| |
TÉMA NOVIN
DAŇOVÁ EVIDENCE |
PAUŠÁLNÍ VÝDAJE VERSUS DAŇOVÁ EVIDENCE V r. 2014 – ZMĚNY PRO r. 2015
2. Daňová evidence poplatníků daně z příjmů v r. 2014
Zákon o daních z příjmů již počínaje r. 2004 zavedl pro poplatníky fyzické osoby s příjmy ze samostatné činnosti daňovou evidenci namísto zrušeného jednoduchého účetnictví. Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 13 stanoví, že poplatníci s příjmy podle § 7 odst. 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, postupují podle § 7b zákona, tj. vedou daňovou evidenci. Počínaje r. 2014 bylo ustanovení § 7b zákona v souvislosti se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník upraveno. Jde o úpravu legislativně technickou, navazující na zavedení nových pojmů občanským zákoníkem.
Pro r. 2015 nejsou navrhovány žádné změny předmětného ustanovení.
2.1 Postup při vedení daňové evidence, obchodní majetek
Ustanovení § 7b odst. 1 zákona o daních z příjmů stanoví, že daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a dluzích.
V souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byl počínaje r. 2014 pojem „závazek“ nahrazen pojmem „dluh“. Jinak zákon i nadále stanoví pouze obsah daňové evidence a nikoli způsob či formu jejího vedení. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, peněžní deník, pokladní kniha, kniha účtů, ani karty majetku. Poplatník nezjišťuje konečný zůstatek pokladní hotovosti ani podnikatelských účtů, a to jak v tuzemské měně, tak i v cizí měně. Záleží zcela na poplatníkovi, jaký způsob vedení daňové evidence zvolí. Poplatník může použít speciální počítačový software nebo může vést daňovou evidenci ve svém počítači pomocí jakéhokoliv tabulkového programu, případně ručně.
Daňová evidence není účetnictvím, resp. účetní předpisy se poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, netýkají, pokud tak zákon o daních z příjmů výslovně nestanoví. Na druhé straně si však poplatník musí uvědomit, že v souladu s daňovým řádem, musí být daňový subjekt schopen prokázat pravdivost všech skutečností, které je povinen uvádět v daňovém přiznání, hlášení a vyúčtování, k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Poplatník musí správci daně při případné kontrole prokázat zejména, že výdaje, které uplatnil jako výdaje daňové, jsou skutečně výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona. Zrovna tak je nutné kdykoliv doložit způsob nabytí, hodnotu a stav majetku a zásob.
Zákon č. 280/1009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 97 stanoví mimo jiné, že daňový subjekt, který v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem. Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.
Příklad 63
Podnikatel, vedoucí daňovou evidenci, provozuje činnost v domě, ve kterém pronajal jeden nebytový prostor dalšímu podnikateli pro jeho podnikání za roční nájemné 25 000 Kč. Dům má podnikatel v obchodním majetku. Nájemce také vede daňovou evidenci. Nájemné za letošní rok nájemce po dohodě s pronajímatelem uhradil tím způsobem, že zaplatil opravu dílny v částce 25 000 Kč. Jak bude pronajímatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Pronajímatel do evidence příjmů zaeviduje nájemné ve výši 25 000 Kč a poté stejnou částku zaeviduje i do evidence výdajů. Uvedený postup je v souladu se stanoviskem Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D–6, který ve vysvětlivkách k § 24 odst. 1 stanoví, že u vlastníka – pronajímatele, je daňovým výdajem hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů (např. oprav).
Na straně nájemce, který vede daňovou evidenci, je částka 25 000 Kč daňovým výdajem při zaplacení.
Příklad 64
Vede li podnikatel daňovou evidenci a podnikání na určitou dobu přeruší, pak daňovou evidenci nevede. Otázkou je, zda to znamená, že vyřadil majetek z obchodního majetku a musí základ daně zvýšit o hodnotu pohledávek a zásob.
Přeruší li poplatník vedoucí daňovou evidenci v průběhu roku podnikatelskou činnost, nebude mít příjmy a výdaje, nebude je tudíž evidovat. To však neznamená, že by musel o pohledávky a zásoby zvýšit základ daně, zákon mu takovou povinnost nestanoví.
Jiná situace ovšem nastane, pokud podnikatel činnost přeruší a nezahájí ji do termínu pro podání daňového přiznání. V tomto případě bude muset základ daně upravit podle § 23 odst. 8 zákona, tj. zvýšit mimo jiné o hodnotu pohledávek a zásob.
Příklad 65
Podnikatel – fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, hradí příslušné výdaje jak z pokladny, tak i z účtu. Otázkou je, zda musí mít podnikatel finanční prostředky zahrnuty do obchodního majetku, resp. zda musí mít a evidovat pokladnu, tj. pohyby v pokladně.
Zákon povinnost evidovat samostatně příjmy a výdaje v pokladně a na účtu poplatníkovi nestanoví. Poplatník vedoucí daňovou evidenci musí podle § 7b zákona evidovat příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetek a dluhy. To znamená, že je zcela na rozhodnutí podnikatele zda pohyby finančních prostředků v pokladně nebo na účtu bude samostatně evidovat a jakým způsobem.
S touto skutečností počítá i formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který v příloze č. 1, v tabulce D, u položky „Peněžní prostředky v hotovosti“ a „Peněžní prostředky na bankovním účtu“ uvádí, že jde o údaje nepovinné. Pokud podnikatel evidenci peněžních prostředků nevede, tyto údaje vyplňovat nebude.
Příklad 66
Podnikatel – fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci má vlastní osobní i nákladní automobil, které nemá vložené do obchodního majetku. Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů při uplatňování výdajů na pracovní cesty?
Podnikatel může postupovat dvěma způsoby. Daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona jsou výdaje na dopravu osobním i nákladním automobilem nezahrnutým do obchodního majetku, ve výši sazby základní náhrady (tj. 3,70 Kč na kilometr) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty (tj. podle cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, přepočtených podle spotřeby vypočtené aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla). Uvedené výdaje podnikatel propočítá a uvede do evidence výdajů. Tyto výdaje poté podnikatel doloží knihou jízd.
Nebo může podnikatel na pracovní cesty automobilem nevloženým do obchodního majetku též uplatnit paušální výdaj na dopravu v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, ve výši 5 000 Kč měsíčně (nebo ve výši 4 000 Kč měsíčně pokud předmětný automobil využívá i pro osobní potřebu). Daňovým výdajem počínaje r. 2014 již není sazba základní náhrady.
- obchodní majetek poplatníků fyzických osob
Počínaje r. 2014 byla v návaznosti na pojem „majetek“ zavedený občanským zákoníkem, definice obchodního majetku terminologicky upravena. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů v souladu s § 4 odst. 4 zákona rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
Občanský zákoník v § 495 stanoví, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. V definici majetku je nyní obsažena i podmínka vlastnictví. Dále pak občanský zákoník používá pojem „dluh“, který je rozdílem mezi jměním a majetkem, a to namísto pojmu „závazky“. Legislativní zkratka „daňová evidence“ je přesunuta do § 7b odst. 1.
Vlastní forma způsobu evidence obchodního majetku v daňové evidenci není zákonem stanovena, záleží na rozhodnutí poplatníka, jakým způsobem majetek zaeviduje (evidenční kniha, evidenční list, pomocí výpočetní techniky).
Pojem obchodní majetek souvisí pouze s příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, tj. s příjmy ze samostatné činnosti. Uplatňuje li poplatník s příjmy podle § 7 zákona výdaje ve skutečné vynaložené výši, musí vést buď účetnictví, nebo daňovou evidenci. Pokud poplatník neúčtuje ani nevede daňovou evidenci, výdaje uplatňuje paušální částkou z dosažených příjmů, obchodní majetek z hlediska daně z příjmů nemá.
Zákon v § 25 odst. 1 písm. u) stanoví, že za daňové výdaje nelze uznat výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem podle § 7 zákona, který poplatník fyzická osoba, nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 zákona.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 11/2014)
ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ PODNIKATELŮ VEDOUCÍCH DE A JEHO ÚPRAVY
Osoba spravující pozůstalost
při skončení řízení o pozůstalosti postupuje také v souladu s § 23 odst. 8 zákona.
Počínaje r. 2014 bylo doplněno, že ke dni skončení řízení o pozůstalosti osoba spravující pozůstalost podává daňové přiznání, ve kterém také upraví základ daně podle § 23 odst. 8 zákona. Ustanovení navazuje na úpravu daňových povinností osoby spravující pozůstalost upravenou daňovým řádem v § 239a a § 239b.
Zvýšení základu daně při postoupení nebo vkladu pohledávky
– § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů. Postoupení pohledávky upravuje § 1879 a násl. občanského zákoníku. Ten stanoví mimo jiné, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Zákon v § 23 odst. 13 počínaje r. 2014 stanoví, že při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.
Z důvodu právní jistoty bylo počínaje r. 2014 doplněno, že zdanitelným příjmem je hodnota pohledávky v případě jejího vkladu nebo postoupení na straně poplatníka, který o pohledávce neúčtuje, pokud nejde o pohledávku vzniklou z titulu příjmů, které nejsou předmětem daně (např. z titulu zápůjčky) nebo příjmů od daně osvobozených. Jde o případy, kdy podnikatel fyzická osoba vede daňovou evidenci, o dané pohledávce tedy neúčtuje a tuto pohledávku postoupí nebo vloží do obchodní společnosti (např. pohledávka z titulu prodeje zásob).
Dále se uvedené ustanovení vztahuje i na případy, kdy poplatník přejde z vedení účtování na vedení daňové evidence, při zahájení daňové evidence příslušné pohledávky sníží základ daně a poté je poplatník postoupí nebo vloží do obchodní korporace.
Pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona jsou pohledávky za dlužníkem:
1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněném v pokynu D – 6 se podle § 23 odst. 13 zákona se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu zápůjček) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.
Hodnotou pohledávky se pro poplatníky fyzické osoby podle § 5 odst. 9 zákona rozumí:
- jmenovitá (dříve nominální) hodnota nebo
- pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo
- cena určená podle zvláštního právního předpisu pro oceňování majetku u pohledávky nabyté bezúplatně.
U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
Příklad
Podnikatel prodal v r. 2014 pohledávku ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč, kterou v r. 2013 koupil za 2 000 Kč, a to za 5 000 Kč. Tato pohledávka nebyla v obchodním majetku podnikatele. Musí podnikatel příjem z prodeje pohledávky zdanit?
Hodnotou pohledávky poplatníka fyzické osoby je její pořizovací cena, tj. v daném případě 2 000 Kč. Při postoupení pohledávky se jedná o zdanitelný příjem poplatníka, a to dílčího základu daně podle § 10 zákona, protože pohledávka nebyla zahrnuta v obchodním majetku poplatníka. Podle § 10 odst. 5 zákona si poplatník může jako daňový výdaj uplatnit výdaje spojené s pořízením pohledávky, tj. v daném případě částku 2 000 Kč. Dílčím základem daně poplatníka bude částka 5 000 – 2 000 = 3 000 Kč. Obdobně by postupoval podnikatel, pokud by se jednalo o pohledávku vloženou do obchodního majetku. V daném případě by měl poplatník příjem podle § 7 zákona.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE pořídil v r. 2013 pohledávku ve jmenovité hodnotě 25 000 Kč za 10 000 Kč a tuto pohledávku v r. 2014 prodal za 12 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Postup
V roce pořízení pohledávky nemohl podnikatel do daňových výdajů uplatnit žádnou částku v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) zákona. V r. 2014 kdy pohledávku postoupil, bude zdanitelným příjmem částka 12 000 Kč a daňovým výdajem částka 10 000 Kč.
V případě kdy by podnikatel předmětnou pohledávku prodal např. pouze za 4 000 Kč, byla by jeho zdanitelným příjmem částka 10 000 Kč.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE prodal vlastní pohledávku ve jmenovité hodnotě 8 000 Kč za 5 000 Kč. Musí podnikatel příjem z prodeje pohledávky zdanit?
Hodnotou vlastní pohledávky poplatníka fyzické osoby je její jmenovitá hodnota, tj. v daném případě 8 000 Kč. Při postoupení pohledávky bude příjmem podnikatele podle § 7 zákona, částka 8 000 Kč v souladu s § 23 odst. 13 zákona.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE, v r. 2014 postoupil vlastní pohledávku v hodnotě 10 000 Kč tím způsobem, že v roce 2014 obdrží 3 000 Kč a v roce 2015 obdrží zbývajících 7 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podnikatel musí v r. 2014 uvést do evidence příjmů částku 10 000 Kč, jak stanoví 23 odst. 13 zákona. Obdrží-li poplatník v r. 2015 doplatek za postoupenou pohledávku ve výši 7 000 Kč, jedná se o příjem nedaňový podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona. Citované ustanovení zákona stanoví, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.
Do evidence pohledávek poplatník poznamená, že mu byla pohledávka uhrazena.
Úprava základu daně při prodeji obchodního závodu
– § 23 odst. 16 zákona o daních z příjmů. Zákon v § 23 odst. 16 stanoví, že při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně:
- příjem z prodeje a
- hodnota všech postupovaných dluhů.
Dále zákon stanoví, že jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hodnotou dluhů, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13, který se týká příjmu v případě postoupení pohledávky.
Podle § 502 občanského zákoníku je obchodní závod organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Dále občanský zákoník v § 2175 a násl. obsahuje zvláštní ustanovení o koupi závodu.
Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Prodávající oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu. Zakazuje se převést prodejem závodu na kupujícího právo vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva.
Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku účinností smlouvy.
Pro úplnost doplňuji, že jaké prodávající uplatní při prodeji obchodního závodu daňové výdaje, stanoví § 24 odst. 12 zákona.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 10/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ROZDÍL MEZI PŘÍJMY A VÝDAJI V DE
Podnikatel vedl v r. 2013 daňovou evidenci a koncem roku zaplatil dodavateli (spol. s r.o., kde je jediným společníkem) zálohu na nákup zboží, kterou vyúčtoval až v roce následujícím. Tato záloha byla daňovým výdajem loňského roku. V letošním roce zboží obdržel spolu s fakturou na vyúčtování. Toto zboží prodal. V letošním roce bude pro podnikatele výhodnější uplatnit výdaje paušální částkou. To znamená, že musí základ daně r. 2013 upravit podle § 23 odst. 8 zákona, který stanoví mimo jiné, že základ daně se upraví o hodnotu pohledávek s výjimkou zaplacených záloh. Podnikatel tedy k příjmům z prodeje zboží uplatní ještě výdaje paušální částkou.
Je postup podnikatele správný?
Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se upraví o výši pohledávek s výjimkou zaplacených záloh, je však třeba současně pamatovat na ustanovení § 5 odst. 10 písm. b) zákona. To stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), a který vede účetnictví. Pokud tedy dodavatel vede účetnictví a je s podnikatelem osobou spojenou, nemůže podnikatel v Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se upraví o výši pohledávek s výjimkou zaplacených záloh, je však třeba současně pamatovat na ustanovení § 5 odst. 10 písm. b) zákona. To stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), a který vede účetnictví. Pokud tedy dodavatel vede účetnictví a je s podnikatelem osobou spojenou, nemůže podnikatel v
DODANĚNÍ POSTOUPENÝCH POHLEDÁVEK
Podnikatel v r. 2013 uplatnil výdaje ve skutečné výši, vedl daňovou evidenci, a protože chtěl r. 2014 přejít na výdaje paušálem, zvýšil základ daně o pohledávky a snížil o dluhy. V r. 2014, kdy uplatňuje výdaje paušálem, pohledávky, o které základ daně za r. 2013 zvýšil, postoupil s tím, že úhradu obdrží až v r. 2015.
Má podnikatel povinnost dodanění postoupených pohledávek?
Ustanovení § 23 odst. 13 zákona se na daný případ nevztahuje. Pro daný případ zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 4 písm. d) stanoví mimo jiné, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka. Podnikatel poznamená do evidence pohledávek, že pohledávku, o jejíž hodnotu základ daně v r. 2013 zvýšil, postoupil. Do zdanitelných příjmů pro stanovení výdajů paušálem již příslušný příjem zahrnovat nebude, a to jak v r. 2014, kdy došlo k postoupení pohledávky, tak i v r. 2015, kdy bude příslušnou částku inkasovat.
OPERATIVNÍ NÁJEM V DAŇOVÉ EVIDENCI
Podnikatel, vedoucí daňovou evidenci, si pronajal kamion na rok od října 2014 do září 2015 za dohodnuté nájemné 50 000 Kč měsíčně.
Jak má podnikatel postupovat?
Pokud bude platit nájemné pravidelně a rovnoměrně, vykáže v peněžním deníku nebo v obdobné daňové evidenci každý měsíc daňový výdaj 50 000 Kč z titulu uhrazeného nájemného. Jestliže se ale s pronajímatelem dohodne na úhradě nájemného za celou dobu nájmu najednou předem (hned v říjnu 2014), vykáže daňový výdaj ve výši 12 x 50 000 Kč = 600 000 Kč za zdaňovací období roku 2014 a v roce 2015 již žádný daňový výdaj za nájemné mít nebude. Což může být vhodné z pohledu daňové optimalizace. Pokud má dotyčný podnikatel (nájemce) právě opačnou snahu – tedy aby za rok 2014 již nezvyšoval daňové výdaje – může se dohodnout s pronajímatelem, že mu nájemné za celou dobu nájmu uhradí až v lednu 2015. Tím pádem celých 600 000 Kč ovlivní (sníží) základ daně z příjmů nájemce až v roce 2015.
DAŇOVÁ EVIDENCE U PLÁTCE DPH
ÚJ přijaté stravenky zaúčtovala v plné výši – vydané faktury „2Pslužby“. Po přijetí faktury zaúčtovala v Ostatních závazcích daňový doklad v hodnotě provize včetně DPH, předkontace – „Ostatní režijní výdaje“. Přijaté finanční prostředky snížené o provizi v bance – navázala na vydanou fakturu a provedla částečnou likvidaci. Interním dokladem zlikvidovala:
- část neuhrazené vydané faktury – nedaňový příjem, DPH neuplatněné,
- provizi Ostat. Závazky – daňový výdej, DPH uplatněné.
Je likvidace Interním dokladem správná?
V daňové evidenci, tedy ani v peněžním deníku, se neúčtuje, ale evidují se pouze skutečné toky peněžních prostředků, tedy příjem a výdej, a to v potřebném členění pro zjištění základu daně. To znamená, že do peněžního deníku se uvádí vždy pouze skutečně vydaná (zaplacená) nebo přijatá částka. Na vedení daňové evidence se nevztahuje zákon o účetnictví, ani žádný předpis nestanoví formu vedení daňové evidence. Platí pouze to, co bylo uvedeno v úvodu a co stanoví § 7b odst. 1 ZDP, že daňovou evidencí se rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů.
Daňová evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném
pro zjištění základu daně,
b) majetku a dluzích.
Do daňové evidence (peněžního deníku) se v případě přijaté faktury uvede částka, která je skutečně zaplacená, a to jako daňový výdaj (bez DPH) nebo v případě přijaté platby naopak jako příjem ovlivňující základ daně a DPH, která se odvádí nebo naopak nárokuje jako odpočet daně, na vstupu se do základu daně z příjmů nezahrnuje.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1 000 řešení 10-11/2014)
|
|
| |
Částka číslo 93/2014 ze dne 20.10.2014
218/2014 Nařízení vlády o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu
219/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 9. září 2014 sp. zn. Pl. ÚS 52/13 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti části ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb.
220/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 5. srpna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/13 ve věci návrhu na zrušení čl. III odst. 2 poslední věty obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích
Částka číslo 94/2014 ze dne 21.10.2014
221/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
222/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
223/2014 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (I. kolo) a ve dnech 17. a 18. října 2014 (II. kolo)
Částka číslo 95/2014 ze dne 23.10.2014
224/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů
225/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
226/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 455/2013 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2014
227/2014 Nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2015
Částka číslo 96/2014 ze dne 23.10.2014
228/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
229/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
230/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
|
|
| |
NOVÁ POVAHA GLOBALIZACE – MANAŽEŘI 21. STOLETÍ
Současná doba snad nemá jiný výstižnější přívlastek, než hektická, rychlá, proměnlivá. Hektická a proměnlivá je totiž i většina populace, která ji tvoří a která vytváří přidanou hodnotu. Co vyžaduje vedení lidí v tak náročných podmínkách, ovlivněných vysokou dynamikou a komplexností interního i externího prostředí?
Nové manažerské myšlení
posle poslední studie Leadership 2030 (www.modernerizeni.cz) se projeví v tom, že si manažeři musí osvojovat zcela jiné dovednosti a vzorce chování, než dnes. Je to důsledek určitých megatrendů, které pod vlivem globalizace nabývají už dnes jasné kontury a do roku 2030 budou jednoznačně ovlivňovat existenci a fungování organizací. Zařazujeme k nim narůstající individualizaci a různorodost hodnot, digitalizaci ve všech sférách života člověka, technologické konvergence a v neposlední řadě i profil manažera – lídra. Z průzkumu Hay Group Leadership 2030 plyne, že kompetence řídícího pracovníka se budou týkat nejen poznatkové sféry, ale i psycho-sociálních aspektů. Můžeme připomenout kognitivní kompetence, v jejichž rámci se apeluje na nové vnímání kontextů díky narůstajícím koncepčním schopnostem a schopnostem myslet strategicky. Efektem uvedených kognitivních kompetencí je následně schopnost projekce nových forem intelektuální otevřenosti a jakési zvědavosti. Emoční kompetence jsou zase postavené na ochotě mnohem větší citlivosti manažerů – lídrů vůči různým kulturám, generacím a pohlavím. Zasahují stejně do projevu mnohem větší osobní integrace a upřímnosti, jakož i do dobrovolné akceptace etického přístupu k podnikání a toleranci, zvyšující se nejednoznačnosti v podnikání. Behavioristické kompetence se dotýkají takových aspektů, jako je vytváření kultury na základě důvěry a otevřenosti. Velký význam se v tomto kontextu klade na spolupráci napříč generacemi, funkcemi, jakož i společnosti jako takové, protože manažeři vedou stále různorodější multikulturní a multifunkční týmy.
Manažeři
tedy musí chtě nechtě zdokonalovat svůj přístup k sobě samým a nebránit se zdokonalovat svoji odbornost a přístup k těm, které svou řídící prací přímo i nepřímo ovlivňují. Jejich status manažera se tak mění na vůdcovské postavení, nabyté nejen díky formální autoritě, a oni sami se stávají lídry díky faktu, že mocenská autorita je podpořena osobní autoritou řídícího pracovníka. Mocenská autorita je potřebná pro zabezpečení transformace vnitřního prostředí organizace ve snaze naplňovat a postupně realizovat vize. K tomuto úsilí se připojuje i odborná autorita, které lídrovi pomáhá přesvědčit zainteresované o správnosti a realizovatelnosti vizí na základě racionálních faktů a nejen domněnek. Zmíněná osobní autorita je něco, s čím se člověk rodí, charisma, které podporuje vůdcovské schopnosti.
Manažer – vůdce se vyznačuje jedinečnými schopnostmi vyrovnávat se s nevyhnutelností reagovat na měnící se prostředí, situace a odhalovat potenciál růstu tam, kde ostatní „házejí flintu do žita“ a vnímají jen samé překážky, neúspěch a problémy. Rozvíjející se ekonomika a podnikatelské prostředí je vždy odrazem nároků či požadavků na řídící pracovníky. Současní lídři a lídři 21. století se vyprofilovali postupným vývojem.
Na začátku dvacátého století to byli zejména podnikatelé, kteří hráli prim, v pozdějším období padesátých let minulého století nacházely uplatnění hlavně organizační typy manažerů a sedmdesátá léta vyžadovala hlavně nenahraditelné schopnosti vůdců. Takový vývoj je přirozený, když si uvědomíme ještě jednu skutečnost v souvislosti s konkrétním stadiem vývoje organizace. Nové firmy potřebují podnikatele, zaběhnuté a rozvíjející se zase manažery a ty, kteří musí zvládnout nejen narůstající konkurenční tlak, ale i turbulenci změn podnikatelského prostředí zase vůdce. Často se však při používání manažerské terminologie setkáváme se dvěma velmi častými a přitom vážnými chybami ve vnímání pojmů manažer a lídr. První a asi nejčastější chybou bývá ztotožnění pojmů manažer a vůdce. Druhou zase postavení lídra – vůdce ve formálním a věcném zařazení v podniku.
Vůdcové jsou řídící pracovníci,
kteří mají schopnost přesvědčit jiné, aby se s nadšením snažili dosáhnout stanovený cíl, aktivizují pracovní skupiny, dokážou stejně motivovat, orientují se na realizaci cíle. Tyto svoje schopnosti však dokážou uplatňovat a efektivně zužitkovat i v náročných situacích, když podnikatelské prostředí nevykazuje znaky standardního vývoje, ale musí v zájmu vlastní existence pružně a efektivně reagovat na změny s pozitivním, ale častěji i s hrozícím negativním dopadem. Platí tedy fakt, že každý vůdce je manažerem, ale ne každý manažer může být lídrem. To se stává jen tehdy, když disponuje určitými charakteristickými osobnostními rysy, získanými děděním, vlohami, které se nedají naučit. Patří k nim dynamičnost (ochota převzít iniciativu, energičnost při snaze o dosažení cíle), motivace (vyvinutá potřeba vést a ovlivňovat jiné), integrita (čestnost a pravdomluvnost v jednání s ostatními, sebedůvěra (rozhodnost, asertivita a jistota), inteligence (verbální a numerické schopnosti, schopnost zpracovávat a používat složité informace) a nakonec znalosti (znalost práce, organizace, odvětví). Mezi vůdcovstvím a managementem je v současné době intenzivní globalizace ekonomiky, rozvoje vědy a techniky mnohem těsnější vztah, než si mnozí teoretici a praktici managementu dokážou připustit.
Původní pojetí vůdcovství, které označujeme i pojmem leadership, se orientuje spíše na kvalitu interpersonálních vztahů v menších pracovních kolektivech, maximálně v jedné organizaci. Proto se tento pojem vnímá ne zcela správně jako metodologická pomůcka pro management lidských zdrojů a vyžaduje se její praktické uplatňování – jakou součásti pracovní agendy managementu lidských zdrojů – jen v této oblasti řízení. Za součást povinností výkonných manažerů v organizaci ji nepovažuje nikdo. Uvedené nedostatky způsobují vážnou krizi vůdcovství a brání tak uplatňování zásad jeho dlouhodobého a současně udržitelného rozvoje v našem století.
Kreativní týmy a vůdcovství
- Interpretační nedostatky vůdcovství lze v principu snadno odstranit dostatečnou informovaností a agitací na všech úrovních řízení. Vážnějším problémem se však v současnosti stává trend v organizování lidí v pracovních kolektivech a samotná struktura pracovního kolektivu. Progresivní vývoje technologií, techniky a stupňující se nároky zákazníků na finální produkt v převážné většině oblastí, v nichž současné podniky působí, způsobuje formování týmů složených z kreativních, bystrých lidí s různými schopnostmi, vědomostmi a dovednostmi. Formují se tzv. heterogenní týmy, které odlišně přistupují k respektování mocenské a odborné autority. A tu vzniká problém. Kreativní týmy pracují na jiných pravidlech sociální koexistence, než tradiční homogenní pracovní kolektivy. Vytvářejí si své vlastní normy jednání, což znamená, že jen do určité míry akceptují normy tvořené vlastní organizací. Implementace formálních pravidel je prakticky nemožná. S vlastními normami jednání souvisí i vytváření vlastního společného jazyka. Ten obsahuje a sjednocuje pojmový aparát, který má každá organizace v závislosti na profesním zaměření svůj vlastní, specifický a jen členové týmu mu plně rozumí. Členové heterogenního týmu se jen neradi přizpůsobují autoritě z pozice moci. Jde o tom, že mocenská autorita u nich nemá respekt a upřednostňují jen odbornou autoritu svých partnerů. Jak tedy vést kreativní tým? Jedinou možnou cestou je virtuální vůdcovství. To v praxi znamená, že vůdcovskou roli si členové kolektivu dobrovolně odevzdávají. Roli přebírá ten člen týmu, který je odborníkem na řešený aktuální problém, jehož vyřešení je klíčové pro úspěšný výsledek určité fáze postupu řešení, určité participativní části, na níž se podílejí všichni členové týmu. S představou o respektování virtuální odborné autority souvisí i fakt, že členové kreativního týmu automaticky očekávají, že všichni budou respektovat jejich odbornou autoritu.
Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že komunikační priority pracovních kolektivů se mění, priorita „o čem se komunikuje“ ustupuje prioritě „jak se postupuje“. Tak se spolu s určitými příznačnými charakteristikami současných heterogenních týmů a jejich řídících pracovníků vytváří nový, tzv. otevřený model komunikace (www.modernirizeni.cz), vyznačující se následujícími složkami:
- Intenzita komunikace.
- Angažovanost.
- Zvědavost.
Intenzita komunikace má přímý dopad na tvořivou atmosféru týmu. Ale jen za předpokladu,
že je rovnoměrně rozdělena mezi všechny členy, protože jen tehdy lze posoudit všechny aspekt týmem řešeného problému a využít potenciál všech členů.
Angažovanost je měřítkem podílu jednotlivých členů k přijímání klíčových rozhodnutí.
Angažovanost jednotlivých členů v interní komunikaci je obrazem rozdělení tvořivé energie mezi členy (www.modernirizeni.cz). Při změně intenzity komunikace (například bude zvýšená intenzita jen mezi některými členy týmu) vzniká silný předpoklad, že pracovní kolektiv se dále člení na částečné pracovní skupinky, které mezi sebou nekomunikují na požadované úrovni, ale v rámci jednotlivých skupinek je intenzita komunikace mnohem vyšší. Vznik částečných týmů pak narušuje přijímání kolektivních rozhodnutí ve prospěch vlastních preferencí.
Zvědavost je hnacím motorem komunikace heterogenních pracovních kolektivů s externím
prostředím. Dotýká se výměny informací potřebných pro tvořivou atmosféru členů týmu a její blokace by byla pro výsledný efekt týmu kontraproduktivní.
Vysoká míra zvědavosti, jakési prahnutí po informacích, nemůže být zákonitě jednostranná a podpořit ji má smysl. Podporuje totiž úspěšnost inovačních aktivit současných organizací a jejich heterogenních týmů.
Důsledkem otevřeného modelu komunikace a uplatňování jeho aspektů je partnerský dialog členů týmu mezi sebou, jakož i s nadřízeným. V mnoha současných organizacích je však ještě stále nepřekonatelným problémem současných manažerů, kteří si ani neumí představit, že by jejich podřízení rovnocenně participovali na přípravě manažerských rozhodnutí, že by členové týmu byli takříkajíc jejich rovnocennými uvědomělými a kompetentními partnery. A tak si sami řídící pracovníci vytvářejí bariéru pro vytváření participace a tzv. interního dialogu. A o co jde?
Interní dialog představuje účinný a podpůrný nástroj pro formování vůdcovské role, odpovídající společenské a ekonomické situaci následující dekády 21. století. Jeho efektivní uplatnění zase klade na členy týmu, ale hlavně na manažery, určité požadavky. Intimita dialogu – manažeři se stávají jen účastníky dialogu, ne vlastníky informačních zdrojů a kanálů, jejichž prostřednictvím dialog probíhá, neplní už ani roli regulátora.
Obsahové zaměření dialogu – diskuse se musí dotýkat základních a zásadních otázek fungování organizace. Cílová orientace dialogu – diskuse musí být efektivní, tedy jejím výstupem musí být konkrétní závěr, určitý konsensus, přijatelný pro všechny členy týmu. Požadavky otevřeného dialogu jsou v praktické aplikaci velmi náročné, kladou velké nároky na aktéry, kteří musí pracovat v prostředí vzájemné důvěry, osobní komunikace bez bariér a předsudků či strachu, k čemuž by jim měl být řídící pracovník maximálně nápomocný. Očekává se také, že informace a závěry z takových diskusí nebudou nikým z účastníků zneužity pro jakékoliv účely, nejčastěji však pro dosažení jinak nedosažitelné mocenské autority. Je to velmi náročné, ale jen tak bude mít otevřený dialog svoji interakci a ve velké míře pomůže členům týmu a jejich vůdcům získat vědomí, že jsou v kolektivu, ve které pracují, ostatními vnímáni.
Závěr
Na první pohled by se zdálo, že něco tak nehmatatelné, zdánlivě neviditelné a abstraktní, jako globalizace, se nedá transparentně promítnout do života lidí, každodenně vykonávajících svoji práci v různých organizacích, pod vedením různých řídících pracovníků. Ke konkretizaci však vede nevyhnutelnost přizpůsobovat tuto rutinní každodenní práci výkonných a řídících pracovníků požadavkům na rozvoj podnikatelské výkonnosti organizací, a to nejen optikou kvantitativních, ale ve stejné míře i kvalitativních ukazatelů.
Ing. Oľga Poniščiaková, PhD.
| |
| |
Termíny pro praxi v listopadu 2014
10. 11.
Pondělí (za sobotu 8. 11.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. 11.
Čtvrtek |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za říjen 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za říjen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za říjen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
25. 11.
Úterý |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2014 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Předložení výpisu z evidence za říjen 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
30. 11.
Neděle |
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. prosince 2014. |
| Daň z nemovitostí |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. prosince 2014. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
15.10.
|
16.10.
|
17.10.
|
20.10.
|
21.10.
|
22.10.
|
23.10.
|
24.10.
|
27.10.
|
28.10.
|
29.10.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,031
|
18,969
|
18,808
|
18,834
|
18,93
|
19,075
|
19,19
|
19,239
|
19,239
|
19,209
|
19,209
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
9,077
|
9,001
|
8,701
|
8,733
|
8,793
|
8,691
|
8,784
|
8,781
|
8,781
|
8,617
|
8,617
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,083
|
14,084
|
14,086
|
14,056
|
14,092
|
14,117
|
14,159
|
14,16
|
14,16
|
14,166
|
14,166
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,555
|
3,55
|
3,529
|
3,501
|
3,523
|
3,535
|
3,566
|
3,577
|
3,577
|
3,573
|
3,573
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,7
|
3,7
|
3,699
|
3,692
|
3,701
|
3,708
|
3,718
|
3,72
|
3,72
|
3,722
|
3,722
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,545
|
27,545
|
27,545
|
27,49
|
27,565
|
27,61
|
27,69
|
27,695
|
27,695
|
27,705
|
27,705
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
48,534
|
48,483
|
48,011
|
47,833
|
48,084
|
48,326
|
48,742
|
48,865
|
48,865
|
48,784
|
48,784
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,808
|
2,804
|
2,786
|
2,764
|
2,781
|
2,789
|
2,812
|
2,82
|
2,82
|
2,817
|
2,817
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,598
|
3,596
|
3,594
|
3,587
|
3,595
|
3,603
|
3,61
|
3,609
|
3,609
|
3,611
|
3,611
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,445
|
35,426
|
34,945
|
34,905
|
35,204
|
35,346
|
35,595
|
35,764
|
35,764
|
35,651
|
35,651
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,784
|
1,779
|
1,764
|
1,771
|
1,793
|
1,803
|
1,816
|
1,813
|
1,813
|
1,804
|
1,804
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,36
|
20,327
|
20,416
|
20,148
|
20,17
|
20,275
|
20,391
|
20,267
|
20,267
|
20,259
|
20,259
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,967
|
1,963
|
1,937
|
1,935
|
1,954
|
1,972
|
1,977
|
1,994
|
1,994
|
1,992
|
1,992
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,044
|
2,048
|
2,028
|
2,018
|
2,038
|
2,052
|
2,075
|
2,069
|
2,069
|
2,076
|
2,076
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,364
|
19,138
|
19,07
|
19,071
|
19,162
|
19,233
|
19,442
|
19,516
|
19,516
|
19,424
|
19,424
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,978
|
7,978
|
7,978
|
7,962
|
7,983
|
7,996
|
8,02
|
8,021
|
8,021
|
8,024
|
8,024
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,981
|
8,988
|
8,917
|
8,943
|
8,997
|
9,012
|
9,044
|
8,973
|
8,973
|
8,975
|
8,975
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,667
|
6,634
|
6,586
|
6,546
|
6,593
|
6,632
|
6,686
|
6,674
|
6,674
|
6,67
|
6,67
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,621
|
1,615
|
1,586
|
1,588
|
1,595
|
1,602
|
1,612
|
1,616
|
1,616
|
1,61
|
1,61
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
32,35
|
32,276
|
32,22
|
32,039
|
32,193
|
32,28
|
32,462
|
32,489
|
32,489
|
32,49
|
32,49
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,322
|
3,287
|
3,257
|
3,28
|
3,286
|
3,3
|
3,304
|
3,321
|
3,321
|
3,301
|
3,301
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,125
|
17,06
|
17,092
|
17,032
|
17,169
|
17,295
|
17,399
|
17,183
|
17,183
|
17,201
|
17,201
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,553
|
6,545
|
6,515
|
6,496
|
6,527
|
6,546
|
6,555
|
6,557
|
6,557
|
6,56
|
6,56
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,242
|
6,24
|
6,222
|
6,221
|
6,24
|
6,251
|
6,268
|
6,262
|
6,262
|
6,259
|
6,259
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
53,36
|
53,215
|
52,541
|
52,525
|
52,576
|
52,73
|
53,098
|
52,1
|
52,1
|
51,672
|
51,672
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,086
|
17,03
|
16,95
|
16,84
|
16,969
|
17,02
|
17,183
|
17,139
|
17,139
|
17,125
|
17,125
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,007
|
2,993
|
2,996
|
3,003
|
2,998
|
3,001
|
3,005
|
3,014
|
3,014
|
2,993
|
2,993
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,803
|
22,818
|
22,839
|
22,766
|
22,85
|
22,881
|
22,958
|
22,963
|
22,963
|
22,97
|
22,97
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
66,986
|
66,886
|
66,512
|
66,21
|
66,769
|
67,035
|
67,516
|
67,5
|
67,5
|
67,356
|
67,356
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,556
|
9,578
|
9,501
|
9,541
|
9,588
|
9,654
|
9,721
|
9,775
|
9,775
|
9,776
|
9,776
|
| USA |
dolar
|
USD
|
21,777
|
21,745
|
21,61
|
21,439
|
21,573
|
21,635
|
21,814
|
21,877
|
21,877
|
21,85
|
21,85
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,669
|
34,611
|
34,571
|
34,554
|
34,819
|
34,952
|
35,014
|
35,115
|
35,115
|
35,196
|
35,196
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,824
|
5,838
|
5,836
|
5,777
|
5,762
|
5,802
|
5,828
|
5,78
|
5,78
|
5,766
|
5,766
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 3/2015 (IX/2014)
- Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
- Smlouvy dle zákona o obchodních korporacích – Ing. Vladimír Hruška
- Vzory smluv dle ZOK – JUDr. Jana Drexlerová
- Živnostenský zákon – novela – JUDr. Irena Fleischmanová
- Zákon o zaměstnanosti – novela – JUDr. Ladislav Jouza
- Postavení a povinnosti prodávajícího podle nové právní úpravy – JUDr. Jiří Nesnídal
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11/2014 (X/2014)
- Změny zákona o DPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015 – Ing. Václav Benda
- Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 – Mgr. Olga Bičáková
- Příjmy a výdaje ze služebnosti - Ing. Eva Sedláková
- Drobný HM, účetnictví a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- DPH při prodeji knih, novin a časopisů - Ing. Václav Benda
- Exekuce pozastavením řidičského průkazu - JUDr. Jana Drexlerová
- Jak dále v úrazovém pojištění - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 11/2014 (X/2014)
- DPH a obchodování se zbožím – Ing. Václav Benda
- Fúze obchodních korporací – účetně a daňově – Ing. Luděk Pelcl
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11/2014 (X/2014)
- Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 - JUDr. Ladislav Jouza
- Firemní pracovní řád - JUDr. Ladislav Jouza
- Smlouva o smlouvě budoucí - JUDr. Jana Drexlerová
- Právní důsledky nelegální práce - JUDr. Jana Drexlerová
- Cestovní náhrady - JUDr. Eva Dandová
- Svěřenský fond – vymezení a zdanění - Ing. Ivan Macháček
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 11/2014 (X/2014)
- Novela zákona o DPH – zavedení režimu jednotného správního místa - Ing. Zdeněk Kuneš
- Antidiskriminační zákon v praxi veřejné správy - JUDr. Ladislav Jouza
- Výběrové řízení úředníků ve VS – JUDr. Zdeněk Budovec
- Společenství vlastníků v podmínkách NOZ – Ing. Karel Janda
- Postavení ombudsmana – JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 10-11/2014 (X/2014)
- Novela zákona o DPH – Ing. Václav Benda
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematika:
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 4/2014 (XI/2015)
- Zákon o zaměstnanosti s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza
- Novela zákona o DPH – Ing. Václav Benda
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2014 (XI/2014)
- Daňové zvýhodnění na děti včetně navrhovaných změn pro r. 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Nový systém opravných položek - Ing. Martin Děrgel
- Daňová optimalizace - Ing. Ivan Macháček
- Inventarizace - Ing. Vladimír Hruška
- Metoda ocenění souboru majetku - Ing. Zdenka Cardová
- Počítačová kriminalita - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2014 (XI/2014)
- Vedení účetnictví pro podnikatele - Ing. Zdenka Cardová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2014 (XI/2014)
- Zákon o důchodovém pojištění - novela - Ing. Antonín Daněk
- Nová daňová podpora péče o dítě zaměstnance – novela - Ing. Martin Děrgel
- Personální agendy v roce 2015 - JUDr. Ladislav Jouza
- Neplacené volno a neomluvená absence - JUDr. Eva Dandová
- Průměrný výdělek – stále aktuální problém - JUDr. Eva Dandová
- Zkušební doby z pohledu NOZ - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 12/2014 (XI/2014)
- Pracovnělékařské služby - JUDr. Ladislav Jouza
- Okamžité zrušení pracovního poměru - JUDr. Eva Dandová
- Postavení ombudsmana – JUDr. Jana Drexlerová
- Nemoci z povolání – změny – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 12/2014 (XI/2014)
- Inventarizace - Ing. Martin Děrgel
- Účetní závěrka za r. 2014 – Karel Starý
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematika:
Vzory smluv dle zákoníku práce (XI/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
|
|
| |
Vzory smluv a podání
S problematikou smluvních vztahů se mohou v různých situacích setkat nejen podnikatelé, ale týkají se široké veřejnosti. Smluvní typy, které byly do konce roku 2013 definovány v obchodním a občanském zákoníku přešly do nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Přinášíme Vám vzory smluv podle obou zákonů. V našem balíčku najdete cca 50 vzorů smluv (včetně CD).
Jsou určeny nejen pro podnikatele, fyzické osoby, daňové poplatníky, daňové poradce, živnostníky, účetní, auditory, ekonomy, zaměstnavatele, ale i pro všechny občany.
-
Poradce 3/2015 - Vzory smluv dle zákona o obchodních korporacích - sedm vzorů smluv dle ZOK
/A5, str. 272/
- PVS 11/2014 - Vzory smluv dle NOZ - pět vzorů smluv
/A4, str. 80/
- 1000 řešení 10-11/2014 - Vzory smluv dle NOZ - čtyři vzory smluv
/A5, str. 120/
- CD Vzory smluv dle NOZ zdarma
Cena balíčku je 572 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 286 Kč.
Ušetříte 286 Kč.
Movitý majetek - komplexně
Nový občanský zákoník počátkem roku změnil mnohé základní právní pojmy, jako je věc – hmotná věc – movitá věc a přinesl řadu nových definic – třeba právě u majetku. Jak je to s hmotným majetkem z pohledu účetnictví, daní z příjmů a DPH?
Podrobně rozebrané téma movitého majetku najdete v našich příspěvcích, které jsou určeny pro daňové poplatníky, daňové poradce, podnikatele, živnostníky, účetní, auditory ....
-
DÚVaP 11/2014 - Movitý majetek - komplexně - příspěvek
/A5, str. 152/
- Poradce 12-13/2014 - Samostatné movité věci, účetnictví a daň z příjmů - příspěvek
/A5, str. 320/
- Daňové a nedaňové výdaje - příspěvek
/A5, str. 264/
- Aktualizace (I/1, I/2, I/3) - úplná znění zákonů zdarma
/A5, str. 256/
Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
Obchodování se zbožím z pohledu DPH
Každý z nás se v pracovním i osobním životě setkává se zbožím. Ale obchodování se zbožím z pohledu DPH není nijak jednoduchá záležitost. Zejména když se jedná o přemístění zboží z tuzemska nebo do tuzemska. Jak postupovat z hlediska DPH?
Komplexně rozebrané téma najdete v našich příspěvcích, které jsou určeny pro daňové poplatníky, daňové poradce, podnikatele, živnostníky, účetní, auditory ....
- DÚVaP 10/2014 - Obchodování se zbožím z pohledu DPH - příspěvek
/A5, str. 152/
- PVS 9/2014 - Dodání vybraných nemovitých věcí a DPH - příspěvek
/A4, str. 80/
- Aktualizace I/2 - Zákon o dani z přidané hodnoty - úplné znění zákona zdarma
/A5, str. 72/
- Poradce 7/2014 - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem zdarma
/A5, str. 288/
Cena balíčku je 354 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 250 Kč.
Ušetříte 250 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |