Daň z nemovitých věcí – změny

Dne 31. 1. 2025 je poslední den termínu pro podání daňového přiznání (úplného) nebo dílčího daňového přiznání na rok 2025. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) přinesl v uplynulém roce řadu změn. Některé změny, které v dani z nemovitých věcí přinesl konsolidační balíček, jsou účinné až od roku 2025. Ne všechny změny znamenají pro stávající poplatníky povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025 z důvodu novelizace zákona. O jaké změny se jedná?

Konsolidační balíček

Součástí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byla i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního balíčku. Tato novela zákona o dani z nemovitých vykazuje dvojí účinnost. Velká část změn se už promítla do znění pro zdaňovací období roku 2024. Zbývající část změn se promítá teprve do zdaňovacího období roku 2025. Nejcitelnější změnou bylo zvýšením daně o cca 80 procent. Důvodem zvýšení daně byla snaha o konsolidaci veřejných financí, zejména snaha o snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu. Cílem novely zákona o dani z nemovitých věcí byla mimo jiné také komplexní úprava koeficientů, kterými mohou obce ovlivňovat výnos z této daně. Před novelou zákona o dani z nemovitých věcí bylo možné koeficienty v rámci daně z nemovitých věcí stanovovat buďto pro celé území obce, nebo pro jednotlivou část obce. Vzhledem k výkladovým problémům pojmu „část obce“ byl tento pojem ze zákona odstraněn a nově bylo stanoveno, že místní koeficient bude možné stanovit na jednotlivé katastrální území nebo městskou část či městský obvod ve statutárních městech. Roste tedy význam koeficientů, které jednotlivé obce (např. Praha ad.) začnou ovlivňovat svými vyhláškami, to zn. začnou ovlivňovat výši daně. Sazby daně pozemků a sazby daně zdanitelných staveb a jednotek se v roce 2025 oproti roku 2024 nemění, základy daně až na výjimky také, a proto koeficienty, ať už podle počtu obyvatel, místní či inflační začnou výrazně ovlivňovat konečnou výši daně z nemovitých věcí. Zda dojde v roce 2025 vlivem změny koeficientů k dalšímu zvýšení nebo naopak ke snížení daně, nelze paušálně zodpovědět. Záleží především na tom, kde se daná nemovitost nachází a jaký místní koeficient pro ni platí.

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí?

Povinnost podat daňové přiznání podle § 13a zákona o dani z nemovitých věcí, poplatníkovi vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka. Přiznání k dani z nemovitých věcí podává poplatník do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Obvykle se přiznání k dani z nemovitých věcí podává do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka.

Pomineme-li specifické případy dražby nemovitých věcí (§ 13 odst. 12 zákona o dani z nemovitých věcí), tak jiná lhůta pro podání daňového přiznání je v případě, kdy nebylo do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení. V tomto případě je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu.

Okolnosti rozhodné pro stanovení daně jsou ty, které mají vliv na výši daně, např.

•    nabytí či pozbytí nemovitých věcí,

•    započetí stavby,

•    dokončení nebo užívání stavby,

•    přístavba zdanitelné stavby,

•    nástavba zdanitelné stavby,

•    obnova katastrálního operátu a jiné změny, při nichž se mění výměra, druh či účel užití nemovitých věcí

•    změna nároku na osvobození od daně

•    započetí užívání stavby nebo nebytové jednotky k podnikání atd.

•    revize v katastru nemovitostí (např. změna druhu či výměry pozemku),

•    změny související se změnami ve veřejném registru půdy – LPIS (aktualizace krajinných prvků apod.)

Povinnost podat daňové přiznání

může vzniknout i z důvodu novely zákona o dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025.

Z důvodu novely zákona o dani nemovitých věcí tak musí podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025 např.:

•    vlastník lesního pozemku, na kterém se částečně nachází les ochranný nebo les zvláštního určení a částečně les hospodářský, který nebyl na rok 2024 přiznán, protože nebyl předmětem daně. Od roku 2025 nejsou předmětem daně pouze pozemky nebo jejich části, na kterých se nachází les ochranný nebo les zvláštního určení,

•    vlastník lesního pozemku, který měl na zdaňovací období roku 2024 stanoven základ daně u lesního pozemku způsobem na základě ceny zjištěné podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období,

•    vlastník, který si na rok 2024 osvobozoval pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, které nejsou veřejné prostranství, veřejně přístupné sportoviště nebo veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona o dani z nemovitých věcí, zpravidla lesní nebo polní cesta,

•    vlastník, který si na rok 2024 osvobozoval zdanitelné stavby drah, na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, které jsou užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy,

•    nájemce nebo pachtýř zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, se kterou je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,

•    skutečný uživatel zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, se kterou je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud je užívána k podnikání,

•    uživatel zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící k bydlení, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám.

Změny, které nevyvolávají
povinnost podat daňové přiznání

na zdaňovací období roku 2025 z důvodu novelizace zákona, jsou:

•    Změny v osvobození od daně z pozemků (např. zrušení osvobození pozemků ostatních ploch, na nichž se nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž),

•    změny výše koeficientu podle počtu obyvatel,

•    zrušení koeficientu 1,5,

•    změny ve výši místních koeficientů.

Poplatník tedy není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny správci daně. Výše uvedené změny budou provedeny správcem daně z moci úřední.

     Změny v osvobození
od daně z pozemků

Drobné změny čeká zákon o dani z nemovitostí i v osvobození od daně z pozemků.

•    Rokle, strže

Novelou zákona dochází s účinností od 1. 1. 2025 ke zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákona o dani z nemovitých věcí. Podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, jestliže se jedná o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce podle stavebního zákona, které nejsou užívány k podnikání. Toto zrušení osvobození nezpůsobuje, že dotčeným poplatníkům vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025, a to z důvodu provedení změn z moci úřední.

•    Veřejná prostranství

Novelou zákona dochází s účinností od 1. 1. 2025 k upřesnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Podle tohoto ustanovení jsou osvobozeny pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Novelou zákona dochází s účinností od 1. 1. 2025 k osvobození pozemků jen v rozsahu, v jakém se na nich nachází veřejné prostranství, veřejně přístupné sportoviště nebo veřejně přístupná účelová komunikace jako např. lesní nebo polní cesta. Úprava před novelou zákona o dani z nemovitých věcí používala pojmu „veřejně přístupný prostor“, který není v právních předpisech jednoznačně upraven, a proto docházelo v praxi k nejasnostem a různým výkladům tohoto pojmu. Nový termín „veřejné prostranství“ je definován v zákonu o obcích a jsou jím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru. I před novelou zákona o dani z nemovitých věcí platilo, že pokud je osvobozen celý pozemek, osvobození se neuvádí v daňovém přiznání. V případě, že je osvobozena od daně jen část pozemku, tak se osvobození do daňového přiznání uvádí. To zn., že jestliže má poplatník osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí v dřívějších přiznáních správně, tak mu nevzniká povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025.

•    Lesní pozemek

Novelou zákona dochází účinností od 1. 1. 2025 k upřesnění podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona o dani z nemovitých věcí. Termín „pozemek v lesích“ je nahrazován termínem „lesní pozemek“. Lesní pozemek je definován v § 1a odst. 1 písm. c) novely zákona o dani z nemovitých věcí jako pozemek druhu lesní pozemek dle katastru nemovitostí. V případě, že u poplatníka nedochází k jiným změnám, tak mu nevzniká vlivem změny osvobození povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025.

     Změny výše koeficientu
podle počtu obyvatel

Podle § 12f zákona o dani z nemovitých věcí se nestanovuje od 1. 1. 2025 počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu, ale rozhodující je počet obyvatel obce podle vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období (zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům).

•    Stavební pozemky

Koeficienty, které upravují daň u stavebních pozemků nalezáme v ustanoveních § 6 odst. 3 a § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí. Ustanovení § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí uvádí výčet jednotlivých koeficientů dle počtu obyvatel v obci a ustanovení § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí obsahuje pravomoc obcí obecně závaznou vyhláškou tyto koeficienty upravovat.

Od 1. 1. 2025 dochází ke změně § 6 odst. 4 novely zákona o dani z nemovitých věcí spočívající ve zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Co se týče pravomoci obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou, tak tato pravomoc se nemění. Nebude ale možné, aby obec zvýšila tento koeficient o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část.

Poplatníkům nevzniká pouze z důvodu změny koeficientu povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2025, a to proto, že změny koeficientů budou zohledněny z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí).

•    Zdanitelné stavby a jednotky

Koeficienty podle počtu obyvatel, které upravují daň u skupiny obytných domů a ostatních zdanitelných jednotek nalezneme v ustanoveních § 11 odst. 4 a § 11 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí.

Od 1. 1. 2025 dochází rovněž ke zrušení pravomoci obce snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie obecně závaznou vyhláškou. Co se týče pravomoci obce zvýšit koeficient o jednu kategorii obecně závaznou vyhláškou, tak tato pravomoc se nemění. Nebude ale možné, aby obec zvýšila tento koeficient o jednu kategorii na jednotlivou část obce, ale pouze pro jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část.

Poplatníkům nevzniká pouze z důvodu změny koeficientu povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2025, a to proto, že změny koeficientů budou zohledněny z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí).

     Zrušení koeficientu 1,5

Novela zákona o dani z nemovitých věcí zavedla nově koeficient 1,5, který pro rok 2024 uveden v § 11 odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí. Ustanovení uvádí, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že se jednotlivá sazba daně podle odstavce § 11 odst. 1 písm. c) až h) zákona o dani z nemovitých věcí (sazba daně za m2 v Kč např. pro rekreační chaty, garáže a zdanitelné stavby a jednotky pro podnikání) v celé obci vynásobí koeficientem 1,5. S účinností od 1. 1. 2025 je tento koeficient zrušen (§ 11 odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí se ruší a stávající odstavec 7 se pro rok 2025 označí jako odstavec 6). Důvodem zrušení koeficientu 1,5 je možnost zatížení skupin nemovitých věcí (skupiny pozemků a skupiny staveb a jednotek), které novela zákona o dani z nemovitých věcí definovala v § 5a a § 10a, místním koeficientem podle § 12 novely zákona o dani z nemovitých věcí. Zrušení koeficientu 1,5 je provedeno od 1. 1. 2025 správcem daně z moci úřední (§ 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí). Z důvodu zrušení koeficientu 1,5 nevzniká poplatníkům povinnost podat daňové přiznání k dani nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2025.

     Změny ve výši místních koeficientů

Obec může rozhodnout o stanovení tzv. místního koeficientu. S účinností od 1. 1. 2025 dochází k podstatným změnám v oblasti místních koeficientů. Nemění se výše a rozmezí místního koeficientu. Tzn., že obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 – 5,0, tj. může výslednou daň z nemovitých věcí snížit či zvýšit. Co se ale od 1. 1. 2025 mění je to, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (s přesností nejvýše na jedno desetinné místo) pouze pro:

•    obec,

•    jednotlivé katastrální území,

•    jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,

•    jednotlivou skupinu nemovitých věcí.

Pro vybrané nemovité věci může obec stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy, jak vyplývá s účinností od 1. 1. 2025 z § 12a odst. 2 novely zákona o dani z nemovitých věcí, musí být nemovité věci jednoznačně vymezeny podle § 12e novely zákona o dani z nemovitých věcí. Pokud to nebude splněno, hledí se na ně, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient stanoven. Jestliže budou chtít obce mít nadále zatížené místním koeficientem vybrané nemovité věci či jednotlivé části obce neodpovídající existujícímu katastrálnímu území či městské části nebo městskému obvodu, budou muset vydat opatření obecné povahy, ve kterém budou muset nově vymezit předmětné nemovité věci.

Další novinka s účinností od 1. 1. 2025 je ta, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podle § 12 odst. 2 novely zákona o dani z nemovitých věcí místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 – 1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch. Koeficient lze stanovit pro danou skupinu pouze jeden. Pokud neuvede obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by nebyl zaveden. Nestanoví-li obec místní koeficient, platí, že je ve výši 1,0.

Novela zákona o dani
z nemovitých věcí

s účinností od 1. 1. 2025 v § 12 odst. 4 až 7 upravuje situaci, jak postupovat, když obec zavede více místních koeficientů dopadajících na jednu nemovitou věc, a to tak, aby se v konečném důsledku na nemovitou věc vztahoval nejvýše jeden místní koeficient. Absolutní přednost má místní koeficient pro vymezenou nemovitou věc, který se na ni použije bez ohledu na jiné místní koeficienty. Dále je stanovena přednost všech ostatních koeficientů před koeficientem pro obec. Pokud se tedy na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije. Ustanovení dále obsahuje přednost místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část nad místním koeficientem pro jednotlivé katastrální území. Pokud jde o vztah místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území, platí, že se vždy použije vyšší z nich. Ohledně vztahu místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část je nastaveno pravidlo, že se použije vyšší koeficient, pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví jinak.

Jestliže má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území, nebo pro městský obvod či městskou část, tak se postupuje se podle § 12a odst. 1 novely zákona o dani z nemovitých věcí. Dle tohoto ustanovení se má se za to, že v těchto případech je místní koeficient stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí s účinností od 1. 1. 2025 dále upravuje použití místních koeficientů v novém ustanovení § 12ab. Tento paragraf vymezuje přesně pravidla, podle kterých se místní koeficient použije. Novela zákona o dani z nemovitých věcí jednoznačně stanovuje, že místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce. To znamená, že se vztahuje na všechny nemovité věci v obci, bez ohledu na to, zda jde o pozemek, zdanitelnou stavbu, nebo zdanitelnou jednotku, a bez ohledu na to, do jaké skupiny tato nemovitá věc spadá. Stejný princip se týká i místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území a místního koeficientu pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část. Pokud obec stanoví místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí, vztahuje se koeficient na všechny nemovité věci dané skupiny podle § 5a nebo 10a novely zákona o dani z nemovitých věcí, a to na území celé obce. Dále je stanoveno, že místní koeficient pro vymezené nemovité věci může být stanoven jak ve vztahu k jednotlivě určené nemovité věci, tedy pozemku, zdanitelné stavbě nebo zdanitelné jednotce, tak k jejich souboru.

Podle § 13a odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí nevzniká poplatníkům povinnost podat daňové přiznání, mimo jiné z důvodu zvýšení sazeb daně nebo z důvodu změny koeficientů (koeficientů dle § 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 6 zákona o dani z nemovitých věcí nebo inflačního či místních koeficientů), protože v takovém případě správce daně stanoví daň ve výši poslední známé daně přepočtené aktuálními sazbami a koeficienty.

§ 13a zákona
o dani z nemovitých věcí

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis plateb­ního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.

§ 4 odst. 1 písm. l) zákona
o dani z nemovitých věcí
ve znění účinném od 1. 1. 2025:

Citace na str. 9

Daň z pozemků

Osvobození od daně

Od daně z pozemků jsou osvobozeny

l) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází

1. veřejné prostranství,

2. veřejně přístupné sportoviště, nebo

3. veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta,

§ 6 odst. 4 zákona o dani
z nemovitých věcí ve znění
účinném od 1. 1. 2025:

Citace na str. 9

Daň z pozemků

Sazba daně

(4) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.

§ 12 zákona o dani
z nemovitých věcí ve znění
účinném od 1. 1. 2025:

Místní koeficient

(1) Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit

a)  obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro

1. obec,

2. jednotlivé katastrální území,

3. jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,

4. jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo

b)  opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci.

(2) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.

(3) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0.

(4) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci.

(5) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije.

(6) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální území se na ni nepoužije.

(7) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, použije se vyšší z nich.

(8) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.

§ 11 odst. 4 zákona o dani
z nemovitých věcí ve znění
účinném od 1. 1. 2025:

Citace na str. 10

Daň ze staveb a jednotek

Sazba daně

(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 4 zvýšit o jednu kategorii podle členění koeficientů pro všechny zdanitelné stavby zařazené ve skupině obytných budov a všechny zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek na území jednotlivého katastrálního území, jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 4, jako kdyby nebyl upraven.

(6) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0.

§ 13a zákona o dani
z nemovitých věcí ve znění
účinném od 1. 1. 2025:

Daňové přiznání

(2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze

a)  ke změně výše sazby daně pro nemovitou věc; to platí pouze, pokud se na ni použije sazba podle stejného ustanovení tohoto zákona, jako v předchozím zdaňovacím období

b)  ke změně průměrné ceny pozemku přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1,

c)  ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle, § 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 6, inflačního koeficientu nebo místního koeficientu

d)  ke vzniku osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), x) nebo z) nebo podle § 9 odst. 1 písm. w),

e)  k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo opatřením obecné povahy podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu nebo

f) ke změně místní příslušnosti,

poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ...

Ing. Pavel Novák