| |
ODPISOVÁNÍ PRONAJÍMANÉ NEMOVITÉ VĚCI
Hmotným majetkem
podle § 26 zákona o daních z příjmů jsou mimo jiné i dokončené budovy, domy, a jednotky. Hmotným majetkem nejsou pozemky. Výdaje spojené s pořízením hmotného majetku lze uplatnit do daňových výdajů u příjmů podle § 9, tj. z nájmu, prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona. Pro stanovení správné výše odpisů je důležité správně stanovit vstupní cenu pronajímaného hmotného majetku. Vstupní cenou nemovité věci – hmotného majetku, se podle § 29 zákona rozumí mimo jiné:
a) pořizovací cena, je-li majetek pořízen úplatně nebo směnou. U nemovitého majetku, který poplatník fyzická osoba pořídil úplatně v době:
- delší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena,
- kratší než pět let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jeho opravy a technické zhodnocení.
Příklad
Poplatník měl najatou budovu, kterou částečně využíval pro své podnikání a částečně dále pronajímal. Na budově se souhlasem vlastníka provedl a odpisoval technické zhodnocení. Po 15 letech nájmu se s vlastníkem dohodl a budovu koupil. Tuto budovu bude dále pronajímat. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Poplatník budovu zatřídí do 5. nebo 6. odpisové skupiny a zahájí odpisování podle § 31 nebo § 32 zákona, sazbou nebo koeficientem pro první rok odpisování. Vstupní cenou bude součet pořizovací ceny, tj. kupní ceny, a zůstatkové ceny technického zhodnocení v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) zákona.
Příklad
Poplatník koupil před 10 lety činžovní dům plně obsazený nájemníky, za 810 000 Kč, který hodlá letos poprvé odpisovat. Jak poplatník stanoví vstupní cenu?
Vstupní cenou bude částka 810 000 Kč, tj. kupní cena, protože poplatník koupený dům od počátku pronajímal,
b) vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitých věcí, které poplatník fyzická osoba pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době:
- delší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena,
- kratší než pět let před zahájením nájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení.
Příklad
Poplatník dokončil v letošním roce ve vlastní režii stavbu nemovité věci, kterou po dokončení pronajímá. Z jaké vstupní ceny bude tuto budovu odpisovat?
Jedná-li se o budovu dokončenou v letošním roce ve vlastní režii, je vstupní cenou součet veškerých výdajů vynaložených na stavbu v souladu s § 29 odst. 1 písm. b) zákona,
c) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů – § 29 odst. 1 písm. d) zákona.
U nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle oceňovacího předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. Zákon o daních z příjmů stanoví, že u poplatníka, který má příjmy z nájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu.
Příklad
Poplatník koupil v r. 2000 budovu s pozemkem, kterou od letošního roku pronajímá. Z jaké vstupní ceny uplatní odpisy?
Pronájem budovy byl zahájen po pěti letech od jejího pořízení, vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená podle platných právních předpisů v letošním roce, kdy vlastník pronajímání budovy zahájil v souladu s § 29 odst. 1 písm. d) zákona.
Příklad
Poplatník koupil v r. 2000 budovu s pozemkem, kterou již 3 roky pronajímá s tím, že výdaje uplatňoval vždy paušální částkou. V letošním roce bude uplatňovat výdaje ve skutečné výši, včetně odpisů. Z jaké vstupní ceny uplatní odpisy a kterým rokem odpisování letošní rok bude?
Pronájem budovy byl zahájen po pěti letech od jejího pořízení, vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená podle platných právních předpisů v roce, kdy byl pronájem zahájen.
Letošní rok bude prvním rokem odpisování, ustanovení § 26 odst. 8 se na tento případ nevztahuje, protože poplatník nikdy odpisování nezahájil. Vlastník zatřídí budovu do 5. nebo 6. odpisové skupiny a zahájí odpisování podle § 31 nebo § 32 zákona o daních z příjmů, sazbou nebo koeficientem platnou pro první rok odpisování,
d) při nabytí majetku bezúplatně (tj. děděním nebo darováním), cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů, ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), tj. majetku u kterého poplatník musí pokračovat v odpisování zahájeném právním nástupcem, tj. zůstavitelem, pokud u poplatníků fyzických osob neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou reprodukční pořizovací cena – § 29 odst. 1 písm. e) zákona.
Příklad
Syn podnikatel zdědil po otci budovu, kterou otec již odpisoval. Syn zděděnou budovu pronajal. Z jaké vstupní ceny bude syn zděděnou budovu odpisovat?
Zdědil-li syn hmotný majetek, který otec – zůstavitel, odpisoval, pokračuje syn v odpisování započatém otcem v souladu s § 30 odst. 10 písm. a) zákona, jako právní nástupce (dědic) otce.
Příklad
Syn zdědil v letošním roce po otci budovu, kterou otec neodpisoval. Syn zděděnou budovu pronajal. Z jaké vstupní ceny bude syn zděděnou budovu odpisovat?
Zdědil-li syn hmotný majetek, který otec neodpisoval, syn zahájí odpisování ze vstupní ceny stanovené podle právních předpisů pro oceňování majetku ke dni úmrtí otce, tj. ke dni nabytí nemovité věci v souladu s § 29 odst. 1 písm. e) zákona.
Příklad
Syn dostal od rodičů darem budovu s pozemkem, kterou v letošním roce pronajal. Z jaké vstupní ceny bude syn hmotný majetek nabytý darem odpisovat?
Získal-li syn hmotný majetek darem s tím, že tento dar byl od daně z příjmů v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů osvobozen, nemůže syn předmětný majetek v souladu s § 27 písm. j) zákona odpisovat.
Zatřídění nemovité věci do odpisové skupiny
Pro účely uplatnění daňových odpisů se dům, budova, stavba nebo jednotka musí nejprve zařídit do příslušné odpisové skupiny, tj. do 5. anebo 6. Podle přílohy č. 1 k zákonu se do šesté odpisové skupiny zatřídí:
- budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení,
- budovy administrativní,
- budovy obchodních domů s prodejní plochou nad 2000 m2,
- podzemní obchodní střediska,
- budovy pro společenské a kulturní účely,
- muzea a knihovny,
- budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity,
- historické nebo kulturní památky,
- jednotky, které zahrnují nebytový prostor, v domech, budovách a stavbách uvedených v ostatních položkách této odpisové skupiny této přílohy.
Zákon stanoví mimo jiné, že dům, budova, stavba se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.
Technickým zhodnocením
se pro účely zákona rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako daňový výdaj podle § 24 odst. 1 písm. zb) zákona o daních z příjmů.
Příklad
Vlastník pronajímané budovy provedl technické zhodnocení této budovy v celkové částce 32 000 Kč (nechal nainstalovat do oken mříže). Jak tuto částku uplatní do daňových výdajů?
Vlastník může částku 32 000 Kč uplatnit přímo do daňových výdajů nebo o ni může zvýšit vstupní, resp. zůstatkovou, cenu budovy a tuto budovu odpisovat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. Záleží zcela na rozhodnutí poplatníka jakým způsobem zmíněnou částku zahrne do daňových výdajů, zda jako přímý daňově uznatelný výdaj, či formou odpisů.
Příklad
Dva spoluvlastníci pronajímané budovy provedli její technické zhodnocení v celkové výši 68 000 Kč. Jak budou toto technické zhodnocení odpisovat, když každý má ideální polovinu budovy?
Jedná-li se o pronajímanou nemovitou věc, která je ve spoluvlastnictví a na které bylo provedeno technické zhodnocení, zákon o daních z příjmů v § 29 odst. 5 stanoví, že hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví, se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že každý ze spoluvlastníků může zvýšit vstupní cenu své ideální poloviny nemovité věci o 34 000 Kč.
Odpisování nemovité věci při uplatnění paušálních výdajů
V souvislosti s odpisováním pronajímané nemovité věci musí poplatníci fyzické osoby, kteří v některých zdaňovacích obdobích uplatňují daňové výdaje paušální 30 % částkou z dosažených příjmů a v některých zdaňovacích obdobích ve skutečné vynaložené výši, pamatovat na ustanovení § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů. To stanoví, že odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou. Pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Přitom po dobu uplatňování výdajů paušálním způsobem vede poplatník odpisy pouze evidenčně.
Příklad
Pronajímatel koupil v r. 2012 bytový dům a jako daňový výdaj uplatňoval výdaje v doložené výši, včetně odpisu za r. 2012. V r. 2013 a 2014 provedl dražší opravu domu a aby nebyl ve ztrátě, odpisy domu v těchto letech neuplatnil. V letošním roce to vypadá, že pronajímání skončí ziskem a majitel by chtěl uplatnit odpis. Jak bude pronajímaný dům odpisovat?
V r. 2013 a 2014 pronajímatel odpisování nemovité věci přerušil, v těchto letech však neuplatnil výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, ale ve skutečné vynaložené výši. Z toho důvodu bude zdaňovací období 2015 druhým rokem odpisování předmětné nemovité věci.
Krácení daňových odpisů
Při uplatňování daňových odpisů je třeba si uvědomit, že užívá-li vlastník nemovitou věc částečně i pro svou osobní potřebu, lze do daňových výdajů zahrnout jen poměrnou část příslušných odpisů, jak stanoví § 28 odst. 6 zákona. Nejvhodnějším kritériem pro uplatnění části odpisů je poměr celkové plochy nemovité věci k ploše objektu využívané k dosažení zdanitelných příjmů poplatníka. Mimo odpisy nemovité věci se též může jednat o výdaje na její opravy a údržbu, pojištění apod.. V žádném případě není možné, aby si majitel např. sám sobě platil nájemné za tu část budovy, kterou používá pro osobní potřebu a z toho důvodu nekrátil daňové výdaje, jak se někdy pronajímatelé mylně domnívají. Vlastník fyzická osoba nemůže sám se sebou uzavřít nájemní smlouvu, tj. jako nájemce i pronajímatel v jedné osobě.
Pokud si vlastník není jistý, v jakém poměru má příslušné výdaje včetně odpisů krátit, může využít ustanovení § 24b zákona o daních z příjmů. To stanoví postup pro závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zákon stanoví, že poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc zčásti k samostatné činnosti anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.
V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) poplatník uvede:
a) jméno, bydliště, sídlo podnikatele a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) adresu, na které se nemovitá věc používaná zčásti k samostatné činnosti anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,
c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité věci s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k samostatné činnosti anebo k nájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.,
d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovité věci využívány k samostatné činnosti anebo k nájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) týkat,
e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovité věci používané zčásti k samostatné činnosti anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,
f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů).
Výše uvedené závazné posouzení správcem daně je zpoplatněno částkou 10 000 Kč. Uvedený poplatek zahrne poplatník do daňových výdajů.
Výdaje spojené s pořízením pozemku
Zákon o daních z příjmů nevymezuje pozemky jako hmotný majetek. Zákon o účetnictví stanoví, že pozemky se neodpisují. Z hlediska daně z příjmů fyzických osob se postupuje podle § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona. Ten stanoví mimo jiné, že výdajem je cena pozemku až při jeho prodeji, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého pozemku.
Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem.
Výdaje spojené s finančním leasingem nemovité věci
Zákon o daních z příjmů v 24 odst. 2 písm. h) bod 2 stanoví, že daňovým výdajem je úplata u finančního leasingu hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a při splnění zákonem stanovených podmínek; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je úplata výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. V tomto případě zákon o daních z příjmů stanoví časové rozlišení výdajů i u poplatníků vedoucích daňovou evidenci.
Podle § 21d zákona se finančním leasingem pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud:
a) je při vzniku smlouvy
1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, nebo
2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,
b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by užívaná věc byla při tomto odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny,
c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny
1. užívací práva k předmětu leasingu,
2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a
3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a
d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.
Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy.
U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců. Dále pak § 24 odst. 4 zákona stanoví, že úplata je daňovým výdajem pokud po ukončení finančního leasingu zahrne poplatník fyzická osoba odkoupený majetek do svého obchodního majetku.
V případě, že by poplatník podmínky stanovené § 21d zákona při finančním leasingu nemovité věci nesplnil, je úplata daňovým výdajem pouze v případě, že splní podmínky stanovené § 24 odst. 5 zákona. písm. a) zákona. Ten stanoví, že prodává-li se majetek, který byl předmětem nájmu nebo finančního leasingu a který nesplňuje podmínku podle odstavce 4 a podmínky finančního leasingu, po jejich ukončení nájemci nebo uživateli, uznává se nájemné nebo úplata do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo. Vlastník – pronajímatel, může předmětnou nemovitou věc odpisovat podle § 31 nebo § 32 zákona o daních z příjmů.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 5-6/2015)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
VSTUPNÍ CENA HMOTNÉHO MAJETKU (AUTOMOBILU)
Osobní automobil bude zařazen do obchodního majetku firmy, a to následovně:
a) cena vozu............................................300 000 Kč
b) + doplňky (rádio, zimní pneu atd.)....100 000 Kč
c) – akční cena.....................................–50 000 Kč
Celková fakturovaná částka 350 000 Kč.
Má být použita pro zařazení vstupní ceny osobního automobilu částka 300 000 Kč nebo částka ve výši 350 000 Kč (pro odpisování)?
Z dotazu explicitně vyplývá, že uvedená firma bude zařazovat nakoupený osobní automobil do obchodního majetku. To by znamenalo, že jde o firmu, která vede daňovou evidenci, neboť zařazení do obchodního majetku není pojem používaný pro právnické osoby, které zpravidla vedou účetnictví. Z hlediska zařazení a odpisování však tato otázka není prioritní: i na fyzické či právnické osoby, které vedou daňovou evidenci, se vztahují vedle daňových předpisů (zákon o daních z příjmů) i předpisy účetní v oblasti, které stanoví § 7b ZDP, odst. 2 (vymezení majetku a jejich složek je dáno účetními předpisy). Ze zákona o daních z příjmů i z předpisů účetních vyplývá v této souvislosti (při řešení otázek uvedených shora) zásadní okamžik: tím je u tzv. příslušenství (různých tzv. doplňků apod.) to, zda byly pořízeny před uvedením hmotného majetku do užívání (provozu) nebo až po tomto uvedení do provozu. V zásadě platí, že jednotlivé předměty, které jsou pořizovány před uvedením hmotného majetku do provozu, patří zpravidla do vstupní (pořizovací) ceny, která je i základem pro odpisování, v soustavě účetnictví je tedy součástí ceny, která je zaúčtována na příslušný účet 022 (pokud jde o automobil). V souvislosti s rozhodováním není přitom důležité, zda jsou doplňky pořizovány na samostatnou fakturu či jsou zahrnuty v jedné zásadní faktuře, vystavené prodávajícím v souvislosti s koupí automobilu. V konkrétním případě je dále třeba rozlišovat, zda předměty, které jsou pořízeny k automobilům, mohou běžně sloužit i jiným automobilům ve vozovém parku firmy či zda jsou určeny výhradně pro konkrétní automobil. Např. rádio: je-li pořízeno tak, že je zabudováno do automobilu a jeho použití pro jiný automobil by vyžadovalo demontáž a opětovnou montáž, je pochopitelně součástí vstupní ceny, je-li pořízeno před zařazením do provozu. Zimní pneu pořízeny před uvedením do provozu jsou součástí vstupní ceny. Tzv. akční cena představuje určitý druh slevy, která snižuje vstupní cenu.
Poznámka:
Zde je třeba připomenout poznámku v Pokynu Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). V Pokynu D-22, který nahrazuje dříve vydaný Pokyn D-6 je mj. ve sdělení „K § 33“ mj. uvedeno, že „za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.“
Lze doplnit, že pneumatiky, které jsou pořizovány samostatně, se účtují přímo do spotřeby či na sklad materiálu a pochopitelně nezvyšují vstupní (pořizovací cenu automobilu). V konkrétním případě, je-li při koupi nového automobilu uveden rozpis doplňků, není to důvodem, aby nebyly součástí vstupní ceny, tj. základny pro odpisování. Odpisovat se bude z částky 350 000 Kč.
Poznámka
Pokud budou pořizovány zimní pneumatiky po zařazení osobního automobilu a uvedení do provozu, nejde o technické zhodnocení, ale o provozní výdaj. Vyplývá to z Pokynu GFŘ k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů (čj. 32320/11-31, „K § 33“).
Např. montáže nosičů, střešních oken atd. představují technické zhodnocení, je-li prováděno dodatečně (po uvedení automobilu do užívání), přičemž hranicí je 40 tis. Kč, od níž zvyšuje TZ cenu pro odpisování, do této částky jde o provozní výdaj (přihlíží se k ročnímu úhrnu TZ). Z hlediska právních předpisů se při shora uvedeném výkladu lze opřít o znění § 26 odst. 10 zákona o daních z příjmů (definice tzv. uvedení věcí do stavu způsobilého obvyklému užívání). Dále je to znění § 47 vyhl. č.500/02 Sb., která provádí některá ustanovení zákona o účetnictví.
ÚČETNÍ ODPISY V NEAUDITOVANÉ SPOLEČNOSTI
Společnost s r. o. (nemající povinnost ověřování účetní závěrky auditorem) koupila drobný hmotný majetek s cenou do 40 000 Kč. Majetek eviduje v operativní evidenci. Odepisuje jej daňově na dva roky, ale nepočítá odpisy na měsíce. V ceně nad 20 tis. Kč do 40 tis. Kč se časově rozliší (501/40 – 381).
Jak daňově účtovat ve společnosti s r. o. drobný hmotný majetek s cenou do 40 000 Kč?
Od 1. 1. 2008 došlo k úpravě vyhl. č. 500/02 Sb., a to konkrétně v § 9 odst. 1 bylo doplněno tehdy nové písmeno g). Do konce roku 2007 bylo možné stanovit vnitřním účetním předpisem, že drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) bude při jeho pořízení do určité výše (max. 40 000 Kč) zaúčtován přímo do nákladů. Tento DDHM tak přímo v roce pořízení ovlivnil výsledek hospodaření, ale také základ daně z příjmů. Tento DDHM účetní jednotka do jeho vyřazení evidovala v podrozvahové evidenci. Tento postup byl celkem plošně používán a nebyl v účetních jednotkách odmítán ani auditory, ani správcem daně. Úpravou vyhl. č. 500/02 Sb. došlo v daném případě (účtování o DDHM) pouze k upřesnění a většina úprav byla pouze posílením významu vyhlášky tím, že byly přesunuty (a často zároveň částečně upraveny) texty z Českých účetních standardů do vyhlášky. Pokud jde o citovaný doplněk, který představuje nově zavedený text odstavce 1 písmena g), zařazením tohoto textu se stanoví, že pokud účetní jednotka rozhodla svým vnitřním předpisem o kategorizaci dlouhodobého hmotného majetku v tom smyslu, že zavedla systém účtování drobného majetku s pořizovací cenou do 40 tis. Kč stejně jako o zásobách, uvede v rozvaze tyto „samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ v položce „C.I.1. Materiál“. To však učiní jen tehdy, pokud takto nakoupené věci a případně jejich soubory splňující kritérium „do 40 tis. Kč“ nakupuje nejprve na sklad a doposud je nevydala do používání (finanční spotřeby). V praxi tedy změna neznamená to, že by účetní jednotka při nákupu a zařazení těchto předmětů je zaúčtovala na sklad a vedla by je na tomto účtu v případech, kdy je bude ihned používat, a nelze ani dedukovat to, že do daňových výdajů se částka těchto DDHM dostane až při vyřazení. Možná je text matoucí, ale logické je, že stavy materiálu nejsou totožné (účetně či ekonomicky, např. použitím oprávek) s dlouhodobým hmotným majetkem odpisovaným. U materiálu bude vždy platit, že vykazované stavy materiálu (a předmětů, které jsou do nich zařazeny dle účetních předpisů a vnitropodnikových účetních směrnic) budou přestavovat něco jiného než neměnný stav k danému okamžiku sestavení účetní závěrky. Nelze u nich zavádět něco jako „užívání se současným nedáním předmětů do používání“. Lze proto shrnout, že movité věci či jejich soubory, tedy drobný hmotný majetek s cenou do 40 tis. Kč, lze i nadále určit v souladu s platnými účetními i daňovými předpisy jako skupinu majetku, se kterou se zachází jako s materiálem. Z tohoto důvodu také můžeme postupovat tak, že tento quasi materiál (movitou věc, s níž se nakládá jako s ekonomickou a účetní kategorií „materiál“ v určených případech) se účtuje při pořízení:
a) přímo do spotřeby nebo
b) na sklad (viz pol. C.I.1. Materiál) s následným předáním do spotřeby (používání) v tom období, v němž to účetní jednotka potřebuje.
Rovněž je možná i nadále třetí možnost, kdy účetní jednotka účtuje i o všech nebo vytypovaných movitých věcech stejně jako o dlouhodobém hmotném majetku (§ 7 vyhlášky). Např. účetní jednotka stanoví, že za materiál považuje drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 10 tis. Kč a o dalších předmětech účtuje jako o běžném dlouhodobém hmotném majetku. Také není vyloučeno využít možnosti, kdy se pro drobný majetek určitého rozsahu stanoví možnost jeho odpisu na dobu kratší, což rovněž umožňuje ekonomická podstata účetních odpisů, které se zásadně liší od daňových odpisů (viz zmíněný způsob odpisování během dvou let). Tazatel uvádí, že DDHM eviduje nadále v operativní evidenci. Musím upozornit, že pojem operativní evidence, který byl i uznanou kategorií, byl již před lety zrušen. V současné účetní praxi lze účtovat pouze na účtech hlavní knihy, na účtech analytických a na podrozvahových účtech, a to nyní i podvojně. Podrobnosti jsou uvedeny v Českém účetním standardu č. 001 Účty a zásady účtování na účtech – odst. 2.1. až 2.3.3. Bylo by tedy třeba nahradit vedení (evidování) DDHM z již neuznané a zrušené kategorie „operativní evidence“ (která byla účetní kategorií desítky let) účtováním na podrozvahových účtech. Není tedy od věci, aby účetní jednotka rozhodla, že určitý drobný majetek bude účtovat přímo do spotřeby (jako jiný obdobný materiál) s tím, že na podrozvahových účtech bude sledovat jeho další existenci (např. na kartách osobních účtů při přidělení nakoupených nástrojů konkrétním zaměstnancům) a tento majetek podrobí inventarizaci. Zvýší tím ochranu majetku, sice cenově nižší kategorie, ale např. dlouhodobé upotřebitelnosti apod.
Jak bylo uvedeno, i po úpravě vyhlášky č. 500/02 Sb., provedené v roce 2008, nadále platí možnost, aby účetní jednotka stanovila vnitřním předpisem možnost diferencovaného přístupu k drobnému majetku a stanovila kritéria a rozpětí pro tyto věci a způsob účtování. V krajním případě může (zejména pokud s tím souhlasí auditor u auditovaných účetních jednotek, což není případ tazatele), resp. u malých účetních jednotek, postupovat tak, že při pořízení drobného majetku účtuje přímo do spotřeby celý objem pořízených předmětů. Umožňuje to ustanovení uvedené v § 7 Dlouhodobý hmotný majetek, odst. 3 písm. b): „Samostatné hmotné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou využitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.“
ČASOVÁ SOUVISLOST ÚČTOVÁNÍ ÚČETNÍCH A DAŇOVÝCH ODPISŮ
V případě účetních odpisů je třeba poukázat na rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy.
Jsou účetní a daňové odpisy totožné?
Účetní a daňové odpisy nejsou svou podstatou zdaleka totožné. Metodické přístupy se v mnohém liší: obsahově např. náklady a výnosy jsou v dani z příjmů ovlivněny řadou výjimek a odlišností od skutečně naběhlých nákladů a výnosů, přístup daňového systému je ovlivněn trvalých zpolitizováním celého systému: jde především o nekončící politické spory (promítající se do nekonečných novel ZDP v oblasti uznatelnosti nákladů a výnosů z hlediska daňového základu). To se však týká i dalších oblastí ZDP, v němž se projevuje totéž: politická moc právě vládnoucí skupiny politických stran a hnutí (různá řešení slev, daňových osvobození, srážek atd. pro nejrůznější skupiny obyvatel, zaměstnanců, podnikatelů, matek atd. atd.). Proto nelze u daňového systému hledat ani stabilitu, ani vyjádření skutečnosti a potřeby zobrazování poctivě a reálně, jak stanoví povinně zákon o účetnictví. Tyto přístupy se zásadně odráží i v podstatných rozdílech mezi účetními a daňovými odpisy. Na tom nic nemění skutečnost, že v některých případech a postupech se oba systémy setkávají a protknou shodně.
Účetnictví z povahy účtuje o skutečnosti, neovlivněné žádnými daňovými odlišnostmi. Jde o princip poctivosti, věrnosti, viz zákon o účetnictví a další předpisy.
To se promítá i do účtování odpisů. V podstatě platí, že:
a) účetní odpisy se účtují pravidelně a povinně. Mají zobrazovat ekonomickou a časovou užitečnost pro konkrétní individuální účetní jednotku (stručně řečeno). Nelze je přerušovat, s výjimkou, kdy se o účetních odpisech nemusí (ale může) účtovat, pokud majetek neslouží podnikání. Jde tedy o ojedinělou výjimku, uvedenou pro bytová družstva – viz § 56 odst. 7 vyhl. č. 500/023 Sb.
Zásadní podmínkou, stanovenou účetními předpisy, má být to, aby byla dodržena podmínka věrného zobrazení – použitím daňových odpisů je tato zásada porušena: daňové odpisy stanovené bez individuální ekonomické souvislosti konkrétního použití v určité účetní jednotce tuto zásadu porušují. U malých odchylek toto porušení není zásadní, a proto neauditované malé účetní jednotky si ulehčují práci při stanovení účetních odpisů a vycházejí z odpisů daňových s vědomím, že k porušení této zásady dochází a toto porušení bagatelizují: nejsou-li auditovány, nejsou tyto účetní jednotky zpravidla za tyto postupy penalizovány a je na nich, jak takovýto postup obhájí.
b) daňové odpisy – viz § 26 až 33 – jsou nesoustavný a dobrovolný institut: ZDP nenutí poplatníka odpisovat. Platí, že poplatník se může rozhodnout, zda odpisy uplatní, popř. odloží, nebo neuplatní vůbec. Při hospodářském výsledku typu daňová ztráta má volbu: buď ji prohloubí, nebo ji „zmenší“ tím, že daňový odpis za určité období nepoužije. Zpravidla má další možnost (až na výjimky v ZDP, kdy je stanoven postup tzv. permanentního odpisu, viz např. § 30b, který upravuje odpisování solárních elektráren aj.).
V praxi se tedy může stát – a běžně se tak i stává –, že účetní jednotka (poplatník) používá účetní odpisy ve výši daňových odpisů, tj. zjednodušuje si situaci účetního odpisování tím, že odpisy jsou „stejné“, avšak již při vynechání daňových odpisů je stejnost ta tam. Ovšem to je naprosto v souladu s účetními a daňovými předpisy. Pro účetní systém je třeba zaručit kontinuitu účetních odpisů, jejich nepřerušené účtování do nákladů (účetních).
DAŇOVÉ ODPISY A JEJICH ÚČEL A MOŽNOSTI A ODLIŠNOSTI OD ÚČETNÍCH ODPISŮ
Pro daňový systém je nutno uplatnit daňové odpisy v daňovém systému podle konkrétního rozhodnutí: je třeba zajistit sledování, jak jsou individuálně u jednotlivých majetků uplatňovány postupně daňové odpisy. Oproti účetním odpisům to vytváří rozdíly mezi účetními odpisy a odpisy daňovými. Finálně je třeba zajistit, aby konkrétní majetky nebyly daňově ani účetně odpisovány nad pořizovací hodnotu – zde panuje naprostá shoda v metodice.
Jak se účetně odepisuje majetek?
Lze shrnout, že účetně se odpisuje majetek do úhrnu pořizovací hodnoty, daňově sice rovněž, ale lze dle § 26 odst. 8 ZDP odpisy neuplatnit vůbec, odpisování lze přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou dle § 7 a 9 atd.
V praxi může nastat celá řada alternativ:
doodpisují se účetní odpisy (kontinuita),
nedoodpisují se daňové odpisy do okamžiku vyřazení (je ZC vyšší než ZC účetní). O ní se ale neúčtuje: daňově se prostě např. při prodeji DHM uplatní vyšší ZC (v účetnictví např. již není vůbec, nebo je nižší atd.).
V případech, kdy není shoda účetních a daňových odpisů (z mnoha důvodů), je třeba zajistit, aby:
v účetnictví byly účetní odpisy uplatněny kontinuálně,
v daňovém systému byly při eventuálním přerušení nebo i při uplatnění nižších částek daňových odpisů (to umožňuje text ZDP v § 31 odst. 1: „Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby...“) dodrženy zásady ZDP. Poplatník musí zajistit, aby díky různým odlišnostem v odpisování např. neuplatnil daňové odpisy nad rámec zákonem stanovených částek a koeficientů.
Podrobněji k daňovým odpisům v dalším příspěvku.
Shrnutí k účetním odpisům
V zásadě platí, že účetní jednotka s účetními odpisy musí započít v okamžiku zařazení do užívání – po splnění podmínek pro jejich použitelnost. Podrobnosti viz ČÚS č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a dále viz § 28 zákona o účetnictví a § 56 Odpisování majetku vyhl. č. 500/02 Sb.
V ideálním případě by měly být zpracovány účetní odpisy měsíčně a měsíčně účtovány: toto pojetí je přesné a vystihuje i fakt, že účetní období (12 měsíců) je definováno jako 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li stanoveno jinak – viz § 3 odst. 2 zákona o účetnictví. Je důležité, aby podrobnosti, jak účetní jednotka přistupuje a řeší účetní odpisování, bylo v odpisovém plánu (povinnost stanovena v § 4 odst. 5 zákona o účetnictví). Z odpisového plánu musí být patrna i periodicita účtování účetních odpisů. Může – a je to ideální – být použito měsíční odpisování umožňující průběžně přesnou vypovídací schopnost sestavit výsledovku pro potřeby účetní jednotky k jakémukoliv měsíci s tím, že v otázce odpisů (jsou-li zejména významné z hlediska konkrétních nákladů) nedojde ke zkreslení hospodářského výsledku.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 6/2015)
|
|
| |
Částka číslo 43/2015 ze dne 4.5.2015
103/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
104/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
105/2015 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 44/2015 ze dne 4.5.2015
106/2015 Nařízení vlády o oborech státní služby
Částka číslo 45/2015 ze dne 7.5.2015
107/2015 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
108/2015 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
109/2015 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
110/2015 Vyhláška o zrušení vyhlášky č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění pozdějších předpisů
111/2015 Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území
Částka číslo 46/2015 ze dne 13.5.2015
112/2015 Vyhláška o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu
Částka číslo 47/2015 ze dne 13.5.2015
113/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, a další související nařízení vlády
Částka číslo 48/2015 ze dne 14.5.2015
114/2015 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2015–2030, 0,95 %
Částka číslo 49/2015 ze dne 14.5.2015
115/2015 Nález Ústavního soudu ze dne 31. března 2015 sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ve věci návrhu na zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
|
|
| |
ZMĚŇTE MALOU FIRMU NA VELKOU
Změnit malou firmu na velkou není nikdy snadné. Statistiky jsou neradostné a průzkum v USA ukázal, že jen 0,1 % firem někdy dosáhne roční obrat 250 milionů dolarů. A prý ještě menší skupinka – jen 0,036 % dosáhne obrat 1 miliardu dolarů.
Většina firem začíná i končí jako malé podniky
Ale na druhé straně – většině podnikatelů se stejně nechce ztrácet život kvůli firemnímu kolosu, kde se zisky rozkutálejí a zakladateli zůstane možná jen to, co má při dobré organizaci malé firmy, a stihne si užít i jiný život než pracovní. Jestli vám to nestačí hlavně z prestižních důvodů – nebo jste přišli na to, že když zůstanete malí, tak nepřežijete – nabízíme příklady firem, které úspěšně prošly změnou z malé začínající firmičky na velký a kvetoucí firemní kolos. Keith McFarland, podnikatel, říká ve své knize The Breakthrough Company: „Vždy bylo na trhu dost knih, které radily, jak vést velký podnik. Ale nemohl jsem najít ani jednu, která by popisovala, jak změnit úspěšně malou firmu na velkou a jak dlouhodobě udržet rychlý růst. Tak jsem začal studovat firmy, kterým se to podařilo, a snažil jsem se najít nějaké ponaučení“.
Firma se dostala z bodu A do bodu B
Je načase dát dohromady strategii růstu, která, jak říká McFarland, „vám přinese nejvyšší zisk při nejmenším riziku a úsilí.“ Strategie růstu se podobají žebříkům, kde nižší příčky blízko u sebe představují menší riziko, ale i pomalejší růst. Spodní hranicí pro malé firmy, hlavně začínající, by měla být strategie, která je na nejnižších příčkách žebříku. Pak podle potřeby si mohou troufnout i na vyšší příčky s většími mezerami. Tedy když uvažujete o vytvoření vlastní strategie růstu, nejdřív byste měli uvažovat o nižších příčkách, které jsou známé pod názvem intenzivní strategie růstu. Každá nová příčka přináší víc příležitostí pro rychlejší růst, ale i více rizika.
Jsou to:
- Pronikání na trh. Nejméně riskantní strategií pro podnikání je prostě prodat víc
existujících výrobků současným zákazníkům. Jde o strategii využívanou hlavně velkými firmami se spotřebním zbožím. Popřemýšlejte, jak byste mohli prodat šestikusové balení nápojů, pak dvanácti a pak už celou přepravku. Vždyť dnes si už pomalu nemůžete výhodně koupit ani toaletní papír v menším balení, než je 12 kusů,“ vtipkuje McFarland. Anebo objevte nový způsob využití vašich výrobků zákazníky ve stylu: bikarbonát sodný jako deodorant pro vaše ledničky.
- Zvětšování trhu. Další příčkou je vymyslet způsob, jak prodat víc současných výrobků
na sousedních trzích. Nabídněte třeba svůj výrobek či službu zákazníkům z jiného města či dokonce státu. McFarland zdůrazňuje, že většina velkých, rychle rostoucích firem za poslední desetiletí spoléhala na zvětšování trhu jako na prvořadou strategii růstu. Například Express Personnel (dnes známý jako Express Employment Professionals), personální agentura, která začala v Oklahomě, rychle otevřela své pobočky v celé zemi prostřednictvím franšízy. Postupně firma otevřela kanceláře na 588 místech a stala se tak pátou největší personální agenturou v USA.
- Alternativní kanály. Tato strategie zahrnuje získávání zákazníků odlišným způsobem, např.
prodejem online. Využijte internet pro zpřístupnění výrobků a služeb novým zákazníkům – například jim je můžete poskytnout na zkoušku na určité období.
- Vývoj nových produktů. Tato klasická strategie zahrnuje vývoj nových produktů, které
jsou prodávány současným i novým zákazníkům. Nepochybujeme o tom, že když byste měli na výběr, určitě by se vám líbil ideální stav, kdy byste i nové výrobky prodávali současným zákazníkům. Protože prodávat výrobek současným zákazníkům je méně riskantní, než „muset zvládnout nový výrobek a současně i nový trh,“ tvrdí McFarland.
- Nové výrobky pro nové zákazníky. Někdy trh a podmínky na něm zavelí, že musíte
vytvořit nový produkt pro nové zákazníky. Zjistil to např. Polaris, výrobce rekreačních vozidel v Minneapolisu. Roky firma vyráběla jen sněžné skútry. Po několika mírných zimách se ocitla v úzkých.
- Naštěstí vyvinula velmi oblíbenou sérii terénních čtyřkolek, které jí otevřely úplně nový trh.
Podobně Apple zvládl tuto strategii, když uvedl na trh svůj iPod. To, co dělá z iPodu přelomový výrobek, je skutečnost, že může být prodáván nezávisle na ostatních počítačích Apple, ale současně pomáhá seznámit mnoho nových zákazníků s počítači, které Apple nabízí. McFarland říká, že iPhone měl podobný účinek. Jakmile se zákazníkovi zalíbí vzhled a pocítí „styčné plochy produktů“, bude otevřený koupit si další výrobek od Apple. Když se rozhodnete pro některou z uvedených strategií intenzivního růstu, doporučujeme, abyste si vybrali jen jeden krok na pomyslném žebříku. Protože každý krok znamená riziko, nejistotu a nesmírné úsilí. Háček je v tom, že někdy vás trh donutí udělat akci jako prostředek sebeobrany, jak tomu bylo v případě Polarisu. Někdy nemáte na výběr, jen pořádně zariskovat.
Propojené (integrační) strategie růstu
Jestli vás vyčerpaly všechny kroky na cestě intenzivních strategií růstu, pak můžete uvažovat o růstu prostřednictvím akvizice nebo propojených strategií. Problém je v tom, že přibližně 75 % akvizic nesplní očekávání v oblasti zisku nebo účinnosti. Někdy může fúze skončit katastrofou, jak to bylo v případě AOL-TimeWarner. Existují ale tři způsoby.
Jak provést úspěšně strategii růstu:
- Horizontální strategie růstu. Obsahuje koupi konkurenční firmy či firem. Vaše firma se
tak nejen zvětší, ale pomůže odstranit další hranice stojící v cestě růstu. Jmenovitě odstraní skutečného či potenciálního konkurenta. Podle McFarlanda mnoho přelomových firem, jako např. Paychex, firma na účetní software, a Intuit, firma – výrobce tohoto softwaru pro fyzické osoby a malé firmy, koupily své konkurenty. Firmy rostly tak nejen díky vývoji nových produktů ale i prostřednictvím zvyšování svého podílu na trhu skupováním konkurentů.
- Dozadu. Koupíte například jednoho ze svých dodavatelů, abyste tak mohli lépe
kontrolovat svoji síť dodavatelů, Když to uděláte, umožní vám to vyvíjet nové produkty rychleji a potenciálně mnohem laciněji. Například Fastenal, firma založená ve Winone, Minnesota, která (kromě jiného) prodává matice a šroubky, se rozhodla odkoupit několik výrobců nářadí a lisovacích forem.
- Dopředu. Akvizice se může také soustředit na koupení firem, které prodávají vaše
výrobky. Například, když jste výrobcem oděvů jako firma Chicos, která byla založena ve Fort Myers na Flořidě, mohli byste začít skupovat maloobchodní síť.
Diverzifikace
je další kategorií strategie růstu a byla oblíbená v 50-tých a 60-tých letech, dnes je využívána v malé míře. Někdy se jí říká diverzifikace. V tomto případě zabezpečíte růst firmy koupí jiné, která nemá žádnou souvislost s vaším dosavadním podnikáním. Obrovské konglomeráty, jako jsou General Electric, jsou v podstatě holdingové společnosti zabývající se širokým spektrem podnikání a jsou založené výlučně na finančním výkonu. A tak má GE divizi atomové energie, výroby motorových vozidel i finančních služeb – vše pod hlavičkou jedné a téže společnosti. McFarland ale konstatuje: „Tento způsob růstu přináší vysokou míru rizika a sotva ho lze doporučit firmám v současnosti.“
Závěr
Jak budete růst? Strategie růstu se neuvádějí do života ve vzduchoprázdnu. Ochota změnit kurs jako odpověď na zpětnou vazbu vycházející z trhu je stejně důležitá jako cílevědomé uvedení strategie do firemní praxe. Stává se až příliš často, že firmy vyvíjejí strategii celý rok, a když jsou schopny ji uvést do života, trh se změní. Proto pokud právě dáváte dohromady svoji strategii růstu, neuvažujte hned o žebříku s 90 příčkami, které byste chtěli zdolat jedním tahem. Někdy je nejlepší přístup brát tyto příčky jednu po druhé.
podle: www.inc.com
| |
| |
Termíny pro praxi v KVĚTNU 2015
20. května
Středa
|
Daně z příjmů- zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za duben 2015
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2015
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2015
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavate |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2015
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2015
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2015
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2015
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za duben 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za duben 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. května
Pondělí
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za duben 2015 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za duben 2015 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění ve zvláštním režimu (tuzemského) přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2015, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2015, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2015, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. května
Sobota
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Předložení evidenčních listů důchodového pojištění zaměstnanců za rok 2014 České správě sociálního zabezpečení skrze okresní správy sociálního zabezpečení
(§ 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)
|
31. května
Neděle
|
Daně z příjmů- plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. června. |
| Daň z nemovitých věcí |
Daňová povinnost se přesouvá na pondělí 1. června. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
4.5.
|
5.5.
|
6.5.
|
7.5.
|
8.5.
|
11.5.
|
12.5.
|
13.5.
|
14.5.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,376
|
19,237
|
19,375
|
19,551
|
19,322
|
19,322
|
19,406
|
19,469
|
19,685
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,26
|
7,981
|
7,988
|
7,98
|
8,01
|
8,01
|
8,232
|
7,941
|
8,153
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,025
|
13,99
|
13,99
|
14,016
|
14,013
|
14,013
|
14,005
|
14,004
|
14,037
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,944
|
3,952
|
3,966
|
3,937
|
3,908
|
3,908
|
3,959
|
3,926
|
3,943
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,675
|
3,666
|
3,665
|
3,673
|
3,672
|
3,672
|
3,671
|
3,671
|
3,679
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,43
|
27,365
|
27,36
|
27,415
|
27,405
|
27,405
|
27,395
|
27,395
|
27,455
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
54,826
|
54,906
|
55,185
|
54,793
|
54,275
|
54,275
|
55,023
|
54,394
|
54,734
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,156
|
3,165
|
3,175
|
3,149
|
3,129
|
3,129
|
3,171
|
3,144
|
3,156
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,622
|
3,609
|
3,606
|
3,616
|
3,619
|
3,619
|
3,623
|
3,616
|
3,633
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
38,502
|
38,539
|
38,799
|
38,392
|
37,81
|
37,81
|
38,498
|
37,913
|
38,234
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,887
|
1,89
|
1,886
|
1,873
|
1,845
|
1,845
|
1,869
|
1,847
|
1,862
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,584
|
20,41
|
20,427
|
20,415
|
20,354
|
20,354
|
20,496
|
20,316
|
20,436
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,071
|
2,036
|
2,043
|
2,033
|
2,022
|
2,022
|
2,05
|
2,009
|
2,042
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,28
|
2,268
|
2,271
|
2,255
|
2,222
|
2,222
|
2,245
|
2,225
|
2,234
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
20,347
|
20,247
|
20,355
|
20,332
|
20,086
|
20,086
|
20,297
|
20,242
|
20,434
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,058
|
9,019
|
9,069
|
9,002
|
9,001
|
9,001
|
9,002
|
8,936
|
8,943
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,866
|
6,887
|
6,816
|
6,835
|
6,749
|
6,749
|
6,828
|
6,74
|
6,8
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,606
|
1,579
|
1,594
|
1,595
|
1,581
|
1,581
|
1,62
|
1,582
|
1,601
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
34,402
|
34,527
|
34,45
|
34,297
|
34,211
|
34,211
|
34,527
|
34,389
|
34,494
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,273
|
3,233
|
3,238
|
3,259
|
3,291
|
3,291
|
3,252
|
3,263
|
3,285
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
18,63
|
18,491
|
18,456
|
18,311
|
18,145
|
18,145
|
18,122
|
17,973
|
18,228
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,816
|
6,761
|
6,809
|
6,772
|
6,779
|
6,779
|
6,737
|
6,678
|
6,716
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,208
|
6,181
|
6,175
|
6,17
|
6,174
|
6,174
|
6,156
|
6,135
|
6,156
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
47,565
|
47,347
|
47,87
|
48,837
|
47,995
|
47,995
|
47,746
|
48,133
|
49,361
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
18,514
|
18,413
|
18,409
|
18,376
|
18,23
|
18,23
|
18,417
|
18,242
|
18,401
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,941
|
2,931
|
2,933
|
2,946
|
2,949
|
2,949
|
2,956
|
2,941
|
2,944
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
26,161
|
26,238
|
26,369
|
26,458
|
26,513
|
26,513
|
26,336
|
26,342
|
26,376
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
74,213
|
73,635
|
73,704
|
73,326
|
72,189
|
72,189
|
72,986
|
72,208
|
72,879
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,212
|
9,04
|
9,071
|
9,031
|
9,042
|
9,042
|
9,12
|
9,057
|
9,232
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,46
|
24,535
|
24,61
|
24,41
|
24,255
|
24,255
|
24,582
|
24,374
|
24,465
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
37,747
|
37,077
|
37,225
|
37,201
|
36,908
|
36,908
|
38,067
|
38,245
|
38,267
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,329
|
6,309
|
6,336
|
6,308
|
6,281
|
6,281
|
6,352
|
6,306
|
6,35
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2015 (IV/2015)
- Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Účetní metody – Ing. Vladimír Hruška
- Veřejné zakázky po novele 2015 – JUDr. Jiří Nesnídal
- Zdaňování příjmů z ležící pozůstalosti – Ing. Eva Sedláková
- Závdavek, záloha a kvitance v NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
- Pracovní podmínky mladistvých – JUDr. Eva Dandová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Živnostenský zákon po novelách - Ing. Karel Janda
- Porušení podmínek odpočtu na penzij. spoření a život. pojištění ... - Ing. Ivan Macháček
- Zdaňování příjmů z nájmu nemovité věci - Ing. Eva Sedláková
- Dodatečné daňové přiznání - Ing. Helena Machová
- Přechod dluhů na dědice - JUDr. Jana Drexlerová
- Manželé na jednom pracovišti - JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční a operativní leasing v daních a účetnictví - Ing. Martin Děrgel
- Švarcsystém aneb „nelegální práce“ - Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Dohoda o provedení práce – aktuální změny - Richard W. Fetter
- Mzdy v cizí měně - Ing. Martin Děrgel
- Právní ochrana majetku zaměstnavatele - JUDr. Lada Jouzová
- Klady a zápory práce z domova - JUDr. Eva Dandová
- Odměny členů orgánů právnických osob včetně jednatele - Ing. Eva Sedláková
- Významná rozhodnutí pro poskytování stravenek - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Osobní údaje – jejich ochrana - Ing. Karel Janda
- Svobodný přístup k informacím - JUDr. Jana Drexlerová
- DPH u léků a zdravotnických prostředků – Ing. Václav Benda
- Dotace z EU a nárok na odpočet daně – Ing. Václav Benda
- Školský zákon – velká novela – JUDr. Eva Dandová
- Pracovní řád ve školství – JUDr. Ladislav Jouza
- Cestovní náhrady ve školství – vybrané problémy – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 5/2015 (IV/2015)
- Živnostenský zákon - JUDr. Irena Fleischmanová
- Školský zákon - novela - JUDr. Eva Dandová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
1000 řešení – měsíčník č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční leasing a nájem (operativní leasing) - Ing. Ivan Macháček
- Daňové a účetní odpisy - Karel Starý
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – JLukáš a Vladimír Hruškovi
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (III/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12-13/2015 (V/2015)
- Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění s komentářem – Ing. Antonín Daněk
- Pasivní strana rozvahy – Ing. Vladimír Hruška
- Dodatečné a opravné daňové přiznání – Ing. Martin Děrgel
- Problematické zásoby – Ing. Zdenka Cardová
- Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu – novela od 1. 5. 2015 – JUDr. Ladislav Jouza
- Zákon o státní službě a státní zaměstnanec – Ing. Jan Šmolík
- Novela stavebního zákona – JUDr. Jiří Plos
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7/2015 (VI/2015)
- Solidární zvýšení daně pro rok 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Škody a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- DPH u stravovacích a ubytovacích služeb - Ing. Václav Benda
- Opravy při chybném účtování služeb v minulých obdobích - Ing. Zdenka Cardová
- Odpovědnost členů dozorčích rad - JUDr. Jana Drexlerová
- Klady a zápory dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2015 (V/2015)
- Daňové odpisy - Ing. Eva Sedláková
- Účetní odpisy - Ing. Zdenka Cardová
- Rodinné podnikání - Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7/2015 (V/2015)
- Rozvrhování a evidence pracovní doby (2.) - JUDr. Jana Drexlerová
- Ústní výpověď - Richard W. Fetter
- Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Nemocenské: Ochranná lhůta - nároky - Richard W. Fetter
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7/2015 (VI/2015)
- Úraz při cestě ze stravování na pracoviště - Richard W. Fetter
- Zdravotní pojištění pro začínající (2.) - Ing. Antonín Daněk
- Právní úprava sousedských vztahů (2.) – JUDr. Jana Drexlerová
- O posuzování vlivů na životní prostředí (2.) – Zákon č. 100/2001 Sb.
1000 řešení – měsíčník č. 7/2015 (V/2015)
- Zásoby - Karel Starý
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Školský zákon - novela
Novela školského zákona nabývá účinnosti 1. září, některá ustanovení 1. května a některá ustanovení 1. září 2016. Upravila novela školského zákona podmínky vydávání školního a vnitřního řádu? Co změnila novela školského zákona na povinné školní docházce? Změnila novela zákona okruh žáků a studentů se speciálními potřebami?
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdete v našem balíčku, který je určen předškolním, základním, středním, vyšším odborným školám, rodičům, zákonným zástupcům žáků, pracovníkům ve školství.
- PVS 5-6/2015 - Novela školského zákona - příspěvek
/A4, str. 120/
- 1 000 řešení 5/2015 - Školský zákon - novela - praktické příklady
/A5, str. 112/
- Aktualizace V/2 - Školský zákon - úplné znění zákona
/A5, str. 72/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o státní službě - úplné znění zákona
/A6, str. 80/
Cena balíčku je 669 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 269 Kč.
Ušetříte 400 Kč.
Mzdová účetní I.
Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu, která souvisí se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální a mzdovou evidenci, výpočet mezd, srážek, daní a jiných odvodů ... Jak správně vypočítat jednotlivé složky mzdy zaměstnanců a celkovou mzdu? Jak správně uzavřít podklady pro výpočet mezd? Jak správně provést roční uzávěrku? Jaké povinnosti má mzdová účetní vůči zdravotní pojišťovně? Jak správně zpracovat jednotlivé části interních mzdových předpisů?
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdete v balíčku, který je určen především mzdovým účetním, ale i personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, studentům ...
- Poradce 12-13/2015 - Zákon o pojistném na zdravotní pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 304/
- PaM 7/2015 - Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění - příspěvek
/A4, str. 80/
- Občanský zákoník I (monotematika) - zákon s komentářem
- komentář
/A5, str. 320/
- Edice Zákony od kapsy - Zákoník práce - úplné znění zákona
/A6, str. 160//
Cena balíčku je 718 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 359 Kč.
Ušetříte 359 Kč.
Zdravotní pojištění v kostce po novelách
Začátkem roku došlo k vícero změnám ve zdravotním pojištění. Jste již informování o změnách? Potřebovali byste je mít po ruce spolu v jednom balíčku? Pokud ano, najdete je v našich publikacích, v balíčku, který je určen zaměstnavatelům, zaměstnancům, OSVČ, živnostníkům, podnikatelům ...
- Poradce 12-13/2015 - Zákon o pojistném na zdravotní pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 304/
- 1 000 řešení 2-3/2015 - Dohody a zdravotní pojištění - praktické příklady
/A5, str. 120/
- PaM 2-3/2015 - Změny ve zdravotním pojištění - příspěvek
/A4, str. 120/
- PVS 1/2015 - Zdravotnictví a regulační poplatky - příspěvek
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 1 040 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 520 Kč.
Ušetříte 520 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |