Z pohledu daně z příjmů, upravené zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění p.p., je nutné odlišit, zda se jedná o nájem u poplatníka FO nebo PO, protože postup zdanění se v obou případech poněkud liší. Je příjem z nájemného z pohledu daně z příjmů zdanitelným příjmem na straně pronajímatele? Pokud ano, jaké k němu lze uplatnit výdaje či náklady? Je výdaj či náklad na nájemné z pohledu nájemce daňově uznatelným nákladem?

Pronajímatel – FO

Pokud se jedná o pronajímatele, který je FO, potom příjem z nájemného:

• představuje příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, pokud předmět tohoto nájmu je součástí obchodního majetku poplatníka ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP,
• představuje příjem z nájmu podle § 9 ZDP, pokud předmět nájmu není součástí obchodního majetku poplatníka,
• představuje ostatní příjem podle § 10 ZDP, pokud se jedná o příležitostný nájem movitých věcí.
• Příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí jsou osvobozeny od daně, pokud v úhrnu s ostatními příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (tj. příjmy z příležitostných činností včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem) nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 30 000 Kč.

Vymezení obchodního majetku

Co se týká obchodního majetku, jeho vymezení v případě FO je obsaženo v § 4 odst. 4 ZDP. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů FO se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.

Pokud tedy poplatník bude dosahovat příjmy z nájmu nemovité věci zahrnuté do obchodního majetku, tj. takové věci, o které bude účtovat nebo ji povede v daňové evidenci, bude se jednat o příjem podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Co se týká uplatněných výdajů, může je buď poplatník uplatnit v prokázané skutečné výši, anebo v paušální výši, která v souladu s § 7 odst. 7 písm. d) ZDP činí 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč. Doplňme, že do zdaňovacího období roku 2018 byla tato maximální částka pouze 300 000 Kč, na základě novely ZDP provedené zákonem č. 80/2019 Sb., byla tato maximální částka zvýšena na dvojnásobek.

Pokud poplatník uplatní výdaje v paušální výši, má se za to, že v částce těchto výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje tímto způsobem, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Vyplývá z toho tedy mimo jiné to, že takovýto poplatník není povinen vést účetnictví ani daňovou evidenci, eviduje pouze tyto konkrétně stanovené skutečnosti.

Z výše uvedených způsobů si poplatník může zvolit takový způsob, který je pro něj výhodnější; lze tedy předpokládat, že poplatník zvolí ten ze způsobů, který pro něj bude výhodnější, tj. povede k nižšímu základu daně, i když to samozřejmě nemusí být vždy pravidlem.

Příklad

Poplatník – FO – má příjmy z nájmu nebytových prostor. Budovu, ve které se tyto prostory nachází, má zahrnutou v obchodním majetku. Příjmy z tohoto nájmu činí za příslušné zdaňovací období 350 000 Kč. Proti tomu poplatník v daňové evidenci vykazuje související daňové výdaje ve výši 210 000 Kč.

Pokud by se poplatník rozhodl pro uplatnění paušálních výdajů, jejich výše by byla 30 % z příjmů, tj. 105 000 Kč. V tomto případě by tedy bylo výhodnější uplatnit skutečné výdaje a základ daně (dílčí základ daně) by činil 140 000 Kč.

Paušální výdaje poplatník nemusí nijak prokazovat či jinak dokládat, naopak, jsou to právě výdaje, které se nijak neprokazují a představují tak výrazné administrativní ulehčení.

Pokud se poplatník rozhodne pro tento způsob uplatnění výdajů, nelze jej zpětně měnit, tedy např. při podání dodatečného daňového přiznání, v důsledku daňové kontroly atd.

Co se týká uplatňování výdajů, je nutné upozornit na pravidlo, podle kterého musí poplatník u všech příjmů spadajících pod jeden dílčí základ daně postupovat stejně, tedy u všech příjmů uplatnit výdaje skutečné, nebo u všech výdaje paušální.

Příklad

Poplatník má příjmy z volné živnosti ve výši 700 000 Kč, k nim eviduje skutečné výdaje ve výši 520 000 Kč. Dále má příjmy z nájmu nemovité věci zahrnuté do obchodního majetku ve výši 100 000 Kč a související skutečné výdaje ve výši 15 000 Kč.

Je zřejmé, že v případě volné živnosti jsou výhodnější skutečné výdaje, paušální činí 60 % z příjmů, tedy 420 000 Kč, a v případě nájmu nemovité věci potom výdaje paušální. Takto, ale postupovat nelze, v obou případech se jedná o příjmy podle § 7 ZDP a způsob uplatnění výdajů musí být stejný. Vyšší jsou v tomto případě celkově výdaje skutečné, proto lze předpokládat, že budou zvoleny pro všechny příjmy výdaje skutečné.

Paušální výdaje může uplatňovat i poplatník, který vede účetnictví, tato skutečnost tomu nijak nebrání. Stejně tak může uplatňovat tyto výdaje poplatník, který je plátcem DPH.

Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 ZDP, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši. To v podstatě znamená, že pokud bude mít poplatník kromě příjmů z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku nějaké jiné příjmy podle § 7 ZDP, je povinen tyto příjmy vést odděleně, protože u všech ostatních příjmů se uplatňuje jiná výše paušálu (40, 60 nebo 80 %).

Pokud by se jednalo o nájem nemovité věci, která není zahrnuta v obchodním majetku, potom by se jednalo o příjem podle § 9 ZDP, tedy příjem z nájmu.

Z ustanovení § 9 odst. 1 ZDP vyplývá, že příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8 ZDP, jsou:

a)  příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,

b)  příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

Pokud plynou tyto příjmy manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich, manželé mají možnost si zvolit, která z případných variant bude pro ně výhodnější.

Příklad

Manželé mají ve společném jmění garáž, kterou pronajmou na jeden den za částku 4 000 Kč. Nejedná se o garáž, která by byla zahrnuta do obchodního majetku. Manžel podniká a má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, manželka pracuje a pobírá pouze příjmy podle § 6 ZDP celý rok od jednoho zaměstnavatele.

Jak již bylo uvedeno, tento příjem nelze považovat za ostatní příjem podle § 10 ZDP, i když se jedná o příležitostný nájem, v tomto případě se bude jednat o příjem podle § 9 ZDP.

Jelikož tento příjem plyne ze společného jmění manželů, zdaňuje se pouze u jednoho z nich a je na rozhodnutí manželů, u kterého to bude. Pokud by tento příjem zdanil manžel, zahrnul by jej do svého celkového základu daně (společně se základem daně ze samostatné činnosti) a jednalo by se o příjem, který bude zdaněn.

Pokud by ale příjem zdanila manželka, potom by se vycházelo z ustanovení § 38g odst. 2 ZDP, a vznikla by jí povinnost podat daňové přiznání pouze tehdy, kdyby další příjmy mimo příjmů podle § 6 ZDP přesáhly částku 6 000 Kč za zdaňovací období. Jelikož tato částka by nebyla dosažena, nevzniká manželce povinnost podat daňové přiznání, a tento příjem tak zůstane nezdaněn.

Základem daně

jsou opět příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tedy výdaje v prokázané, doložené výši.

Uplatní-li poplatník výdaje paušálně

jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9 ZDP. Poplatník, který uplatňuje výdaje paušálně, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. Ani v tomto případě tedy jiná evidence stanovena není.

Příklad

Poplatník pronajímá chatu, kterou nemá zahrnutou v obchodním majetku. Příjmy z nájmu tak představují příjem podle § 9 ZDP. Za příslušné zdaňovací období dosáhl příjmů z nájmu ve výši 280 000 Kč, související skutečné daňové výdaje představují částku 53 000 Kč.

Pokud by poplatník uplatňoval výdaje paušální, činily by 30 % z dosažených příjmů, tedy 84 000 Kč. Tato varianta by pro poplatníka byla výhodnější, a proto lze předpokládat, že by poplatník na tuto alternativu přistoupil, navíc nemusí nic prokazovat a obávat se případného zpochybnění některých výdajů ze strany správce daně, např. při daňové kontrole. Základ daně by tak činil 196 000 Kč.

Příklad

Poplatník pronajímá nemovité věcí, které nemá zahrnuté v obchodním majetku. Příjmy z nájmu tak představují příjem podle § 9 ZDP. Za příslušné zdaňovací období dosáhl příjmů z nájmu ve výši 4 800 000 Kč, související skutečné daňové výdaje představují částku 1 150 000 Kč.

Pokud by poplatník uplatňoval výdaje paušální, činily by 30 % z dosažených příjmů, tedy 1 440 000 Kč. Tato varianta by pro poplatníka byla výhodnější než uplatňovat skutečné výdaje ve výši 1 150 000 Kč. Ovšem maximální výše paušálních výdajů činí 600 000 Kč a proto budou v tomto případě výhodnější skutečné výdaje ve výši 1 150 000 Kč, protože paušální nelze uplatnit vyšší než 600 000 Kč. Základ daně by tak činil 3 650 000 Kč.

Vedení daňové evidence

Protože vedení daňové evidence je povinné pro poplatníky daně ze samostatné činnosti, ZDP také upravuje speciálně, co musí vést poplatníci s příjmy podle § 9 ZDP. Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou:

• záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu,
• evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat,
• evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí,
• evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu,
• mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.

Příjmy z pronájmu se v daňovém přiznání poplatníků FO vykazují v příloze č. 2. V rámci této přílohy musí poplatník nejdříve označit, zda uplatňuje výdaje v paušální výši a zda dosáhl příjmů ze společného jmění manželů. Příjmy z pronájmu budou vykázány na řádku č. 201, na řádku č. 201a se samostatně vykážou příjmy z pronájmu nemovitých věcí, tyto příjmy ale budou současně uvedeny na řádku č. 201. související výdaje na řádku č. 202.

V této příloze se uvádějí také příjmy z nájmu se zdrojů v zahraniční, a to po přepočtu na Kč.

V souladu s § 38ZDP se postupuje tak, že:

• pokud se jedná o poplatníka, který vede účetnictví, použije se pro přepočet kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, který je uplatňován v účetnictví,
• pokud se jedná o poplatníka, který nevede účetnictví, použije se jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 ZDP, jestliže se nepoužijí kurzy devizového trhu vyhlášené ČNB uplatňované v účetnictví.

V případě, že se jedná o příjmy dosažené dvěma a více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci, potom společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě.

V případě dílčího základu daně je možné vykázat i daňovou ztrátu, vyplývá to z úpravy § 5 odst. 3 ZDP. Základ daně případně daňová ztráta je součástí řádku č. 39 daňového přiznání, tedy celkového základu daně poplatníka.

Pokud příjmy z pronájmu představují příjmy ze samotné činnosti podle § 7 ZDP, budou v daňovém přiznání součástí přílohy č. 1, v případě, že se bude jednat o příležitostný pronájem a tedy ostatní příjmy podle § 10 ZDP, budou tyto příjmy součástí přílohy č. 2, tedy společné přílohy s příjmy podle § 9 ZDP: K tomu ale doplňme, že do daňového přiznání se neuvádějí příjmy osvobozené od daně, pokud by tedy tyto příjmy splňovali osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, tedy do částky 30 000 Kč, do daňového přiznání by se neuváděli.

(Více již najdete v měsíčnících DaÚ 11-12/19, DÚVaP 8/19, DÚVaP 3/19, odborné tematické publikaci 100 otázek ZDP a DPH po novele a v Aktualizaci I/3)

Příspěvek rozebírá uplatnění různých forem paušálu podle jednotlivých ustanovení zákona o daních z příjmů. Lze jej využít jednak v rámci daňového přiznání poplatníka daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019 a rovněž při postupu poplatníka v roce 2020 při aplikaci paušálních výdajů. Jak upravit základ daně při přechodu na paušální výdaje? Může poplatník, který vede účetnictví uplatnit paušální výdaje? Pozornost je především zaměřena na uplatnění paušálních výdajů stanovených procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP ve znění zákona č. 80/2019 Sb. Uvádíme zde výhody a nevýhody uplatnění paušálních výdajů, a různé souvislosti spojené s uplatněním paušálních výdajů – např. odpisování hmotného majetku, finanční leasing, prodej majetku při uplatnění paušálních výdajů, přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak. Na příkladech se rovněž zabýváme úpravou základu daně v souvislosti s přechodem ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak.

Další oblastí, kterou uvádíme, je uplatnění paušálních výdajů na dopravu a stanovení daně paušální částkou. Stručně se rovněž zmiňujeme o možnosti stanovit paušální výdaje u cestovních náhrad, u náhrad za opotřebení vlastních věcí využitých zaměstnancem při práci z domova a při stanovení náhrad na údržbu osobních ochranných pracovních prostředků.

1. Uplatnění paušálních výdajů

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k pozitivní změně pro poplatníky se zdanitelnými příjmy dle § 7 a § 9 ZDP vyššími než 1 milion Kč. Legislativní změna spočívá ve zvýšení limitní výše příjmů pro uplatnění příslušného procenta paušálních výdajů (80 %, 60 %, 40 % a 30 %) z dosavadního 1 milionu Kč na 2 miliony Kč. V důsledku této skutečnosti bude řada poplatníků zvažovat v roce 2019 přechod z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. Půjde i o podnikatele (pronajímatele), kteří v návaznosti na negativní dopady zákona č. 170/2017 Sb. přešli v roce 2018 z dosud uplatňovaných paušálních výdajů na vedení daňové evidence (§ 7 ZDP) resp. na vedení záznamů o příjmech a výdajích (§ 9 ZDP), a kteří v důsledku zákona č. 80/2019 Sb. se navrátí zpět k výhodnějšímu uplatnění paušálních výdajů. V této kapitole si rozebereme postup při uplatnění paušálních výdajů, ukážeme si výhody a nevýhody paušálních výdajů a na příkladech se zamyslíme nad důsledky legislativní změny vyplývající ze zákona č. 80/­2019 Sb.

1.1   Možnosti uplatnění paušálních výdajů

Pokud poplatník uplatňuje prokazatelné výdaje, pak klíčovým pro posouzení daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) je jejich souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. V § 24 odst. 2 ZDP je obsažen výčet výdajů, které jsou také výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, přičemž tento výčet není úplný a u příslušného vynaloženého výdaje musí poplatník sledovat další doplňující podmínky pro daňovou uznatelnost dle příslušných ustanovení ZDP. V § 25 ZDP je uveden výčet výdajů, které zejména nelze uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP může namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z dosažených zdanitelných příjmů), poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP. Jedná se o následující příjmy:

-        příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [písm. a)]

-        příjem ze živnostenského podnikání [písm. b)]

-        příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění [písm. c)]

-        příjem ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP

Paušální výdaje lze dále uplatnit:

-        u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP

-        u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

1.2   Zásady uplatnění paušálních výdajů

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 anebo s příjmy dle § 9 ZDP, resp. poplatník s příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství zdaňované podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, se může kdykoliv rozhodnout, a namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit výdaje procentem z příjmů.

Pokud poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho z druhu příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, musí podle pokynu GFŘ č. D-22 k § 7 odst. 7 ZDP uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až písm. c) a odst. 2 ZDP, které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné výši.

Pokud však má poplatník příjmy dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti na zisku) a kromě těchto příjmů má další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit paušální výdaje, zatímco k podílu na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a k podílu na zisku komplementáře na komanditní společnosti paušální výdaje uplatnit nemůže, i když se jedná o jeden dílčí základ daně dle § 7 ZDP.

Příjmy z činnosti poplatníka, kterou poplatník vykonává bez podnikatelského oprávnění, přestože k této činnosti je potřeba podnikatelské oprávnění, jsou začleněny pod § 7 odst. 1 písm. c) ZDP a poplatník může v souladu s § 7 odst. 7 ZDP uplatnit k těmto příjmům výdaje pouze ve výši 40 % z těchto příjmů, maximálně ve výši stanovené zákonem (půjde například o situaci, kdy poplatník nemá k dispozici živnostenské oprávnění a provádí podnikání „na černo“; v tomto případě nemůže uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z dosažených příjmů, ale jen 40 % příjmů).

Poplatník, který uplatňuje daňové výdaje procentem z dosažených příjmů (paušální výdaje) podle § 7 odst. 7 a 8 ZDP, nemá majetek zahrnutý v obchodním majetku. Majetek lze do obchodního majetku zahrnout pouze při vedení daňové evidence anebo při vedení účetnictví. Datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i s datem vyřazení majetku z obchodního majetku.

V ustanovení § 7 odst. 7 ZDP se uvádí, že způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně změnit. Pokud tedy poplatník uplatní v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona, nemůže v dodatečném daňovém přiznání změnit způsob uplatnění výdajů a přejít z paušálních výdajů na daňové výdaje v prokázané výši podle § 24 zákona. Tento zákaz dodatečné změny ve způsobu uplatnění výdajů se však nevztahuje na dodatečný přechod z daňových výdajů v prokázané výši uplatněných v řádném daňovém přiznání na uplatnění paušálních výdajů v dodatečném daňovém přiznání. Obdobně toto platí u příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP.

Podle znění § 7 odst. 8 ZDP jsou ve výdajích uplatněných procentem z příjmů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Obdobně podle znění § 9 odst. 5 ZDP jsou v částkách uplatněných paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9 ZDP.

Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 zákona, u kterých uplatňuje paušální výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.

Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který vede účetnictví. V § 7 odst. 8 ZDP se uvádí, že pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Při uplatnění paušálních výdajů je pro stanovení jejich výše i u těchto poplatníků rozhodující nikoliv výnos ve smyslu účetních předpisů, ale stejně jako u neúčtujících poplatníků příjem, a sice takový, který by tito účtující poplatníci podle zákona o daních z příjmů měli, pokud by nebyli poplatníky vedoucí účetnictví. I tito poplatníci, kteří jsou účetní jednotkou a uplatňují výdaje paušálem, jsou povinni vést záznamy o příjmech ve smyslu § 7 odst. 8 ZDP, stejně jako neúčtující poplatníci.

Uplatnění paušálních výdajů nelze ve smyslu znění § 12 ZDP použít v následujících případech, i když půjde o příjmy dosažené z činností uvedených v § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP:

-        společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění nejsou rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy – v tomto případě mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši; Pojem společnost je definován v § 2716 až § 2746 ObčZ a je náhradou institutu sdružení bez právní subjektivity vymezeného ve zrušeném ObčZ. Institut společenství jmění je vymezen v § 1236 až § 1239 ObčZ.

-        příjmy a výdaje nejsou rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů – v tomto případě mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

1.3   Výhody a nevýhody uplatnění paušálních výdajů

Jako každá činnost, má i uplatnění paušálních výdajů své výhody a své nevýhody.

K výhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří:

-        Na rozdíl od vedení daňové evidence ve smyslu podmínek uvedených v § 7b ZDP existuje při uplatnění paušálních výdajů jednoduchost evidence. Uplatní-li poplatník daně z příjmů fyzických osob k příjmům dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a k příjmům dle § 7 odst. 2 písm. a) až c) ZDP paušální výdaje, pak podle § 7 odst. 8 ZDP je poplatník povinen vést pouze záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. V pokynu č. D-22 se uvádí, že poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, nevede daňovou evidenci;

-        Obdobně poplatník s příjmy dle § 9 ZDP (příjmy z nájmu), který uplatňuje paušální výdaje, pak podle znění § 9 odst. 5 ZDP je poplatník povinen vést vždy jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem;

-        Podle znění § 10 odst. 4 ZDP může poplatník u příjmu ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech;

-        Poplatník daně z příjmů fyzických osob se může jak na počátku zdaňovacího období, v jeho průběhu anebo až v závěru zdaňovacího období rozhodnout dle výše očekávaných nebo dosažených zdanitelných příjmů a výdajů, zda uplatní výdaje prokazatelným způsobem anebo uplatní paušální výdaje procentem z příjmů. Záleží vždy na rozhodnutí poplatníka a paušální výdaje uplatní v případě, že to je pro něho výhodnější. Poplatník tak může snížit základ daně ve vyšší výši, než když uplatňuje výdaje prokazatelným způsobem a tím u něho dojde ke snížení vypočtené daně z příjmů a rovněž tak dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

K nevýhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří:

-        Nemožnost uplatnění daňových odpisů hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů a současně nemožnost přerušení daňových odpisů hmotného majetku. Z ustanovení § 26 odst. 8 ZDP vyplývá, že pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník odpisy pouze evidenčně. Při ukončení uplatnění paušálních výdajů a přechodu na skutečné výdaje je nutno pokračovat v odpisování a neuplatněné odpisy za období, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje, již nelze v dalších zdaňovacích obdobích uplatnit;

-        Nemožnost uplatnění paušálních výdajů na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, protože v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka;

-        Pokud se poplatník rozhodne k přechodu na paušální výdaje v příslušném zdaňovacím období až po odevzdání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období, anebo až v závěru příslušného zdaňovacího období dle skutečně dosažených zdanitelných příjmů a výdajů, musí provést úpravu základu daně za předcházející zdaňovací období podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP formou podání dodatečného daňového přiznání;

-        Pokud má poplatník jednotlivé druhy příjmů zdaňované dle § 7 ZDP, nemůže u těchto druhů příjmů kombinovat použití paušálních výdajů s použitím prokazatelných výdajů a musí se rozhodnout, zda u příjmů zahrnutých do dílčího základu daně dle § 7 ZDP použije u všech těchto příjmů stanovení výdajů prokazatelným způsobem nebo uplatnění paušálních výdajů;

-        Uplatnění paušálních výdajů má negativní dopad po ukončení finančního leasingu hmotného majetku, kdy převedený hmotný majetek za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu nemůže poplatník zahrnout do obchodního majetku, a tím není splněna podmínka daňové účinnosti úplaty za dobu trvání finančního leasingu dle § 24 odst. 4 ZDP (za dobu, kdy poplatník ještě neuplatňoval paušální výdaje);

-        Počínaje zdaňovacím obdobím 2013 dochází postupně k omezování limitní výše paušálních výdajů zavedením absolutního stropu výše paušálních výdajů – toto omezování limitní výše paušálních výdajů se uskutečnilo zákony č. 500/­2012 Sb., 267/­2014 Sb. a 170/­2017 Sb., k částečnému narovnání došlo zákonem č. 80/2019 Sb.;

-        Pokud poplatník s příjmy dle § 7 ZDP zakoupí hmotný majetek ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, nemůže jej zahrnout do obchodního majetku (tento při vedení paušálních výdajů neexistuje) a tudíž nemůže zahájit odpisování hmotného majetku ani evidenčně. V případě, že v následujícím zdaňovacím období bude poplatník uplatňovat výdaje ve skutečné výši a povede daňovou evidenci, bude mít obchodní majetek a zakoupený hmotný majetek v období, kdy uplatňoval paušální výdaje, může vložit do obchodního majetku a zahájit daňové odpisování v prvním roce odpisování ze vstupní ceny stanovené dle § 29 ZDP.

(Více již najdete v  měsíčnících DÚVaP 1/20, DaÚ 7-8/19, 1000 ř. 9-10/19, Akt I/4, DaÚ 11-12/1019)

Pro každého jedince, který se snaží žít i pracovat naplno a podávat ty nejlepší fyzické i psychické výkony, je pro udržování pevného zdraví podstatnou schopností silná odolnost organismu. Nejjednodušší metody k jejímu získání, které známe již od našich dědů a babiček, jsou pro současníka obyčejně „nejsložitější“, neboť mohou být jistým způsobem nepohodlné a málo atraktivní a vyžadují silnější vůli a odhodlání. Mezi takové „případy“ patří i otužování používáním čisté studené vody nejrozličnějšími způsoby. Jak postupovat při otužování?

Možnosti jsou různé

a odvíjejí se od jednotlivých historických propagátorů rozličných metod (Priessnitz, Hahn, Kneipp aj.), současných alternativních léčitelů nebo přijetí klasické medicíny – oboru fyziatrie a rehabilitace. Jedno však mají všechny společné – voda je aktivní médium v prevenci onemocnění a má léčivou sílu, na niž jsme my již dávno zapomněli ...

VODA je pro člověka přirozeným prostředím. Nakonec – téměř celých prvních devět měsíců svého života „plaveme“ v mámině bříšku obklopeni plodovou vodou. Existuje metoda „porodu do vody“, časné učení plavání (někdy už v kojeneckém věku), neutuchající záliba dětí hrát si nekonečně dlouho u vody nebo přímo v ní. Otužování vodou logicky zlepšuje tělesnou zdatnost a celkovou odolnost organismu člověka vůči chladu a zvyšuje jeho obranyschopnost vůči onemocněním z prochladnutí a následným možným infekcím. Na lidský organismus působí svou teplotou (chladem) a částečně i příjemným mechanickým tlakem. Jak postupovat při otužování?

Někdo potřebuje k otužování rozsáhlejší přípravu, jiný může začít hned a naostro. Situace často závisí na věku a fyzické kondici, psychické predispozici a vůli. Přecitlivělejším jedincům anebo těm, kteří jsou oslabeni po předcházejících onemocněních či úrazech, se doporučuje začínat otužováním vzduchem. Nejlépe ráno, kdy je čerstvo a chladněji než přes den. Když nemůžeme být venku, tak alespoň u otevřeného okna. Méně oblečeni začínáme pomalu cvičit, obklopeni chladným ranním vzduchem, jednoduché zdravé cviky k rozproudění krevního oběhu a zlepšení dýchání, například Pět Tibeťanů nebo protahovací (strečinkové) sestavy.

U neduživých a zimomřivých lidí, ale i lidí ve vyšších věkových skupinách je velmi vhodné začít s otužováním ve vaně. Jde o zvláštní druh jakoby detoxikační kúry pokožky ke zlepšení nebo obnovení prokrvování. Koupel se odehrává ve vodě obvyklé teploty (ani ne studená, ani ne teplá), do které se přidává litr osmiprocentního octa a kilogram kuchyňské soli. Ve vodě pobude jedinec 15 až 20 minut, po koupeli se neoplachuje, jen poutírá (je lepší použít jiný ručník než při běžné hygieně). Takovou koupel je možné zopakovat v intervalu tří dní, ale celkově maximálně třikrát. Pak by měl být organismus připraven začít s „klasickým“ otužováním.

Když máme dostatek času, můžeme se ještě připravit tzv. nulovou fází – nejprve si masírovat celé tělo drsnější molitanovou houbou, navlhčenou studenou vodou. Při takové „automasáži“ dbáme na to, abychom masážní tahy vykonávali směrem k srdci. Potom pokračujeme otevírací pasáží.

Na úvod se má začínat pod sprchou krátkými vlažnými omývacími procedurami denně – ráno a večer. Začít je však možné i lehce „šokově“ – střídat teplou sprchu (jednu minutu) se studenou (půl minuty) třikrát po sobě. I když zpočátku jakákoli vlažná, chladná nebo studená voda může vyvolávat na pokožce nepříjemné mrazivé pocity, za několik dní si na ni člověk zvykne, a to dokonce natolik, že každé umývání studenou vodou se stane opravdu příjemným osvěžením (u někoho i probuzením nebo odpolední náhradou kávy). Voda neutrální teploty okolo 33–35 stupňů Celsia v podstatě odpovídá normální teplotě lidské pokožky, a proto ji nepociťujeme ani jako výrazně chladnou, ani jako výrazně teplou. Nemá podstatný vliv na žádnou tělesnou funkci. K otužování má sloužit voda chladnější než neutrální, neboť má dobrý vliv na termoregulaci organismu. Voda má totiž 28krát vyšší tepelnou vodivost než vzduch.

Působení vody probíhá ve třech fázích

V první se zúží cévy pokožky a podkoží, krev se stáhne do hlubších prostor těla, kůže zbledne a člověk má pocit chladu. V druhé fázi, která nastoupí krátce po té první, se cévy opět rozšíří, naplní se krví, kůže zčervená, člověk pociťuje teplo. Pokud je styk se studenou vodou příliš dlouhý, dostaví se znovu pocit chladu, kůže zbledne, rty začínají modrat, zuby drkotat a naskočí husí kůže. Tato fáze je pokynem k přerušení vodní procedury a rychlému dodání tepla. Jinak může mít situace nežádoucí následky. Při otužování má význam už i zmiňovaná střídavá sprcha, při jejímž opakování působí na tělo krátký čas teplá a hned potom studená voda, což je třeba za sebou vícekrát opakovat. Výhodou střídavé sprchy je přivyknutí organismu na náhlé působení rozdílné teploty, což je v pěstování obrany organismu proti nachlazení velmi důležité. Doporučuje se praktikovat vhodné chladicí procedury po celý rok a začít s nimi v době „babího léta“ (září – začátek října) plaváním v chladné vodě bazénu, nebo lépe v jezeru, jemuž předchází krátké prokrvovací cvičení.

Schematické rozdělení vody podle tepelného působení:

• studená voda 12–18 °C neutrální voda 33–35°C,
• chladná voda 18–24 °C teplá voda 35–40 °C,
• vlažná voda 24–32 °C horká voda nad 40 °C.

REFLEX PŘI PONOŘENÍ DO STUDENÉ VODY - Mnoho lidí si oblíbilo v rámci otužování skákání do studené vody, které se však za určitých okolností může pro ně stát činností velmi nebezpečnou, i když vlastně dochází jen ke „srážce“ dvou odlišných teplot – teploty vody a skokanova těla. Při náhlém ponoření v touze po rychlém osvěžení, zejména tehdy, když má voda nižší teplotu, se zpomalí frekvence úderů srdce a může dojít k zástavě srdeční činnosti spojené s kolapsovým stavem, bezvědomím. Na vyvolání takové nepříjemné situace má vliv podráždění kožních zakončení trojklaného nervu ve tváři a nosní sliznici chladnou vodou, ale i reflexní zúžení cév periferie těla při náhlém zastavení dechu (apnoe). Podráždění bodů citlivých na tlakové podněty (tlakové receptory) v oblasti kmene cév vycházejících ze srdce vede potom ke zvýšenému napětí bloudivého nervu a k jeho negativnímu vlivu na funkčnost srdeční pumpy – zpomalení činnosti až zastavení. Takový incident často představuje riziko nejen u vnímavých osob nebo sportujících se změnami věnčitých cév srdce (například jejich zúžením), ale „při souhře okolností“ i u dobrých plavců, kteří se takto mohou utopit i v plytké vodě. V převážné většině případů je však tento reflex přechodným jevem a nemívá popsané výraznější následky, nicméně jeho riziko existuje. Proto je třeba s ním počítat a do vody se rychle ponořovat až po dostatečné aklimatizaci – osprchování nebo opláchnutí chladnou vodou a lehkém rozcvičení.

OTUŽOVÁNÍ HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH - Jako prevence před náchylností k onemocněním horních cest dýchacích se osvědčuje jejich specifické otužování. To spočívá v natahování studené vody nosem – z dlaně nebo malé misky. Po několika opakováních se dá dosáhnout toho, že voda „přepadává“ přes nosohltan do úst. Osvědčuje se vykonávat proceduru studenou vodou (na litr vody lžíce kuchyňské soli), která má zároveň silný účinek na likvidaci případných choroboplodných zárodků. Ke zvýšení odolnosti hrdla se doporučuje kloktání studenou slanou vodou.

CHŮZE NABOSO - Po ránu se nejen dobře kosí, ale i otužuje ... Chůze naboso v ranní rose má při získávání odolnosti organismu svůj význam. Když s ním začneme v zářijových dnech, můžeme pokračovat až do zimy a chodit i po čerstvě napadaném sněhu. Důležité je, aby byly nohy před takovou procedurou teplé. Na začátku by měla procházka naboso tohoto typu trvat tři až pět minut. Poté je třeba dát nohy do sucha a tepla a následně je zahřát, např. rychlou chůzí nebo klusem či během.

POD SPORTOVNÍM OTUŽOVÁNÍM chápeme plavání v řekách a jezerech ve velmi studené vodě pod 10 stupňů Celsia za každého počasí. Začínáme s ním postupně v letních měsících za každého počasí a v jakékoli teplotě vody, tedy i když dochází k ochlazení ovzduší, prší nebo fouká vítr, podle možností každý den. Nejnověji se pod tímto pojmem rozumí zimní plavání, které je registrováno Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Je vhodným doplňkem i k jiným sportovním disciplínám, jako jsou např. horolezectví, dálkové plavání, potápění, zimní turistika nebo lyžování, ale také k různým druhům pracovních činností ve ztížených klimatických podmínkách. Plavat v zimě může každý zdravý člověk, pokud má více než 17 let. U dětí může udělit výjimku tělovýchovný lékař po důkladném vyšetření. Nejlepší je začít do 40. roku života; později určitě pouze po komplexní lékařské prohlídce a jen se souhlasem lékaře.

Pokud má voda více než 20 stupňů Celsia, není časově omezeno. Při teplotě vody 15 až 20 stupňů Celsia plave otužilec maximálně 40 minut, při teplotě 10 až 15 stupňů Celsia 30 minut. U soutěží v zimním plavání je ze zdravotních důvodů pobyt v chladnější vodě než 10 stupňů Celsia limitován na 22 minut. Otužilci-začátečníci nebo ti, co mají nad 50 let, by se neměli zdržovat ve vodě chladnější než 15 stupňů Celsia déle než 20 minut, při teplotě vody pod 10 stupňů Celsia ne víc než 10 minut a při teplotě do 4 stupňů Celsia ne víc než 5 minut. Přeceňování svých sil a možností představuje vážné zdravotní riziko. Při teplotě chladnější než 12 stupňů stačí plavat dva až třikrát týdně, protože tělo potřebuje dostatek času pro regeneraci.

V jezerech je vhodné plavat u břehu, aby mohl otužilec kdykoli vylézt z vody – když vypršel stanovený čas nebo když pociťuje zdravotní problém. V řekách se silným proudem se zimní plavání nedoporučuje. Obtékání vody okolo těla odebírá organismu více tepla a dochází k rychlejšímu podchlazení.

Před plaváním je vhodné krátké rozcvičení (běh, protahování) k zahřátí pokožky. Po doplavání je také dobré zahřát tělo proběhnutím. Po plavání ve studené vodě není vhodná bezprostřední koupel v teplé vodě – hrozí riziko kolapsu z prudké změny teploty. Oblékání je pomalé, po důkladném osušení třením suchým ručníkem za neustálého pohybu. Tekutiny se doplňují teplým (ne horkým) čajem, který se pije krátkými doušky.

Když se tělo po podchlazení zahřívá, dochází k třesu, který závisí na stupni otužilosti, na tloušťce podkožního tuku a na stupni podchlazení organismu. Třes je přirozenou reakcí, není třeba jej násilně potlačovat.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 7/2020 (XI/2019)

·         Zákon o elektronické evidenci tržeb s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Účetní závěrka za rok 2019 podle kategorií účetních jednotek – Ing. Zdenka Cardová

·         Paušální výdaje poplatníků daně z příjmů v r. 2019 – Ing. Eva Sedláková

·         Odpovědnost manželů za dluhy – JUDr. Jana Drexlerová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Ukončení roku z pohledu zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková

·         Zákon o elektronické evidenci tržeb – novela – Mgr. Petr Taranda

·         Budeme uzavírat kolektivní smlouvy na r. 2020 – JUDr. Eva Dandová

·         Uplatnění daňové ztráty z minulých let – Ing. Ivan Macháček

·         OSVČ pozor na zálohy svému s.r.o. nezúčtované do konce roku – Ing. Martin Děrgel

·         Účetní závěrka v grafickém přehledu – Ing. Vladimír Hruška

·         Inventura dluhů – některé po 30 měsících zvýší základ daně – Ing. Martin Děrgel

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Evidence tržeb v praxi – vybrané aspekty – Ing. Kohoutková

·         Paušální výdaje – Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění a „mezinárodní prvek“ – Ing. Antonín Daněk

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Konec roku ve mzdové účtárně – JUDr. Eva Dandová

·         Sdílené (dělené) pracovní místo – JUDr. Ladislav Jouza

·         Valorizace důchodů - 1. leden 2020 – JUDr. Eva Dandová

·         Čas přípravy kolektivních smluv na rok 2020 – JUDr. Ladislav Jouza

·         Průkaz pojištěnce a „nové kartičky“ VZP ČR – Ing. Antonín Daněk

·         OSVČ a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk

·         Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek – Ing. Zdeněk Morávek

·         Dovolená ve školství – JUDr. Ladislav Jouza

1000 řešení – měsíčník č. 1/2020 (XI/2019)

·         Konec roku v účetnictví – Ing. Helena Machová

·         Zdravotně postižení a konec roku – JUDr. Jana Drexlerová

·         Zaměstnávání cizinců – JUDr. Jana Drexlerová

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Poradce Veřejné Správy – měsíčník 1-2/2020 (XI/2019)

• Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
• Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky
• Vyhláška o koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
• Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2020

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

Poradce, měsíčník č. 8/2020 (XII/2019)

·         Zákon o zaměstnanosti s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

• Úprava odpočtu daně v posledním zdaňovacím období KR – Ing. Václav Benda
• Odpočty ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk
• Daňová uznatelnost nákladů na reklamu – Ing. Zdeněk Morávek
• Pronájem úplatně pořízeného nemovitého majetku - daňové výdaje – Ing. Ivan Macháček
• Inventarizace zásob může mít dopad na daň z příjmů i DPH – Ing. Martin Děrgel
• Časové rozlišení nákladů a výnos - specifické případy – Ing. Zdeněk Morávek
• Mzda za práci podle konta pracovní doby – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Úprava základu daně – Ing. Eva Sedláková

·         Účetní závěrka – Ing. Vladimír Hruška

·         Vše o zdanění mezd – Ing. Martin Děrgel

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Archivace mzdové účetní – JUDr. Ladislav Jouza

·         EET po novele – Ing. Martin Děrgel

·         Rodičovský příspěvek od 1. 1. 2020 v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

·         Kratší pracovní úvazek - výhody a nevýhody – JUDr. Eva Dandová

·         Kompetence Policie ČR a obecní policie při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích (1.) – JUDr. Jana Drexlerová

·         Silniční daň u příspěvkových organizací v roce 2019 – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 2/2020 (XI/2019)

• Úprava základu daně FO – Ing. Helena Machová
• Zaměstnávání cizinců – JUDr. Ladislav Jouza
•  Souběžné výdělečné činnosti a ZP – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce