Autorské honoráře a zdravotní pojištění

Z jakého důvodu je u autorských honorářů důležitá částka 10 000 Kč? Kdy neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ? Může být pojištěnec s příjmy z autorských honorářů osobou bez zdanitelných příjmů?

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Příjmy z autorských honorářů zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se u OSVČ zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 ZDP, i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

Význam hranice příjmu 10 000 Kč

Podle § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). Sražením zvláštní sazby daně přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu. Honoráře podléhající srážkové dani také nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní (a také sociální) pojištění. Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % ve smyslu § 36 odst. 2 písm. p) ZDP.

Pokud však měsíční honorář od jednoho plátce převyšuje 10 000 Kč, má tento příjem ve zdravotním pojištění povahu samostatné výdělečné činnosti s povinnostmi danými právní úpravou. I když autor nepotřebuje živnostenské oprávnění, jelikož jde o činnost podle autorského zákona, musí se zaregistrovat u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a při placení pojistného (záloh na pojistné) postupovat podle dále uvedených příkladů.

Honorář přesahující 10 000 Kč za měsíc vyplatí jeho plátce autorovi v plné výši, tj. bez srážky daně. Autor pak musí po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání (nevyvíjí-li svoji činnost v režimu paušální daně), ve kterém tyto příjmy z autorské činnosti uvede. Po skončení kalendářního roku musí OSVČ podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu (dále jen Přehled) a platit pojistné za stejných podmínek jako ostatní OSVČ. Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je tato činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším) zdrojem příjmů a také je zapotřebí přihlížet k tomu, zda musí osoba s příjmy charakteru autorských honorářů dodržet jako OSVČ minimální vyměřovací základ či nikoli.

Rozhodné období

Jak platí tyto osoby pojistné? Ve zdravotním pojištění je u podnikatelské sféry rozhodným obdobím kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi.

Pokud je pojištěnec osobou samostatně výdělečně činnou pouze po část kalendářního měsíce (zahájil samostatnou výdělečnou činnost třeba 25. dne v měsíci), považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, samozřejmě včetně měsíců následujících. Jelikož je u OSVČ rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, vypočítává se pojistné za celý příslušný rok.

Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku

je u osoby samostatně výdělečně činné 50 % daňového základu, případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Toto minimum neplatí pro OSVČ uvedené v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například u osob, za které je plátcem pojistného stát.

Souběh příjmů, resp. jediný zdroj příjmů

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností je pro pojištěnce rozhodující, zda je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Jsou-li příjmy z titulu autorských honorářů při souběhu se zaměstnáním hlavním, případně jediným, zdrojem příjmů, vztahuje se na tuto osobu – mimo zákonných výjimek – povinnost placení záloh na pojistné (v roce 2022 nejméně v částce 2 627 Kč měsíčně) včetně následného podání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2022 a zaplacení případného doplatku pojistného. Doplatek se provádí v případě, kdy výše pojistného, vypočtená na základě výsledků této samostatné výdělečné činnosti (tj. daňový základ), převyšuje úhrnnou výši zaplacených záloh. Splatnost takového doplatku je do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled.

S účinnosti od 1. ledna 2023 se minimální záloha OSVČ zvyšuje na 2 722 Kč.

Zvýhodnění osob podnikajících při zaměstnání

Pro osoby s příjmy povahy autorských honorářů je většinou tato činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů (viz Příklad č. 1) a tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v těchto dvou oblastech:

•    nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění pak jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni za určitých okolností mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit;

•    vyměřovacím základem je za rok 2022 u těchto osob 50 % daňového základu, tedy bez povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, což je pro rok 2022 částka 19 455,50 Kč za každý kalendářní měsíc podnikání.

Postupy pojištěnce ve zdravotním pojištění v situacích, kdy bude mít v roce 2022 příjmy jako autor

Příklad 1

Příjem zaměstnance činí 40 000 Kč. Při zaměstnání si současně přivydělává publikací odborných témat. Daňový základ za rok 2022 činil 165 338 Kč.

Jedná se o formu souběhu výdělečných činností v praxi poměrně frekventovanou (tj. zaměstnání je hlavním a samostatná výdělečná činnost – příjmy autora – vedlejším zdrojem příjmů).

Výše pojistného (P) za rok 2022 se vypočte následovně:

P = 0,135 x 0,5 x 165 338 = 11 161 Kč

Jelikož zálohy placeny nebyly (není to povinností OSVČ), zaplatí takto podnikající osoba pojistné 11 161 Kč do osmi dnů po dni, ve kterém podá, případně měla podat, Přehled za rok 2022, tedy v roce 2023. Pokud bude trvat souběh zaměstnání s podnikatelskou činností této povahy i v roce 2023, přičemž zaměstnání bude nadále hlavním zdrojem příjmů, nebude ani v tomto roce placení záloh povinností. Nejzazším termínem pro podání Přehledu OSVČ za rok 2022 je středa 3. května 2023. Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, pak lze Přehled za rok 2022 podat až do 3. 8. 2023.

Příklad 2

Jediným zdrojem obživy pojištěnce jsou příjmy z autorských honorářů, jako OSVČ platil po celý rok 2022 minimální zálohy 2 627 Kč. Na zálohách tak bylo zaplaceno celkem 31 524 Kč.

Varianta a) – s doplatkem po podání Přehledu, daňový základ 756 880 Kč

P = 0,135 x 0,5 x 756 880 = 51 090 Kč

Doplatek pojistného: 51 090 – 31 524 = 19 566 Kč

Varianta b) – bez doplatku po podání Přehledu, daňový základ 420 566 Kč

P = 0,135 x 0,5 x 420 566 = 28 389 Kč

Doplatek se neprovádí, zaplacenými zálohami (31 524 Kč) je zajištěn postup podle zákona.

Je pravdou, že tato osoba mohla v roce 2022 vyvíjet svoji činnost v režimu paušální daně, kde by měsíční platba 5 994 Kč zahrnovala daň i obě veřejnoprávní pojistná.

Příklad 3

Student si začal v roce 2022 přivydělávat publikací v novinách a časopisech. Protože příjmy v některých měsících převýšily 10 000 Kč, přihlásil se od 1. 3. 2022 u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Daňový základ činil 82 120, zálohy nebyly placeny.

Protože student zálohy neplatil (nebylo to jeho povinností), zaplatí v roce 2023 do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2022 příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte:

P = 0,5 x 0,135 x 82 120 = 5 544 Kč

Jelikož pro studenta – OSVČ neplatí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, bude pojistné činit vypočtenou částku 5 544 Kč. 

Od kalendářního měsíce, ve kterém student – OSVČ podá Přehled, bude platit zálohy 555 Kč, vypočtené jako (5 544: 10). Číslovka 10 představuje počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2022.

Příklad 4

Pojištěnec měl v průběhu roku 2022 příjmy z autorských honorářů od dvou subjektů, avšak výše honoráře nikdy nepřesáhla u žádného z nich v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že pokud měla osoba v roce 2022 příjmy z autorských honorářů zdaňované přímo u zdroje, tedy subjektem, který tyto honoráře vyplácí, pak se na ni v souvislosti s výkonem této činnosti nevztahují ve zdravotním pojištění žádné povinnosti.

Pokud tato osoba v roce 2022:

-   neměla příjmy ze zaměstnání zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem nebo

-   nebyla jinak z pohledu zdravotního pojištění OSVČ anebo

-   ebyla u zdravotní pojišťovny evidována v některé ze „státních kategorií“,

musela si řešit svoji situaci tím způsobem, že se měla přihlásit u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné, což byla v roce 2022 měsíčně částka 2 187 Kč. 

Také platí, že osobou bez zdanitelných příjmů je pojištěnec i tehdy, pokud má pouze příjmy podle:

-   § 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku),

-   § 9 ZDP (příjmy z nájmu – nemovitost není zapsána v obchodním majetku),

-   § 10 ZDP (ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů).

Osobou bez zdanitelných příjmů by pojištěnec v roce 2022 naopak nebyl (resp. nemohl být) například tehdy, kdyby současně pracoval třeba:

-   na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na výši příjmu),

-   na dohodu o pracovní činnosti při přijmu alespoň 3 500 Kč,

-   na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,

přičemž nerozhoduje, jak dlouho takové zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce trvá.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Z titulu všech činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

ZÁKON o daních z příjmů

citace na str. 58

§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení odstavce 5, činí

a) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6, 12 a 14 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),

2. z příjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,

3. z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,

b)  15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4 s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného; přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

c)  35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty

1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo

2. třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna,

d)  5 % z úplaty u finančního leasingu.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to

a)  z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného,

b)  z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

c)  z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

d)  z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace,

e)  z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána, ...