HORKÁ TÉMATA - najdete v tematických balíčcích:
|
1. BOZP
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
stanoví zákoník práce. Další požadavky v oblasti zajištění BOZP stanoví zákon o
BOZP a jeho prováděcí předpisy. Zákon reaguje na potřebu častých změn právní
úpravy BOZP, reagujících na technický pokrok, ale též na pokrok v oblasti
lékařských věd. Úprava zákona o BOZP dopadá i na situace, kdy mohou být reálné
pochybnosti o tom, zda práce byla u zaměstnavatele vykonávána legálně. Jaká
jsou aktuálně platná pravidla?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou
určeny podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, personalistům, manažerům,
mzdovým účetním …
1.
Poradce 13/2023 – Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci s komentářem – komentář /A5, str. 240/
2.
Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str.
320/
3.
100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání – odborná
tematická publikace /A5, str. 96/
Cena balíčku je 834 Kč
Cena balíčku se 20 % slevou je 671 Kč.
Ušetříte 163 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
2. RODINNÉ
PODNIKÁNÍ
Rodinným
podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost. Jak správně
postupovat při rodinném podnikání z hlediska daní, účetnictví, zákoníku
práce? Jaké jsou nejčastější chyby, které provázejí tuto formu podnikání
a jak se jim vyhnout?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým
poradcům, živnostníkům ...
1.
DÚVaP 7-8/2023 – Rodinné podnikání – příspěvek /A5, str. 224/
2.
Příručka mzdové účetní – odborná tematická publikace /A5, str. 320/
3.
PaM 6-7/2023 – Rodinné podnikání formou rodinného podniku – příspěvek /A4, str. 112/
4.
Poradce 10/2023 – Zákon o sociálním pojištění s komentářem – komentář /A5,
str. 224/
Cena balíčku je 1320 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 660 Kč.
Ušetříte 660 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
3. TRESTNÍ
PRÁVO PO NOVELÁCH
Trestní
zákoník je základním předpisem trestního práva hmotného. Dělí se na dvě části,
kdy v první obecné jsou definovány základy trestní odpovědnosti, sankce za
tresty nebo výklad používaných pojmů. Druhá část (zvláštní část) obsahuje
katalog trestných činů, mezi které patří například trestné činy proti majetku
nebo trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.
Jaké změny
přinesly novely trestního zákoníku? Jaká je aktuální judikatura?
Čtěte naše publikace, které jsou určeny orgánům činným v
trestním řízení, policistům, exekutorům, podnikatelům, auditorům, všem občanům,
odsouzeným ...
1.
Poradce 11-12/2023 – Trestní zákoník s komentářem a judikaturou – komentář /A5, str. 336/
2.
Zákony IIB/2023 – Trestní zákoník, Trestní řád, Zákon o Policii České
republiky ... – úplná znění zákonů /A5, str. 592/
3.
Ústava České republiky, Zákon o volbách do Parlamentu České republiky ... – úplná znění
/A6, str. 208/
4.
Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
Cena balíčku je 881 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 616 Kč.
Ušetříte 265 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
4. DAŇOVÉ
VÝDAJE NOVĚ
Za daňové
výdaje lze považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení
zdanitelných příjmů. No v praxi je někdy těžké posoudit, jestli se jedná o
výdaj daňový nebo nedaňový a při případné daňové kontrole můžou nastat
problémy. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových
výdajů?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým
poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická
publikace /A5,
str. 560/
2.
DÚVaP 3-4/2023 – Výdaje v ZDP a výdaje v účetnictví – příspěvek /A5,
str. 192/
3.
DaÚ 2/2023 – Daňové parametry v ZDP po novele – příspěvek /A4, str. 80/
Cena balíčku je 1182 Kč.
Cena balíčku s 20 % slevou je 946 Kč.
Ušetříte 236 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
5. OPTIMALIZACE
DANĚ 2023
Snahou každého
poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a
tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je
přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně
dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných
daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?
Dočtete se
v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým
poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1.
Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/
2.
Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str.
560/
3.
Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění
zákonů /A5, str. 576/
4.
100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná
tematická publikace /A5, str. 96/
Cena balíčku je 1177 Kč.
Cena balíčku s 10 % slevou je 1060 Kč.
Ušetříte 117 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč.
|
Cena balíčků je
včetně DPH. Uvedená
nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit
vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A STUDENTI NEJEN JAKO BRIGÁDNÍCI
Jak postupuje
zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případě,
když je studium ukončeno v průběhu měsíce? Může být ve zdravotním
pojištění nezaopatřeným dítětem student starší 26 let? Které kódy používá
zaměstnavatel při zaměstnávání studentů?
Výpomoci studentů
zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním
pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ,
což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro
zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka
relevantně i nižší než 17 300 Kč. Aby však zaměstnavatel
mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného
takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení vystaveného příslušnou
školou.
Krátkodobé nebo
dlouhodobé zaměstnání
I když
zaměstnavatelé často sjednávají se studenty brigády na kratší dobu, zejména na
období školních prázdnin, nejsou výjimkou situace, kdy se jedná
o dlouhodobější pracovněprávní vztah. V případě déletrvajícího
zaměstnání si však musí zaměstnavatel důsledně hlídat, aby byl student stále
nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí
pojistné stát. Z tohoto důvodu je nutné průběžné dokládání
(obnovování) vystaveného potvrzení o studiu, platnost tohoto potvrzení
bývá časově omezena. Nikdy nelze vyloučit alternativu, že by student mohl
v průběhu zaměstnání studium ukončit nebo přerušit, což by situaci
u zaměstnavatele (a také u zaměstnance) zcela zásadním způsobem
změnilo – viz dále uvedený příklad č. 1.
ZAMĚSTNANEC A
ZAMĚSTNÁNÍ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ - Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba
považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve
zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout
příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z.
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba
jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon
této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných
zákonem.
Při zaměstnávání studentů platí, že zaměstnání s povinnostmi
zaměstnavatele vzniká:
1) u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu
2) u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní
činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč
3) u dohody o provedení práce (více dohod o provedení
práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím
10 000 Kč
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení
osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního
měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod
o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pro vznik zaměstnání
u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce
nerozhoduje, zda tato dohoda trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho
část či dokonce jeden den, podstatná je dosažená výše příjmu za rozhodné období
kalendářního měsíce.
Příklad 1
Zaměstnaný student doručil fakultě, na níž je zapsán, písemné
prohlášení o zanechání studia ke dni 5. 5. 2023. Zaměstnavatelem zúčtovaný
hrubý příjem za měsíc květen činil 12 600 Kč.
V tomto
případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv
z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, nýbrž
nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů,
kdy tento zaměstnanec již nebyl evidován u zdravotní pojišťovny
v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná
o celkem 26 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná
část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:
PČ min VZ =
(26: 31) x 17 300 = 14 509,67 Kč
kde:
PČ min VZ =
poměrná část minimálního vyměřovacího základu
26 = počet
kalendářních dnů v měsíci květnu, ve kterých již zaměstnanec nebyl
u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“
31 = počet
kalendářních dnů v daném měsíci
17 300 = výše
minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2023
Při sazbě
13,5 % z částky 14 509,67 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za
zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec
pojištěn, v částce 1 959 Kč (14 509,67 x 0,135). S ohledem
na příjem (12 600 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy
částku 1 701 Kč. Jedna třetina (567 Kč) bude sražena zaměstnanci
z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 134 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze
svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného
ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního
vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se
zákonem, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 %
z rozdílové částky 1 909,67 Kč, tj. 258 Kč. Tento doplatek,
tedy 258 Kč, je podle zákona sražen zaměstnanci, na zaměstnavatele by
povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ
nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu
ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.
Z celkové
částky pojistného 1 959 Kč je zaměstnanci sraženo 825 Kč (567 + 258),
zaměstnavatel uhradí 1 134 Kč.
Plnění oznamovací
povinnosti zaměstnavatelem
Ve smyslu ustanovení
§ 8 odst. 2 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje
v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce
a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní
činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) stejného
zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni,
ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci
a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná
dohoda sjednána za podmínky, že příjem zúčtovaný za rozhodné období
kalendářního měsíce zakládá účast na zdravotním pojištění (viz výše).
Nutnost oznámení „státní kategorie“
Při zaměstnávání studentů
se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této
souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání s kódem „P“
současně i kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj.
učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia.
Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte
v průběhu zaměstnání (dle příkladu č. 2 zaměstnanec například začne
studovat na vysoké škole – bez ohledu na formu studia).
Pokud student končí
brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí
zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního
vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“,
kterým by de facto ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii
osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží
kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti
s tzv. posledními prázdninami nebo při dovršení 26 let věku zaměstnance.
Příklad 2
Zaměstnanec
pracující na pracovní poměr vykonal na vysoké škole dne 8. 6. státní závěrečnou
zkoušku. Oznámí zaměstnavatel kódem "F" tuto skutečnost ke dni 8. 6.
nebo k 30. 6.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojistného
stát i v měsíci červnu, ačkoliv studium skončilo již 8. 6.
a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?
Jiný
zaměstnanec pracující na pracovní poměr je zapsán ke studiu dne 3. 7.
a doručil zaměstnavateli potvrzení o zahájení studia s tímto
datem. Oznámí zaměstnavatel kódem "G" tuto skutečnost s datem 3.
7. nebo 1. 7.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojistného stát už
v měsíci červenci, ačkoliv studium započalo až 3. 7. a zaměstnanec
tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?
Jak stanovit
měsíční vyměřovací základ v obou zmiňovaných případech?
K jednotlivým
případům.
Z hlediska
ukončení nezaopatřenosti ve zdravotním pojištění vycházíme v tomto případě
z ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) z.
č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za
soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také
(celý) kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké
škole. Kód „F“ se tedy použije k datu 30. 6. V měsíci červnu nemusí
být minimální vyměřovací základ dodržen, počínaje odvodem pojistného za měsíc
červenec už ano.
Pro počátek
„státní kategorie“ je rozhodující datum zápisu ke studiu, takže se kód „G“
použije k datu 3. 7. Protože evidence v kategorii osob, za které
platí pojistné stát, netrvala po celý kalendářní měsíc červenec, musí být při
odvodu pojistného dodržena poměrná část tohoto minima, tedy za 1. 7. – 2. 7.
v hodnotě 1 116,12 Kč [(2:31) x 17 300], kdy zaměstnanec ještě
nebyl ve „státní kategorii“.
STUDENTI
DOKTORSKÉHO STUDIA -
S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních
pojištěnců“. V § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. bylo
doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za
osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném
vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě
studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými
podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se
pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba
ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen
u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát,
nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně
výdělečně činnou.
V dalších
příkladech si v právních podmínkách roku 2023 ukážeme postup
zaměstnavatele při řešení různých situací u studentů.
Příklad 3
Zaměstnavatel
uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem
2 800 Kč.
Ve zdravotním
pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž
není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je
však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního
měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 4 000 Kč), pojistné se
odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pojistné
bude činit 378 Kč (13,5 % z 2 800 Kč).
Příklad 4
Student
pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti od 2. ledna do
31. srpna s příjmem převyšujícím v každém měsíci 4 000 Kč.
V dubnu však měl méně práce a dosažený příjem činí
3 870 Kč.
Zaměstnavatel
přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1.
a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu
není osoba z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnancem, odhlásí
zaměstnavatel studenta jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31.
3. a poté jej znovu přihlásí kódem „P“ k datu 1. 5. Za měsíc duben
nebude odvedeno žádné pojistné, v ostatních měsících je vyměřovacím
základem dosažený příjem. Odhlášením na měsíc duben nevznikne studentovi ve
zdravotním pojištění problém, protože jeho pojistný vztah je průběžně řešen
registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.
Příklad 5
Příjem studenta
na dohodu o provedení práce činil od ledna nanejvýš 10 000 Kč.
Tento pracovněprávní vztah byl od 1. července změněn na pracovní smlouvu
s příjmem 10 000 Kč.
Příjem zúčtovaný
na základě dohody o provedení práce nezakládal od ledna povinnost placení
pojistného. Co se týká pracovní smlouvy, zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke
dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do
práce, tedy k 1. 7. Od července bude vyměřovacím základem 10 000 Kč.
Příklad 6
Dne 15. 5.
nastoupila studentka na dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 30.
6. s příjmy převyšujícími v květnu i červnu 4 000 Kč.
Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 15. 5.
prostřednictvím kódů „P“ a „G“. Při odhlášení k 30. 6. byl použit
pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9. Má zaměstnavatel
použít při přihlášení opět kódy „P“ a „G“ nebo postačí už pouze kód „P“?
Při řešení prvního
zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je použitý postup správný,
v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť
státní kategorie „student“ trvala. Zda k datu 1. 9. použít kromě kódu „P“
i kód „G“ bude záležet na tom, jestli žena pokračuje ve studiu. Pokud ano,
pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „G“ použít [§ 10 odst. 1
písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.], i když se to může na první
pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající studium, musí
zaměstnankyně zaměstnavateli dokladovat. Mezitím mohlo dojít k ukončení
studia – v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto
skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 7. – 31. 8. nebyla
zaměstnána).
Příklad 7
Zaměstnavatel
sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní
činnosti na období od 18. 7. do 26. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval 2
980 Kč a za měsíc srpen 4 500 Kč.
Z hlediska
zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc
červenec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši
4 500 Kč platí následující:
-
zaměstnavatel
odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,
-
v
rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1.
8.) a „O“ (k datu 26. 8.),
-
zaměstnanec
bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu
o platbě pojistného zaměstnavatele.
Příklad 8
Student je
zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem
10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu bytu ve výši
36 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 z.
č. 586/1992 Sb.
Protože žádný
z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost
placení pojistného) nezakládá, neplatí student a ani jeho zaměstnavatel
žádné pojistné.
Příjmy
z nájmu nepodléhají odvodu pojistného tehdy, pokud nemovitost není zapsána
v obchodním majetku.
STUDENT – OSVČ
Rozhodne-li se
student začít během studia podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná,
platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto postupy:
-
nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně
zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob
podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost
splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního
živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný
registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely
zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost
s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace
apod.),
-
v roce zahájení této samostatné výdělečné
činnosti (2023) není povinností platit zálohy na pojistné,
-
podat v roce 2024 zdravotní pojišťovně
Přehled o výši daňového základu za rok 2023.
V případě
kladného hospodářského výsledku (daňového základu) za rok 2023 bude student
platit od měsíce podání Přehledu v roce 2024 zálohy na pojistné. Výše této
zálohy však může nižší než minimum stanovené pro ty OSVČ, pro které toto
minimum platí.
Více o této
problematice najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále
8/2023.
BRIGÁDY ZAMĚSTNANCŮ NA DOČASNÉ A PŘÍLEŽITOSTNÉ (SEZONNÍ) PRÁCE
Podnikatelské a výrobní možnosti
často u zaměstnavatelů vytvářejí situace, že mají pro zaměstnance práci
jen na kratší nebo určitou dobu. Obdobná potřeba vzniká i u sezonních
nebo kampaňových prací. Právní možnosti pro sjednávání pracovněprávních vztahů
k výkonu těchto prací vytváří zákoník práce (dále ZP). Dohody
o pracovní činnosti (dále dpč) jsou výhodné zejména v případech, kdy
rozsah pracovní činnosti nebo možnosti zaměstnance nedovolují zaměstnání na
plný pracovní úvazek či pracovní zájem na splnění pracovních úkolů je jen
příležitostný a časový (např. malý rozsah výrobní a obchodní činnosti
zaměstnavatele). Ke vzniku dohody je třeba jasného, jednoznačného projevu vůle
zaměstnavatele a zaměstnance. Proto ZP požaduje, aby DPČ byla sjednávána
písemně.
Na polovinu pracovní doby
Podle DPČ
může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené
týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může
rozsah dohody být do 20 hodin týdně. Dodržování sjednaného
a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se
posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období
52 týdnů.
Příklad 1
Zaměstnanec
má sjednánu dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů.
Může
tedy pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby. Například jeden
týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat
vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru
za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby,
ve většině případů 20 hodin.
I když to ZP výslovně neuvádí, je podle povahy
sjednané činnosti zpravidla třeba v dohodě uvést místo výkonu práce, které
může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání
se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou. ZP
umožňuje, aby v dohodě byla sjednána dovolená, případně jiné důležité
osobní překážky v práci zaměstnance. Dohody o pracovní činnosti lze
uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze
dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud
nebyla doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě
pokud omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou
na dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené
dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí
z jakéhokoli důvodu s 15denní výpovědní dobou. Před uzavřením
dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel respektovat zákaz
diskriminace a dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích.
Skončení DPČ
Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat na dobu
určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu
jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách. Pokud nebyla
doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, popřípadě pokud
omezení nevyplývá přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na
dobu neurčitou. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze
ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí z jakéhokoli
důvodu s 15denní výpovědní dobou. Tato doba začíná dnem, kdy výpověď byla
doručena účastníkovi. Okamžité zrušení dohody může být sjednáno jen pro
případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodů uvedených
v § 55 ZP (např. porušení zvlášť hrubým způsobem povinností
zaměstnance, které vyplývají z právních předpisů a vztahují se
k jím vykonávané práci).
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ - Mezi zásadní ustanovení
nového občanského zákoníku (NOZ) č. 89/2012 Sb., patří nahrazení pojmu
„právní úkony“ výrazem „právní jednání“, které NOZ řadí mezi právní skutečnosti. To
má závažné důsledky pro oblast pracovněprávních vztahů, např. ve
výkladovém přístupu při řešení některých právních důsledků právního
jednání. Zejména se jedná o posouzení důsledků právního jednání,
k němuž se např. pro absenci písemné formy nepřihlíží (např. okamžité
zrušení DPČ).
Podle
§ 545 NOZ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm
vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů,
zvyklostí a zavedené praxe stran. Právní jednání podle NOZ má širší
následky. Jedná se tedy nejen o právní následky, které jsou v něm
vyjádřeny, ale též ty, které plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí
a zavedené praxe stran. Jedná se např. o následek tohoto jednání,
který vyplývá ze zvyklostí a může být druhou smluvní stranou vynucen.
A to i tehdy, nebyla-li určitá povinnost v právním jednání (např.
ve smlouvě nebo dohodě) sjednána. Zvyklostí, na níž odkazuje § 545 NOZ, se rozumí určitá
skutečnost, která je natolik dlouhodobě a pravidelně zachovávána
v právním styku, že je spravedlivé očekávat její dodržení obecně
i v případech, kdy se na ni smluvní strany výslovně nedovolávají,
případně ji neznají.
Zavedenou praxí stran
se rozumí všechno, co poměry mezi stranami po delší dobu
pravidelně formuje. Na počátku bylo nějaké ujednání, které upravovalo příští
práva a povinnosti. Časem se již všechno opakovalo, měnila se pouze doba
uskutečnění, takže nebylo třeba další právní jednání. NOZ v § 2055 odst. 2
připomíná rozdíl mezi právním jednáním a společenskou
úsluhou. Nemá-li se jednat o právní jednání, ale pouze
o společenskou úsluhu, musí být z chování stran zjevné, že si žádné
právní následky nepřejí, že nechtějí aby jim vznikly nějaké
povinnosti. Mnohdy však mohou být se společenskou úsluhou spojeny odpovědnostní
nebo sankční následky, a to i v pracovněprávních vztazích.
Jednání, k němuž se nepřihlíží
Posuzování
některých forem právního jednání může vyvolávat v praxi problémy. Zejména
tehdy, je-li takové ustanovení v ZP označeno tak, že se „k němu
nepřihlíží“.
Tato nová úprava v ZP vychází z nového způsobu
řešení neplatnosti právního jednání. Chybí-li vůle jednající smluvní strany,
není míněna vážně anebo je projevena nesrozumitelně či neurčitě, nejedná
se vůbec o právní jednání. V těchto případech se jedná pouze
o zdánlivé právní jednání. Takové jednání není neplatné, ale pro právo
neexistuje, nemohou vznikat žádné právní důsledky. Ustanovení § 554 NOZ
uvádí, že se k takovému jednání nepřihlíží.
Příklad 2
Absence písemné
formy výpovědi nebo okamžitého zrušení DPČ nebo DPP.
Nejde o tzv.
perfekt a hotovost právního jednání a proto se k němu nebude
přihlížet.
Praktický výklad
Pro názornost výkladu právního jednání, k němuž se
nepřihlíží, je možné uvést příklady z oblasti skončení DPČ nebo DPP. Na
tomto úseku se toto slovní spojení objevuje často a v praxi znamená
objektivní posuzování právních důsledků, které z toho vyplývají. Např.
oblast zrušení DPČ. Vyžaduje se písemná forma, jinak se k němu
nepřihlíží (§ 77 odst. 4 ZP).
Příklad 3
Zaměstnanec
ústně oznámil zaměstnavateli, že práce podle DPČ již nedokončí a že ji
ruší.
Jde o právní
jednání, k němuž se nepřihlíží. Je nicotné, zdánlivé, právní důsledky
nenastávají, DPČ nadále trvá.
Pokud je
zaměstnavatel k takovému jednání zaměstnance pasivní (nečinný), je DPČ
ukončena. V případě nesouhlasu může zaměstnavatel uplatňovat u soudu
neplatnost tohoto jednání podle § 80 občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963
Sb. – dále OSŘ). S tímto soudním návrhem může spojit nárok na uplatnění
případné škody, která mu protiprávním jednáním zaměstnance vznikla (ztráta
zakázek, zajištění přesčasů apod.). Zaměstnavatel může takové jednání
zaměstnance považovat za zvlášť hrubé porušení povinností vyplývající
z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Okamžitě by mohl se zaměstnance, zrušit DPČ, pokud by tato možnost byla
sjednána (§ 76 odst. 5 ZP). Uplatňování nároku na případnou náhradu škody tím
není vyloučeno.
Pracovní neschopnost a DPČ
Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.,
stanoví, že zaměstnanci pracující podle DPČ jsou účastni nemocenského
pojištění. V případě pracovní neschopnosti dostanou náhradu mzdy nebo
nemocenské dávky. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti náhradu mzdy
poskytují zaměstnavatelé, další dny pak okresní správa sociálního zabezpečení.
Pro vznik nároku na náhradu mzdy nebo dávky v nemoci musí ovšem splnit
zákonnou podmínku. Vztahuje se k výši příjmu zaměstnance. Pojištění
zaměstnance vzniká, jestliže výše jeho započitatelného příjmu z tohoto
zaměstnání sjednané (stanovené) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem činí
alespoň částku rozhodného příjmu, tj. 4 000 Kč za kalendářní měsíc. Dohoda
o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění v těch
kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž byl zúčtován
započitatelný příjem z dohody o provedení práce vyšší než 10 tisíc
korun.
Rozvrh pracovní doby
V §
194 ZP je uvedeno, že pro účely poskytování náhrady mzdy po dobu pracovní
neschopnosti u zaměstnance pracujícího podle DPČ, je zaměstnavatel povinen
rozvrhnout jeho týdenní pracovní dobu do směn. Pokud by zaměstnavatel
v DPČ nerozvrhl pracovní dobu do směn, je jeho postup při poskytování
náhrady mzdy v pracovní neschopnosti zaměstnance obtížnější. Musel by mu
poskytovat náhradu mzdy za polovinu stanovené týdenní pracovní doby, po kterou
by mohl zaměstnanec v DPČ pracovat. To znamená – ve většině případů –
náhradu mzdy za 20 hodin.
Příklad 4
Zaměstnavatel
sjednal se zaměstnancem DPČ na práci až do 20 hodin týdně.
Nebyl stanoven
rozvrh směn, takže v případě pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel
poskytovat náhradu mzdy za 20 hodin.
Příklad 5
Byla sjednána DPČ tak, že v pondělí má zaměstnanec pracovat 4
hodiny, v úterý 2 hodiny, ve středu a ve čtvrtek pracovní dobu
rozvrženu nemá a v pátek 8 hodin.
V případě pracovní neschopnosti dostane náhradu mzdy za tolik hodin
na základě rozvrhu pracovních směn, které nemohl odpracovat, neboť byl
v pracovní neschopnosti – tedy za 14 hodin. Kdyby zaměstnavatel uvedl do
DPČ, že zaměstnanec bude pracovat až do 14 hodin týdně, nešlo by
o rozvržení pracovní doby do směn. Náhradu mzdy by musel poskytnout za 20
hodin.
Zaměstnavatelé mnohdy namítají, že DPČ je určena zejména
k provádění prací, jejichž rozsah a pravidelnost nelze předvídat.
Nemohou tedy předem rozvrhnout pracovní dobu do směn. Záležitost je pak možné
řešit dvěma způsoby. Jeden z nich jsme již naznačili: stanovit
rozsah pracovní doby bez rozvržení do směn. Pak bude zaměstnavatel
poskytovat náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti za polovinu stanovené
pracovní doby (viz § 79 ZP). V zaměstnání s dvousměnným pracovním
režimem je polovina stanovené týdenní pracovní doby (19 hodin),
s třísměnným a nepřetržitým režimem práce rovněž 19 hodin a ve
většině případů při 40 hodinové týdenní pracovní době je to 20 hodin. Podle
druhého způsobu může rozvrhnout pracovní dobu do směn podle předpokládané
potřeby práce. V tomto případě by poskytoval náhradu mzdy v době
pracovní neschopnosti jen za dobu vyjádřenou v hodinách, která nebyla
zaměstnancem odpracována.
DOHODU O PROVEDENÍ PRÁCE (DPP) písemně uzavírá zaměstnavatel se
zaměstnancem např. tehdy, jestliže pracovní úkol není možné zajistit
zaměstnanci v rámci plnění jejich povinností z pracovního
poměru. Buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné činnosti
zaměstnavatele, nebo protože to výlučně vyžaduje povaha takového úkolu.
Praktické to bude zejména v případech, kdy mezi zaměstnanci zaměstnavatele
není takový, který by vzhledem ke své kvalifikaci mohl požadovaný úkol splnit
a speciální charakter tohoto úkolu, který se vyskytl ojediněle
a nárazově, vylučuje uzavřít pracovní poměr. Může se vyskytnout situace,
že by zaměstnavatel mohl vzhledem k rozsahu prací přijmout zaměstnance do
pracovního poměru k výkonu těchto prací, ale ten z různých důvodů
chce uzavřít jen ojedinělý pracovní úvazek.
DPP lze
uzavřít i tehdy, vyžaduje-li to zvláštní povaha předmětu činnosti
zaměstnavatele. V takových případech má zaměstnavatel třeba
k disposici zaměstnance, kteří by mohli pracovní úkol splnit, ale z různých
důvodů není vhodné, aby to byli právě jeho zaměstnanci. Například vypracováním
odborného lektorského posudku by v zájmu objektivity měl být pověřen někdo
mimo okruh zaměstnanců.
Předmětem ujednání
bude dále
i dohoda o čase a místě plnění pracovního úkolu (kdy má
zaměstnanec úkol splnit nebo odevzdat výsledek provedení práce) a ujednání
o odměně za splnění pracovního úkolu (účastníci si mohou např. smluvit, že
část odměny bude splatná po provedení určité části práce).
Dohodu
uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzniká souhlasným a vzájemným
projevem vůle účastníků – zaměstnavatele a občana. V obsahu
dohody se musí konkrétně a přesně dohodnout především rozsah práce. Je
nutné, aby z vymezeného druhu práce vyplývalo, že k jeho splnění má
dojít mimo pracovní poměr. Pracovní úkol sjednaný v dohodě
o provedení práce nemusí mít charakter ojedinělého úkolu. Práce může být
sjednána i na období celého kalendářního roku. Nevymezuje se
druhově, ale individuálně, např. vypracování odborného posudku, přeložení textu,
přednes přednášky, prodej novin, výkon kampaňové nebo sezónní práce.
Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se
dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného
rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro
zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody
o provedení práce.
Zaměstnanec může v kalendářním roce se
zaměstnavatelem sjednat pouze jednu dohodu o provedení práce
s rozsahem 300 hodin. Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno mezi týmž
zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce
v jednom kalendářním roce i opakovaně. Rozsah práce však nesmí
dohromady přesáhnout 300 hodin. Míru odpracované doby nelze stanovit
v předpisech, je nutno vyjít z konkrétní záležitosti. Předpokládaný
rozsah práce stanoví zaměstnavatel a vychází přitom ze znalosti pracovní
problematiky, která je dohodou zajišťována. Je možné, aby dohoda
o provedení práce byla uzavřena i na déletrvající pracovní výkon,
například na dobu jednoho roku. Počet odpracovaných hodin nesmí však být vyšší
než 300.
Příklad 6
Dohoda o provedení práce je uzavřena na dobu jednoho roku
s tím, že zaměstnanec v ní bude vykonávat práce vždy 25 hodin
v měsíci.
Celkový součet hodin nepřesáhne 300.
Odměna za práci podle dohod
Jde-li
o dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, je výše
odměny neomezená a vychází z dohody zaměstnavatele
a zaměstnance. Odměna za práce podle dohod není limitována,
uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel
by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních
vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo
vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody
připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy – 103,80 Kč
na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek. Zaměstnanec, který
bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300
hodin minimálně 31 140 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 20 760
Kč za týden.
Více o této
problematice najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále
6-7/2023.
|