Em@ilové noviny
č.19/2024
29.11.2024
29.11.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2024
Před sestavením účetní závěrky je nezbytné provést a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro tuto oblast.
Co všechno je potřebné připravit na ukončení účetního roku? Co je potřebné zkontrolovat v této závěrečné fázi vedení účetnictví podnikatelů? Jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
Publikace Vám budou doručeny v průběhu ledna 2025.
1. 1000 řešení 11-12/2024 – Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024 – příspěvek a praktické příklady
/A5, cca str. 144/
2. DÚVaP 1-2/2025 – Výdaje v ZDP a účetnictví - příspěvek
/A5, cca str. 184/
3. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 980 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 686 Kč. Ušetříte 294 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
2. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?
Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
3. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace
/A5, str. 384/
|
Cena balíčku je 1 366 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč. Ušetříte 683 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ
S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 112/
3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek
/A4, str. 112/
4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1065 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč. Ušetříte 426 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.
Jaké další změny novela přinesla?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky
/A4, str. 80/
2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 248/
|
Cena balíčku je 1062 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč. Ušetříte 425 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODNIKATELŮ ZA ROK 2024
S blížícím se koncem kalendářního roku 2024 nastává již tradičně pro účetní jednotky období, kdy se připravují na sestavení řádné účetní závěrky. Před sestavením účetní závěrky je nezbytné provést a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro tento čas a fázi účetního období. V tomto příspěvku, ve vazbě na platnou legislativní úpravu pro rok 2024, pokyny a informace Finanční zprávy a dotazy z praxe vztahující se k účetní závěrce podnikatelů, si připomeneme, na co si dávat pozor, co mít na paměti a co zkontrolovat v této závěrečné fázi vedení účetnictví. Účetní předpisy, a tedy i pravidla pro sestavení účetní závěrky, se v poslední době nijak významně nezměnily. Novela zákona o účetnictví (která se jako část třicátá pátá stala součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů), s účinností od 1. ledna 2024 (dále „novela zákona o účetnictví“), a navazující novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 443/2023 Sb. (dále „novela vyhlášky“), přinesly některé změny, na které v textu upozorním.
Větší novinky novely těchto účetních předpisů, jejichž účinnost se liší, se týkají zejména:
Ještě zde zmíním, že Ministerstvo financí připravuje zcela nový zákon o účetnictví a nové prováděcí vyhlášky pro podnikatelské a ostatní účetní jednotky. Konečný legislativní text ani platnost těchto předpisů nejsou zatím stabilizovány a čeká nás ještě celé nové připomínkové řízení, jeho vypořádání, a to včetně všech nutných doprovodných právních předpisů (zejména nový zákon o daních z příjmů, nebo novela stávajícího zákona o daních z příjmů), a pak následuje celý legislativní proces projednávání a schvalování zákonů. V dalším textu se proto stávajícími pracovními návrhy nových účetních předpisů nebudu zabývat.
1. Právní a věcný rámec účetní závěrky
Účetní závěrka pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, za účetní období započaté v roce 2024 je upravena v těchto základních účetních normativech:
1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon“ nebo „zákon o účetnictví“).
2. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „vyhláška“).
3. České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až 023 (dále „ČÚS“).
Definice účetní závěrky je obsažená v § 18 odst. 1 zákona. V zákoně jsou uvedeny termíny sestavení účetní závěrky v běžných případech i v některých případech mimořádných.
Zákon v § 20 dále doplňuje další kritéria, kdy musí být účetní závěrka ověřena auditorem, a v § 21 ukládá také povinnost pro auditované účetní jednotky vyhotovení výroční zprávy, její strukturu a obsah.
Podstatné je vymezení způsobů zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v § 21a. Dále zákon věnuje několik obecných ustanovení konsolidované účetní závěrce v § 22 až 23a.
je určena pro podnikatele a upravuje zejména:
jsou vydávány v souladu s ustanovením § 36 zákona o účetnictví. Plné znění a změny standardů jsou publikovány ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí ČR, nejsou tedy zákonnou normou.
V účetních standardech je stanoven zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Podnikatelské účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. V případě odchýlení se od standardů jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky důvody tohoto postupu.
Aktuální znění účetních předpisů, které jsou v gesci Ministerstva financí, by mělo být přístupné například na internetových stránkách Ministerstva financí, záložka „Daně a účetnictví“, „Účetnictví a účetnictví státu“, „Účetnictví podnikatelů a neziskového sektoru“ a „Právní rámce“.
obsahují zejména následující právní předpisy (ve znění pozdějších předpisů):
→ Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), je jednou ze základních právních norem, která zasahuje do oblasti ekonomiky, účetnictví a daní. Nejenže definuje právní rámec pro skutečnosti, které jsou předmětem zobrazení v účetnictví, ale vazba je i obrácená. Účetnictví v řadě případů definuje pojmy a poskytuje hodnoty, se kterými ZOK následně pracuje. Účetní závěrky se týká zejména § 196, který ukládá jednateli společnosti s ručením omezeným zajišťovat řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (tedy i sestavení účetní závěrky), v § 435 odst. 4 je tato povinnost uložena představenstvu akciové společnosti, v § 707 představenstvu družstva. Zásadní je úprava vymezená v § 181 pro společnosti s ručením omezeným a § 403 pro akciové společnosti, že řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
→ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vymezuje povinnost sestavit účetní závěrku v některých případech (např. při přeměnách a změnách právní formy, dále při likvidaci).
→ Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, doplňuje občanský zákoník a zákon o účetnictví o další situace týkající se povinnosti uzavření účetních knih a sestavení účetní závěrky, popř. její ověření auditorem, při přeměnách (zejména v § 11 a 12, v případě změny právní formy § 365 a 366). Přeměnu lze uskutečnit fúzí, rozdělením, převodem jmění na společníka nebo změnou právní formy. Hlava XIV zákona obsahuje zvláštní ustanovení o přeshraniční fúzi.
→ Další termíny pro sestavení účetní závěrky ukládá zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a to zejména v § 277 odst. 3, § 302 odst. 4, § 313 odst. 2, § 330 odst. 5.
→ Požadavky na vedení účetnictví ve vymezených případech (např. pokud se fyzická nebo právnická osoba účastní hospodářské soutěže) ukládá kromě právních předpisů v oblasti účetnictví i zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, který v ustanovení § 5 odst. 1 stanoví další požadavky na účtový rozvrh a účetní závěrku,
→ Úpravy pro veřejné rejstříky obsahuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů („rejstříkový zákon“); v § 66 písm. c) uvádí, které účetní dokumenty obsahuje sbírka listin.
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví („IFRS“) povinně používají k účtování a sestavení své individuální účetní závěrky v současné době podle § 19a a 23a zákona o účetnictví pouze účetní jednotky, které jsou obchodní spolčeností a jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu (kotované společnosti).
Přehled emitentů cenných papírů vede Česká národní banka. Ostatní účetní jednotky, jejichž papíry nejsou kotovány, se mohou rozhodnout, zda budou svou konsolidovanou účetní závěrku sestavovat podle českých účetních předpisů nebo podle IFRS. Tyto nekotované společnosti mohou zvolit, zda budou podle IFRS účtovat a sestavovat také svou individuální účetní závěrku, a to za předpokladu, že je vysoce pravděpodobné, že k rozvahovému dni budou vytvářet konsolidační celek. Stejnou možnost mají také konsolidované společnosti, jejichž konsolidující účetní jednotka (mateřská společnost) používá pro sestavení konsolidované účetní závěrky IFRS, pokud je vysoce pravděpodobné, že k rozvahovému dni bude konsolidovaná účetní závěrka zahrnuta do jejího konsolidačního celku. Rozhodnutí o použití IFRS pro účtování a sestavení účetní závěrky v tomto případě podléhá schválení nejvyšším orgánem účetní jednotky vzhledem k tomu, že přechod na jiný účetní systém i účtování podle IFRS je složitá a nákladná záležitost; u IFRS včetně zdůvodnění a implementačních příruček jde o několik tisíc stránek předpisů, které se často aktualizují.
V souladu s § 9 odst. 2 zákona o účetnictví tyto účetní jednotky použijí metody uvedené v IFRS (tj. účetní výkaznictví), v ostatním týkajícím se vedení účetnictví postupují podle českých účetních předpisů (tzn. účetní doklady, účetní knihy, určení osob odpovědných za účetní případ a za jeho zaúčtování, vedení účetnictví v českém jazyce, inventarizace, zajištění integrity mezi účty a účetní závěrkou, výroční zpráva, vymezení konsolidačního celku, kategorizace účetních jednotek aj.).
Z mezinárodních účetních standardů nelze zjišťovat základ daně z příjmů. Jedná se o ustanovení § 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDP“), podle kterého se pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu mezinárodních účetních standardů.
Na toto ustanovení navazuje pokyn Ministerstva financí D-295 zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 1/1 ze 13. 1. 2006. Ten rámcově stanoví postupy při úpravách rozdílností vznikajících při účtování jednotlivých účetních případů podle mezinárodních účetních standardů a českých účetních předpisů.
Dále se budeme věnovat výhradně postupům v účetní závěrce pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví a neúčtují ani nesestavují účetní závěrku podle IFRS.
2. Účetní zásady a principy
Za účetní zásady a principy se obecně považuje soubor pravidel, které jsou spojené s účetnictvím, jako způsobu zachycení ekonomické reality formalizovaným a předvídatelným způsobem. Účetní jednotky se těmito zásadami a principy řídí při vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky. Účetní zásady je nezbytné posuzovat ve vzájemných souvislostech jako nedílný celek. Ve stávající právní úpravě jsou obecné účetní zásady zapracovány do konkrétních ustanovení zákona o účetnictví v následujících ustanoveních.
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví, tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o majetku a jiných aktivech, vlastním kapitálu, závazcích a jiných pasivech, nákladech a výnosech a tedy i o výsledku hospodaření účetní jednotky. Jedná se o hierarchicky nejvýše postavenou účetní zásadu.
(§ 4 odst. 9, § 1 odst. 2, § 2)
Tato zásada vychází z předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, se vždy vztahují ke konkrétnímu subjektu – ekonomickému celku, který se označuje jako účetní jednotka. Účetní jednotka může, ale nemusí mít právní subjektivitu.
Nepřetržitým trváním účetní jednotky se rozumí nejen právní, ale především ekonomické trvání po dobu blízké budoucnosti, obecně po dobu následujících 12 měsíců po rozvahovém dni, ke kterému je sestavována účetní závěrka. Není-li tato zásada naplněna (např. insolvenční řízení, likvidace), účetní jednotka použije některé metody jinak. Právě v roce 2024 vzhledem k silnému ekonomickému poklesu, vysoké inflaci, nedostatku a vysokým cenám energií, nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců a dalším negativům nabývá otázka nových rizik ohrožujících pokračování činnosti na významu. Pokud účetní jednotka shledá, že negativní dopady rizik jsou natolik závažné, že ohrožují její schopnost pokračovat v činnosti, má povinnost je v účetní závěrce náležitě zohlednit.
Metody účtování, metody oceňování, způsoby odpisování, obsahové vymezení položek účetní závěrky se nesmí v průběhu účetního období ani mezi jednotlivými účetními obdobími měnit. Výjimku lze učinit pouze v případě, pokud by změna metody vedla ke zvýšení kvality věrného a poctivého obrazu účetnictví. Cílem je zajistit věcnou a metodickou srovnatelnost mezi účetním i obdobími.
(§ 25 odst. 3, § 19 odst. 5 a 6)
Podstatou je oceňovat majetek s ohledem na možná rizika a ztráty (nenadhodnocovat aktiva a výnosy a nepodhodnocovat pasiva a náklady a tím vytvářet fiktivní zisky). Prakticky to znamená, že nemají být v účetnictví podhodnoceny závazky a nadhodnocen majetek. Podle zásady opatrnosti se dlouhodobý majetek nemůže přeceňovat směrem nahoru, i kdyby jeho tržní cena převyšovala jeho účetní cenu.
(§ 3 odst. 1)
Náklady a výnosy musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisejí. Podpůrným pravidlem je přiřazování nákladů primárně k výnosům, které jsou díky vynaloženým nákladům dosaženy.
Z této zásady vyplývá povinnost dodržet návaznost konečných a počátečních zůstatků rozvahových účtů mezi navazujícími účetními obdobími. Výjimku tvoří jen účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, který nesmí mít k okamžiku uzavření účetních knih zůstatek.
oceňování jednotlivých složek aktiv a pasiv (§ 24 až 28)
Zákon vymezuje základní pravidla a způsoby oceňování majetku a závazků k okamžiku ocenění, tj. k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne.
Majetek a závazky se oceňují cenami platnými v době jejich pořízení.
Až na výjimky nelze vzájemně zúčtovávat aktiva a pasiva, náklady a výnosy.
Základem pro správný postup v účetnictví je právní stav. V případě více možných účetních řešení je třeba vybrat tu účetní metodu, která odpovídá skutečnému stavu a podává tak věrný a poctivý obraz. Tato zásada se uplatňuje i v jiných oblastech práva, které se na účetní jednotku vztahují, zejména civilní právo, správní právo, daňové právo. Pokud se v oblasti daně z příjmů poplatník odchýlí od standardního postupu, vzniká mu důkazní břemeno odůvodnit a zdokumentovat správci daně veškeré důvody tohoto odchylného postupu, a to ve vztahu k naplnění zásady věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví.
Účetnictví a účetní závěrka musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a údaje v účetní závěrce se vykazují na základě jejich významnosti.
Více se již dočtete v měsíčníku 1000 řešení 11-12/2024.
UKONČENÍ ROKU Z POHLEDU ZDP
V současné době se již blíží konec roku a s tím pro řadu poplatníků daně z příjmů fyzických osob povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Před vyplněním vlastního tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2024, je třeba zjistit výši zdanitelných příjmů a k nim příslušných daňových výdajů.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s ostatními příjmy
Daňové přiznání k dani z příjmů FO za r. 2024 je podle § 38g ZDP povinen podat poplatník:
Již počínaje r. 2023 zákon v § 38g odst. 1 zákona zvýšil minimální roční výši zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání na 50 000 Kč. Dále pak byla v § 38g odst. 2 zvýšena minimální výše příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti jakožto jedna z podmínek, za kterých tento poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podávat daňové přiznání, a to na 20 000 Kč.
Zákon v § 38g odst. 4 dále stanoví, že daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b). Jde o postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnancem, které zaměstnavatel řeší pouze oznámením správci daně. Dluh musí uhradit zaměstnanec, který musí podat daňové přiznání, do kterého příslušnou částku uvede. Správce daně dlužníka k podání daňového přiznání vyzve. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti
Zaměstnanec, který měl v r. 2024 příjmy:
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
s tím, že neučinil prohlášení k dani podle § 38k a proto tyto příjmy byly zdaněny srážkou ve výši 15 %, se může rozhodnout, zda nevyužije možnost uvést dané příjmy do daňového přiznání, odečíst si slevy na dani (vždy alespoň slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč) a požádat správce daně o vrácení případného přeplatku na dani.
Výše měsíční částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění v r. 2024 činila 10 000 Kč, výše příjmu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění pro r. 2024 činila 4 000 Kč.
Pokud měl zaměstnanec v r. 2024 např. příjem z dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč v měsíci a neučinil prohlášení podle § 38k zákona, plátce daně by mu z těchto příjmů srazil daň srážkou ve výši 15 % s tím, že zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání. V případě, že se však zaměstnanec rozhodne daňové přiznání podat, může tak učinit s tím, že předmětný příjem uvede do daňového přiznání, uplatní si zákonné slevy na dani z příjmů a požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani z příjmů.
Příklad 1
Zaměstnanec měl v r. 2024 příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně a dále příjem z dohod o pracovní činnosti do výše 3 800 Kč s tím, že tyto příjmy byly zdaněny srážkovou daní. Jiné příjmy neměl. Otázkou je, zda tento zaměstnanec může podat daňové přiznání za r. 2024, kam příjmy z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti zdaněné srážkou v souladu s § 6 odst. 4 zákona, včetně slevy na dani z příjmů na poplatníka, uvede a požádá o vrácení přeplatku na dani, a to i po lhůtě pro jeho podání (např. až v květnu 2025), aniž by musel platit nějakou sankci za pozdní podání daňového přiznání.
Poplatník může podat daňové přiznání kdykoli (např. až v květnu 2025), a to bez sankce, protože daňové přiznání nebyl v souladu s § 38g zákona povinen podat.
Příklad 2
Zaměstnanec měl v r. 2024 u téhož zaměstnavatele příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně a dále příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 4 800 Kč s tím, že prohlášení k dani nepodepsal. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů.
Na straně zaměstnance bez prohlášení k dani s příjmy na základě více smluvních vztahů u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci, to je dohody o provedení práce a též příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, došlo současně ke vzniku jednoho samostatného základu daně pro daň srážkou a jednoho základu pro výpočet zálohy na daň.
Nadlimitní příjmy z dohody o pracovní činnosti se zdaňují zálohou na daň podle § 38h zákona, a to bez slev na dani, protože poplatník nepodepsal prohlášení k dani.
Poplatník může, pokud se tak rozhodne, podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kam uvede jak příjmy z dohod o provedení práce, tak příjem z dohody o pracovní činnosti a požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani.
příspěvek na daňově podporované produkty spoření
Podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona je počínaje r. 2024 od daně osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně, Produkt spoření na stáří a podmínky pro jeho uplatnění stanoví § 15a až § 15c zákona.
Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d) soukromé životní pojištění,
e) dlouhodobý investiční produkt.
Ustanovení § 15b zákona upravuje, za jakých podmínek je tento produkt daňově podporován, kdy mohou být příspěvky zaměstnavatele na něj osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. m). Nejsou-li zákonné podmínky splněny, zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. Základním předpokladem vzniku povinnosti vrátit daňovou podporu je, že ještě neuplynulo 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu spoření na stáří nebo nenastal kalendářní rok, ve kterém poplatník dosáhl 60 let věku.
Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí
a) vznik příjmu podle § 10 [tj. od r. 2024 § 10 odst. 1 písm. p) zákona] ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a
b) vznik příjmu podle § 6 ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.
Poplatníkovi, resp. zaměstnanci, který nesplnil zákonné podmínky pro uplatnění daňové podpory produktu spoření na stáří, vznikne příjem podle § 6 zákona s tím, že je podle § 38g odst. 5 ZDP povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné období, a v tomto přiznání je povinen dodanit příspěvky svého zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že se vzniklý příjem nepovažuje za vyplácený plátcem daně, neplatí se z něho pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Poplatník s ostatními příjmy
Jedná-li se o ostatní příjmy, je třeba pamatovat, že příjmem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona jsou příjmy z převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci. V návaznosti na občanský zákoník se pod pojmem věc rozumí nejen věci movité, nemovité, cenné papíry, tj. věci hmotné, ale i věci nehmotné. Obchodoval-li např. poplatník v r. 2024 na komoditních trzích nebo s finančními deriváty, jde o příjmy z obchodování s nehmotnými movitými věcmi, tj. z hlediska daně z příjmů o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona, které je třeba uvést do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona nelze uplatnit, protože jde o nehmotné movité věci.
Prodal-li např. v r. 2024 poplatník rodinný dům, který koupil v r. 2022, ve kterém před prodejem nebydlel, ani příjem z prodeje nepoužije na obstarání vlastní bytové potřeby, je daný příjem zdanitelným příjmem podle § 10 zákona. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona nelze uplatnit, nejsou splněny zákonné podmínky.
Předmětem daně z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona bezúplatný příjem. Jde o příjmy z titulu dědění, darování, majetkového práva a majetkového prospěchu.
Příklad 1
Manželé prodali nedokončenou stavbu domu spolu s pozemkem, který vlastnili přes 20 let. Otázkou je, jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů.
Příjem z prodeje nedokončeného domu včetně pozemku je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. Občanský zákoník v § 506 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení. Nedokončený rodinný dům je tedy součástí pozemku s tím, že poplatníci pozemek vlastnili déle než 10 let.
Příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání neuvádí, pouze pokud výše osvobozeného příjmu převýšila 5 000 000 Kč, museli by manželé správci daně tuto skutečnost oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za r. 2024, ve kterém příjem obdrželi, tj. do 1. dubna 2025.
Příklad 2
Manželé dostali do společného jmění manželů od bratra manželky bytovou jednotku. Otázkou je, zda bude tento dar podléhat na straně manžela, resp. švagra, dani z příjmů fyzických osob.
Podle § 713 občanského zákoníku povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. V daném případě jde o dar, tj. bezúplatný příjem manželů, od švagra, resp. od bratra sestře, který bude od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.
Příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání neuvádí, pokud by výše osvobozeného příjmu převýšila 5 000 000 Kč, museli by manželé správci daně tuto skutečnost oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za r. 2022, ve kterém příjem obdrželi.
Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu
Jedná-li se o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, je třeba zejména pamatovat, že příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona jsou příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 59 k § 7 příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti podnikatelské oprávnění potřeba je, jsou podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. pod příjmy z jiného podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Poplatník může k těmto příjmům uplatnit výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů, maximálně ve výši stanovené zákonem.
Za příjmy ze samostatné činnosti se dále považují také příjmy z krátkodobého ubytování spočívající v pronájmu nemovité věci, který má krátkodobý charakter, činnost je poskytována za účelem rekreace, je spojena s dalšími ubytovacími službami (výměna ložního prádla, úklid, hygienické prostředky aj.).
Na konci roku 2024 se musí poplatník s příjmy ze samostatné činnosti rozhodnout, jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Ty může uplatnit ve skutečné doložené výši nebo paušální částkou z dosažených příjmů.
Paušální výdaje může poplatník za r. 2024 uplatnit ve výši:
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
Příklad 1
Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti má dva obory podnikání. Z jedné činnosti lze odečítat výdaje 40 % a u druhé 60 % z dosažených příjmů. Příjem z podnikání s výdaji 40 % činí 900 000 Kč a příjem s výdaji 60 % činí 800 000 Kč. Otázkou je, zda lze stanovit výdaje k jednotlivým příjmům, nebo se musí vypočítat procentové poměry jednotlivých příjmů a podle nich potom vypočítat výdaje.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D– 59 k § 7 odst. 7 ZDP má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.
Má-li poplatník příjem z podnikání 900 000 Kč, pak 40 % paušální výdaje činí 900 000 x 0,4 = 360 000 Kč, a dále příjem z podnikání 800 000 Kč, pak 60 % paušální výdaje činí 800 000 x 0,6 = 480 000 Kč. Celkové paušální výdaje poté činí 360 000 + 480 000 = 840 000 Kč.
Příklad 2
Podnikatel, jehož manželka pečuje doma o dvě nezletilé děti ve věku 1 a 2 roky, a sama nemá žádné vlastní příjmy, bude mít za r. 2024 příjem 1 400 000 Kč s tím, že výdaje uplatňuje 60 % paušální částkou z dosažených příjmů. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.
Podnikatel uplatní paušální výdaje ve výši 840 000 (1 400 000 x 0,6) Kč, dále si daň sníží o základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, o slevu na manželku, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti spolu s vyživovaným dítětem, které nedovršilo věku 3 let, (tj. 24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na vyživované děti (tj. 15 204 + 22 320 Kč).
Pro úplnost je třeba doplnit, že počínaje r. 2021 je zrušen maximální limit pro daňový bonus.
Příklad 3
Podnikatel uplatňuje za r. 2024 výdaje paušálem ve výši 60 %. Má spolupracující manželku, na kterou rozděluje 50 % příjmů a 50 % výdajů. Příjmy bude mít cca 2 600 000 Kč. Otázkou je, zda musí uplatnit výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč, tzn. ještě před rozdělením příjmů na spolupracující osobu, nebo zda lze počítat paušální výdaje až z rozdělených příjmů 1 300 000 Kč, které by činily 780 000 Kč na osobu.
Zákon v § 13 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být, při splnění zákonem stanovených podmínek, rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Jde-li o výdaje paušální 60 % z dosažených příjmů, lze rozdělit pouze výdaje omezené § 7 odst. 7 zákona, tj. ve výši 1 200 000 Kč. V daném případě bude podnikatel na spolupracující osobu rozdělovat celkové příjmy ve výši 2 600 000 Kč a celkové daňové výdaje ve výši 1 200 000 Kč. Částka, o kterou příjmy na straně spolupracující manželky mohou převýšit výdaje, může činit maximálně 540 000 Kč.
Příklad 4
Dva společníci (dříve účastníci sdružení bez právní subjektivity) provozují živnostenské podnikání, kde si uplatňují 60 % paušální výdaje. V r. 2024 dosáhli při společné činnosti příjmy 4 100 000 Kč, na každého připadne 2 050 000 Kč s tím, že i skutečné výdaje si rozdělují na polovinu. Otázkou je, jaké mohou uplatnit paušální výdaje, tj. každý 1 200 000 Kč, nebo oba dohromady pouze 1 200 000 Kč.
Každý ze společníků může za r. 2024 uplatnit paušální výdaje ve výši 1 200 000 Kč.
Více již najdete v měsíčníku DaÚ 1/2025.
|
2. prosinec Pondělí (za sobotu 30. 11.) |
Daň z nemovitých věcí |
Odvod druhé ze dvou stejných splátek (á 50 %) daně na rok 2024 u všech poplatníků, pokud daň přesahuje 5 000 Kč (jinak byla splatná najednou do 31. 5.) (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v říjnu 2024 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Oznámení příjmu plynoucího v říjnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za listopad 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za listopad 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
9. prosinec Pondělí (za neděli 8. 12.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za listopad 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
16. prosinec Pondělí (za neděli 15. 12.) |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod pololetní zálohy na rok 2024 (40 %), pokud daň za rok 2023 přesáhla 30.000 Kč, ale nepřesáhla 150.000 Kč; je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2024 (25 %), pokud daň za rok 2023 přesáhla 150.000 Kč; je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
20. prosinec Pátek |
Daně z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za listopad 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na prosinec 2024 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za listopad 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za listopad 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za listopad 2024(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za listopad 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za listopad 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. prosinec Pátek (za svátky 25. i 26. 12.) |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za listopad 2024 - u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za listopad 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud má plátce měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za listopad 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za listopad 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za listopad 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
31. prosinec Úterý |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v listopadu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v listopadu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou dle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v listopadu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za prosinec 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za prosinec 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za listopad 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 4/2025 – měsíčník (XI/2024)
· Zákon o důchodovém pojištění s komentářem
· Uplatnění různých druhů paušálů dle ZDP v daňovém přiznání za rok 2024
· Nemovitosti - vykazování v účetní závěrce
· Podrozvahové účty
· Roční vypořádání odpočtu, oprava a úprava odpočtu po skončení roku 2024
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Změny v důchodovém pojištění
· Kolektivní smlouvy v roce 2025 s vyššími nároky
· Vedlejší příjem z podnikání - změny v r. 2025
· Změna exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024 při vícečetné exekuci
· Přestupky zaměstnavatelů a OSVČ v oblasti zaměstnanosti
· Minimální mzda v roce 2024
· Příplatky k odměně v dohodě o práci
· Změny v zákoně o úřednících územních samosprávných celků
· Pracovní doba pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Ukončení roku z pohledu ZDP
· Ukončení nebo přerušení podnikání po živelní pohromě
· OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2025
· Poplatník s příjmy ze závislé činnosti - ukončení roka
· Zvláštní režim pro malé podniky v roce 2025
· Pravidla pro odpočet daně v roce 2025
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Inspektorát práce – pokuty
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2025 (XI/2024)
· Výdaje v ZDP a účetnictví
· Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2025
· Dohody o práci od 1. 1. 2025
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2024 (XI/2024)
· Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024
- Právní a věcný rámec účetní závěrky
- Účetní zásady a principy
- Vnitřní předpisy účetní jednotky
- Rozsah a soustava vedení účetnictví a vykazování
- Druhy účetních závěrek, účetní období
- Příprava účetní závěrky
- Účetní závěrka a účetní uzávěrka
- Opravy účetních zápisů
- Povinnosti spojené s účetní závěrkou
- Otevírání účetních knih v novém účetním období
- Vzory smluv
· Základ daně z příjmů FO – daně a účetnictví
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (I/2025)
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2025 (I/2025)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
