11.04.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Inspekce práce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

2.3 Oceňování majetkových cenných papírů a podílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, může jít o ocenění:

l  reálnou hodnotou,

l  pořizovací cenou,

l  ekvivalencí (protihodnotou).

Ustanovení § 27 ZoÚ stanoví, že cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou se oceňují k rozvahovému dni, nebo k jinému okamžiku, ke kterému je sestavována účetní závěrka, reálnou hodnotou. Nelze-li ji dostatečně jistě určit, oceňují se pořizovací cenou. Podíl, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou) v případě, že toto ocenění účetní jednotka použije pro ocenění všech takových podílů. V ostatních případech ocení podíly pořizovací cenou.

V případech oceňování reálnou hodnotou se v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 ZoÚ přiměřeně použije ustanovení § 25 odst. 3 téhož zákona, ukládající účetním jednotkám účetně promítnout při oceňování majetku ke konci rozvahového dne všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se ho týkají včetně všech snížení jeho hodnoty, o kterých účetní jednotka do sestavení účetní závěrky věděla.

Jako reálná hodnota se ve smyslu ustanovení § 27 odst. 3 ZoÚ použije:

a)  tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,

b)  hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

c)  ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě

d)  ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

Ocenění ekvivalencí upravuje ustanovení § 27 odst. 6 ZoÚ. Toto ustanovení umožňuje tento způsob ocenění. V případě, že se tak účetní jednotka nerozhodne, ocení podíly pořizovacími cenami. Rozhodnutí účetní jednotky by však nemělo být v rozporu s ustanovením § 7 ZoÚ ukládající účetním jednotkám vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, tj. při rozhodování o způsobu ocenění zvolit takový, který věrněji a poctivěji vyjadřuje hodnotu majetkové účasti.

Smyslem ocenění ekvivalencí je, že majetková účast, která byla při pořízení oceněna pořizovací cenou, se k okamžiku sestavení účetní závěrky přeceňuje na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast. Účetní jednotka ocení majetkovou účast nulou, pokud její podíl na ztrátách v obchodní korporaci, v níž má majetkovou účast, je roven nebo převýší ocenění její účasti.

Ocenění pořizovací cenou upravuje ustanovení § 25 ZoÚ.

Vyhláška upravuje způsob zúčtování oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí.

Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem se zaúčtují ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 Vyhlášky prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Postupy účtování změny ocenění v tomto případě upravují ČÚS 008 v bodě 2.3. ve vazbě na bod 2.2.1. a ČÚS 018 v bodě 3.1.7. s tím, že se změna ocenění zaúčtuje na samostatný analytický účet příslušného účtu finančního majetku souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy.

V ustanovení § 51 odst. 1 Vyhlášky je uvedeno, že změny reálných hodnot cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou se v případě cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Postupy účtování změny reálné hodnoty pak upravují ČÚS 008 v bodě 2.2.2. ČÚS 019 v bodě 3.8.4. a 4.6.4. s tím, že se změna reálné hodnoty zaúčtuje ve prospěch, respektive na vrub, příslušného účtu finančního majetku; při úbytku hodnoty souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 56 – Finanční náklady, při přírůstku hodnoty souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 66 – Finanční výnosy.

V ustanovení § 51 odst. 2 Vyhlášky je uvedeno, že změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Postupy účtování změny reálné hodnoty v tomto případě upravují ČÚS 008 v bodě 2.2.1. a ČÚS 018 v bodě 3.1.7. s tím, že se změna reálné hodnoty zaúčtuje na samostatný analytický účet příslušného účtu finančního majetku souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy.

     Přehled cenných papírů dle způsobu oceňování

Pro uvedené operace neobsahuje ZDP žádnou speciální úpravu, a proto pro správné zjištění základu daně bude rozhodující jejich správné zaúčtování (§ 23 odst. 2 a 10 ZDP).

?  Příklad 6

Společnost Akce a.s. koupila na základě smlouvy o převodu obchodního podílu podíl na obchodní společnosti Reakce a.s. za cenu 1 200 000 Kč. Tím získala 30 % podíl na této společnosti. Obchodní podíl v následujícím roce prodala za 3 200 000 Kč.

Vlastní kapitál společnosti Reakce a.s. byl v účetním období pořízení k rozvahovému dni ve výši 10 000 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že oceněním ekvivalencí k rozvahovému dni se rozumí, že majetková účast, která je při pořízení oceněna pořizovací cenou, se k okamžiku sestavení účetní závěrky upravuje na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast, je nutné vyčíslit podíl společnosti Akce a.s. na vlastním kapitálu společnosti Reakce a.s. v Kč.

Výpočet:

Vlastní kapitál společnosti Reakce a.s. k rozvahovému dni: 10 000 000 Kč

Podíl společnosti Akce s.r.o. na společnosti Reakce a.s.: 30 %

Hodnota podílu odpovídající míře účasti (30 %) společnosti Akce a.s. na společnosti Reakce a.s.: 3 000 000 Kč (30 % z 10 000 000 Kč)

Použité účty:                                                      062 – Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
                  221 – Bankovní účet                           379 – Jiné závazky
                  414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

*)  Podle ČUS 019 bodu 4.6.1. se ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy zaúčtuje prodej cenných papírů a podílů účtovaných v účtových skupinách 06– Dlouhodobý finanční majetek a 25– Krátkodobý finanční majetek.

**) Podle ČUS 019 bodu 3.8.1. se na příslušný účet účtové skupiny 56– Finanční náklady zaúčtuje úbytek cenných papírů a podílů souvztažně se zápisy na příslušných účtech účtových skupin 06 – Dlouhodobý finanční majetek.

n

3. Cenné papíry a podíly a daňově uznatelné náklady (výdaje)

Cenné papíry a podíly představují finanční majetek fyzické nebo právnické osoby. Člení se z různých hledisek, například podle obsahu na majetkové a dluhové, podle formy na listinné a zaknihované, podle předpokládané doby držení na dlouhodobé a krátkodobé, podle použití v účetní praxi na majetkové účasti, na cenné papíry k obchodování, dluhové CP držené do splatnosti, realizovatelné CP apod. Jejich správné zatřídění do jednotlivých skupin má dopad nejen na správnou aplikaci účetních předpisů, ale také na správné uplatnění daňových předpisů. Co se týče daně z příjmů, ve většině případů neobsahuje ZDP speciální úpravu, a proto pro správné zjištění základu daně je v těchto případech rozhodující jejich správné zaúčtování (§ 23 odst. 2 a 10 ZDP).

     Majetkové cenné papíry a podíly

Majetkové cenné papíry a podíly lze nabýt:

- vkladem – při vzniku společnosti – při zvýšení základního kapitálu

- převodem – na základě smlouvy kupní nebo smlouvy o převodu obchodního podílu

- přechodem – na základě dědictví popř. přechodem z titulu právního nástupce

Rozlišení způsobu nabytí je podstatné pro jejich správné ocenění.

Majetkové cenné papíry a podíly jsou v případě účetních jednotek vedeny na účtech Dlouhodobého finančního majetku v ocenění podle ustanovení § 25 ZoÚ. V případě úplatného nabytí se majetkové cenné papíry a podíly oceňují pořizovacími cenami.

Podle ustanovení § 48 Vyhlášky jsou součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

Český účetní standard č. 014 v bodě 3.2. rozvádí způsob oceňování následovně:

Cenné papíry a podíly se podle zákona a vyhlášky oceňují pořizovací cenou (včetně emisního ážia), jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech). Tento výnos se stane součástí daňového základu ve zdaňovacím období realizace vkladu.

Případ, kdy účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem dosáhla záporných hodnot, může nastat při vkladu závodu nebo jeho samostatné části.

Vedle způsobu nabytí majetkových cenných papírů a podílů je v případě nepeněžitého vkladu také podstatné, co bylo předmětem tohoto vkladu a ke kterému okamžiku došlo k přechodu vlastnického práva ke vkladu na společnost, do které se vklad uskutečňuje. Tyto skutečnosti jsou rozhodné pro správné stanovení nabývací ceny obchodního podílu, která snižuje základ daně při zdanění příjmu z jejich prodeje.

Vkladatel získává vkladem dlouhodobý finanční majetek. Dochází v podstatě k přeměně jednoho aktiva – předmětu vkladu za aktivum jiné – podíl na kapitálové společnosti. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) ZDP neumožňuje zahrnout výdaje na pořízení dlouhodobého finančního majetku, včetně výdajů s jeho pořízením souvisejících, do daňově uznatelných výdajů. Toto se týká jak právnických, tak i fyzických osob, ať se jedná o účetní jednotky nebo nejedná. Tzn. že nejsou výdajem náklady související s účetním vyřazením předmětu vkladu, popř. peněžní úhradou vkladu.

Pokud by došlo k prodeji podílu na kapitálové společnosti, není daňově uznatelný náklad zůstatek účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek při jeho odúčtování v souvislosti s prodejem podílu. Daňově uznatelná je nabývací cena podílu definovaná v ustanovení § 24 odst. 7 ZDP. Tuto cenu lze zvýšit o výdaje přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

V případě vkladatele se v tomto případě může jednat například o případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti, které se limitují tímto ustanovením na výši 5 % z příjmů z dividend a podílů na zisku od této dceřiné společnosti, pokud vkladatel neprokáže, že jejich skutečná výše je nižší.

Daňově uznatelným výdajem je v případě prodeje akcií nebo kmenového listu, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou a v případě podílů na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti nebo družstvu nabývací cena podílu stanovená podle ustanovení § 24 odst. 7 ZDP, která se uplatní v daňově uznatelných nákladech v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. w), a to do výše příjmů z jejich prodeje. Toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjem z prodeje cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovně na území ČR.

V ostatních případech se uplatní hodnota cenného papíru v daňově uznatelných nákladech v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. r) ZDP, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9 ZDP. Daňově uznatelným nákladem je hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se ZoÚ ke dni jeho prodeje bez omezení výší příjmů z jeho prodeje.

Pokud majetková účast nebyla součástí obchodního majetku, uplatní se nabývací cena v souladu s ustanovením § 10 odst. 6 ZDP. Výdaje, které převyšují příjmy, mohou být u fyzické osoby, u které příjem z prodeje obchodního podílu podléhá zdanění ve smyslu ustanovení § 10 ZDP, uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše příjmů. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně až do výše celkové částky, kterou lze uplatnit.

Nabyvatel musí mít na zřeteli, že ne vždy se účetní hodnota vkladu promítne, například při spotřebě, prodeji nebo při odpisování tohoto majetku, v daňově uznatelných nákladech.

Omezení v tomto směru představuje například úprava daná ustanovením § 24 odst. 11 ZDP s tím, že při spotřebě nebo prodeji majetku (např. zásob), který se neodepisuje podle ZDP ani podle ZoÚ nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vkladem, lze související náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u vkladatele před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Přitom hodnotu majetku evidovanou v účetnictví u vkladatele lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele pro daňové účely nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nestanoví-li ZDP jinak.

V případě nepeněžitých vkladů ze zahraničí upravuje přepočet hodnoty majetku na české koruny ustanovení § 23 odst. 17 ZDP.

Takto stanovený náklad se použije i při následné přeměně podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, převodu závodu nebo jeho samostatné části podle § 23a ZDP nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.

V případě pozemku nabytého vkladem nalezneme omezující úpravu u nabyvatele v ustanovení § 24 odst. 2, písm. ta) ZDP. U pozemku nabytého vkladem společníka, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji nákladem nabyvatele pořizovací cena, pokud byl vkladatelem pořízen úplatně, nebo cena zjištěná podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku, pokud jej vkladatel nabyl bezúplatně.

Dále například v případě hmotného majetku, který se odepisuje, zamezuje ustanovení § 30 odst. 10 ZDP promítnout hodnotu majetku stanovenou dle znaleckého posudku pro účely vkladu v daňově uznatelných nákladech. Nabyvatel pokračuje v odepisování započatém vkladatelem. Omezujících ustanovení je v ZDP více, například týkající se vkladu pohledávek, kdy ustanovení § 25 odst. 1, písm. zc) ZDP neumožňuje nabyvateli u této pohledávky uplatnit daňový odpis ani tvorbu zákonných opravných položek apod.

4. Základ daně z příjmů a jeho úpravy

Základ daně z příjmů je v případě transakcí s cennými papíry a podíly ovlivněn jednak výší příjmů (peněžních i nepeněžních), tak i výdaji (náklady), které lze daňově proti těmto příjmům uplatnit. Základ daně může být také ovlivněn oceňovacími rozdíly ze změn oceňování cenných papírů a podílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Příjem z převodu cenných papírů a podílů je předmětem daně z příjmů (pokud není osvobozen) a vstupuje do obecného základu daně:

l  U FO je předmětem daně ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1, písm. b) a c) ZDP, pokud nebyl cenný papír nebo podíl součástí obchodního majetku poplatníka.

l  U FO, která měla cenné papíry a podíly součástí obchodního majetku a prodala je, je příjem z tohoto prodeje součástí příjmů z podnikání ve smyslu ustanovení § 7 ZDP.

l  Pokud prodává cenné papíry a podíly právnická osoba vstupuje příjem z tohoto prodeje do obecného základu daně ve smyslu ustanovení § 18 ZDP.

Při převodu podílů v obchodních korporacích poplatníkem definovaným v ustanovení § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, tj. nerezidentem – má tento poplatník daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí mu ze zdrojů na území ČR. Zdanění těchto příjmů je upraveno ustanovením § 22 odst. 1 písm. h) ZDP.

Při převodu cenných papírů a podílů je daňově uznatelným výdajem (nákladem) nabývací cena stanovená podle ustanovení § 24 odst. 7 ZDP. Pokud cenné papíry a podíly nebyly součástí obchodního majetku, uplatní se nabývací cena v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 a 6 ZDP, pokud byly součástí obchodním majetku, uplatní se nabývací cena podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) nebo § 24 odst. 2 písm. r) ZDP.

     Osvobození v případě fyzických osob

V případě fyzických osob jsou v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. w) ZDP osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let. (pozn. Při osvobození příjmů z převodu podílu v obchodní korporaci v podobě cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů plynoucích ve prospěch fyzických osob, které nemají podíl zahrnutý v obchodním majetku, je nutné vzít v úvahu i přechodné ustanovení zákona č. 344/­2013 Sb., čl. II bodu 5, kterým se mění ZDP a ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP).

Pokud příjmy částku 100 000 Kč překročí, zdaňují se veškeré příjmy z převodu cenných papírů s výjimkou příjmů osvobozených od daně. Podmínkou pro osvobození je splnění časového testu. Příjmy z převodu cenných papírů jsou od 1. 1. 2014 osvobozeny od daně v případě, že doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů překročí 3 roky. Osvobození od daně se však nevztahuje na příjmy z úplatného převodu cenných papírů, které jsou nebo byly součástí obchodního majetku, a to ve lhůtě do tří let od ukončení činnosti, v rámci které plyne příjem ze samostatné činnosti (§ 4 odst. 1 písm. x ZDP). Osvobozeny dále nejsou příjmy, jež plynou poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který byl uskutečněn do 3 let od nabytí, a také z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl součástí obchodního majetku do tří let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to i v případě, že kupní smlouva bude uzavřena až po třech letech od nabytí cenného papíru či po třech letech od ukončení této činnosti.

?  Příklad 7

Prodej cenných papírů nezahrnutých do obchodního majetku fyzické osoby

Fyzická osoba nakoupila a prodala v příslušném zdaňovacím období následující cenné papíry, které neměla zahrnuty v obchodním majetku:

Mimo pořizovací cenu uhradila fyzická osoba následující výdaje:

- poplatek za otevření účtu u obchodníka s cennými papíry ve výši Kč 100

- poplatky makléři za poradenství a zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů ve výši Kč 200

- úrok z úvěru přijatého na nákup předmětných cenných papírů ve výši Kč 400

V souladu s ustanovení § 10 odst. 4 ZDP je základem daně (dílčím základem daně) příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Dle § 10 odst. 5 ZDP lze u příjmů z prodeje cenných papírů kromě nabývací ceny a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení. Z tohoto hlediska lze za daňově uznatelné považovat poplatky za otevření účtu u obchodníka s cennými papíry ve výši Kč 100 a poplatky makléři za poradenství a zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů ve výši Kč 200. Vzhledem k taxativnímu vymezení daňově uznatelných výdajů nelze úrok z úvěru přijatého na nákup předmětných cenných papírů ve výši Kč 400 považovat za výdaje vynaložený na dosažení tohoto příjmu.

Základ daně podle § 10 ZDP:

- příjmy z prodeje cenných papírů ve výši Kč 206 100 Kč

- výdaje související s prodejem ve výši Kč 205 200 Kč (204 900 + 300)

Základ daně: 900 Kč (nejde o osvobozený příjem, úhrn příjmů u poplatníka přesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.)

n

Ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. s) ZDP jsou příjmy z převodu podílu v obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů osvobozeny, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník společníkem obchodní společnosti před přeměnou této společnosti. Jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně společnosti.

Osvobození se nevztahuje na příjem z převodu podílu v obchodní společnosti, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Osvobození se dále nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího převodu podílu v době do 5 let od nabytí, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí.

Dále se osvobození nevztahuje na příjem z budoucího převodu podílu pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení činnosti.

Osvobození se také nevztahuje na příjem z převodu podílu v obchodní společnosti odpovídající zvýšení podílu společníka plněním ve prospěch vlastního kapitálu společnosti nebo nabytím podílu od jiného společníka, pokud k převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí.

?  Příklad 8

Převod podílu v obchodní společnosti, který byl součástí obchodního majetku

Převodce podílu v obchodní společnosti je fyzická osoba, účetní jednotka, která měla obchodní podíl součástí obchodního majetku a nabyvatel je FO, která není podnikatel.

Převodce nabyl podíl v roce 2020 protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti.

Nepeněžitý vklad představoval: Dopravní prostředek, nemovitost, náhradní díly a pohledávku

*)  U majetku neodpisovaného stanovuje ZDP v ustanovení § 24 odst. 7 nabývací cenu jako účetní hodnotu tohoto majetku.

**) Den vzniku společnosti je okamžikem, kdy vkladatel získává majetkovou účast. K tomuto okamžiku účtuje na účty účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek.

Převodce uzavřel v roce 2023 smlouvu o převodu obchodního podílu s nabyvatelem fyzickou osobou, která není podnikatelem. Kupní cena byla stanovena ve výši 10 000.

     Účtování a zdanění na straně převodce obchodního podílu:

Základ daně:

zdanitelný příjem dle § 7 ZDP: 10 000 (nejedná se o osvobozený příjem)

nabývací cena podílu dle § 24 odst. 7 ZDP:        2 010

základ daně:                             7 990

úprava základu daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, v němž došlo k uskutečnění převodu: + 240 (o tuto částku se zvýší daň. uznatelné výdaje, tj. o rozdíl 2 010 – 1 770) v případě účetní jednotky, v ostatních případech se příjem zahrne do DP za zdaňovací období přijetí úhrady.

Nabyvatel je FO, která není podnikatelem. O nabytém podílu neúčtuje ani jej neeviduje.

V případě, že by obchodní podíl v budoucnu prodal nebo měl nárok na vypořádací podíl, uplatní jako daňově uznatelný výdaj nabývací cenu podílu, v jeho případě ve výši: 10 000.

Pokud by převodce nebo nabyvatel měli podíl součástí obchodního majetku a vedli daňovou evidenci v souladu s ustanovením § 7b) ZDP, zaznamenali by údaje o pohybu tohoto majetku v souladu s tímto ustanovením.

n

     Osvobození v případě právnických osob

Podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP jsou osvobozeny příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, tj. rezidentovi, nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než ČR. V souvislosti s ustanovením § 19 odst. 9 a 10 ZDP lze osvobození uplatnit obdobně i pro příjmy vyplácené společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, společnosti, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska.

Osvobození za splnění podmínek ustanovení § 19 ZDP je možné uplatnit, pokud jde o vztah mezi mateřskou a dceřinou společností, jak jsou definovány tyto společnosti v ustanovení § 19 ZDP.

Mateřskou společností se ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 písm. b) ZDP rozumí obchodní korporace, která je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU, má minimálně 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné korporace, a to po dobu minimálně 12 měsíců nepřetržitě a má právní formu:

– a.s.,

– s. r. o.,

– družstva nebo

– obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta jiného členského státu EU.

S účinností od 1. 7. 2017 patří mezi mateřské společnosti za splnění zákonných podmínek také svěřenský fond, rodinná fundace, obec a svazek obcí.

Dceřinou společností se ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 písm. c) ZDP rozumí obchodní korporace, která je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU a má právní formu:

– a.s.,

– s. r. o.,

– družstva nebo

– obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta jiného členského státu EU.

Osvobození podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP platí i pro příjmy plynoucí mateřské společnosti z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace:

1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a

2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu, a

3. jde o vztah mateřské a dceřiné společnosti a jsou splněny také podmínky ustanovení § 19 odst. 3 a 4, a

4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž účtuje o příjmu z převodu jako o pohledávce v souladu se ZoÚ, a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období (popř. právní předchůdce, pokud došlo k zániku bez provedení likvidace). Nemůže jít o obchodní korporaci, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

Osvobození lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z převodu podílu je jejich skutečný vlastník.

Ve smyslu ustanovení § 19 odst. 11 ZDP nelze osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) a podle odst. 10 uplatnit, pokud dceřiná společnost nebo mateřská společnost:

a)  je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena,

b)  si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo

c)  podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %.

V případech, kdy nejsou splněny zákonné podmínky pro osvobození, osvobození nelze uplatnit. Osvobození nelze uplatnit v případě, kdy je dceřiná společnost v likvidaci. Osvobození nelze také uplatnit u podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu (§ 23 odst. 15 ZDP) a při výplatě uvedených příjmů fyzickým osobám.

Při převodu podílu je výdajem vynaloženým na příjem z převodu vždy nabývací cena podílu stanovená podle ustanovení § 24 odst. 7 ZDP. Nabývací cenu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní korporaci, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V souvislosti s osvobozenými příjmy je nutné upozornit na to, že výdaje spojené s osvobozenými příjmy nejsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP daňově uznatelné.

?  Příklad 9

Společnost Akce, s. r. o. drží od roku 2020 50 % podíl na společnosti Reakce, a. s. Obě společnosti splňují podmínky vztahu a formy mateřské a dceřiné společnosti podle ustanovení § 19 ZDP.

Společnost Akce, s. r. o. prodala 46 % akcií v prvním pololetí roku 2022 a zbývající 4 % v druhé polovině roku.

Příjem z prodeje 46 % akcií je osvobozen od daně z příjmů, neboť mateřská společnost Akce, s.r.o. držela minimálně 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti po dobu minimálně 12 měsíců nepřetržitě. Při prodeji 4 % akcií tato podmínka splněna nebyla, osvobození tedy nelze uplatnit.

n

     Oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty ve vazbě na úpravu základu daně

Podle ustanovení § 23 odst. 9 ZDP se výsledek hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví, neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. k).

Tzn. že náklady a výnosy z titulu přecenění na reálnou hodnotu jsou ponechány ve výsledku hospodaření v souladu s § 23 odst. 2 a 10 ZDP podle zaúčtování, tzn. jsou plně daňově relevantní.

Výjimku tvoří:

–   Směnky, u kterých se oceňovací rozdíly ze změn jejich reálných hodnot účtované výsledkově vylučují z výsledku hospodaření poplatníka, tzn. základ daně ovlivňují účetně, nikoliv daňově.

–   Cenné papíry, které by byly při převodu osvobozeny podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9 ZDP. U nich platí, že oceňovací rozdíly vzniklé ze změn jejich reálné hodnoty se nezahrnují do základu daně poplatníka, a to v souladu s § 23 odst. 4 písm. k) ZDP.

Pro možnost uplatnění ustanovení § 23 odst. 4 písm. k) ZDP je nutné zjistit, zda k datu přeceňování reálnou hodnotou:

–   jsou splněny podmínky pro osvobození

–   nejsou splněny podmínky pro osvobození.

Musí se jednat o vztah mezi mateřskou a dceřinou společností, jak jsou definovány tyto společnosti v ustanovení § 19 ZDP.

Přehled platných podmínek pro uplatnění osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9 ZDP:

     Mateřská společnost a její podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti

*)  procentní podíl k datu rozhodnutí VH o výplatě příjmů

**) možnost podmíněného splnění podmínky, tj. možnost uplatnění osvobození i dříve v případě předpokládané držby 12 a více měsíců, avšak následně musí být tato podmínka splněna

Z přehledu vyplývá, že mohou nastat následující situace:

–   k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, drží poplatník podíl menší než 10 %, v tomto případě se o související oceňovací rozdíly zaúčtované v souladu s účetními předpisy základ daně neupravuje

–   k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, drží poplatník podíl 10 % a větší, ale doba držby je kratší než 12 měsíců:

a) pokud poplatník předpokládá, že doba držby podílu bude nejméně 12 měsíců, bude postupovat podle § 19 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatní osvobození, a související oceňovací rozdíly vyloučí ze základu daně. Prodá-li následně podíl dříve, podá dodatečné daňové přiznání, na kterém, upraví základ daně o nesprávně vyloučené související oceňovací rozdíly,

b) poplatník nebude postupovat dle § 19 odst. 4 ZDP, tj. nepředpokládá, že bude podíl držet nejméně 12 měsíců, neuplatní osvobození, a proto o související oceňovací rozdíly neupraví základ daně. Neprodá-li následně podíl do l2 měsíců, podá dodatečné daňové přiznání, na kterém ze základu daně vyloučí související oceňovací rozdíly,

–   k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, drží poplatník podíl nejméně 10 % a delší dobu než 12 měsíců, uplatní osvobození a o související oceňovací rozdíly upraví základ daně.

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě cenných papírů, které by byly při převodu osvobozeny, se oceňovací rozdíly vzniklé ze změn jejich reálné hodnoty nezahrnují do základu daně.

Ostatní případy změn ocenění reálnou hodnotou nejsou zákonem o daních z příjmů speciálně upraveny. V takovém případě ovlivňuje základ daně z příjmů způsob účetního promítnutí do výsledku hospodaření.

?  Příklad 10

Oceňování ostatních (realizovatelných) cenných papírů reálnou hodnotou

Společnost Akce s.r.o. nakoupila registrované akcie společnosti Reakce a.s. za 1 000 000 Kč (akcie představují menšinový podíl na akciové společnosti ve výši 5 %). Společnost Akce s.r.o. akcie pořídila se záměrem realizovat práva spojená s jejich držbou (tj. se záměrem akcie si ponechat).

K okamžiku účetní závěrky byla tuzemskou burzou cenných papírů vyhlášena zavírací cena (závěrečný kurz) akcií

a)  960 000 Kč,

b)  1 020 000 Kč.

Použité účty:                                                      063 – Ostatní cenné papíry (realizovatelné) 379 – Jiné závazky
                  414/1 – Oceňovací rozdíly z přecenění cenných papírů

*) nevstupuje do výsledku hospodaření ani do základu daně

?  Příklad 11

Oceňování majetkových cenných papírů k obchodování reálnou hodnotou

Společnost Akce s.r.o. nakoupila prostřednictvím obchodníka s cennými papíry registrované akcie za cenu 404 000 Kč (z toho provize obchodníka ve výši 4 000 Kč) se záměrem jejich dalšího prodeje.

K okamžiku účetní závěrky byla tuzemskou burzou cenných papírů vyhlášena zavírací cena (závěrečný kurz) akcií

Použité účty:                                                      251 – Majetkové cenné papíry k obchodování 379 – Jiné závazky
                  259 – Pořizovaný krátkodobý finanční majetek
                  564 – Náklady z přecenění cenných papírů
                  664 – Výnosy z přecenění cenných papírů

*) vstupuje do výsledku hospodaření a do základu daně

Ing. Dalimila Mirčevská

1. Členění cenných papírů a podílů z pohledu účetního

2. Oceňování cenných papírů a podílů

3. Cenné papíry a podíly a daňově uznatelné náklady (výdaje)

4. Základ daně z příjmů a jeho úpravy

2023

Poradce č. 13 - Zákon o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

207,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky