Další případy produktů spoření
na stáří s podporou FKSP

Od roku 2024 se naprosto zásadně změnily podmínky čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. Byla zrušena vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, a úprava byla převedena pouze do rozpočtových zákonů. Zásadně se změnily také možnosti čerpání tohoto fondu pro zaměstnance. O jaké konkrétní změny se jedná?

Jak vyplývá z § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků, ve znění pozdějších předpisů, nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Tato úprava má tedy návaznost na § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je osvobozen od daně příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

DAŇOVĚ PODPOROVANÉ PRODUKTY NA STÁŘÍ jsou vymezeny v § 15b zákona o daních z příjmů a § 15a zákona vymezuje, co se rozumí produktem spoření na stáří.

Jedná se o:

a)  penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

b)  doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c)  penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

d)  soukromé životní pojištění,

e)  dlouhodobý investiční produkt.

Dlouhodobým investičním produktem jsme se zabývali v minulém čísle tohoto periodika, nyní bychom se blíže podívali na ostatní případy produktů spoření na stáří.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem upravuje zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Doplňkové penzijní spoření upravuje zákon č. 427/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění jsou vymezeny tak, aby se de facto jednalo o obdobu penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření uvedených výše. Institucí penzijního pojištění se rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je:

•    provozován na principu fondového hospodaření,

•    zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

•    povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu.na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let, a to vždy u pojišťovny, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území některého členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Neznamená to, že by na stávající produkty spoření na stáří (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění), na které bylo možné v souladu s dosavadní právní úpravou přispívat z FKSP, a příspěvky na ně byly osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů, nebylo možné dále přispívat. Aby bylo možné i nadále přispívat na stávající produkty (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění), které nové přísnější podmínky nenaplní, obsahuje návrh zákona o rozvoji finančního trhu přechodné ustanovení. Relevantní je v tomto ohledu zejména bod 3. přechodných ustanovení zákona o daních z příjmů ve znění zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Účelem toho přechodného ustanovení je zajistit, aby poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření, o penzijním pojištění nebo o soukromém penzijním pojištění přede dnem nabytí účinnosti návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří, mohli pro tyto produkty i nadále využívat takový daňový režim, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy, včetně výplat z těchto produktů. I na tyto „dříve podporované“ produkty bude tedy možno poskytovat příspěvek z účelově vázané části přídělu.

Z pohledu dosavadní právní úpravy obsažené ve zrušené vyhlášce o FKSP je nutné upozornit, že od 1. 1. 2024 již neexistuje vyhláškou stanovené omezení, dle kterého lze ze strany zaměstnavatele přispívat maximálně ve stejné výši, jakou si spoří sám zaměstnanec. Od 1. 1. 2024 je možné příspěvek zaměstnavatele z FKSP stanovit bez ohledu na výši příspěvku zaměstnance.

Dle právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem lze přispívat pouze „na produkty spoření na stáří zaměstnanců“. Z účelově vázané části přídělu tak není možné poskytovat příspěvek na spoření na stáří např. rodinných příslušníků nebo jiných fyzických osob než zaměstnanců. Nastavení samotné výše příspěvku i jeho periodicity bude nutné vymezit ve vnitřních zásadách/pravidlech dané organizace, samozřejmě při respektování rovného zacházení se všemi zaměstnanci.

Co se týká daňové podpory těchto produktů,

podmínky pro všechny produkty jsou společně vymezeny v § 15b zákona o daních z příjmů. Doplňme, že tyto podmínky musí být současně splněny také jako předpoklad možnosti příspěvku z FKSP. Produkt je daňově podporovaný pouze za předpokladu, že poplatník z něj nevybere majetek dříve než 120 kalendářních měsíců od jeho sjednání a zároveň tak učiní nejdříve po dosažení 60 let. Současně má v tomto směru speciál ní úpravu doplňkové penzijní spoření, kdy vzniká nárok dosažením nižšího věku. Při splnění těchto předpokladů může poplatník využít daňového zvýhodnění ve formě od daně osvobozeného příspěvku zaměstnavatele a odpočtu příspěvku od základu daně. A současně potom platí také možnost čerpání příspěvku z FKSP na tento produkt.

Pokud to ale upřesníme, protože se jedná o zásadní úpravu, tak produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch:

a)  poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

     Jsou stanoveny tři možnosti časového určení výplaty, plnění nebo odepsání, a to alternativně, tedy produkt nemusí umožňovat výplatu, plnění nebo odepsání ve všech uvedených případech, nikdy však nesmí být umožněna výplata, plnění ani odepsání v jiné situaci než v některé ze tří uvedených.

b)  jiného poplatníka, a to pouze v případě

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Smyslem daňové podpory

je podporovat poplatníky ve spoření na vlastní stáří. Daňově podporováno není spoření na stáří jiné osoby, proto by obecně z produktu neměly plynout prostředky jiným osobám, vzhledem k fungování produktů je však třeba stanovit několik výjimek, které logiky mohou nastat. Jedná se zejména o případ smrti poplatníka, který produkt sjednal, protože v případě smrti samozřejmě nedojde k výplatě, plnění ani odepsání majetku z produktu ve prospěch poplatníka, který jej sjednal, ale jiné osoby, ať už určené ve smlouvě, nebo na základě zákona. Může přitom jít jak o jednorázovou výplatu naspořených prostředků, tak např. o pozůstalostní penzi z penzijního připojištění.

Protože vedení produktu spoření na stáří je zpravidla zpoplatněno, jedná se také o úplaty placené poplatníkem poskytovateli produktu za vedení daného produktu

Úprava rozlišuje pojmy „výplata peněžních prostředků“, „plnění“ a „odepsání majetku“, a to s ohledem na odlišnou povahu jednotlivých produktů spoření na stáří. Podstata penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, penzijního pojištění a soukromého životního pojištění je taková, že poplatník platí příspěvky osobě, u které má tento produkt zřízen, a po určité době mu plyne nárok na určité plnění z tohoto produktu od této osoby, ať už v podobě dávek nebo pojistného plnění ze soukromého životního pojištění. Pojem odepsání majetku se naopak váže pouze k dlouhodobému investičnímu produktu.

Základní podmínka pro výplatu peněžních prostředků, tedy uplynutí 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu a dosažení 60 let poplatníka, odráží hlavní smysl daňové podpory produktů spoření na stáří. Poplatníci jsou motivováni k tomu, aby si odkládali část svého disponibilního příjmu na dobu, kdy již pravděpodobně bude snížena jejich výdělečná schopnost, tedy po 60. roku života, a zároveň je žádoucí, aby se na tuto životní fázi začali připravovat v určitém předstihu, tedy alespoň 120 kalendářních měsíců.

DŮLEŽITÉ JE VYMEZIT OKAMŽIK VZNIKU PRODUKTU, kterého se splnění podmínek odvíjí. Vznikem produktu se přitom rozumí vznik konkrétního produktu daného poplatníka, u penzijního připojištění se jedná o jeho vznik ve smyslu § 12 zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a u doplňkového penzijního spoření podle § 4 zákona č. 427/2011 Sb., u ostatních pojištění se jedná zejména o datum účinnosti dané smlouvy.

V případě doplňkového penzijního spoření však je možné, jak již bylo uvedeno výše, čerpat dávky i před dosažením 60 let věku, a to při dosažení věku o 5 let nižšího, než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o tzv. předdůchody. Stanoví se tak zvláštní pravidlo pro tento produkt, tj. i v takovém případě se doplňkové penzijní pojištění považuje za daňově podporovaný produkt spoření na stáří.

Důležitá je také úprava v § 15b odst. 3 zákona o daních z příjmů, ze které vyplývá, že zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří. Jedná se o povinnost zaměstnance, která musí být splněna do konce kalendářního měsíce, ve kterém k této skutečnosti došlo.

Zaměstnavatel tuto informaci potřebuje z důvodu, že je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti poplatníka a je tedy nutné, aby již nadále s příspěvky, které zaměstnanci na tento produkt platí, nezacházel jako s daňově osvobozenými podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ale zahrnul je do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti tohoto poplatníka. A navíc tímto současně dochází k ukončení možnosti tento produkt podporovat z FKSP, což je opět zásadní skutečnost pro zaměstnavatele.

V praxi může vzniknout otázka, zda je nutné přispívat na všechny produkty spoření na stáří. Ačkoliv to právní předpisy výslovně nestanoví, lze to důrazně doporučit, zejména s ohledem na rovné možnosti všech zaměstnanců a jejich rovné postavení. Každý zaměstnanec může mít jiné preference z hlediska volby produktu spoření na stáří. Pokud by daná organizace např. přispívala pouze na penzijní připojištění, pak by části zaměstnanců fakticky odepřela možnost podpory jejich spoření na stáří, jelikož penzijní připojištění je produkt, který si již nelze nově sjednat a tyto smlouvy pouze „dobíhají“.

Dále doplňme, že při plánování výše příspěvku by mělo být počítáno se všemi zaměstnanci, nikoliv pouze s těmi, kteří příslušný produkt již mají sjednaný. V žádném případě nemůže dojít k přesunu prostředků z vázané části fondu na volnou část.

Cílem příspěvku bylo podrobněji rozvést podmínky, z kterých je možné přispívat na produkty spoření na stáří z FKSP. V příspěvku jsme se nevěnovali problematice dlouhodobého investičního produktu, který byl předmětem příspěvku již dříve.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 12 zákona č. 42/1994 Sb.

(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. S jedním penzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c).

(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu.

(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).

(4) V souvislosti s uzavíráním, změnou nebo ukončením smlouvy postupuje penzijní fond nebo zprostředkovatel kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce o uzavření smlouvy (dále jen „zájemce“) nebo účastníka.

(5) Penzijní fond nebo zprostředkovatel

a) nesmí poskytnout zájemci nebo zaměstnavateli podle § 27 odst. 5 úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce,

b) při uzavírání smlouvy nebo jejím zprostředkování jedná se zájemcem s odbornou péčí, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytované služby,

c) v písemné formě informuje zájemce o podstatných skutečnostech týkajících se penzijního fondu, své osoby jako zprostředkovatele, o podstatných náležitostech penzijního připojištění, o poplatcích účtovaných účastníkovi, o výši provize za zprostředkování a o jiných souvisejících nákladech penzijního fondu.