Další vzdělávání pedagogů
– novela vyhlášky

Vyhláška č. 291/2023 Sb. reflektuje zejména terminologické změny, které přinesla novela zákona o pedagogických pracovnicích (zákon č. 183/2023 Sb. – zčásti nabyl účinnosti 1. září 2023 a zčásti nabude účinnosti 1. ledna 2024), a dále přináší změny v návaznosti na úpravu poskytovatelů některých druhů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dochází ke zpřehlednění systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, upřesnění názvů vzdělávacích programů ve vztahu ke konkrétní pedagogické kvalifikaci, kterou absolventi získávají, a k odstranění duplicitních cest ke kvalifikaci. Jaké další konkrétní změny nastaly pro pedagogické pracovníky?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

publikovalo ve Sbírce zákonů novelu vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o vyhlášku č. 291/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů a která nabývá účinnosti 1. října 2023.

Vyhláška dále zpřesňuje a doplňuje podmínky realizace vybraných vzdělávacích programů, konkrétně studia pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy (tzv. doplňující pedagogické studium, dříve studium v oblasti pedagogických věd). Zde dochází k navýšení minimálního rozsahu hodinové dotace, a dále jsou stanoveny další podmínky pro ukončování vzdělávacího programu a jeho personálního zajištění. U studia pedagogiky pro asistenty pedagoga a vychovatele a dále u studia pro přípravu školských logopedů dochází k navýšení minimálního rozsahu hodinové dotace. V neposlední řadě pak vyhláška nově stanovuje rozsah, způsob vedení a dobu uchovávání dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a také požadavky na dokumentaci o nastavení vnitřního systému hodnocení kvality vzdělávacího programu jako požadavku na akreditaci vzdělávacího programu, kterou nově zavádí výše uvedená novela zákona o pedagogických pracovnících.

V následujících řádcích se zaměříme na hlavní změny, které novela vyhlášky provádí.

Obecně k vyhlášce č. 317/2005 Sb.

Na základě zmocnění v § 34 odst. 6 zákona o pedagogických pracovnících jsou vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků stanoveny druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Vyhláška se zaměřuje pouze na tzv. institucionální formy dalšího vzdělávání.

Uskutečňování dalšího vzdělávání formou samostudia řeší přímo zákon o pedagogických pracovnících. K uskutečnění dalšího vzdělávání formou samostudia stanoví zákon nárok pedagogického pracovníka 12 pracovních dnů volna ve školním roce určeného k samostudiu. Toto pracovní volno je výslovně vztaženo k umožnění samostudia, a nelze jej tedy využít např. k účasti v těch studijních programech akreditovaných institucí, jejichž studium uložil pedagogickému pracovníkovi zaměstnavatel v rámci obecné povinnosti zaměstnance prohlubovat si kvalifikaci. Na druhou stranu ovšem jistě může pedagogický pracovník využít tohoto volna k účasti na kursu, který si sám zvolil.

Za dobu tohoto volna přísluší pedagogickému pracovníkovi náhrada platu. Nejde však o klasickou náhradu ve výši průměrného výdělku (na jejíž výpočet se vztahuje § 353 ZP), ale ve výši ušlého výdělku, na který by zaměstnanci vznikl nárok, pokud by toto volno nečerpal. Z okolnosti, že za dobu tohoto studijního volna přísluší nikoliv plat, ale náhrada platu, lze dovodit, že doba volna určeného k samostudiu není považována za výkon práce, ale za druh pracovního volna. Ostatně zákon v této části výslovně uvádí, že se toto volno považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.

Volno k dalšímu vzdělávání formou samostudia je volnem, které pedagogickému pracovníkovi dočasně brání v plnění pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a zaměstnavateli v přidělování práce. Při dalším vzdělávání formou samostudia se nepostupuje podle § 230 ZP, podle kterého je účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Volno k samostudiu podle zákona o pedagogických pracovnících je třeba dále odlišovat od studijního volna jako překážky v práci ve smyslu § 205 ZP. Podle tohoto ustanovení platí, že účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Jestliže se tedy jedná o účast na studiu, kterým si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci v souladu s potřebou zaměstnavatele, pak jde sice opět jednoznačně o překážku v práci, tedy o druh pracovního volna, ale jiného druhu, než v případě volna k samostudiu. Odlišnost obou druhů volna je třeba respektovat v rámci evidence pracovní doby, kterou povinně vede zaměstnavatel. Za každého z těchto druhů pracovního volna vzniká jiný nárok na náhradu platu.

Pokud se jedná o vyhlášku č. 317/2005 Sb., tak ze zákona o pedagogických pracovnících vyplývá, že dalším vzděláváním pedagogických pracovníků je:

•    zvýšení jejich kvalifikace, kterým se rozumí též její získání nebo rozšíření, účast na dalším vzdělávání, kterým si pedagogický pracovník zvyšuje svoji kvalifikaci; zvyšování kvalifikace je právem pedagogického pracovníka,

•    prohloubení jejich kvalifikace, resp. její obnovování, upevňování a doplňování; účast na dalším vzdělávání, kterým si pedagogický pracovník prohlubuje svoji kvalifikaci je povinností pedagogického pracovníka.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla velké změny do stávajícího právního stavu, bylo nezbytné novelizovat zároveň prováděcí předpis tak, aby odpovídal aktuálnímu znění zákona.

Novela zákona o pedagogických pracovnících totiž vyňala vzdělávací programy tzv. průběžného vzdělávání, jímž si pedagogičtí pracovníci obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci, z akreditací ministerstva. Ministerstvo bude nadále akreditovat pouze vzdělávací programy vedoucí k získání odborné kvalifikace nebo dalších kvalifikačních předpokladů (způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti) a na to navazují veškeré změny, které přináší novela č. 291/2023 Sb.

TERMINOLOGICKÉ A TECHNICKÉ ÚPRAVY V NÁVAZNOSTI NA NOVELU ZÁKONA - Novela zákona o pedagogických pracovnících vyňala vzdělávací programy tzv. průběžného vzdělávání, jímž si pedagogičtí pracovníci obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci, z akreditací MŠMT. Ministerstvo bude nadále akreditovat pouze vzdělávací programy vedoucí k získání odborné kvalifikace nebo dalších kvalifikačních předpokladů (způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti). Z tohoto důvodu zákon sám nově stanovuje, které vzdělávací programy vedou k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka. Ministerstvo dále také přistoupilo k úpravě terminologie tak, aby již z označení vzdělávacích programů jasně vyplývalo, k získání které odborné kvalifikace vedou. V návaznosti na tyto úpravy v novele zákona došlo k jejich promítnutí přímo do vyhlášky a dále došlo k odstranění duplicitních cest ke kvalifikaci. Zároveň dochází k zestručnění a zpřehlednění textu vyhlášky.

Z toho důvodu bylo zrušeno ustanovení § 2 vyhlášky upravující studium v oblasti pedagogických věd. Na úrovni zákona o pedagogických pracovnících odstranila výše uvedená novela duplicitu možných způsobů vedoucích ke kvalifikaci a ponechala studium pedagogiky, které mohou realizovat jak vysoké školy, tak zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Do ustanovení § 1 vyhlášky byla doplněna možnost získat odbornou kvalifikaci učitelů druhého stupně základní školy a střední školy. Jedná se o tzv. doplňující pedagogické studium, které mohly před návrhem novely zákona realizovat pouze vysoké školy. Novela vyhlášky nyní umožňuje realizovat toto studium také zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, a to ve spolupráci s vysokou školou.

Z důvodu snahy o zajištění v co nejvyšší míře srovnatelných výsledků a kvality učitelské přípravy v rámci pregraduálního studia a programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole došlo k navýšení počtu hodin v rámci programu celoživotního vzdělávání z 250 na 300 hodin.

Dále došlo k navýšení hodinové dotace pro studium pedagogiky pro asistenty pedagoga a vychovatele z dosavadních 80 na 120 hodin, a tedy sjednocení hodinové dotace zbývajících studií pedagogiky (pro vychovatele, asistenta pedagoga, pedagoga volného času a pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky).

Ustanovení § 3 provádí změnu názvu studia v návaznosti na již účinnou novelu zákona o pedagogických pracovnících. Změna má přispět srozumitelnosti systému vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, neboť je již v názvu specifikována činnost, ke které získá absolvent takového programu odbornou kvalifikaci.

Ustanovení § 6 vyhlášky definuje požadavky na studia k rozšíření odborné kvalifikace, která umožňují již kvalifikovaným pedagogickým pracovníkům získat další odbornou kvalifikaci, resp. dosavadní odbornou kvalifikaci si rozšířit. Studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nahradila novela zákona o pedagogických názvem Studium k rozšíření odborné kvalifikace, jenž odpovídá získané odborné kvalifikaci, a nevzniká pochybnost o tom, zda se jedná o studium zaměřené na přípravu speciálních pedagogů. Do ustanovení § 6 se také zařazuje studium k rozšíření odborné kvalifikace zaměřené na přípravu speciálních pedagogů. Dalším typem studia k rozšíření odborné kvalifikace je studium k získání způsobilosti k výuce dalšího předmětu. Absolvent magisterského studijního programu jiného než pedagogického zaměření a studia pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a střední školy získá odbornou kvalifikaci k výuce předmětu, který svým charakterem odpovídá zaměření absolvovaného magisterského vzdělání. Studium k získání způsobilosti k výuce dalšího předmětu umožní těmto absolventům kvalifikovanou výuku také dalších předmětů.

Navýšení rozsahu studia pedagogiky pro vychovatele a asistenty pedagoga na 120 hodin

Na základě závěrů šetření České školní inspekce, z nichž vyplynula nedostatečná příprava asistentů pedagoga, byla navýšena hodinová dotace pro studium pedagogiky pro asistenty pedagoga a vychovatele z dosavadních 80 na 120 hodin.

Úpravy požadavků na odbornou kvalifikaci asistentů pedagoga reagují na poznatky ze společného vzdělávání. Cílem nové úpravy byla potřeba zvýšení požadavků na odbornou přípravu asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace. Odborná příprava bude posílena navýšením hodinové dotace příslušného studia, jež by měla směřovat zejména k praktické přípravě, která v současném nastavení vzdělávacích programů často chybí nebo je nedostatečná. V tomto směru budou upraveny standardy příslušných vzdělávacích programů.

Úpravy se nedotknou způsobů získání odborné kvalifikace těch, kdo jsou absolventy oborů vzdělání, vzdělávacích nebo studijních programů v oblasti pedagogických věd (např. učitelství, vychovatelství, speciální pedagogika atd.), nýbrž pouze absolventů oborů vzdělání, vzdělávacích nebo studijních programů ostatních (nepedagogických). S ohledem na přechodná ustanovení novely zákona nebude dotčena odborná kvalifikace asistentů pedagoga, vychovatelů ani učitelů, pokud ji získali před nabytím účinnosti tohoto zákona nebo zahájili studium k jejímu získání před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Novela vyhlášky provedla navýšení hodinové dotace studia pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a učitele střední školy z dosavadních 250 hodin na 300 hodin. Důvodem bylo, aby způsob získání učitelské kvalifikace prostřednictvím dalšího vzdělávání i dosažené kompetence absolventů byl v co největší míře srovnatelný s výstupy z navazujících magisterských studijních programů vysokých škol připravujících učitele. Dotace 50 hodin, o které bylo studium navýšeno, budou směřovány primárně do oblasti pedagogických praxí.

Standard příslušného studia dále stanoví rozdělení hodin praxe do jednotlivých činností, jako je účast na přímé pedagogické činnosti s žáky či reflexe praxí s provázejícím učitelem. Provedená analýza studijních programů pregraduálního studia zaměřených na přípravu učitelů (pedagogicko-psychologického základu, oborových didaktik a praxe) a studia v programu celoživotního vzdělávání směřujícího k získání kvalifikace učitele 2. stupně základní školy a učitele všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy totiž poukázala na výrazné rozdíly spočívající zejména v rozsahu poskytovaného vzdělávání v oblasti metodicko-didaktické a délce praxe. Stávající hodinová dotace (250 vyučovacích hodin) studia v rámci programu celoživotního vzdělávání se tak ukázala jako výrazně podhodnocená.

Dále byly upraveny podmínky pro ukončování studia pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a učitele střední školy, a to požadavkem na vypracování portfolia a pohovor o něm; portfolio může být součástí závěrečné písemné práce, která z něj přímo vychází (například formou případových studií, aplikace konkrétních metod apod.), nebo se pohovor o portfoliu koná při závěrečné ústní zkoušce. Portfolio se zejména skládá z popisů příprav výukových hodin účastníka na pedagogické praxi, písemných záznamů z reflexí těchto hodin. Dále mohou být zahrnuty záznamy zpětné vazby žáků, provázejícího učitele či lektorů na výuku účastníka v průběhu jeho pedagogické praxe, případně z materiálů vytvořených žáky v průběhu výuky účastníka na pedagogických praxích, ale může obsahovat například i videonahrávky výuky účastníka. Zároveň by mělo být portfolio praktickým výstupem z absolvovaného studia a mělo by zahrnovat zejména formulaci učitelské vize účastníka, tj. popis a zdůvodnění, jakým učitelem chce účastník být a v jakých profesních kompetencích a jakým způsobem se chce dále rozvíjet, jaký je jeho přístup k žákům a jaké je jeho pojetí výuky a vyučovaného oboru. Doporučení ve vztahu k obsahu a formě portfolia budou návazně rozvinuty v rámci standardu příslušného vzdělávacího programu.

Dochází ke změně charakteru dosavadního studia pro výkon specializované činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie na studium kvalifikační, vedoucí k získání odborné kvalifikace školského logopeda. S ohledem na požadavky na výkon této vysoce specializované profese, které budou definovány v rámci novely vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, a také v návaznosti projednávání návrhu vyhlášky došlo k navýšení rozsahu příslušného studia z dosavadních 250 na 350 hodin. Tento rozsah umožní kromě navýšení praxe pro účastníky také komplexní obsažení všech témat, a dále se přiblíží svým rozsahem přípravě k výkonu povolání klinického logopeda ve zdravotnictví. Spolu s transparentním a úplným nastavením podmínek pro výkon činnosti má toto opatření vést ke zkvalitnění poskytované speciálně pedagogické péče ve školských poradenských zařízeních.

Rozšíření poskytovatelů studia pro výchovné poradce

Novela vyhlášky rozšiřuje okruh poskytovatelů studia k získání způsobilosti k výkonu činnosti výchovného poradce. Toto studium mohly doposud realizovat pouze vysoké školy. S ohledem na to, že nyní budou moci zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků realizovat taktéž studium pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a učitele střední školy, a přičemž již v současné době realizují studia k výkonu specializovaných činností, například prevence sociálně patologických jevů, je vhodné umožnit těmto subjektům rovněž realizaci studia pro výchovné poradce.

PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ A ZPŘESNĚNÍ POŽADAVKŮ NA AKRETIDAČNÍ ŘÍZENÍ - Novela vyhlášky doplňuje část třetí nazvané „Rozsah, způsob vedení a doba uchovávání dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu“. Dochází tak k přesnému definování dokumentace, kterou budou muset vzdělávací instituce uchovávat a stanovení doby tohoto uchování. Vzhledem k tomu, že osvědčení, které poskytovatelé dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vydávají, je dokladem o splnění odborné kvalifikace k výkonu regulovaného povolání, je nezbytné, aby byla zachována právní jistota absolventů, že v případě ztráty či poškození takového dokladu bude možné vydat jeho opis, případně doklad nový na základě uchovaných údajů o absolvování příslušného programu. Z tohoto důvodu byla u protokolů o průběhu a výsledku obhajob závěrečných písemných pracích a závěrečných ústních zkoušek zavedena doba uchování těchto protokolů v délce trvání 50 let.

Vzhledem k tomu, že je třeba obecně usilovat o minimální nutnou administrativní zátěž, stanoví se, že doklady o prezenci účastníků a o uskutečňování vzdělávacího programu mohou mít souhrnnou povahu, např. dokládající splnění dílčích povinností pro udělení zápočtu účastníkem apod. Novela vyhlášky také doplnila chybějící procedurální pravidla činnosti akreditační komise systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a to ve vztahu k hlasování a rozhodujícího hlasu předsedy v případě rovnosti hlasů.

SYSTÉM VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY - Úvodem zmíněná novela zákona o pedagogických pracovnících zavedla jako podmínku pro akreditaci vzdělávacího programu pro vzdělávací instituci mít nastavený a realizovaný systém vnitřního hodnocení kvality vzdělávacích programů. Předložení plánu vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu je podmínkou udělení akreditace. V případě prodloužení akreditace nebo opětovného akreditování vzdělávacího programu, který byl vzdělávací institucí uskutečňován v posledních 3 letech před podáním žádosti, je pak podmínkou pro udělení akreditace zpráva z vnitřního hodnocení kvality. Ministerstvo pak akreditaci neudělí, pokud bude předložený systém vnitřního hodnocení kvality nevyhovující, případně budou shledány závažné nedostatky v uskutečňování systému vnitřního hodnocení kvality. Z toho důvodu novela vyhlášky stanoví požadavky na obsah a výstupy z vnitřního hodnocení kvality, které budou následně posuzovány v rámci akreditačního řízení. Plán vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu musí obsahovat popis cílů evaluace a evaluační nástroje plánované pro použití ke sběru dat, a to před zahájením vzdělávacího programu, v jeho průběhu (nepovinně), po jeho ukončení a s časovým odstupem a zaměřené zejména na zjišťování vzdělávacích potřeb účastníků, jejich spokojenost s organizací a realizací vzdělávacího programu, hodnocení dosažených kompetencí účastníků a dopadu vzdělávacího programu na jednání účastníků v praxi.

Závěrečná zpráva z vnitřního hodnocení kvality vzdělávacího programu má obsahovat popis cílů a průběhu uskutečněné evaluace s důrazem na shody a odlišnosti vůči předchozímu plánu, využité evaluační nástroje a pravidla pro sběr a vyhodnocení dat a načasování jejich využití, závěry z interpretace dat a implikace plynoucí z těchto závěrů pro další realizaci vzdělávacího programu i pro další realizaci evaluace. Důraz by měl být kladen také na ověření dopadů realizovaného vzdělávání, v ideálním případě nejen od účastníka, ale také třetích stran, například ředitelů škol jako zaměstnavatelů absolventů, žáků těchto škol a podobně.

Ministerstvo v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů připravilo ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem České republiky a zástupci vzdělávacích institucí vzorové dokumenty plánu hodnocení vzdělávacího programu a pak zprávy z jeho vyhodnocení, které budou poskytnuty vzdělávacím institucím na webových stránkách ministerstva k využití, případně pro inspiraci při nastavování vlastních procesů hodnocení. Ministerstvo bude dále poskytovat metodickou podporu a vedení při zavádění systémů vnitřního hodnocení kvality u vzdělávacích programů realizovaných v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

JUDr. Eva Dandová