| |
TÉMA NOVIN
INVENTARIZACE NOVĚ |
INVENTARIZACE - NOVĚ
Rok 2012 přinesl některé změny, vyplývající z novely zákona o účetnictví, týkající se též provádění inventarizací. O jaké změny se jedná?
Právní úprava inventarizací
pro podnikatelskou sféru je poněkud strohá, ale neznamená to, že se jedná o činnost, kterou je možné opomíjet. Povinnost provádět inventarizaci majetku a závazků ukládá účetním jednotkám zákon c. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. Konkrétně se jedná o ustanovení § 6 odst. 3 zákona o účetnictví, ve kterém je uvedeno, že účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky. Zmíněné ustanovení pak dále odkazuje na upřesňující ustanovení § 29 a 30 zákona o účetnictví, ve kterých jsou stanoveny bližší pravidla a zásady pro provádění inventarizací.
V případě, pokud účetní jednotka inventarizaci neprovede, má to za důsledek, že její účetnictví nelze považovat za průkazné. Toto vyplývá konkrétně z ustanovení § 8 zákona o účetnictví. Inventarizace je tedy mimo jiné nástrojem k prokázání, že stav majetku a závazků ke dni účetní závěrky (řádné nebo mimořádné) odpovídá skutečnosti.
Novela zákona o účetnictví
Pro účely stanovení dalšího postupu při provádění inventarizací je nutné se blíže obeznámit se základními pravidly a zásadami uvedenými zejména v ustanoveních § 29 a 30 zákona o účetnictví. Určité změny v této oblasti přinesla nedávná novela zákona o účetnictví, provedená konkrétně na základě zákona č. 239/2012 Sb., kterým se mění zákon o účetnictví a další související zákony. Změny týkající se zákona o účetnictví jsou konkrétně uvedeny v části první zákona č. 239/2012 Sb. Novela zákona o účetnictví provedená zákonem č. 239/2012 Sb. nabyla účinnosti (až na některé v této souvislosti nedůležité výjimky) dnem 1. září 2012. Zákon č. 239/2012 Sb. obsahuje v části první čl. II. přechodná ustanovení. Jak přímo vyplývá z dotyčných přechodných ustanovení, uplatní se novelizovaná ustanovení poprvé v účetním období, které započalo v roce 2012 nebo později. Účetní jednotky mohou poprvé postupovat podle novelizovaného znění § 30 zákona o účetnictví dokonce již při periodické inventarizaci prováděné při účetní závěrce prováděné k 31. prosinci 2011 nebo později.
Dvě zásadní pravidla
v případě inventarizací stanovuje zákon o účetnictví v ustanoveních § 29 a 30.
Jedná se o pravidla:
- Kdy se inventarizace provádějí. Důležitým úkolem je určení časového okamžiku, ke kterému se inventarizace provádějí (zjišťuje skutečný stav). Podle tohoto hlediska se inventarizace rozlišují na periodické a průběžné.
- Jak se skutečné stavy zjišťují při inventarizaci. Jedná se o postup provádění inventury,
kdy rozlišujeme, zda se jedná o fyzickou nebo dokladovou inventuru. Kromě těchto základních pravidel a postupů je nutné také zajištění inventarizací po organizační stránce.
To znamená po personální stránce stanovit:
- Kdo bude provádět inventarizace,
- Co bude inventarizovat,
- Jaké mají dotyčné osoby povinnosti a pravomoci při provádění inventarizací.
Další pravidla při provádění inventarizací, týkající se ocenění, jsou pak zmíněna v ustanovení § 26. Jedná se zejména o zásady týkající se ocenění zásob, závazků a zohlednění případných předvídatelných rizik a možných ztrát, které se týkají majetku a závazků a jsou známy do okamžiku sestavení účetní závěrky.
Předmět inventarizací
Zákon o účetnictví stanoví v § 8 odst. 3 povinnost provádět inventarizaci v případě majetku a závazků. Inventarizace se však neomezují jen na majetek a závazky. Jak vyplývá z § 30 odst. 12 zákona o účetnictví, ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
Možnost stanovení tzv. „rozhodného dne“
je skutečnou novinkou, kterou přinesla novela zákona o účetnictví. Rozhodný den je možné stanovit jak v případě periodické inventarizace, tak v případě průběžné inventarizace. Rozhodným dnem se rozumí „den, ke kterému účetní jednotka zjišťuje skutečný stav a který předchází rozvahovému dni“. Zjišťování skutečného stavu se pak dokončí podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto rozhodným dnem a rozvahovým dnem.
Příklad
Účetní jednotka rozhodla v případě majetku, evidovaného na účtu 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí o provedení periodické inventarizace. Účetním obdobím je kalendářní rok 2012. Rozvahovým dnem je 31. 12. 2012. Jako rozhodný den, ke kterému budou zjišťovány skutečné stavy, určila 31. 10. 2012. Dokončení zjišťování skutečného stavu uvedeného majetku k rozvahovému dni 31. 12. 2012 pak provedla podle účetních záznamů, kterými byly prokázány přírůstky a úbytky majetku, které nastaly mezi dnem 31. 10. 2012 a 31. 12. 2012.
Vzhledem k tomu, že se jedná o periodickou inventarizaci, nemusí být splněna podmínka uvedená v § 29 odst. 2, že se jedná o dlouhodobý movitý majetek, který je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Pro zahájení a ukončení periodické inventarizace však musí být dodrženy časové podmínky uvedené v § 30 odst. 6 zákona o účetnictví.
Příklad
Účetní jednotka rozhodla v případě zásob zboží, evidovaných na úctu 132 – Zboží, o provedení průběžné inventarizace. Dále rozhodla o provedení průběžné inventarizace v případě majetku, evidovaného na úctu 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Účetním obdobím je kalendářní rok 2012. Rozvahovým dnem je 31. 12. 2012. Jako rozhodný den, ke kterému budou zjišťovány skutečné stavy, určila 30. 9. 2012.
Uvedený postup, to znamená provedení průběžné inventarizace, je možný pouze v případě, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 29 odst. 2 zákona o účetnictví. Tyto podmínky již byly uvedeny výše v textu, proto nejsou nyní podrobněji popisovány.
Příklad
Obdobná situace, jako v předchozích příkladech. Liší se v tom, že účetní jednotka stanovila jako rozhodný den 31. 1. 2013.
Uvedený postup by byl v rozporu s § 30 odst. 4 zákona o účetnictví. Rozhodný den musí předcházet rozvahovému dni, což by v daném případě nebylo splněno, neboť rozvahovým dnem je 31. 12. 2012.
Omezující časové podmínky
Zákon o účetnictví doposud stanovoval omezení, týkající se vymezení období, ve kterém lze provést fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne. Období pro provedení fyzické inventury hmotného majetku bylo pro tento případ limitováno na období posledních 4 měsíců účetního období, popřípadě na první měsíc následujícího účetního období. Současně bylo nutné prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním měsíci tohoto období.
Příklad
Účetní jednotka, která má za účetní období kalendářní rok, sestavuje řádnou účetní závěrku k 31. 12. Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nebylo možné provést ke konci rozvahového dne, mohla provést podle dříve platného znění v průběhu období od 1. září běžného roku do 31. ledna následujícího roku. Účetní jednotka mohla tedy při řádné účetní závěrce k 31. 12. 2011 uskutečnit inventuru například k 31. 1. 2012 (tj. v prvním měsíci následujícího účetního období) a stavy zjištěné fyzickou inventurou opravit o přírůstky, případně úbytky dotyčného majetku, ke kterým došlo v období od 1. 1. 2012 do 31. 1. 2012.
POZOR! Novela zákona o účetnictví přináší určitou změnu. V případě, pokud účetní jednotka provádí periodickou inventarizaci, platí nově následující časová omezení:
- inventura může být zahájena nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem,
- inventura musí být ukončena nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 12/2012)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ZÁSADNÍ ÚPRAVY, KTERÉ PŘINESLA NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ
Zákon č. 239/2012 Sb. změnil některá ustanovení, jež se vážou k provádění inventarizací.
Jaké zásadní úpravy přinesla novela zákona o účetnictví, pokud jde o provádění inventarizací?
Pro provádění inventarizací platí nadále hlavní zásady, uvedené ve třech odstavcích § 29 zákona o účetnictví (dále jen „zákona“). Jde o podstatné zásady, které lze shrnout následovně:
- zůstává nadále de?nice inventarizací (zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků a ověření, zda tento stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví),
- dále zůstává časová a věcná vazba inventarizací k ověření účetních závěrek (řádných či mimořádných) – forma periodických inventarizací,
- trvá možnost provádět tzv. „průběžné inventarizace“ (pouze u zásob), u nichž se účtuje podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží,
- účetní jednotky jsou i nadále povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení,
- zvláštní prováděcí předpis stanoví požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek.
Změny v obsahu § 30 zákona o účetnictví
Novela formulačně a obsahově nově vymezila, doplnila a upravila text § 30, který se týká zejména konkrétních způsobů provedení fyzických inventur, porovnávání skutečných a účetních stavů a v neposlední řadě i možnosti jednoduššího postupu v případě prokazování přírůstků a úbytků majetku a závazků, které nastaly mezi dnem, kdy byl zjištěn skutečný stav a rozvahovým dnem.
Stručně řečeno, nově se v odst. 1 určuje, že:
- skutečné stavy se zaznamenávají v inventurních soupisech, zjišťují se:
a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo
b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
Poznámka: Nově použitým rozhraním mezi fyzickou a dokladovou inventurou je možnost či nemožnost vizuálního ověření, což je praktické a jednoduché pravidlo.
Rovněž jasné pravidlo je uvedeno v nově formulovaném odst. 2, a sice fakt, že účetní jednotky postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur atd. Ve třetím odstavci se opětovně konkrétně uvádí (stejně jako v původní vyhlášce o inventarizacích, platné před rokem 1989), že účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, příp. mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.
I zde se stává zákon čitelnější a konkrétnější. Velmi důležité je ustanovení odst. 4. Zde se pro periodické inventarizace umožňuje účetním jednotkám při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (rozhodný den), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
Poznámka: Dosavadní postup ve věci opravy stavů fyzické inventury o přírůstky a úbytky majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období byl nejednoznačný, zákon jednoznačně neumožňoval použít přírůstky a úbytky majetku pouze ze zápisů účetnictví. Jde tedy jednoznačně k vyjasnění celého možného postupu. Obdobně se může postupovat u průběžných inventarizací (odst. 5). V odst. 6 (dříve odst. 4) došlo k zásadní úpravě: v písm. a) se nově vymezují lhůty pro zahájení inventur a jejich ukončení. Nadále zůstává možnost zahájit inventuru 4 měsíce před rozvahovým dnem, avšak jednoznačně se nově:
- vymezuje lhůta pro ukončení inventury, a to nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni a
- nepovoluje se zahájení inventur v prvním měsíci následujícího účetního období.
Poznámka: Z úpravy plyne to, že účetní jednotky mohou zahájit inventuru v rozmezí posledních 4 měsíců před rozvahovým dnem, dokončit ji mohou až do dvou měsíců následujícího účetního období, avšak nemohou zahájit inventuru v prvním měsíci následujícího účetního období.
V odst. 7 (dříve převážně odst. 2) se de?nují inventurní soupisy. Oproti dřívější dikci de?ničních ustanovení písm. b), kde byla uvedena povinnost podpisového záznamu osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písm. a) a podpisového záznamu osoby odpovědné za inventarizace se změnila odpovědnost za inventuru – je to logické, neboť osoba odpovědná za vyplnění inventurních soupisů odpovídá zejména jednoznačně za obsah a provedení inventury.
Vedle dosavadních informací, které musí obsahovat inventurní soupisy (a jež byly stanoveny v cit. odst. 2), nově je třeba uvádět pod písm. f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka a v písm. g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila. V samostatném písm. d) je třeba uvést ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila. V samostatném písm. e) je třeba uvést ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventarizace, ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila. Další ustanovení, uvedená v novelizovaném § 30, která se týkají možnosti nahrazení inventurních soupisů při průběžné inventarizaci průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů, je i nově beze změny. To se týká i inventarizace kulturních památek a de?nice inventarizačních rozdílů (dříve odst. 6, nyní odst. 10) – i zde nedošlo k žádným změnám.
POZASTAVENÍ ČINNOSTI A INVENTARIZACE MAJETKU
Podnikatel, FO, má pozastavenou činnost.
Může podnikatel přesto vystavit fakturu na prodej zboží, které má ve skladu? Jak je to s inventarizací zásob zboží?
Dotaz je položen velmi stručně a k jeho zevrubnému zodpovězení chybí celá řada informací. Především je třeba vyloučit, že podnikatel má zakázáno podnikání, resp. mu byl odebrán
ŽL. Dále je třeba vycházet z toho, zda skutečně pozastavil činnost v souladu se zákonem o daních z příjmů. Často podnikatelé považují za pozastavení činnosti i okolnost, kdy na krátký čas přestanou podnikat (např. kvůli nemoci několik měsíců nepodnikají). Takovéto přerušení činnosti nelze hodnotit a klasi?kovat jako pozastavenou činnost. Tou je pouze postup, který je realizován v souladu s § 23 a platí pro případy, kdy podnikatel ukončí svou činnost, ale i v případech kdy přeruší svou činnost (viz poslední odstavec v odst. 8 § 23). Důležité je, aby podnikatel dodanil pohledávky, s výjimkou pohledávek v § 24 odst. 2 písm. y), dále se upraví základ daně i o závazky, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, dále se upraví o cenu nespotřebovaných zásob a zůstatky vytvořených rezerv na opravy. Podrobnosti jsou uvedeny v citovaném ustanovení. Pochopitelně je vhodné, aby podnikatelé, kteří se rozhodli ukončit činnost, maximálně usilovali o to, aby odprodali zásoby, popř. další majetek ještě před ukončením podnikatelské činnosti, čímž si velmi usnadní celkový postup, zejména po ukončení činnosti (jak se zbavit zásob, hmotného majetku atd.). Podobně je tomu při prodeji hmotného majetku, např. automobilu. Prodá-li jej podnikatel v době, kdy plyne časový test, za tržní cenu (např. již odepsaný automobil či jiný hmotný majetek), popř. za vyšší cenu než byla cena zůstatková ještě neodepsaného hmotného majetku, rozdíl, o který příjmy převyšují tyto hodnoty (nula až zůstatková cena), tedy zisk z prodeje, tvoří základ daně v tom zdaňovacím období, ve kterém byl příjem uskutečněn. Výprodeje zboží, resp. jejich prodej za nižší než nákupní cenu, popř. za cenu rovnou nákupní ceně, je obchodní strategie podnikatele a nemůže být ze strany správce daně napadena, pokud
nejde o záměrné snížení daňového základu provedeného prodejem zásob osobě blízké, jak je de?nována v § 23 odst. 7 za cenu jinou než obvyklou.
To v praxi znamená, že prodej zásob se může uskutečnit jak před ukončením činnosti, tak po ukončení činnosti: ve druhém případě, tedy při prodeji po ukončení podnikání, je postup následující:
a) podnikatel dodaní zásoby zboží (pokud však správně dodanil zásoby dle § 23 odst. 8 bod 2.) nikoliv v plné prodejní ceně, rozdíl, kterým prodejní cena přesahuje cenu pořizovací (nákupní, skladovou). Pokud prodá zásoby za cenu rovnou ceně pořizovací nebo za cenu nižší, nedodaňuje pochopitelně nic,
b) zásoby po zdanění jsou soukromým vlastnictvím bývalého podnikatele.
Při jejich event. prodeji za jakoukoliv cenu se prodej zdaňuje podle § 10 ZDP. Prodej touto formou je osvobozen tehdy, pokud celková výše příjmů z prodeje nepřesáhne za zdaňovací období 20 tis. Kč. Vlastní odprodej zásob, vztahující se na uvedený případ podnikatele (přerušil činnost a vedl DE) je možno provést i na tzv. fakturu. Faktura (nikoliv daňový doklad) není právně de?novaný institut, jde o zvyklostní formulář, který nemá stanovené náležitosti (na rozdíl od daňového dokladu, který je obsahově de?nován ZDPH). Proto může fakturu či obdobný písemný doklad vystavit i soukromá osoba pro vyjádření příslušných náležitostí, souvisejících s prodejem zásob, který je skutečně doprodejem soukromých zásob, nikoliv podnikáním. Tento prodej však může být proveden i bez tohoto formuláře (faktury). Je pochopitelné, že při takovémto soukromém prodeji nemůže bývalý podnikatel vystupovat ještě jako podnikatel (nemůže použít IČO, registrační číslo z Živnostenského úřadu apod.). Jde skutečně o prodej soukromý, nikoliv podnikání.
Při vedení účetnictví
V případě, že podnikatel, který odprodává zásoby po přerušení podnikání, vedl účetnictví, nemusí při přerušení zásoby dodaňovat, ostatní postup je totožný. Pokud by měl podnikatel pozastavenou činnost Živnostenským úřadem, musí postupovat v souladu s tímto zákazem. Pro event. soukromý odprodej (výprodej) zásob musí být vyloučeno, že tak může činit přes zákaz podnikat. Inventarizace zásob zboží
Podnikatel, který končí svou podnikatelskou činnost či ji přerušuje (viz výše), by měl provést inventuru zásob zboží, resp. i dalšího majetku a porovnat výsledky inventury se zápisy:
- v daňové evidenci či
- v účetnictví.
Tato inventarizace by měla být realizována časově tak, aby její výsledky byly dostatečně návazné na úkony, které nařizuje § 24 odst. 2 písm. y) – tj. na povinnost upravit základ daně o závazky, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, dále se upraví o cenu nespotřebovaných zásob a zůstatky vytvořených rezerv na opravy. Vlastní inventarizaci je třeba provést v souladu s obsahem ustanovení § 29 a 30 zákona o účetnictví. Tato ustanovení analogicky platí i na poplatníky, kteří vedou DE, tedy nejen na účetní jednotky, účtující podvojně. Vyplývá to explicitně z odvolání na zákon o účetnictví v § 7b Daňová evidence (viz odst. 3 – oceňování majetku a závazků a bodu 4., jenž stanoví povinnost ověřovat skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků poplatníkem k poslednímu dni zdaňovacího období). Při přerušení podnikání jde o takový den.
INVENTARIZACE POKLADNY
Ve společnosti s prodejnou se denně vystaví větší počet pokladních dokladů.
Musí společnost někde registrovat pokladnu a provádět uzávěrku pokladny? Stačí provádět inventarizaci pokladny v průběhu účetního období?
Z dotazů především nejsou zřetelné některé otázky, které souvisejí s problematikou pokladen, resp. registračních pokladen. Je patrné, že jde o společnost (PO, např. s.r.o.), která vlastní prodejnu s větším obratem zboží. V dotazu však není uvedeno, zda:
- jde o registrační pokladnu, pokladnu s čárovým kódem, napojenou on line na sklad ?rmy, popř. na jinou kon?guraci uspořádání skladové evidence prodejny či skladu a
- zda společnost (účetní jednotka) vede evidenci zásob způsobem A či způsobem B atd.
Povinnost vést registrační pokladny či jiné pokladny používané de?novanou jednoznačnou formou, stanovena není. V současné době tedy tato povinnost stanovena ze zákona není a není ani
povinnost někde registrovat pokladnu (jak je otázka formulována). V návaznosti na problémy s prodejem alkoholu obsahujícího metylalkohol a činností černého trhu však opět vzniká diskuse, zda registrační pokladny nemají být povinně zavedeny. Jinou otázkou jsou povinnosti, které účetní jednotce plynou z účetních a daňových předpisů. Ty se dotýkají jak evidence příjmů, pokladny, evidence stavů a pohybů zásob ve skladech a na prodejnách. Z těchto předpisů lze odvodit (v dané konstalaci organizace vedení prodejen a skladů) i to, jak má účetní jednotka postupovat v evidenci zásob a pohybu peněžních předpisů. Evidenci příjmů i stavů a pohybů zásob zboží či materiálu je účetní jednotka povinna prokazovat, čímž dokládá i zápisy na účtech hlavní knihy (syntetických účtech) i účtech analytických, přičemž platí, že účetním obdobím je rok (kalendářní, pokud není účetní a daňové období posunuto). Např. pokud účetní jednotka účtuje
zásoby dle způsobu B, je povinna prokazovat stav a pohyb zásob během účetního období v evidenci vedené ve skladové evidenci alespoň v hmotných jednotkách s uvedením jednotkové ceny tak, aby bylo možno tyto hodnoty propočítat i v Kč a dokumentovat účtování stavů a pohybů počátkem a koncem účetního období. Tato povinnost řadě ?rem není známa a spoléhají na to, že postačí účtování počátkem a koncem roku. Pokud jde o vlastní pokladny, je důležité, aby např. pro potřeby daňových kontrol mohla účetní jednotka (daňový poplatník) prokázat správnost evidence příjmů a pohybů peněžních prostředků i zásob. Z toho lze odvodit, že v řetězci systému účetnictví a evidence zásob a peněžních prostředků (zejména prokazování příjmů) je třeba i využít příslušných nástrojů, mezi které patří i registrační či jiné pokladny, které zajišťují příslušné podklady. Ze zákona však povinnost vedení registračních či jiných pokladen dnes nevyplývá, účetní jednotky i podnikatelé (fyzické osoby) mohou volit např. používání počítačů, ruční zpracování atd. Prokazovat však musí účetní zápisy (stavy a pohyby) v účetnictví a pro daňové účely těmi prostředky, které jsou průkazné
a umožňují vedení pravdivých záznamů. Pokud jde o inventarizace, podle zákona o účetnictví je třeba provádět inventarizace dle § 29 a § 30, a to alespoň jednou ročně (viz podrobnosti v cit. částech zákona o účetnictví). Provádění inventarizací pokladen resp. uzavírání účtů během roku (např. v měsíční periodicitě) je vhodné, nikoliv povinné. Aby účetní jednotka byla schopna sesouhlasit příslušné údaje účetních zápisů a ověřit stavy zásob prodejny a skladů, je však měsíční uzavírání velmi žádoucí, neboť dosahování souhlasných dat až v roční periodicitě je prakticky velmi obtížné a vyžaduje značné úsilí. V neposlední řadě je v zájmu majitele ?tmy, aby účetnictví bylo vedeno průkazně a i v měsíční periodicitě ověřováno (stavy pokladny, zásob), aby si ochránil svůj majetek před krádežemi ze strany zákazníků či zaměstnanců. To však je záležitost zcela dobrovolná a nevyplývá z obecně platných předpisů. Způsob ověřování a prokazování údajů účetnictví a zdrojů, z nichž jsou čerpány údaje o syntetických a analytických zápisech, není předepsán a to se týká i používání pokladen či jiných prostředků pro zpracování a prokazování tržeb, peněžních prostředků a pohybů a stavů zásob (např. na bázi čárového kódu apod.).
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1 000 řešení 12/2012)
|
|
| |
Částka číslo 143/2012 ze dne 23.11.2012
387/2012 Vyhláška o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny
388/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
389/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.
Částka číslo 144/2012 ze dne 23.11.2012
390/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
391/2012 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přijatému Parlamentem dne 6. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 17. září 2012
392/2012 Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013
393/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
394/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění vyhlášky č. 542/2002 Sb.
395/2012 Sdělení Národního bezpečnostního úřadu o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána
Částka číslo 145/2012 ze dne 26.11.2012
396/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka číslo 146/2012 ze dne 27.11.2012
397/2012 Zákon o pojistném na důchodové spoření
398/2012 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o pojistném na důchodové spoření, přijatému Parlamentem dne 7. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 24. září 2012
399/2012 Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření
400/2012 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, přijatému Parlamentem dne 7. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 24. září 2012
Částka číslo 147/2012 ze dne 27.11.2012
401/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
402/2012 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přijatému Parlamentem dne 5. září 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 12. září 2012
Částka číslo 148/2012 ze dne 27.11.2012
403/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony
404/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
405/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb.
406/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 149/2012 ze dne 27.11.2012
407/2012 Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka číslo 150/2012 ze dne 30.11.2012
408/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
409/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb.
410/2012 Vyhláška o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření
411/2012 Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice
412/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů
413/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve znění pozdějších předpisů
414/2012 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka číslo 151/2012 ze dne 30.11.2012
415/2012 Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Částka číslo 152/2012 ze dne 30.11.2012
416/2012 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů
417/2012 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
|
|
| |
MANAŽERSKÉ ROLE A JEJICH ZMĚNA V 21. STOLETÍ
Role je způsob chování očekávaný od nositele pozice v podniku. Popis práce vyjadřuje jeho pracovní náplň. Ostatní členové pracovního kolektivu očekávají, že tyto povinnosti bude dotyčný řádně plnit, současně ale také předpokládají, že se přitom bude chovat způsobem, který je v souladu s hodnotami a normami podniku.
ÚKOLY MANAŽERA – od manažera se v podniku očekává, že bude rozvíjet potenciál svých podřízených a současně vytěžovat a využívat maximálně jejich kapacity ve prospěch organizace (Bělohlávek et al., 2001). Šuleř (2008) popisuje základní role manažera následovně:
- Interpersonální (schopnost vést lidi, pracovat efektivně v týmu, komunikovat, řešit konflikty a vyjednávat).
- Informační (efektivní shromažďování informací, stanovení jejich rozsahu a interpretace, poskytování zpětné vazby, vedení porad a prezentování).
- Rozhodovací (schopnost myslet analyticky, kreativně, řešit problémy).
- Organizační (plánování, kontrolování a řízení změn).
- Motivační (motivace podřízených, hodnocení výkonu, delegování, koučování a mentoring).
Mitzberg
(in: Hroník, 2008) vymezil role manažera obšírněji – tedy jako 3 role manažera, z nichž každá má ještě své podrole, takže celkově je jich deset:
1. Informační role
a) Role sledovatele – manažer sbírá a vyhodnocuje informace o konkurenci a trhu.
b) Role šiřitele – manažer zabezpečuje distribuci informací ke správným lidem, kteří je potřebují ke své práci.
c) Role mluvčího (vyslance) – manažer zastupuje své lidi a organizační jednotku.
2. Interpersonální role
a) Role formální autority – role symbolu, má ceremoniální charakter.
b) Role vůdce – manažer koordinuje, vede a kontroluje lidi.
c) Role styčného důstojníka – manažer udržuje dobré vztahy s lidmi mimo svůj útvar pro dobrou spolupráci a součinnost v případě potřeby.
3. Rozhodovací role
a) Role podnikatele – manažer se snaží být o krok napřed, reagovat s předstihem, předvídat vývoj na trhu, vyhledávat novinky.
b) Role eliminátora – manažer musí velmi rychle reagovat na každou odchylku, aby dokázal stabilizovat situaci.
c) Role alokátora – manažer se snaží co nejúčelněji disponovat se zdroji, které má k dispozici.
d) Role vyjednavače – manažer zabezpečuje své organizační jednotce co nejvýhodnější postavení, obhajuje její zájmy.
V literatuře najdeme i méně strukturované pojetí manažerských rolí. Jak uvádí Magretta (2004, str. 15), skutečný přínos managementu tkví v jeho schopnosti přeměnit složitost (komplexnost) a specializovanost na výkonnost. Tím, jak se světová ekonomika ve stále větší míře opírá a využití odborných znalostí a jak se stává propojenější, bude i práce stále více specializovanější a komplexnější. Také managament bude mít významnější roli v podmínkách podniků. To potom vytváří paradox v samotné podstatě moderních ekonomik: Čím vzdělanějšími a specializovanějšími se lidé stávají, tím víc potřebují druhé k tomu, aby mohli podávat výkon. Hroník (2008) definuje manažera jako člověka, který přeměňuje odbornost a schopnosti druhých ve výkonnost všech. Využívá k tomu především lokomoční sílu a kohezi, což jsou dvě síly, bez nichž přeměna nenastane. Manažer uvádí věci do pohybu a dává lidi dohromady, vytváří kohezi. Při uplatnění lokomoční síly je role manažera často diferencující, například při hodnocení a odměňování. Při vytváření koheze naopak integrující. Kromě kompetencí na straně odborníků a dvou sil na straně manažera mají na výkonnost vliv i další proměnné, především postoje a sdílené hodnoty.
Manažer podle Hroníka potřebuje splnit dvě základní úlohy:
1. Definovat situaci a
2. Zatížit odpovědností.
Definovat situaci znamená nejen určit počáteční stav a cílový stav, ale především být tím, kdo má situaci v rukou, určuje ji. Manažer definující situaci není jen reagující, ale naopak je tím, kdo situaci utváří.
Nenechá si ji utvářet těmi, které má vést, i když jejich podněty bere vážně a nechá se jimi inspirovat. Samotné definování situace by nebylo dostatečné. Potřebuje druhé zapojit do řešení, což nejlépe dosáhne tím, že lidem dává odpovědnost, aniž by se zříkal svého podílu odpovědnosti.
Změna manažerské role v posledních letech
V tradiční řídící roli musel manažer zvládat především čtyři klasické řídící funkce:
- Plánovat úkoly.
- Rozdělovat práci.
- Zadávat úkoly podřízeným.
- Kontrolovat jejich plnění.
Tyto řídící funkce tvoří i nadále základ činnosti každého manažera. Pro úspěšné řízení lidí v současném podniku však to už samo o sobě nestačí. V tradičním pojetí managementu byl výkon řídící funkce především odbornou záležitostí, jeho lidská dimenze byla potlačena. Úkolem manažera bylo rozdělit činnosti svého úseku do pracovních úkolů, tyto přidělit jednotlivým zaměstnancům a dohlédnout, aby byly úkoly splněny včas a v rámci stanovených nákladů. K základním nástrojům řízení lidí, na které tradiční management spoléhal, patřily příkazy a moc nad podřízenými a jejich obavy, které z řídících pravomocí manažera vyplývají. Současné rozšíření manažerských funkcí vzniklo především proto, že se mění ekonomické i společenské prostředí, ve kterém podnik působí. K projevům těchto změn patří snižování počtu řídících zaměstnanců (zplošťování organizační hierarchie) a rozšiřování možnosti rychle rozhodovat i na nižších stupních organizace.
Vztah manažera a jeho podřízených a požadavky na něho kladené však klasické řídící funkce už plně nereflektují. Klíčovou úlohu začíná mít rozvoj schopností, odevzdávání nových pravomocí a posilování odpovědnosti zaměstnanců. Manažer, který má využívat iniciativu a podstatně širší spektrum schopností svých podřízených, s nimi musí zacházet jinak. Novou realitou se proto stávají manažerské funkce přesahující tradiční úkoly managementu (Urban, 2003).
Současný manažer podle Hroníka (2008) má stejnou roli (dosahování výsledků) i úkoly (definice situace a zatížení zaměstnanců odpovědností) jako před roky, pohybuje se však v odlišném prostředí.
Svět kolem se výrazně změnil a je tedy třeba uchopit tyto role jiným způsobem. To, co fungovalo předtím, dnes už nefunguje. Nové technologie mění jednání a vyžadují si od manažerů další dovednosti.
TRENDY V SOUČASNÉM PODNIKÁNÍ jsou následující:
- Stupňující se náročnost zákazníka.
- Menší předvídatelnost budoucího vývoje.
- Zvládání emocí je základní manažerskou dovedností.
- Zvětšování významu měkkých dovedností (soft-skills).
- Nepřetržitost inovací a změn.
- Zvětšující se vliv firemní kultury, sdílených hodnot a vizí.
- Na nejdůležitější události se nedá reagovat předpisem či směrnicí.
- Vznik samořídících týmů.
Michael Hammer (in: Gibson, 2007) v roce 1996 popsal nový model osobního rozvoje, který podle něho bude nabízet korporace 21. století. Podle něho, když se lidé ve své práci osvědčují, znamená to, že jsou
příliš cenní na to, abychom z nich dělali manažery. Řízení se má v našem století stát samostatnou profesí.
Přirovnává to k paralele se sportem – být vynikajícím hráčem a být vynikajícím trenérem – to jsou dvě
věci, mezi kterými je minimální korelace. Vedoucí osobnosti budou mít dostatek nadání, moudrosti a porozumění, aby dokázaly vytyčovat kurs organizace a vytvářet prostředí, ve kterém můžou pracovat všichni ostatní. Hammer předpokládal, že v nových korporacích našeho století bude asi jen 20 až 25 % současného počtu manažerů.
OSOBNOST VERSUS MANAŽERSKÁ ROLE – problematiku schopnosti diferencovat mezi osobností a rolí chápe Hroník (2008, str. 26) jako základní předpoklad integrity manažera, i když to může vyznívat paradoxně. Manažer by měl umět diferencovat mezi osobními preferencemi a očekáváními, které jsou dané jeho rolí. Být „v roli“ je třeba umět. Neznamená to hrát divadlo, ale respektovat scénář, zadání
zaměstnavatele. Manažer se poměrně často ocitá v situaci, kdy zastává a prosazuje názor, o jehož správnosti není na 100 % přesvědčený. Ještě než padlo finální rozhodnutí, snažil se ho ovlivnit. Není ale možné přijít před své podřízené a říci jim, že budeme muset postupovat následovně, i když to není nejlepší řešení a on osobně s ním nesouhlasí. Takovýto manažer se možná v dané chvíli zalíbí svým podřízeným, ale z dlouhodobého hlediska si likviduje svoji autoritu.
Manažer
je totiž placen za to, jak se mu daří zastávat svoji roli, ne za to, jak dokáže být autentickou osobností a vyjadřovat své osobní pocity. Být v roli neznamená přijmout přetvářku jako způsob fungování. V každé organizaci se každý člověk vzdává kousku své autonomie, aby paradoxně mohl uskutečnit své individuální cíle, které jsou mimo organizaci neuskutečnitelné. Každá role je spojena s očekáváními. Základním očekáváním u manažera je to, že bude garantem dlouhodobé výkonnosti a efektivity svých lidí a tím i sebe. Osobnost a role, tedy být autentický a současně naplňovat roli se nemusí vymezovat ve stylu „buď – anebo“. Ideální je, když jsou v souladu. Někdy může manažer do své role takzvaně „dorůst“. Osobnost manažera a role, kterou má naplňovat, potřebují pro své zastřešení ještě třetí faktor – smysl, který vytváří zastřešení, které Hroník označuje pojmem „společný dům“. Ve společném domě podle něho potřebujeme dbát na to, aby ho neovládla potřeba na úkor hodnoty. Manažer by neměl „vypadnout“ ze své manažerské role, ani když je se spolupracovníky mimo pracoviště. I zde zastupuje management své firmy a neměl by začít vyjadřovat svoji nespokojenost s jistými rozhodnutími. Může však nastat i opačný případ, že se někdo neumí chovat jinak než v roli a ztratí úplně kontakt se sebou samým a svými osobními preferencemi. Anebo může žít tak, že má úplně oddělené soukromí (osobnost) a svoji pracovní roli. Příkladem konfliktního vztahu osobnosti a role je tzv. konflikt zájmů. V pracovním prostředí nastává, když manažer povýší své osobní zájmy nad zájmy, které vyplývají z role. Příkladem může být upřednostnění dražšího a méně kvalitního dodavatele, který se manažerovi odvděčí osobním darem. Je zřejmé, že manažer potřebuje, aby se osobnost a role konfrontovaly a aby si vždy dokázal najít v této konfrontaci zastřešení osobnosti a role. Je-li však jeho osobnost a role dlouhodobě v nesouladu a nedaří se mu najít společný zájem, je čestnější z firmy odejít. Vodítkem pro rozřešení konfliktu zájmů by měly být firemní hodnoty a principy. Hroník jako příklad uvádí citát z příručky společnosti General Electric, kde jedna z povinností vedoucích pracovníků je popsána následovně: „Ujistit se, že zaměstnanci chápou, že dosahování výkonů není nikdy důležitější než dodržování pravidel“ (1993, in Hroník, 2008, str. 32).
ZÁVĚR – Nároky, které řízení lidí v podniku klade na řídící a osobnostní kvality manažerů, jsou opravdu veliké. Úroveň kompetencí manažerů odpovědných za rozvoj a vedení podřízených tomu však v současnosti v mnoha podnicích neodpovídá. I když se v posledních letech situace mění k lepšímu, v oblasti řízení lidských zdrojů častokrát převládá přílišný pragmatismus a necitlivost k potřebám zaměstnanců.
Mgr. Monika Rolková
Použitá literatura:
Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.: Management. Praha, Rubico 2001. ISBN 80-8583945-8.
Gibson, R.: Nový obraz budoucnosti. Praha, Management Press 2007. ISBN 978-80-7261-159-1.
Hroník, F.: Manažerská integrita. Brno, MotivPress 2008. ISBN 978-80-904133-0-6.
Kubeš, M., Spillerová, D., Kurnický, R.: Manažerské kompetence. Praha, Grada Publishing 2004. ISBN 80-2470698-9.
Magretta, J.: Co je to management. Jaká je jeho úloha a proč je věcí každého z nás. Management Press, Praha 2004. Str. 15. ISBN
80-7261106-2.
Urban, J..: Řízení lidí v organizaci. Praha, ASPI Publishing s.r.o. 2003. ISBN 80-86395-46-4.
| |
| |
30. 11.
Pátek |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v říjnu 2012 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Odvod zajištění daně sraženého v říjnu 2012 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Daň z nemovitostí |
Odvod druhé splátky (á 50 %) daně za rok 2012, pokud daň přesáhla 5.000 Kč
(§ 15 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí) |
10. 12.
Pondělí (za sobotu 8. 12.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za listopad 2012
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
22.11.
|
23.11.
|
26.11.
|
27.11.
|
28.11.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
20,466
|
20,45
|
20,37
|
20,461
|
20,475
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
9,435
|
9,292
|
9,392
|
9,422
|
9,377
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,996
|
12,961
|
12,931
|
12,944
|
12,918
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,165
|
3,153
|
3,134
|
3,139
|
3,147
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,409
|
3,399
|
3,391
|
3,394
|
3,387
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
25,42
|
25,35
|
25,29
|
25,31
|
25,265
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
48,002
|
47,817
|
47,636
|
47,839
|
47,952
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,544
|
2,534
|
2,517
|
2,52
|
2,529
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,365
|
3,354
|
3,344
|
3,351
|
3,346
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,763
|
35,355
|
35,058
|
35,28
|
35,179
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,048
|
2,043
|
2,032
|
2,034
|
2,041
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
23,879
|
23,876
|
23,754
|
23,771
|
23,962
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,203
|
2,21
|
2,198
|
2,209
|
2,21
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,817
|
1,807
|
1,796
|
1,799
|
1,8
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,793
|
19,704
|
19,628
|
19,706
|
19,702
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,362
|
7,342
|
7,324
|
7,33
|
7,317
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,512
|
36,417
|
36,321
|
36,349
|
36,274
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,109
|
9,039
|
8,974
|
9,036
|
8,988
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,441
|
6,419
|
6,385
|
6,411
|
6,418
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,517
|
1,509
|
1,503
|
1,506
|
1,499
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
30,074
|
29,954
|
29,917
|
29,943
|
29,995
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,47
|
3,459
|
3,447
|
3,44
|
3,441
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,078
|
16,088
|
16,036
|
16,08
|
16,083
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,187
|
6,154
|
6,164
|
6,187
|
6,15
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,61
|
5,587
|
5,587
|
5,618
|
5,595
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
63,281
|
63,069
|
62,891
|
63,042
|
62,918
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
16,092
|
16,042
|
15,954
|
15,986
|
16,016
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,954
|
2,952
|
2,949
|
2,929
|
2,932
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
21,104
|
21,043
|
20,995
|
21,021
|
20,997
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
64,196
|
63,961
|
63,603
|
63,634
|
63,771
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,963
|
10,927
|
10,87
|
10,893
|
10,937
|
| USA |
dolar
|
USD
|
19,715
|
19,636
|
19,507
|
19,529
|
19,598
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
31,472
|
31,288
|
31,226
|
31,322
|
31,31
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,097
|
5,065
|
5,046
|
5,065
|
5,07
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 3/2013 (Poradce) – měsíčník nejen pro podnikatele, zákony s komentáři, účetnictví, odvody, ekonomika, daně
- Zákon o živnostenském podnikání s komentářem - JUDr. Irena Fleischmanová
- Zděděný a darovaný hmotný majetek z daňového pohledu – Ing. Ivan Macháček
- Účtování a vykazování (ostatních) daní - Ing. Vladimír Hruška
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2012 (XI/2012)
- Inventarizace – nově – Ing. Luděk Pelcl
- Výdaje a příjem z pojištění – Ing. Eva Sedláková
- Úroky z hypotečních úvěrů a daň z příjmů – Ing. Helena Machová
- Zprostředkování zaměstnání – JUDr. Ladislav Jouza
- Jak řešit mezinárodní dvojí zdanění – Ing. Martin Děrgel
- Zúčtovací vztahy – Časové rozlišení v pasivech rozvahy – Ing. Zdenak Cardová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2012 (XI/2012)
- Finanční deriváty v účetnictví podnikatelů – Ing. Luděk Pelcl
- Opravy chyb v aktuálním a minulém účetním období – Ing. Karel Janda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2012 (XI/2012)
- – JUDr. Jana Drexlerová
- Souběh pracovního poměru se samostatnou výdělečnou činností – Ing. Karel Janda
- Příspěvek na péči v zákoně o sociálních službách (2.) – JUDr. Zdeněk Hájek
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 12-13/2012 (XI/2012)
- Novela zákona o rozpočtovém určení daní – Ing. Eduard Komárek
- Změny v evidenci pro účely DPH – Ing. Václav Benda
- Zvolení zastupitelé a zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk
- Odpisování u vybraných účetních jednotek – praktické poznatky – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 12/2012 (XI/2012)
- Inventarizace – nově – Karel Starý
- Nový občanský zákoník – JUDr. Ladislav Jouza
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 4-5/2013 (X/2012)
- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele - JUDr. Ladislav Jouza
- Jak na změnu účetního období
- Slevy na dani
- Nová organizace celní správy
- Pokuty a sankce v účetnictví
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2013 (XII/2012)
- Přiznání k dani silniční za rok 2012
- Účetní závěrka
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2013 (XII/2012)
- Účetní výsledek hospodařeni versus základ daně
- Zdanitelné a nezdanitelné příjmy FO za rok 2012
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2013 (XII/2012)
- Roční zúčtování z příjmů ze závislé činnosti za rok 2012
- Referentské vozidla
- Zdravotní pojištění po 1. 1. 2013
- Závislá práce a její zastírání
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 1/2013 (XII/2012)
- Audit hospodaření obce (2.)
- Externí vedení účetnictví (2.)
- Prodej části obecního pozemku
1000 řešení – měsíčník č. 1/2013 (XII/2012)
- Časové rozlišení - Karel Starý
- Konec roku v podnikání
|
|
| |
INVENTARIZACE NOVĚ
Rok 2012 přinesl některé změny, vyplývající z novely zákona o účetnictví, týkající se též provádění inventarizací. O jaké změny se jedná? Více nabízíme v balíčku Inventarizace nově.
-
Inventarizace - nově - příspěvek
měsíčník DaÚ 12/2012 (A4, 80 str.)
- Inventarizace - příklady a řešení
měsíčník 1000 řešení 12/2012 (A5, 104 str.)
- Novela zákona o účetnictví - příspěvek
měsíčník Poradce 1/2013 (A5, 224 str.)
BALÍČEK INVENTARIZACE NOVĚ obsahuje: Poradce 1/2013 – příspěvek + 1000 řešení 12/2012 - příklady a řešení + DaÚ 12/2012 – příspěvek
Cena balíčku je 422 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 296 Kč.
Ušetříte 126 Kč.
OBČAN I
Prvním dnem roku 2014 vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku ve zcela nové podobě. Vzhledem k tomu, že nový kodex zahrnuje, kromě jiného, podstatnou část dosavadního obchodního zákoníku, jedná se o nejvýznamnější normu i pro oblast podnikání a obchodu. S určitou nadsázkou můžeme hovořit o bibli podnikatele. Změny v zákoně nabízíme ve třech variantách.
-
Občanský zákoník I. – nový zákon s komentářem
monotematika (A5, cca 400 str.)
- Nový občanský zákoník – příklady a řešení
měsíčník 1000 řešení 12/2012 (A5, 80 str.)
- Nový občanský zákoník a pracovněprávní vztahy - příspěvek
měsíčník PaM 12/2012 (4 (A5, 80 str.)
BALÍČEK OBČAN I obsahuje: Občanský zákoník I - nový zákon s komentářem + 1000 řešení 12/2012 - příklady a řešení + PaM 12/2012 - příspěvek
Cena balíčku je 560 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 170 Kč.
OBČAN II
-
Občanský zákoník II – nový zákon s komentářem
monotematika (A5, cca 280 str.)
- Právnická osoba podle NOZ - příspěvek
měsíčník DaÚ 12/2012 (A4, 80 str.)
- Uplatňování nového občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích - příspěvek
měsíčník Poradce 4-5/2013 (A5, cca 320 str.)
BALÍČEK OBČAN II obsahuje: Občanský zákoník II – nový zákon s komentářem + DaÚ 12/2012 – příspěvek + Poradce 4-5/2013 – příspěvek
Cena balíčku je 558 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 168 Kč
OBČAN III
-
Občanský zákoník I. – nový zákon s komentářem
monotematika (A5,cca 320 str.)
- Občanský zákoník II – nový zákon s komentářem
monotematika (A5, cca 280 str.)
- Použití nového občanského zákoníku v personální praxi – příspěvek
měsíčník PaM 11/2012 (A4, 80 str.)
BALÍČEK OBČAN III obsahuje: Občanský zákoník I – nový zákon s komentářem + Občanský zákoník II – nový zákon s komentářem + PaM 11/2012 - příspěvek
Cena balíčku je 755 Kč.
Cena balíčku s 35 % slevou je 495 Kč.
Ušetříte 260 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH a E-MAILOVÉ ADRESE.
OBJEDNÁVKY VYŘIZUJEME DO 48 HODIN.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |