Čas lyžování

MUDr. Pavel Malovič

I v novém tisíciletí můžeme konstatovat, že obliba lyžování přetrvává a stále ho můžeme řadit mezi masové sporty – i když náklady na vybavení a pobyt v oblíbených lyžařských oblastech se pohybují ve vyšších číslech. Jde však o sportování typické pro období, které má nezanedbatelný pozitivní vliv na lidské zdraví, i když zároveň při něm dochází k mimořádně závažným a těžkým úrazovým událostem.

1.  Kromě klasického způsobu lyžování

Severské (běh na lyžích, bruslení na lyžích) anebo alpské (sjezd, slalom) zaznamenáváme na našich svazích nejčastěji jako novinky „carverové lyžování“, které se provozuje na kratších a výrazně vykrojených carvingových lyžích (carver), jakož i současný hit zasněžených terénů – snowboarding.

I když někteří optimisticky naladění pozorovatelé zimních sportů prohlašují, že za ideálních sněhových poměrů a při patřičné technické vyspělosti sportovce a se samozřejmou kvalitní výstrojí je ohrožení úrazem minimální, není to tak docela pravda. Vezměme si například hrozivé statistiky posledních roků z Rakouska. V zimním období využívá rakouské lyžařské terény víc než osm milionů lyžařů a snowboardistů. Zarážející ale je, že 80 000 vyznavačů zimních sportů zaplatí za svoji vášeň zdravím a více než padesát z nich zaplatí za zimní opojení životem. Především jde o mladé lyžaře – dravce a starší příležitostné vyznavače tohoto sportu. Až 90 procent nehod si lyžaři mohou připsat své vlastní neodpovědnosti. Zahraniční návštěvníci údajně riziko podceňují nejvíc. Statistika tvrdí, že každý stý turista ze zahraničí má pád s negativním zdravotním následkem, anebo zapříčiní na svahu kolizi. Domácí mívají zase těžší typy zranění, protože si myslí, že svahy znají a podceňují možné nebezpečí.

2.  nejtěžší zranění ohrožující život lyžaře

Vznikají po nárazu na překážku, například strom, sloup apod. anebo po pádu na kámen či skálu. Zraněny jsou břišní a hrudní vnitřní orgány (plíce, slezina, játra atd.) s vnitřním krvácením a následným šokovým stavem. Vysoce frekventované jsou poranění páteře, po kterých často dochází k ochrnutí těla (podle typu poškození míchy a složitosti zlomeniny). Těžké úrazy hlavy s poraněním nitrolebečních struktur bývají obvykle smrtelné. Jsou popsána i zřídkavá zranění – propíchnutí slalomovou nebo lyžařskou holí. Všechny stavy vyžadují urgentní první pomoc a rychlý převoz do nemocnice.

Pozor! K mnoha vážným zraněním dojde při dojezdu na svahu, kdy si jezdec v předtuše skončení námahy „nepatřičně“ uvolní svalstvo a sníží se jho pozornost v očekávání osvěžení v době čekání na vlek…

V posledních dvaceti letech se změnily typy úrazů dolních končetin, které jsou u fanoušků zimních sportů opravdu časté. Způsobily to změny ve výstroji a odlišné techniky ježdění. Především to zapříčinil přechod od nízkých kožených bot k současné vysoké plastikové sjezdové obuvi. Noha je pevně fixovaná až do střední třetiny podkolení a proto bývá častěji postižena střední část podkolení. Vznikají typické komplikované tříštivé zlomeniny, tzv. zlomeniny horní hrany bot („boot top fractures“. Prakticky vymizely v minulosti typické zlomeniny v oblasti kotníků a dolní části podkolení (kosti píšťaly). Na první místo v úrazech se tak dostává, „díky“ změněné situaci, poranění kolenního kloubu. Dochází k těžkému poškození vazu a ostatních měkkých struktur kolena (např. menisku, chrupavky), které mnohem častěji než zlomeniny zanechávají trvalé následky v podobě chronické nestability (viklavosti) kolena se všemi jeho následky (neschopnost snášet zatěžování, trvalé poškození menisků, předčasné opotřebování kloubové chrupavky a její defekty, vznik artrózy). Jisté riziko spočívá i v prvním posouzení poškození kolena, kdy jsou největší chyby v podceňování typu úrazu.

Závažné poranění vazů kolenního kloubu totiž nemusí být na první pohled zřejmé. Je velmi zákeřné a mívá téměř vždy trvalé následky, které limitují další sportovní činnost a často postiženého omezují i v zaměstnání a běžném životě. Z toho důvodu by po poskytnutí prvního ošetření každé takové poranění kolenního kloubu (často jsou postiženy současně obě končetiny!) mělo ošetřit a vyšetřit pracoviště, které se problematikou podobných úrazů často zabývá a má potřebné diagnostické i terapeutické zkušenosti.

Určitou prevencí zranění kolenního kloubu je kvalitně vypracované svalstvo stehna a lýtka, které tvoří jakýsi korzet kolena a umožňuje snášet neobvyklou pohybovou námahu. Stejně tak je pro prevenci dobré rozcvičení před jízdou.

Toto se však obvykle nedodržuje, protože velmi často se jde na svah „rovnou z diskotéky“ anebo po oslavě či prostě po intenzivní konzumaci alkoholu … Méně často dochází k poraněním horních končetin, ale typická zranění přetrvávají. Jde hlavně o tzv. lyžařský palec, což je zlomenina báze základního článku palce ruky, která vzniká při pádu na nataženou horní končetinu. S používáním snowboardů se zvýšil počet zranění zápěstí, lokte a ramena.

3.  Výskyt úrazů při lyžování je závislý na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou následující:

• Povaha terénu, stupeň obtížnosti a technická úprava svahu, která souvisí i s druhem používaného stylu. Patří sem i možnost zasypání sněhovou lavinou.

• Meteorologické podmínky – sněžení a silný vítr zhoršují viditelnost a povahu terénu, čímž zvyšují riziko vzniku úrazů-

• Dostatečné zvládnutí příslušné lyžařské či snowboardové techniky. Ale i u velmi dobrých jezdců dochází k těžkým úrazům, hlavně při přecenění vlastních schopností, riskování.

• Dodržování bezpečnostních předpisů na svazích a tratích podobně jako v silničním provozu.

• Lidský faktor – tělesná kondice, míra talentu, únava.

• Alkohol, měkké drogy – opilý či zfetovaný návštěvník zimních svahů je stejně nebezpečný jako řidič v podobném stavu.

• Výstroj sportujícího, především jeho obuv, kvalita a typ lyží a snowboardu, vázání a jeho technický stav.

4.  Sportování na zimních svazích přináší i určitý typ únava a dehydratace (ztráty tekutin).

Proto úvaha o tom, co by měl pít zimní sportující má svůj význam. Široká paleta čajů a jejich směsí přináší uvolňující, zahřívací a současně osvěžující pocit a oproti alkoholu má další výhodu v tom, že nevyvolává žádné agresivní a nekontrolovatelné pocity. Čaje jsou vhodné i jako regenerační prostředky po návratu ze svahu. Zvláště vyčerpávající pobyt na svahu však vyžaduje nejen doplnění tekutin (často se ztrácí i 3 litry tělesné vody), ale i minerálií a vitaminů. Vhodné jsou iontové nápoje a multivitaminové tablety, které organismus dobře zregenerují a připraví na další den. Zvláštní kapitolou jsou energetické nápoje, které se doporučují maximálně v dávce jedna plechovka denně, ale nesmí se kombinovat s alkoholem!!! Taková směs přinese až přílišné „uvolnění“, které může vést ke zranění konzumenta anebo osob, s nimiž se náhodou střetne… Každý by měl dobře znát svoje tělo a jeho možnosti a podle toho se i chovat. Nikdy se nesmí podcenit prevence poškození zdraví, jakou je rozcvičení. Nemusí to být žádné dlouhotrvající cviky, stačí jednoduchý strečink (natahování svalů, šlach a kloubů) a rozhýbání se, aby bylo svalstvo „zahřáté“. Stejně tak není možné podcenit nedoléčená zranění, případně jejich trvalé následky (nestabilní klouby apod.).

Dnes je možné tyto problémy snadno řešit a lyžovat bez handicapu, protože existují různé druhy ortéz (návleky z neoprenu, bavlny nebo silikonu často vyztužené lamelami z lehkých kovů), které postižená místa zpevňují a umožňují komfortní a bezpečný pocit, ale jsou zároveň jakýmsi chráničem před pádem. Je i jiná možnost zpevnění kloubů, šlach a svalů – speciálními lepicími páskami – tejpováním nebo bandážemi, jichž existuje na trhu dostatek. Stačí konzultace s lékařem a fyzioterapeutem, ta je důležitá, protože někdy nesprávná pomůcka může udělat větší škodu než její nepoužívání.

Úraz je událost, která může nepříznivě změnit život sportujícího na velmi dlouhou dobu, ba dokonce i doživotně. Následky jsou jednoznačně nepříjemnou věcí. A i proto se vyplatí v zimě sportovat tak, abychom se bez problémů mohli těšit na kvetoucí jaro.

5.  Zimní sporty jsou zajímavé pro všechny věkové kategorie

Samozřejmostí je však ostražitost vyplývající z předchozích řádků. Proto je důležité zvládnutí techniky už od útlého věku. Děti jsou od přírody hravé a mají přirozené pohybové schopnosti, snadno se učí. Dokážou si však velmi jednoduše a rychle osvojovat nesprávné návyky a technické chyby, které se mohou později vymstít v podobě úrazů. Už i z tohoto důvodu se vyplatí investice do kvalitní technické instruktáže – ať už v lyžařských školách nebo školkách, případně na školských kurzech.

Závěr – Největším přínosem pro fyzické a duševní zdraví je jízda na běžkách (běh na lyžích), i když u zde je riziko vzniku úrazu. Jde však o vytrvalostní sport – podobně jako běh, jogging anebo rychlá chůze – který snižuje riziko vzniku aterosklerózy, dělá pružnějším a rovnoměrně silnějším svalový aparát (záda, břicho, horní a dolní končetiny), zlepšuje kloubní pohyblivost a zvyšuje výkonnost srdce i plic. Na upravených běžkařských tratích se doporučuje sportovat i v rámci rekonvalescence, regenerace a rehabilitace po nejrůznějších onemocněních a zraněních.