Aktuální slevy na dani FO
   – nezdanitelné části základu daně (2.)

Daň z příjmů fyzických osob se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Také se poplatníkům z řad fyzických osob vypočtená daň snižuje o případné slevy na dani a daňové zvýhodnění. Jaké „měsíční“ a „roční“ slevy na dani lze aktuálně uplatnit a jaká je výše slev na dani pro rok 2025?

Poskytnutí darů

(§ 15 odst. 1 ZDP). Podle tohoto ustanovení ZDP lze od základu daně z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého vymezeným subjektům na zde vymezené účely. Výčet příjemců a účelu poskytnutí bezúplatného plnění je úplný a nelze jej rozšiřovat na základě výkladu zákona.

Dary mohou být peněžní a nepeněžní. U nepeněžního daru musí být poplatník schopen hodnotu poskytnutého daru prokázat. Jako důkaz poslouží doklad o pořízení darované věci nebo když není účtenka k dispozici nebo se jedná o starší věc, tak je vhodné k doložení obvyklé ceny např. nabídka v inzerci apod. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se oceňuje hodnota např. jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce částkou 3 000 Kč. Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve. Dárci krve si mohou uplatnit nezdanitelnou část základu pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny jiné než prokázané cestovní náhrady spojené s odběrem podle § 32 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách.

Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami v souladu s oceňovacím zákonem (§ 3 odst. 3 ZDP a § 23 odst. 6 ZDP). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu-služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Důležitá je rovněž otázka prokázání poskytnutí daru. Nemusí se vždy jednat o darovací smlouvu. Obecně platí, že poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut.

Úhrnná hodnota bezúplatných plnění (darů) ve zdaňovacím období (2024) musí přesáhnout 2 % ze základu daně (řádek č. 42 tiskopisu daňového přiznání) anebo činit alespoň 1 000 Kč.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % ze základu daně (v samotném textu § 15 odst. 1 ZDP toto uvedeno není – je v něm uvedeno, že v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně). V této souvislosti je vhodné zmínit, že změny do oblasti daní z příjmů přináší i zákon č. 24/­2025 Sb. účinný od 11. 2. 2025, kterým se mimo jiné také mění zákon č. 128/­2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné umožňuje za rok 2024, ale i za roky 2025 a 2026 podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. V takovém případě platí pochopitelně to, co je dáno zákonem č. 24/­2025 Sb. a je na jeho základě stanoveno v zákoně č. 128/­2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Úroky z úvěrů poskytnuté na bytové potřeby

(§ 15 odst. 3 ZDP). Poplatníkům je na základě tohoto ustanovení umožněno uplatnit si celou nebo část hodnoty úroku z úvěru poskytnutého na bytové potřeby. V ustanovení § 4b ZDP je od roku 2021 definováno, co se považuje dle ZDP za tzv. bytovou potřebu (původní právní úprava bytové potřeby byla do roku 2020 obsažena v § 15 odst. 3 ZDP). Pro účely uplatnění nezdanitelných částí základu daně je nejdůležitější definice bytové potřeby uvedená v § 4b odst. 1 ZDP. Odstavce 2 až 5 se týkají podmínek, za kterých je při jejich splnění možné osvobodit příjmy související s obstaráním vlastní bytové potřeby.

•    Obstaráním bytové potřeby formou úplatného nabytí podle § 4b odst. 1 písm. b) a c) se rozumí den zápisu vlastnického práva poplatníka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva, nebo nemovitou věc kupující zaplatil. Tedy k datu, ke kterému je poplatník zapsán jako vlastník nebo spoluvlastník v katastru nemovitostí.

•    U ostatních bytových potřeb vymezených v § 4b ZDP se obstaráním bytové potřeby rozumí okamžik naplnění zákonných definičních znaků jednotlivých druhů bytových potřeb.

Ustanovení § 15 odst. 3 ZDP uvádí, že od základu daně se odečte částka, která se rovná:

•    úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,

•    úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,

•    úrokům z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,

•    úrokům poskytnutého bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem,

použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu.

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. Tzn., že pokud např. poplatník pronajímá byt, který pořídil např. formou hypotečního úvěru, a z jedné poloviny tento prostor využívá ke svému bydlení, má nárok na odečet pouze poloviny z hodnoty zaplacených úroků z titulu pořízení bytové potřeby. Na uplatnění druhé poloviny z hodnoty zaplacených úroků jako nezdanitelné části základu daně nemá nárok (druhou polovinu si může uplatnit za podmínek § 9 ZDP jako standardní daňový výdaj k příjmům z pronájmu).

Pravidla pro uplatnění odpočtu úroků z úvěru

(§ 15 odst. 4 ZDP). Toto ustanovení určuje pravidla pro uplatnění odpočtu úroků z úvěru. Zletilí účastníci smlouvy o úvěru se mohou rozhodnout, zda uplatní odpočet pouze jeden z nich nebo každý z nich, a to stejným dílem.

Od roku 2021 se postupuje rozdílně při uplatnění úroků z úvěrů na:

•    bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 (staré úvěry) a 

•    bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 (nové úvěry).

Pro bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti 300 000 Kč. V případě bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Při kombinaci starých a nových úvěrů je definován maximální limit pro uplatnění úroků částkou 300 000 Kč, přičemž z nových úvěrů lze do maximálního limitu započítat v úhrnu nejvýše 150 000 Kč, a to i v případě, že úroky jsou děleny na všechny účastníky úvěrové smlouvy.

PODMÍNKY, KTERÉ MUSÍ BÝT V PŘÍSLUŠNÉM ZDAŇOVACÍM OBDOBÍ SPLNĚNY ČI DOSAŽENY, aby bylo možné odečet od základu daně uplatnit:

Výstavba nebo koupě BD, RD, bytu, rozestavěné stavby či pozemku vč. údržby a změny stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru:

•    Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e) ZDP, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) ZDP vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalémubydlenínebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.

Koupě pozemku:

•    Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b) ZDP, u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období.

Splacení vkladu, vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, úhrada za převod podílu:

•    Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g) ZDP, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) ZDP užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

ZMĚNY OD ROKU 2024 včetně:

Novelou zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 již jako nezdanitelné části základu daně nelze uplatnit členské příspěvky odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče

(§ 15 odst. 5 ZDP). Od roku 2024 „nové“ znění § 15 odst. 5 navazuje na nový způsob podpory spoření poplatníků na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče podle § 15a, 15b a 15c ZDP. Mezi podporované produkty se od r. 2024 zařazuje dlouhodobý investiční produkt (DIP), zavedený v novele zákona č. 256/­2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (§ 134g a násl.). Podle § 15 odst. 5 ZDP platí, že příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí i pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu.

Podle § 15 odst. 5 ZDP od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem.

DIP je označení investičních nebo spořících produktů, které jsou daňově podporovány a jejichž prostřednictvím je poplatník zabezpečen na stáří. Jelikož DIP byl do ZDP zařazen až na základě novely účinné od 1. 1. 2024, lze uplatnit odpočet od základu daně u smluv na investování a spoření, které byly uzavřeny v roce 2024 a letech následujících. Smlouvy o investování a spoření uzavřené do konce roku 2023 nelze považovat za DIP.

Penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření

(§ 15 odst. 6 ZDP). Podle § 15 odst. 6 ZDP platí mj., že v případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.

Státní příspěvek je poskytován v maximální výši 340 Kč měsíčně, a to v případě, že příspěvek poplatníka za daný měsíc činí alespoň 1 700 Kč (§ 14 odst. 2 zákona č. 427/­2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů; podle § 191 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření, se zákonem o doplňkovém penzijním spoření řídí i poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění).

Změny od roku 2024 včetně:

-    ZDP od roku 2024 stanoví souhrnný limit 48 000 Kč, který lze od základu daně odečíst, do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty. Neplatí již samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP platného do konce r. 2023.

-    Účastníci ve III. penzijním pilíři, kterým nebyl přiznán starobní důchod, mohou od základu daně odečíst pouze částky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (od 1. 1. – 30. 6. 2024 částky převyšující 1 000 Kč měsíčně, od 1. 7. 2024 částky převyšující 1 700 Kč.) Nejvýše však do výše 48 000 Kč v úhrnu za všechny produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

Příklad 1

Z jakých daňově podporovaných produktů si může poplatník odečíst své příspěvky od základu daně ve zdaňovacím období v úhrnném limitu 48 000 Kč?

Poplatník si můžeo dečíst od základu daně své příspěvky na:

-    penzijní připojištění se státním příspěvkem,

-    doplňkové penzijní spoření,

-    penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

-    soukromé životní pojištění,

-    dlouhodobý investiční produkt (DIP),

-    pojištění dlouhodobé péče.

Příklad 2

Jaké jsou podmínky daňové podpory u produktů spoření na stáří, které byly uzavřeny v roce 2024?

Produkty spoření na stáří, které poplatník sjednal v roce 2024 a letech následujících, nesmí být vyplaceny před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jejich vzniku a současně před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhl 60let věku.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy:

- Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)

- Zákon č. 24/­2025 Sb. účinný od 11. 2. 2025, kterým se mimo jiné také mění zákon č. 128/­2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů

Související předpisy:

- Zákon č. 115/­2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- Zákon č. 588/­2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

§ 4b odst. 1 ZDP – Bytová potřeba

(1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí

a)  výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b)  úplatné nabytí pozemku

1.  za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

2.  v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c)  úplatné nabytí

1.  bytového domu,

2.  rodinného domu,

3.  rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4.  jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d)  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e)  údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g)  úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

§ 14 zákona č. 427/2011 Sb.

Nárok na státní příspěvek

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, náleží mu státní příspěvek.

(2) Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka

a) 500 až 1699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,

b) 1700 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 340 Kč.

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek.

(4) Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 191 zákona č. 427/2011 Sb.

(1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka

a) ze zrušeného penzijního fondu,

b) ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti a

c) z transformovaného fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem.

(2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode...