Český občan v zahraničí

a zdravotní pojištění

V čem se odlišují podmínky platné pro českého občana při jeho vycestování do členského státu jednak za účelem výkonu výdělečné činnosti, jednak bez této výdělečné činnosti? Je český občan při výkonu výdělečné činnosti v členském státě vždy v tomto státě i pojištěn? Jak lze dokladovat uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku?

Z pohledu zdravotního pojištění je odlišné, zda český občan vycestuje do zahraničí cíleně za účelem výkonu výdělečné činnosti, či nikoli. A také je důležitým faktorem, zda je tato činnost vykonávána v rámci „evropského prostoru“, nebo v jiných státech.

V případě výkonu výdělečné činnosti ve státech, ve kterých se postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 (dále jen „Nařízení“), platí základní princip, kterým je pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti.

To znamená, že osoba je pojištěna (účastna všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, ve kterém vykonává výdělečnou činnost. Český občan se odhlašuje z českého zdravotního pojištění, a to i tehdy bude-li výdělečnou činnost v jiném státě vykonávat po velmi krátkou dobu (zde registrujeme z časového hlediska odlišnost od uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině).

Podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie postupují občané a instituce ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a případně také ze Spojeného království. Pro všechny tyto země budeme používat pojem „členský stát“.

V dalším textu se primárně zaměříme na postavení českého občana v zahraničí v situaci, kdy je výdělečně činný a kdy naopak výdělečná činnost vykonávána není.

Pobyt v zahraničí za účelem
výkonu výdělečné činnosti

Pokud český občan odjíždí vykonávat výdělečnou činnost (tedy zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost) v členském státě, informuje ještě před vycestováním svoji českou zdravotní pojišťovnu a od data zahájení výdělečné činnosti se odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění. Odhlášení může také provést až při zahájení zaměstnání či podnikání, nikoli již při výjezdu do zahraničí, kde třeba bude práci teprve hledat. Pokud zahájí výdělečnou činnost v členském státě, musí to neprodleně (do osmi dnů) oznámit své české zdravotní pojišťovně.

Pro daný účel je postačující doklad, který věrohodně prokazuje výkon výdělečné činnosti (pracovní smlouva, výplatní páska, nejlépe však doklad o existenci zdravotního pojištění) společně se žádostí o ukončení zdravotního pojištění v ČR.

Český občan vykonávající v členském státě výdělečnou činnost je v tomto státě pojištěn právě z titulu výkonu této výdělečné činnosti, neboli je účasten všech systémů sociálního zabezpečení této země. Zahájení výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit své české zdravotní pojišťovně a současně jí vrací český Evropský průkaz zdravotního pojištění (EPZP). Nemůže se jím tedy nadále prokazovat. Od zahraniční zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění) obdrží její EPZP. V takovém případě má pojištěnec primárně nárok na plnou péči ve státě, ve kterém mu byl průkaz vystaven (kde je výdělečně činný), v České republice pak má během svého pobytu nárok na nezbytnou péči. Avšak prostřednictvím formuláře S 1 zaregistruje česká zdravotní pojišťovna tuto osobu (včetně jeho případných nezaopatřených rodinných příslušníků) jako cizího pojištěnce. Všechny osoby pak budou mít v České republice nárok na plnou péči na základě žlutého průkazu pojištěnce, vystaveného výpomocnou českou zdravotní pojišťovnou.

Kdyby však činnost českého občana nebyla považována v členském státě za zaměstnání nebo za samostatnou výdělečnou činnost podle předpisů upravujících v tomto státě oblast sociálního zabezpečení, zůstává nadále českým pojištěncem. Řešením jeho situace je buď placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů, nebo postup podle podmínek platných pro dlouhodobý pobyt v cizině. Po návratu z ciziny se občan opětovně přihlašuje u své zdravotní pojišťovny a předkládá doklad o zdravotním pojištění v cizině a jeho délce.

Bez výkonu výdělečné činnosti

Jinak je tomu tehdy, když český občan vycestuje do některého z členských států třeba jako turista neboli v tomto státě výdělečnou činnost nevykonává.

Pojištěnci, povinně účastní českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu trvalého pobytu na území České republiky, mají nárok na vystavení EPZP českou zdravotní pojišťovnou. Na základě tohoto průkazu, případně podle papírového Potvrzení dočasně nahrazujícího EPZP (oba doklady jsou při čerpání zdravotní péče rovnocenné), mají čeští občané v členském státě nárok na nezbytnou zdravotní péči, v České republice na plnou péči.

Nezbytná zdravotní péče je péče poskytnutá s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané délce trvání pobytu, tedy z lékařského hlediska nezbytná a poskytovaná tak, aby český pojištěnec nebyl nucen odcestovat z členského státu do ČR dříve, než zamýšlel, nebo dříve, než je toho schopen. Vždy však platí, že se nejedná o cílené vycestování za touto péčí do členského státu.

Pokud u sebe při pobytu v členském státě nemá český občan z nějakého důvodu žádný z uvedených dokladů, může svoji zdravotní pojišťovnu požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění z ČR. V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace může požádat o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení přímo v nemocnici.

EPZP nebo papírové Potvrzení předkládá český občan lékaři v členském státě v případě náhlého onemocnění nebo úrazu. Každý z těchto dokladů garantuje českému občanovi nárok na nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místním pojištěncům. To zejména znamená, že místní systém zdravotního pojištění za něj zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce.

Ve většině členských států se za péči a za léky připlácí, takže nemusí být výjimkou požadavek na úhradu v hotovosti. V některých státech musí pacient zaplatit při ambulantním ošetření celou částku a s účtem zajít na tamní zdravotní pojišťovnu. Zdravotním pojištěním není vůbec kryt případný převoz zpět na území České republiky.

Pokud se chce český občan vyhnout tomu, aby hradil náklady na spoluúčast nebo převoz zpět do ČR, pak je ideálním řešením uzavřít před odjezdem z ČR komerční cestovní zdravotní pojištění – pojištění léčebných výloh. V takovém případě předkládá při ošetření doklad o tomto komerčním připojištění.

Pobyt ve „třetí zemi“

Nebudeme-li brát v úvahu vztah ke státům, se kterými uzavřela Česká republika dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení, vztahující se i na oblast zdravotního pojištění a zdravotní péče (viz dále), pak při pobytu v tzv. třetí zemi zůstává český občan nadále pojištěn v českém systému veřejného zdravotního pojištění. To platí bez ohledu na to, zda je v tomto státě výdělečně činný či nikoliv.

V tomto případě přicházejí v úvahu dvě možnosti – český občan pobývající ve „třetí zemi“ si v ČR buď platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů nebo může využít institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.

     Osoba bez zdanitelných příjmů

Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného představuje od 1. 1. 2025 částku 2 808 Kč.

Pojištěnec se do této kategorie přihlašuje u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Alternativně může zdravotní pojišťovna na základě žádosti povolit placení pojistného za delší než měsíční období, avšak vždy jen dopředu.

Na rozdíl od následující možnosti má placení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů velkou výhodu v tom směru, že se pojištěnec může kdykoli vrátit do České republiky a má v ČR nárok na plnou péči.

     Dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině

Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé.

Pokud si pojištěnec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:

1)  nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,

2)  zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3)  písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz české zdravotní pojišťovny.

Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje (i když pracovněprávní vztah trvá). Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec zdravotní pojišťovně tento doklad nepředloží, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.

Co je míněno dokladem o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce? Postačuje předložit doklad o jakémkoli pojištění, které v případě potřeby pokryje náklady na léčení a případný převoz do České republiky. Za pojištění v cizině se tedy považuje vedle zdravotního pojištění uzavřeného a placeného v cizině také cestovní pojištění zahrnující pojištění léčebných výloh. Toto pojištění poskytují české komerční pojišťovny.

Pokud se pojištěnec chce odhlásit na základě dlouhodobého pobytu v zahraničí a neplatit tak pojistné, musí vrátit český EPZP a po celou dobu nesmí čerpat na účet své české pojišťovny zdravotní péči, ať v cizině, nebo v ČR. Nepřichází v úvahu, aby česká zdravotní pojišťovna dodatečně refundovala úhradu za zdravotní péči poskytnutou pojištěnci v tomto období v zahraničí.

Dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení

Při provádění některých smluv se vychází například z jejich základního principu, kterým je princip jediného pojištění, a to v zásadě ve státě, ve kterém osoby kryté mezinárodními smlouvami vykonávají výdělečnou činnost. V posledních letech byly tyto smlouvy uzavřeny například s Albánskou republikou, Tuniskou republikou, se Syrskou arabskou republikou nebo s Bosnou a Hercegovinou. Kompletní seznam těchto smluv, a tedy dvoustranně sjednaných podmínek, naleznete například na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z. s. (www.kancelarzp.cz) v sekci Pro pojištěnce – Mezinárodní právní předpisy.

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

Citace na str. 81

§ 8

Povinnost platit pojistné

(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

(5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále.

(6) Penále se nevymáhá při dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil písemné prohlášení podle odstavce 4, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby. V takovém případě je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, které kryje celou dobu dlouhodobého pobytu v cizině. Doba dlouhodobého pobytu v cizině se v takovém případě začíná počítat ode dne uvedeného jako počátek pojištění v dokladu o uzavření zdravotního pojištění v cizině ...