Chyby a postupy
zaměstnavatele

ve zdravotním pojištění

Zaměstnavatelé představují pro každou zdravotní pojišťovnu rozhodující skupinu plátců pojistného do systému veřejného zdravotního pojištění, kdy hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené svým zaměstnancům.

Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno zdravotní pojišťovně (připsáno na její účet) nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Ing. Antonín Daněk

3.1 Poukázání platby jiné zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel (zpravidla nedopatřením) uhradí pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně.

Jakým způsobem má řešit takovou situaci se zdravotními pojišťovnami?

Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň lze (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty.

Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

3.2 Neoznámení změny některých původně ohlášených skutečností

Základní povinností zaměstnavatele je sdělit v rámci plnění oznamovací povinnosti zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška zaměstnavatele – plátce pojistného“.

Je nutné oznamovat i změnu některého z ohlášených údajů?

Ano, a právě na tuto povinnost zaměstnavatelé zapomínají. Nové údaje jsou důležité například pro další bezproblémovou komunikaci mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou. Mimoto jsou rovněž zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o zúčtovaném hrubém příjmu (vyměřovacím základu) zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy) a o uskutečněných platbách pojistného.

Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce povinen výše uvedené skutečnosti doložit.

V případě porušení některé ze stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až do výše 50 000 Kč.

3.3 Úhrada pojistného pod špatným variabilním symbolem

Zaměstnavatel musí dbát i na to, aby platbu pojistného poukázal na správný účet (určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné platby za zaměstnance) a pod správným variabilním symbolem.

Může tuto skutečnost zjistit zdravotní pojišťovna anebo musí zaměstnavatel sám žádat zdravotní pojišťovnu o převod platby na správný variabilní symbol?

V rámci výkonu své kontrolní činnosti může zdravotní pojišťovna na nesprávně provedenou úhradu přijít, na což však z obecného pohledu nelze spoléhat, proto je zapotřebí identifikaci každé platby věnovat velkou pozornost. Nesprávně provedená platba je evidována u zdravotní pojišťovny a podle zákona platí, že pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci.

Zaměstnavatel musí písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit kopií výpisu z účtu.

3.4 Nesprávný výpočet výše pojistného placeného za zaměstnance

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu do vyměřovacího základu.

Jakým způsobem se vypočítá výše pojistného a jak se zaokrouhlují srážky zaměstnance a zaměstnavatele?

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Příklad

     Hrubý příjem zaměstnance
     – vyměřovací základ pro výpočet pojistného                    = 27 000 Kč

     zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 x 27 000 = 3 645 Kč

     zaměstnanci strhne z platu jednu třetinu              3 645 : 3 = 1 215 Kč

     zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků     3 645 –1 215 = 2 430 Kč

Tento postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 22 400 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima. Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

–   vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně

–   vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru

Tímto postupem dochází ke „korunovým“ rozdílům, v konečné fázi v neprospěch zaměstnavatele, odvádějícího tak zdravotní pojišťovně nepatrně vyšší částku pojistného, než jak je stanoveno zákonem. Z hlediska členění celkové částky pojistného na platbu sraženou zaměstnanci a částku placenou zaměstnavatelem je zapotřebí vycházet z ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaokrouhlování těchto částek není zákonem stanoveno, proto:

–   nelze zaokrouhlovat částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %

–   e zapotřebí vycházet z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin

Z hlediska podílu zaměstnance a zaměstnavatele na této celkové úhradě je nejpoužívanější (standardní) variantou situace, kdy zaměstnavatel:

•  jednu třetinu z celkové částky pojistného (sraženou zaměstnanci) zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru a

•  sám ze svých prostředků pak zaplatí rozdíl mezi takto vypočtenou jednou třetinou a celkovou výší pojistného, placeného za zaměstnance

I když tento postup není legislativně upraven, je používán od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění.

3.5 Zaměstnávání v pracovněprávním vztahu nezakládajícím účast
       na zdravotním pojištění

Z titulu takových pracovněprávních vztahů nevznikají zaměstnavateli žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, pojistné se neodvádí, oznamovací povinnost zaměstnavatel neplní. Zaměstnavatel může případně pojištěnce upozornit, aby měl v daném měsíci (alespoň jeden den) řešen svůj pojistný vztah některou z těchto tří variant: jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění [§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.], nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. V opačném případě se pojištěnec stává v příslušném měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů, což si musí vyřešit sám.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Musí zaměstnavatel průběžně přihlašovat a odhlašovat osobu jako zaměstnance, když je jeho příjem někdy vyšší a někdy nižší než rozhodná částka?

Příjem zaměstnance, sjednaný na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je zpravidla buď pevný (tj. v určité výši) nebo se může měnit s ohledem na kvalitu a množství práce odvedené podle požadavku zaměstnavatele. Proto může při trvající dohodě o pracovní činnosti dojít například k situaci, kdy je za některý kalendářní měsíc zúčtován zaměstnanci příjem nižší než 4 500 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Například, pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance například za měsíc duben pod 4 500 Kč, přičemž v následujícím měsíci květnu bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 3. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód „P“ k datu 1.5.

Je-li zaměstnanec zaměstnán na základě „klasické“ pracovní smlouvy, odvádí zaměstnavatel pojistné z jakékoliv výše příjmu, tedy i z příjmu případně nižšího než 4 500 Kč. Stejné podmínky platí i v případě odměn členů statutárních orgánů nebo odměn za práci ve spolcích, v orgánech obcí, občanských a zájmových sdruženích apod., kdy se pojistné taktéž platí i z částek nižších než 4 500 Kč.

3.6 Neprovedení dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
       nýbrž provedení odvodu pojistného ze skutečně zúčtované hrubé mzdy

Z pohledu zaměstnavatele je placení pojistného na zdravotní pojištění složitější v případech, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, přičemž se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Jak má zaměstnavatel správně řešit v takových situacích odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance?

V těchto případech musí zaměstnavatel primárně posoudit, zda pro zaměstnanou osobu platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Pokud má zaměstnavatel k dispozici doklad, na jehož základě nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak je vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný dopočet se neprovádí. Takovým dokladem je například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku nebo potvrzení o studiu, příslušný doklad předkládá zaměstnavatel i případné kontrole ze strany zdravotní pojišťovny. Vždy je však potřebné dbát na to, aby doklad svojí platností pokryl celé období trvání zaměstnání – například potvrzení o studiu je časově omezeno.

Pojistné z titulu dopočtu do minima hradí plně ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimální mzdou a dosaženým příjmem standardně zaměstnanec (samozřejmě prostřednictvím zaměstnavatele), na zaměstnavatele tato povinnost přechází pouze v případech vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce. Pokud však trvá překážka v práci na straně zaměstnavatele pouze po část kalendářního měsíce, provede se dopočet do minima poměrně (zaměstnavatel versus zaměstnanec) podle počtu kalendářních dnů této překážky.

Když zaměstnavatel zjistí, že nedodržel při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí neprodleně vypočítat a uhradit scházející pojistné a za příslušný kalendářní měsíc/měsíce podat zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele. Snižuje-li se minimální vyměřovací základ na poměrnou část (například při zaměstnání trvajícím pouze po část kalendářního měsíce), provádí se dopočet pouze do této poměrné části minima, nikoli do hodnoty měsíční minimální mzdy. Například při zaměstnání trvajícím pouze do 24. 3. 2026 musí být za březen odvedeno pojistné alespoň z částky vyměřovacího základu 17 341,93 Kč [(24:31) x 22 400]. Při příjmu:

–   nižším než 17 341,93Kč se provádí dopočet jen do této poměrné části minima, nikoli do 22 400 Kč

–   vyšším než 17 341,93 Kč se žádný další dopočet neprovádí a vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy případně i nižší než 22 400 Kč

Dodáváme, že tímto postupem vypočtenou poměrnou část minimálního vyměřovacího základu nezaokrouhlujeme, ale pracujeme přesně s částkou 17 341,93 Kč.

V souvislosti s placením pojistného lze konstatovat, že od roku 2013 již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnance, zaměstnavatele a ani pro podnikatele maximální vyměřovací základ, což znamená, že jak zaměstnavatelé, tak OSVČ odvádějí pojistné bez omezení horní hranicí.

3.7 Uvedení chybného údaje v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele

Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí v informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu.

Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně změnu údajů na Přehledu?

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu (resp. novou skutečnost) v některém ze tří výše uváděných údajů, je povinen podat zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází. Zdravotní pojišťovny totiž musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité znát úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.

Je realitou, že se z nejrůznějších důvodů průběžně objevují rozdíly v počtech zaměstnanců uváděných zaměstnavateli na předkládaných Přehledech o platbě pojistného a dle údajů o počtu zaměstnanců v evidenci příslušné zdravotní pojišťovny. Ačkoliv by teoreticky ani prakticky nemělo k takovým rozporům docházet, nelze odstranit vliv „lidského faktoru“, proto dochází k nesrovnalostem v důsledku zavinění jak zaměstnavatelů (mzdových účetních a personalistů), tak může dojít k chybě i na straně zdravotní pojišťovny. Jelikož je cílem konkrétně daného způsobu evidence minimalizovat tuto chybovost, chtěli bychom na základě poznatků z praxe upozornit na nedostatky, ke kterým v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatele dochází. Například:

–   zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, ale zaměstnavatel ho nepřihlásil ke zdravotní pojišťovně, přičemž na předkládaných Přehledech o platbě pojistného zaměstnavatele je v celkovém počtu zaměstnanců vykazován (započítáván),

–   zaměstnanec ukončil pracovní poměr, zaměstnavatel ho zapomněl odhlásit u zdravotní pojišťovny, ale na Přehledech již započítáván není,

–   zaměstnavatel naopak zaměstnance buď přihlásí, nebo odhlásí u zdravotní pojišťovny, ale nezohlední tuto skutečnost v Přehledu,

–   žena je na mateřské nebo rodičovské dovolené řádně vedena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, na Přehledech zaměstnavatele však započítávána není, obdobně v případě dlouhodobé nemoci zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy,

–   příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti je v některých měsících alespoň 4 500 Kč, v jiných měsících naopak této částky nedosahuje, přičemž tato skutečnost rovněž nekoresponduje s údaji na Přehledu o platbě pojistného za příslušný měsíc atd.

Průběžná kvantifikace pohledávek je pro zdravotní pojišťovny velmi důležitá, neboť s ohledem na smlouvy sjednané s poskytovateli a jimi vykazované hrazené služby musejí přesně vědět, na jaký objem finančních prostředků mají ze zákona nárok. Tyto prostředky musejí obdržet, a pokud nejsou evidované pohledávky plátci pojistného řádně uhrazeny, musejí je zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat.

3.8 Neoznámení změny zdravotní pojišťovny, provedené zaměstnancem
       v průběhu zaměstnání

Mezi základní povinnosti zaměstnance patří sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Zejména s ohledem na placení pojistného se jedná o záležitost veskrze prioritní. Zaměstnanci si mnohdy neuvědomují, že změní-li v průběhu zaměstnání zdravotní pojišťovnu, jsou povinni oznámit zaměstnavateli tuto skutečnost od osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Zaměstnanec tímto sdělením dává zaměstnavateli signál k přesměrování plateb pojistného od příslušného měsíce ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které se rozhodl přestoupit. Otázkou je, jak má zaměstnavatel reagovat, když mu zaměstnanec oznámí změnu zdravotní pojišťovny opožděně. Může se také stát, že zaměstnanec tuto změnu zaměstnavateli vůbec neoznámí, což zjistí buď zaměstnavatel, nebo zdravotní pojišťovna v rámci výkonu kontrolní činnosti.

Které kroky by měl zaměstnavatel v této souvislosti podniknout?

Za účelem sjednání nápravy by měl zaměstnavatel učinit následující:

–   urychleně doplatit pojistné správné zdravotní pojišťovně,

–   přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven,

–   požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním,

–   podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám,

–   může požádat o prominutí vyměřeného penále.

Podle zákona je zaměstnavatel povinen zaměstnanci podání informace o změně zdravotní pojišťovny písemně potvrdit. Zaměstnavatel má totiž právo požadovat po zaměstnanci (i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v důsledku zaměstnancova neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny.

Je pravdou, že při posuzování žádosti o prominutí takto vzniklého penále existuje určitá benevolence, neboť peníze fakticky byly v systému veřejného zdravotního pojištění, avšak u nesprávné zdravotní pojišťovny. Nicméně ani tato skutečnost nezavazuje zdravotní pojišťovnu k prominutí – třeba jen části – vyměřeného penále.

3.9 Nepřihlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění se na zaměstnavatele vztahuje povinnost sdělovat zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, když zjistí, že takové oznámení neprovedl?

Okamžitě osobu jako zaměstnance se zpětnou platností přihlásit. Je sice pravdou, že pokud zaměstnavatel řádně odvádí pojistné za zaměstnance, kterého u zdravotní pojišťovny nepřihlásil, pak – na rozdíl od následující situace – nevzniká zdravotní pojišťovně reálná finanční újma. Nicméně, za porušení oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč. Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta.

Pokud se však jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3. nebo bodu 6 zákona č. 48/1997 Sb.

Zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje zaměstnance i v případě, kdy se jedná o zaměstnanou osobu, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky za předpokladu, že sjednaný pracovněprávní vztah zakládá účast na zdravotním pojištění.

3.10 Neoznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem

Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2026 měsíční platbu pojistného od státu ve výši 2 188 Kč.

Kdy platí pro zaměstnavatele tato povinnost?

Zaměstnavatelé pouze sdělují zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódů „M“ a „U“ počátek a konec mateřské a rodičovské dovolené.

Informace o zařazení pojištěnce mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, dostávají zdravotní pojišťovny také od státních orgánů a institucí (Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, školy apod.).

Podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t).

Pojištěnec tak oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně „státní kategorii“ například z titulu příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, invalidity třetího stupně nebo splnění podmínek osobní a řádně péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku dle § 7 odst. 1 písm. k) cit zákona.

3.11 Vznik přeplatku při placení pojistného za zaměstnance

Jestliže zaměstnavatelé platí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši, postupují v souladu se zákonem, a tudíž nevznikají žádné problémy. Pokud však zaměstnavatel tuto zákonnou podmínku nedodržuje, eviduje u něj zdravotní pojišťovna dluh na pojistném včetně penále. Odlišnou situaci pak představuje varianta, kdy plátce z nejrůznějších důvodů zaplatí zdravotní pojišťovně na pojistném více, než jak je stanoveno zákonem.

Kdy vzniká přeplatek a jaké jsou možnosti jeho řešení se zdravotní pojišťovnou?

Přeplatek pojistného u zaměstnavatele způsobuje odvod vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby nebo také placení pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek.

Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, zapříčiní nedoplatek pojistného včetně penále. Správnosti placení pojistného je proto zapotřebí věnovat mimořádnou pozornost a ze strany zaměstnavatele je občas vhodné pracovníky důrazně upozornit, aby mu oznamovali změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Jinak se zaměstnanec vystavuje nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů ev. vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Další variantou je i možnost podání žádosti o vrácení přeplatku příslušné zdravotní pojišťovně s uvedením důvodů jeho vzniku a přesným vyčíslením jeho výše. Zdravotní pojišťovna takto vykázaný přeplatek vrátí buď bez kontroly (pokud jsou jeho vznik i výše zcela nepochybné) nebo provede v dané záležitosti řádnou kontrolu příslušných dokladů – výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Přeplatek pojistného (avšak nejméně 200 Kč) je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku k jeho úhradě, tuto skutečnost však musí zdravotní pojišťovna plátci oznámit.

Může dojít i k přeplatku na penále. Příčinou vzniku tohoto přeplatku bývá nejčastěji skutečnost,kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. Vhodným řešením je, po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou, převedení přeplaceného penále na úhradu (části) pojistného.

3.12 Vyměření penále v důsledku opožděných úhrad
       nebo neplacení pojistného

Pokud zaměstnavatel nezaplatí pojistné včas a ve správné výši, vznikne penále z titulu nezaplacení pojistného nebo jeho odvedení opožděně či v nesprávné výši, jehož sazba se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Toto penále je příslušná zdravotní pojišťovna podle zákona povinna plošně vymáhat, výjimka je uvedena v závěru.Sazba penále je stejná pro všechny skupiny plátců pojistného, tedy pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Jak postupuje zdravotní pojišťovna v případě, když eviduje u plátce dlužné pojistné včetně penále?

V důsledku nezaplacení platby pojistného včas a ve správné výši plátcem vydá příslušná zdravotní pojišťovna na základě prokazatelných podkladových materiálů (Vyúčtování, Zpráva o výsledku kontroly a Závěrečný protokol aj.) ve správním řízení platební výměry na dlužné pojistné a na penále. Plátce se tak najednou ocitne v situaci, kdy „drží v rukou“ dva platební výměry (případně výkaz nedoplatků) a přemýšlí, co má vlastně udělat. Předně, pokud plátce uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu v plné výši přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti (žádosti o prominutí penále) ve věci dlužného penále, pokud si plátce pojistného tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do dlužného pojistného.

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze požádat o prominutí vyměřeného penále, a to takzvaně cestou odstranění tvrdosti, což se řeší jen u penále a přirážek k pojistnému, a to na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od písemného doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

Pokud bylo plátci pojistného penále stanoveno výkazem nedoplatků, může si v osmidenní lhůtě rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti. O podané žádosti pak rozhoduje buď příslušná zdravotní pojišťovna, nebo její Rozhodčí orgán.

Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny rozhoduje o odstranění tvrdosti u všech pokut, přirážek k pojistnému, ale u penále jen u částek převyšujících 30 000 Kč. Zdravotní pojišťovny samy rozhodují o odstranění tvrdosti při vyměření penále do 30 000 Kč.

V zákonem vyjmenovaných případech je vyloučena možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

–   plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí přirážky k pojistnému nebo penále,

–   na plátce byl podán insolvenční návrh,

–   plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

Podáním žádosti o prominutí penále cestou odstranění tvrdosti dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti.

Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 200 Kč za kalendářní rok.

Řešení č. 3.1 až 3.12 zpracoval Ing. Antonín Daněk (II/2026)