Další novely školského zákona

Od Nového roku 2025 byl již zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) dvakrát novelizován. První novela nabyla účinnosti dne 19. února 2025 a byla provedena zákonem č. 35/2025 Sb. Druhá novela byla provedena zákonem č. 52/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon sám nabyl účinnosti 1. března 2025 a změny ve školském zákoně nabudou účinnosti až 1. července 2025.

Novela č. 35/2025 Sb.

měnila ve školském zákoně pouze jeden paragraf, a to § 138 ŠZ. Ustanovení § 138 ŠZ pojednává o fondu kulturních a sociálních potřeb, tento fond vytváří pouze školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

V používání fondu kulturních a sociálních potřeb u školských právnických osob je jediný podstatný rozdíl oproti pravidlům, která jsou dána pro fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací. Jde o ustanovení § 138 odst. 3 ŠZ, které rozšiřuje použití fondu kulturních a sociálních potřeb i na důchodce, kteří při svém prvém odchodu do starobního důchodu nebo do důchodu pro invaliditu III. stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu, za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187 ŠZ.

Pro nakládání s fondem kulturních a sociálních potřeb školských právnických osob platila obvyklá pravidla obsažená ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato vyhláška však byla s účinností od 1. ledna 2024 zrušena zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tímto zákonem byla výše tvorby fondů od roku 2024 snížena na 1 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost (z původních 2 % platných do konce roku 2023), přičemž státní podnik mohl tuto sumu navýšit o další příděl ze zisku. Od roku 2024 bylo užití těchto fondů navíc omezeno a minimálně o 50 % základního přídělu bylo určeno výhradně na důchodové připojištění nebo jiné způsoby šetření na stáří. Podle přechodných ustanovení zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, toto omezení neplatilo pro prostředky, které byly vytvořeny v roce 2023 a dříve.

Do školského zákona konkrétně zákon č. 349/2023 Sb. vložil do ustanovení § 118a odst. 1 druhou větu tohoto znění: „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“ Tato věta zaručovala použití prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu se základní zásadou rozpočtových pravidel – minimálně o 50 % základního přídělu musí být určeno výhradně na důchodové připojištění nebo jiné způsoby šetření na stáří.

Jak jsme uvedli výše, dnem 19. února 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 35/2025 Sb., který ve školském zákoně zrušil výše uvedenou větu druhou v ustanovení § 118 odst. 1, kterou tam vkládal s účinností od 1. ledna 2024 zákon č. 349/2023 Sb., a to povinnost použít nejméně 50 % ze základního přídělu na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců.

Tento zákon však zrušil povinnost použít nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb nebo sociálního fondu k 1. lednu rozpočtového roku na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob u dále uvedených organizačních složek státu a právnických osob, které tvoří fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond.

Výše uvedená změna se vztahuje na tyto organizační složky státu a právnické osoby:

•    organizační složky státu a státní příspěvkové organizace (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika FKSP upravena v části třetí;

•    příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika FKSP upravena v části osmé;

•    státní podniky (zákon č. 77/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika FKSP upravena v části šesté;

•    veřejné vysoké školy (zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika sociálního fondu upravena v části sedmé;

•    České dráhy, a.s. (zákon č. 77/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika sociálního fondu upravena v části deváté;

•    školské právnické osoby (zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika FKSP upravena v části desáté;

•    veřejné výzkumné instituce (zákon č. 341/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 35/2025 Sb., je problematika sociálního fondu upravena v části jedenácté.

Pro školské právnické osoby platí ke změně § 138 odst. 1 školského zákona ještě přechodné ustanovení, podle kterého peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 19. únorem 2025), se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nově tedy platí pro školské právnické osoby jako základ pro tvorbu a používání fondu kulturních a sociálních potřeb ustanovení § 118 školského zákona a platí zásada, že fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu.

Dne 1. března 2025 nabyl účinnosti zákon č. 52/2025 Sb.,

kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon v části deváté mění i školský zákon. Přináší celkem 26 změn, nicméně s výjimkou dvou víceméně legislativních úprav (§ 81 a § 115), které nabyly účinnosti spolu s hlavním zákonem dne 1. března 2025, budou ostatní změny ve školském zákoně nabývat účinnosti až 1. července 2025.

Předmětná úprava spočívá primárně v zakotvení Informačního systému vzdělávání (ISV). Právní úprava by měla dále reflektovat postupný vznik ISV (připravovaného nejprve v rámci projektu Resortní informační systém ministerstva) jako informačního systému veřejné správy, jehož správcem bude ministerstvo. Systém bude v první etapě svého budování eEdu-I zpracovávat informace, které ministerstvo shromažďuje na základě školského zákona i zákona o vysokých školách.

Stávající právní úprava

Podle § 141 školského zákona platí, že školský rejstřík se člení na dvě části:

•    rejstřík škol a školských zařízení,

•    rejstřík školských právnických osob.

Skutečnost, že jde o veřejný seznam, znamená, že každý má právo nahlížet do údajů vedených ve školském rejstříku, aniž by musel prokazovat právní zájem. Z uvedeného důvodu musí orgán, který vede školský rejstřík, umožňovat dálkový přístup podle § 181 odst. 4 školského zákona.

Rejstřík vede evidenci každé školy. Dále je zaveden rejstřík školských zařízení, který vede evidenci jednotlivých školských zařízení. Rejstřík školských právnických osob pak vede evidenci těch právnických osob, pro něž zřizovatel zvolil formu školské právnické osoby. Jejich zápis do školského rejstříku je pak jejich zákonnou podmínkou.

Již při přijetí stávajícího školského zákona stanovil jako výraz kontinuity § 186 odst. 1 školského zákona automatický zápis školy nebo školského zařízení, které byly dříve zařazeny v síti, do školského rejstříku. Školy nebo školská zařízení, které byly tehdy zařazeny v síti, tak nemusely vyvíjet zvláštní iniciativu za účelem zápisu do rejstříku škol, popř. školských zařízení. Zákon pouze stanovil povinnost školy dát do souladu jednotlivé údaje o škole v rejstříku. Termín pro dokončení celého procesu „překlopení“ ze sítě do rejstříku byl 31. března 2006. Pokud by po tomto datu nebyl zápis školy nebo školského zařízení v pořádku, provede správce rejstříku výmaz takové školy nebo školského zařízení.

V rejstříku škol a školských zařízení jsou uvedeny i školy zřizované Ministerstvem vnitra, obrany a spravedlnosti. V jejich případě byl termín předání všech údajů do rejstříku stanoven na 31. srpna 2006.

K dokreslení povahy školského rejstříku jako veřejného seznamu uveďme obecné ustanovení § 121 OZ, které se vztahuje na všechny veřejné rejstříky (a tedy i na školský rejstřík):

„(1) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá.“

Tento princip ochrany důvěry v údaje ve veřejném rejstříku platí ale jen na úřední výpis, nikoliv na údaje přístupné přes internet podle § 181 odst. 4 školského zákona (ty mají pouze informativní charakter). Z výše uvedeného ustanovení § 121 OZ vyplývá, že je ve vlastním zájmu škol a školských zařízení oznamovat správci rejstříku každou změnu v zapsaných údajích, a to bez zbytečného odkladu, jak to ostatně ukládá ustanovení § 120 odst. 3 OZ.

NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA – Ve zcela novém ustanovení § 28a školského zákona je definován nově zaváděný Informační systém vzdělávání (ISV), který bude s ohledem na svůj charakter klasifikován jako neveřejný informační systém veřejné správy, jehož nefunkčností by bylo bezprostředně narušeno nebo ohroženo plnění vrchnostenských povinností. ISV bude obsahovat údaje o vykonávané správní činnosti a zcela naplňovat parametry kladené na informační systém veřejné správy.

Prostřednictvím ISV budou v rámci první fáze jeho budování eEdu-I zpracovávány údaje především z oblasti následujících agend:

•    Rejstříku škol a školských zařízení,

•    Rejstříku školských právnických osob,

•    Registru vysokých škol a studijních programů.

Hlavní změny však doznalo přímo ustanovení § 141 a § 144 školského zákona. Předně se do ustanovení § 141 školského zákona vkládá nový odstavec 2, který výslovně stanoví, že školský rejstřík je součástí Informačního systému vzdělávání. Dále se vypouští také v § 141 školského zákona odstavec 5, který dosud stanoví, že ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v elektronické podobě na svých webových stránkách a že tato forma zveřejnění má informativní charakter. Vzhledem ke skutečnosti, že školský rejstřík bude nově součástí informačního systému veřejné správy, bylo potřeba vypustit dosavadní úpravu, dle které má elektronická podoba tohoto rejstříku informativní charakter.

V souvislosti s těmito změnami a zejména s elektronizací celého Informačního systému vzdělání dochází v ustanovení § 114 školského zákona („Údaje v rejstříku škol a školských zařízení“) celkem k pěti změnám.

První změna je v písmenu b) předmětného ustanovení. Stávající písmeno m) zakotvovalo údaj o adrese elektronické pošty školy nebo školského zařízení. Ve skutečnosti však jde o adresu elektronické pošty právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení. Z tohoto důvodu bylo vhodnější uvést adresu elektronické pošty přímo v písmenu b), kde jsou uvedeny údaje, které se zapisují právě o právnické osobě vykonávající činnost školy. S ohledem na digitalizaci a na zákon č. 261/2021 Sb., o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, na jehož základě se rozšiřuje okruh subjektů, jimž se zřizují datové schránky, se doplňuje také identifikátor datové schránky, který je rovněž vhodný zapisovat do rejstříku škol a školských zařízení.

Změna v písmenu c) předmětného ustanovení je legislativně technická.

Důležitá je však změna v písmenu i) předmětného ustanovení. S ohledem na nově zaváděné pravidlo, kdy při změně v některých údajích nebude potřeba tyto změny hlásit (viz nový odstavec 6 v § 149), je nutné, aby v případě ředitelů škol a školských zařízení docházelo i k předávání údaje o adrese místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu. Bez tohoto údaje nebude možné ztotožnění v základních registrech za situace, kdy základní registry budou obsahovat více osob stejného jména, příjmení a data narození. Byť se zřejmě bude jednat o výjimečné případy, nechceme ani tyto osoby zbytečně zatěžovat povinností nám hlásit dané změny. Z uvedeného důvodu je tedy potřeba nově vyžadovat další údaje podstatné pro ztotožnění.

V té souvislosti a s ohledem na skutečnost, že v případě adresy elektronické pošty školy nebo školského zařízení jde ve skutečnosti o adresu elektronické pošty právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení a že došlo k přesunutí tohoto údaje do písmene b), které tak bude obsahovat výčet všech údajů, které se zapisují do školského rejstříku, u právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, bylo zrušeno písmeno l).

Písmeno j) předmětného ustanovení se ruší. Z důvodu nadbytečnosti se ruší zápis jména a příjmení a dalších údajů u statutárního orgánu právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. V případě veřejných škol je statutárním orgánem ředitel školy a u soukromých škol je statutární orgán dohledatelný přímo v obchodním rejstříku. Není tedy nutné zapisovat tento údaj i do školského rejstříku.

Další – více méně legislativně technické změny – související s výše popsanou elektronizací byly provedeny v ustanoveních § 147 odst. 1 školského zákona („Náležitosti žádosti o zápis do školského rejstříku“) a v ustanovení § 149 odst. 2 a 4 školského zákona („Zápis změny v údajích“).

V ustanovení § 149 odst. 6 školského zákona („Zápisy změny v údajích“) se nově stanoví, že dojde-li ke změně údaje v základním registru, změní se příslušný údaj v rejstříku škol a školských zařízení bez řízení.

Touto novelou se odstraňuje nadbytečná duplicita při předávání některých údajů. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, ve svém § 5 odst. 1 a 2 totiž zakotvuje pro orgány veřejné moci povinnost využívat údaje vedené v základních registrech. Dále je stanoveno, že tyto orgány jsou oprávněny požadovat poskytnutí údajů od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru, pouze za určitých podmínek (např. nejsou dané údaje obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy nebo jsou označeny jako nesprávné). Stejně tak § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, uvádí, že orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.

Je tedy zcela nadbytečné po právnických osobách vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení požadovat, aby hlásily změnu v některých údajích, když si je správní orgán může převzít ze základních registrů. Mezi takové údaje patří většina údajů obsažených v § 144 odst. 1 písm. b), c) a i) školského zákona a to v případě, kdy došlo ke změně těchto údajů v základním registru. Netýká se to však např. situace, kdy bude vybrán nový ředitel školy, případně dojde k přeměně právnické osoby. Půjde rovněž o změnu adresy elektronické pošty právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, pokud tato adresa nebude v základním registru uvedena. V takových případech je nutné o zápis uvedených změn požádat, jelikož nepůjde o informace, které by mohl správní orgán zjistit ze základních registrů. Výslovně se zakotvuje, že o zápisu změny v předmětných údajích se nevede řízení.

Ze stejného důvodu dochází i k novele v § 159 školského zákona. I v případě školských právnických osob totiž může ministerstvo převzít některé údaje ze základních registrů. Není proto potřebné podávat žádost o změnu v zapisovaných údajích, vést o takové změně řízení a vydávat rozhodnutí. Jde zejména o údaje podle § 154 odst. 1 písm. a), b), c), d), i) a j) školského zákona, jestliže dojde k jejich změně v základním registru. Zde však také budou případy, kdy i nadále bude potřeba žádost o změnu podat a vést o takové žádosti řízení. Například pokud dojde ke změně v osobě ředitele školské právnické osoby, člena školské právnické osoby, v osobě likvidátora či insolvenčního správce apod.

Další změny v zákoně č. 52/2005 Sb.

Na základě poslaneckého návrhu byly ještě do zákona č. 52/2025 Sb. do části týkající se školského zákona vloženy změny týkající se § 104 až § 107a školského zákona – tzv. akreditace vzdělávacích programů.

Cílem pozměňovacího návrhu týkajícího se vzdělávacích programů vyšších odborných škol je jasné zařazení do segmentu do terciárního vzdělávání z mezinárodního hlediska. Toto zařazení odpovídá jejich přiřazení k Evropskému kvalifikačnímu rámci (EQF).

Jedním z hlavních cílů novelizace je sjednotit akreditační a hodnotící postupy napříč celým sektorem terciárního vzdělávání v ČR, obdobně jako ve většině zemí Evropské unie. Proto tímto navrhujeme převedení akreditace vzdělávacích programů vyšších odborných škol do působnosti Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství; v souvislosti s rozšířením jeho kompetencí se zároveň mění jeho název na „Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání“ (dále jen „NAÚ“ nebo „akreditační úřad“). Činnost akreditačního úřadu při akreditaci programu i jeho následné kontrole přispěje ke zkvalitňování vzdělávání na VOŠ.

Pro zachování určité míry kontinuity a hladšího přechodu agendy na akreditační úřad se navrhuje dosavadní „Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání“ (bez jejíhož souhlasného stanoviska ke vzdělávacímu programu VOŠ nyní MŠMT dle současného znění školského zákona nemůže akreditaci vzdělávacího programu udělit) zakotvit na přechodnou dobu 3 let jako poradní orgán akreditačního úřadu, který bude před rozhodnutím NAÚ ke vzdělávacím programům vydávat stanoviska. Akreditační komise má nyní dle školského zákona 21 členů. Pokud po novele poklesne počet reálně obsazených funkčních míst členů komise pod 10, bude moci předseda NAÚ jmenovat nové členy tak, aby komise měla celkem 10 členů.

Na řízení a postupy ve věcech akreditací vzdělávacích programů VOŠ a na vnější hodnocení a kontrolu se budou „obdobně“ požívat vybraná ustanovení zákona o vysokých školách, týkající se např.:

-    provádění místního šetření na škole (pokud bude součástí posouzení ověření podmínek v místě uskutečňování vzdělávacího programu a VOŠ toto ověření akreditačnímu úřadu neumožní, bude žádost o akreditaci zamítnuta),

-    pravidla, dle kterého v době od přijetí usnesení Radou NAÚ ve věci samé již účastník řízení nemůže navrhovat další důkazy a činit jiné návrhy a k jeho podáním učiněným v době od přijetí usnesení Radou NAÚ ve věci samé před vydáním (písemným vyhotovením) rozhodnutí se nepřihlíží, s výjimkou uplatnění práva žadatele zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět,

-    zveřejňování závěrečných výstupů hodnotících komisí NAÚ či výroků rozhodnutí NAÚ na Internetu,

-    způsobu ustavování hodnotících komisí NAÚ (kdy první návrh členů komise bude předložen škole ke stanovisku a při jejím nesouhlasném stanovisku bude navržen jiný člen nebo členové komise),

-    povinnosti informovat akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na VOŠ a které mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných programů nebo

-    nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných programů.

Pokud NAÚ zjistí nedostatky, uloží škole (resp. právnické osobě nebo organizační složce státu, která vykonává činnost VOŠ), aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Zjistí-li NAÚ závažné nedostatky při uskutečňování akreditovaného programu, rozhodne podle povahy věci o omezení akreditace programu (spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného programu další uchazeče) nebo odnětí akreditace programu. Akreditaci vzdělávacího programu bude moci NAÚ omezit nebo odejmout též v případě, že zjištěné nikoliv závažné nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že VOŠ neposkytla akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti. Akreditaci bude možno odejmout též v případě, že na straně školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. Pokud dojde k odnětí akreditace, bude VOŠ povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného programu na téže nebo jiné vyšší odborné škole. Pokud pominou důvody, pro které byla škole omezena akreditace vzdělávacího programu, NAÚ přijaté opatření zruší.

JUDr. Eva Dandová

§ 147 zákona č. 561/2004 Sb.

Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení

(1) Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady:

a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení; v případě lesní mateřské školy údaj, že se jedná o lesní mateřskou školu; v případě výdejny lesní mateřské školy údaj, že se jedná o výdejnu lesní mateřské školy,

b) název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby,

d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,

e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,

f)  rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven; v případě lesní mateřské školy popis zázemí,

g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, případně území, kde...