Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu a zdravotní pojištění

Kdy se člen družstva, pracující pro družstvo bez pracovněprávního vztahu, stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem? Ve kterých situacích zaměstnavatel neprovádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů a jak si tyto osoby platí pojistné?

Člen družstva, který nemá s družstvem uzavřen pracovněprávní vztah, představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou skupinu pojištěnců nebo také zaměstnanců. Pro tyto osoby jako zaměstnance platí zvláštní podmínky včetně důležitosti výše příjmu jim družstvem zúčtovaného za rozhodné období kalendářního měsíce.

Průměrná mzda pro účely zdravotního pojištění

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance.

V ustanovení § 3a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je definován termín „průměrná mzda“. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle Nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 hodnotu 40 638 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0819. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2024 ve výši 43 967 Kč.

Průměrná mzda se ve svých důsledcích přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a má zásadní vliv na účast vybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění právě v návaznosti na výši dosaženého příjmu. Jedná se například o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, ale dle ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řadíme do této skupiny člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen člen družstva). U členů družstva jako zaměstnanců vzniká účast na zdravotním pojištění s navazujícími povinnostmi zaměstnavatele až při příjmu alespoň 4 000 Kč. Jinak také řečeno, je-li členovi družstva zúčtován příjem nižší než 4 000 Kč, nepovažuje se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel v tomto případě povinnosti ve zdravotním pojištění neplní na straně jedné, pojištěnec současně nemá touto činností vyřešen svůj pojistný vztah na straně druhé, kdy musí postupovat podle možností uvedených v závěru.

VÝKON PRÁCE PRO DRUŽSTVO

Z pohledu zdravotního pojištění se tedy za zaměstnance nepovažuje člen družstva, jehož příjem nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci hodnoty tzv. započitatelného příjmu, což je částka což je pro rok 2024 částka 4 000 Kč. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci, není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu, se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 4 000 Kč.

U členů družstva, kteří v družstvu zároveň pracují a pracovněprávní vztah zakládá účast na zdravotním pojištění, se však postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy i nižší než 4 000 Kč. Takže při příjmu člena družstva na základě pracovní smlouvy ve výši 26 000 Kč a z titulu odměny za výkon funkce 2 000 Kč by činil vyměřovací základ zaměstnance 28 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ

Pokud příjem zaměstnaného člena družstva zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy činí alespoň 4 000 Kč, přihlíží zaměstnavatel (družstvo) v případě potřeby k nutnosti zajistit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad

Člen bytového družstva, u kterého musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonem určené minimum 18 900 Kč, vykonává v družstvu funkci (jako jedinou svoji činnost) s měsíčním příjmem 18 000 Kč. Ve vazbě na hodnotu minimální mzdy 18 900 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného (sražený zaměstnanci) ve výši 13,5 % z rozdílové částky 900 Kč:

(18 900 – 18 000) x 0,135 = 122 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 18 900 = 2 552 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(18 000 x 0,135): 3 = 810 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 810 + 122 = 932 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 2 552 – 932 = 1 620 Kč

Bez dopočtu do minima

Ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. představuje při odvodu pojistného zvýhodnění pro určité skupiny osob jako zaměstnanců. Minimální vyměřovací základ (v roce 2024 minimální mzda 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (minimální záloha OSVČ činí v roce 2024 částku 2 968 Kč);

e)  za kterou je plátcem pojistného stát;

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem. Podle výše uvedeného příkladu by družstvo odvedlo u této zaměstnané osoby pojistné z dosažené částky příjmu 18 000 Kč.

Dopočet a následný doplatek pojistného do stanoveného minima by zaměstnavatel neprováděl ani tehdy, kdyby člen družstva:

–   pracoval u jiného zaměstnavatele, který by za něj odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což by družstvu dokladoval vystaveným potvrzením nebo

–   pracoval u dalšího zaměstnavatele (zaměstnavatelů) a v úhrnu příjmů by byl minimální vyměřovací základ dodržen. To znamená že při příjmu v družstvu 18 000 Kč by bylo minimum za rozhodné období kalendářního měsíce zajištěno třeba zaměstnáním na základě pracovní smlouvy s příjmem alespoň 900 Kč nebo s alespoň touto výší odměny člena výboru Společenství vlastníků. Zaměstnavatelé by si průběžně navzájem dokladovali výši příjmu a žádný z nich by dopočet do minima neprováděl.

I v těchto dvou situacích by činil vyměřovací základ funkcionáře družstva 18 000 Kč. Je pravdou, že v takových případech je zapotřebí vzájemné součinnosti dotčených zaměstnavatelů.

Řešení pojistného vztahu

Jak je již výše uvedeno, pokud příjem člena družstva nedosáhne v roce 2024 částky 4 000 Kč, není osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, to znamená, že takovým zaměstnáním nemá vyřešené své zdravotní pojištění. V rámci takového měsíce pak musí být evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

–   zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

–   osoba samostatně výdělečně činná nebo

–   osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti anebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2024 částku 2 552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč).

Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejpoužívanějšími možnostmi jsou:

a)  Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.

b)  Dlouhodobý pobyt v zahraničí, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt v cizině delší 6 měsíců

Osoba splňující podmínky dané ustanovením § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Ing. Jiří Hálek

§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.

Povinnost platit pojistné

(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

(5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále.

(6) Penále se nevymáhá při dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil písemné prohlášení podle odstavce 4, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby. V takovém případě je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho...