„Státní“ kategorie

a dohody ve ZP

Proč je pro zdravotní pojišťovnu důležité oznamovat u pojištěnců počátek (a konec) „státní kategorie“? Jak se u dohod přihlašují u zdravotní pojišťovny osoby jako zaměstnanci? Kdy má, resp. nemá přiznání důchodu vliv na placení pojistného zaměstnavatelem?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

„Státní pojištěnci“ ve zdravotním pojištění

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další. Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají právě pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od státního rozpočtu měsíčně příslušnou platbu, ovšem za podmínky, že je jí známo zařazení této osoby v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a tudíž může tento nárok uplatnit. Z tohoto důvodu je důležité plnění oznamovací povinnosti neboli oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné, a to buď u zaměstnavatelů (je-li jim daná skutečnost známa a zaměstnancem doložena) nebo u pojištěnců jako fyzických osob.

Při zaměstnávání těchto osob platí ve zdravotním pojištění specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Dohody a důležitost rozhodných částek příjmu

Když se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u DPČ a ani u DPP dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné jiné zaměstnání nebo souběžnou samostatnou výdělečnou činnost apod.

Osoby pracující na základě DPČ (více DPČ u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem za kalendářní měsíc alespoň 4 000 Kč. Aby byla osoba pracující na základě DPP (více DPP u jednoho zaměstnavatele) ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. 

Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

V případě, kdy je osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem za určitý měsíc poklesne pod „rozhodnou částku“, musí být taková osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlášena, i když je registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob hrazených státem.

Doklad od zaměstnance nutností

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je v roce 2023 zákonné minimum 17 300 Kč (zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc), případně nižšího, než je poměrná část tohoto minima, musí mít doklad, který jej k takovému postupu opravňuje. To znamená, že má k dispozici potvrzení například o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, podle již citovaného § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Takovým dokladem je třeba rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu, doklad o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu apod. Oznamování vzniku resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu tato informace dostane – v tomto případě je oznámení této skutečností zákonnou povinností zaměstnavatele. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil do „státní kategorie“ jiný zaměstnavatel nebo škola apod.

Období trvání zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci u pojištěnce jeho pojistný vztah, v případě „státních pojištěnců“ se pak jedná o platby pojistného od státu. Především z těchto důvodů má plnění oznamovací povinnosti svoji obzvláštní důležitost a za její porušení může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. 

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření DPČ nebo DPP začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě DPČ, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a dvojí odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 4 000 Kč. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 4 000 Kč, pak by zaměstnavatel zdravotní pojištění „neřešil“.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně také tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že mu je tato informace zaměstnancem podána a doložena.

Postup zaměstnavatele při zaměstnávání „státních pojištěnců“

v situaci, kdy je jako modelový případ použito zaměstnání starobního důchodce neboli osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

Příklad 1

Zaměstnanci společnosti s ručením omezeným byl v měsících květnu a červnu zúčtován v každém z těchto měsíců příjem ve výši 22 000 Kč, přičemž dne 28. 5. byl tomuto zaměstnanci přiznán starobní důchod.

Přiznání důchodu nemá faktický vliv na výpočet výše pojistného, takže pojistné bude v každém z těchto měsíců odvedeno v částce 2 970 Kč. Zaměstnavatele upozorňujeme na povinnost oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě skutečnost, že počínaje dnem 28. 5. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem „D“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).

Příklad 2

Důchodce pracující na dohodu o pracovní činnosti má nepravidelný příjem. V měsíci srpnu dosáhl příjmu 4 250 Kč, v měsíci září3 880 Kč a v měsíci říjnu3 400 Kč.

V tomto případě musí zaměstnavatel přihlížet k rozhodné částce 4 000 Kč. Zaměstnanec bude v měsíci srpnu přihlášen ke dni, ve kterém začal na základě dohody vykonávat sjednanou práci. Odhlášení proběhne k datu 31. 8. Zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění pouze za měsíc srpen ve výši 13,5 % z částky 4 250 Kč, tj. 574 Kč.

Příklad 3

Dohoda o provedení práce je s důchodcem uzavřena od 22. 5. do 23. 8., v tomto období zaměstnanec i pracoval. Vyměřovací základ byl za jednotlivé měsíce:

-   květen         9 400 Kč

-   červen         11 000 Kč

-   červenec     11 800 Kč

-   srpen           9 000 Kč

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 6. a odhlašuje ke dni 31. 7., tedy na období celých kalendářních měsíců, ve kterých vznikla z titulu výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění. Pojistné za měsíce červen a červenec se odvede ze skutečné výše příjmu.

Příklad 4

Zaměstnanec – důchodce pracuje na „celoroční“DPČ se stabilním příjmem 8 000 Kč. V měsíci červenci byl nemocen, takže jeho vyměřovací základ za tento měsíc činil 3 200 Kč.

V tomto případě platí následující:

-   s ohledem na pokles příjmu v měsíci červenci pod „rozhodnou“ hranici 4 000 Kč provede zaměstnavatel odhlášení osoby jako zaměstnance k datu 30. 6. Jestliže příjem za měsíc srpen dosáhne alespoň 4 000 Kč (což lze reálně předpokládat), bude zaměstnanec opětovně přihlášen k 1. 8.;

-   nemocné má vliv na placení pojistného zaměstnavatelem, vždy je důležitá částka zúčtovaného hrubého příjmu,

-   protože je osoba jako zaměstnanec odhlášena, nebude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc červenec započtena do celkového počtu zaměstnanců.

I přes toto odhlášení je za osobu nadále plátcem pojistného stát.

Příklad 5

Důchodce je v měsíci červnu současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů a jeho příjmy dosahují 4 200 Kč (dohoda o pracovní činnosti) a 5 800 Kč (pracovní smlouva). U zaměstnavatele s vyšším příjmem bylo důchodci poskytnuto neplacené volno v rozsahu tří kalendářních dnů.

V každém zaměstnání se odvede pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého příjmu, protože oba pracovněprávní vztahy zakládají povinnost odvodu pojistného. Pojistné tak bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 567 Kč, resp. 783 Kč. Rozsah neplaceného volna neovlivňuje placení pojistného zaměstnavatelem.

Příklad 6

Podnikající důchodce platí v roce 2023 od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu za rok 2022 měsíční zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná v částce 1 865 Kč. Současně je po celý rok zaměstnán na DPČ s příjmem v rozpětí 9 000 Kč až 11 000 Kč. V měsíci červenci byl nemocen v období 11. 7. – 27. 7. a za červenec mu byl zúčtován hrubý příjem 4 600 Kč.

Pojistné bude odvedeno z příjmu 4 600 Kč bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec byl po část měsíce července nemocen. Pojistné činí 13,5 % z částky 4 600 Kč, tj. celkem 621 Kč. Jednu třetinu zaokrouhlenou na celou korunu nahoru (207 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, rozdíl v částce 414 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakýchkoli) záloh nemá za této situace vliv na odvod pojistného zaměstnavatelem za poživatele důchodu.

Kdyby důchodce na zdravotní pojišťovně prohlásil, že zaměstnání je v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů, pak by jako OSVČ zálohy nemusel platit a pojistné za rok 2023 by uhradil v roce 2024 jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu.

Příklad 7

Zaměstnanec požádal v srpnu 2023 o přiznání starobního důchodu se zpětnou platností od 18. 7. 2022. Pracuje na DPP, což je jeho jediné zaměstnání, takže při příjmu kolem 12 000 Kč provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Jak má zaměstnavatel takovou situaci řešit?

Bude-li zaměstnanci důchod se zpětnou platností přiznán, pak musí zaměstnavatel ihned poté, jakmile mu bude zaměstnancem doručeno rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, oznámit zdravotní pojišťovně nárok na platbu pojistného státem, tj. kódem „D“ se zpětnou účinností od 18. 7. 2022, bude-li starobní důchod k tomuto datu přiznán. (Na kopii rozhodnutí doporučuji si poznačit datum doručení, na Hromadném oznámení zaměstnavatele je vhodné zmínit pro zdravotní pojišťovnu, že důchod byl přiznán zpětně).

Co se týká placení pojistného, bude zapotřebí se zpětnou platností dořešit přeplatek na pojistném, který každopádně vznikal od srpna 2022. Za červenec 2022 musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 17 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“. Tato poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí8 883,87 Kč [(17:31) x 16 200]. To znamená, že dosaženým příjmem (kolem 12 000 Kč) je při odvodu pojistného za červenec 2022 zajištěn postup podle zákona.

S ohledem na reálně vzniklý přeplatek musí zaměstnavatel:

-   podat opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele za kalendářní měsíce, ve kterých došlo ke změně úhrnné částky vyměřovacích základů a částky pojistného,

-   požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení takto vzniklého přeplatku, alternativně lze situaci vyřešit snížením odváděné částky pojistného o evidovanou výši přeplatku (nejlépe po dohodě se zdravotní pojišťovnou).

Veškeré opravy se ve zdravotním pojištění provádějí v rámci promlčecí doby, která je aktuálně desetiletá.

Příklad 8

Hrubý příjem zaměstnaného poživatele starobního důchodu činil v měsíci červenci na dohodu o pracovní činnosti 6 000 Kč, kdy měl současně vykázány čtyři dny neomluvené absence.

Stejně jako u neplaceného volna nehraje ve zdravotním pojištění roli ani období vykázané neomluvené absence, takže vyměřovacím základem zaměstnance bude částka zúčtovaného příjmu 6 000 Kč s odvodem pojistného zaměstnavatelem ve výši 810 Kč.