Em@ilové noviny
č.17/2023
31.10.2023
31.10.2023
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ VÝDAJE 2023 A 2024
Máte při vedení účetnictví někdy problém správně posoudit daňové výdaje? Podle zákona lze za daňové výdaje považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. No v praxi to je někdy těžké posoudit. Abyste neměli problémy při daňové kontrole – na pomoc přicházejí Daňové a nedaňové výdaje z daňového a účetního hlediska. Jak správně postupovat při jejich posuzování?
Dočtete se v našich publikacích. Tentokrát přinášíme balíček za zvýhodněnou cenu, ve kterém jsou Daňové výdaje 2023 i Daňové výdaje 2024. Publikaci Daňové výdaje 2024 obdržíte v únoru 2024.
Publikace jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
3. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
5. CD Poradce březen 2023 - ZDARMA
|
Cena balíčku je 1 474 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 737 Kč. Ušetříte 737 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. ZÁKONÍK PRÁCE - NOVELA
Novela zákoníku práce se týká kromě jiného informování o obsahu pracovního poměru, příplatků za práci podle dohod, rozšíření informační povinnosti, dovolené v dohodách mimo pracovní poměr, přesčasů ve zdravotnictví, rodičovské dovolené, nových pravidel pro práci na dálku, doručování písemností. O jaké změny se jedná?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, manažerům, mzdovým účetním …
1. Poradce 4-5/2024 – Zákoník práce s komentářem – zákon s komentářem
/A5, str. 512/
2. DÚVaP 9-10/2023 – Zákoník práce a občanský zákoník – příspěvek
/A5, str. 192/
3. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 320/
|
Cena balíčku je 1164 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 814 Kč. Ušetříte 350 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
|
|
|
|
||
Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
3. PEDAGOGIČTÍ ZAMĚSTNANCI – NOVELA II.
Hlavním cílem rozsáhlé novely zákona je posílit pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nově je též definována činnost třídního učitele spočívající zejména v organizační a administrativní činnosti, ale také v další práci s žáky a studenty a jejich zákonnými zástupci. Jaké další změny novela přinesla?
Byla novelizována také Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Jaké změny čekají pedagogické pracovníky od 1. října 2023?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům, ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol, obcím a krajům ...
1. PaM 9-10/2023 – Novela zákona o pedagogických pracovnících – 1. září 2023 - příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace V/3 – Vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků – úplné znění vyhlášky
/A5, str. 16/
3. PaM 11-12/2023 – Je ve veřejné správě nárok na osobní příplatek? - příspěvek
/A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 754 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 528 Kč. Ušetříte 226 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč
|
4. OBČANSKÝ ZÁKONÍK PO NOVELÁCH
Občanský zákoník komplexně a systematicky upravuje hmotné soukromé právo. Občanský zákoník zahrnuje i rodinné, spolkové, pojišťovací právo a další právní oblasti, navíc v sobě sjednotil závazkové právo. Rozsáhlá novela občanského zákoníku nabyla účinnosti 6. ledna 2023. Jaké změny přinesly poslední novely občanského zákoníku?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, ekonomům, manažerům, mzdovým účetním, personalistům, orgánům činným v trestním konaní, auditorům, exekutorům, všem občanům …
1. Poradce 1/2024 – Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
2. Poradce 2/2024 - Občanský zákoník s komentářem – komentář /A5, cca str. 300/
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 + CD – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem – komentář /A5, str. 336/
5. PaM 8/2023 – Občanský zákoník v personální praxi zaměstnavatelů – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1495 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 1045 Kč. Ušetříte 450 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. RODINNÉ PODNIKÁNÍ
Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2. Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3. PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4. Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5, str. 224/
|
Cena balíčku je 1328 Kč. Cena balíčku s 50 % slevou je 664 Kč. Ušetříte 664 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
MZDOVÉ A PLATOVÉ PODMÍNKY PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE
Poskytování mzdy za vykonanou práci nebo náhrady mzdy při různých překážkách v práci patří mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele a práva zaměstnance. V této oblasti také dochází k personálním pochybením, např. při sjednávání mzdy, při jejím snižování, při poskytování náhrady mzdy apod. Řada problémů v této oblasti se objeví i po novele zákoníku práce 2023 (dále ZP). Jak správně řešit časté omyly v současné i budoucí mzdové praxi? Jaké nové úkoly čekají mzdové účetní?
DOVOLENÁ V DOHODÁCH – Významné změny se týkají dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Patří mezi ně poskytování dovolené. Stanoví se v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.
K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvanáctinu (1/52) z 80 hodin (20 × 4). Tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Mzdové účetní se budou muset „vypořádat“ s novým výpočtem dovolené, který nebude jednoduchý, i když řada počítačových firem připravuje vydání příslušných vzorů výpočtu. Uvádíme příklady:
Příklad 1
Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, měl sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok odpracoval celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Zaměstnanec odpracoval 20 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20 / 52 × 4 =30,77).
Příklad 2
Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce odpracoval v době od června do září 292 hodin, tedy 14 násobek fiktivní 20 hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20 = 14,6).
Při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4=21,54).
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Příplatky za práci v dohodách
Při zapojení do pracovní činnosti podle dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) bude „dohodářům“ poskytována při některých překážkách v práci náhrada mzdy. Podle původního návrhu novely ZP měli mít „dohodáři“ právo na poskytnutí veškerých překážek v práci, včetně důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP. Novela připouští poskytnutí náhrady odměny z dohody po dobu trvání těchto překážek v práci (§ 199 a § 200 až 205 ZP) jen tehdy, byla-li dohodnuta nebo uvedena ve vnitřním předpise. Jedná se např. o důležité osobní překážky v práci jako je lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení a o překážky v práci z důvodu obecného zájmu. I v těchto případech bude mít mzdová účetní nezastupitelnou úlohu, neboť bude muset zjišťovat z průměrné odměny dohodáře výši náhrady mzdy.
ÚHRADA NÁKLADŮ PŘI PRÁCI NA DÁLKU – Nové úkoly čekají mzdové účetní při výpočtu nákladů, které vzniknou zaměstnanci při práci na dálku.
Zaměstnavatel po dohodě nahradí náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod. Jedná se např. o náklady jako je plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu.
Úhrada bude stanovena paušální částkou a vyhlásí ji Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku. Částka může být v mimořádném termínu zvýšena. Podle vývoje dotčených ukazatelů, tj. úhrnu cen dotčených komodit a služeb. Jiné, zejména nahodilé náklady, bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli nadále prokazovat.
Paušální částka bude vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů zjištěných a zveřejněných Českým statistickým úřadem. Mezi náklady, u kterých lze odůvodněně předpokládat lineární spotřebu, patří spotřeba plynných paliv, tuhých paliv a tepelné energie. Mezi náklady, u kterých se nepředpokládá lineární spotřeba, patří náklady na elektrickou energii, dodávky vody, odvádění odpadních vod kanalizací a sběr pevných odpadů. Zaměstnanci zaměstnavatele, který je tzv. podnikatelského charakteru, může být poskytována paušální částka vyšší. Náhrady nákladů budou moci obdržet i zaměstnanci pracující podle dohod, pokud to se zaměstnavatelem výslovně sjednají.
Úhrada jiných nákladů
V platnosti i nadále zůstává ustanovení § 190 ZP, které upravuje poskytování náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných k výkonu práce. Poskytování této náhrady je zahrnuto mezi cestovní náhrady, tedy do sedmé části ZP. Jde v podstatě o právní úpravu, která zajistila zaměstnanci přenesení obecné zásady, podle které má zaměstnavatel nést náklady spojené s výkonem práce zaměstnance a vytvářet mu podmínky pro řádný výkon práce, a to i pro případy, kdy zaměstnavatel souhlasí s tím, že zaměstnanec bude používat k výkonu práce vlastní nářadí, zařízení a předměty.
Za takových okolností je pak zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci náhrady za jejich opotřebení. Vzhledem k tomu, že praxe prokázala, že se jedná o méně frekventované specifické případy, není vhodná ani obecná úprava formou prováděcího právního předpisu, a proto je stanoveno, že konkrétní úpravu musí vždy podle konkrétních podmínek sjednat nebo stanovit sám zaměstnavatel.
Absenci písemné dohody podle § 190 ZP lze posuzovat i podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Práva a povinnosti podle občanského zákoníku vyplývají z právního jednání, které charakterizujeme jako zvyklost. Při výkonu práce na dálku vznikají zaměstnanci určité výdaje a náklady a jejich úhrada je zvyklostí vyplývající z tohoto pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel by měl hradit tyto náhrady i kdyby nebyly sjednány v písemné dohodě, jinak by se mohlo jednat o jeho bezdůvodné obohacení.
SNÍŽENÍ MZDY – V souvislosti se sjednáváním mzdy se v praxi mzdových účetní objevují dotazy, zda zaměstnavatel může snížit mzdu, např. bez uvedení důvodů, nebo pro porušování povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Pro posouzení praktického problému je rozhodující, zda mzda byla sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnancem, nebo byla stanovena jednostranně zaměstnavatelem např. ve vnitřním předpisu nebo byla určena mzdovým výměrem. Byla-li mzda sjednána dohodou (např. v manažerské smlouvě), nemůže jí jednostranně zaměstnavatel snižovat. K tomu by mohlo dojít v případě, kdyby zaměstnanec začal vykonávat práci, která je zařazena do jiné skupiny práce. Těchto skupin je osm a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., určuje zaručenou mzdu za hodinu i za měsíc v jednotlivých skupinách. Jestliže zaměstnavatel mzdu určil mzdovým výměrem nebo stanovil vnitřním předpisem, může mzdu snížit. To přichází v úvahu zejména tehdy, kdy se změní kvalitativní podmínky rozhodující pro stanovení nebo určení mzdy. Jde např. o změnu složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, snížení obtížnosti pracovních podmínek a zejména – zhoršení pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků zaměstnance. V žádném případě nemůže však zaměstnavatel mzdu snížit pod její minimální úroveň, která je u jednotlivých skupin práce uvedena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Nezvyšuje se náhrada
V důsledku inflace a zvyšování nákladů se každoročně nařízením vlády zvyšuje průměrný výdělek zaměstnance, který je rozhodující pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Poslední navýšení (valorizace) je o 5,1 % průměrného výdělku. Dosavadní praxe při zjišťování zvýšené náhrady ukazuje, že mnohdy mzdové účetní nebo personalisté nepostupují v souladu s nařízením vlády a valorizují poskytovanou náhradu za ztrátu na výdělku, nikoliv průměrný výdělek před vznikem škody. Zaměstnanci by tak byli poškozeni.
Příklad 3
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti: Zaměstnanec měl před pracovním úrazem průměrný výdělek 25 000 Kč a po úrazu měl na novém pracovišti výdělek 21 000 Kč. Rozdíl 4 000 Kč představoval náhradu za ztrátu na výdělku.
Nesprávný postup: zaměstnavatel zvýší částku 4 000 Kč o 5,1 % tedy o 204 Kč na 4 204 Kč.
Správný postup: zvyšuje se průměrný výdělek 25 000 Kč o 5,1 %, tedy o 1 275 Kč na 26 275 Kč.
Valorizaci průměrného výdělku musí provést každý zaměstnavatel bez žádosti zaměstnance.
NÁHRADA ŠKODY Z DOHOD – Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu vzniká i zaměstnancům, kteří pracují pole dohod. Právní úprava od 1. října 2015 doplnila § 271a a § 271b o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne nejen při výkonu práce na základě pracovní smlouvy, ale i při práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn. Poznatky z personální praxe potvrzují, že i v této oblasti mají mzdové účetní řadu problémů.
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti bude tedy příslušet zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Příklad 4
Měl-li zaměstnanec vykonávající práci podle dohody o pracovní činnosti měsíční odměnu v částce 15 tisíc korun a nemocenské dávky měl v částce 7 500 Kč, činí jeho náhrada za ztrátu na výdělku 7 500 Kč.
Podmínkou je však, že byl účasten odvodů na nemocenské a sociální zabezpečení. Jeho odměna v této dohodě by musela být vyšší než 4 000 Kč. U dohody o provedení práce je toto hledisko přísnější. Účast na odvodech je zajištěna v případě měsíční odměny z této dohody vyšší jak 10 tisíc Kč.
- U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat (§ 271o ZP), přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán.
Příklad 5
Měl-li např. dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 31. října a v průběhu srpna utrpěl pracovní úraz a byl v pracovní neschopnosti, náleží mu náhrada (rozdíl mezi odměnou v této činnosti a nemocenskými dávkami) jen do 31. října. Pokud by se prokázalo, že může být i nadále zaměstnán (po 31. 10.), přísluší mu náhrada i nadále.
PŘESČASY VE MZDĚ – ZP v § 114 umožňuje sjednávat mzdu za předpokládanou práci přesčas určitou paušální částkou. Musí se však respektovat právo zaměstnance na dosaženou mzdu a příplatek za dobu práce přesčas. Mzda za práci přesčas může být u vedoucích zaměstnanců sjednána ve mzdě (tzv. paušalizována) v mezích celkového rozsahu práce přesčas, maximálně 416 hodin v kalendářním roce, a u ostatních zaměstnanců jen do 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok. Je možné to sjednat v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, např. v manažerské. Pak se nemusí vymezovat složka mzdy a určovat její výše s ohledem na povinnost zaměstnavatele uspokojit právo zaměstnance na mzdu za práci přesčas. Paušální příplatky za přesčasovou práci nemůže zaměstnavatel stanovit jednostranným opatřením, např. ve vnitřním předpise podle § 305 ZP.
Možnost sjednání je součástí smluvní volnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zaměstnanec s tím tedy musí vyslovit souhlas. Vedoucími zaměstnanci se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (§ 11 ZP). Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 26 týdnů, případně na 52 týdnů.
Novela ZP umožňuje zdravotnickým zařízením
nařídit více přesčasů. Jedná se o legislativní návrat k dřívější právní úpravě v ZP (zrušený § 93a), podle něhož mohl být rozsah přesčasové práce ve zdravotnictví navýšen.
Novela ZP v § 93a opětovně stanoví podmínky pro zvýšení přesčasové práce ve zdravotnictví. Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.
Nový § 93a ZP umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše uvedeného obsahu do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnutá na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Uvedení pracovníci ve zdravotnictví tak mohou vykonávat až 16 hodin práce přesčas týdně.
Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále č. 11-12/2023.
PŘESČASY VE ZDRAVOTNICTVÍ PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE
K dnešnímu právnímu vysvětlení mě podnítily výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů. V průzkumu se zjistily i problémy s odměňováním. Někteří lékaři nedostávali za práci přesčas vůbec mzdu, nebo mzda byla nahrazena odměnou za pohotovostní službu nebo formou mimořádných čtvrtletních odměn. Jaké změny čekají zdravotníky po novele zákoníku práce?
I průzkum České lékařské komory potvrzuje neuspokojivou praxi, zejména v délce pracovní doby. Překračuje se délka pracovní směny, neboť někdy lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Je nepochybné, že se jedná o porušování zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Neblahou skutečnost potvrzují kontrolní výsledky orgánů inspekce práce. Od roku 2018 do 19. června 2023 uložily orgány inspekce práce zaměstnavatelům v oblasti zdravotnictví 151 pokut v celkové výši 9,4 miliony korun. Z toho nemocnice dostaly 43 pokud za 5,4 miliony korun.
ZÁKONNÁ ÚPRAVA PŘESČASŮ – Podívejme se na problémy s odměňováním lékařů, zejména v oblasti přesčasové práce, pohledem ZP a její novely. Vzhledem k tomu, že práce přesčas je svým charakterem výjimečná, omezuje se možnost jejího nařizování zaměstnavatelem na 150 hodin v kalendářním roce a ponechává se větší možnost pro dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem o dalším rozsahu práce přesčas.
Práci přesčas definuje ZP v § 78 odst. 1 písm. i). Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.
Tato právní úprava práce přesčas v § 96 odpovídá požadavku Směrnice ES č. 93/104/EC, aby týdenní pracovní doba nepřekročila pro období sedmi dnů 48 hodin. Je rovněž v souladu s Úmluvou MOP č. 1, která upravuje zkrácení pracovní doby.
Práce přesčas je výjimečná
Zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu.
Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad 150 hodin pouze po dohodě se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Tato úprava umožňuje zaměstnavateli prostřednictvím nařízené práce přesčas zajistit operativně případnou naléhavou a mimořádnou potřebu práce přesčas. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Pro každého zaměstnance je stanoven maximální a nepřekročitelný limit 8 hodin práce přesčas za týden (případně v průměru). V kalendářním roce tak může maximální doba výkonu práce přesčas činit 416 hodin. Po odečtení nařízené práce přesčas v rozsahu 150 hodin, zbývá maximálně 266 hodin práce přesčas, jejíž výkon musí být se zaměstnancem dohodnut.
Celkový rozsah přesčasové práce je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 99 ZP projednat s příslušným odborovým orgánem, a to i kdyby se jednalo o přesčasy na jednotlivých organizačních útvarech nebo pracovištích.
Příplatek nebo náhradní volno
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po práci přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě uvedený příplatek.
Příklad
Zaměstnanec odpracoval v sobotu 26. srpna 2023 šest hodin přesčasové práce. Pokud zaměstnavatel neposkytne do konce listopadu 2023 zaměstnanci náhradní volno, je povinen mu proplatit mzdu za odpracované hodiny a přesčasovou mzdu nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku zaměstnance.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec pracoval v sobotu, náleží mu ještě příplatek za práci v sobotu a v neděli a to za hodinu práce příplatek ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku. Jeho celkový příplatek by tedy byl 35 % průměrného výdělku, pokud zaměstnavatel nestanovil ve vnitřním předpisu příplatky vyšší nebo nižší.
Paušální odměna za přesčasy
ZP umožňuje podle § 114 sjednávat mzdu za předpokládanou práci přesčas určitou paušální částkou. Musí se však respektovat právo zaměstnance na dosaženou mzdu a příplatek za dobu práce přesčas. Toto ustanovení umožňuje, aby mzda za práci přesčas mohla být sjednána ve mzdě (tzv. paušalizována) nejvýše v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok.
U vedoucích zaměstnanců je tato možnost v celkovém ročním rozsahu přesčasové práce, tedy 416 hodin za kalendářní rok. Tato úprava sleduje záměr, aby bylo možno u vedoucích zaměstnanců ujednáním (v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, např. v manažerské) zjednodušit postup mzdové kompenzace práce přesčas tím, že mzda by byla sjednávána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, aniž by bylo nutno předem jednoznačně vymezovat složku mzdy a kalkulovat její výši s ohledem na povinnost zaměstnavatele uspokojit právo zaměstnance na mzdu za práci přesčas.
Vedoucími zaměstnanci se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (§ 11 ZP). V podmínkách zdravotnictví jsou to např. primáři.
Paušální příplatky za přesčasovou práci nemůže zaměstnavatel stanovit jednostranným opatřením, např. ve vnitřním předpise podle § 305 ZP. Možnost sjednání je součástí smluvní volnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, zaměstnanec s tím tedy musí vyslovit souhlas.
POMŮŽE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE? – Ani provozní důvody a nedostatek lékařů nemohou být omluvou pro systematické porušování ZP. Potvrzují to výsledky průzkumu, které jsme uvedli v úvodu našeho vysvětlení. Vedení zdravotnických zařízení, zejména nemocnic, by měla volit vhodná opatření, jako je účinná organizační práce, směnné střídání, omezení přesčasů, úprava pracovní doby, aby se neporušovala práva lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků. Účinná opatření obsahuje novela ZP. Jedná se o legislativní návrat k dřívější právní úpravě v ZP (zrušený § 93a), podle něhož mohl být rozsah přesčasové práce ve zdravotnictví navýšen.
Novela opětovně stanoví podmínky pro zvýšení přesčasové práce ve zdravotnictví. Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.
Nový § 93a ZP umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše uvedeného obsahu do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnutá na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Uvedení pracovníci ve zdravotnictví tak budou moci vykonávat až 16 hodin práce přesčas týdně.
Jen písemná dohoda
Novela ZP stanoví další podmínky pro platnost dohody. Musí být sjednána písemně (jinak je neplatná), nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru a na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích. Okamžitě a bez udání důvodu lze tuto dohodu písemně zrušit v průběhu 12 týdnů od jejího sjednání. Dohoda může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce, a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.
Ochrana zaměstnanců
Nový § 93a ZP chrání ve smyslu směrnice ES zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance nutit k sjednání dohody. Pokud by zaměstnanec dohodu nesjednal, nesmí být vystaven jakékoliv újmě. Právě z důvodu ochrany zaměstnanců je zachována platnost ostatních ustanovení ZP vztahujících se k práci přesčas. Do této oblasti patří i nová povinnost zaměstnavatele. Musí vést evidenci o zaměstnancích, kteří vykonávají další dohodnutou přesčasovou práci.
Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále č. 11-12/2023.
|
8. listopad Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
20. listopad Pondělí |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za říjen 2023 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na listopad 2023 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2023(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2023(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2023 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2023 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. listopad Pondělí (za sobotu 25.) |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2023 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za říjen 2023 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2023, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2023, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2023, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. listopad Čtvrtek |
Daň z nemovitých věcí |
Odvod druhé ze dvou stejných splátek (á 50 %) daně na rok 2023 u všech poplatníků, pokud daň přesahuje 5 000 Kč (jinak byla splatná najednou do 31. 5.) (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v říjnu 2023 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Oznámení příjmu plynoucího v říjnu 2023 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2023 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za listopad 2023, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2023(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za říjen 2023 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce č. 4-5/2024 (IX/2023)
· Zákoník práce s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Mzdové a platové problémy po novele ZP
· Přesčasy ve zdravotnictví po novele zákoníku práce
· Slovenští občané v českém systému zdravotního pojištění
· Zkrácené pracovní úvazky pro osoby ohrožené na trhu práce
· Zaměstnanec a příjmy z nájmu nemovitostí (bytů)
· Průměrný výdělek v praxi
· Obce a živelní pohromy
· Zvraty v systému výkonu veřejné moci ve výstavbě obcemi
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy z pohledu podnikatele
· Milostivé léto (2.) – správa sociálního zabezpečení
· Úročené zápůjčky u dlužníka a věřitele
· Příjmy podnikatele bez nutnosti hradit pojistné
· Režim přenesení daňové povinnosti – stavební a montážní práce
· Zdravotní pojištění – kdy zaměstnavatel udělá chybu?
· Živelní pohromy – pracovněprávní pohled
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2023 (IX/2023)
· Povinnosti plátce DPH na konci kalendářního roku
· Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví
· Relativní majetková práva - výběr ustanovení z občanského zákoníku
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2023 (IX/2023)
· Živelní pohromy a podnikání
· OSVČ – ukončení podnikání
· Zaměstnavatelé – chyby a postupy v ZP
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
Poradce č. 6/2024 (XI/2023)
· Zákon o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů s komentářem
· Zákon o místních poplatcích s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2024 (XI/2023)
· Změny zákoníku práce v souhrnném přehledu
· Jaké sankce hrozí zaměstnavateli po novele zákoníku práce?
· Důchodové pojištění – novela
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Dohody o práci po novele zákoníku práce
· Novela zákoníku práce a postavení ženy v zaměstnání
· Stravenkový paušál 2023
· Podnikatelé ve zdravotním pojištění v roce 2024
· Zaměstnavatelé a odpočet ve zdravotním pojištění v roce 2024
· Další vzdělávání pedagogických pracovníků – novela
· Účetní závěrka vybraných účetních jednotek
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2024 (XI/2023)
· Skončení kalendářního roku - oprava poměrného odpočtu daně
· Roční vypořádání nároku na odpočet daně
· Konec roku ve mzdové účtárně
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2024 (XI/2023)
· Účetní závěrka – práce nekončí
· Zákoník práce po novele
· Účetní a daňové odpisy majetku – metody a formy
· Občanský zákoník
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2023 (XI/2023)
· Účetní závěrka 2023
· Odpisy majetku
· Daně v praxi
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Mzdy
· Veřejná správa
100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (XI/2023)
· Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
· Vyhláška o zájmovém vzdělávání
· Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plněn povinné školní docházky
· Vyhláška o školním stravování
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
