Cenné papíry

1.  Právní minimum

Cenný papír (dále v této kapitole také jen „CP“) lze zcela obecně charakterizovat jako listinu či záznam v evidenci stanovené zákonem, který má náležitosti stanovené zákonem a je s ním spojeno určité právo, např.:

•    k účasti na právnické osobě nebo majetku (tzv. majetkové cenné papíry),

•    na peněžité plnění (tzv. dlužné cenné papíry neboli obligace),

•    popřípadě jiná práva oprávněné osoby.

Patrně nejčastěji se běžným smrtelníkům vybaví akcie, mimochodem a tuhle znáte?: Baví se spolu dva zaměstnanci velké korporace. „Pepo, nevíš, jestli naše firma nemá potíže? Našel jsem totiž na WC použité její akcie.“ Většina si zřejmě po chvíli vybaví dále také podílové listy a dluhopisy – státní nebo firemní. Protřelejší a odvážnější investoři k tomu dodají… hypoteční zástavní listy, směnky, šeky, dluhopisy – vyměnitelné, prioritní a podřízené, dále případně ještě také listy – opční, náložné, skladištní, zemědělské skladní.

Do konce roku 2013 měly cenné papíry vlastní zákon č. 592/­1991 Sb. Ten jim ale zrušil nový OZ, který je mimochodem tak neuvěřitelně (nečtivě) obsáhlý – přes 3 000 paragrafů! – také proto, že se věnuje podrobně tématům, které dříve řešily samostatné zákony. Vedle onoho zákona o CP to je případ třeba i zákona o rodině, zákona o vlastnictví bytů a valné části obchodního zákoníku. OZ se cenným papírům věnuje od § 514 do § 544, z čehož pro naše právní minimum – s ohledem na daňové souvislosti – postačí zmínit dvě hlavní definice:

•    „Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.“

•    „Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír.“

Tím OZ právnicky řekl, že zaknihovaný (elektronicky evidovaný) CP není považován za CP, ale jde o jeho sesterskou právní kategorii. V daňových a účetních předpisech ovšem příslušná ustanovení hovoří pouze o CP. Což ale vůbec neznamená, že ty „zaknihované“ neřeší, jednoduše je totiž pro své účely zařadily mezi CP:

•    § 21b odst. 3 ZDP: „Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry.“

•    § 4 odst. 12 ZÚ: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) …“

Cenné papíry se v právním smyslu považují za věc, konkrétně movitou a nehmotnou. To nás ale nemusí trápit, nám postačí jednodušší ale o to praktičtější sdělení ohledně jejich převoditelnosti, kde rozlišujeme formu:

•    na doručitele (majitele) – neomezená převoditelnost, přičemž příslušné právo přísluší tomu, kdo CP drží,

•    na řad – převod je podmíněn zápisem změny přímo na CP, kde může být celá řada (proto na „řad“) majitelů,

•    na jméno – nárok na uplatnění práva z CP má osoba zapsaná v příslušné evidenci emitenta daného CP.

Existuje mnoho dalších rozlišovacích, resp. třídících kriterií, pro naše potřeby jsou podstatné zejména:

•    Zastupitelnost CP:

–   zastupitelné – CP stejného druhu, vydané stejnou osobou ve stejné formě i podobě, podstatné přitom je, že z nich vznikají stejná práva, nezáleží na jejich identitě (akcie, podílové listy, dluhopisy, kupóny),

–   nezastupitelné – každý CP je individualizován a je s ním spojeno jedinečné právo (např. směnky, šeky).

•    Způsob emise neboli vydávání CP:

–   individuálně vydávané (např. skladové listy, směnky a šeky),

–   hromadně vydávané (např. akcie, dluhopisy, pokladniční poukázky).

Pochopitelně, že nejdůležitější a nejznámější je věcné členění CP podle jednotlivých druhů, kde ale již nevystačíme s OZ. Je potřeba nahlédnout do příslušného speciálního zákona; uvedeme příklady jen tří druhů CP:

•    Akcie (§ 256 a násl. ZOK) – Akcie je CP nebo zaknihovaný CP, s nímž je spojeno právo akcionáře podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku.

•    Podílový list (§ 115 a násl. zákona č. 240/­2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) – Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.

•    Dluhopis (zákon č. 190/­2004 Sb., o dluhopisech) – Dluhopis je CP nebo zaknihovaný CP, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek.

2.  Daně z příjmů

Cenné papíry jsou z pohledu daní z příjmů specifické ze čtyř důvodů:

1.  příjem z prodeje CP může být osvobozen od daně z příjmů, a to jak u osob fyzických tak i právnických,

2.  pořizovací cena CP – výdaj za úplatné nabytí – není a priori daňově účinná, jak stanoví § 25 odst. 1 písm. c) ZDP, uznatelná je až (obvykle) při prodeji CP v souladu s § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) ZDP,

3.  CP (až na výjimky) podléhají účetnímu přecenění „reálnou hodnotou“, což obvykle má daňové dopady,

4.  je-li příjem z prodeje CP zdanitelný, pak až na výjimky lze daňově uplatnit výdaje pouze do výše příjmů.

Je nasnadě, že jde o obsáhlou tematiku, a to se nezmiňujeme možné komplikace, jako jsou třeba akciové (opční) programy pro zaměstnance, tzv. repo operace, využívání „derivátů“ či pestrá plejáda režimů zdaňování výnosů z dluhopisů u FO od roku 2021. Přes název publikace se nemůžeme omezit pouze na podmínky daňové uznatelnosti výdajů (zejména pořizovací ceny CP), protože tyto jsou a priori podmíněny zdanitelnými příjmy.

Nejčastěji se v praxi realizuje převod CP formou jeho prodeje, který může mít obecně 4 daňové scénáře:

•    Příjem osvobozený od daně, pokud jsou splněny podmínky:

1)  daně z příjmů právnických osob (dále také jen „DPPO“) stanovené v § 19 ZDP,

2)  daně z příjmů fyzických osob (dále také jen „DPFO“) stanovené v § 4 ZDP.

•    Příjem zdanitelný, který spadá u:

3)  poplatníků DPPO do obecného základu daně podle § 18 ZDP,

4)  poplatníků DPFO do dílčího základu daně ze samostatné činnosti nebo z ostatních příjmů.

Ad 1) Osvobození příjmů z prodeje CP od DPPO

Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP jsou DPPO osvobozeny příjmy z převodu podílu (akcií):

•    mateřské společnosti

•    v dceřiné společnosti

•    plynoucí

–   poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR) nebo

–   společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.

Definici vztahu mateřská versus dceřiná společnost najdeme v § 19 odst. 3 a 4 ZDP (zjednodušeno):

•    právní forma podle Směrnice Rady 2011/­96/­EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států; v ČR se jedná hlavně o a.s., s.r.o., družstvo.

•    daňová rezidence: musí být v některém členském státě EU a současně nikde mimo EU,

•    subjekt podléhá dani určené zmíněnou Směrnicí EU; v ČR daň z příjmů právnických osob, a

•    kvalifikovaný podíl: mateřská společnost má aspoň 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti a drží jej nejméně nepřetržité 12 měsíců (tuto podmínku lze splnit i dodatečně).

Zájemce o hlubší vhled lze doporučit příspěvek z koordinačního výboru č. 193/­27.11.07 „Aplikace § 19 odst. 1 písm. ze) a odst. 9 a ustanovení navazujících ZDP od 1. 1. 2008“. Kde byl potvrzen tento dílčí závěr:

•    „… pokud daná společnost po dobu 12 měsíců drží podíl minimálně 10 % na základním kapitálu, tak jsou všechny příjmy z prodeje podílů dceřiné společnosti od okamžiku, kdy je získán podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti vyšší jak 10 % až po okamžik, kdy tento podíl klesne pod 10 % (včetně posledního prodeje, před jehož uskutečněním mám podíl 10 % a po jeho uskutečnění již nikoliv) osvobozeny od daně.“

Příklad

Dodatečné splnění podmínky délky držby akcií

A, s.r.o. založila v lednu 2026 firmu B, a.s., kde byla jediným společníkem (akcionářem). V září 2026 firma A – v té době ještě nenaplní časový test minimálně 12 měsíční nepřetržité držby podílu na B – využije nabídky strategického investora C, GmbH, kterému prodá 90 % akcií B, a.s.

Jestli při tomto prodeji bude moci využít daňových výhod mateřské společnosti – a osvobodit příjem od DPPO – záleží na následující okolnosti:

•    když podmínku minimální souvislé (nepřetržité) držby nejméně 10 % akcií B naplní firma A dodatečně, – tedy ponechá-li si alespoň 10 % podíl nejméně do února 2027 – pohlíží se na ní jako na mateřskou společnost již zpětně od počátku, proto bude od daně osvobozen příjem z prodeje veškerých akcií – tedy nejen ohledně prodeje zbývajících 10 % po 12 měsících držby, ale také dřívější prodej 90 % akcií;

•    jestliže uvedenou časovou podmínku nesplní ani dodatečně – například zbylých 10 % akcií prodá ještě do konce roku 2026 – není v postavení mateřské společnosti, a příjem z prodeje akcií nebude osvobozen od daně – a to ani v případě prodeje prvního balíku 90 % akcií, ani ohledně prodeje zbývajících 10 %.

Ad 2) Osvobození příjmů z prodeje CP od DPFO

U fyzických osob je možné osvobození příjmů z prodeje CP – tentokrát nejen akcií – daleko pestřejší.:

•    § 4 odst. 1 písm. t) ZDP:

–   příjmy z úplatného převodu CP, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč; (…)

•    § 4 odst. 1 písm. u) ZDP:

–   příjem z úplatného převodu CP, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto CP při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let;

–   doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento CP nebo podíl (…) ve vlastnictví zůstavitele, v případě (…) nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; (…);

–   jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let; (…)

Souběh dvou podmínek osvobození u cenných papírů upřesňuje metodický Pokyn GFŘ č. D-59: „Od zdaňovacího období 2015 jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. t) zákona, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona. Osvobození z důvodu výše přijmu a časového testu nelze kombinovat.“. Zjednodušeně řečeno, je od daně osvobozen příjem z prodeje akcií (zatímních listů) do 100 000 Kč za rok nebo po 3 (pěti) letech od nabytí.

Příklad

Osvobození příjmů z prodeje podílů od DPFO

Paní Lenka v roce 2026 kupovala nejrůznější akcie českých firem, a všechny je prodala ještě v témže roce za celkovou částku 80 000 Kč. Celý příjem 80 000 Kč je osvobozen od daně. Není podstatné, že akcie – nebo jiné CP – prodala již do roka, ale že úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za celý rok nepřesáhl 100 000 Kč.

Pan Vojta koupil balík akcií jedné české korporace již v roce 2024 za 60 000 Kč. A protože jejich cena v roce 2026 nečekaně vyrostla, všechny je prodal se slušným ziskem za 101 000 Kč. Jelikož úhrn příjmů z prodeje CP za celý rok přesáhl limit 100 000 Kč, nemá jej osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. A to ani zčásti! S ohledem na dobu držby kratší než 3 roky nelze využít ani osvobození dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Proto zdanitelným příjmem poplatníka je celý příjem 101 000 Kč, a nikoli jen nadlimitní částka 1 000 Kč.

V roce 2025 (pouze!) spletitý systém osvobození příjmů od daně zkomplikovalo nové omezení, pokud úhrn příjmů z prodejů CP – spolu s prodeji podílů a kryptoaktiv – přesáhne 40 milionů Kč za rok. Naštěstí zákon č. 360/­2025 Sb. tento dodatečný daňový test osvobození pro CP a obchodní podíly zrušil k 1. 1. 2026, a platí už jen pro příjmy z kryptoaktiv. Ovšem v roce 2025 se tato regulace § 4 odst. 3 ZDP týkala i příjmy z prodeje CP.:

•    „Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) (pozn.: hlavně z prodeje podílu v s.r.o. nebo v družstvu po 5 letech od nabytí), příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) (pozn.: z prodeje CP) a z příjmů z úpaltného převodu kryptoaktiva osvobozených podle odstavce 1 písm. zk) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem … není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

Podstatné je, že regulace se týká pouze zmíněných typů příjmů, které by jinak byly od daně osvobozeny díky splnění časového testu 5/­3 let od nabytí. Jen u těchto a priori osvobozených příjmů tedy v roce 2025 hrál -resp. u tzv. kryptoaktiv nadále hraje – dodatečnou roli jejich roční úhrn. Jestliže přesáhl limit 40 milionů Kč, bylo nutno část těchto příjmů zdanit, a to v rámci dílčího základu daně z ostatních příjmů dle § 10, jak si upřesníme.

Příklad

V roce 2025 dvojí test osvobození velkých prodejů akcií

Studenti matfyzu – Karel a Filip – v roce 2021 založili softwarovou firmu AI, a.s., kde měl každý podíl 50 %. Zabývala se umělou inteligencí a díky dobrým nápadům i aplikacím IT její hodnota koncem roku 2025 vystřelila na 100 milionů Kč. Čehož využil Karel a podíl prodal za 50 milionů Kč v prosinci 2025, kdy kupující také ihned uhradil plnou cenu. Druhý akcionář trochu váhal, ale v lednu 2026 nakonec učinil stejné rozhodnutí.

V obou případech poplatníci měli příjem z prodeje cenného papíru – akcií – po uplynutí časového testu 3 let od nabytí. Proto jde o příjem osvobozený od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Čímž to ovšem končí jen pro váhajícího Filipa, kterému příjem plynul až v roce 2026, tj. po zrušení dodatečné regulace. Na Karla ale žel ještě dopadla dočasná zpřísněná regulace, kvůli které bude mít od daně z příjmů osvobozeno „pouze“ 40 milionů Kč.

Ad 3) Zdanitelný příjem z prodeje CP v DPPO

Pokud poplatník DPPO u příjmů z prodeje CP nesplní podmínky pro osvobození od daně, nezbývá mu, než zahrnout tyto příjmy (výnosy) do svého „obecného“ základu daně, jelikož se nepochybně jedná o příjem z nakládání s veškerým jeho majetkem ve smyslu obecného vymezení předmětu daně podle § 18 odst. 1 ZDP. U těchto zdanitelných příjmů lze daňově uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení. Čímž se dostáváme k oněm třem výjimkám z neuznání pořizovací ceny CP uvedeným zkraje této podkapitoly. Díky nimž je konkrétně v souladu s ustanoveními § 24 odst. 2 písm. r), w) nebo ze) ZDP daňově účinná (upravený text):

•    písm. r): hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví (…) ke dni jeho prodeje, s výjimkou:

–   uvedenou v písmeni w) – jde o CP neoceňované účetně reálnou hodnotou, viz níže,

–   uvedenou v písmeni ze) – jedná se o směnky, pro které platí poněkud jiná výjimka níže,

–   cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen od DPPO podle § 19 ZDP (viz výše),

–   poznámka: prakticky to znamená, že daňově uznatelná je i ztráta z prodeje CP, nejde-li o tři výjimky;

•    písm. w): nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle „účetních předpisů“ oceňovány reálnou hodnotou, (…), a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu (…);

–   poznámka: prodej každé akcie a kmenového listu se posuzuje samostatně, dílčí daňově neuznané ztráty z prodejů tak nelze kompenzovat s dílčími ziskovými prodeji, k reálné hodnotě víc v účetní části;

–   toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není účetně oceňován reálnou hodnotou jen proto, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou; pozn.: jde o to, že od roku 2016 „mikro“ účetní jednotky ve smyslu § 1b ZÚ – kromě obchodníků s CP, platebních institucí, investičních společností a fondů – neuplatňují nikdy účetní reálnou hodnotu (nejen u CP), leda u dříve nabytých CP;

•    písm. ze): pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno … jako o CP, zachycená v účetnictví … ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje (pozn.: tj. i prodeje směnek se posuzují zvlášť)

Příklad

Zdanění prodeje akcií oceňovaných reálnou hodnotou

Firma A, s.r.o. v lednu 2026 koupila za účelem prodeje 500 kusů akcií B, a.s. za sjednaný kurs 1 000 Kč/­akcie, tedy celkem za kupní cenu 500 000 Kč. Tento balík akcií představuje podíl pouze 5 % na základním kapitálu B, a.s. a proto se v terminologii daní z příjmů nebude jednat o vztah mateřská versus dceřiná společnost – tím pádem padá možnost osvobození příjmů z prodeje akcií od daně. Poplatek makléři za zprostředkování nákupu těchto akcií činil 5 000 Kč. Firma zařadila akcie na účet 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování v účetním ocenění celkovou pořizovací cenou 505 000 Kč. V dubnu 2026 prodala 400 kusů (tj. 4/­5) těchto akcií B, a.s. za jednotkový kurs 1 100 Kč, což znamená výnos 440 000 Kč, poplatek makléři za prodej činil 4 000 Kč.

Jde o akcie, které dle účetních předpisů podléhají ocenění reálnou hodnotou – přičemž není podstatné, že k tomuto přecenění u nich v účetní jednotce A, s.r.o. případně ještě nedošlo – proto bude jejich daňové posouzení odpovídat účtování. Danově účinné tedy budou 4/­5 pořizovací ceny prodaných akcií = 4/­5 × 505 000 Kč = 404 000 Kč, a to bez ohledu na jejich prodejní cenu, a dále ještě také poplatek za tento prodej (4 000 Kč).

Zatímco při prodeji CP oceňovaných reálnou hodnotou se pro DPPO přebírá bez omezení jejich účetní hodnota, tak u akcií a kmenových listů neoceňovaných reálnou hodnotou, nemá jejich účetní ocenění význam. Jako daňový výdaj se totiž uznává nabývací cena akcie (kmenového listu), a to jen do výše příjmů z jejich jednotlivého prodeje. Nabývací cenu definuje obsáhlý § 24 odst. 7 ZDP u tuzemských právnických osob takto:

•    pořizovací cena majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí,

•    cena určená podle zákona č. 151/­1997 Sb., o oceňování majetku, v případě nabytí podílu bezúplatně,

•    hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,

•    hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace, která se stanoví podle předmětu vkladu:

–   ve výši daňové zůstatkové ceny, v případě hmotného majetku a nehmotného majetku podle ZDP,

–   ve výši účetní hodnoty u ostatního vkládaného majetku.

Ovšem toto ustanovení dále uvádí řadu situací ovlivňujících nebo naopak neovlivňujících výši nabývací ceny, jako například zvýšení o DPH u nepeněžitých vkladů nebo snížení o vyplacený „přesah“ vložené hodnoty.

Příklad

Zdanění příjmů z prodeje majoritních akcií

Firma C, s.r.o. na jaře 2026 založila akciovou společnost D, a.s. peněžitým vkladem 3 miliony Kč (plně splacený). Protože jde o akcie ovládané firmy, neoceňují se reálnou hodnotou. V říjnu 2026 – tedy dříve než po 12 měsících – firma A z důvodu finanční potřeby všechny akcie B, a.s. prodá se ztrátou za „pouhé“ 2 miliony Kč.

Protože nejde o akcie oceňované reálnou hodnotou, lze daňově uplatnit pouze jejich nabývací cenu, a to jen do výše příjmů z prodeje každé jednotlivé akcie. Nabývací cenou akcií je zde splacený peněžitý vklad. Takže účetní náklad na prodané akcie 3 000 000 Kč bude daňově účinný pouze do výše prodejní ceny 2 000 000 Kč.

Ad 4) Zdanitelný příjem z prodeje CP v DPFO

Také FO, nesplní-li podmínky pro osvobození příjmu z prodeje CP, musí jej zdanit formou přiznání k DPFO; u rezidentů ČR totiž nepodléhá tzv. srážkové dani. Příjem může spadat do dvou dílčích základů daně:

•    buď mezi příjmy ze samostatné činnosti alias „z podnikání“ podle § 7 ZDP:

–   a to když poplatník coby OSVČ prodávaný CP v okamžiku prodeje má v obchodním majetku, což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená, že jej má v daňové evidenci dle § 7b ZDP nebo že o něm účtuje,

–   zahrnutí CP do obchodního majetku je nevýhodné, jelikož tím padá možnost osvobození příjmu z jeho prodeje, a navíc u tohoto dílčího základu daně nelze kompenzovat dílčí ztrátové a ziskové prodeje,

–   daňové posouzení výdajů bude obdobné jako u právnických osob, tedy že uznatelným výdajem je nabývací cena akcie do výše příjmů z jejího prodeje, poněkud odlišně ale bude určena nabývací cena akcie nabyté případným nepeněžitým vkladem, kdy se postupuje podle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP;

•    nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10 ZDP, jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu fyzické osoby:

–   i tentokrát lze daňově uplatnit výdaj ve výši nabývací ceny prodaného cenného papíru, přičemž v rámci úhrnu příjmů tohoto druhu z prodejů CP lze vzájemně kompenzovat dílčí ziskové a ztrátové prodeje. Dále je možno daňově uplatnit prokázané výdaje související s uskutečněním prodeje CP. Výsledný dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP ale nemůže být záporný, pouze kladný či nulový.

–   Jelikož převodní ceny např. balíků akcií bývají vysoké, dodejme, že pokud zdanitelný ostatní příjem plyne poplatníkovi ve více letech (např. ve splátkách), je možno uplatnit související daňové výdaje v každém roce vždy nejvýše do výše příjmu plynoucího v daném roce, a zbytek obdobně v dalších letech.

–   Speciální pravidla platila v roce 2025 u příjmů z prodeje cenných papírů spolu s prodeji podílů v s.r.o. a družstvu, které sice splnily časový test 3 /­ 5 let od nabytí pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. q) a u) ZDP, ale v úhrnu příjem přesáhl dodatečný (dočasný) roční limit 40 milionů Kč § 4 odst. 3 ZDP.

Příklad

Zdanitelný prodej akcií u fyzické osoby

Pan Evžen v lednu 2026 nakoupil balíky akcií dvou akciových společností – ABC a XYZ – každý za 100 000 Kč, což jsou i nabývací ceny těchto cenných papírů, jelikož pro jednoduchost neuvažujeme vedlejší výlohy spojené s pořízením akcií. Poplatník nepodniká jako OSVČ, případně akcie nezahrnul do obchodního majetku.

Všechny akcie pan Evžen prodá ještě v roce 2026, a to u firmy ABC se ziskem za 150 000 Kč, zatímco podíly v XYZ se ztrátou jen za 80 000 Kč. Opět pro přehlednost neuvažujeme žádné poplatky, provize ani žádné další výdaje související s prodejem akcií. Celkově tedy dosáhl ze svého soukromého obchodování s akciemi – CP – zisku 30 000 Kč, jelikož z původní investice (výdaje) 200 000 Kč vytěžil konečný hrubý příjem 230 000 Kč.

I když je zisk pod 100 000 Kč, nelze uplatnit osvobození podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, jelikož testuje na limit 100 000 Kč – příjmy – z prodejů cenných papírů a ne zisk (příjmy snížené o výdaje). A kvůli prodeji akcií dříve než po třech letech nelze využít ani osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Jde tedy o příjem zdanitelný, a protože nespadá mezi příjem ze samostatné (podnikatelské) činnosti – akcie nebyly v obchodním majetku Evžena – jedná se zbytkově o tzv. ostatní příjem z úplatného převodu CP podle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2 ZDP.

V rámci tohoto jednotlivého druhu příjmu – z převodu CP – je dílčím základem daně z ostatních příjmů celkový úhrn příjmů (230 000 Kč) snížený – minimálně na nulu – o výdaje vynaložené na jejich dosažení, což je zde úhrn nabývacích cen prodaných akcií 200 000 Kč. Tento dílčí základ daně pana Evžena tak činí 30 000 Kč.

Příklad

V roce 2025 platil dvojí test osvobození velkých prodejů akcií

Modelka Monika využila nabídky francouzské firmy a založila s ní v roce 2021 Krása, a.s. věnující se módním přehlídkám, soutěžím „Miss“, plastické chirurgii, kosmetice, oblečení a módním doplňkům. Její peněžitý vklad byl 1 milion Kč. V roce 2025 měl podíl Moniky (její akcie) již hodnotu 100 milionů Kč, čehož využila a prodala je druhému akcionáři z Francie na splátky: 50 % do konce roku 2025 a druhá polovina až v roce 2026.

Monika má tedy příjem z prodeje cenných papírů – akcií – po uplynutí časového testu 3 let od nabytí. Takže splnila podmínku pro osvobození tohoto příjmu od daně stanovenou v § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. V souladu s tím celá druhá splátka (50 milionů Kč) obdržená v roce 2026 definitivně unikla zdanění; pouze se musí „udat“ správci daně a dle § 38v ZDP oznámit finančnímu úřadu do 1. 4. 2027, jinak by ji hrozila docela drahá pokuta.

Horší to je s první splátkou ceny akcí plynoucí v roce 2025, kdy platila zpřísněná regulace omezující tento typ osvobození (spolu s prodeji podílů a z kryptoaktiv) „pouze“ na příjmy do úhrnu 40 milionů Kč za rok dle § 4 odst. 3 ZDP. Nadlimitních 10 milionů Kč tak bude zdanitelným ostatním příjmem ad § 10 ZDP. Daňovým výdajem může být buď poměrná část nabývací ceny (tj. peněžitého vkladu 1 milion Kč) dle § 10 odst. 4 a 6 ZDP, nebo díky speciálnímu ustanovení § 10 odst. 9 ZDP)ve znění do 31. 12. 2025) tržní hodnota akcií k 31. 12. 2024.

3.  DPH

Úvodem připomeňme, že předmětem DPH jsou obecně dva typy ekonomických činností: dodání zboží a poskytnutí služby. A to za podmínky jejich uskutečnění (místa plnění) v ČR za úplatu osobou povinnou k dani.

Podle § 4 odst. 3 písm. b) ZDPH se CP nepovažují za zboží – výjimkou jsou CP vyrobené pro jejich emitenta, čemuž nebrání jiný subjekt v roli zprostředkovatele (od roku 2025 odpadlo omezení, že emitent musí být tuzemský a ani již nezáleží na způsob dodání CP coby výrobku). Informace o tom, že CP až na malé výjimky nejsou „zbožím“ znamená, že jejich dodání není předmětem DPH, ať už jde o vydání akcií, emisi dluhopisů, vystavení směnky, proplacení dluhopisu při splatnosti apod.; DPH se neuplatňuje ani nejde o plnění osvobozené.

Něco jiného je ovšem prodej alias úplatný převod CP (včetně zaknihovaných CP), stejně jako jeho sjednání nebo zprostředkování, což se považuje za poskytnutí služby, které je předmětem DPH. Konkrétně jde v souladu s § 54 odst. 1 ZDPH o finanční činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Takže plátce uskutečňující tuto činnost si nemůže u přijatých zdanitelných plnění od jiných plátců – související pouze s finanční činností, třeba konzultace prodeje akcií s advokátem, finančním, účetním nebo daňovým poradcem – nárokovat odpočet DPH na vstupu. A v případě přijatých zdanitelných plnění souvisejících ještě také s jeho „nárokovými plněními“ (zejména s vlastními zdanitelnými plněními) lze uplatnit částečný odpočet DPH na vstupu určený tzv. krátícím koeficientem vypočteným podle § 76 ZDPH. Ovšem pokud finanční činnost – třeba prodej CP – pro daného plátce představuje pouze doplňkovou činnosti uskutečňovanou příležitostně, pak se úplata za ní nezapočítává do krátícího koeficientu, a tedy prakticky nesnižuje nárok na odpočet DPH na vstupu.

Výjimkou, kdy i v případě těchto osvobozených finančních činností plátce má plný nárok na odpočet daně u souvisejících vstupů, stanovuje § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH: a) má-li takováto činnost (např. prodej akcií) místo plnění ve třetí zemi – mimo EU – nebo b) pokud je přímo spojena s vývozem zboží. K tomu je asi vhodné připomenout, že určení místa plnění při poskytování služeb je poměrně složité, například je-li příjemcem služby osoba povinná k dani („podnikatel“), pak je místem plnění služby dle § 9 odst. 1 ZDPH místo (stát) jejího sídla.

Už tak poměrně spletitou situaci dále významně komplikuje judikatura Soudního dvora EU – viz jeho rozhodnutí C-155/­94, C-77/­01 a C-29/­08. Tento jediný kompetentní celo-unijní vykladač DPH totiž konstatoval, že nejde-li o obchodníka s cennými papíry (a některé další spíše výjimečné případy), pak prodej cenných papírů – obecně i jiných podílů ve firmách, než akcií – není vůbec předmětem DPH. Proč? Jednoduše proto, že jde zpravidla o činnost, jakou uskutečňuje také soukromý „nepodnikající“ investor a nejde tedy o ekonomickou činnost, kterou pro účely DPH vymezuje § 5 odst. 1 a 3 ZDPH jako samostatnou činnost obchodníků apod. Jedná se totiž jen o prostou správu svého majetku, která sama o sobě obvykle není předmětem DPH. V těchto a dalších judikátech se lze dočíst, za jakých podmínek a okolností je možno převod CP, resp. podílů v obchodních korporacích považovat za součást ekonomické činnosti podléhající DPH, kdy jde ad výše o plnění osvobozené…

Ale je to ještě o trochu zamotanější… Jak jsme výše ve stručnosti uvedli, prodej CP obvykle není vůbec předmětem DPH, pokud ovšem jde o „prostý“ převod majetku. Takže jestliže nejde izolovaně jen o ten prodej třeba akcií „dceřiné společnosti“, ale převodce tomuto subjektu poskytoval nějaké hospodářské služby (např. jí vedl účetnictví, školil její manažery, pomáhal s financováním apod.), pak se již naopak zpravidla jedná o součást ekonomické činnosti převodce podléhající DPH. Takováto situace se reálně týká hlavně holdingových struktur…

Pro ilustraci složitosti problematiky krátce citujme ze zmíněných rozhodnutí Soudního dvora EU:

•    Pouhé získání a prodej převoditelných cenných papírů nejsou využíváním majetku za účelem získání příjmu na dlouhodobějším základě, jediným protiplněním za tyto transakce je možný zisk při prodeji těchto CP.

•    Tyto transakce nemohou být ekonomickou činností (…). Nepochybně však není pravda, že žádné transakce týkající se CP nemohou být ekonomickou činností a podléhat režimu DPH. Na transakce spadající do předmětu daně (…) sestávají ze zisku dlouhodobějšího charakteru z činností, které jdou nad rámec pouhého získání a prodeje CP, jako jsou například transakce uskutečňované jako předmět podnikání v CP.

•    Podnikatel, který uskutečňuje činnost sestávající z jednoduchého prodeje akcií a jiných CP, jako jsou podíly v investičních fondech a ostatní převoditelné CP, se považuje za správce vlastních investic stejně jako soukromý investor. Závěrem tedy je, že činnosti (…) nejsou ekonomickou činností (…).

4.  Účetnictví

Rovněž účetní problematika CP je značně obsáhlá, musíme si ji tedy omezit. A protože v podnikatelské praxi účetních jednotek se zdaleka nejčastěji ze všech CP setkáme s akciemi – tak zaměříme následující účetní pohled právě na tento druh CP. Nicméně obdobná pravidla ale platí také pro podílové listy a kmenové listy s.r.o.

Pokud jsou akcie nabyty se záměrem držby delší než 1 rok, jedná se o dlouhodobý finanční majetek – účtová skupina 06 – který se v souladu s § 8 odst. 1, Přílohami č. 1 a č. 4 VÚ zaúčtuje do aktiv jako položka:

•    B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, obvykle účet 061. Pojmy definuje § 74 až 80 zákona č. 90/­2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), zpravidla jde o podíly nad 40 %.

•    B.III.3. Podíly – podstatný vliv, obvykle účet 062. Podle § 22 odst. 5 ZÚ jde o významný vliv na řízení či provozování účetní jednotky, který není rozhodující (vlivná osoba § 71 ZOK) ani společný (§ 22 ZÚ); není-li prokázán opak, jde o dispozici s 20 % a více hlasovacích práv.

•    B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, v praxi se zpravidla jedná o účet 063.

Není-li splněna podmínka dlouhodobosti, jde účetně o krátkodobý finanční majetek – účtová skupina 25 – kde se podle § 12, a Příloh č. 1 a č. 4 VÚ rozlišují pouze dva druhy aktiv, a to konkrétně účetní položka:

•    C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, v praxi bývá například využit účet 254.

•    C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek, v rámci níž se ještě podrobněji rozlišují účty: 251 – Majetkové cenné papíry a podíly k obchodování, 257 – Ostatní cenné papíry a podíly.

Vedle otázky KAM s akciemi (na jaké účty) je důležitá také otázka KOLIK, čili o jaké částce účtovat:

•    Akcie se podle § 25 odst. 1 písm. f) ZÚ oceňují pořizovací cenou – cenou, za kterou byly pořízeny a náklady s jejich pořízením související. Sdělnější je § 48 VÚ, podle něhož do ocenění patří také poplatky makléřům, poradcům, burzám, naopak se nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení a náklady spojené s držbou akcií. ČÚS 014 Dlouhodobý finanční majetek dodává, že ocenění akcií pořizovací cenou je míněno včetně příp. ážia.

•    Jsou-li akcie nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad do a.s., bude u vkladatele dle bodu 3.2. ČÚS č. 014 základem ocenění účetní zůstatková cena předmětu vkladu. Je-li vkladatel plátce DPH a při pořízení dané věci uplatnil odpočet daně, pak je nepeněžitý vklad zdanitelným plněním, přičemž DPH zvýší ocenění akcií.

Příklad

Účtování o pořízení akcií

Účetní jednotka se rozhodla pořídit akcie dvou společností:

1)  akcie společnosti ABC, které jsou obchodovány na burze přes makléře, za účelem dalšího prodeje,

2)  akcie společnosti XYZ za nepeněžitý vklad výrobního zařízení, jako svou dlouhodobou investici.

Akcie patří obecně mezi majetek, jehož účetní ocenění se průběžně aktualizuje (zpravidla k datu účetní závěrky) na tzv. reálnou hodnotu, kterou je nejčastěji aktuální cena na burze, nebo na jiném regulovaném trhu podle § 27 ZÚ. Této komplikace jsou akcie ušetřeny ve třech případech, kdy se reálnou hodnotou nepřeceňují:

•    akcie představující účast v osobě ovládané nebo pod podstatným vlivem (jejich vymezení je výše), lze je ale ocenit „ekvivalencí“ neboli protihodnotou podle podílu na vlastním kapitálu,

•    akcie emitované samotnou účetní jednotkou (tj. vlastní akcie z účtu 252, snižují její kapitál…),

•    mikro účetní jednotky ve smyslu § 1b ZÚ, nejde-li o obchodníky s CP, banky, fondy apod.

Podle § 51 VÚ se změny reálných hodnot u akcií, respektive obecněji u cenných papírů účtují takto:

•    výsledkově jako finanční náklad/­výnos u CP určených k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu nejvýše dvanácti měsíců, není přitom rozhodující, kde se s CP obchoduje:

–   na účty 564 – Náklady z přecenění majetkových CP, resp. 664 – Výnosy z přecenění majetkových CP,

–   tyto účetní položky zůstávají v základu daně z příjmů, s výjimkou akcií v „dceřiné společnosti“, které by při prodeji byly osvobozeny od DPPO, viz § 23 odst. 9 ve vazbě na § 23 odst. 4 písm. k) a § 19 ZDP;

•    jinak rozvahově jen dočasně prostřednictvím účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků.

Při vyřazování zastupitelných CP jako jsou právě akcie, často natrefíme na problém, kdy si nebudeme jisti, v jakém ocenění máme úbytek účtovat. Pokud totiž účetní jednotka v minulosti nabyla vícero akcií stejného druhu téže a.s. za rozdílné pořizovací ceny, vyvstává otázka, jak má postupovat při jejich opět postupném úbytku prodejem.

Účetní předpisy umožňují (§ 25 odst. 4 ZÚ) dvojí postup, mezi nimiž si může účetní jednotka zvolit:

•    váženým aritmetickým průměrem,

•    metodou FIFO, kdy se první cena ocenění přírůstku použije jako první cena pro ocenění úbytku.

Příklad

Účtování o vyřazení CP

Volně navažme na předešlý účetní příklad a dokončeme možný konečný osud akcií firem ABC a XYZ.