| |
DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ - DOTAZY A ODPOVĚDI
Plné odpisy lze daňově uplatnit, i když část majetku není dočasně využita
Fyzická osoba („pan Novák“) v létě 2018 koupila za účelem pronájmu menší bytový dům o pěti bytech, v němž pronajímá zatím pouze 3 byty. Čtvrtý byt totiž nyní ještě rekonstruuje, resp. opravuje a pro pátý velký byt nemůže sehnat solidního a dlouhodobého nájemce.
Musí poplatník poměrově krátit odpisy bytového domu?
Dotazu ohledně daňových odpisů majetku využívaného k pronájmu zatím jen částečně, se týkají hlavně dvě ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších ustanovení (dále jen „ZDP“):
• § 26 odst. 5: „Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. (…) Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; (…).“
• § 28 odst. 6: „Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. (…)“
Z citací plyne, že jestliže pronájem bytového domu započal v roce 2018, tak je možné jej začít daňově odpisovat od roku 2018, případně kdykoli později. Přičemž celý dům (stavba) je jedním hmotným majetkem, u něhož se počítá zásadně vždy jen jeden roční odpis za jedno zdaňovací období v souladu s běžnými pravidly § 26 až § 32 ZDP, ledaže by byl bytový dům vlastníkem rozdělen na právně samostatné bytové jednotky – které by představovaly samostatné hmotné majetky – což ze zadání nevyplývá. Protože se odpisy počítají jako „roční“, resp. za celé zdaňovací období, tak není podstatné, kdy byl přesně pronájem zahájen, zda v lednu nebo až říjnu. Jako daňový výdaj roku 2018 přitom může poplatník uplatnit celý vypočtený roční odpis bytového domu, i když jej prozatím využívá k dosažení, zajištění a udržení svých zdanitelných příjmů – z nájmu podle § 9 ZDP – jen z části (cca 3/5), jelikož dva byty jsou nyní ještě nevyužité. Není důvod krátit vypočtené roční odpisy kvůli citovanému § 28 odst. 6 ZDP, neboť předmětný bytový dům není ani zčásti používán pro jiné – soukromé (osobní) – účely poplatníka. Ustanovení je třeba číst a vnímat pečlivě, nikoli zkratkovitě jako: „když poplatníkovi plynou příjmy jen ze 3/5 hmotného majetku, může daňově uplatnit odpisy rovněž jen ze 3/5“. Nic takového § 28 odst. 6 ZDP nenařizuje. Jeho účelem je řešení případného zčásti – „jiného“ – využití hmotného majetku, než je zajištění zdanitelného příjmu, u fyzických osob tedy jiného než pro samostatnou činnost nebo k nájmu. Ovšem už nijak nedohlíží na rozsah skutečného využívání majetku pro toto podnikání či nájem, jelikož i když je bytový dům nyní pronajímán jen zčásti (např. cca ze 3/5), tak stále platí, že je používán – pouze k zajištění zdanitelného příjmu, a nikoli k „jiným“ účelům.
Nezáleží na tom, že prozatím k tomuto – jedinému „zdanitelnému“ účelu – není bytový dům (jeden hmotný majetek) využíván plně (všech 5 bytů). Což je v praxi běžné a přirozené, může jít nejen o logické důvody uváděné tazatelem – rekonstrukce a opravy bytu nebo hledání vhodného nájemce – ale třeba také kvůli určité obchodní strategii. Např. pronajímatel reaguje na dočasně nevýhodně nízké tržní nájemné tím, že omezí nabídku pronajímaných bytů, dokud pro něj nebude nájemné opět přijatelné. Zkrátka do daňových výdajů souvisejících s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP může poplatník klidně zahrnout celou výši ročních odpisů bytového domu, i když jej prozatím pronajímá jen zčásti, protože jej ani zčásti nevyužívá pro osobní spotřebu.
I pozdě uhrazené zálohy je možné započíst na úhradu daně
Živnostník podává přiznání k dani z příjmů v základní tříměsíční lhůtě. Protože jeho daň za rok 2017 byla 1 milion Kč, platí čtvrtletní zálohy á 250 000 Kč. Letos se podnikateli ale tak nedaří a prosincovou zálohu uhradí až v lednu 2019. Bude si jí přesto moci započíst na úhradu daně za rok 2018. Musí platit čtvrtletní zálohu á 250 000 Kč ještě 15. 3. 2019, když přiznání za rok 2018 podá v únoru a daň bude nižší než tato záloha.
Je předmětná úvaha správná?
Obecná pravidla o zálohách na daň najdeme v § 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. („DŘ“): „Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Po skončení zdaňovacího období ... se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně.“. Na obecný rámec procesního předpisu navazuje hmotně-právní zákon o daních z příjmů („ZDP“), a to zejména dvěma ustanoveními. Prvním je § 38h ZDP týkající se zaměstnanců, jejichž měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti jsou úkolem zaměstnavatele. Druhým je § 38a ZDP, který dopadá obecně na všechny poplatníky obou daní z příjmů, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla limit 30 000 Kč (až na výjimky). Obecně platí, že po skončení zdaňovacího období se zaplacené (!) zálohy započítávají na úhradu daně, ovšem týká se to pouze záloh splatných v průběhu příslušného zdaňovacího období. Přitom ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené nejpozději do lhůty pro podání přiznání. Proto si bude moci tazatel v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit rovněž zálohu splatnou v prosinci 2018, pokud jí uhradí sice opožděně – po lhůtě 15. 12., dokonce až v dalším roce 2019 – za podmínky, že tak učiní do 1. 4. 2019 (a to bez ohledu na den skutečného podání daňového přiznání za rok 2018).
Podle § 38a odst. 1 ZDP se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období, což je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání přiznání v následujícím zdaňovacím období. Rozhodující je zákonná lhůta (případně prodloužena správcem daně) pro podání přiznání a nikoli den jeho podání. Proto např. aktuální zálohové období tazatele vycházející z daně z příjmů za zdaňovací období roku 2017 ve výši 1 milion Kč trvá:
• od 4. 4. 2018 do 1. 4. 2019 – ode dne následujícího po podání daňového přiznání za rok 2017 (což připadlo na 3. 4. 2018, protože 1. 4. byla neděle a 2. 4. svátek), až do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2018 („3 měsíce od konce roku 2018“, počítáno od 1. 1. 2019), k čemuž dojde v pondělí 1. 4. 2019.
Proto bude dotazovaný poplatník skutečně povinen platit poměrně vysokou čtvrtletní zálohu 250 000 Kč – vycházející ještě z daně za rok 2017 – naposledy k 15. 3. 2019. Jestliže by využil služeb daňového poradce, který by jeho přiznání k dani z příjmů za rok 2018 zpracoval a v zastoupení předložil, čímž by se prodloužila lhůta pro toto podání do 1. 7. 2019, tak by živnostník musel zaplatit další zálohu 250 000 Kč do 15. 6. 2019.
Aktuálně se živnostníkovi daří výrazně hůř, než v roce 2017. Takže placení vysokých záloh na důvodně očekávanou podstatně nižší daň by tak bylo zbytečné a pro poplatníka neúnosné. Na což pamatuje § 174 odst. 5 DŘ, podle kterého může poplatník (jeho zmocněnec) požádat správce daně o stanovení záloh na daň jinak, než by vyplývalo z jeho poslední známé daňové povinnosti, popřípadě o zrušení povinnost daň zálohovat. Například kvůli omezení činnosti, propadu zakázek a jiných důvodů horších (nižších) hospodářských a návazně daňových výsledků. Žádost nepodléhá správnímu poplatku a lze žádat i opakovaně, např. když se během roku hospodaření postupně zhoršuje. Jelikož lednová, případně i červnová záloha roku 2019 se vztahují až k dani za rok 2019, nelze u nich argumentovat ekonomickými problémy roku 2018, nýbrž až relevantního zálohovaného roku 2019.
Lze dodatečně změnit paušální výdaje u příjmů z nájmu na skutečné
Paní Svobodová pronajímá několik let byt, přičemž pro daňové účely uplatňuje jednoduché tzv. paušální výdaje 30 % z příjmů, které není třeba nijak prokazovat. Nyní si ale dodatečně spočítala, že skutečné výdaje – včetně odpisů bytu – by byly výrazně vyšší než uplatněné paušální.
Může poplatnice podat zpětně za 3 roky dodatečné daňové přiznání? A z jaké ceny má být odpisovat?
Odpověď je jednoduchá a bezpečně správná, protože jí vyčteme přímo z textu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“), ovšem pro tazatelku – pronajímatelku je bohužel nepříjemná. Zpětná změna uplatnění způsobu daňových výdajů z tzv. paušálních (stanoveným procentem z příjmů) na skutečné výdaje prokázané záznamy o výdajích z nájmu není možná. Stanoví tak poslední věta § 9 odst. 4 ZDP:
• „Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 300 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“
Citované a zvýrazněné ustanovení představuje speciální blokační pravidlo, podle kterého nelze v minulosti uplatněné „paušální“ výdaje dodatečně změnit na skutečné prokázané záznamy o výdajích z nájmu nebo účetnictvím podle § 9 odst. 6 ZDP. Naproti tomu opačná změna – z prokázaných výdajů na paušální – přípustná je. Dodejme, že stejný přístup se uplatňuje rovněž na poli dílčího základu daně z příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti, kde v § 7 odst. 7 ZDP upravujícím paušální výdaje u tohoto druhu příjmů také najdeme věcně shodný zákaz zpětné změny: „Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“. Tento zákaz zpětné změny se týká již uzavřených zdaňovacích období, za která byla vyměřena daň z příjmů. Za aktuálně řešené zdaňovacího období roku 2018 samozřejmě ještě lze namísto původně zamýšlených paušálních výdajů v řádném daňovém přiznání uplatnit prokázané výdaje podle záznamu o výdajích z nájmu. Citovaná blokace zpětné změny paušálních výdajů na skutečné byla u nájmu dle § 9 ZDP zavedena teprve od roku 2014. Jak známo, uplatní-li poplatník u příjmu z nájmu tzv. paušální výdaje, jsou v částkách těchto „fiktivních“ výdajů a priori zahrnuty veškeré daňově relevantní výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s příjmy z nájmu dle § 9 ZDP. Kam spadají zejména odpisy pronajímaného hmotného majetku. K čemuž § 9 odst. 5 ZDP dodává, že dotyčný „paušálista“ je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. Důvod těchto záznamů se vyjeví v případě, kdy poplatník změní způsob uplatnění výdajů z paušálních na prokazované záznamy o výdajích z nájmu. Kdy je v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bodem 3 ZDP poplatník povinen jednorázově upravit, respektive navýšit základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou vyjmenovaných typů pohledávek).
Pro případ zahájení daňového odpisování pronajímaného bytu upřesněme, že dle § 29 odst. 1 ZDP platí následující pravidla. Jestliže byl pronajímaný byt pořízen úplatně (koupen), pak je jeho vstupní cenou, z níž se budou počítat odpisy prokázaná pořizovací cena. Výjimkou by byl byt koupený dříve než 5 let před zahájením jeho pronájmu, kdy je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. V tom případě se poplatník neobejde bez znalce v oceňování bytů, jelikož příslušné oceňovací předpisy jsou značně technicky náročné. Navíc by bylo třeba tuto reprodukční pořizovací cenu stanovit zpětně ke dni zahájení nájmu bytu. A jestliže byl byt koupen v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, pak vstupní cenou zůstává sice pořizovací cena, kterou ale lze zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené poplatníkem na opravy a technické zhodnocení.
Když hrozí velké zálohy na daň, vyplatí se odložit podání přiznání
Paní Klára provozuje obchodní živnost. Doposud její daň z příjmů nepřesáhla 150 000 Kč, takže platila jen dvě pololetní zálohy. Díky rozšíření nabídky o internetový obchod (e-shop) za rok 2018 očekává vyšší daň, takže bude platit čtvrtletní zálohy.
Lze nějak legálně omezit vysoké platby záloh čekající přes rok na uplatnění?
Podle § 38a odst. 1 ZDP se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období, což je období od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání téhož tiskopisu v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se přitom vychází z poslední známé daňové povinnosti, za níž se považuje zejména částka, kterou poplatník uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání. Přičemž nová „poslední známá daňová povinnost“ platí od následujícího dne po termínu pro podání přiznání (nebo jeho opožděného podání) do účinnosti další změny poslední známé daně. Rozhodující je tedy zpravidla zákonná lhůta pro podání přiznání – případně na žádost poplatníka nebo jeho zástupce prodloužena správcem daně – a nikoli den jeho (dřívějšího) podání. Proto se není třeba obávat dřívějšího podání daňového přiznání za rok 2018 například již v únoru 2019, poplatníkovi tímto nevznikne povinnost platit čtvrtletní zálohu už počínaje 15. 3. 2019, ale až od 15. 6. 2017. Pokud poplatník podá daňové přiznání za rok 2018 zakládající čtvrtletní zálohovou povinnost až po zákonném termínu – např. teprve v říjnu 2019 – tak sice unikne červnové i zářijové vyšší záloze (stále bude platit zálohy ještě podle předešlé daně za rok 2017), ovšem krutě za to zaplatí pokutou za opožděně podané přiznání a úrokem za prodlení s úhradou doplatku. Prakticky uvažující podnikatelé mají často problém s tím, že zálohové období neodpovídá zdaňovacímu období, takže některé ze záloh čekají na své uplatnění i déle než rok. Například pokud poplatník podává daňové přiznání v základní lhůtě do 1. dubna a díky dani 200 000 Kč za rok 2018 platí čtvrtletní zálohy, pak poslední zálohu á 50 000 Kč splatnou ve lhůtě do 15. 3. 2020 započte až za více než rok v přiznání daně za rok 2020.
Z hlediska časové hodnoty peněz je totiž významné nejen kolik na dani z příjmů zaplatíme, ale rovněž kdy. Nástrojem daňové optimalizace je proto rovněž účelové odložení podání přiznání, které odsune splatnost daně, a také zkrátí – nebo naopak prodlouží – délku zálohového období. Za tímto účelem může poplatník požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání přiznání až o 3 měsíce nebo využít služeb daňového poradce, či advokáta. Naopak zákonnou lhůtu pro podání přiznání neodsune dobrovolný (nepovinný) audit účetní závěrky. Odklad je obecně vhodný v roce, kdy poplatník očekává zahájení nebo navýšení placení záloh na daň z příjmů, naopak odklad přiznání se z tohoto úhlu pohledu nevyplatí, když nově poplatníkovi vyplyne z přiznání nižší záloha na daň nebo má být ukončena zálohová povinnost, jelikož daňová povinnost nepřesáhne 30.000 Kč.
Příjmy z podnikání české OSVČ jen z Německa a české daňové přiznání
Pan Řehoř je daňový rezident ČR, nicméně po celý rok 2018 podnikal – coby OSVČ – pouze v Německu formolu stálé provozovny a tyto příjmy řádně zdaňuje tamní daní. V článku 23 odst. 2 písm. a) daňové Smlouvy s Německem je uvedeno, že v Česku se tyto příjmy vyjímají ze zdanění. Znamená to, že když poplatník neměl jiné zdanitelné příjmy, než tyto vyjmuté z české daně, tak dle § 38g odst. 2 ZDP nemusí v ČR ani podávat přiznání.
Je předmětné tvrzení správné?
Ne, poplatník nemá pravdu a daňové přiznání k české dani z příjmů za rok 2018 podat musí, přestože samozřejmě žádnou českou daň z německých příjmů platit nebude, jelikož je Smlouva vyjímá ze zdanění v ČR. V souladu s článkem 7 odstavcem 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českem a Německem (Vyhláška č. 18/1984 Sb.) mohou být příjmy českého rezidenta z podnikání v tomto státě zdaněny pouze v rozsahu přičitatelném jeho tamní stálé provozovně (tento pojem vymezuje článek 5 Smlouvy). Přičemž pro vybrané druhy příjmů z podnikání Smlouva stanovují speciální daňový režim, kde není podmínkou existence stálé provozovny, jde zejména o příjmy z tamního nemovitého majetku a licenční poplatky (včetně nájemného). Protože je poplatník daňovým rezidentem ČR, tak v souladu s § 2 odst. 2 ZDP má: „daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.“. Přičemž není a priori podstatné, jestli určitý příjem z této množiny příjmů zdanitelných v Česku již byl v zahraničí (u svého zdroje) zdaněn obdobnou daní z příjmů. Problém případného mezinárodního dvojího (opakovaného) zdanění obvykle řeší mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. A ještě připomeňme, že v souladu s Ústavou ČR a § 37 ZDP mají takovéto mezinárodní smlouvy přednost před ustanoveními ZDP. Poplatník správně načetl, že u příjmů z podnikání v Německu článek 23 odst. 2 písm. a) Smlouvy brání dvojímu (opakovanému) zdanění ve státě rezidence (tj. v Česku) metodou vynětí těchto příjmů ze zdanění v ČR. Případně tyto vyňaté příjmy může Česká republika zohlednit pro účely stanovení sazby daně – z ostatního příjmu (tj. kromě vyňatých příjmů z Německa). Toto tzv. vynětí s výhradou progrese má ale praktický smysl pouze, je-li sazba daně závislá na výši příjmu, což aktuálně v Česku neplatí, jelikož u daně z příjmů fyzických osob je stanovena jednotná, rovná sazba daně 15 %. A tudíž fakticky metoda vynětí s progresí je nyní vynětím úplným. Dále si pan Řehoř všimnul, že podle § 38g odst. 2 ZDP: „Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.“ Bohužel ale přehlédnul omezení, že tato úleva poplatníků se vztahuje pouze na příjmy ze závislé činnosti neboli ze zaměstnání ve smyslu § 6 ZDP. Nemohou jí tedy využít rezidenti mající sice rovněž pouze příjmy ze zahraničí vyjmuté ze zdanění v ČR, pokud jde o jiný druh příjmu, třeba jako je případ tazatele s příjmy ze samostatné alias podnikatelské činnosti. Pro něj tedy výluka uvedená v § 38g odst. 2 ZDP neplatní, a tak na něj plně doléhá obecné pravidlo uvedené v § 38g odst. 1 ZDP, podle kterého je povinen v ČR daňové přiznání podat:
• „Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.“
Musí podat přiznání důchodkyně kvůli příležitostným příjmům
Paní Jiřina měla v roce 2018 kromě starobního důchodu (15 000 Kč měsíčně) příjem z příležitostného pronájmu chaty v úhrnné výši 30 000 Kč. Na podzim 2018 chatu – kterou před dvěma ledy zdědila po manželovi – nájemci prodala.
Bude muset důchodkyně podávat daňové přiznání k dani z příjmů, když manžel vlastnil chatu 50 let?
Obecně podle § 38g odst. 1 ZDP platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož zdanitelné příjmy za příslušný kalendářní rok přesáhly 15 000 Kč, nebo vykázal daňovou ztrátu. Do limitu se ovšem nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (např. přijaté zápůjčky a úvěry), nebo jsou od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně alias tzv. srážkovou daní (např. úroky z vkladů v bankách či podíly na zisku s.r.o.). Speciální pravidla se týkají příjmů ze závislé činnosti alias ze zaměstnání, které zdaňuje zaměstnavatel, což ale není dotazovaný případ. Takovýmto nezapočítávaným příjmem osvobozeným od daně je např. právě starobní důchod tazatelky (až do ročního úhrnu 439 200 Kč za rok 2018) dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Dalším jejím od daně osvobozeným příjmem je v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) ZDP příjem z prodeje chaty po více než 5 letech, jelikož se zmíněný časový test zkracuje o mimo jiné také dobu, po kterou tuto nemovitou věc vlastnil manžel, od něhož ji zdědila.
Problémem je ovšem třetí příjem poplatnice – z pronájmu chaty. Tento druh příjmů z nájmu nemovité věci – ať už dlouhodobého či příležitostného – spadá mezi příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. A proto nepropadne mezi zbylé „ostatní“ příjmy dle § 10 ZDP, kde se tazatel dočetl o osvobození „příležitostných příjmů z nájmu“ do 30 000 Kč. Ano, takový limit osvobození skutečně platí, ale týká se jen „ostatních“ příjmů § 10 ZDP, a tedy nikoli příjmů z nájmu podle § 9 ZDP, a navíc ohledně nájemného je omezen na příležitostný nájem – movitých věcí. Stačí pozorně číst § 10 odst. 1 písm. a), a návazně § 10 odst. 3 písm. a) ZDP: „(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, (…). (3) Od daně jsou, … osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč; …“
Paní Jiřina tedy sice musí podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2018, kde uvede pouze příjem z nájmu chaty 30 000 Kč. Díky uplatnění souvisejících výdajů a zejména nárokované základní „osobní“ slevy na dani 24 840 Kč dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP (starobní důchod není překážkou) bude ale její daň nulová.
Při úhradách daně pamatujte na staré dluhy
Pan Rebel pozdě uhradil daň z příjmů za rok 2017, pročež mu správce daně vyměřil časovou sankci – úroky z prodlení. Tyto ale neuhradil, neboť si zjistil, že se dále nezvyšují (neúročí) a jelikož jde o menší částku, tak nehrozí, že by byla exekučně vymáhána. Coby OSVČ plánuje, že za rok 2018 podá přiznání k dani z příjmů v předstihu již v lednu 2019 a hned ji také uhradí.
Správce daně bude muset platbu započíst přednostně na úhradu nově daně z příjmů za rok 2018?
Pro daně z příjmů platí obecné pravidlo uvedené v § 135 odst. 3 DŘ, že daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. V praxi je rozšířen mylný názor, že tato daň je splatná již při podání daňového přiznání, což není pravdou. Předčasnou úhradou daně, resp. doplatku se tak poplatníci zbytečně ochuzují o jistý časový přínos hodnoty peněz. Nejčastějším způsobem úhrady daně je bankovní převod, kde je třeba si uvědomit, že podle § 166 DŘ se za den platby daně považuje až den, kdy byla platba připsána na účet správce daně, nikoli již den odeslání peněz, proto je vhodné nastavit o pár dnů dřívější realizaci převodu. Aby poplatníci nebyli trestání za pouhá několikadenní opoždění platby z důvodu převodu z účtu jejich banky na příslušný účet správce daně vedený vždy u ČNB, nepočítají se za zpoždění úhrady o nejvýše 4 pracovní dny sankční úroky z prodlení. Tyto nabíhají až od 5. pracovního dne po splatnosti daně. Není třeba se obávat ani překlepu v identifikaci placené daně – když není specifikováno předčíslím (např. 721 u daně z příjmů FO). Správce daně pak zaeviduje platbu na účtu nejasných plateb a vyzve poplatníka, aby mu oznámil, na kterou daň byla platba určena. Přičemž pokud obdrží odpověď ve stanovené lhůtě, pak zaeviduje platbu na takto upřesněnou daň, a to zpětně s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Jinak ovšem určí samotný správce daně, na kterou daň platbu zaeviduje, a dnem platby bude až den takovéhoto zaevidování. Více opatrnosti je namístě v případě, že poplatník má vůči správci daně nějaké dluhy z titulu dřívějších daňových povinností nebo daňových sankcí, protože § 152 DŘ stanoví závazné pořadí (tzv. prioritu) úhrad: Nejvyšší prioritu mají nedoplatky na dani a splatná daň, a teprve poté nedoplatky na příslušenství daně. Speciální priority úhrad platí pro daně „nedobrovolně“ vymáhané a v případě daňového subjektu v insolvenčním řízení. V jednotlivých skupinách priorit se úhrada použije nejdříve na úhradu pohledávek s dřívějším datem splatnosti. Není však radno hřešit jako tazatel na skutečnost, že např. sankční úroky z prodlení coby „příslušenství daně“ mají nižší úhradovou prioritu nežli samotná daň. Tyto časové sankce totiž kvůli jejich pozdní úhrady dále nerostou, o jejich výši rozhoduje pozdní úhrada samotné dlužné daně, za níž byl poplatník úřadem „odměněn“. Daňoví dlužníci proto někdy tyto časové sankce neplatí – dodejme, že toto příslušenství daně má své samostatné identifikační rozlišení předčíslím 4706 – a přednostně uhrazují své mladší nedoplatky na daních. To ale není bezpečnou cestou, protože předchází-li úhrada vyměření daně, pak bude nejprve započtena na starší neuhrazený sankční úrok z prodlení, byť má nižší úhradovou prioritu, protože vyšší priority dosud správce daně neeviduje!
Ke dni platby – leden 2019 – ještě správce daně totiž nemůže mít vyměřenu daň z příjmů za rok 2018, k tomu dojde nejdříve v poslední den lhůty její splatnosti, tedy zpravidla ke dni 1. 4. 2019. K datu lednové platby proto správce daně eviduje u poplatníka (tazatele) na dani z příjmů prozatím jen dlužné úroky z prodlení, proto započte část platby ihned na tento starý (jediný) daňový dluh. Důsledkem bude, že ke dni vyměření daně za rok 2018 – k 1. 4. 2019 – vznikne poplatníkovi nedoplatek na dani z příjmů za rok 2019 ve výši odpovídající již uhrazené sankci. Z čehož bude od pátého následujícího dne ze zákona povinně nabíhat nový úrok z prodlení.
(Více se o tomto tématu se dočtete v odborných tematických publikacích 100 otázek – daň z příjmů FO a PO, 100 otázek – účetnictví, Daňová přiznání FO a PO bez chyb, pokut a penále a v měsíčnících DÚVaP 1/19, DÚVaP 2/19, DaÚ 2/19)
ZÁKONÍK PRÁCE S KOMENTÁŘEM
§ 112
Zaručená mzda
(1) Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru (§ 113 odst. 4 a § 136).
(2) Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší.
(3) Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo
b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.
Komentář k § 112
Současně s minimální mzdou se od 1. ledna 2019 upravily částky zaručené mzdy. Jde o zaměstnavatele, kteří působí v oblasti veřejné služby a správy nebo o ty, kteří nemají kolektivní smlouvu nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy (viz § 112 ZP). U zaměstnanců, kteří mají 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je zaručená mzda ve skupinách prací stanovena takto: 1. skupina prací:79,80 Kč za hodinu, 13 350 Kč za měsíc, 2. skupina prací: 88.10 Kč a 14 740 Kč, 3. skupina prací: 97,30 Kč a 16 280 Kč, 4. skupina prací: 107,40 Kč a 17 970 Kč, 5. skupina prací: 118,60 Kč a 19 850 Kč, 6. skupina prací: 130,90 Kč a 21 900 Kč, 7. skupina prací: 144,50 Kč a 24 180 Kč a 8. skupina prací: 159,60 Kč a 26 700 Kč. Obdobně s e zvyšují částky zaručené mzdy u zaměstnanců, kteří jsou zdravotně postiženými osobami.
Nedosáhne–li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, případně hodinové mzdy.
§ 213
(1) Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
(2) Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 činí 5 týdnů v kalendářním roce. (3) Dovolená pedagogických pracovníků47) a akademických pracovníků vysokých škol72) činí 8 týdnů v kalendářním roce.
(4) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
(5) Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.
(6) Vláda může nařízením stanovit pro zaměstnance v drážní dopravě s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou podle § 100 odst. 1 písm. c) podmínky, za kterých může být poskytována dovolená v kalendářních dnech.
Komentář k § 213
- Otcovská dovolená
Podle novely zákona č. 148/2017 Sb., má od 1. února 2018 zaměstnanec, který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo zaměstnancem pečující o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku, nárok na otcovskou dovolenou.
Podmínkou nároku na otcovskou dovolenou (dále jen „otcovskou“) osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Nárok má i zahraniční zaměstnanec, jestliže je účasten nemocenského pojištění aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou.
Dovolenou musí zaměstnanec nastoupit nejdéle do 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. S otcovskou nemohou počítat pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.
O právní úpravu této dávky poporodní péče se doplnili i další zákony, např. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákoník práce č. 262/2006 Sb.
- Délka otcovské dovolené
Podpůrčí doba (délka dovolené) u otcovské činí 1 týden a začíná nástupem na otcovskou. Nástup nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
Příklad
Jestliže se dítě narodilo 3. února má jeho otec (pojištěnec) právo určit si nástup na týden otcovské v době 6 týdnů od narození, tedy do 17. března.
Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.
- Další otcovská
Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu (jeden týden) i v případě úmrtí dítěte před jejím uplynutím. Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou. Podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
- Výše otcovské dovolené
Nová dávka se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tzv. mateřská. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Rozumí se tím úhrn příjmů, které jsou rozhodující pro odvody na pojistné na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Zpravidla se jedná o mzdy, platy a další mzdové náležitosti, které jsou předmětem daně z příjmů. Hrubá mzda je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem. Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise a má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného.
Peněžitá dávka při otcovské dovolené bude nahrazovat ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Při průměrné mzdě 26 tisíc korun by dávka za jeden týden volna činila přibližně 4 200 Kč, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by přesáhla částku 2 400 Kč a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc korun hrubého by otec dostal od státu přibližně 5 600 Kč.
(Více se o tomto tématu se dočtete v odborné tematické publikaci Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání)
|
|
| |
Cástka 25, rozeslaná dne 28. února 2019
63.
Vyhláška o vydání pametní zlaté 10 000 Kc mince ke 100. výrocí zavedení ceskoslovenské meny
64.
Vyhláška o vydání pametní stríbrné dvousetkoruny ke 150. výrocí narození Aleše Hrdlicky
Cástka 24, rozeslaná dne 28. února 2019
62.
Sdelení Ministerstva školství, mládeže a telovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro prijímání výzkumných pracovníku ze tretích zemí
Cástka 23, rozeslaná dne 26. února 2019
57.
Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 76/2015 Sb., o podmínkách provádení opatrení ekologické zemedelství, ve znení pozdejších predpisu, a narízení vlády c. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro prechodne podporované oblasti s prírodními omezeními
58.
Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatrení dobré životní podmínky zvírat, ve znení pozdejších predpisu
59.
Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 75/2015 Sb., o podmínkách provádení agroenvironmentálne-klimatických opatrení a o zmene narízení vlády c. 79/2007 Sb., o podmínkách provádení agroenvironmentálních opatrení, ve znení pozdejších predpisu, ve znení pozdejších predpisu
60.
Narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptací oblast Soutok-Tvrdonicko
61.
Sdelení Ústavního soudu o stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2019 sp. zn. Pl. ÚS-st. 49/18 k podmínkám právních úcinku trestního príkazu
Cástka 22, rozeslaná dne 21. února 2019
54.
Vyhláška, kterou se mení vyhláška c. 62/2001 Sb., o hospodarení organizacních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znení pozdejších predpisu
55.
Sdelení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
56.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 2019 sp. zn. PL. ÚS 30/18 ve veci návrhu na zrušení cl. 2 písm. a) a cl. 3 odst. 1 obecne závazné vyhlášky mesta Postoloprty c. 1/2011, o zabezpecení místních záležitostí verejného porádku a estetického vzhledu mesta
Cástka 21, rozeslaná dne 21. února 2019
52.
Sdelení Ministerstva financí, jímž se urcují emisní podmínky pro Státní eurodluhopis Ceské republiky, 2019–2021, 0,00 %
53.
Sdelení Ministerstva práce a sociálních vecí o uložení Kolektivní dohody vyššího stupne
Cástka 20, rozeslaná dne 21. února 2019
51.
Nález Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ve veci návrhu na zrušení nekterých ustanovení zákona c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu, ve znení pozdejších predpisu
|
|
| |
Termíny pro praxi v březen 2019
|
1. března Pátek
|
Daně z příjmů –
zaměstnavatel
|
Listinné podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti zálohově sražené z mezd za kalendářní rok 2018 včetně
příloh (elektronické podání stačí učinit až do 20. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů)
|
|
8. března
Pátek
|
Zdravotní pojiš. – OSVČ
|
Odvod zálohy na
zdravotní pojištění OSVČ za únor 2019
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
veřejné zdravotní pojištění)
|
|
15. března Pátek
|
Daně z příjmů –
poplatník
|
Odvod čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na
rok 2019, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka za zdaňovací
období kalendářního roku 2017 přesáhla 150.000 Kč (daň za rok 2018 bude
určující pro placení záloh až od vyměření 1. 4., resp. 1. 7. 2019)
(§ 38a odst. 1 a 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů)
|
|
20. března
Středa
|
Daň z příjmů –
zaměstnavatel
|
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze
závislé činnosti (mezd) za únor 2019 (§ 38h odst. 10 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2018 včetně příloh
(listinné podání bylo nutné učinit již do 1. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů)
|
|
Sociální pojištění –
zaměstnavatel
|
Odvod pojistného
na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2019
(§ 9 odst. 1 zákona
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního
přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2019
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní pojištění –
zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za
zaměstnance za únor 2019
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního
přehledu pro účely zdravotního pojištění za únor 2019
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
veřejné zdravotní pojištění)
|
|
25. března
Pondělí
|
DPH
|
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaňovacím
obdobím za únor 2019 a její zaplacení (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – „DPH“)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009
Sb., daňový řád)
|
|
Podání kontrolního hlášení za únor
2019 u
všech plátců z řad právnických osob, zatímco u osob fyzických, pouze pokud
jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
Podání souhrnného hlášení plátce za
únor 2019 o
intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku,
dodání zboží v třístranném obchodu prostřední osobou a poskytnutí služby
podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 1, 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o
DPH)
|
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za
únor 2019, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, §
101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009
Sb., daňový řád)
|
|
Podání souhrnného hlášení identifikované
osoby za únor 2019 o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9
odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
31. března
Neděle
|
Daně z příjmů - plátce
|
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. dubna
2019.
|
|
Daň z příjmů –
zaměstnavatel
|
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. dubna
2019.
|
|
Sociální pojištění – OSVČ
|
Pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 1.
dubna 2019.
|
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 1.
dubna 2019.
|
|
|
| |
MANAGEMENT VLASTNÍHO PRACOVNÍHO ČASU
Kolikrát za
poslední měsíc jste si řekli: „Zase jsem nestihl ani polovinu z toho, co
jsem chtěl!“, „Den by měl mít aspoň 40 hodin.“ Takové a podobné věty se už
jaksi staly součástí našich životů, někdo „nestíhá“ permanentně, někdo jen
„sezónně“, právě když se nahromadí víc práce.
ZORGANIZOVANÝ ČAS – Jsou lidé, o nichž si řeknete, že si umí
perfektně zorganizovat čas, mají práci přesně rozdělenou, plánují dlouho
dopředu, pracovní kolonky s úkoly dne nejsou pro ně ničím neobvyklým. Na
druhé straně spektra jsou potom „chaotici“, kteří mají na stole hromady papírů,
lístečků s odkazy a snaží se reagovat na to, co se aktuálně objeví. I přes
to, že se mohou snažit vyhovět všem okolo, zůstává jim velký kus neudělané a
nevyřízené práce.
Co to tedy znamená,
mít dobře zorganizovaný čas? Ve zkratce – že stihnete udělat skutečně důležité
úkoly. Management pracovního času vám umožní více se koncentrovat a využívat
vaše schopnosti. Je to spíše sebemanagement, uvědomění si jistých skutečností a
zamyšlení se nad prioritami.
Zkuste si
odpovědět na následující otázky,
směřující k vašemu běžnému fungování v pracovním procesu:
1. Dokážete odmítnout požadavky
kolegů
(nadřízených, podřízených) nebo telefonáty, pokud přicházejí kdykoli?
2.
Umíte
říci „teď nemám čas“,
když si k vám do kanceláře někdo přijde přátelsky pohovořit?
3.
Vyřizujete
jen úkoly nebo telefonáty, které vám přísluší?
4.
Jste
spokojeni s tím, jak se vám daří „stíhat“ vaše pracovní povinnosti?
Pokud jste odpovídali
ano – gratulujeme, zřejmě nemáte problém dobře řídit svůj čas. A pokud jste na
většinu z těchto otázek odpověděli ne, pokuste se zamyslet nad tím, proč
tomu tak je.
Možná si právě při
čtení těchto řádek sami odpovídáte, důvody znáte, ale chybí vám nějaký návod,
jak nedostatky odstranit. Jak se alespoň trošku zbavit břemene.
Zřejmě vám nedáme
lék, žádná pilulka na zefektivnění vlastní práce není, to je jen a jen ve
vašich rukou. Ale dovolíme si poskytnout vám několik tipů k zamyšlení.
Kdo nám krade čas
– anebo co? Někdy jsme to my
sami, když místo rychlého zpracovávání nějaké zprávy meditujeme víc nad formou
než nad obsahem, když se snažíme poslouchat kolegu a reagovat na jeho otázky a
zároveň hledat podklady k dané zprávě... Ani jedno neděláme pořádně. Ale
na druhé straně jsou tu i „zloději“, které bychom měli klepnout přes prsty:
mnoho nepřiměřeně dlouhých telefonátů, neefektivně řízené mítinky a porady,
příliš návštěv a požadavků, které by se daly vyřídit jinak nebo dokonce někým
jiným. Úkoly, které řešíme za pochodu, jak nám přicházejí na stůl, když už
hoří, jsou příčinou toho, že neselektujeme to opravdu důležité. Mnoho času
nám vezme i špatná a neefektivní komunikace bez zpětné vazby, kvůli níž
nedostaneme všechny potřebné informace – následně vyřizujeme další
telefonáty nebo e-maily, abychom se k těmto informacím dostali. No, a
pokud jsme v pozici vedoucího, tak je to možná i přehnaná nedůvěra vůči
ostatním členům týmu a málo delegování z naší strany.
CHCI SVŮJ ČAS
VYUŽÍVAT EFEKTIVNĚ – Pokud je
vaším cílem efektivní využívání pracovního času, v první řadě je třeba
vymezit si hranice své práce. Tedy CO mám dělat a JAK to mám
dělat. Tyto hranice by měly být vymezeny i pracovní náplní (nejlépe písemně).
Následně je třeba je ukázat a jasně pojmenovat i směrem k podřízeným a
případně nadřízeným. Je vhodné udělat si přehled toho, co skutečně celý den
děláte. Do detailů. Všechny telefonáty, e-maily, osobní setkání zapisovat
do denního přehledu minimálně po dobu jednoho týdne. Tento přehled by měl být
podrobný, z minuty na minutu. Je celkem dobré vědět, kolik času vám zabere
např. napsání e-mailu nebo plánování porady. Druhým důležitým bodem je vytvořit
si seznam „rušičů“ – tedy věcí, lidí, co vás od práce vyrušili a z jakého
důvodu to bylo. K tomuto účelu si vytvořte tabulku, kterou mějte neustále
po ruce a vpisujte do ní, KDO a PROČ vás vyrušil. Takto získáte
cenné informace, jejichž vyhodnocením máte šanci získat představu o tom, kde
váš čas plyne bezúčelně, kde se vám „ztrácí“. Vaše údaje si pro lepší
představivost můžete zpracovat i graficky. Někdy jsou výsledky takového rozboru
pro člověka překvapující a až tehdy si uvědomí, kolik času věnuje jednotlivým
činnostem. Je nápomocné, když si v této fázi odpovíte na otázky, proč tomu
tak je. Proč vám určitá činnost zabírá tolik času a proč jiné práci věnujete
podstatně méně a zda je to tak v pořádku. Samozřejmě na výše uvedenou
otázku byste si měli odpovědět s ohledem na vaše pracovní cíle.
CO JE
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VĚC, KTEROU V PRÁCI MÁTE UDĚLAT? - Jak už jsme uvedli výše, cíle pracovní činnosti by
měly být (ideálně písemně) zpracovány v pracovní náplni. Čili by mělo být
jasné, kdo má jaké úkoly, za co je odpovědný, případně kdo na koho v práci
navazuje.
1. Na základě toho byste si
mohli vypracovat svůj pracovní program. Které činnosti se opakují
(denně, týdně, měsíčně)? Které činnosti je opravdu potřeba řešit operativně?
2.
Pokud
vykonáváte i činnosti „za jiné“, odhodlejte se některé věci jednoduše nevyřešit
nebo je přenechejte jiným. Možná je vyřešíte později a ne úplně podle vašich
představ, ale navzdory tomu – začněte delegovat!
3.
Veďte
si seznam úkolů, které „přišly“ na váš stůl a nepatří na něj.
4. Poznačte si, které úkoly
upřednostňujete před jinými. Zpravidla jako první řešíme to, co je relativně
snadné, poměrně bezproblémové. Složitější úkoly odsouváme bokem a pak se nám
hromadí.
Existuje jednoduchý
postup podle Coveye, podle něhož můžete přistupovat k řešení vašich
pracovních povinností a jejich plánování.
Váš denní plán by
mohl obsahovat činnosti jako:
-
resty
z minulých dní,
-
priority
naplánované na tento den,
-
periodicky
se opakující činnosti (podklady pro účtárnu, měsíční report majiteli),
-
nové
procesy, které vás čekají (plánované spuštění nového softwaru),
-
plánování
vlastních činností a čas, který vám to zabere.
Tento souhrn činností
si můžete udělat ke konci předešlého dne, abyste získali přehled, co vás na
následující den čeká. Případně při pohledu na napsané aktivity můžete ještě
rozhodnout, zda něco nezměníte. Časové rozdělení dne je vhodné vnímat jako
součet operativních činností + plánované činnosti + časová rezerva na „hořící“
věci. Kolik procent z celého času byste věnovali právě této rezervě?
Odborníci doporučují minimálně 20 %.
NĚKOLIK TIPŮ pro tvorbu „to do listu“ – Seznam věcí a
úkolů k vyřízení (z anglického „to do list“) může být přehlednější, pokud
použijete zkratky, kterým budete rozumět, využijete barevné rozlišovače např.
k označení priority úkolu nebo k označení člověka, kterému jste úkol
delegovali.
Několik možností,
jak postupovat:
1. Udělejte přehled
činností, které je třeba další den udělat, realizovat.
2.
Každou
položku označte prioritou (viz výše)
·
naléhavé
a potřebné („Pozor, hoří!“)
·
potřebné,
ale méně naléhavé („Je třeba, ale ležérně.“)
·
naléhavé,
ale ne potřebné („Zase chce někdo čísla.“)
·
příjemné,
ale ne naléhavé ani potřebné (typ „Počká...“).
3.
Soustřeďte
se na první dva typy úkolů.
4.
Při
každém úkolu vyznačte, kdo jej může udělat:
·
já
·
nemusím
já, mohu delegovat
·
musím
delegovat.
Nejprve
delegujte, postupujte úkoly jiným lidem, za jasně stanovených podmínek – kdo to
má udělat, jak to má udělat, dokdy to má udělat, jakým způsobem vás má
informovat o splnění úkolu.
5.
Udělejte
seznam tak, že na něm bude jen 60 % úkolů, které se dají v daném dni
vyřídit. Jen co nějaký úkol vyřídíte, vyškrtněte ho ze seznamu.
6.
Pokud
už operativní a tvořivé práce máte nad hlavu, vyberte si některý z úkolů
typu „počká“ a udělejte si radost změnou pracovní činnosti. Je dobré si zároveň
vyhradit, kolik času této aktivitě věnujete a dodržet to!
7.
Na
konci pracovní doby zhodnoťte, co všechno jste ze seznamu stihli a co zůstalo
jako „rest“.
8. Sami sebe pochvalte za
to, co se vám podařilo a s čím jste spokojeni.
JSTE STÁLE JEN
ČLOVĚK – Možná se vám zdá
činnost popsaná na výše uvedených řádcích příliš náročná. Ano, efektivně
využívat svůj čas je náročná věc. Respektive naučit se této efektivitě.
Navzdory tomu, že literatura uvádí jistá doporučení, jak na to – a my jsme vám
je nabídli –, neměli byste pracovat proti vašemu individuálnímu biologickému
rytmu. Lepšího výkonu pravděpodobně dosáhnete, když budete respektovat svou
vlastní křivku výkonu. Víte, kdy máte „nejlepší“ období, kdy jste
schopni tvořit – tehdy řešte složité, koncepční úkoly. V čase útlumu
výkonu vyřizujte rutinní činnosti a věnujte se aktivitám, které nevyžadují
vysokou koncentraci pozornosti. Abyste udrželi dobrý výkon, po každé zhruba
hodině intenzivní práce a soustředění by bylo vhodné dát si krátkou přestávku.
Když budete pracovat příliš dlouho bez přestání, výkonnost půjde dolů. Když zas
budete dlouho „přestávkovat“, můžete mít problém opět „nastartovat“ do práce a
znovu se zkoncentrovat.
To, že se rozhodnete
udělat něco s využíváním svého pracovního času, je pěkné. Ale stále je to jen
rozhodnutí, které musíte překlopit do praxe. Zde je důležité být důsledný a
disciplinovaný. I když se vám jeden den nevydaří podle vašich představ,
nevzdávejte to a pokoušejte se dále. Postupně přijdete na to, jaký způsob
plánování vám vyhovuje, jaké pomůcky (papírové či elektronické) jsou pro vás
přehlednější. Co jste schopni změnit v krátké době, ale naopak může trvat
déle, protože to vyžaduje i spolupráci kolegů, podřízených, případně
nadřízených v práci.
Kromě pracovní doby
máte ještě i „jiné doby“, které je vhodné vnímat a které v konečném
důsledku mohou přispět k vašemu lepšímu pracovnímu výkonu.
·
Zdravotní
čas –
potřebujete k udržování zdraví: spánek, jídlo, odpočinek, cvičení, duševní
relaxace.
·
Čas
na rodinu
– čas, který věnujete rodině a domácnosti.
·
Čas
na zábavu
– čas, který využijete úplně podle svých představ.
Poměr, jaký by měl
být mezi těmito časy, není přesně stanoven. Je to na vás a hlavně na tom, zda
budete s tím, jak vaše situace reálně vypadá, spokojeni.
Někdy trávíme příliš
mnoho času v práci (nebo třeba i prací z domu), což znamená méně času
na ostatní – rodinu, zábavu. Budete s tím spokojeni? Nebudou trpět vaše
vztahy s blízkými?
Někdy nejdeme na
oběd, „hodíme“ do sebe nějaký fastfood, kávu z automatu a pracujeme dál.
Nebude ale trpět naše zdraví? Nevypěstujeme si žaludeční vředy nebo nepřivodíme
si infarkt ve čtyřicítce?
Mgr. Mária
Kopčíková
Použitá
literatura:
Caunt, John. Time
Management. Brno: Computer Press, 2007.
Uhlig, Beatris.
Time Management: staňte se pánem svého času. Praha: Grada, 2008.
|
|
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 8-9/2019 (I/2019)
·
Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing.
Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ)
– měsíčník, č. 4-5/2019 (II/2019)
- Zákon
o spotřebních daních – novela – Ing. Jan Šmolík
- Poskytování
digitálních služeb po 1.
1. 2019
- DPH u přepravy
osob v roce 2019 – Ing.
Václav Benda
- Paušální výdaje
a základ daně – Ing.
Eva Sedláková
- Zvýšení
minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění – Ing. Antonín Daněk
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník,
č. 4-5/2019 (III/2019)
·
Obchodování s EU a
zahraničím v DPH – Ing.
Václav Benda
·
Rodinné podnikání – Ing. Ivan Macháček
·
Zaměstnavatelé ve
zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2019 – Ing. Antonín Daněk
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále –
(PaM) – měsíčník, č. 4-5/2019 (II/2019)
·
Srážky ze mzdy - změny v roce 2019 – JUDr. Ladislav Jouza
·
Meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová
·
Pracovněprávní souvislosti s insolvenčním zákonem – JUDr. Ladislav Jouza
·
Výpověď pro porušování léčebného režimu zaměstnance – JUDr. Jana Drexlerová
·
Aktuální judikatura k firemním i osobním financím a
peněžitým nárokům – Richard W. Fetter
·
Kombinované úvazky ve školství – JUDr.
Eva Dandová
·
Odpočitatelná položka u veřejně prospěšných poplatníků – JUDr. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2019 (II/2019)
·
Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Eva
Sedláková
·
Finanční leasing – Ing. Martin
Děrgel
·
Daň z příjmů
·
Daň z přidané hodnoty
·
Účetnictví
·
Odvody
·
Zákoník práce
ODBORNÉ PUBLIKACE:
- Vzory smluv dle
NOZ II. –
(komentované vzory smluv)
- Ekonomický a
personalistický slovník –
(ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé,
ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
·
Podnikáme
bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní
pohled na bezpečnost na pracovišti)
·
Kontrola
podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová
kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)
·
Pracovněprávní
výkladový slovník (cca 2 000 pojmů
a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími
pracovněprávními předpisy)
·
Stavíme
bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)
·
Výkladový slovník pro veřejný sektor
(cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)
·
Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice
Zák§ny do kapsy)
·
Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví
před škodlivými účinky návykových látek (úplná
znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
·
100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o
daních z příjmů)
·
100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)
·
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a
praktické příklady)
·
Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání
a ročního zúčtování)
·
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd
a platů)
·
Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva
a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
- Daňové a mzdové zákony 2019 (aktuální znění zákonů po novele pro
účetní a personální praxi)
- Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s
komentářem, platy ve veřejné správě)
- Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona
s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky
návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
- Ústava ČR,
Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta
republiky – aktuální znění
- Daňové a
nedaňové výdaje (2019) –
(uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2019 (III/2019)
·
Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr.
Petr Taranda
·
GDPR z pohledu mezd a personalistiky – JUDr.
Eva Dandová
·
Daňové řešení penzijního a životního pojištění – Ing.
Ivan Macháček
·
DPH u společnosti po 1. 1. 2019 – Ing. Zdeněk
Kuneš
·
Zdaňování příjmů ze závislé a samostatné činnosti
srážkou – Ing.
Eva Sedláková
·
Judikatura NSS k daňovým podvodům – Mgr.
Petr Taranda
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ)
– měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)
- Kdy a proč
zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza
- Otazníky kolem
výpovědi ze zdravotních důvodů – JUDr. Eva Dandova
- Použití zvláštního režimu jednoho
správního místa od 1. 1. 2019 při poskytnutí telekomunikační služby – Ing. Zdeněk Kuneš
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník,
č. 6-7/2019 (IV/2019)
- Konkurz komplexně – Ing. Martin Děrgel
- DPH
v příkladech –
Ing. Václav Benda
- Pracovní poměr –
chyby zaměstnavatelů – JUDr.
Ladislav Jouza
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále –
(PaM) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)
- Srážky ze mzdy v r. 2019 – podruhé nově –
novela od 1. 7. 2019 – Richard
W. Fetter
·
Meze
ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová
·
Slevy
na dani za umístění dítěte – Ing. Eva Sedláková
·
Absolventi
škol posilují trh práce – Mgr. Olga Bičáková
·
Přechodné
ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2019 (V/2019)
·
Insolvenční zákon – novela – Mgr. Petr Taranda
·
Daň z příjmů
·
Daň z přidané hodnoty
·
Účetnictví
·
Odvody
·
Zákoník práce
|
|
| |
Dotazy a odpovědi k daňovým přiznáním
Pomohly by Vám při sestavování daňových přiznání také praktické příklady z praxe? Nemáte ještě objednanou literaturu, která by Vám při sestavování daňových přiznání pomohla?
Připravili jsme pro Vás příspěvky i příklady z praxe na toto téma, můžete si je objednat.
Publikace jsou určeny podnikatelům, účetním, živnostníkům, daňovým poradcům, zaměstnavatelům, OSVČ, ekonomům, auditorům, zaměstnancům …
1. Daňové a mzdové zákony 2019 - úplná znění zákonů - odborná tematická publikace
/A5, str. 576/
2. 100 otázek a odpovědí - daň z příjmů FO a PO - praktické příklady
/A5, str. 120/
3. 100 otázek a odpovědí - účetnictví v praxi - praktické příklady
/A5, str. 120/
4. Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace - kolektiv autorů
/A5, str. 360/
5. DÚVaP 1/2019 - Daň z příjmů v praxi komplexně - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 160/
6. Zákony IA/2018 - Zákon o daních z příjmů, Daňový řád ... - úplná znění zákonů
/A5, str. 408/
Cena balíčku je 1229 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 494 Kč.
Ušetříte 735 Kč.
Cestovní náhrady v podnikání - nově
Pracovní cesty zaměstnanců jsou poměrně časté. Při těchto cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších, věcně obdobných případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance. Jak se cestovní náhrady vypočítají? Jaká je sazba cestovních náhrad pro letošní rok?
Komplexní pohled na cestovní náhrady najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, zaměstnavatelům, podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům …
1. DÚVaP 3/2019 - Cestovní náhrady v podnikání - nově - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A5, str. 160/
2. PaM 3/2019 - Změny v oblasti cestovních náhrad - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 80/
3. DaÚ 2/2019 - Automobil a výdajový paušál - příspěvek - Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
4. 1000 řešení 1/2019 - Daňová optimalizace - praktická řešení - Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 96/
5. Provoz na pozemních komunikacích - Zákon o provozu na pozemních komunikacích; Vyhláška, kterou se provádějí pravidla silničního provozu + vkládačka - - akutální znění zákona a vyhlášky
/A6, str. 320/
Cena balíčku je 825 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 330 Kč.
Ušetříte 495 Kč.
Leasing v daních a účetnictví
Finanční ani operativní leasing nejsou pro české podnikatele ničím výjimečným, přesto k nim jejich účetní přistupují zpravidla se zvýšenou opatrností. Zejména proto, že v nich jde obvykle o značné částky zavazující smluvní strany na poměrně dlouhou dobu. Jak správně postupovat z hlediska daní a účetnictví?
Najdete našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, živnostníkům, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům, managerům …
1. DÚVaP 3/2019 - Finanční leasing v daních a účetnictví - příspěvek - Ing. Martin Děrgel
/A5, str. 160/
2. DaÚ 2/2019 - Automobil a výdajový paušál - příspěvek - Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
3. Účtování - zákony a předpisy - zákon o účetnictví s komentářem, ČÚS ... - odborná tematická publikace - Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 282/
4. DÚVaP 8/2018 - Hmotný a nehmotný majetek - odpisy z daňového hlediska - příspěvek - Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 160/
5. 100 otázek - účetnictví v praxi - praktické příklady
/A5, str. 120/
Cena balíčku je 777 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 311 Kč.
Ušetříte 466 Kč.
Zvýšení minimální mzdy - právní důsledky
Nová výše minimální mzdy se projevuje nejen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale má odraz v řadě dalších pracovněprávních předpisů. Jak se změnila výše jednotlivých příspěvků a příplatků, jak se zvýšení odrazilo ve zdravotním pojištění a jaké další změny nastaly?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, zaměstnavatelům, podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům …
1. PaM 3/2019 - Vyšší minimální mzda - právní důsledky - příspěvek - JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
2. PaM 2/2019 - Minimální mzda - zvýšení - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
3. DaÚ 4-5/2019 - Mimimální mzda k 1.1. ve zdravotním pojištění - příspěvek - Ing. Antonín Daněk
/A4, str. 112/
4. Povinnosti zaměstnavatele 2019 - odborná tematická publikace - Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 96/
5. 1000 řešení 7-8/2018 - Flexibilní formy práce - - praktická řešení - JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 136/
Cena balíčku je 1026 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 411 Kč.
Ušetříte 615 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku. Čekáme na Vaše náměty a připomínky.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |