Chorobná závislost na internetu

MUDr. Pavel Malovič

Drogy jako heroin, kokain, pervitin, crack či marihuana dokážou z člověka udělat závislou trosku, artefakt lidské bytosti – rozpadající se osobnost po fyzické i psychické stránce. To je dnes už známý a nezpochybnitelný fakt, proti kterému se společnost brání a bojuje ze všech sil.

•    Přitažlivost moderních technologií,

které přinesly nový druh závislosti – na první pohled nezhoubné a relativně „bezpečné“, stále ještě považované jen za více méně roztomilý druh specifické zábavy, ventil na uvolnění intelektuální energie, vyvíjející se však do hrozivé podoby, připomínající nejpesimističtější vize spisovatelů sci-fi žánru o virtuálním světě. Záležitosti nepříjemné jak pro samotného závislého člověka, tak pro jeho blízké, rodinu, přátele a spolupracovníky. Mnohoúčelový internet s online hazardem a pornografií, chaty, počítačové hry, DVD, MP3, seriálové simulace reality, vícerozměrná komunikace prostřednictvím mobilních telefonů – to vše v různých variantách může způsobovat závislost, která je v konečném důsledku a v mnoha perspektivách ještě hrozivější než ta klasická, chemická. Nepříjemně gradující situace v technologicky expandujících vyspělých státech, která se u nás už diskrétně projevuje a sílí, varuje poměrně velmi výrazně. Internet, který poskytuje exponenciální nárůst základních, všestranných i specializovaných poznatků. Aby člověk nebyl informačním analfabetem a stal se gramotným, musí umět rozeznat, kdy se u něho vytváří informační potřeba (a kdy spotřeba), dokázat si ji zorganizovat a správně použít. V třetím tisíciletí se o to snažíme už u dětí na základních školách, které ještě neumí posuzovat hodnoty a závazky. V případě špatného pedagogického vedení a možnosti odpozorovat nevhodné vzory (můžou jimi být nejen starší spolužáci, ale i učitelé a rodiče) se děti už v útlém věku přestávají ovládat a cítí nutkavou potřebu být stále v kybersvětě. Začíná to tím, že všechny možné činnosti, i stravování, vykonávají podle možnosti před internetem a tvrdí, že jim tak lépe chutná.

Odcizují se rodině, okolí, ztrácejí kamarády ve skutečném světě, ztrácejí kontakt s realitou. Experti na počítačovou problematiku tvrdí, že se problém dramatizuje a zaměňuje za počítačovou euforii z objevení něčeho nového. Mnozí si jistě vzpomenou na vlastní zkušenosti bezhlavého surfování, chatování nebo videoher. Většina z nás se ale z kybersvěta vrátila zpátky do reality. V současnosti je ale faktem, že mnoho počítačových maniaků bez ohledu na věk setrvává ve světě virtuální reality tak dlouho, že můžeme mluvit o závislosti na internetu (Internet Addiction Disorder – IAD). Postižené osoby dlouhodobě zanedbávají své osobní i rodinné vztahy, školní pracovní i sociální povinnosti.

Objevují se poruchy chování a koncentrace, zanedbaný vzhled a současně i fyzické problémy, jako např. bolesti páteře, ramen, rukou, prstů, hlavy, zhoršování zraku (suché oči), nekontrolovatelná nadváha atd.

•    Sedm hlavních symptomů, které na rozvoj problému ukazují:

•    Ztráta kontroly nad časem: Postižený přestává zvládat svůj časový harmonogram a období strávené u blikající obrazovky jde na úkor jiných aktivit, které byly pro něho dosud typické, marně slibuje, že čas strávený u počítače omezí, ale nedaří se mu to. Postupně nad sebou ztrácí kontrolu.

•    Lhaní: Postižený nemluví pravdu o tom, co přes den dělal nebo kolik času strávil na internetu.

•    Změna psychického stavu: Objevuje se nekontrolovatelný nepokoj, nesoustředěnost, ztráta koncentrace, zvýšená nervozita, podrážděnost, nespavost.

•    Změna osobnosti: Potenciálně postižený se stává prostřednictvím internetu někým jiným, než ve skutečnosti je, žije dvojí život, někdy až schizofrenního typu. Vlastně ani neví, jakého pohlaví jsou jeho noví virtuální přátelé, kteří mají neutrální přezdívky, ví o nich jen to, co o sobě napíšou oni sami.

•    Emocionální nestabilita: Pocit štěstí po sednutí k počítači a připojení na internet střídají pocity viny z množství promrhaného času stráveného surfováním a zanedbávání povinností ve škole, práci, rodině i péči o blízké.

•    Zoufalství: Potenciálně postižený reaguje velmi podrážděně i na minimální podnět, nebo je zoufalý, když z nějakého důvodu nemůže strávit libovolný čas u počítače. Vehementně si brání své právo využívat počítač nehledě na to, že tento čas by měl věnovat obvyklým činnostem ve škole, práci nebo rodině.

•    Fixace (připoutání): Dotyčný často myslí na práci s počítačem i při jiných aktivitách, např.

ve škole, na rodinném výletě, během práce v zaměstnání. Počítač a připojení na internet jsou pro něho důležitější než jakákoli soukromá, pracovní nebo školní záležitost. Peníze určené na jiné účely neustále investuje do inovace hardware a přídavných programů a vylepšení počítače.

Osoby, které se našly v některém ze sedmi bodů, riskují, že se stanou závislými na některé službě internetu. Když se našly ve dvou a více bodech a stav trvá více měsíců, může nastat vážnější problém – postupující až agresivní závislost.

Při nadužívání internetu se velmi často objevují i některé patologické následky:

a)  Vytváří se určitý podmíněný reflex (zrychlení srdeční frekvence až bušení srdce, stoupající krevní tlak, zadržování dechu přecházející do „hysterického dýchání“) při připojení.

b)  Při „pobytu“ v menší skupině na internetu (chatování) se člověk dostane do stavu mysli podobného transu nebo meditaci (absolutní koncentrace na obrazovku monitoru bez schopnosti vnímat bezprostřední okolí).

c)  Při rychlém posouvání textu se vytvářejí obrazové halucinace a snové představy.

d)  Vyvíjí se extrémní rozrušení, když vnitřní svět připojeného uživatele vyruší nějaký podnět z vnějšího světa.

Nepřehlédnutelným faktorem ovlivňujícím nadměrné užívání internetu a postupnou závislost na něm jsou i individuální dispozice jedince. Pokud někdo trpí trvalými psychickými těžkostmi (odcizení, komplexy, pseudodeprese, úzkostné stavy, neschopnost komunikace), může plynule přejít ke komunikaci prostřednictvím sítě, kde mu anonymita dovolí problémy tajit a lákavá izolovanost umožní vyhýbat se kritickým situacím reálného světa.

ZÁVĚR – I když diagnóza závislosti na internetu IAD nebyla doposud zařazena oficiálně do diagnostických záznamů a jednotná definice této „psychické poruchy“ vlastně neexistuje, v mnoha evropských zemích se realizuje výstavba a provoz klinik specializovaných na léčbu tohoto typu závislosti (ale i dalších – na videohrách, mobilních telefonech apod.).