,157
|
17,167
|
17,255
|
17,333
|
17,586
|
17,586
|
17,554
|
17,581
|
17,541
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,63
|
6,634
|
6,64
|
6,623
|
6,625
|
6,668
|
6,675
|
6,696
|
6,686
|
6,672
|
6,682
|
6,682
|
6,65
|
6,623
|
6,634
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,251
|
6,239
|
6,263
|
6,249
|
6,237
|
6,25
|
6,253
|
6,256
|
6,252
|
6,243
|
6,245
|
6,245
|
6,243
|
6,243
|
6,236
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
58,199
|
58,067
|
57,862
|
57,45
|
57,299
|
58,114
|
57,99
|
58,835
|
58,916
|
58,913
|
59,014
|
59,014
|
58,877
|
58,466
|
58,148
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
16,091
|
16,102
|
16,074
|
16,03
|
16,021
|
16,099
|
16,075
|
16,136
|
16,208
|
16,201
|
16,244
|
16,244
|
16,219
|
16,206
|
16,16
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,046
|
3,024
|
3,019
|
3,017
|
3,027
|
3,041
|
3,029
|
3,023
|
3,027
|
3,033
|
3,025
|
3,025
|
3,041
|
3,049
|
3,048
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,502
|
22,508
|
22,494
|
22,487
|
22,507
|
22,507
|
22,543
|
22,513
|
22,525
|
22,531
|
22,524
|
22,524
|
22,535
|
22,532
|
22,519
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
61,566
|
61,467
|
61,416
|
61,62
|
61,661
|
61,94
|
61,83
|
62,218
|
62,349
|
62,322
|
62,462
|
62,462
|
62,586
|
62,65
|
62,342
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,644
|
9,642
|
9,631
|
9,554
|
9,517
|
9,606
|
9,63
|
9,694
|
9,711
|
9,647
|
9,627
|
9,627
|
9,547
|
9,474
|
9,474
|
| USA |
dolar
|
USD
|
20,187
|
20,186
|
20,187
|
20,131
|
20,144
|
20,236
|
20,132
|
20,171
|
20,264
|
20,258
|
20,269
|
20,269
|
20,278
|
20,273
|
20,227
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
33,739
|
33,787
|
33,804
|
33,722
|
33,765
|
33,885
|
33,87
|
33,892
|
33,997
|
34,002
|
34,107
|
34,107
|
34,4
|
34,403
|
34,334
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,808
|
5,812
|
5,806
|
5,79
|
5,784
|
5,819
|
5,814
|
5,828
|
5,853
|
5,852
|
5,857
|
5,857
|
5,869
|
5,86
|
5,856
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2014 (IV/2014)
- Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
- Vrácení daně z přidané hodnoty – Ing. Václav Benda
- Regulace reklamy – co není dovoleno – JUDr. Irena Fleischmanová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2014 (V/2014)
- Daňové řešení výpůjčky u zaměstnance – Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění hospodářského roku u účtující FO – Ing. Ivan Macháček
- Výdaje na pracovní cesty poplatníků daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- DPH u společníků společnosti ve vazbě na NOZ – Ing. Václav Benda
- DPH u elektronicky poskytovaných služeb – Ing. Václav Benda
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2014 (IV/2014)
- Povinnosti plátců DPH – Ing. Václav Benda
- Účetnictví pro podnikatele – účetní zásady – Ing. Zdenka Cardová
- Dohadné položky – daňový dopad – Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2014 (V/2014)
- Veřejné zdravotní pojištění – novela zákona – Ing. Antonín Daněk
- Nárok na dovolenou – JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnanecké karty – JUDr. Lada Jouzová
- Nelegální zaměstnávání a jeho prevence – JUDr. Eva Dandová
- Insolvence nově – JUDr. Ladislav Jouza
- Srážky ze mzdy – JUDr. Jana Drexlerová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6-7/2014 (V/2014)
- Kontrolní řád – JUDr. Jana Drexlerová
- NOZ a zákoník práce – základní zásady – JUDr. Eva Dandová
- Cestovní služby – uplatnění DPH – Ing. Zdeněk Kuneš
- Práce dětí podle ZP – JUDr. Eva Dandová
- Odstoupení od smlouvy dle NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 6/2014 (V/2014)
- Pohledávky a opravné položky – Karel Starý
- Zápůjčka zaměstnance – daňové souvislosti – Ing. Ivan Macháček
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Automobil
- Pracovní právo
- Účetnictví
- Zákoník práce
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12-13/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí s komentářem – Ing. Anna Teklá
- Smlouvy dle NOZ – Ing. Vladimír Hruška
- Podíl na likvidačním zůstatku – Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Daň z nemovitých věcí - Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění minimální mzdy v ZDP - Ing. Ivan Macháček
- Leasing nebo poskytnutí úvěru a DPH - Ing. Václav Benda
- Vklad automobilu do základního kapitálu obchodní korporace - Ing. Zdenka Cardová
- Porušování autorských práv - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění v r. 2014 - Ing. Ivan Macháček
- Cestovní náhrady - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2014 (VI/2014)
- Příjmy poplatníka ze závislé činnosti a z prodeje nemovitostí - Ing. Eva Sedláková
- NOZ a kolektivní vyjednávání - JUDr. Eva Dandová
- Nové pojmy v NOZ - JUDr. Zdeněk Budovec
- Nárok na dovolenou - JUDr. Jana Drexlerová
- Postavení registrovaného partnera - Ing. Ivan Macháček
- Cestovní příkaz - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Přivýdělek při mateřské a rodičovské dovolené - JUDr. Ladislav Jouza
- Zabezpečení voleb - JUDr. Jana Drexlerová
- Úraz při teambuldingu je pracovním úrazem
1000 řešení – měsíčník č. 7/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nemovitých věcí - Ing. Karel Janda
- Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů - Ing. Eva Sedláková
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Zákon o dani z nemovitých věcí
Zákon o dani z nemovitých věcí byl počátkem roku změněn. U některých poplatníků došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Poplatníkem se nově stává také pachtýř, stavebník u pozemků zatížených právem stavby nebo svěřenský fond.
Více se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, obecním úřadům, stavařům.
- Poradce 12-13/2014 - Zákon o dani z nemovitých věcí
-
/A5, str. 304/
- 1000 řešení 7/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příklady z praxe
/A5, str. 88/
- DaÚ 8/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 534 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 374 Kč.
Ušetříte 160 Kč.
Smlouvy dle NOZ
V souvislosti s přijetím NOZ došlo počátkem roku ke změnám v problematice týkající se smluvních typů. Ty byly do konce roku 2013 definovány v předchozím občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. V balíčku najdete vypracovaný přehled základních informací týkající se jednotlivých smluvních typů s vazbou na základní vymezení a s odkázáním na příslušné ustanovení NOZ. Také zde najdete vzory některých často využívaných smluv.
Balíček je určen právníkům, podnikatelům, auditorům, ekonomům, živnostníkům, stavebníkům.
- Poradce 12-13/2014 - Smlouvy dle NOZ + vzory smluv - příspěvek + vzory smluv
/A5, str. 304/
- DaÚ 5/2014 - Darovací smlouva - nemovité věci
- vzor smlouvy
/A4, str. 80/
- PVS 4/2014 - Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory, timesharing - příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 550 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 385 Kč.
Ušetříte 165 Kč.
Pohledávky a opravné položky
V praxi řeší pohledávky většina malých a středních firem. Jak se účetně vypořádat s pohledávkami znějícími na cizí měnu? Jaké jsou důvody, způsoby a daňové výhody tvorby opravných položek k pohledávkám? Jaké jsou změny při tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým v roce 2014 oproti tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým do konce roku 2013?
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdou účetní, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, daňoví poradci v našich publikacích.
- DÚVaP 9/2013 - Pohledávky a opravné položky - příspěvek
/A5, str. 184/
- Poradce 7/2014 - Odpis pohledávek vzniklých před 1. 1. 2014 - příspěvek
/A5, str. 288/
- DaÚ 4/2014 - Opravné položky k pohledávkám podle zákona o rezervách
- příspěvek
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 485 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 242 Kč.
Ušetříte 243 Kč.
Pracovní cesta
Na pracovní cestu jsou zaměstnanci vysíláni zaměstnavateli velmi často, a proto vzniká v praxi mnoho různých problémů. V balíčku pracovní cesta najdete kromě jiného informace o náhradě výdajů za pracovní cestu, zahraniční pracovní cestě, náhradě výdajů za ubytování, o přeložení a dočasném přidělení, nutných vedlejších výdajích, délce pracovní cesty, neposkytnutí stravného ...
Tyto informace jsou potřebné nejen pro zaměstnavatele, zaměstnance, účetní, podnikatele, živnostníky, ale i .....
- DÚVaP 8/2014 - Cestovní náhrady - příspěvek
/A5, str. 176/
- PaM 6/2014 - Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 7-8/2014 - Osobní automobil a jeho výpůjčka
- příspěvek
/A4, str. 112/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 650 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 325 Kč.
Ušetříte 325 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |