Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Závdavek se dává jako jistota, že dluh bude splněn a potvrzuje se tím, že smlouva byla uzavřena. V případě neúčtujících fyzických osob se platba zálohy okamžitě projeví v základu daně z příjmů, tak u účetních jednotek v souladu s účetními pravidly zálohy vyčkávají na dokončení předmětného plnění.

3. Zálohy a závdavky v účetnictví

3.1 Účtování obchodních záloh a závdavků

V obchodních vztazích jsou zálohy, případně nově se prosazující závdavky poměrně časté. Dodavatel jimi snižuje potenciální finanční ztrátu z důvodu nesolidního odběratele a na straně druhé si odběratel vylepšuje pozici, protože složením zálohy – ale zvláště pak závdavku – motivuje dodavatele, aby dostál svému závazku.

Záloha ani závdavek rozhodně nejsou jednostranným právním úkonem ani bezúplatným plněním (darem). Pro jejich plátce představují až do konečného vyúčtování smluveného závazku pohledávku vůči jejich příjemci, u něhož figurují po tutéž dobu v kategorii dluhů (závazků). Záloha i závdavek jsou v praxi prakticky vždy v peněžité formě, díky čemuž mají z pohledu jejich příjemce – a současně obvykle dodavatele objednaného zboží nebo služby – kromě dominantní zajišťovací funkce také uhrazovací schopnost. Což je významné hlavně v případech, kdy tento dodavatel musí na splnění svého smluvního závazku vůči plátci zálohy (závdavku) vynaložit určitou finanční částku například za nákup materiálu na realizaci předmětné zakázky apod.

Byť je to právně poněkud sporné, tak v souladu s účetními předpisy se závdavky účtují jako zálohy.

Příklad

Typický (bezproblémový) průběh obchodních záloh a závdavků

Účetní firma (A) potřebuje zastínit okna kanceláří, proto si najde firmu zabývající se stínící technikou (B), s níž se domluví na dodání žaluzií včetně montáže. Zajímají nás nyní totiž pouze vzájemné zúčtovací vztahy.

Podle cenové nabídky firmy B bude zakázka stát 100 000 Kč – nebudeme si nyní komplikovat život daní z přidané hodnoty (DPH), podrobně a komplexně si vztah této daně k zálohám/závdavkům probereme v 7. části. Firmy se ještě po obchodní stránce neznají, a tak aby dodavatel B omezil případné riziko nezaplacení ceny díla, požádal o zálohu předem 40 000 Kč na nákup potřebného materiálu, odběratel A to akceptoval a zálohu poskytl.

Načež začal dodavatel B realizovat výrobu, dodání a montáž žaluzií. Dokončením tohoto smluvního závazku dodavateli B vznikl nárok na úhradu smluvené ceny díla 100 000 Kč. Teoreticky mohly postupovat tak, že odběratel A uhradí celou částku (100 000 Kč) a dodavatel B mu pak vrátí zálohu. Ale tím by popřeli smysl a účel zálohy, která by se tak věcně blížila kauci či jistotě. Určitě proto odběratel A doplatí již pouze rozdíl, o který cena díla převyšuje zálohu (60 000 Kč), neboť záloha bude využita (převedena) na úhradu pohledávky a dluhu.

Obvykle v těchto 4 krocích v praxi probíhají obchodní smlouvy se sjednanými zálohami (závdavky):

1. Uzavření obchodní smlouvy, ve shora popsané situaci smlouvy o dílo na výrobu a dodání žaluzií s montáží:

-        Odběratel A požaduje dodání zboží nebo poskytnutí služby od dodavatele B, který s tím souhlasí.

2. Zaplacení zálohy odběratelem A, v našem případě ve výši 40 000 Kč:

-        Odběrateli A tímto vzniká pohledávky za dodavatelem B, který má naopak dluh (závazek) vůči A.

3. Realizace závazku dodavatelem B, zde konkrétně výroba a dodání žaluzií včetně montáže:

-        Splněním smluveného dodání zboží nebo služby vzniká dodavateli B pohledávka na úhradu celé ceny za dodané plnění (zde 100 000 Kč), na jejíž částečnou úhradu převede přijatou zálohu od A (40 000 Kč).

-        Současně vzniká odběrateli A peněžitý závazek alias dluh ve výši ceny dodaného plnění (100 000 Kč), přičemž si rovněž na jeho částečnou úhradu převede zálohu, kterou zaplatil dodavateli B (40 000 Kč).

4. Vyrovnání zúčtovacích vztahů:

-        Protože cena je vyšší než záloha, doplatí odběratel A rozdíl (60 000 Kč) dodavateli B, čímž budou jejich vzájemné pohledávky a dluhy vyrovnány, smlouva byla naplněna a její závazky zanikly (§ 1908 OZ).

U poskytovatelů záloh a závdavků vedoucích účetnictví je nutno rozlišovat důvody jejich poskytnutí:

·         na pořízení dlouhodobého majetku:

-        při poskytnutí se účtují na MD 05x, zpravidla proti účtu peněz, případně úvěru,

-        při vyúčtování se účtují na D 05x, zpravidla proti závazkovému účtu dodavatelé,

·         na pořízení zásob:

-        při poskytnutí se účtují na MD 15x, zpravidla proti účtu peněz, případně úvěru,

-        při vyúčtování se účtují na D 15x, zpravidla proti závazkovému účtu dodavatelé,

·         na služby,

-        při poskytnutí se účtují na MD 314, zpravidla proti účtu peněz, případně úvěru,

-        při vyúčtování se účtují na D 314, zpravidla proti závazkovému účtu dodavatelé.

U příjemců záloh a závdavků vedoucích účetnictví se tyto rozlišují jen dle délky zúčtovacího období:

·         na krátkodobé:

-        při poskytnutí se účtují jako závazek, resp. dluh na MD 324, obvykle proti účtu peněz,

-        při vyúčtování se účtují na D 324, zpravidla proti pohledávkovému účtu odběratelé,

·         na dlouhodobé:

-        při poskytnutí jde o dlouhodobý závazek (dluh) na MD 475, obvykle proti účtu peněz,

-        při vyúčtování se účtují na D 475, zpravidla proti pohledávkovému účtu dodavatelé.

Příklad

Standardní účtování o zálohách

Účetní jednotky A (odběratel) a B (dodavatel) mají mezi sebou sjednány tři obchodní smlouvy, u nichž si poskytly zálohy; obdobně u závdavků. Pro přehlednost neuvažujme nyní DPH, kterou si probereme v 7. části.

Zálohy jsou dále typické u průběžných dodávek elektřiny, plynu a tepla. Bylo by totiž nepraktické zjišťovat a fakturovat spotřebu energií v relativně krátkých časových intervalech. Proto jsou obchodní podmínky dodavatelů energií obvykle nastaveny tak, že se skutečná spotřeba a tomu odpovídající konečná cena zjišťuje až za poměrně dlouhé zúčtovací období – např. za kalendářní rok – v jehož průběhu se platí stejné měsíční zálohy vypočtené podle posledního vyúčtování.

Rozdíly mezi zaplacenými zálohami a cenou spotřebované energie se vypořádají při pravidelném vyúčtování za dané zúčtovací období, přičemž se buď vyplatí odběrateli zpět, nebo ponechají na úhradu dalších záloh. Návazně na novou spotřebu se samozřejmě upraví výše nových záloh.

S ohledem na striktní účetní požadavek na časovou souvislost nákladů s příslušným účetním obdobím je obecně komplikací, pokud zúčtovací období dodavatele energie neodpovídá kalendářnímu roku, resp. účetnímu období účtujícího odběratele. V těchto případech se uplatní účet 389 – Dohadný účet pasivní, díky kterému účetní jednotka zaúčtuje do nákladů končícího (věcně odpovídajícího) účetního období předpokládanou (nevyfakturovanou) spotřebu energie. Dohadná částka by sice měla být podložena určitým zdůvodnitelným výpočtem, ale přesto zůstává především kvalifikovaným odhadem. Poté, co v následujícím účetním období – resp. po skončení příslušného zúčtovacího období – dorazí odběrateli konečné vyúčtování spotřeby za minulé účetní období, se dohadná položka zruší. Přitom budou přirozeně vznikat větší či menší cenové rozdíly – odhad versus skutečnost – které se neúčtují jako oprava dřívějšího odhadu, ale do provozních nákladů běžného období.

Příklad

Zálohy na energie a jejich vyúčtování

Firma ABC, a.s. vlastní kancelářskou budovu, jejíž provoz spotřebovává tři druhy energií dodávaných jinými subjekty: plyn na vytápění a vaření, elektřinu pohánějící všemožné stroje a zařízení a vodu nezbytnou pro hygienu a zdraví zaměstnanců, k úklidu prostor apod. V případě elektřiny jsou dohodnuty měsíční zálohy a skutečná spotřeba se zjišťuje vždy v březnu, načež dochází k vyúčtování záloh. U plynu jsou zálohy čtvrtletní a k vyúčtování spotřeby dochází vždy ke konci kalendářního roku. Naproti tomu dodávka vody zálohována není a dodavatel firmě posílá pravidelně čtvrtletní faktury její skutečné spotřeby. DPH pro přehlednost neuvažujeme.

Dodejme, že o zálohových (proforma) fakturách nebo jiných tzv. zálohových listech coby písemném uplatnění požadavku na zálohu by se vůbec nemělo účtovat, a to ani u poskytovatele ani u příjemce zálohy. Dochází totiž ke zkreslování účetního stavu pohledávek a závazků, proto je vhodné alespoň k datu účetní závěrky případně tyto účetní zápisy zrušit. Účetním případem je až úhrada, resp. přijetí zálohy nebo závdavku, viz ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy. Výjimku umožňuje u pravidelně se opakujících zálohových plateb od uživatelů bytů a nebytových prostor (služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a nájemné či příspěvek vlastníka jednotky), kdy lze účtovat již o předpisu záloh.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčnících DÚVaP 9-10/2019, DaÚ 9/19 a odborné tematické publikaci Účtování – zákony a předpisy)

Dne 1. července 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpis, a některé další zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky.

Je známo, že od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění, tzv. eNeschopenka, měla být zavedena již od 1. ledna 2019, a to na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon ale nebyl bezchybný, zejména některá ustanovení nebyla z hlediska praktického provádění dostatečně konkretizována (např. způsob zapojení ostatních orgánů sociálního zabezpečení, včetně jejich vlastních „portálů“), a proto bylo potřebné úpravu znovu posoudit a rozpracovat. Výsledkem je výše uvedený zákon a jistota, že 1. ledna 2020 bude projekt eNeschopenky již plně realizován.

Změny v nemocenském pojištění

Zaměstnanec četl v tisku, že má dojít k nějakým velkým změnám v nemocenském pojištění.

O co se jedná?

Nemocenské je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v mateřství) a je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (zákon je nazývá pojištěnci), kdy kvůli nemoci, tj. dočasné pracovní neschopnosti, nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek. V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. O července letošního roku došlo dokonce i ke zrušení tzv. karenční doby, tj. doby prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kterou nebyl zaměstnavatel povinen hradit. Podmínkou nároku na nemocenskou je, že občan je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě osob samostatně výdělečně činných pak dnem, který uvedla v přihlášce k pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala. Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, vztahuje se na něj ze zákona tzv. ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Na všech těchto zásadách a podmínkách se nic měnit nebude. Jedinou větší změnou bylo výše uvedené zrušení karenční doby, ale to je problém zákoníku práce a náhrady mzdy/platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a ne zákona o nemocenském pojištění. Zákon o nemocenském pojištění se však měnit bude. Dne 1. července 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpis, a některé další zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky a tato nová právní úprava nabude účinnosti dne 1. ledna 2020.

Nové změny se tedy nebudou týkat nemocenského jako dávky nemocenského pojištění, ale postupů souvisejících s podáním rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. neschopenky. Zavedení eNeschopenky představuje poměrně masivní a komplexní zásah do stávajícího systému provádění nemocenského pojištění, který má dopad nejen na ČSSZ, ale i na všechny ostatní orgány nemocenského pojištění, resort zdravotnictví, poskytovatele zdravotních služeb, zaměstnavatele a pojištěnce. Dojde k zásadnímu zjednodušení toku informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli. Rozloučíme se s historickým pětidílným propisovacím formulářem s „pruhy“ a přenášením papírových dokumentů mezi lékaři, OSSZ/ČSSZ, nemocnými a zaměstnavateli.

Podání žádosti o nemocenské v praxi

Zaměstnanec je již dva měsíce dočasně práce neschopný a stěžoval si, že mu zatím nebylo proplaceno nemocenské.

Jak má zaměstnanec správně potupovat v takovém případě?

Nárok na dávku se zásadně uplatní tiskopisem „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který vystaví ošetřující lékař. Zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně předá tzv. „Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (to je jeden z dílů neschopenky), čímž uplatní nárok na náhradu mzdy nebo platu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy nebo platu vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci společně se mzdou nebo platem v pravidelném termínu, takže v tom by neměl být problém.

V případě, že však dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů, předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli díl „Žádost o nemocenské“ (to je další díl tzv. neschopenky). Zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ, čímž je podána žádost o nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, s tím že OSVČ si předávají tento podklad přímo OSSZ, kde jsou evidováni. Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy nemoc trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví tzv. „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli a zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ, s tím, že OSVČ si opět předávají tento podklad přímo na OSSZ, kde jsou evidováni.

V případě nařízené karantény je situace obdobná. Nárok na nemocenské se uplatňuje tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy nebo platu od 1. do 14. dne trvání karantény.

Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli tzv. „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“ (tzv. lístek na peníze) a zaměstnavatel postoupí tento doklad příslušné OSSZ stejně jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Z uvedeného je patrno, že v případě Vašeho známého muselo dojít k nějakému prodlení při předávání lístku na peníze mezi zaměstnavatelem a OSSZ. Doporučuji proto, aby se dotyčný obrátil přímo na OSSZ a ověřil si, zda a kdy jeho zaměstnavatel tam předal lístek na peníze. V příštím roce by k podobné situaci již dojít nemělo, protože budou zavedeny eNeschopenky a ČSSZ obdrží přímo od lékaře všechny údaje potřebné pro pravidelnou výplatu dávek nemocenského, aniž by bylo třeba součinnosti zaměstnavatele.

Neschopenka v roce 2019

OSVČ slyšela o tom, že bude zavedena tzv. eNeschopenka.

Jaké jsou pro letošní rok potřebné doklady a tiskopisy při vzniku dočasné pracovní neschopnosti?

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vystaví občanovi (přesněji pojištěnci) tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který má 5 propisovacích dílů. Lékař tři díly předá pojištěnci, a to:

·         II. díl – „Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (se žlutým pruhem), který slouží jako průkaz neschopného pojištěnce. Tento díl má pojištěnec po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti u sebe a při jejím ukončení jej odevzdá ošetřujícímu lékaři.

·         III. díl – „Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (s modrým pruhem). Tento díl předá práceneschopný zaměstnanec svému zaměstnavateli jako odklad k uplatnění nároku na náhradu mzdy nebo platu v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti a k omluvení nepřítomnosti v práci. OSVČ si jej ponechá.

·         IV. díl – „Žádost o nemocenské“ (s růžovým pruhem). Tímto dílem uplatňuje pojištěnec nárok na nemocenské, pokud je dočasná pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanec tento díl po doplnění údajů na druhé straně tiskopisu v části „Prohlášení“ (tj. doplnění čísla účtu a kódu banky, na který chce dávku poukázat nebo adresy, chce-li dávku vyplatit prostřednictvím pošty) předá svému zaměstnavateli. OSVČ předá tento díl po doplnění údajů přímo OSSZ, u které je registrována.

·         Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec také doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o NP (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.

·         Pro výplatu náhrady mzdy nebo platu a nemocenského je pojištěnec povinen prokázat vedle vzniku dočasné pracovní neschopnosti, též její trvání k určitému dni. Bez prokázání trvání dočasné pracovní neschopnosti nelze náhradu mzdy nebo platu vyplatit.

·         V. díl – „Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli“ (s růžovým pruhem). Tento díl obdrží pojištěnec od ošetřujícího lékaře při ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec předá tento díl vždy svému zaměstnavateli. OSVČ jej předává příslušné OSSZ jen v případě, že pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů.

·         „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis vydá pojištěnci ošetřující lékař. Jestliže dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen pro účely výplaty náhrady mzdy nebo platu vystavit pojištěnci tento tiskopis vždy ke 14. dni trvání dočasné pracovní neschopnosti. Na požádání pojištěnce může pro účely výplaty náhrady mzdy nebo platu vystavit ošetřující lékař tento tiskopis i před uplynutím 14 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, např. k poslednímu dni kalendářního měsíce a poté vystaví další tiskopis ke 14. kalendářnímu dni trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely výplaty nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání dočasné pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu, popř. na požádání pojištěnce k jinému datu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni vydání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu. Tiskopis zaměstnanec předává svému zaměstnavateli, OSVČ přímo příslušné OSSZ.

Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény. Nárok se uplatňuje tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předá při nařízení karantény, a to I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl „Potvrzení o nařízení karantény“ jen v případě, že karanténa je delší než 14 kalendářních dnů.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem. Souhlas pojištěnce se nevyžaduje v případě, kdy vzhledem k svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření (tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením ošetřujícího lékaře).

eNeschopenka v roce 2020

Od 1. ledna 2020 bude zaveden projekt eNeshopenky.

Jak bude tato agenda fungovat v praxi?

Zavedení neschopenek je součástí elektronizace státní správy. Projekt eNeschopenky si klade za cíl zjednodušení administrativní náročnosti v procesech dočasné pracovní neschopnosti, snížení počtu dílů ze stávajících pěti na tři, zrychlení procesu výplaty dávek, zvýšení uživatelské přívětivosti pro lékaře formou softwarové podpory pro vyplňování a odesílání a v neposlední řadě též poskytnutí online informace zaměstnavateli o jeho nemocných zaměstnancích.

Nově tak dojde ke zjednodušení toku informací mezi nemocným, lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ.

Pro novou eNeschopenku bude lékař od 1. 1. 2020 vystavovat pouze tyto formuláře:

·         1. díl neschopenky – „Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“ (elektronicky),

·         2. díl neschopenky – „Průkaz práce neschopného pojištěnce“ (pouze tisk),

·         3. díl neschopenky – „Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (elektronicky).

·         Kromě těchto základních formulářů se ještě budou vystavovat:

·         pouze v případě pojištěnce z jiného státu než EU – „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti“ – ke 14. dni a každý další měsíc trvání (pouze tisk)

·         „Hlášení ošetřujícího lékaře“ – záznam změn týkajících se pracovní neschopnosti (elektronicky).

Testovací provoz eNeschopenky bude nasazen od 1. 10. 2019 a od 1. 1. 2020 bude systém fungovat již naostro.

Výhody eNeschopenky

eNeschopenka přinese do praxe mnohé výhody.

Jaké výhody přinese zavedení eNeschopenek?

Mezi hlavní klady využívání eNeschopenky v praxi bude rozhodně patřit:

·         lékaři nebudou muset ručně vyplňovat papírové formuláře Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,

·         většina dat, která se do formulářů zapisují, bude získána z evidence v lékařském softwaru, nebude tedy třeba je opakovaně opisovat,

·         odpadne nutnost zasílání papírových formulářů na OSSZ,

·         lékař bude moci elektronicky sledovat zpracování odeslaných formulářů a v případě zjištěné chyby je bude moci elektronicky opravit.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v odborné tematické publikaci 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání, v měsíčníku PaM 9/19 a úplné znění zákona po novele najdete v Aktualizaci III/3)

Začátek působení na novém pracovišti zřejmě nikdy není jednoduchý, ať už do práce nastupuje absolvent, nebo zkušený člověk několik let před důchodem. Ten první je možná nabitý novými informacemi, které získal během studia, a možná je i vystrašený, možná bude svůj strach maskovat přehnanou suverenitou. Ten druhý je možná víc v pohodě, protože už těch začátků zažil několik a zhruba ví, co ho čeká. Možná ...

OKOLNOSTI, ZA NICHŽ SE OCITÁME V POZICI „TOHO NOVÉHO“, jsou různé a každý z nás má svůj způsob, jak se s danou situací vypořádat. Zaměříme se na některá fakta, která nástup na nové pracoviště ovlivňují, a také poskytneme několik tipů, které vám pomohou zdolat možné překážky a udělat dobrý dojem.

STRES NEMUSÍ NUTNĚ PROVÁZET PRVNÍ DEN V PRÁCI - Ale – pokud si vzpomeneme na všechna svoje „poprvé“, nebylo tam vždycky trochu napětí, nejistoty z nového – první třída, první rande, první zkouška ve škole, první třídní schůzky v pozici rodiče? I když si na podrobnosti přesně nevzpomenete, pocit určitého strachu, ale i zvědavosti a očekávání se asi většině z nás vryje do paměti. Někomu se potí ruce, jinému buší srdce nebo má stažený žaludek – klasické projevy stresu. Je to přece jen krok do neznáma. A ani ten největší odborník, s hromadou životních a pracovních zkušeností nepovažuje první dny na novém pracovišti za jednoduché.

Během prvního dne v práci chce většina lidí zapůsobit, udělat dobrý dojem. Záleží nám na tom, abychom se dobře „zapsali“, protože v té práci zřejmě chceme nějakou dobu vydržet. Pokud vstupujeme skutečně do úplně neznámého prostředí, kde neznáme lidi ani systém fungování, stres nás může pohltit až do té míry, že nám způsobí problém v úplně běžné, neformální komunikaci.

PRVNÍ DOJEM – i když lidi na vzdělávacích kurzech stále upozorňujeme na to, že první dojem by pro nás neměl být určující, mnozí na něj dají. Úsudek o neznámém člověku se vytváří během několika minut prvního kontaktu. I proto se snažíme představit se v co nejlepším světle, vzbudit důvěru a udělat dobrý dojem. Přehnaná snaha co nejlépe zapůsobit může mít úplně opačný efekt. Nepřirozená konverzace, přehnaná žoviálnost až hlučnost jsou znakem nejistoty a nepůsobí dobře.

Proto je vhodné přemýšlet o tom, jak se na první den v práci připravit – co si oblečete, jak se upravíte, o čem chcete hovořit, a o čem naopak nechcete, co o své nové práci potřebujete zjistit, jaké informace vám ještě chybějí.

První dny v novém působišti jsou určeny zejména k tomu, abyste se seznámili s novým prostředím, se způsobem práce v dané organizaci a samozřejmě s novými kolegy. Na tyto situace je třeba si připravit přátelský úsměv. Lidé, kteří se usmívají, jsou všeobecně vnímáni jako otevřenější, přátelštější. Neznamená to, že máte ráno nastavit ústa do širokého úsměvu a setrvat tak osm hodin. To jistě ne. Ale je dobré mít na paměti, že uvolněný úsměv bude určitě přínosem.

Hovoříme o otevřenosti, ale ne o přehnané přátelskosti k lidem, které zatím neznáme. Pokud patříte k lidem, kteří si rádi s jinými tykají, a nedělá vám problém ani věkový rozdíl, během prvních dnů na to není nejvhodnější doba. Když vám bude některý z kolegů natolik sympatický, že byste měli chuť si s ním potykat, doporučujeme zůstat u vykání a namísto příjmením ho začít oslovovat křestním jménem. Po nějaké době – když budou vaše sympatie přetrvávat – přijde tykání přirozeně samo. Výřeční lidé by v novém působišti měli být opatrní, není to doba určená k tomu, abyste kolektiv seznamovali s celou svou rodinnou historií. Ne každého to musí zajímat, i sdílení informací o sobě je třeba dát čas. Kolegům, ale i sobě – abyste zjistili, komu a co říci chcete a můžete. V případě, že dostanete otázku směřující k vašemu soukromí, je pak jen na vás, do jaké hloubky půjde vaše odpověď.

PŘEDSTAVOVÁNÍ – je úplně to první, čím můžete začít budovat svou image v novém působišti. Stručné okénko do etikety.

Známý odborník na etiketu Ladislav Špaček radí:

·         základem je vzorec: žena – starší – nadřízený. Muž se představuje ženě, mladší staršímu a podřízený nadřízenému.

·         Zdravte nahlas a zřetelně, při pozdravu se dívejte do očí a usmívejte se.

·         Důležitější může projevit své potěšení ze seznámení. U méně důležitého se automaticky předpokládá, že ho seznámení těší, a proto potěšení nevyjadřuje.

K představování patří i podání ruky. I to má svá pravidla. Špaček upozorňuje: nemačkat, nedrtit ani netřást jako se šejkrem!

·         Stisk má být pevný a má trvat nejdéle sekundu,

·         ruce se nepodávají přes překážku (např. přes stůl),

·         když si podáváte ruce ve skupině, tak nikdy ne „do kříže“,

·         žena, starší a nadřízený podávají ruku jako první,

·         podávání ruky doplňte úsměvem a pohledem do očí,

·         muž při podání ruky vždy stojí; pokud sedí, musí vstát,

·         komu se potí ruce, měl by s sebou nosit kapesník, kterým si vlhké ruce před samotným podáním ruky nenápadně otře.

Tipy:

·         do práce přijďte včas,

·         pokuste se dohodnout s nadřízeným, aby vás představil ostatním kolegům,

·         zjistěte, jakou má firma firemní kulturu – jaký styl oblečení je požadován, jaké jsou normy chování,

·         tykání na pracovišti může navrhnout pouze šéf; dokonce i ženám, které jsou o dost starší než on sám,

·         na pracoviště nepatří „vtipné“ poznámky na adresu jiných kolegů, dvojsmyslné narážky, příliš hlasité telefonování či soukromé návštěvy v kanceláři, kterou máte společnou s dalšími kolegy,

·         na pracovišti první zdraví podřízení svého šéfa, bez ohledu na věk a pohlaví,

·         při pozdravu si vyndejte ruce z kapes, případně cigaretu z úst.

První týdny na novém pracovišti – někdy má člověk pocit, že informací, které dostane během prvních týdnů a které se musí naučit, je nekonečně mnoho. Pokud si něco nedokážete zapamatovat, není vám to úplně jasné, nestyďte se zeptat. Čím více budete skrývat své nedostatečné pochopení problému, tím trapněji si budete připadat, až přijdou na to, že jste lhali. I toto může být důvod, který vám znepříjemní první dny v práci. Je pochopitelné, že na některé věci zpočátku zapomenete, spletete se ve jménu kolegy nebo nedodáte kolegovi podklady včas – protože jste si dostatečně neujasnili zadání. Důležité je, aby se tyto situace dennodenně neopakovaly. O tom, že sebevědomí otevírá mnohé dveře, není třeba dlouze hovořit. Ale i příliš sebevědomí škodí. Ideální je, když se zaměříte jen na svou práci, a to, že máte dostatečně vysoké sebevědomí a přiměřené schopnosti, budete průběžně prokazovat svými pracovními výsledky. Pokud se vám podařilo dobře zapůsobit ve svůj první pracovní den, je třeba tento dobrý dojem podporovat.

Několik tipů, jak na to:

·         Přicházejte dříve: pokuste se pravidelně přicházet do práce o 15 minut dříve nebo ji opouštějte o 15 minut později. Budete mít více času dokončit svou práci a vaši kolegové budou věřit tomu, že dokážete pracovat na vyšší obrátky. Tato doba vám zároveň umožňuje zorganizovat váš nadcházející pracovní den. Lidé, kteří odcházejí z práce pár minut po směně, nebo ti, co tam chodí o pár minut dříve, jsou vnímáni mnohem více jako oddaní a loajální.

·         Dbejte na oblečení: image je důležitá. První, co lidi udeří do očí a utkví jim v paměti, je to, jak vypadáte. Ostatní důležité informace o vás se dozvídají až později. Myslím, že je důležité umět se správně obléci a přizpůsobit váš vzhled tomu, kam se právě chystáte.

·         Udržujte pořádek a přehled: pokuste se udržet si určitý pořádek v tom, co právě děláte. Zorganizovaná práce je důležitý krok k tomu, abyste nezmeškali žádný termín, setkání nebo jiné důležité úkoly.

·         Vzdělávejte se: v dnešní době, kdy se technologie rozvíjejí velmi rychle a každý den přináší množství informací, možná budete průběžně potřebovat další vzdělání. Získat některé certifikáty je velmi jednoduché. Pokud se chcete posunout vpřed, jinou možnost nemáte a je lepší začít dříve, nežli později. Nečekat, až vás někdo vyzve, iniciativa by byla v tomto případě na místě.

·         Buďte pozitivní: máme na mysli celkové vaše naladění a postoj k věcem. Je příjemnější, když se na věci díváte z té lepší stránky a nejste a priori negativističtí (to se nemůže podařit ... to je náročné... s tím budou jen problémy). To všechno přináší prospěch i vaší práci. Někdy je to náročné – hledat na věcech jen pozitiva. Ale zkuste to.

JAK VYCHÁZET S KOLEGY I NADŘÍZENÝMI – někdy děláme chybu, když máme pocit, že na novém pracovišti umíme dělat všechno lépe než původní zaměstnanci. Dopřejte si dostatek času na to, abyste pochopili aktivity, které se na pracovišti dějí, zorientovali se ve vztazích, které jsou zaběhnuté, a pak přinášejte návrhy. Váš postoj by mohl ostatní dráždit a mohli by vás označit za povýšeného a přemoudřelého. Také se mohou cítit změnami ohroženi.

Pokud budete zpočátku převážně jen poslouchat a pozorovat, můžete mnoho získat. O firmě, k níž nyní patříte, se toho můžete mnoho dozvědět. Říká se, že máme dvě uši, ale jen jedna ústa, takže bychom měli dvakrát tolik poslouchat, než mluvit.

Pokud chcete dobře vycházet s kolegy, bylo by vhodné vyhnout se pomluvám. Na začátku pro vás může být těžké zorientovat se v tom, kdo s kým a jak vychází. Časem si samozřejmě uděláte na věci a vztahy svůj názor, ale případné problémy je dobré řešit přímou a otevřenou komunikací, a ne pomlouváním za zády dotyčného. Když ve vaší přítomnosti někdo začne mluvit o třetí – nepřítomné – osobě, vyslechněte, co má na srdci, ale nevyjadřujte se k tomu. To, co říká, může být pravda, ale nemusí. Co když za dvě hodiny bude podobně v jiné kanceláři vykládat o vás. Případně – co když si vás chtěl otestovat, jak zareagujete? Zda se k pomlouvání přidáte, nebo zachováte zdvořilé mlčení...

Pokuste se nedělat věci, které by mohly vadit vašemu okolí. Možná si vaší zdvořilosti nikdo nevšimne, ale nevhodné chování si určitě zapamatují všichni. Alespoň ze začátku se vyhněte vyprávění dvojsmyslných vtipů. Povahu svých spolupracovníků neznáte dost dobře na to, abyste věděli, jak na ně budou reagovat. Stejně tak nepoužívejte elektronickou poštu společnosti k rozesílání vtipů svým přátelům. Nikdy nevíte, komu se vaše e-maily dostanou do rukou.

Kromě pomlouvání jsou dalším kamenem úrazu drby. Ty se považují za neoficiální zpravodajský kanál každého pracoviště. Jak ale vznikají? Kolik je na dané informaci pravdy. To nikdy nemůžete na sto procent vědět. Pokud vás informace zaujme, snažte se ji ověřit. Rozhodně je neposílejte dál a nepřispívejte k šíření drbů po firmě.

Pravděpodobně nechcete svou novou kariéru zahájit tím, že si vysloužíte pověst „drbny“.

CO JEŠTĚ MÍT NA PAMĚTI – těch věcí bychom uměli vyjmenovat nespočet. A někteří by řekli, že všem okolo ani tak nemůžeme vyhovět, takže hlavně je třeba zůstat sám sebou. Myslím, že pravda je někde uprostřed a je dobré si některé věci uvědomit a zkusit je alespoň zohlednit.

Vzpomeňte si, jak vás někdy ovanula těžká vůně parfému, když okolo vás proběhl někdo, kdo to s tou vůní ráno přehnal. Když to přeženete vy, možná to bude nepříjemné kolegovi u vedlejšího stolu. Vyhýbejte se všemu, co by mohlo kolegům vadit (česneková pomazánka na svačinu, makrela na oběd, hlasitý smích). Do telefonu se snažte mluvit potichu, abyste nerušili ostatní, a soukromé hovory omezte na minimum. Neposlouchejte a nekomentujte telefonáty kolegů. Pokud máte nutný soukromý telefonát, vyjděte raději na chodbu nebo do vhodnějšího prostoru.

Sledujte svou neverbální komunikaci. Dávejte si pozor na překročení zón druhých lidí. Nemáme na mysli nějaké přesné centimetrové vzdálenosti, jen upozorňujeme na to, že někteří lidé mohou negativně vnímat, pokud jim jiní naruší jejich intimitu.

Intimní zóna je zóna milenců, v níž se málo mluví a prostředkem komunikace jsou tu smysly – především čich a hmat. V intimní zóně se pohybují nejbližší přátelé a rodinní příslušníci.

Osobní zóna začíná tam, kde končí intimní zóna, a sahá do vzdálenosti asi 120 centimetrů. Je to odstup, který si udržujeme od svých známých. V této zóně se pohybujeme jen na společenských posezeních u známých a přátel nebo při osobních rozhovorech s klienty. Pach těla náš nos vnímá už jen po zesílení jako vůni parfému nebo pach česneku.

Společenská zóna dosahuje vzdálenosti mezi 120–360 centimetrů. V tomto pásmu hovoří nadřízený s podřízeným, bavíme se s kolegy, kterým vykáme, nebo hovoříme s opravářem, který nám v koupelně opravuje pračku.

Veřejná zóna začíná u cca 360 centimetrů a sahá do nekonečna. Je to odstup, který volí například politici, prezidenti nebo jiné prominentní osoby. Toto pásmo je možné nazývat i únikovým pásmem, neboť je možné se v něm v případě potřeby i důstojně pohybovat.

Ohraničená pásma – distanční zóny nebo, chcete-li, teritoria jsou životní prostory i pro naši psychiku. To, že nám permanentně někdo narušuje naši intimní zónu, může vést k nervozitě, napětí, které se následně odrazí i na našem pracovním výkonu.

Závěr

Přejeme vám úspěšný start v nové práci a věříme, že naše tipy vám pomohou překonat nejistotu prvních dní.

Mgr. Mária Kopčíková

Poradce, měsíčník č. 2/2020 (IX/2019)

·         Zákon o inspekci práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zdanění dohod - změny v roce 2019 – Ing. Ivan Macháček

·         Vlastní zdroje v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Úprava pravidel pro odpočet DPH při registraci a zrušení registrace plátce – Ing. Václav Benda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Zákon o zaměstnávání – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové zvýhodnění na studující děti – Ing. Eva Sedláková

·         OSVČ – jak při přerušení podnikání – Ing. Antonín Daněk

·         Specifika záloh poplatníků na daň z příjmů – Ing. Martin Děrgel

·         Technické zhodnocení a opravy majetku – Ing. Helena Machová

·         Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová

·         Zákoník práce v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zaměstnanci a jejich řešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Změny v zaměstnávání cizinců – JUDr. Ladislav Jouza

·         Kontrola inspektorátů práce – JUDr. Jana Drexlerová

·         Odpovědnost vedoucího za neplatnou výpověď z pracovního poměru – JUDr. Ladislav Jouza

·         Může zaměstnavatel sledovat zaměstnance? – JUDr. Ladislav Jouza

·         Která školení musí absolvovat řidiči motorových vozidel? – Tomáš Neugebauer

·         Dokumentace škol – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové a účetní odpisy u neziskových subjektů – vybrané problémy – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2019 (VIII/2019)

·         Zálohy a závdavky – Ing. Helena Machová

·         Zdanění FO a PO po novele – Ing. Drahomíra Martincová, Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění – specifika – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Veřejná správa – Poradce veřejné správy č. 9-10 (VIII/2019)

·         Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)

Poradce, měsíčník č. 3-4/2020 (X/2019)

·         Občanský zákoník s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Ukončení roku z pohledu zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková

·         Daňová povinnost při příjmech z pronájmu – Ing. Zdeněk Morávek

·         Paušální výdaje na dopravu z hlediska optimalizace – Ing. Ivan Macháček

·         Přílohy k zákonu o DPH – Ing. Zdeněk Kuneš

·         Rozvržení pracovní doby – problémy praxe – JUDr. Eva Dandová

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Majetek a závazky – účetně a daňově – Ing. Luděk Pelcl

·         Reklama a propagace z účetního a daňového hlediska – Ing. Vladimír Hruška

·         Pohledávky v účetnictví a opravné položky

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Poskytování dávek osobám se zdravotním postižením – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Změna daně ze mzdy v důsledku zrušení karenční doby – novela ZP a ZDP – Richard W. Fetter

·         Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – JUDr. Jana Drexlerová

·         Uplatňování občanského zákoníku v personální činnosti – JUDr. Ladislav Jouza

·         Práce na směny – JUDr. Ladislav Jouza

·         Narození dítěte a ZP v kontextu péče spojené s výkonem výdělečné činnosti – Ing. Antonín Daněk

·         Změny ve školských předpisech – JUDr. Eva Dandová

·         Soubory hmotných movitých věcí – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Nemocenské pojištění po novele – JUDr. Eva Dandová

·         Optimalizace daně

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce