Automobil – pohonné hmoty v prokázané výši

1.  Právní minimum

Bez automobilů si dneska podnikání snad ani neumíme představit, bohužel. Neustále je potřeba někoho nebo něco přemisťovat, k čemuž jsou optimální právě automobily. A tyto se nepohybují na dobré slovo ani na vzduch či odpadky, ale vyžadují speciální pohonnou hmotu, která něco stojí. Obvykle jde o uhlovodíkové palivo – nafta, benzín, zemní plyn, propan butan – spalované přímo v motoru vozidla. Stále rádoby zelenější Evropu ale nyní ovládla zelená ideologie, podle které je nejlepší auto – žádné. S tímto by však „zelení politici“ neupěli ani u svých voličů, proto daněmi a regulacemi manipulují trh ke druhé provozně nejčistší variantě – elektromobilu. Kde však využitelná technologie pokulhává za přáním zhruba o 50 let, hlavní potíž je s těžkými, nebezpečnými a nerecyklovatelnými bateriemi... Kompromisem je tzv. hybridní auto, které kombinuje „špinavý“ ale osvědčený spalovací motor a (provozně) čistší elektromotor. Pro základní orientaci stručný přehled pohonů automobilů:

•    Spalovací motor (sání – komprese – expanze – výfuk, nebo lidověji: cucne – cukne – buchne – fukne):

–   Zážehový: palivem je benzín, pro jehož zapálení (prudké shoření) je nutná jiskra od elektrické svíčky; alternativně lze takto spalovat zkapalněný propan-butan (ropný plyn, LPG) či zemní plyn (LNG), nebo stlačený zemní plyn (CNG), anebo kapalný etanol 85 (bioethanol, biolíh), což je směs 85 % alkoholu ze zemědělských surovin (řepka, kukuřice…) a 15 % benzinu, přimíchává se i do jiných kapalných paliv.

–   Vznětový: palivem je nafta, pro jejíž zapálení stačí tlak stlačeného vzduchu, do něhož se stříkne palivo.

–   Kombinovaný: Zatím se vyvíjí a testuje motor využívající to lepší z obou předešlých systémů. Stlačuje se směs vzduchu s benzínem, do níž je pod tlakem vstříknuta nafta. Je to sice složitější ale účinnější.

•    Elektrický motor (využívá vzájemné silové působení magnetického pole a elektrického proudu v cívce):

–   Bateriový (Battery Electro Vehicle): cca půl tuny velká sada obvykle lithiových akumulátorů (dlouhé dobíjení, nutno aktivně chladit v létě a v zimě přihřívat, někdy vybuchují a hoří dlouho i pod vodou).

–   Vodíkový (Fuel Cell Vehicle): Ano, jde také o elektromobil, ovšem tentokrát energii nedodávají pevné baterie, ale tzv. palivové články. V nich se elektrochemicky rozkládá vodík za přítomnosti kyslíku, čímž přímo vzniká elektřina roztáčející kola a vodní pára vycházející z výfuku. Tohle má budoucnost!

•    Hybridní pohon kombinuje motor spalovací a jeden nebo více motorů elektrických (ty jen vypomáhají…):

–   Mikro–hybrid: Marketingový hybrid, nikoli funkčně, tento systém má většina aut s otravnou funkcí stop/­start, která „potěší“ u semaforu a v koloně... Jde o to, že místo startéru je generátor, který kromě rychlého startování motoru umí vyrobit (trochu) elektřiny, která napájí (zbytná) příslušenství v autě...

–   Mild-hybrid: Výkonnější verze mikro-hybridu s posíleným generátorem, takže spalovací motor může zhasnout častěji např. při jízdě ustálenou rychlostí (bez plynu), dobrzďování ke křižovatce (obvykle pod 30 km/­h), a elektromotorek případně také – trochu a na pár sekund – aktivně vypomáhá při rozjíždění.

–   Full-hybrid: Klasický hybrid, kde je výpomoc elektromotoru už znát, hlavně při popojíždění a pomalé jízdě. Ovšem baterie mají nízkou kapacitu a vystačí nanejvýše na 20 kilometrů jízdy. Auto není závislé na elektrické zásuvce, baterie se totiž dobíjejí průběžně za jízdy rekuperací (při brzděním) a motorem.

–   Plug-in hybrid: Obdoba předešlého hybridu s výkonnějším elektromotorem a větší baterií, takže sám vystačí na 50 km jízdy. Podstatnou změnou je možnost dobíjení baterií z elektrické zásuvky (standardní ve zdi nebo speciální u dobíjecích stanic). Ideální využití: ve firmě/­doma se nabije, po městě jede čistě na baterky a delší trasy špinavě na fosilní palivo; není třeba se proto obávat při čekání v zimě na D1...

2.  Daně z příjmů

Pohonné hmoty – dále také jen „PHM“ – jsou v praxi nejvyšším provozním výdajem a během životnosti automobilu mohou i převýšit jeho pořizovací cenu. Bez nich by vozidlo nemohlo sloužit pro podnikání, takže jde o jednoznačný výdaj vynaložený prokazatelně na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka – jak vyžaduje základní podmínka daňové účinnosti výdaje § 24 odst. 1 ZDP. Potíž je ale v tom, že ZDP obsahuje ještě další, speciální ustanovení týkající se PHM u pracovních cest, které proto má přednost. Jde o § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, podle něhož jsou daňově účinné výdaje na pracovní cesty určeny těmito pravidly (zjednodušeno):

•    Vlastní vozidlo:

–   zahrnuté do obchodního majetku („OM“) poplatníka: v prokázané výši, u elektromobilů a hybridů lze použít průměrnou cenu elektřiny, viz níže; jen u zahraničních pracovních cest, kdy výdaje na PHM nelze prokázat, ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM, a to s použitím aktuálních cen v Česku,

–   nezahrnuté do OM poplatníka: součet základní náhrady „kilometrovné“ (v roce 2026 ve výši 5,90 Kč/­km, loni 5,80) a náhrady výdajů za spotřebované PHM (jako u jízdní náhrady zaměstnanců níže),

–   nezahrnuté do OM poplatníka, které ale v jeho OM bylo, nebo u něj bylo předmětem finančního leasingu a úplatu uplatnil jako daňový výdaj: ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM.

•    Vozidlo v nájmu nebo pořizované na finanční leasing:

–   v prokázané výši; pouze u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje na PHM nelze prokázat, ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM, a to s použitím tuzemských cen v době použití vozidla.

•    Vozidlo užívané na základě smlouvy o výpůjčce nebo výprose (tj. využívané bezúplatně):

–   ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM (pozn. opět jako jízdní náhrady zaměstnanců);

–   jde-li o výpůjčku po dobu zajištění dluhu převodem práva k vozidlu, postupuje se jako u auta v OM.

•    Vozidlo zaměstnance (použité pro pracovní cestu dotyčným zaměstnancem na žádost zaměstnavatele):

–   náhrady jízdních výdajů (§ 157 a 158 ZP): základní náhrada (v roce 2026 nejméně: auta osobní 5,90 a nákladní 11,80 Kč/­km; loni 5,80 a 11,60) a náhrada výdajů za spotřebované PHM (viz dále).

Náhrada výdajů za spotřebovanou PHM se v souladu s § 158 zákoníku práce stanoví jako součin:

•    ceny PHM, a to buď prokázané dokladem o nákupu, nebo průměrná cena podle vyhlášky – pro rok 2026 – č. 573/­2025 Sb.: benzín 95 oktanů 34,70 Kč/­l, benzín 98 39,00 Kč/­l, nafta 34,10 Kč/­l a elektřina 7,20 Kč/­kWh,

•    spotřeby PHM (kombinovaný provoz dle norem EU, jinak průměr údajů z technického průkazu vozidla) a

•    ujetých kilometrů na pracovní cestě.

Pokud jde o plátce DPH, který si u koupené pohonné hmoty nárokoval odpočet DPH na vstupu, pak se pro účely daně z příjmů počítá s cenou PHM bez DPH, jelikož tato daň pro něj nepředstavuje výdaj (náklad).

Příklad

Prokázané daňové výdaje za použití vozidla pro podnikání

Řemeslník Jan Novák (OSVČ) vede daňovou evidenci a pro své podnikání v dubnu 2026 využil malý nákladní automobil. Podle palubního ukazatele najezdil na pracovních cestách 1 000 km, k čemuž má dva doklady o nákupu nafty: první na 35 litrů za 1 200 Kč, druhý také na 35 litrů za 1 100 Kč. Ve velkém technickém průkazu vozidla není údaj o kombinované spotřebě paliva podle norem EU, ale jsou tam tři údaje o spotřebě: ve městě 7 l, 5 l při rychlosti 90 km/­h a 6 l při rychlosti 120 km/­h. Jakou částku za pracovní cestu může podnikatel uplatnit do daňových výdajů? Poznamenejme, že obdobně by tomu bylo rovněž u velké obchodní korporace…

Aby bylo možno jednoznačně odpovědět, je nutno zadání upřesnit ohledně vztahu vozidla a poplatníka.

•    Vozidlo zaměstnance:

–   Náhrada jízdních výdajů podle zákoníku práce (předpokládáme obvyklou situaci, že zaměstnavatel přiznává jen minimální výši zákonných nároků): základní náhrada = 1 000 km × 11,80 Kč/­km = 11 800 Kč, náhrada za spotřebované palivo = 34,10 Kč/­l (volba ceny podle vyhlášky pro rok 2026 vycházející z loňských cen, neboť cena prokázaná doklady 32,86 Kč/­l je nižší) × 6 litrů/­100 km (aritmetický průměr údajů z technického průkazu, 7 + 5 + 6 děleno 3) × 1 000 km = 2 046 Kč. Výdaje celkem 13 846 Kč.

•    Vlastní vozidlo:

–   zahrnuté do obchodního majetku („OM“) poplatníka: v prokázané výši o nákupu PHM, tj. 2 300 Kč,

–   nezahrnuté do OM: základní náhrada = 1 000 km × 5,90 Kč/­km (jen jako u osobních aut!) = 5 900 Kč, náhrada výdajů za spotřebované PHM (jako u zaměstnance výše) = 2 046 Kč. Výdaje celkem 7 946 Kč,

–   nezahrnuté do OM, které ale v OM poplatníka bylo, nebo jej pořizoval na finanční leasing a úplatu si daňově uplatnil: jen náhrada výdajů za spotřebované PHM (jako u zaměstnance výše) = 2 046 Kč.

•    Vozidlo v nájmu (zde patří i vůz z auto-půjčovny) nebo pořizované na finanční leasing:

–   Daňově lze uplatnit výdaje za PHM v prokázané výši = 2 300 Kč (podle dokladu o jejich nákupu).

•    Vozidlo vypůjčené nebo vyprošené (tj. využívané bezúplatně, v praxi obvykle od příbuzného či známého):

–   náhrada výdajů za spotřebované PHM (cena dle vyhlášky) = jako u zaměstnance ad výše = 2 046 Kč;

–   výjimkou by byla výpůjčka uzavřená poplatníkem s dočasně jiným právním vlastníkem vozidla (obvykle banka nebo jeho prodejce) po dobu zajištění dluhu poplatníka za úvěr využity k úhradě kupní ceny auta, převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu. Věřiteli tak vůz slouží jen jako záruka za splacení dluhu poplatníka, který jej naopak hodlá využívat (provozovat), a právě pro legalizaci právní možnosti využívání auta dočasně patřícího jiné osobě je sjednána bezúplatná smlouva o výpůjčce. Sice právnicky krkolomná záležitost, ale v praxi je poměrně běžná. Daňově lze uplatnit výdaje za PHM jako u nájmu.

Poznámka: Kdyby kupní cena paliva dle dokladu o nákupu byla vyšší, než loňská průměrná cena, z níž vychází údaje vyhlášky pro rok 2026, bylo by výhodnější při výpočtu náhrady výdajů za spotřebu PHM využít aktuálně vyšší prokázanou cenu nafty. Pracovněprávní zákonný nárok zaměstnance na náhradu jeho cestovních výdajů podle ZP je však širší než pouze náhrada jízdních výdajů, zejména o tzv. stravné – viz příslušné heslo.

Nemilou podmínkou pro daňové uplatnění provozních výloh vozidla – zejména PHM – je prokázání souvislosti s předmětnou podnikatelskou činností poplatníka. Tedy že byla uskutečněna tvrzená pracovní (služební) cesta, což upřesňuje metodický pokyn finanční správy číslo GFŘ D – 59, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů, zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 19/­2022 (konkrétně v pasáži „K § 24 odst. 2“, bod 22). Pro tuto provozní evidenci se vžilo označení „kniha jízd“:

•    „(…) V evidenci jízd jsou uváděny minimálně tyto údaje:

–   datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry.

•    Dále poplatník vede údaje o:

–   typu vozidla, registrační značce (státní poznávací značce), stavu ujetých kilometrů k 1. lednu (případně k datu zahájení činnosti nebo zahájení používání vozidla) a k 31. prosinci kalendářního roku (případně k datu ukončení činnosti nebo používání vozidla).“

3.  DPH

Plátce DPH má řadu povinností, z nichž tou hlavní je přiznání DPH z jeho prodejů (výstupů), nejsou-li osvobozeny od daně, a její odvedení bernímu úřadu. Naopak jeho jedinou, ale významnou výhodou je možnost odpočtu – zjednodušeně „vrácení“ – DPH z nákupů (vstupů) od jiných plátců. Odpočet daně je zcela zásadní podmínkou neutrality DPH pro plátce, kteří jsou v nemilé roli výběrčích daní od zákazníků. Právě díky němu je DPH hodna svého jména, protože umožňuje, aby její plátci odváděli do státní kasy daň pouze z vlastní „přidané“ hodnoty. Ovšem cesta plátce za odpočtem se podobá legendární plavbě Odyssea mezi Charybdou a Skyllou…

Nárok na odpočet DPH totiž není automatický z titulu plátcovství, je vázán na podmínky § 72 až § 76 ZDPH. Hlavní je účel využití daného vstupu (nákupu), je tak nutno u přijatých zdanitelných plnění sledovat použití, přičemž mohou nastat čtyři situace. Přijaté zdanitelné plnění plátce použije (mírně zjednodušeno):

•    Jen pro uskutečňování „nárokových plnění“ uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH (hlavně vlastní zdanitelná plnění a plnění osvobozená s nárokem na odpočet), pak má nárok na odpočet daně v plné výši.

•    Pouze pro „jiné (nenárokové) účely“, v tom případě vůbec nemá nárok na odpočet daně na vstupu.

•    Jak pro „nároková plnění“, tak pro „jiné účely“, kdy je lze uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši připadající na použití pro „nároková plnění“, přičemž se rozlišuji dvě situace, resp. jejich kombinace:

–   Odpočet daně v poměrné výši, jestliže tyto jiné účely nesouvisejí s ekonomickou činností plátce.

–   Odpočet daně v krácené výši, když „jinými účely“ jsou plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

Příklad

Odpočet daně z nákupu PHM záleží na účelu pracovní cesty

Stavební firma načepovala u prodejce PHM benzín do svého (nebo najatého) vozidla za 1 000 Kč bez daně. Obě firmy jsou plátci DPH, takže prodejce paliva musel při jeho dodání – natankování – přiznat DPH na výstupu se sazbou daně 21 %, tedy ke své prodejní ceně 1 000 Kč připočíst povinnou daňovou přirážku 210 Kč.

Může si stavební firma uplatnit odpočet DPH na vstupu z koupené PHM? Je sice plátcem – jinak by na odpočet nemohla ani pomyslet – jenže zadarmo a bez práce to mít nebude. Hlavní podmínkou je, že toto přijaté zdanitelné plnění – koupený benzín – použije v rámci své ekonomické (podnikatelské) činnosti pro uskutečňování „nárokových“ plnění. Tedy zejména pro vlastní zdanitelná plnění, například při svých stavebních zakázkách. Což zřejmě bude nejčastější reálný případ. Toto své tvrzení, ale musí plátce umět prokázat – např. knihou jízd.

Je ale také možné, že jde o stavební firmu OSVČ – pana Pepy – který nakoupil benzín před rodinnou rekreací v Beskydech. Pak tedy – i když jde o plátce DPH – nesplní podmínkou, že přijaté zdanitelné plnění (benzín koupený od pláce) použije v rámci své ekonomické (podnikatelské) činnosti. A proto nebude mít nárok na odpočet DPH na vstupu z nakoupené PHM – ani zčásti – tuto soukromou jízdu neuvádí do „firemní“ knihy jízd.

4.  Účetnictví

Nakoupené PHM – natankované přímo do nádrže vozidla – se obvykle účtuje rovnou do provozních nákladů na MD 501 – Spotřeba materiálu. Protiúčet odpovídá zvolenému způsobu úhrady, je-li postaru placeno hotovostí D 211, při použití platební karty svázané s běžným účtem D 221, a využití speciální čerpací karty coby ceniny se uplatní D 213. Jde-li o plátce, který ad výše nárokuje odpočet DPH na vstupu, pak bez překvapení tuto část celkové úplaty zachytí na MD 343. Podkladem pro účetní doklad bude asi paragon prodejce – zjednodušený daňový doklad – vytištěný na termopapíru, který má neviditelný inkoust uvnitř a nemile brzy se do něj zase vrátí.