Bipolární afektivní porucha
– život jako na horské dráze

Mgr. Monika Jakubíková, Ph.D.

Bipolární afektivní porucha, v minulosti nazývaná maniodepresivní psychóza, je psychická porucha, která ovlivňuje náladu a emoce člověka. Je charakterizována výraznými a cyklickými změnami nálady, které se pohybují mezi manickými (euforickými) epizodami a depresivními epizodami. Přítomny jsou dva patologické póly nálad - deprese a mánie -, právě proto je nazývána bipolární afektivní porucha.

Bipolárně afektivní porucha je většinou celoživotní onemocnění s různorodým průběhem, které se projevuje střídajícími se ataky (prudký záchvat choroby) a remisemi (zmírnění, vymizení příznaků). Onemocnění má u každého pacienta individuální průběh a jednotlivé epizody se v průběhu života mohou lišit. Choroba má na pacienta a jeho rodinu zásadní a často devastující vliv. Většina lidí jednou za čas zažívá i euforické, i téměř depresivní nálady, problematické se však stávají tehdy, pokud nejsou jen občasné a netrvají hodiny, ale dny nebo týdny.

Předpokládá se, že na vznik poruchy působí genetické vlivy, neurotransmiterové abnormality (noradrenalin, dopamin, serotonin), buněčná degradace, rozladění biologických rytmů, stres a další. Významným vlivem je dědičnost. Pacientovi nejbližší příbuzní trpí poruchami nálad více než osoby bez pozitivní rodinné anamnézy.

Diagnóza této poruchy se opírá o symptomy, trvání a frekvenci náladových epizod. Psychiatr se při diagnostice opírá o rozhovor s pacientem, informace z jeho okolí a bezprostřední dojem, kterým daný člověk působí. Z toho, co slyší a vidí u pacienta, může podle současné klasifikace dostatečně určit diagnózu.

Pro bipolární afektivní poruchu je charakteristické, že už se vyskytla v minulosti nejméně jedna epizoda - buď manická, nebo depresivní. Začátek bývá obvykle mezi 20. a 30. rokem věku. Častěji se vyskytují depresivní epizody než manické. K projevům poruchy může dojít po psychické zátěži, úrazu hlavy, infekčním onemocnění či po porodu. Epizody poruchy se vyskytují častěji na jaře a na podzim, kdy působí klimatické podmínky. Projevují se vlivy denního rytmu, deprese je výraznější ráno a dopoledne a po poledni se zmírňuje. Frekvence střídání epizod bývá různá. Může jít o velmi častou frekvenci epizod, i několikrát do roka, nebo mohou být vzdálené od sebe i několik let.

Manická epizoda se vyznačuje následujícími příznaky:

•   Povznesená nálada - extrémní euforie, nadměrná radost nebo nedšení bez zjevného důvodu.

•   Nadměrná energie a aktivity - osoba může mít příval energie, hovoří rychle a má zvýšenou potřebu aktivity, často však velmi nestandardní (např. skládá hudbu, píše literární díla, kterým nerozumí, šíří náboženskou nauku).

•   Snížená potřeba spánku - člověk má velmi malou potřebu spánku a cítí se plný energie.

•   Zvýšené sebevědomí, které přesahuje běžné hranice (např. člověk se nestandardně a nápadně obléká).

•   Nepřiměřené chování - v mánii může jedinec vykonávat rizikové, nezodpovědné a nebezpečné činy bez uvědomění si následků. Ve větší míře utrácí peníze, ztrácí společenské zábrany, je dotěrný, telefonuje v noci známým, nadměrně konzumuje návykové látky, má rizikové sexuální chování, vezme si vysoký úvěr apod.

•   Epizoda není způsobena užíváním psychoaktivních látek.

Lidé v manické fázi si obvykle svoje atypické chování neuvědomují, často nedokážou posoudit nevhodnost svého chování a uvědomit si jeho důsledky. Jde však o viditelnou změnu, kterou postřehne rodina i blízké okolí.

Depresivní epizoda se vyznačuje příznaky:

•   Ztráta zájmu o běžné činnosti a aktivity, které člověk kdysi považoval za příjemné.

•   Únavnost a snížená energie, zvýšená potřeba spánku, apatie.

•   Pocity smutku, zklamání a beznaděje.

•   Bolesti hlavy, nechutenství, úbytek hmotnosti.

•   Poruchy spánku, jako jsou nespavost nebo nadměrná spavost.

•   Snížené sebevědomí a sebeúcta, bezdůvodné výčitky, pesimismus.

•   Myšlenky na smrt a sebevraždu.

•   Depresivní nálada je přítomna po většinu dne.

Léčba zahrnuje psychoterapii, která pomáhá zlepšit zvládání nálady a emocionální reakce, a také farmakoterapii. Mezi léky používané k léčbě bipolární poruchy patři stabilizátory nálady, antidepresiva, antipsychotika, léky zaměřené na spánek a také léky k léčbě úzkosti.