Chyby ve zdravotním pojištění

Jak postupuje zaměstnavatel v situaci, když příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy, přičemž pro zaměstnance a zaměstnavatele jako plátce pojistného platí povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum? Proč je důležité, aby zaměstnanec oznámil zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny? Jaká je ve zdravotním pojištění promlčecí doba pro nápravu nedostatků?

Chyby zaměstnavatelů, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění

se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací. Zaměstnavatelé si musí být vědomi skutečnosti, že jakákoli chyba ve výpočtu a následném odvodu pojistného se dříve nebo později reálně projeví se všemi důsledky. Každopádně vzniká penále tehdy, pokud není pojistné za příslušný kalendářní měsíc zaplaceno včas (připsáno na účet zdravotní pojišťovny standardně nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši, t,j. sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, stanoveného zejména ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. A zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat, jak dlužné pojistné, tak související penále.

Výpočet výše pojistného

Chyba: Nesprávně stanovený vyměřovací základ, případně nepřesný podíl zaměstnance a zaměstnavatele na platbě pojistného

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu. Vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc odvede. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Příklad 1

Při takové výši příjmu není nutné, na rozdíl od následujícího příkladu, provádět zaokrouhlování částek pojistného.

Příklad 2

Při tomto vyměřovacím základu zaměstnance se na celou korunu směrem nahoru zaokrouhlila:

-   celková částka pojistného 2 783 Kč (viz § 2 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.)

-   srážka zaměstnanci 928 Kč (zaokrouhlení podílu u srážky zaměstnanci není dáno zákonem, ale praktikuje se takto od počátku fungování systému, tedy od roku 1993).

Tyto výpočty výše pojistného lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu, tedy minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. U zaměstnance probíhají veškeré platby pojistného zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

Jednou z nesprávných variant výpočtu výše pojistného je situace, kdy zaměstnavatel:

-   vypočte pojistné ve výši 4,5 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku zaokrouhlí nahoru a současně

-   vypočte pojistné ve výši 9 % z hrubého příjmu zaměstnance a tuto částku taktéž zaokrouhlí nahoru, čímž může být odvedeno celkové pojistné nepatrně vyšší

proto:

-   nelze zaokrouhlovat částky pojistného ve výši 4,5 % a 9 %

-   je zapotřebí vycházet z jedné třetiny, resp. ze dvou třetin z celkové částky pojistného (viz § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.).

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Chyba: Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu, ačkoliv měl zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima

Pokud platí pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce) povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, přičemž příjem stanoveného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a doplatek pojistného do:

•    minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), pokud zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo

•    poměrné části minimálního vyměřovacího základu, pokud se minimum snižuje v důsledku některé ze skutečností definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Tento dopočet a doplatek neprovádí zaměstnavatel u osoby:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c)  která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

d)  která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením),

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období kalendářního měsíce. U těchto osob je vyměřovacím základem zaměstnance vždy dosažený příjem bez ohledu například na případnou nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost apod.

Další osoby bez minima ve zdravotním pojištění

Zákonem č. 363/2021 Sb. se s účinností od 1. ledna 2022 rozšířil okruh osob, pro které v souladu s ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V novém písmenu f) se pojistné pouze z odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce ČR, provádí při výplatě dávky pěstounské péče ze skutečné výše odměny, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Důvodem pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pěstounská péče je výkonem společensky prospěšné aktivity, nahrazující do určité míry úkoly státu vůči ohroženým dětem.

Příklad 3

Chybný výpočet pojistného

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy ukončil své jediné zaměstnání dne 20. července 2022 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 8 200 Kč, ze kterého odvedl zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pojistné 1 107 Kč. 

Jaký měl být vyměřovací základ zaměstnance za červenec?

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, kdy tato poměrná část minima činí 10 451,61 Kč [(20: 31) x 16 200], příslušné pojistné pak 1 411 Kč (0,135 x 10 451,61).

Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu 8 200 Kč není takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu dosažena, je postup zaměstnavatele následující:

Z hrubého příjmu zaměstnance 8 200 Kč se vypočte 13,5 %, což je 1 107 Kč. Jedna třetina (369 Kč) je sražena zaměstnanci, dvě třetiny (738 Kč) hradí zaměstnavatel. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 251,61 Kč (10 451,61 – 8 200), t.j. 304 Kč. 

Z celkové částky pojistného 1 411 Kč je zaměstnanci sraženo 673 Kč (369 + 304), zaměstnavatel hradí 738 Kč.

Doplatek 304 Kč platí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Zdůrazňuji, že pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Poukázání platby zdravotní pojišťovně

Chyba: Odvod pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel vždy musí klást důraz na to, aby odvedl pojistné skutečně té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pokud dojde k chybě, zpravidla způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pak zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně souvisejícího nároku na penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel požádat. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň lze (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat u druhé zdravotní pojišťovny o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci zákonné měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

S cílem předejít vzniku takové chyby doporučuji zaměstnavateli nechat si dle vlastní úvahy čas od času zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců, nejlépe k datům 1. 1. nebo k 1. 7., což jsou standardní termíny, ke kterým lze změnit zdravotní pojišťovnu. Porovnáním takového seznamu s vlastní evidencí se snadno dají zjistit případné rozdíly.

Identifikace platby

Chyba: uvedení špatného variabilního pojistného u platby pojistného

Jestliže zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, pak platí, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, byť pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, žádoucí je platbu doložit výpisem z účtu.

Pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr

Chyby: neodhlášení zaměstnance při příjmu nižším částka potřebná pro vznik zaměstnání, nesprávné sčítání příjmů, bezdůvodný odvod pojistného

U zaměstnavatele může dojít k situaci, kdy je za některý kalendářní měsíc/měsíce zúčtován zaměstnanci příjem:

•    u dohody o pracovní činnosti nižší než 3 500 Kč,

•    u dohody o provedení práce nanejvýš 10 000 Kč.

V tomto případě přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji jako zaměstnance musí na příslušný měsíc kalendářní měsíc/měsíce odhlásit. Pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance například v měsíci červnu pod 3 500 Kč, přičemž v následujícím měsíci červenci bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 5. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód „P“ k datu 1. 7.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Takže například nelze v jednom kalendářním měsíci sečíst u jednoho zaměstnavatele příjem na dohodu o provedení práce ve výši 9 900 Kč s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 3 400 Kč.

Občas se ještě stane, že zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu na dohodu o pracovní činnosti nižšího než 3 500 Kč nebo z příjmu na dohodu o provedení práce nepřevyšujícího 10 000 Kč. Takový postup samozřejmě nemá žádné právní opodstatnění.

Odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ

Je-li příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 16 200 Kč, musí být minimální vyměřovací základ dodržen:

•    vždy u pracovní smlouvy,

•    u dohody o pracovní činnosti (popřípadě u více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 500 Kč,

•    u dohody o provedení práce (popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Problematika minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se u dohod o provedení práce řeší až od 1. 1. 2017, kdy se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč.