Částka hrubého příjmu 4 500 Kč

Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty vyměřovacího základu. Nulový vyměřovací základ bude mít zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy například tehdy, pokud bude celý kalendářní měsíc nemocný, přičemž mu do tohoto měsíce nebude zúčtována žádná odměna. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímo ovlivňuje odvod pojistného na zdravotní pojištění při nízkých příjmech. A jednou z významných částek je od 1. ledna 2025 hodnota 4 500 Kč. Jak se ve vazbě na tuto novou částku rozhodného příjmu postupuje u zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění p.p., se od této hodnoty průměrné mzdy (jedna desetina zaokrouhlená na celou pětisetkorunu směrem dolů, pokud je vyšší než dosud platná rozhodná částka příjmu) odvíjí i rozhodná částka 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.

Účast zaměstnance
na zdravotním pojištění

se neodvíjí od jeho účasti na nemocenském pojištění, jak tomu bylo do konce roku 2007. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu § 6 odst. 10 ZDP např. odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

I když se stanovení vyměřovacího základu zaměstnance primárně odvíjí od zdaňování zúčtovaných plnění ve smyslu výše uvedeném, zůstává i nadále jistá vazba na příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Konkrétně se jedná o posuzování vybraných situací, kdy se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance s ohledem na výši zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

V následující analýze budeme vycházet z aktuálně platných podmínek účasti zaměstnance na zdravotním pojištění s přihlédnutím k rozhodné částce započitatelného příjmu 4 500 Kč, platné od 1. ledna 2025. Tato hodnota se vztahuje v nemocenském pojištění k zaměstnání malého rozsahu, zatímco zdravotní pojištění s takovým pojmem přímo nepracuje (resp. jej takto nekvalifikuje) a posouzení osoby jako zaměstnance podmiňuje dosažením příjmu alespoň 4 500 Kč v případech dále vyjmenovaných.

Placení pojistného zaměstnavatelem a zákonné výjimky

Aby zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění, musí se jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného, tudíž se na jejich základě osoba stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

V ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění p.p., jsou naopak v bodech 1. – 7. taxativně vyjmenovány výjimky, kdy se osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují. V bodě č. 3 jsou uvedeny podmínky platné pro dohody o provedení práce.

V následujících bodech č. 4 – 6 jsou pak přesným výčtem vyjmenovány osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. započitatelný příjem, neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění, což je od 1. ledna 2025 právě částka 4 500 Kč. 

Pro zaměstnavatele vzniká v těchto třech situacích povinnost placení pojistného při dosažení hrubého příjmu alespoň 4 500 Kč včetně plnění oznamovací povinnosti (zejména přihlašování a odhlašování těchto zaměstnanců a oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem) a vztahuje se na zaměstnavatele, který takto zaměstnává:

•    člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo také funkci), za kterou je jím odměňován,

•    osobu činnou na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele,

•    dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Nejfrekventovanější situací ze tří výše uvedených je zaměstnávání na základě dohody o pracovní činnosti, proto bychom v následujícím textu tuto problematiku blíže rozebrali.

Dohoda o pracovní činnosti
– jediný příjem zaměstnance

V souvislosti s dohodou o pracovní činnosti tedy rozhoduje v roce 2025 částka hrubého příjmu 4 500 Kč. S ohledem na částku dosaženého příjmu je postup zaměstnavatele následující:

1)  Nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem 4 500 Kč, nezakládá tato částka účast zaměstnance na zdravotním pojištění a pro zaměstnavatele tudíž nevzniká povinnost placení pojistného. Zaměstnavatel nepřihlašuje tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny, nicméně právě z tohoto důvodu musí být v zájmu každého zaměstnance, aby měl v daném kalendářním měsíci řešen svůj pojistný vztah některou z těchto variant:

•    jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.,

•    osoba samostatně výdělečně činná – § 5 písm. b) cit zákona (s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu),

•    osoba, za kterou platí pojistné stát – § 7 odst. 1téže právní normy,

•    osoba bez zdanitelných příjmů.

Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

2)  Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 4500 Kč a vyšší (ale nedosahující částky minimální mzdy 20 800 Kč), přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl za příslušný kalendářní měsíc zabezpečen odvod pojistného v částce 2 808 Kč. To platí v případě, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud by zaměstnání trvalo pouze po část kalendářního měsíce, musí být přihlédnuto k potřebě dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

3)  Činí-li příjem zúčtovaný zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu.

V bodech 2) a 3) již zaměstnavatel řádně plní za použití kódů „P“ a „O“ oznamovací povinnost, případně oznamuje zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy, tedy zaměstnancem sděleny a doloženy příslušným dokladem.

Pro přihlašování a odhlašování
zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti

(nebo i u dohody o provedení práce) je podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. rozhodující:

•    den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci a 

•    den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu zúčtovaná na základě dohody o pracovní činnosti.

Sčítání příjmů

Ve zdravotním pojištění se pro účel posouzení osoby jako zaměstnance a vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele.

Pokud zaměstnavatel třeba uzavře se zaměstnancem v rámci jednoho kalendářního měsíce dvě takové dohody, sčítají se dosažené příjmy (bez ohledu na výši příjmu), a pokud činí v úhrnu alespoň 4 500 Kč:

•    odvádí se pojistné podle zákona,

•    přihlašuje se osoba jako zaměstnanec na dobu trvání zaměstnání a

•    osoba se započítává jako zaměstnanec do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele (jedenkrát – nepřihlíží se k počtu uzavřených dohod).

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci roku 2025 činil alespoň 4 500 Kč. Vyměřovací základ by musel být stanoven alespoň na úrovni poměrné části minima za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 4 500 Kč, pak by zaměstnavatel zdravotní pojištění „neřešil“.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně také tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že je mu tato informace zaměstnancem podána a dokladována.

Souběžné příjmy

Je-li zaměstnanec s příjmem na dohodu o pracovní činnosti nižším než 20 800 Kč současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (nutno doložit potvrzením od tohoto „hlavního“ zaměstnavatele), odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu – samozřejmě za podmínky, že příjem činí alespoň 4 500 Kč. Pro úplnost řešené problematiky dodáváme, že dopočet do minimálního vyměřovacího základu neplatí pro zaměstnance taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění p.p., mezi které patří např. osoby, za které je plátcem pojistného stát, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a další.

Může nastat například situace, kdy je zaměstnanci vyplácena na dohodu o pracovní činnosti měsíční hrubá mzda ve výši 11 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima, pracuje současně na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 13 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, přičemž úhrn jeho příjmů tuto částku převyšuje?

Za tohoto stavu se sčítají oba příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění, čímž je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v takovém případě u zaměstnavatele částka 11 000 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 13 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 13 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť žádný ze zaměstnavatelů nemůže vystavit výše zmíněné potvrzení o tom, že odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

§ 10

Oznamovací povinnost plátců
pojistného

(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,

b)  změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

c)  skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.

(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné ...