„Státní kategorie“ a dohody ve zdravotním pojištění

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další. Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Ing. Antonín Daněk

3.1 Minimální vyměřovací základ

Minimum platí pro zaměstnavatele (i pro OSVČ) od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění.

Jaké podmínky jsou platné pro „státní pojištěnce“ a zabývají se zaměstnavatelé problematikou minimálního vyměřovacího základu i u dohod o provedení práce?

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u DPČ a ani u DPP dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů (avšak u DPČ alespoň 4 000 Kč nebo u DPP více než 10 000 Kč) bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné jiné zaměstnání nebo souběžnou samostatnou výdělečnou činnost apod.

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali záležitostí minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkáme, že odvod pojistného dohody (dohod) o provedení práce řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na DPP (resp. na více DPP u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel v roce 2024 dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.

3.2 Přihlašování a odhlašování zaměstnanců

Plnění oznamovací povinnosti je důležitým úkolem zaměstnavatele. Otázkou je, ke kterým dnům jsou přihlašováni a odhlašování zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Jaké je správné řešení?

Plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zakotveno v citovaném ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření DPČ nebo DPP začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě DPČ, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 4 000 Kč. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 4 000 Kč, pak by zaměstnavatel zdravotní pojištění „neřešil“.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně i tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že mu je tato informace zaměstnancem podána a doložena příslušným dokladem.

3.3 Pracovní smlouva a dohody

Na rozdíl od dohod se pojistné vždy odvádí v případě příjmu zúčtovaného na základě pracovní smlouvy.

Sčítají se příjmy u více dohod?

U pracovní smlouvy se jedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaná částka příjmu podléhá platbě pojistného na zdravotní pojištění.

I v tomto případě se u zaměstnaných „státních pojištěnců“ odvádí pojistné ze skutečně zúčtované hrubé mzdy, tedy bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více DPČ nebo DPP u jednoho zaměstnavatele.

3.4 Význam výše příjmu

Pokud příjem zúčtovaný zaměstnanci pracujícímu podle některé z dohod zakládá účast na zdravotním pojištění, pak zaměstnavatel plní povinnosti stanovené právní úpravou.

Které částky jsou u dohod důležité v roce 2024?

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) činí alespoň 4 000 Kč anebo u dohody o provedení práce (DPP) převyšuje 10 000 Kč, pak:

–   se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (vzniká zaměstnání),

–   zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.

Při trvající DPČ nebo DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 000 Kč, resp. na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena.

Je-li dosaženo příjmu zakládajícího plnění povinností zaměstnavatelem, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu tematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

3.5 Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc.

Je pro účast na zdravotním pojištění důležité období trvání dohody?

Pro posouzení osoby jako zaměstnance rozhoduje u dohod výhradně výše příjmu zaměstnance za daný kalendářní měsíc, zaměstnavatel ve zdravotní pojištění nepřihlíží například k podmínkám platným v sociálním (nemocenském) pojištění u zaměstnání malého rozsahu.

V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu zúčtovaná na základě sjednané dohody.

3.1       Zaměstnávání poživatele důchodu

V následujícím textu si v právních podmínkách roku 2024 předvedeme formou příkladů postup zaměstnavatele při zaměstnávání „státních pojištěnců“ v situaci, kdy je v tomto bodě jako modelový případ použito zaměstnání poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu, tedy osoby, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.

3.6 Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Hrubý příjem zaměstnaného poživatele invalidního důchodu činí na DPČ částku 12 000 Kč. Zaměstnanec pracuje v chráněné dílně. Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, takže uplatňuje u poživatelů invalidního důchodu odpočet od dosaženého příjmu.

Jaká je výše odpočitatelné položky?

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, činí 15 440 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2024 ve výši 15 440 Kč) je možné uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

–   nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

–   u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Protože příjem zaměstnance nedosahuje hodnoty odpočtu, bude vyměřovacím základem zaměstnance částka 0 Kč, zaměstnavatel tak neodvádí žádné pojistné.

Pojistné by se odvádělo (bez ohledu na minimální vyměřovací základ) tehdy, pokud by příjem zaměstnance převýšil částku odpočtu 15 440 Kč. Kdyby poživatel invalidního důchodu dosáhl příjmu například 18 000 Kč, činil by vyměřovací základ 2 560 Kč (18 000 – 15 440). Celkové pojistné odvedené zaměstnavatelem by představovalo 13,5 % z 2 560 Kč, tj. 346 Kč.

Jedna třetina (116 Kč) je srážka zaměstnanci, dvě třetiny (230 Kč) hradí zaměstnavatel.

3.7 DPP nezakládající účast na zdravotním pojištění

Příjem starobního důchodce pracujícího na DPP činí maximálně 10 000 Kč. Otázkou je, jak by zaměstnavatel postupoval v případě, kdyby byl po skončení takové dohody zaměstnanci dodatečně zúčtován nějaký příjem (odměna).

Jak postupovat v daném případě?

Částka příjmu 10 000 Kč je u DPP nejvyšší možnou, ze které se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí.

Zaměstnavatel tak nepřihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a pojistné z dosaženého příjmu neodvádí.

Pojistné by se neodvádělo ani v případě, kdyby bylo se zaměstnancem sjednáno u téhož zaměstnavatele více těchto dohod a úhrnný příjem by nepřevýšil 10 000 Kč.

Zaměstnavatel však musí věnovat pozornost tomu, zda nebude na základě této dohody dodatečně zúčtován zaměstnanci nějaký příjem, který by v úhrnu s příjmem v kalendářním měsíci, v němž DPP skončila, převýšil 10 000 Kč. Pokud by k této situaci došlo, vzniklo by v posledním kalendářním měsíci trvání dohody zaměstnání a z úhrnu těchto příjmů by se odvedlo pojistné za ten měsíc, do kterého by byla odměna zúčtována.

Například, při skončení DPP k datu 30. 4., při příjmu za duben 10 000 Kč a navazující odměně ve výši 2 000 Kč, zúčtované do června, by vzniklo zaměstnání v dubnu a k úhrnu vyměřovacích základů za všechny zaměstnance za červen by se ještě připočetla částka 12 000 Kč a pojistné 1 620 Kč. Zaměstnanec by byl u zdravotní pojišťovny přihlášen kódem „P“ k 1. 4. a odhlášen kódem „O“ k 30. 4.

3.8 Nemoc zaměstnaného poživatele důchodu

Zaměstnanec – starobní důchodce pracuje na „celoroční“DPČ se stabilním příjmem 5 000 Kč. V měsíci červenci byl nemocen, takže jeho vyměřovací základ za tento měsíc činil 2 800 Kč.

Oznamuje zaměstnavatel nemoc zdravotní pojišťovně?

Zaměstnavatel neoznamuje zdravotní pojišťovně období trvání nemoci zaměstnance, což platí nejen u zaměstnaných osob, za které je plátcem pojistného stát.

S ohledem na pokles příjmu za měsíc červenec pod „rozhodnou hranici“ 4 000 Kč provede zaměstnavatel odhlášení osoby jako zaměstnance k datu 30. 6. Jestliže příjem za měsíc srpen dosáhne alespoň 4 000 Kč (což lze reálně předpokládat), bude zaměstnanec opětovně přihlášen k 1.8. Na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele nebude tato osoba v měsíci červenci započtena do celkového počtu zaměstnanců (byla na měsíc červenec odhlášena – není zaměstnancem).

Nemoc z obecného pohledu snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. V této situaci se však nemoc nebere v úvahu, protože výší příjmu se osoba nestala ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

3.9 Přiznání důchodu se zpětnou platností

Zaměstnanec požádal v únoru 2024 o přiznání starobního důchodu se zpětnou platností od 25. 1. 2023. Pracuje na DPČ, což je jeho jediné zaměstnání, takže při příjmu kolem 10 000 Kč provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Jak má zaměstnavatel takovou situaci řešit?

Bude-li zaměstnanci důchod se zpětnou platností přiznán, pak musí zaměstnavatel ihned poté, jakmile mu bude zaměstnancem doručeno rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, oznámit zdravotní pojišťovně nárok na platbu pojistného státem, tj. kódem „D“ se zpětnou účinností od 25. 1. 2023, bude-li starobní důchod k tomuto datu přiznán. (Na kopii rozhodnutí doporučuji si poznačit datum doručení, na Hromadném oznámení zaměstnavatele je vhodné zmínit pro zdravotní pojišťovnu, že důchod byl přiznán zpětně).

Co se týká placení pojistného, bude zapotřebí zpětně dořešit přeplatek na pojistném, který každopádně vznikal od února 2023. V lednu 2023 musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 24 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“ – pokud bude příjem činit alespoň 13 393,54 Kč [(24 : 31) x 17 300], žádný dopočet a doplatek se provádět nebude.

S ohledem na reálně vzniklý přeplatek zaměstnavatel:

–   podá za kalendářní měsíce, ve kterých došlo ke změně úhrnné částky vyměřovacích základů a částky pojistného, opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele,

–   požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení takto vzniklého přeplatku, alternativně lze situaci vyřešit snížením odváděné částky pojistného o evidovanou výši přeplatku (vhodné po dohodě se zdravotní pojišťovnou).

Veškeré finanční nároky (závazky, resp. pohledávky) se ve zdravotním pojištění řeší v rámci promlčecí doby, která je od 1. 12. 2011 desetiletá.

3.10 Příjmy z typově různých dohod

Starobní důchodce je v měsíci červnu současně zaměstnán u dvou různých zaměstnavatelů a jeho příjmy dosáhly 4 100 Kč (DPČ) a 3 800 Kč (pracovní smlouva).

Odvádějí pojistné oba zaměstnavatelé?

Oba příjmy podléhají odvodu pojistného. V každém zaměstnání se odvede pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Pojistné bude poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 554 Kč, resp. 513 Kč.

3.11 Přiznání důchodu zaměstnanci

Zaměstnanci společnosti s ručením omezeným byl v měsících květnu a červnu zúčtován v každém z těchto měsíců na DPP příjem ve výši 20 000 Kč, přičemž dne 20. 5. byl tomuto zaměstnanci přiznán starobní důchod.

Jak ovlivňuje přiznání důchodu stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Přiznání důchodu nemá v této situaci faktický vliv na výpočet výše pojistného, takže pojistné bude v každém z těchto měsíců odvedeno v částce 2 700 Kč. Zaměstnavatele upozorňujeme, že je povinen oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě skutečnost, že počínaje dnem 20. 5. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem „D“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).

K uvedenému doplňujeme. Pokud zaměstnanec žádá o přiznání důchodu, může zaměstnavatel použít při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně následující postup. Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění p.p. V tomto tiskopise je zpravidla uvedeno datum výplaty důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ.

Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení. Kdyby zaměstnavatel použil na základě tohoto tiskopisu kód “D“ například k datu 22. 7. a důchod by byl fakticky přiznán třeba k 12. 8., použil by zaměstnavatel pro účel provedení opravy na jednom tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavatele současně kódy H k datu 22. 7. a „D“ k datu k datu 12. 8.

3.12 Nepravidelný příjem

Starobní důchodce pracující na DPČ má kolísavý příjem. V měsíci únoru dosáhl příjmu 4 200 Kč, v měsíci březnu 3 880 Kč a v měsíci dubnu 4 400 Kč.

Jak se projeví pokles příjmu pod částku 4 000 Kč za měsíc březen?

V tomto případě musí zaměstnavatel přihlížet k rozhodné částce 4 000 Kč. Zaměstnanec je v měsíci únoru přihlášen ke dni, ve kterém začal na základě dohody vykonávat sjednanou práci. Následně bude odhlášen k datu 29. 2. a poté opětovně přihlášen k 1. 4., neboť v měsíci březnu se osoba nestala výší zúčtovaného příjmu zaměstnancem. Konečné odhlášení se provede ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Protože má zaměstnanec řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nevznikne pojištěnci odhlášením na měsíc březen žádný problém.

3.13 Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti

Podnikající starobní důchodce platí po podání Přehledu od března2024 měsíční zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná v částce 963 Kč. Současně je zaměstnán, v měsíci květnu byl nemocen v období 13. 5. – 28. 5. a za měsíc květen mu byl na DPČ zúčtován hrubý příjem 6 200 Kč.

Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění při řešení této situace?

Pojistné bude odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu 6 200 Kč bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec byl po část měsíce května nemocen. Pojistné činí 13,5 % z částky 6 200 Kč, tj. celkem 837 Kč. Jednu třetinu (279 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 558 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakýchkoli) záloh nemá za této situace vliv na placení pojistného zaměstnavatelem.

Kdyby důchodce na zdravotní pojišťovně prohlásil, že zaměstnání je v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů, pak by jako OSVČ zálohy nemusel platit a pojistné za rok 2024 by uhradil v roce 2025 jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu.

3.2       Zaměstnávání jiných osob,  za které je plátcem pojistného stát

V dalším textu je objasněn postup zaměstnavatele v případech, kdy jsou kromě poživatelů důchodu zaměstnány i jiné osoby, za které je plátcem pojistného stát.

3.14 Zvláštní „státní kategorie“ studentů a výkon výdělečné činnosti

Od 1. ledna 2018 je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát, a to osoby studující doktorské studium starší 26 let. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze tehdy, pokud nepracují. Otázkou je, zda má zaměstnavatel tuto kategorii brát v potaz. Pokud k zaměstnavateli taková osoba nastoupí např. na DPČ a bude mít mzdu nižší než minimální, má u této osoby provádět normálně dopočet do minimálního pojistného a tento doplatek jí strhávat ze mzdy.

Jak se postupuje v případě, když příjem na DPČ nedosáhne 4 000 Kč?

S účinností od 1. ledna 2018 došlo k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistní stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

K jednotlivým dotazům:

–   pokud k zaměstnavateli nastoupí do zaměstnání osoba splňující výše uvedené podmínky, tak po dobu zaměstnání za ni není plátcem pojistného stát. Zaměstnavatel splní oznamovací povinnost prostřednictvím kódů „P“ a „O“ a odvádí pojistné podle zákona. Skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, tedy ukončení „státní kategorie“ a opětovný vznik nároku na zařazení do této kategorie sděluje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec;

–   v případě, že příjem na DPČ činí alespoň 4 000 Kč a nedosáhne minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč (případně poměrné části minima podle délky trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci) provádí zaměstnavatel standardně dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima

Když příjem na DPČ nedosáhne v kalendářním měsíci 4 000 Kč, pak zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, žádné pojistné neodvádí, a nadále za tuto osobu platí pojistné stát.

3.15 Hranice 26 let ve zdravotním pojištění

Student vysoké školy dovršil 26 let dne 3. 4. 2024 a ukončení „státní kategorie“ k tomuto datu oznámil zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „F“. Otázkou je, zda bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc duben a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku. Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, když zaměstnanec pracuje v dubnu na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 6 400 Kč. Nejedná se o studenta staršího 26 let, prvně studujícího v doktorském studijním programu dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb.

Jaké je správné řešení dané situace?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na DPČ, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí v kalendářním měsíci roku 2024 alespoň 4 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit za duben odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých již osoba není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(27:30) x 18 900] a činí 17 010 Kč.

Jelikož příjem na DPČ nedosáhl v měsíci dubnu této částky, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima dle předcházející situace.

3.16 Celodenní osobní a řádná péče a neplacené volno

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku bylo v zaměstnání na základě pracovní smlouvy poskytnuto po celý měsíc březen neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci březnu nevykázala, přičemž za měsíc duben jí byl zúčtován hrubý příjem 11 000 Kč.

Jak se posuzují podmínky péče ve vazbě na placení pojistného a „státní kategorii“?

Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku [§ 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.], neplatí se v tomto případě žádné pojistné, resp. nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ.

Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba v určitém kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 3.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (k datu 31. 3.) ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie“.

Pojistné za měsíc duben se odvede ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, protože pro tuto osobu ve zdravotním pojištění zákonné minimum neplatí.

3.17 Péče o závislou osobu a minimum ve zdravotním pojištění

Zaměstnankyně pečuje o závislou osobu, tudíž patří do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb. U zaměstnavatele pracuje na základě DPČ. Do práce nastoupila dne 1. 9. 2023 a její hrubý příjem činí pravidelně 8 000 Kč. Péče skončila dne 4. 5. 2024.

Jaký bude vyměřovací základ v jednotlivých měsících?

V měsících září 2023 až dubnu 2024 činí vyměřovací základ 8 000 Kč, neboť za ženu je plátcem pojistného stát. Skončení péče mění celou situaci v tom smyslu, že od května 2024 již musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k povinnému minimu, což znamená, že:

–   v květnu bude proveden odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu takto: Poměrná část minima za kalendářní dny mimo „státní kategorii“, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 16 461,29 Kč [(27:31) x 18 900]. Z dosaženého příjmu 8 000 Kč činí pojistné 1 080 Kč. Zaměstnankyni je sraženo 360 Kč, zaměstnavatel hradí 720 Kč. Z rozdílové částky 8 461,29 Kč činí pojistné1 143 Kč, které bude ještě navíc sraženo zaměstnankyni. Z celkového odvodu pojistného 2 223 Kč (16 461,29 x 0,135) hradí zaměstnankyně1 503 Kč (360 + 1 143), zaměstnavatel pak 720 Kč. Na zaměstnavatele by povinnost úhrady doplatku 1 143 Kč přecházela pouze tehdy, kdyby se jednalo o překážky v práci na jeho straně vyjmenované v ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce;

–   v červnu a v dalších měsících roku 2024 již bude zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč.

Kdyby však žena po skončení této péče patřila do některé z kategorií osob, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí, byl by i nadále její vyměřovací základ 8 000 Kč.

3.18 DPČ a Úřad práce

Zaměstnankyně pracující na DPČ byla přihlášena k 1. 3. 2024. Její příjem nepřevyšoval polovinu minimální mzdy. Aby nemusela doplácet zdravotní pojištění do minima, nechala se v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání zaregistrovat na Úřadě práce od 13. 5. 2024.

Jak zaměstnavatel řeší oznamovací povinnost včetně placení pojistného?

Při řešení popisované situace postupuje zaměstnavatel takto:

–   neprodleně přihlásí zaměstnankyni kódem „I“ u zdravotní pojišťovny ke dni 13. 5. 2024,

–   co se týká placení pojistného. Za měsíce březen a duben musí činit vyměřovací základ alespoň 18 900 Kč. Za měsíc květen pak alespoň 7 316,12 Kč [(12:31) x 18 900],

–   pokud bude zaměstnankyně po celé následující kalendářní měsíce roku 2024 současně registrována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ jako uchazeč o zaměstnání, bude vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem, nejvýše však částka 9 450 Kč.

Doporučujeme zaměstnankyni důrazně upozornit, aby zaměstnavateli oznámila případné vyřazení z evidence uchazeče zaměstnání, případně by si měl zaměstnavatel nechat od ní vystavit v této záležitosti čestné prohlášení. V takovém případě, tedy při vyřazení z evidence uchazeče o zaměstnání, by zaměstnavatel opět prováděl dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

Řešení č. 3.1 až 3.18 zpracoval Ing. Antonín Daněk (VII/2024)