Cenné papíry

z pohledu daní z příjmů

Jde o značně obsáhlou problematiku, a to se ani nezmiňujeme o možných komplikacích, jako jsou třeba akciové (opční) programy pro zaměstnance, případně tzv. repo operace, využívání tzv. derivátů nebo pestrá plejáda režimů zdaňování výnosů z dluhopisů u FO již od roku 2021. Jaké jspou podmínky daňové uznatelnosti výdajů, tedy pořizovací ceny CP?

Převod CP formou jeho prodeje, který může mít obecně 4 daňové scénáře:

•    Příjem osvobozený od daně, pokud jsou splněny podmínky:

-   daně z příjmů právnických osob (dále také jen „DPPO“) stanovené v § 19 ZDP,

-   daně z příjmů fyzických osob (dále také jen „DPFO“) stanovené v § 4 ZDP

•    Příjem zdanitelný, který spadá u:

-   poplatníků DPPO do obecného základu daně podle § 18 ZDP,

-   poplatníků DPFO do dílčího základu daně ze samostatné činnosti nebo z ostatních příjmů.

Osvobození příjmů z prodeje
CP od DPPO

Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP jsou DPPO osvobozeny příjmy z převodu podílu (akcií):

•    mateřské společnosti

•    v dceřiné společnosti

•    plynoucí

-   poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR) nebo

-   společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.

Definici vztahu mateřská versus dceřiná společnost najdeme v § 19 odst. 3 a 4 ZDP (zjednodušeno):

•    právní forma podle Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států; v ČR se jedná hlavně o a.s., s.r.o., družstvo.

•    daňová rezidence: musí být v některém členském státě EU a současně nikde mimo EU,

•    subjekt podléhá dani určené zmíněnou Směrnicí EU; v ČR daň z příjmů právnických osob, a

•    kvalifikovaný podíl: mateřská společnost má aspoň 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti a drží jej nejméně nepřetržité 12 měsíců (tuto podmínku lze splnit i dodatečně).

Zájemce o hlubší vhled lze doporučit příspěvek z koordinačního výboru č. 193/27.11.07 „Aplikace § 19 odst. 1 písm. ze) a odst. 9 a ustanovení navazujících ZDP od 1. 1. 2008“. Kde byl potvrzen tento dílčí závěr:

•    „… pokud daná společnost po dobu 12 měsíců drží podíl minimálně 10 % na základním kapitálu, tak jsou všechny příjmy z prodeje podílů dceřiné společnosti od okamžiku, kdy je získán podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti vyšší jak 10 % až po okamžik, kdy tento podíl klesne pod 10 % (včetně posledního prodeje, před jehož uskutečněním mám podíl 10 % a po jeho uskutečnění již nikoliv) osvobozeny od daně.“

Osvobození příjmů z prodeje
CP od DPFO

U fyzických osob je možné osvobození příjmů z prodeje CP – tentokrát nejen akcií – daleko pestřejší.:

•    § 4 odst. 1 písm. t) ZDP:

-   příjmy z úplatného převodu CP, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; (…)

•    § 4 odst. 1 písm. u) ZDP:

-   příjem z úplatného převodu CP, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto CP při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let;

-   doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento CP nebo podíl (…) ve vlastnictví zůstavitele, v případě (…) nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; (…);

-   jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let.

Souběh dvou podmínek osvobození u cenných papírů upřesňuje metodický Pokyn GFŘ č. D-59: „Od zdaňovacího období 2015 jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. t) zákona, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona. Osvobození z důvodu výše přijmu a časového testu nelze kombinovat.“.

Od daně je osvobozen příjem z prodeje akcií (zatímních listů) do 100 000 Kč za rok nebo po 3 (pěti) letech od nabytí.

Příklad 1

Osvobození příjmů z prodeje podílů od DPFO

Paní X v roce 2024 kupovala nejrůznější akcie českých firem, a všechny je prodala ještě v témže roce za celkovou částku 80 000 Kč. Celý příjem 80 000 Kč je osvobozen od daně.

Není podstatné, že akcie – nebo jiné CP – prodala již do roka, ale že úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za celý rok nepřesáhl 100 000 Kč.

Pan Y koupil balík akcií jedné české korporace již v roce 2022 za 60 000 Kč. A protože jejich cena v roce 2024 nečekaně vyrostla, všechny je prodal se slušným ziskem za 101 000 Kč. 

Jelikož úhrn příjmů z prodeje CP za celý rok přesáhl limit 100 000 Kč, nelze jej osvobodit od daně podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. A to ani zčásti! S ohledem na dobu držby kratší než 3 roky nelze využít ani osvobození dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Proto zdanitelným příjmem poplatníka je celý příjem 101 000 Kč, a nikoli jen nadlimitní částka 1 000 Kč.

Od roku 2025 se už tak spletitý systém osvobození příjmů fyzických osob od daně zkomplikuje nové omezení, které se naštěstí dotkne poměrně malé skupiny „magnátů“ u nichž tyto příjmy – spolu s prodeji podílů v s.r.o. – přesáhnou 40 milionů Kč za rok. Je už to sice od roku 2024 napsáno v § 4 odst. 3 ZDP, avšak účinnosti nová regulace nabude až od 1. 1. 2025; majitelé firem (podílů) mají rok na promyšlení „daňové optimalizace“.:

•    „Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) (pozn.: hlavně z prodeje podílu v s.r.o. nebo v družstvu po 5 letech od nabytí) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 mil. Kč ve zdaňovacím období, příjem … není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 mil. Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

Podstatné je si uvědomit, že tato nová regulace se vztahuje pouze na zmíněné dva typy příjmů z prodeje podílů ve firmách, které by jinak byly od daně osvobozeny díky splnění podmínky časového testu pěti, resp. tří let od nabytí. Pouze u těchto – a priori osvobozených příjmů – bude nově od roku 2025 hrát dodatečnou roli ještě i jejich úhrn za celý kalendářní rok. Jestliže přesáhne limit 40 milionů Kč, bude nutno část těchto příjmů zdanit, a to v rámci dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b) a c) ZDP, jak si dále upřesníme.

Zdanitelný příjem z prodeje
CP v DPPO

Pokud poplatník DPPO u příjmů z prodeje CP nesplní podmínky pro osvobození od daně, nezbývá mu, než zahrnout tyto příjmy (výnosy) do svého „obecného“ základu daně, jelikož se nepochybně jedná o příjem z nakládání s veškerým jeho majetkem ve smyslu obecného vymezení předmětu daně podle § 18 odst. 1 ZDP. U těchto zdanitelných příjmů lze daňově uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení. Čímž se dostáváme k oněm třem výjimkám z neuznání pořizovací ceny CP uvedeným zkraje této podkapitoly. Díky nimž je konkrétně v souladu s ustanoveními § 24 odst. 2 písm. r), w) nebo ze) ZDP daňově účinná (upravený text):

•    písm. r): hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví (…) ke dni jeho prodeje, s výjimkou:

-   uvedenou v písmeni w) – jde o CP neoceňované účetně reálnou hodnotou, viz níže,

-   uvedenou v písmeni ze) – jedná se o směnky, pro které platí poněkud jiná výjimka níže,

-   cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen od DPPO podle § 19 ZDP,

-   poznámka: prakticky to znamená, že daňově uznatelná je i ztráta z prodeje CP, nejde-li o tři výjimky;

•    písm. w): nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle „účetních předpisů“ oceňovány reálnou hodnotou, (…), a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu (…);

-   poznámka: prodej každé akcie a kmenového listu se posuzuje samostatně, dílčí daňově neuznané ztráty z prodejů tak nelze kompenzovat s dílčími ziskovými prodeji, k reálné hodnotě víc v účetní části;

-   toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není účetně oceňován reálnou hodnotou jen proto, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou; pozn.: jde o to, že od roku 2016 „mikro“ účetní jednotky ve smyslu § 1b ZÚ – kromě obchodníků s CP, platebních institucí, investičních společností a fondů – neuplatňují nikdy účetní reálnou hodnotu (nejen u CP), leda u dříve nabytých CP;

•    písm. ze): pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno … jako o CP, zachycená v účetnictví … ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje (pozn.: tj. i prodeje směnek se posuzují zvlášť)

Zatímco při prodeji CP oceňovaných reálnou hodnotou se pro DPPO přebírá bez omezení jejich účetní hodnota, tak u akcií a kmenových listů neoceňovaných reálnou hodnotou, nemá jejich účetní ocenění význam. Jako daňový výdaj se totiž uznává nabývací cena akcie (kmenového listu), a to jen do výše příjmů z jejich jednotlivého prodeje.

Nabývací cenu definuje obsáhlý § 24 odst. 7 ZDP u tuzemských právnických osob takto:

•    pořizovací cena majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí,

•    cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v případě nabytí podílu bezúplatně,

•    hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,

•    hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace, která se stanoví podle předmětu vkladu:

-   ve výši daňové zůstatkové ceny, v případě hmotného majetku a nehmotného majetku podle ZDP,

-   ve výši účetní hodnoty u ostatního vkládaného majetku.

Ovšem toto ustanovení dále uvádí řadu situací ovlivňujících nebo naopak neovlivňujících výši nabývací ceny, jako například zvýšení o DPH u nepeněžitých vkladů nebo snížení o vyplacený „přesah“ vložené hodnoty.

Příklad 2

Zdanění příjmů z prodeje majoritních akcií

Firma C, s.r.o. na jaře 2024 založila akciovou společnost D, a.s. peněžitým vkladem 3 miliony Kč (plně splacený). Protože jde o akcie ovládané firmy, neoceňují se reálnou hodnotou. V říjnu 2024 – tedy dříve než po 12 měsících – firma A z důvodu finanční potřeby všechny akcie B, a.s. prodá se ztrátou za „pouhé“ 2 miliony Kč.

Protože nejde o akcie oceňované reálnou hodnotou, lze daňově uplatnit pouze jejich nabývací cenu, a to jen do výše příjmů z prodeje každé jednotlivé akcie. Nabývací cenou akcií je zde splacený peněžitý vklad. Takže účetní náklad na prodané akcie 3 000 000 Kč bude daňově účinný pouze do výše prodejní ceny 2 000 000 Kč. 

Zdanitelný příjem z prodeje
CP v DPFO

Také FO, nesplní-li podmínky pro osvobození příjmu z prodeje CP, musí jej zdanit formou přiznání k DPFO; u rezidentů ČR totiž nepodléhá tzv. srážkové dani. Příjem může spadat do dvou dílčích základů daně:

•    buď mezi příjmy ze samostatné činnosti alias „z podnikání“ podle § 7 ZDP:

-   a to když poplatník coby OSVČ prodávaný CP v okamžiku prodeje má v obchodním majetku, což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená, že jej má v daňové evidenci dle § 7b ZDP nebo že o něm účtuje,

-   zahrnutí CP do obchodního majetku je nevýhodné, jelikož tím padá možnost osvobození příjmu z jeho prodeje, a navíc u tohoto dílčího základu daně nelze kompenzovat dílčí ztrátové a ziskové prodeje,

-   daňové posouzení výdajů bude obdobné jako u právnických osob, tedy že uznatelným výdajem je nabývací cena akcie do výše příjmů z jejího prodeje, poněkud odlišně ale bude určena nabývací cena akcie nabyté případným nepeněžitým vkladem, kdy se postupuje podle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP;

•    nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10 ZDP, jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu fyzické osoby:

-   i tentokrát lze daňově uplatnit výdaj ve výši nabývací ceny prodaného cenného papíru, přičemž v rámci úhrnu příjmů tohoto druhu z prodejů CP lze vzájemně kompenzovat dílčí ziskové a ztrátové prodeje. Dále je možno daňově uplatnit prokázané výdaje související s uskutečněním prodeje CP. Výsledný dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP ale nemůže být záporný, pouze kladný či nulový.

-   Jelikož převodní ceny např. balíků akcií bývají vysoké, dodejme, že pokud zdanitelný ostatní příjem plyne poplatníkovi ve více letech (např. ve splátkách), je možno uplatnit související daňové výdaje v každém roce vždy nejvýše do výše příjmu plynoucího v daném roce, a zbytek obdobně v dalších letech.

-   Speciální pravidla budou platit od roku 2025 u příjmů z prodeje cenných papírů (spolu s prodeji podílů v s.r.o. a družstvu), které sice splní časový test 3 / 5 let od nabytí pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. q) a u) ZDP, ale v úhrnu příjem přesáhne dodatečný nový limit 40 milionů za rok § 4 odst. 3 ZDP.

Ing. Martin Děrgel