Em@ilové noviny
č. 8/2054
30.4.2025
30.4.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE – Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE
Mezi nejvýznamnější změny flexibilní novely ZP 2025, patří právní úprava zkušební doby. Zejména se jedná o prodloužení doby jejího trvání. Dále nastávají velké změny týkající se rychlejších výpovědi z pracovního poměru, doručování výpovědí, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, podpory v nezaměstnanosti, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně …
Nové informace najdete v našich publikacích,
které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům,
zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
Publikace Vám budou doručeny v průběhu června 2025.
1. Poradce 1-2/2026 – Zákoník práce po novele s komentářem – komentář
/A5, cca str. 512/
2. 1000 řešení 5-6/2025 – Zákoník práce po novele v příkladech … - praktické příklady
/A5, cca str. 128/
3. DaÚ 7/2025 – Zaměstnávání malého rozsahu - změny – příspěvek
/A4, str. 72/
|
Cena balíčku je 1213 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 849 Kč. Ušetříte 364 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE – PRO MZDOVÉ ÚČETNÍ
Mezi nejvýznamnější změny flexibilní novely ZP 2025, patří právní úprava zkušební doby. Zejména se jedná o prodloužení doby jejího trvání. Dále nastávají velké změny týkající se rychlejších výpovědi z pracovního poměru, doručování výpovědí, výhod pro pracující matky, úprav práce mladistvých, odstupného, podpory v nezaměstnanosti, rozvrhování pracovní doby, vstupních prohlídek, výplat v cizí měně … V balíčku přinášíme také komplexní pohled na sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pro rok 2025.
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti ....– úplná znění zákonů po novele
/A5, cca str. 200/
2. DUVaP 7-8/2025 – Odměňování za práci, srážky ze mzdy - příspěvek
/A5, cca str. 208/
3. PaM 7/2025 – Jaké odstupné při skončení pracovního poměru, Otazníky kolem mezd a platů
- příspěvky
/A4, str. 72/
4. 1000 řešení 1-2/2025 - Pomocník mzdové účetní 2025 – příspěvek a praktické příklady
/A5, str. 144/
|
Cena balíčku je 1247 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 872 Kč. Ušetříte 375 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PO NOVELE
Novela zákona účinná od 1. ledna 2025 a 1. července 2025 má 208 bodů a týká se kromě jiného zavedení elektronizace dávek nemocenského pojištění; zavedení ošetřovného pro OSVČ, zahraniční zaměstnance a zaměstnance činné na základě dohod, změn při určování místní příslušnosti u zaměstnavatelů nově se přihlašujících do registru zaměstnavatelů … a mnohých dalších oblastí. Potřebujete vědět více?
Informace užitečné pro praxi najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. Poradce 9-10/2025 – Nemocenské pojištění po novele s komentářem – komentář
/A5, str. 256/
2. PaM 2-3/2025 – Nemocenské pojištění – změny – příspěvek
/A4, str. 112/
3. DÚVaP 3-4/2025 – Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pro rok 2025 - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o důchodovém pojištění, zákon o státní sociální podpoře – úplná znění zákonů
/A4, str. 120/
|
Cena balíčku je 1566 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 783 Kč. Ušetříte 783 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Novela přináší celkem 26 změn, ze kterých většina nabývá účinnosti dnem 1. července 2025, některé nabyly účinnosti dne 1. března 2025. Úprava spočívá primárně v zakotvení Informačního systému vzdělávání (ISV). Právní úprava by měla dále reflektovat postupný vznik ISV (připravovaného nejprve v rámci projektu Resortní informační systém ministerstva) jako informačního systému veřejné správy, jehož správcem bude ministerstvo. Školský rejstřík bude součástí Informačního systému vzdělávání. Potřebujete více odborných informací?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol; vysokým školám, pedagogickým pracovníkům ...
1. PaM 5-6/2025 – Novela školského zákona – příspěvek
/A4, str. 104/
2. Aktualizace V/1 – Školský zákon, Zákon o vysokých školách - úplná znění zákonů
/A5, str. 192/
3. Zákony V/2025 – Vyhlášky ke školskému zákonu – úplná znění vyhlášek
/A5, str. 568/
4. Ústava ČR – úplné znění
/A6, str. 208/
|
Cena balíčku je 1131 Kč Cena balíčku s 30 % slevou je 791 Kč. Ušetříte 340 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
DOHODY A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Jak je uvedeno v § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovněprávní vztahy založené dohodami jsou mnohdy vnímány jako „doplňkové“, což je dáno jednak limitovaným rozsahem práce, jednak skutečností, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Nicméně volba charakteru pracovněprávního vztahu je finálně vždy v rukou zaměstnavatele.
Dohody se ve srovnání s pracovním poměrem vyznačují vyšší mírou flexibility, kdy zákoník práce poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci větší prostor pro smluvní volnost. S tím ovšem souvisí snížená míra ochrany zaměstnance. Ve srovnání s pracovním poměrem je také výrazně omezen rozsah práce, kterou lze v rámci dohod konat.
Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.
Přes všechna specifika jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dlouhodobě stabilní součástí českého právního řádu.
3.1 Rozhodné částky příjmu u dohod
S účinností od 1. ledna 2025 se u obou dohod změnily (zvýšily) rozhodné částky příjmu.
Které částky příjmu zakládají u DPČ a u DPP účast na zdravotním pojištění?
Pro stanovení výše rozhodné částky příjmu je (a do budoucna i bude) důležitá tzv. průměrná mzda. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. se z jedné desetiny této hodnoty, zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů, odvíjí i rozhodná částka příjmu 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.
Institut průměrné mzdy ovlivňuje ve zdravotním pojištění posouzení osoby jako zaměstnance u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Činí-li u těchto zaměstnanců dosažený příjem v roce 2025 alespoň 4 500 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u:
- osob pracujících na základě DPČ, popřípadě více DPČ u jednoho zaměstnavatele,
- členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.,
- dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Zaměstnanci činní na základě DPP (více DPP u téhož zaměstnavatele) jsou účastni zdravotního pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [(46 557 x 0,25) = 11 639,25], a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, tj. 11 500 Kč – viz rovněž Sdělení MPSV č. 476/2024 Sb. ze dne 19. 12. 2024.
Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace ustanovení § 5 písm. a)bodu 3. zákona č. 48/1997 Sb.
U zaměstnanců činných na základě dohody (dohod) o provedení práce vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 11 500 Kč.
K výše uvedenému lze současně doplnit, že k datu 31. 12. 2024 tak skončila u DPP podmínka příjmu pro účast na zdravotním pojištění „více než 10 000 Kč“.
3.2 Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
Zaměstnanec pracuje v roce 2025 na DPP jako své jediné zaměstnání s příjmem 18 000 Kč.
Jak zaměstnavatel vypočte a odvede pojistné zdravotní pojišťovně?
Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2025 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:
(20 800 – 18 000) x 0,135 = 378 Kč
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 20 800 = 2 808 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(18 000 x 0,135): 3 = 810 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 810 + 378 = 1 188 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 808 – 1 188 = 1 620 Kč.
Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze tehdy, když se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce.
3.3 Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Pokud je DPČ nebo DPP jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet.
Kdy však pro zaměstnance a zaměstnavatele minimum ve zdravotním pojištění neplatí?
Ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 4 500 Kč u DPČ nebo alespoň 11 500 Kč u DPP a současně nižšího než 20 800 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:
- má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 20 800 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 20 800 Kč dosaženo – v tomto případě je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu navzájem dokladovat) nebo
- zaměstnanec je současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 143 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo
- zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.
Vyměřovací základem zaměstnance tak může být částka relevantně i nižší než 20 800 Kč, případně může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.
3.4 Souběh činnosti na dohodu a podnikání
Při souběhu zaměstnání na základě dohody a podnikání je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za kalendářní rok zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.
Jak je to s placením záloh OSVČ?
Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím na dohodu či dohody) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2025 částka 3 143 Kč, a u příslušné dohody (dohod) pak nemusí zaměstnavatel dodržet v daném souběhu minimální vyměřovací základ.
Při souběhu takových příjmů je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což si rozhoduje sám. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.
3.5 Příjmy nezakládající účast na zdravotním pojištění
Pojištěnec je v roce 2025 zaměstnán na DPP s měsíčním příjmem 11 499 Kč. Současně má u nemovitosti nezapsané v obchodním majetku příjmy z nájmu ve výši 92 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Jak postupuje pojištěnec ve zdravotním pojištění?
Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, nemá osoba v takové situaci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pojištěnec se tak stává osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v roce 2025 ve výši 2 808 Kč měsíčně.
Pojistný vztah by vyřešilo zaměstnání na DPP v tom kalendářním měsíci, ve kterém by příjem dosáhl alespoň 11 500 Kč – pak by si pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
3.6 Sčítání příjmů u typově stejných dohod
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance (a také pro dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Jak zaměstnavatel řeší takovou situaci?
Ve zdravotním pojištění existuje právní opora pro sčítání příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Platí zásada, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech takových dohod. Zaměstnání tak vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem):
- v případě jedné nebo více DPP u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPP činí alespoň 11 500 Kč,
- v případě jedné nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPČ dosáhne alespoň 4 500 Kč.
Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné, tak posuzuje, zda se musí nebo naopak nemusí věnovat potřebě dodržet zákonné minimum.
3.7 Postup zaměstnavatele v případě příjmů u typově různých dohod
Může nastat situace, že zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce jak DPP, tak DPČ.
Sčítají se příjmy z takových dohod nebo je u každé dohody důležitá výše příjmu?
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel účasti na zdravotním pojištění sečíst například příjem z DPČ s příjmem z DPP v situaci, kdy žádný z příjmů nezakládá účast na zdravotním pojištění.
Ve zdravotním pojištění není právní opora pro automatické sčítání příjmů z typově různých dohod, pojistné se odvádí z takové dohody, u které výše zúčtovaného příjmu zakládá účast na zdravotním pojištění.
Příjmy zaměstnance u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci:
1. DPP 8 000 Kč + DPČ 3 000 Kč
Z žádné dohody zaměstnavatel pojistné neodvádí, pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.
2. DPP 13 000 Kč + DPČ 9 000 Kč
Oba příjmy odléhají odvodu pojistného, sčítají se a úhrnem příjmů 22 000 Kč je i dodržen minimální vyměřovací základ.
3. DPP 13 000 Kč + DPČ 2 000 Kč
Neodvede se pojistné z DPČ. Při příjmu z DPP ve výši 13 000 Kč, ze kterého se pojistné odvádí, bude zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného do minima 20 800 Kč.
Kdyby zaměstnanec patřil do některé z výjimek, kdy pro něj (a pro zaměstnavatele) minimum neplatí, byla by v bodě 3) vyměřovacím základem částka 13 000 Kč.
3.8 Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem
Pokud zúčtovaný příjem podléhá odvodu pojistného, pak musí zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost.
Jaké podmínky platí pro přihlašování a odhlašování zaměstnance pracujícího na základě DPP nebo DPČ?
Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců pracujících na některé z dohod, pak platí, že zaměstnanec se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 cit zákona.
Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou DPČ nebo pouze formou DPP, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.
V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti standardní osmidenní lhůta.
3.9 Dohoda o pracovní činnosti a osoba bez zdanitelných příjmů
V případě, že zaměstnanec pracuje pouze na DPČ a zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, má s tímto zaměstnancem „dohodu“, že v případě nulového příjmu odvede zdravotní pojištění z minimální mzdy za něj (částku mu poté v měsících, kdy má na tuto dohodu o pracovní činnosti příjem, strhne).
Je taková dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem možná?
Máme-li důsledně ctít právní úpravu zdravotního pojištění, pak osoba není ve zdravotním pojištění u DPČ zaměstnancem při příjmu nižším než 4 500 Kč [viz § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb.] a tudíž musí být jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena s tím, že si řeší svůj pojistný vztah třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Z uvedeného vyplývá, že popisovaná dohoda není možná.
3.10 Zaměstnavatel neodvádí pojistné a dohoda neřeší pojistný vztah
V praxi dochází k situacím, kdy uzavřením některé z dohod nemá pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a aby mu nevznikl problém, musí si své zdravotní pojištění zajistit jiným zákonným způsobem.
Jaké možnosti nabízí pojištěnci právní úprava zdravotního pojištění?
Ukažme si nejprve některé situace z praxe, kdy příjem z dohody (dohod) nepodléhá odvodu pojistného, což pro pojištěnce znamená, že pro vyřešení svého pojistného vztahu musí využít některou z jiných možností.
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou DPČ s příjmy 2 000 Kč a 2 400 Kč.
V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící, rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 4 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného.
Pojištěnec je zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje na DPP s příjmy 8 000 Kč resp. 6 000 Kč.
Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na DPP částku 11 500 Kč, nemá osoba daným stavem řešen svůj pojistný vztah a musí si řešit zdravotní pojištění jiným způsobem. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož příjmy nebyly dosaženy u jednoho zaměstnavatele.
Žena na rodičovské dovolené pracovala v měsíci dubnu u jednoho zaměstnavatele na DPČ s příjmem 4 000 Kč a v měsíci květnu u jiného zaměstnavatele na DPP s příjmem 11 000 Kč.
Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, nezabývá se žádný ze zaměstnavatelů problematikou placení pojistného ani plněním oznamovací povinnosti.
Zaměstnané ženě na rodičovské dovolené nevznikne v žádném z měsíců dubna i května ve zdravotním pojištění problém, protože pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Pokud se z příjmu na základě některé z dohod nestane osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak musí mít v takovém měsíci vyřešené své zdravotní pojištění některou z těchto variant:
- jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění (například jakákoli pracovní smlouva, příjem za výkon funkce ve statutárním orgánu aj.),
- osoba samostatně výdělečně činná (s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu),
- osoba, za kterou platí pojistné stát, třeba poživatel některého z důchodů
kdy postačí registrace v některé z těchto tří kategorií i jen po část příslušného kalendářního měsíce. V opačném případě pojištěnci nezbude nic jiného, než se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit si měsíční pojistné 2 808 Kč.
V takových případech je vhodné, aby zaměstnavatel dotyčnou osobu upozornil, že z titulu zaměstnání na základě DPČ nebo DPP nemá (s ohledem na výši příjmu) zabezpečeno své pojištění u zdravotní pojišťovny.
Více se již dočtete v měsíčníku 1000 řešení 3-4/2025.
ZAMĚSTNANECKÉ AKCIE A OPCE – DAŇOVÉ ŘEŠENÍ
U akciových společností se setkáváme se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jde o poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, a dále o sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Jaké je daňové řešení nabytí a prodeje zaměstnaneckých akcií na základě zákonů č. 462/2023 Sb. a č. 84/2025 Sb.?
Vymezení zaměstnaneckých akcií v zákonu o obchodních korporacích
V ustanovení § 258 odst. 1 ZOK (zákon č. 90/2012 Sb.) se uvádí, že stanovy akciové společnosti mohou určit, že zaměstnanci akciové společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2. V odstavci 2 ustanovení se pak uvádí, že stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Zaměstnanecké akcie mohou získat i zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.
Podstatou opčního akciového programu je,
že společnost nabízí zaměstnanci právo v budoucnosti odkoupit daný počet akcií společnosti za předem sjednanou cenu (obvykle cenu platnou ke dni udělení opce). V případě růstu kursu akcií společnosti zaměstnanec při realizaci opce vydělá, naopak při budoucím poklesu kursu akcií společnosti zaměstnanec nic neriskuje, protože opci nemusí využít. Jelikož jde většinou o dlouhodobé opce (obvykle 5 až 10 let) a možnost jejich uplatnění je často vázána na trvání pracovního poměru, jde o vhodný nástroj nejen pro získání, ale i udržení klíčových zaměstnanců firmy.
Průběh realizace opce u zaměstnance můžeme stručně rozdělit do čtyř navazujících fází:
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ NABYTÍ ZAMĚSTNANECKÝCH AKCIÍ - Pokud získá zaměstnanec v souladu se zněním § 258 ZOK akcie společnosti za zvýhodněnou cenu, je nutno postupovat u zaměstnance podle § 6 odst. 3 písm. a) ZDP. Zde se uvádí, že u zaměstnance se příjmem ze závislé činnosti rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Příjmem zaměstnance se tedy stává rozdíl mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a aktuální cenou akcie stanovenou dle zákona o oceňování majetku nebo cenou, za kterou je akcie nabízena jiným osobám (např. u veřejně obchodovatelných akcií aktuální cena na burze).
V pokynu GFŘ D-59 se v bodu 1 k ustanovení § 6 odst. 3 ZDP uvádí, že při bezúplatném poskytnuti práva opce na koupi akcii za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 ZDP považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatněni opce, nikoliv při jejím poskytnuti; výše přijmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatněni opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.
Do konce roku 2023 platilo, že cenové zvýhodnění nabytých akcií (nepeněžní příjem zaměstnance) se stal předmětem zdanění u zaměstnance v okamžiku jeho uplatnění, tj. při vlastním nabytí akcií zaměstnancům za nižší cenu. V tomto měsíci se tento nepeněžní příjem přičetl ke zdanitelným příjmům zaměstnance ze závislé činnosti a zdanil se s tím, že nepeněžní příjem se rovněž zahrnul do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.
Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo k výrazné úpravě ve zdanění zaměstnaneckých akcií s účinností od 1. 1. 2024. Znění § 6 odst. 3 písm. a) ZDP pro účely zdanění zaměstnaneckých akcií zůstává ve stejném znění, jako tomu bylo do 31. 12. 2023. Tedy u zaměstnance se i nadále příjmem ze závislé činnosti rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona o oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Došlo však k doplnění ustanovení § 6 ZDP o znění odstavce 14, 15 a 16.
Ve smyslu znění § 6 odst. 14 ZDP příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou:
a) okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
b) okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
c) okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
d) okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
e) okamžik uplatnění opce,
f) okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
g) okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.
Na rozdíl od situace platné do 31. 12. 2023 došlo dle znění § 6 odst. 14 ZDP s účinností od 1. 1. 2024 k odložení okamžiku zdanění příjmu zaměstnance (rozdílu mezi tržní cenou nabyté zaměstnanecké akcie a cenou zaplacenou zaměstnancem k okamžiku nabytí těchto zaměstnaneckých akcií).
Dle znění § 6 odst. 15 příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až g) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.
Pro poplatníka vzniká dle § 6 odst. 16 ZDP povinnost oznámení plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. d) (okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce), do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.
Ve smyslu znění § 38j odst. 1 ZDP jsou povinni plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 ZDP mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo v § 38j odst. 2 písm. f) ZDP (obsahující náležitosti, které musí plátce daně do mzdového listu zaznamenat za každý kalendářní měsíc) k doplnění bodu 8, stanovující povinnost plátce daně uvést ve mzdovém listu za každý kalendářní měsíc:
· částku podle § 6 odst. 3 věty třetí, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.
Vazba daňového řešení na stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného
Zatímco k posunutí zdanění vzniku nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií v zákonu o daních z příjmů došlo zákonem č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024, k adekvátní úpravě v pojistných zákonech č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. došlo až zákonem č. 163/2024 Sb. s účinností od 1. 7. 2024.
Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo v § 5 zákona č. 589/1992 Sb. k doplnění o odstavec 7, který zní: Plnění podle odstavce 1 věty druhé, které bylo zaměstnavatelem zaměstnanci připsáno k dobru v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je jeho zaměstnavatelem nebo která je ve vztahu k tomuto zaměstnavateli mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, nebo opce na nabytí tohoto podílu, se považuje za zúčtovaný příjem v tom kalendářním měsíci, v němž se považuje za zúčtovaný příjem podle § 6 odst. 14 ZDP; byl-li zaměstnavatelem tento příjem snížen podle § 6 odst. 15 ZDP, považuje se za zúčtovaný příjem tento snížený příjem. Ve stejném znění došlo zákonem č. 163/2024 Sb. i v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. k doplnění o odstavec 14.
Legislativní změna ve zdanění zaměstnaneckých akcií v roce 2025
Zákonem č. 84/2025 Sb. dochází ke změně ve zdanění příjmu zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií v tom smyslu, že stávající režim odložení zdanění nabytí zaměstnaneckých akcií dle § 6 odst. 14 ZDP zavedený od 1. 1. 2024 lze aplikovat jen dobrovolně.
Bude možné se rozhodnout zdanit benefit poskytnutých zaměstnaneckých akcií okamžitě (jako tomu bylo do konce roku 2023), nebo za podmínek, které jsou stanoveny v § 6 odst. 14 ZDP. Cílem je navrátit pravidla pro zdaňování příjmů z nabytí akcie či podílu v obchodní korporaci zpět dle daňových pravidel účinných do 31. 12. 2023. Zaměstnavatel se však bude moci rozhodnout, že bude dobrovolně postupovat podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2024, tj. zaměstnavatel zaměstnanci nezúčtuje nepeněžní příjem z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií do kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec akcie získal, ale bude dobrovolně odkládat zdanění tohoto příjmu do budoucna ve smyslu podmínek stanovených v § 6 odst. 14 ZDP. Okamžik zdanění těchto nepeněžních příjmů ze závislé činnosti bude odložen pouze za podmínky, že zaměstnavatel oznámí finančnímu úřadu svůj záměr využít odložení okamžiku zdanění. Oznámení bude povinen zaměstnavatel podat správci daně ve lhůtě do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanec akcie či podíl nabyl. Pokud zaměstnavatel ve stanovené lhůtě oznámení finančnímu úřadu nepodá, odložení okamžiku zdanění nebude možné využít a nepeněžní příjem ze závislé činnosti ve formě zaměstnaneckých akcií či podílů na obchodní korporaci tak bude podléhat zdanění za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec tyto akcie či podíly získal. Stejný režim by měl být použit pro povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
V novém odstavci 17 se zákonem č. 84/2025 Sb. stanoví, že postup podle odstavců 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 ZDP se použije, pouze pokud zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci podle odstavce 14.
I když zákon č. 84/2025 Sb. jako celek nabývá převážně účinnosti dnem 1. května 2025, účinnost výše uvedeného postupu obsaženého v čl. VIII bod 2 zákona nastává dle čl. XV písm. e) tohoto zákona prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona, tedy dnem 1. dubna 2025.
Dle přechodných ustanovení k novele ZDP provedené zákonem č. 84/2025 Sb. se ustanovení § 6 odst. 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí pro podíl nebo opci nabyté zaměstnancem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pouze tehdy, oznámí-li zaměstnavatel správci daně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že ustanovení § 6 odst. 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tento podíl nebo opci použije. Pokud zaměstnavatel neučiní toto oznámení, považuje se příjem zaměstnance podle § 6 odst. 14 a 15 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z nabytí podílu nebo opce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za příjem zúčtovaný ve druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo za příjem ve zdaňovacím období roku 2025.
Příklad 1
Zdanění zaměstnaneckých akcií v případě ukončení pracovního poměru
V prosinci 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 300 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 300 Kč/akcii, přičemž tržní cena k datu nabytí akcií činí 600 Kč/akcii. Zaměstnanec z důvodu stěhování s rodinou do jiné lokality k 30. červnu 2025 na základě dohody ukončí pracovní poměr u zaměstnavatele, přičemž akcie zaměstnavatele si ponechává. Kdy proběhne zdanění rozdílu mezi tržní cenou akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem?
Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v prosinci 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Ve smyslu přechodného ustanovení zákona č. 84/2025 Sb. oznámí zaměstnavatel správci daně, že použije ustanovení § 6 odst. 14 až 16 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 84/2025 Sb. Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. a) ZDP ke dni 30. června 2025, kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (600 Kč – 300 Kč) × 300 ks = 90 000 Kč. Tato výše zdanitelných příjmů vchází současně do vyměřovacího základu za měsíc červen 2025 pro stanovení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 2
Zaměstnanec vlastní získané akcie i při odchodu do starobního důchodu
V prosinci 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 400 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 400 Kč/akcii, přičemž tržní cena k datu nabytí akcie činí 600 Kč/akcii. Zaměstnanec po celou dobu až do odchodu do starobního důchodu v roce 2035 zůstává u téhož zaměstnavatele a vlastní stále získané zaměstnanecké akcie, ze kterých každoročně pobírá dividendy. Kdy dochází ke zdanění zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií?
Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v prosinci 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Ve smyslu přechodného ustanovení zákona č. 84/2025Sb. oznámí zaměstnavatel správci daně, že použije ustanovení § 6 odst. 14 až 16 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 84/2025 Sb. Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. g) ZDP až okamžikem uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu (akcií společnosti), kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (600 Kč – 400 Kč) × 400 ks = 80 000 Kč.
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 5-6/2025.
|
2. květen Pátek (za svátek 1. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2024 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce v základní lhůtě do 1. 4. (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2024 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce v základní lhůtě do 1. 4. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Daně z příjmů – poplatník |
Elektronické podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2024, pokud nevyužil poradce a nemá povinný audit účetní závěrku (§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2024, když poplatník podal přiznání elektronicky, nevyužil poradce a nemá povinný audit (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
9. květen Pátek (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
12. květen Pondělí (za sobotu 10. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2024, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2024, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
20. květen Úterý
|
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za duben 2025 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na květen 2025 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2025(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2025(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za duben 2025(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2025 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2025 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
26. květen Pondělí (za neděli 25. 5.) |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2025 plátce s měsíčním zd. obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za duben 2025 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2025 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2025, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2025 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
31. květen Sobota |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2025 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ Pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den! (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 2. června 2025. |
Poradce 9-10/2025 – měsíčník (IV/2025)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2025 (IV/2025)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2025 (III/2025)
· Zdaňování zaměstnaneckých benefitů
· Automobil v podnikání
· Daňové a nedaňové výdaje
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2025 (III/2025)
· Daňové výdaje
· ZDP po novele
· Rozhodné částky příjmu u dohod ve ZP
Daňové a nedaňové výdaje 2025 (III/2025)
Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:
· Právní minimum
· Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
· Z pohledu DPH
· Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
5. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
6. Daňové a nedaňové výdaje 2025 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách a upozorňuje na změny)
Poradce 11-12/2025 – měsíčník (VI/2025)
· Zákoník práce po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7/2025 (V/2025)
· Doručení výpovědi z pracovního poměru - nově
· Výhody pro pracující matky - po novele
· Nová právní úprava práci mladistvých
· Výpověď ze zdravotních důvodů - po novele
· Jaké odstupné při skončení pracovního poměru
· Vyšší podpora v nezaměstnanosti
· Novela zákona o vysokých školách
· Dovolená pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7/2025 (V/2025)
· Formulář přiznání k DPH – změny
· Výpočet průměrného výdělku – změny
· Soukromé vozidlo podnikatele z pohledu daně
· Místo plnění u služeb – změna
· Cestovní režim – zvláštní služba
· Vedení daňové evidence – podnikatelem
· Mzdové a platové problémy – po novele ZP
· Zaměstnávání malého rozsahu – po novele ZP
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2025 (V/2025)
· Zákoník práce po novele
· Platby státu a zdravotní pojištění
· ZDP, DPH
· Účetnictví
· Zaměstnávání
· Veřejný sektor
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2025 (V/2025)
-->
· Zákon o daních z příjmů
· Stavební zákon
· Zákon o zadávání veřejných zakázek
· Zákon o státní sociální podpoře
· Zákon o důchodovém pojištění
· Zákon o platebním styku
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.cz
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
