Cizinci a zdravotní pojištění

Jaké zásady platí při zdravotním pojištění cizinců? Jaké zásady platí pro cizince s trvalým pobytem v ČR a pro cizincem bez trvalého pobytu v ČR? Jaké zásady platí pro uprchlíky z Ukrajiny?

Vstupem ČR do Evropské unie, tzn. dnem 1. května 2004, nabyly pro účely veřejného zdravotního pojištění na významu nové právní normy:

•    nařízení Rady EHS č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství,

•    nařízení Rady č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Uvedenými nařízeními se do 30. dubna 2010 řídily všechny státy EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko.

Po 1. květnu 2010 se státy EU řídí novými nařízení Rady, a to konkrétně:

•    nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

•    nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

S účinností od 1. 4. 2012 jsou tato nařízení platná i vůči občanům a institucím ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 se jejich působnost rozšířila též na Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Uvedená nařízení jsou přímo platná ve všech státech EU a mají přednost před tuzemskými právními předpisy. Jejich konsolidovaná znění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz, pod odkazem „Zahraniční vztahy a EU“, „Evropská unie“, „Právní předpisy ES v gesci MPSV“, „Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci EU“.

Pokud jde o zdravotní pojištění cizinců, platí následující zásady:

•    Cizinci s trvalým pobytem v ČR. Na základě § 2 zákona č. 48/1997 Sb., je zdravotně pojištěna každá osoba s trvalým pobytem v ČR. To znamená i cizinec, pokud podle výše zmíněných nařízení Rady nepodléhá právním předpisům jiného státu EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Zdravotní pojištění vzniká cizincům získáním trvalého pobytu na území ČR a zaniká ukončením trvalého pobytu na území ČR, případně úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. Cizinci s trvalým pobytem na území ČR mají ve zdravotním pojištění stejná práva a povinnosti jako občané ČR s trvalým pobytem na území ČR.

•    Cizinci bez trvalého pobytu v ČR.

-   V případě cizince ze zemí mimo EU, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko, může být na území ČR tato osoba zdravotně pojištěna v případě, že je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, nebo v případě, pokud splní podmínky uvedené ve výše uvedených nařízeních Rady (například v případě, pokud je nezaopatřeným rodinným příslušníkem živitele pojištěného v rámci českého systému veřejného zdravotního pojištění), případně je občanem jednoho ze států, se kterými má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která upravuje i oblast zdravotního pojištění, seznam těchto smluv lze nalézt na internetových stránkách www.cmu.cz, pod odkazem „Mezinárodní smlouvy“).

-   V případě cizince ze zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska bez trvalého pobytu v ČR, je tato osoba účastna zdravotního pojištění v případě zaměstnání (zaměstnanec zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), nebo pokud splní příslušná kritéria uvedená ve výše zmíněných nařízeních Rady (nezaopatření rodinní příslušníci osoby z EU, která v ČR pracuje atd.). Při čerpání lékařsky nezbytné péče v ČR jsou občané z uvedených zemí povinni se prokazovat Evropským průkazem zdravotního pojištění (European Health Instance Card – zkratka EHIC), případně Potvrzením dočasně nahrazujícím průkaz EHIC.

-   Obdobně jako v případě ostatních zaměstnanců je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně vznik i zánik účasti ve zdravotním pojištění v případě cizince, který nemá trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojišťovna pak vystaví cizinci příslušný zdravotní průkaz.

UPRCHLÍCI Z UKRAJINY A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - Dne 21. 3. 2022 byly ve Sbírce zákonů zveřejněny 3 zákony související s přílivem uprchlíků z Ukrajiny a upravující mimo jiné jejich zaměstnávání. Jedná se o konkrétně o zákony č. 65/2022 Sb. č. 66/2022 Sb., a č. 67/2022 Sb. Na základě § 2 zákona č. 65/2022 Sb. je občanům Ukrajiny, kteří prchají před válkou, od 31. 03. 2022 udělována tzv. „dočasná ochrana“. Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území ČR podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

Z pohledu zdravotního pojištění jsou nejdůležitějšími ustanovení § 7 a § 8 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a navazující ustanovení zákona č. 48/1997 Sb.:

-    Cizinec (uprchlík z Ukrajiny), kterému byla udělena dočasná ochrana, se od dne udělení dočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stává se tak pojištěncem, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu. Po praktické stránce to znamená, že patří mezi osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Z tohoto pravidla pak platí níže uvedené výjimky.

-    V případě, pokud se jedná o uprchlíka z Ukrajiny, který dovršil 18 let věku a současně nedovršil 65 let věku, se po uplynutí 90 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění již považuje za osobu s trvalým pobytem na území ČR. Znamená to, že se uvedený cizinec (uprchlík z Ukrajiny) považuje za osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát, pouze po dobu 90 dnů. Pak již musí řešit, jak bude hrazeno jeho zdravotní pojištění (například tím, že nastoupí do zaměstnání).

-    V případě, že je jako uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce, pak za něj hradí zdravotní pojištění stát [§ 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb.].

-    Stát hradí zdravotní pojištění za všechny děti a mladistvé do dovršení věku 18 let (§ 7 zákona č. 65/2022 Sb.).

-    Dítě, které se narodilo na území ČR cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana podle uvedeného zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.

-    Za neopatřené děti je plátcem zdravotního pojištění stát, nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (§ 11 zákona č. 117/1995 Sb.). Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana pro účely veřejného zdravotního pojištění, považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku (§ 11 a § 12 zákona č. 117/1995 Sb.). Zdravotní pojištění za takové děti hradí stát. V případě studia na střední nebo vysoké škole v cizině (na Ukrajině) je nutné doložit rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR [§ 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb.].

-    Obdobně hradí stát zdravotní pojištění za uprchlíky z Ukrajiny, kterým je 65 let nebo více (§ 7 zákona č. 65/2022 Sb.).

Minimální vyměřovací základ

Z ustanovení § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 48/1997 Sb. vyplývá, že uvedené pravidlo o tom, že plátcem zdravotního pojištění je stát neplatí v případě, pokud osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bod 5 má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti! Uvedené ustanovení § 2 se týká osob, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území ČR podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území ČR za takovou osobu považuje. Znamená to, že v případě takového uprchlíka z Ukrajiny, pokud má příjem ze závislé činnosti, rovněž platí příslušná ustanovení o minimálním vyměřovacím základu na veřejné zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ se případně krátí příslušným způsobem nebo se nepoužije ve stejných případech jako v případě českých zaměstnanců (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). 

V případě, pokud se jedná o občana Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, a zaměstnavatel mu poskytne pracovní volno na základě povolávacího rozkazu, pak se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce. V takovém případě po dobu trvání tohoto pracovního volna zaměstnanci není stanovena povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu a pojistné se platí ze skutečně dosaženého příjmu. V případě, pokud příjem ze zaměstnání není žádný, pojistné na veřejné zdravotní pojištění se neplatí [§ 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.].

RADA!

Přihlášení zaměstnance, který je uprchlíkem z Ukrajiny. Pokud je uprchlík z Ukrajiny již registrován platným vízem a získal tak dočasnou ochranu a je evidován tak i v systému veřejného zdravotního pojištění (například přes Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině), zaměstnavatel takového pojištěnce přihlásí již s kódem „“P“. Kód „C“ se uvádí v případě, kdy se jedná o osobu, která nemá v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR přiděleno číslo pojištěnce. Uprchlík z Ukrajiny, který pobírá ukrajinský důchod, nebude hlášen kódem „D“. Kód „D“ se používá v případě, kdy se jedná o poživatele důchodu podle českých právních předpisů.

Ing. Luděk Pelcl