| |
TÉMA NOVIN
ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI - NOVELA |
Nový občanský zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Co pro naši praxi přináší nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích a jak se oba zákony dotknou zákona o zaměstnanosti?
Prezident republiky podepsal
dne 17. září 2013 zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Tento zákon novelizuje 74 zákonů navazujících na již schválený nový občanský zákon (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dne 30 září byl publikován ve Sbírce zákonů jako zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Tento zákon novelizuje i řadu zákonů v sociální oblasti – zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění.
Nový občanský zákoník
je základním předpisem tzv. rekodifikace soukromého práva. Spolu s novým OZ byl přijat také zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., který upravuje právo obchodních společností a družstev, a dále zákon o mezinárodním právu soukromém č. 91/2012 Sb. Na tyto základní normy rekodifikace soukromého práva navazují rozsáhlé doprovodné legislativní změny. Rekodifikace soukromého práva zásadním způsobem zasahuje celý právní řád a má mnoho dopadů do běžné podnikatelské praxe. Tento článek přináší orientační přehled nové úpravy soukromého práva a upozorňuje na některé vybrané problémy, které mají i zásadní účetní a daňové souvislosti.
Pro mzdové účetní bude důležité, že rozsáhlé doprovodné legislativní změny tvoří např.:
změna zákona o účetnictví,
změna daňových předpisů včetně přijetí nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí,
nový katastrální zákon nahrazující současný katastrální zákon č. 344/1992 Sb. a zákon o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb.,
změna zákona o oceňování majetku, nový rejstříkový zákon, nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti.
Nejdůležitější nové zásady,
které obsahuje nový OZ. Podle § 1 odst. 1 nového OZ platí, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Tato zásada nebyla dosud výslovně zakotvena, ale bylo nutno ji dovozovat z obecných právních zásad. Byť se proti současnému stavu nejedná vysloveně o změnu, nová úprava předchází některým komplikacím. Formulací této zásady není řečeno, že obě uvedené oblasti právního řádu jsou na sobě navzájem nezávislé. Zásada je formulována jinak. Jde v ní o důraz na principy ústavního pořádku, že existenci státu a veřejné moci podmiňuje úcta k právům a svobodám člověka (jak je vyjádřeno v čl. 1 Ústavy) a že při omezení základních práv a svobod člověka musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (viz čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Zásada nezávislého uplatňování soukromého práva na právu veřejném nevylučuje výjimky z pravidla a její obecnou formulací se nepopírá, že mezi oběma oblastmi právního řádu jsou četné styčné body. Přes rozdíly mezi soukromým a veřejným právem vyplývající z jejich rozličného účelového zaměření sledují obě uvedené oblasti v konečném výsledku jeden cíl – zajistit společným působením právní jistotu a naplnit demokratické hodnoty právního státu.
- Podle § 1 odst. 2 nového OZ platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby sjednat
práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva ochranu osobnosti. Tím nový OZ upřednostňuje smluvní volnost nad rámec zákonné úpravy, upřednostňuje tedy dispozitivní právní úpravu (od které se lze smluvně odchýlit) před kogentní právní úpravou (od té se smluvně odchýlit nelze). Jinými slovy, zákonnou úpravu použijeme jako určité vodítko a pokud smluvním stranám více vyhovuje odchylná úprava, nechť si svá práva a povinnosti upraví odchylně. Kromě toho, že je zákonná úprava určitým vodítkem pro vzájemnou úpravu práv a povinností, je také pojistkou pro vyřešení situací, které si smluvní strany neujednaly. Kogentní jsou ta ustanovení, kde je zákaz výslovně uveden, a dále ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Oproti úpravě současného obchodního zákoníku se jedná o koncepční změnu – obchodní zákoník vyjmenovával kogentní ustanovení a všechna ostatní byla dispozitivní. Současný (starý) zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, povoluje odchylku od zákonné úpravy, pokud zákaz neplyne z povahy příslušného ustanovení. Tento stav pravděpodobně povede k praxi, která bude nadále zákonnou úpravu pro jistotu považovat za úpravu kogentní a bude obtížně posuzovat, zda jde o ustanovení kogentní nebo dispozitivní.
- Podle § 2 odst. 2 nového OZ platí, že zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než
jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Zjednodušeně řečeno – zákon nelze vykládat doslovně, pokud by to bylo v rozporu se smyslem a účelem zákona. Ani tato zásada nebyla dosud součástí právního řádu a velice dlouho trvalo, než se tato zásada prosadila např. při výkladu některých ustanovení obchodního zákoníku. Zásada rozlišuje mezi literou zákona a jeho duchem v tom smyslu, že litera zákona je jen celkový smysl slov. V podstatě z ní vyplývá, že zákon nelze vykládat jen z jeho slov, že je nutno především přihlížet k jeho smyslu. Zákonodárce si musí být vědom, že slova zákona nemusí vždy dokonale vyjádřit jeho úmysl, a proto ukládá soudci, aby tato slova zvažoval a nespokojil se jen s gramatickým výkladem, ale hledal skutečný obsah zákona.
Podle § 7 nového OZ platí, že má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jinými slovy, pokud zákon nestanoví jinak, neprokazuje se jednání v dobré víře, ale jedna strana prokazuje, že protistrana v dobré víře nejednala. Dosud takováto zásada nebyla stanovena a jednání v dobré víře se prokazovalo. Náš dosud platný občanský zákoník byl spolu s občanským zákoníkem slovenskými jedinými evropskými kodexy, které obecnou zásadu presumpce dobré víry neupravovaly.
Zákon o obchodních korporacích
byl připravován po přijetí věcného záměru občanského zákoníku, což mělo několik důsledků. Předně nového zákona zřetelně akcentuje výsostné postavení budoucího občanského zákoníku v právu soukromém a za druhé nejde cestou uměle vytvářeného vlastního pojmosloví a specifické pojmy přijímá jen v rozsahu odůvodněném povahou věci, též s přihlédnutím k tradičnímu pojetí obchodního práva. V obecné rovině řídí obecnými zásadami tak, jak jsou vytknuty ve věcném záměru občanského zákoníku.
Zákon vychází z toho, že obchodní právo je přes veškerá svá specifika částí práva soukromého, a proto respektuje standardní zásady obecného práva soukromého. Pokud to není vzhledem k závazkům České republiky, plynoucím především z komunitárního práva, nebo k povaze věci nutné, zachovává zákon soukromoprávní povahu jednotlivých upravovaných otázek. Obchodní právo je, stejně jako jiné discipliny práva soukromého, ovládáno mj. zásadou vigilantibus iura („právo je na straně ostražitých“), která je zde umocněna předpokladem profesionality podnikatelů a některých dalších osob. Návrh tuto zásadu bere za svou, a je tudíž v úpravě konkrétních institutů spíše úsporný. Je možno konstatovat, že zákon je podstatně štíhlejší oproti obchodnímu zákoníku, protože úpravu většiny situací řešených dosud obchodním zákoníkem převzal nový občanský zákoník.
Do zákona nejsou převzaty následující instituty a zásady:
- Hospodářská soutěž; ochrana hospodářské soutěže bude nadále upravena zvláštním zákonem (zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) a problematika nekalé soutěže přešla jako celek do úpravy občanského zákoníku.
- Část obecných ustanovení o obchodních společnostech, zejména ustanovení o likvidaci obchodních společností, kterou obecně upravují ustanovení občanského zákoníku o likvidaci právnických osob, jelikož jde o instituty významné pro právní status těchto osob vůbec.
- Ustanovení upravující obchodní závazkové vztahy byla přesunuta do občanského zákoníku, a to včetně dalších institutů, které na obligační právo navazují (prokura, zastavení podílu apod.)
- Nový zákon nepřevzal v Evropě ojedinělou a nestandardní volbu práva (§ 262 stávající úpravy); souvisí to mj. s celkovým opuštěním potřeby odlišovat obchody.
- Rovněž tak zákon opustil možnost sukcesivního založení akciové společnosti. Důvodem je nejen praktická neužitečnost tohoto způsobu, ale také opuštění tohoto institutu některými právními řády (Švýcarsko, Německo, Rusko).
- Nakonec došlo k vyjmutí agendy obchodního rejstříku a jejímu přesunutí do zvláštního zákona, který bude vypracován v rámci doprovodných a změnových právních předpisů. Důvodem pro tento krok je zejména technická a veřejnoprávní povaha této regulace, která také podléhá častějším změnám.
NOZ se dotýká zákona o zaměstnanosti
v otázkách „omezení svéprávnosti“ a v otázce rozlišení pojmů „zákonný zástupce“ a „opatrovník“. Dosud platný OZ v § 10 upravuje tzv. omezení způsobilosti k právním úkonům. Platí, že jestliže fyzická osoba, pro duševní poruchu, která není přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví a že jestliže fyzická osoba, pro duševní poruchu, která není přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.
Novinkou nového OZ v této souvislosti je, že soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou
záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Dočasné omezení svéprávnosti je skutečnou novinkou. Nová koncepce totiž vychází ze zásady, že je třeba volit mírnější opatření, a proto se výslovně zmiňuje možnost omezit svéprávnost pouze na vyřízení určité záležitosti. Tříletá lhůta omezení svéprávnosti je maximem, neboť i nadále platí pravidlo dosud platného OZ podle kterého, soud omezení změní, pokud se změní důvody, pro které bylo o něm rozhodnuto, anebo zruší, pokud tyto důvody odpadnou
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 11/2013)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
POSUZOVÁNÍ HMOTNÉ NOUZE
Při posuzování hmotné nouze došlo ke změnám při stanovení okruhu společně posuzovaných osob.
Je tomu tak?
Ano, v rámci posuzování nároku na dávky v hmotné nouzi je nezbytné vzít v úvahu, zda osoba patří do okruhu oprávněných osob. Pokud je osoba jednotlivec a není oprávněnou osobou, na dávky nárok nemá s výjimkou mimořádné okamžité pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví. Při posuzování více osob v rámci jednoho okruhu nemusí být okruh oprávněných osob shodný s okruhem společně posuzovaných osob. Pokud osoba nepatří do okruhu oprávněných osob pro jednotlivé dávky v hmotné nouzi, posuzuje se pro posouzení nároku a výše dávky společně s ostatními osobami s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí, kdy se výše příspěvku na živobytí stanoví bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není oprávněná. Od 1. ledna 2012 byl vzhledem k okruhu oprávněných osob zaveden zcela nový pojem, a to institut bydliště. Bydliště je definováno v § 5 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi (tato definice platí i pro ostatní dávkové systémy)tak, že osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popř. existují jiné významné úvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou. Bydlištěm se tedy rozumí místo, kde se soustředí zájmy osoby (jedná se o faktické bydliště či o bydliště ve smyslu středu zájmu). V návaznosti na toto ustanovení je třeba rozlišovat mezi hlášením k pobytu a „skutečným“ bydlištěm. Hlášení k pobytu, zejména trvalému, je evidenční kategorií, která o skutečném bydlišti nic nevypovídá, není důkazem bydliště ve smyslu střediska zájmů osoby nebo rodiny. Přestože u řady osob se hlášení k pobytu a bydliště kryje, nelze tyto dva instituty ztotožňovat. Oprávněné osoby musí mít bydliště na území České republiky. Bydliště na území České republiky se nezjišťuje pouze u mimořádné okamžité pomoci poskytované k úhradě jednorázového výdaje. Lze důvodně předpokládat, že u většiny osob se k hlášení k pobytu a bydliště bude fakticky krýt, nicméně bude-li mít orgán pomoci v hmotné nouzi jakékoliv pochybnosti, lze tuto skutečnost ověřit, a to pomocí Dotazníku pro určení státu bydliště pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro ověření těchto skutečností může orgán pomoci v hmotné nouzi využít součinnosti s ostatními orgány sociálního zabezpečení, které s tímto instituty rovněž pracují, zejména pak s ostatními svými úseky, které se nacházejí na Úřadu práce ČR.
PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ
FO se ocitla v hmotné nouzi.
Jak se má správně posuzovat situace hmotné nouze pro příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi?
Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem s příjmem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Přitom se posuzuje, zda si osoba přitom nemůže zvýšit příjem vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zda je zabezpečení jejich základních životních potřeb vážně ohroženo.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi výslovně neuvádí, v jaké míře se k uvedeným okolnostem při posuzování možnosti zvýšení příjmu přihlíží. V případě věku jde o děti, které jsou podle zákona o státní sociální podpoře považovány za nezaopatřené a o osoby v seniorském věku, kterými jsou poživatelé starobního důchodu, popř. osoby starší 68 let. Zdravotní stav, který omezuje schopnost osoby zvýšit si příjem, je především charakterizován přiznáním určitého stupně invalidity, popř. invalidního důchodu pro určitý stupeň invalidity, popř. pro dočasnou pracovní neschopnost. Zákon o pomoci v hmotné nouzi dává v rámci správního uvážení možnost orgánu pomoci v hmotné nouzi nebo z jiných vážných důvodů konstatovat, že si osoba příjem zvyšovat nemůže. Jde např. o situace, kdy nelze stanovit vyživovací povinnost, protože není určeno otcovství k dítěti, popř. by nebylo vhodné uplatňovat některý nárok (např. uplatnění nároku na náhradu škody) nebo nelze z objektivních důvodů požadovat prodej osobního majetku apod.
OPATROVNÍK
FO trpí duševní poruchou.
Je možné v případě osob stižených duševní poruchou, aby neměly opatrovníka, ale aby je zastupoval ten, kdo s nimi žije ve společné domácnosti např. rodič?
Ano, to je možné podle § 49 a násl. NOZ platí, že brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. Zástupce dá zastoupenému na vědomí, že ho bude zastupovat, a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení. Odmítne-li to člověk, který má být zastoupen, zastoupení nevznikne; k odmítnutí postačí schopnost projevit přání. Důležité však je, že ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvolí. Nový OZ tedy upravuje zastoupení zletilého, kterému duševní porucha brání samostatně právně jednat, členem jeho domácnosti, avšak jen v obvyklých záležitostech odpovídajících konkrétním životním poměrům zastoupeného. Jde zejména o záležitosti týkající se poskytování zdravotních a sociálních služeb a žádostí o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a sociálního zabezpečení. Tento institut byl do NOZ zaveden po vzoru zástupčího oprávnění dalším členem domácnosti v § 284b a násl. rakouského občanského zákoníku ve znění jeho novely z r. 2006. podle autorů NOZ je i jednám ze způsobů, kterým se naplňuje příkaz čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením umožnit těmto osobám žít v rámci společenství s možností volby, jakož i doporučení Rady Evropy č. R (99)4 ohledně zásad právní ochrany nezpůsobilých dospělých osob.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 12/2013)
|
|
| |
Částka číslo 128/2013 ze dne 23.10.2013
329/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb.
330/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm.a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů
331/2013 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2014
Částka číslo 129/2013 ze dne 25.10.2013
332/2013 Vyhláška o vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka
333/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 130/2013 ze dne 29.10.2013
334/2013 Vyhláška k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu
335/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů
336/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 131/2013 ze dne 29.10.2013
337/2013 Rozhodnutí prezidenta republiky o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
338/2013 Nařízení vlády o stanovení limitu prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla pro rok 2014
339/2013 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb.
Částka číslo 132/2013 ze dne 30.10.2013
340/2013 Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
341/2013 Zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
342/2013 Zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 133/2013 ze dne 30.10.2013
343/2013 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013
|
|
| |
ŠKOLENÍ VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ (1.)
V článku si připomeneme význam pojmu „vedoucí zaměstnanec“ v pracovním právu, jejich zvýšené povinnosti a zvýšenou odpovědnost především za podřízené zaměstnance. To vše nám pomůže objasnit význam a nezbytnost speciálního školení vedoucích zaměstnanců. Považuje se za vedoucího zaměstnance také poradce generálního ředitele?
Zákoník práce ani jeho prováděcí předpisy pojem školení, studium a zvyšování kvalifikace nedefinují. Dá se i říci, že ZP nerozlišuje pojmy školení a zvyšování kvalifikace, což má vliv na práva a povinnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců a někdy přináší problémy v praxi.
S pojmy „školení“ se pracuje zejména v ustanoveních § 103 a § 106 ZP, protože pro oblast BOZP má školení zásadní význam, kdežto ustanovení § 230 a násl ZP používají pojem kvalifikace. Pro účely našeho dnešního článku budeme vycházet z ustanovení § 205 ZP, které zařazuje školení a studium při zaměstnání mezi překážky v práci na straně zaměstnance.
- Podle tohoto ustanovení platí, že účast na školení a studiu při zaměstnání, v nichž má
zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, je překážkou v práci na straně zaměstnance. Klasickým příkladem těchto školení jsou každému zaměstnanci dobře známá školení BOZP u zaměstnavatele. Získání předpokladů stanovených právní předpisy nebo požadavků nezbytných pro řádný výkon práce je však třeba důsledně odlišovat od prohlubování kvalifikace.
Účast na školení a studiu
při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě je výkonem práce, za níž přísluší zaměstnanci mzda. Obecně platí, že zaměstnanec je povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Zaměstnavatel má právo účast na školení k prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.
Vedoucí zaměstnanci
Obecně platí, že právní úkony v pracovněprávních vztazích činí především sám zaměstnavatel. To znamená, že v případě, kdy se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, činí právní úkony především sama. U zaměstnavatele právnické osoby je situace poněkud odlišná, tam vlastním jednáním právnické osoby je jednání jejího statutárního orgánu. Statutární orgán činí právní úkony ve všech záležitostech, a to podle ustanovení § 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (zatím platného) na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník pak určuje statutární orgány obchodních společností a družstev. Statutárním orgánem státního podniku je ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.
Zákoník práce v ustanovení § 11 stanoví,,br>
že vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu. Tuto definici pojmu vedoucí zaměstnanec vyprecizovala tzv. koncepční novela ZP (zákon č. 365/2011 Sb.), která se snažila odlišit vedoucí zaměstnance a zaměstnance běžné právě podle míry jejich odpovědnosti. Původně se navrhovalo místo pojmu „vedoucí zaměstnanec“ zavést pojem „klíčový zaměstnanec“, aby se mohlo upravit zákonem postavení zaměstnanců zaměstnavatelů v podnikatelské sféře, kteří plní úkoly podstatně ovlivňující chod zaměstnavatele a aby pracovní místa, na kterých jsou tyto úkoly plněny, si mohl vymezit zaměstnavatel podle svých konkrétních podmínek. Zaměstnanec by se měl stát klíčovým zaměstnancem na základě ujednání v pracovní smlouvě a zákon by upravil některé specifické prvky jejich postavení, např. možnost sjednat delší zkušební dobu. Nakonec bylo ponecháno staré pojmosloví, ale vedoucím zaměstnancům se skutečně přidali další povinnosti.
Je ale také třeba si uvědomit, že vedoucí zaměstnanec je skutečně ten, kteří řídí byť jen jednoho zaměstnance. To je důležité u vysokých manažerů, poradců apod., kteří de facto řídí jen sekretářku. I ti jsou ve smyslu § 11 ZP vedoucími zaměstnanci.
V nyní platném znění ZP se již nepojednává o osobách pověřených, jako tomu bylo ve starém ZP. Zákoník práce je založen na principu subsidiarity k občanskému zákoníku neupravuje právní postavení zaměstnavatelů – právnických osob, to se řídí občanským zákoníkem. Proto také právní postavení tzv. statutárních orgánů a pověřených osob se řídí občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 20 občanského zákoníku platí, že právní úkony právnické osoby činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Z uvedeného vyplývá, že místo zaměstnavatele mohou činit právní úkony v pracovněprávních vztazích i osoby zaměstnavatelem pověřené, byť to ZP výslovně neupravuje. Tyto osoby jsou zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí organizačních útvarů. Jako orgány zaměstnavatele jsou oprávněni činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy. V tom spočívá i rozsah jejich pověření. Oprávnění pověřených zaměstnanců k právním úkonům je vždy omezené ve srovnání s postavením statutárních orgánů.
Statutární orgány a zaměstnanci pověření
jsou tedy upraveni občanským zákoníkem, a kromě nich si ZP upravuje kategorii vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele ve smyslu ZP jsou jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů, jejichž funkce vyplývá z organizačních předpisů, jakož i další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení u zaměstnavatele. Tyto osoby jsou oprávněny stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.
Pojem vedoucích zaměstnanců
je podle ZP širší než jsou orgány zaměstnavatele, kteří jsou oprávněni činit jménem zaměstnavatele právní úkony. Vedoucí zaměstnanci jsou všichni zaměstnanci, kteří jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům (musí mít alespoň jednoho podřízeného zaměstnance) pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
Z povahy pracovněprávních vztahů vyplývá, že ukládat všem zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny může i zaměstnavatel jako takový, tj. fyzická osoba nebo statutární orgán právnické osoby, nebo osoba, která je vybavena jeho plnou mocí.
Zaměstnanec je chráněn i v případě, kdy právní úkon učinil zaměstnanec zaměstnavatele, který k tomu nebyl oprávněn ani tím nebyl pověřen. Učiní-li právní úkon jménem zaměstnavatele takový zaměstnanec, pak tento právní úkon zaměstnavatele zavazuje, ledaže druhá strana musela vědět, že právní úkon učinil zaměstnanec zaměstnavatele, který k tomu nebyl oprávněn ani pověřen. V tomto případě by se také jednalo o neplatný právní úkon.
Vztahy na pracovišti podle ZP
Liberální princip ZP si vyžádal, aby byly stanoveny i základní zásady pracovněprávních vztahů, neboť pracovněprávní vztahy jsou bezprostředně ovlivňovány vztahy na pracovišti, zejména vztahy mezi nadřízenými a podřízenými. Z toho důvodu bylo výslovně stanoveno, že v pracovněprávních vztazích se uplatňují tyto základní zásady:
zvláštní zákonná ochrana zaměstnance,
uspokojivé a bezpeční pracovní podmínky pro výkon práce,
řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Tyto zásadní zásady jsou tedy oním základním nepodkročitelným minimem, jsou v pravdě základními zásadami, které musí dodržovat každý zaměstnavatel a každý vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele. Oproti původnímu znění ZP se již v nyní platném ZP nezdůrazňuje, že zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Judikatura vychází z názoru, že dobré mravy jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti; mají převážně funkci interpretační a že ustanovení občanského zákoníku o dobrých mravech není třeba použít, jestliže přímá aplikace příslušného ustanovení zákona vede k témuž výsledku a tento závěr je v plném rozsahu použitelný i pro pracovní právo.
Nakonec je třeba v této souvislosti se zastavit u základních povinností zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců, neboť ty bezprostředně ovlivňují jejich vzájemné vztahy. Připomeňme si proto, že podle ustanovení § 301 ZP jsou zaměstnanci povinni:
pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané
v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně
a včas pracovní úkoly,
dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy
vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat
majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
JUDr. Eva Dandová
| |
| |
Termíny pro praxi v listopadu 2013
8. 11.
Pátek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2013
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
20. 11.
Středa |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za říjen 2013
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2013
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2013
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2013
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2013
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2013
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2013
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za říjen 2013
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za říjen 2013
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. 11.
Pondělí |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2013 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
Předložení výpisu z evidence za říjen 2013 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2013, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 až 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2013, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
30. 11.
Sobota |
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2013. |
| Daň z nemovitostí |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2013. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
30.9.
|
1.10.
|
2.10.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,767
|
17,825
|
17,7
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,468
|
8,521
|
8,559
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,154
|
13,113
|
13,093
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,113
|
3,092
|
3,094
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,451
|
3,439
|
3,433
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
25,735
|
25,65
|
25,605
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
43,757
|
43,695
|
43,654
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,457
|
2,44
|
2,442
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,38
|
3,368
|
3,36
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
30,435
|
30,292
|
30,319
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,645
|
1,645
|
1,642
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,526
|
19,342
|
19,458
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,893
|
1,881
|
1,873
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,773
|
1,763
|
1,762
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,496
|
18,368
|
18,308
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,453
|
7,429
|
7,416
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,623
|
36,502
|
36,438
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,634
|
8,661
|
8,629
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,848
|
5,852
|
5,868
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,442
|
1,44
|
1,435
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
29,23
|
29,081
|
29,087
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,171
|
3,154
|
3,148
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,792
|
15,673
|
15,604
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,085
|
6,062
|
6,07
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,768
|
5,765
|
5,755
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
58,724
|
58,744
|
58,676
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,175
|
15,121
|
15,129
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,973
|
2,971
|
2,961
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
21,05
|
20,93
|
20,925
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
60,894
|
60,668
|
60,57
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,354
|
9,405
|
9,384
|
| USA |
dolar
|
USD
|
19,054
|
18,922
|
18,937
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
30,781
|
30,731
|
30,71
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,391
|
5,357
|
5,355
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č.2/2014 (IX/2013)
- Zákon o dani silniční s komentářem – Ing. Karel Janda
- Krátkodobý finanční majetek v rozvaze podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
- Spolupráce osob ve společné domácnosti – Ing. Vlasta Ptáčková
- Dohoda o vině a trestu – JUDr. Jana Drexlerová
- Zajištění závazků zaměstnance pro zaměstnavatele podle NOZ – JUDr. Ladislav Jouza
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11/2013 (X/2013)
- Dary jako nezdanitelná část základu daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Škody a daň z příjmů – Ing. Helena Machová
- DPH u seminářů a vzdělávacích akcí – Ing. Václav Benda
- Příloha k účetní závěrce – Ing. Vladimír Hruška
- Novela zákona o zaměstnanosti – JUDr. Eva Dandová
- Novela zákona o důchodovém pojištění – JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 11/2013 (X/2013)
- Daňové řešení zaměstnaneckých benefitů – Ing. Ivan Macháček
- Krácení odpočtu DPH – Ing. Václav Benda
- Chyby zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích – JUDr. Ladislav Jouza
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11/2013 (X/2013)
- ZP umožňující řetězení pracovních poměrů na dobu určitou – novela – JUDr. Jana Drexlerová
- Zákon o důchodovém pojištění – novela – JUDr. Eva Dandová
- Personální smlouvy a dohody podle NOZ – JUDr. Lada Jouzová
- Jak čelit nezaměstnanosti? – Ing. Olga Bičáková
- Pracovní volno z osobních důvodů – JUDr. Ladislav Jouza
- Státní sociální podpora – změny – JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 11/2013 (X/2013)
- Katastrální zákon – novela – Ing. Karel Janda
- Uplatňování NOZ v personální činnosti ÚSC – JUDr. Ladislav Jouza
- Pečovatelská péče – úprava v NOZ od 1. 1. 2014 – JUDr. Jana Drexlerová
- Revize v občanských sdruženích – Jindřiška Plesníková
1000 řešení – měsíčník č. 11/2013 (X/2013)
- Důchodové pojištění – novela zákona – JUDr. Eva Dandová
- Zákoník práce – novela – JUDr. Ladislav Jouza
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 3-4/2014 (X/2013)
- Zákoník práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2013 (XI/2013)
- Novela zákona o živnostenském podnikání - Ing. Karel Janda
- Příloha k účetní závěrce (2.) - Ing. Vladimír Hruška
- Zasílání zboží do JSČ, třístranný obchod - Ing. Zdeněk Kuneš
- Smluvní úrok z prodlení - Ing. Martin Děrgel
- Novela zákoníku práce - JUDr. Eva Dandová
- Katastrální zákon – novela - JUDr. Eva Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2013 (XI/2013)
- Časové rozlišení nákladů a výnosů - Ing. Zdenka Cardová
- Účetní výkazy a účetní závěrka podnikatelů - Ing. Vladimír Hruška
- Novela zákoníku práce - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2013 (XI/2013)
- Zákon o pomoci v hmotné nouzi - JUDr. Eva Dandová
- Zákon o životním a existenčním minimu – novela - JUDr. Eva Dandová
- Právní úprava poskytování stravenek - JUDr. Marie Salačová
- NOZ – uplatňování v pracovněprávních vztazích - JUDr. Ladislav Jouza
- Správní delikty při zpracování osobních údajů - Ing. Karel Janda
- Zdravotní pojištění a průměrná mzda v roce 2014 - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.12/2013 (XI/2013)
- Katastrální zákon – novela (2.) - Ing. Karel Janda
- Právnická osoba v NOZ (2.) - JUDr. Ladislav Jouza
- Manažerské vozidlo v roce 2013 a 2014 - Ing. Ivan Macháček
1000 řešení – měsíčník č. 12/2013 (XI/2013)
- Inventarizace a účetní závěrka - Karel Starý
- Změny ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
|
|
| |
Katastrální zákon – novela
Nová úprava katastrálního zákona se snaží upravit vztahy k nemovitostem tak, aby ten, kdo v dobré víře nabyl nemovitost, měl relativní jistotu, že vlastníkem zůstane. Zároveň rozšiřuje povinnosti katastrálního úřadu tak, aby co nejvíce ochránil občany před podvody. Jak budou po novém probíhat zápisy v katastru? Jaká přísnější pravidla vláda schválila? Odpovědi na tyto otázky naleznete ve výhodném balíčku „Katastrální zákon – novela“.
- PVS 11/2013 - Nový katastrální zákon
/A4, str. 80/
- PORADCE 13/2013 - Stavební zákon s komentářem, územní plánování, stavební řád - příspěvek
/A5, str.240/
- Aktualizace IV/1 2013 - Zákon o katastru nemovitostí /katastrální zákon/
/A5, str. 16/
Cena balíčku po slevě je 265,- Kč.
Nový ZÁKONÍK PRÁCE a OBČANSKÝ ZÁKONÍK
Od 1. ledna 2014 dochází ke změnám v zákoníku práce a nabývá platnost nový občanský zákoník. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva mění některé zákony (tzv. změnový zákon). Většina ustanovení dostává jinou podobu. Jedná se např. o nahrazování některých pojmů (právní jednání), změny ve skončení pracovního poměru, o zasahování do rodinného práva apod. Zákoník práce ovlivňuje nový občanský zákoník, zejména v právní a teoretické části. Důležitá je zásada, že nový občanský zákoník se použije v pracovněprávních vztazích, jestliže problematika není upravena zákoníkem práce (tzv. zásada podpůrnosti). Nabízíme Vám balíčky, které obsahují zákony, komentáře a příspěvky související s novými zákony.
1. Objednávám si Novelu Zákoníku práce a Občanský zákoník I. s komentářem
290,- Kč.
- Zákoník práce – úplné znění zákona po novele
- DÚVaP č. 12/2013 (příspěvek k novele ZP)
- Občanský zákoník I. s komentářem (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva)
2. Objednávám si Nový Zákoník práce s komentářem
250,- Kč.
- Zákoník práce(Poradce č. 3-4/2014 – zákon s komentářem)
- PaM č. 12/2013 (příspěvek)
- DaÚ č. 12/2013 (příspěvek)
3.Objednávám si Občanský zákoník II. s komentářem
290,- Kč.
- Občanský zákoník II. s komentářem (Relativní majetková práva,
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná)
- Uplatňování NOZ v pracovněprávních vztazích (Poradce 4-5/2013)
- DaÚ č. 11/2013 (příspěvek)
Jestli si objednáte publikace do 25. 11. 2013 pošleme Vám Mikulášský dárek z edice Vesele i vážně.
Ceny jsou uvedeny včetně DPH a distribučních nákladů. Předplatitelé PORADCE si mohou uplatnit bonus.
Balíčky si můžete objednat i na tel. č. 558-731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem 558-731 128.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |