BOZP vůči externím osobám
– a povinnost odškodnit „pracovní“ úraz

Povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatelem je cíleno na vlastní zaměstnance, ale i na zaměstnance jiného zaměstnavatele, kteří plní úkoly na pracovišti zaměstnavatele, a rovněž na všechny další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.

Fyzickými osobami, vůči kterým musí zaměstnavatel zajišťovat BOZP, jsou vedle vlastních zaměstnanců jakékoli další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti, bez ohledu na účel, za kterým se tam nacházejí, a na to, zda je mezi nimi a zaměstnavatelem smluvní nebo jiný právní vztah. Takovou fyzickou osobou může být i OSVČ, která na základě dohody uzavřené se subdodavatelem smluvního dodavatele zaměstnavatele provádí v jeho prostorách úklidové práce.

Případ z praxe

Firma podnikající v oblasti distribuce elektřiny (akciová společnost) si zajišťovala úklid svých prostor nasmlouváním jiné firmy na výkon těchto prací. Ta si nasmlouvala na faktický výkon úklidových prací další osoby. Subdodavatelsky a fakticky tuto činnost samozřejmě prováděl konkrétní člověk (fyzická osoba) na úplném konci řetězce subdodavatelský vztahů. (Šlo o několikeré řetězení subdodavatelských vztahů a subjektů.)

Subdodavatelský řetězec, na jehož konci byl člověk, který pracoval a utrpěl při tom úraz

Přibližme si to ještě jednou detailněji a srozumitelněji: Firma A (a.s.) si nasmlouvala na úklidové práce firmu B (s.r.o.), ta si ovšem dále nasmlouvala na výkon určité jejich části určitou OSVČ – osobu C, která spolupracovala (ve sdružení) s jinou OSVČ – osobou D. Úklid prováděla nakonec osoba D v prostorách firmy A.

Před započetím práce v trafostanici firmy (A) dostal dostal člověk (OSVČ) D, který byl zkušeným úklidovým pracovníkem a i v minulosti uklízel v této trafostanici, od zaměstnance firmy (A) pověřeného dozorem nad úklidovými pracovníky pokyn, aby „umyl okna ve všech místnostech, kde budou otevřeny dveře“. V „místnosti 22kV“, která byla odemčena a nebyla nijak zabezpečena, elektrické vodiče nebyly vypnuty ani zajištěny krytem, utrpěl pracovník úraz elektrickým proudem, který mu způsobil zranění. Pracovník (OSVČ D) se domáhal odškodnění újmy na zdraví po firmě A.

Po opakovaném projednání věci – sporu – nižšími soudy (kdy někdy žalobě nevyhověly a pak zase vyhověly) se případ dostal před Nejvyšší soud, který potvrdil verdikt nižších soudů, kterým bylo odškodnění zraněnému pracovníkovi přiznáno. Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1325/­2025, ze dne 30. 9. 2025, odpovídá pro praxi otázku, zda má zaměstnavatel povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci i vůči osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává s jeho vědomím a v jeho prostorách činnost na základě dohody uzavřené s osobou odlišnou od zaměstnavatele.

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP při práci i vůči OSVČ a dalším osobám

Podle ust. § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (tzv. BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Podle ust. § 101 odst. 2 zákoníku práce péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle ust. § 101 odst. 1 zákoníku práce nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Podle ust. § 101 odst. 5 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Zákoník práce tedy ukládá zaměstnavatelům všeobecnou povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, klade důraz na odpovědnost zaměstnavatele za bezpečné a zdraví neohrožující podmínky výkonu práce a stanovuje, kdo konkrétně tuto povinnost musí plnit. Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem je cíleno na vlastní zaměstnance, na zaměstnance jiného zaměstnavatele, kteří plní úkoly na pracovišti zaměstnavatele (ust. § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce), a rovněž na všechny další fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích (ust. § 101 odst. 5 zákoníku práce).

Povinnost zajišťovat BOZP neplatí jen pro pracoviště, ale všechny prostory, objekty, areály zaměstnavatele

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci se neomezuje jen na místa, kde zaměstnanci vykonávají práci (prostory určené pro práci), ale vztahuje se na veškerá místa a prostory pod kontrolou zaměstnavatele, jež souvisejí s výkonem jejich práce a v nichž jsou vystaveni rizikům možného ohrožení jejich života a zdraví. Právní předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci proto nestanoví požadavky jen pro prostory zaměstnavatele určené k výkonu pracovních činností zaměstnanců (jejich pracoviště), ale i pro další místa a prostory s touto činností související [např. chodby, schodiště a jiné komunikace – ust. § 2 zákona č. 309/­2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Z toho plyne, že za pracoviště zaměstnavatele ve smyslu ust. § 101 odst. 5 zákoníku práce je třeba považovat veškeré prostory, v nichž zaměstnavatel vykonává činnost prostřednictvím svých zaměstnanců (včetně míst a prostor s touto činností souvisejících), nad nimiž má kontrolu a v nichž jsou fyzické osoby odlišné od jeho zaměstnanců, které se v nich s jeho vědomím zdržují, vystaveny rizikům možného ohrožení života a zdraví.

Zaměstnanci nebo subdodavatelé jiného zaměstnavatele v prostorách, objektech, areálech zaměstnavatele

Pracoviště zaměstnavatele může být zároveň i pracovištěm jiného zaměstnavatele, který na základě smluvního vztahu se zaměstnavatelem provádí v jeho prostorách činnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Také tento (jiný) zaměstnavatel má povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se kromě jeho vlastních zaměstnanců vztahuje i na všechny další fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Této povinnosti zaměstnavatele nezbavuje okolnost, že jeho pracoviště se nachází v prostorách jiného zaměstnavatele, kterého na druhé straně stejné zákonné povinnosti nezprošťuje smluvní vztah mezi zaměstnavateli, a to i kdyby jeho obsahem byla též úprava vzájemných práv a povinností obou zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stejném pracovišti.

Fyzickými osobami, na které se podle ust. § 101 odst. 5 zákoníku práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby odlišné od jeho zaměstnanců, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovišti, bez ohledu na účel, za kterým se tam nacházejí, a na to, zda je mezi nimi a zaměstnavatelem smluvní nebo jiný právní vztah. Takovou fyzickou osobou může být i osoba samostatně výdělečně činná, která na základě dohody uzavřené se subdodavatelem smluvního dodavatele zaměstnavatele provádí v jeho prostorách úklidové práce. Okolnost, že tato osoba uvedenou činnost vykonává samostatně, vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost [jako živnostensky podnikající OSVČ], na jejím postavení z hlediska ust. § 101 odst. 5 zák. práce nic nemění.

Řešení případu

Firma (akciová společnost) A si nasmlouvala na úklidové práce firmu B (společnost s ručením omezeným), ta si ovšem dále nasmlouvala na jejich výkon určitou OSVČ – osobu C, která spolupracovala s jinou OSVČ – osobou D. Úklid prováděla tedy nakonec osoba D v prostorách firmy A, která měla nad osobou D kontrolu. Podle ust. § 101 odst. 5 zákoníku práce se proto na firmu A vztahovala povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, kterou však firma A nedodržela. Podle zjištění soudů porušila firma A bezpečnostní pravidla spočívající v tom, že místnost označená jako „22kV“, ve které osoba D při provádění úklidu utrpěla úraz elektrickým proudem, měla být uzamčena a vstup úklidového pracovníka měl být umožněn výlučně pod dozorem bezpečnostního pracovníka firmy A, jakož i v tom, že vodiče elektrické energie v předmětné místnosti měly být opatřeny krytem nebo měly být po nezbytnou dobu vypnuty a jejich vypnutí ověřeno.

Richard W. Fetter