Ing. Václav Benda (I/2015)

198.   Řetězový obchod při dodání zboží do jiného členského státu

Obchodní společnost A se sídlem v ČR, která je plátcem daně, dodává zboží společnosti B se sídlem v Německu (SRN), která ho dále dodává další společnosti C také se sídlem v SRN. Obě německé firmy jsou v SRN osobami registrovanými k dani. Dodávané zboží je přitom ze skladu české firmy A přepraveno přímo do skladu firmy C, který se nachází na území SRN.

Přepravu zabezpečuje firma A, B anebo C?

Jestliže je dodání mezi firmou A a B spojeno s přepravou, tj. přepravu zajišťuje firma A či B a zboží je přepraveno přímo do firmy C, stanoví se u tohoto dodání místo plnění podle § 7 odst. 2 zákona o DPH a toto dodání spojené s přepravou tedy splňuje podmínky pro osvobození od daně s nárokem na odpočet daně jako intrakomunitární dodání zboží z ČR do SRN. Česká firma A tedy bude předmětné zboží oprávněně fakturovat bez DPH a firma B bude v SRN přiznávat daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Navazující dodání zboží mezi firmami B a C je již bez přepravy a podle § 7 odst. 1 zákona o DPH má místo plnění v SRN, tj. ve skladu firmy C, který se nachází na území Německa. Firma B tedy u tohoto dodání uplatní standardním způsobem daň na výstupu podle zákona o DPH platného pro SRN. Pokud by však bylo s přepravou spojeno až dodání zboží mezi firmou B a C, tj. přepravu zboží ze skladu české firmy A by si zajistila sama firma C, nemůže být spojeno s přepravou dodání zboží firmou A firmě B a stanovilo by se u něj tedy místo plnění podle § 7 odst. 1 zákona o DPH, tj. jako při dodání bez přepravy či odeslání. V uvedeném případě je tedy místo plnění v tuzemsku ve skladu firmy A a toto dodání zboží firmou A firmě B nesplní podmínky pro osvobození od daně jako intrakomunitární dodání zboží podle § 64 zákona o DPH a mělo by být tedy fakturováno českou firmou A včetně DPH jako tuzemské dodání zboží.

Podmínky pro intrakomunitární dodání, které je spojeno s přepravou, bude splňovat až dodání zboží mezi firmou B a C. V této souvislosti by se musela německá firma B zaregistrovat jako plátce DPH v tuzemsku, jak vyplývá z § 6c odst. 3 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce se osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která není osvobozenou osobou, stává plátcem v okamžiku uskutečnění dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, z něhož musí pořizovatel tohoto zboží v jiném členském státě přiznat daň. Firma B by tedy, již jako plátce daně v tuzemsku, uskutečnila osvobozené dodání zboží do jiného členského státu a až firma C by přiznávala v SRN daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

Ing. Václav Benda (I/2015)

199.   Zvláštní režim

Společnost provozuje starožitnictví, do kterého nakoupila v aukci ve Francii starožitnosti a umělecká díla. Při prodeji zboží uplatňuje zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH.

V případě, že by část zboží společnost prodala v běžném režimu DPH s uplatněním DPH na výstupu z celé prodejní ceny, bude mít kupující nárok na odpočet DPH?

Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi upravuje § 90 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení může obchodník zvláštní režim použít, ale nemusí.

Pokud plátce nakoupí starožitnosti a nepoužije zvláštní režim, je povinen uplatnit daň podle běžného způsobu uplatnění daně, vystaví daňový doklad a plátce, příjemce tohoto plnění, má při splnění podmínek daných zákonem o DPH (§ 72 a další) nárok na odpočet daně.

Ing. Zdeněk Kuneš (I/2015)

200.   Doplňková a příležitostná činnost

Poradenská společnost poskytující i plnění osvobozená od DPH a odpočet krátící koeficientem poskytla svému společníkovi a dvěma sesterským společnostem úročené půjčky.

Budou se úroky z půjček u společnosti započítávat do výpočtu koeficientu? Co se rozumí doplňkovou a příležitostnou činností?

Podle § 76 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se do výpočtu koeficientu nezapočítává poskytnutí finančních služeb, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.

Doplňkovou činností plátce je činnost nahodilá, u které se nepředpokládá, že je uskutečněna s cílem opakovatelnosti. Měřítkem pro určení, zda se jedná o doplňkovou činnost, či nikoliv, může být například výše příjmů z doplňkové činnosti k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod. Z dotazu vyplývá, že společnost poskytla půjčku opakovaně. Tuto činnost nelze proto označit za příležitostnou nebo nahodilou.

Poskytování úvěrů je podle § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH finanční činností. Podle § 51 zákona o DPH je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění vzniká ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Při stanovení hodnoty plnění se postupuje podle § 36 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení je základem vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné plnění.

Při poskytnutí úvěru se jedná o poskytnutí služby za úplatu, která je poskytována jako dílčí plnění. Plátce uvede do DP vždy jednotlivé přijaté splátky úvěru, včetně úroků. V uvedeném případě je plátce povinen tyto finanční služby zahrnout do výpočtu koeficientu podle § 76 zákona o DPH a po skončení běžného kalendářního roku provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku. Vypořádání odpočtu daně uvede do DP za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.

Ing. Zdeněk Kuneš (I/2015)

201.   Daňový doklad

Česká firma A, plátce DPH, provede 10. 12. 2014 pozáruční servis nářadí firmě B, plátci DPH, se sídlem v Maďarsku. Maďarská firma B do Česka nářadí přiveze a po ukončení servisu odveze zpět do Maďarska. Firma A vystaví doklad s datem 10. 12. 2014 bez DPH s uvedením českého a maďarského DIČ. Částku faktury uvede do ř. 25 DP a odešle souhrnné hlášení. Místo plnění je stanoveno podle § 9, tj. tam, kde má osoba B sídlo.

Jaký doklad má mít firma A pro prokázání dodání služby do EU plátci DPH?

V uvedeném případě se z hlediska české firmy, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, jedná o poskytnutí služby spočívající v práci na movité věci pro osobu povinnou k dani, u níž se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba jako příjemce služby své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění je v Maďarsku podle sídla příjemce služby. Prakticky to znamená, že česká firma A bude takovou službu oprávněně účtovat bez DPH a daň z této služby na principu reverse‑charge přizná v Maďarsku firma B. Česká firma jako plátce daně musí hodnotu uvedené služby uvést v ř. 21 přiznání k DPH za zdaňovací období, kdy tuto službu poskytla, a zároveň s kódem „3“ a DIČ příjemce služby ji vykáže za stejné období v souhrnném hlášení.

Česká firma A je povinna vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 29 zákona o DPH. Na tomto dokladu uvede pouze základ daně, tj. fakturovanou částku bez daně, neuvádí sazbu daně ani daň, místo těchto údajů musí uvést předepsané sdělení „daň odvede zákazník“. Pro prokázání oprávněnosti fakturace do jiného členského státu bez DPH je dostačující ověřit si, že firma B má skutečně sídlo v Maďarsku a má v této zemi registraci k DPH. Tyto skutečnosti je možno ověřit u tuzemského správce daně nebo přímo v registru osob registrovaných k dani (viz http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do?selectedLanguage=EN).

Ing. Václav Benda (I/2015)

202.   Dodání zboží plátcem jako prodávajícím v rámci třístranného obchodu

Firma, která je plátcem daně se sídlem v ČR a která není plátcem v Rakousku ani v SRN, dodala zboží firmě, která je osobou registrovanou k dani se sídlem v SRN, za účelem následného dodání do Rakouska firmě, která je osobou registrovanou k dani se sídlem v Rakousku, za sjednanou cenu 20 000 EUR. Zboží bylo přepraveno z ČR přímo do Rakouska přepravní firmou, kterou objednala česká firma jako prodávající. Daňový doklad vystavila česká firma na německou firmu, která není registrována jako plátce v ČR ani v Rakousku. Podmínky pro aplikaci zjednodušeného postupu v třístranném obchodu podle § 17 zákona o DPH a podle předpisů platných v Rakousku a SRN ve vazbě na směrnici o DPH by tedy měly být splněny.

Splnila česká firma podmínky pro osvobození od daně?

Česká firma uplatnila při dodání zboží osvobození od daně podle § 64 zákona o DPH a splnila podmínky pro osvobození od daně, protože zboží fakturovala osobě registrované k dani v jiném členském státě (v SRN) a zboží bylo prokazatelně přepraveno do jiného členského státu (Rakouska) a toto dodání bylo spojeno s přepravou. Částku 20 000 EUR přepočtenou na české koruny přepočítacím kurzem platným k datu vystavení daňového dokladu vykáže česká firma v daňovém přiznání jako standardní dodání zboží do jiného členského státu, tj. v řádku 20.

V souhrnném hlášení uvede DIČ německé firmy a stejnou částku jako v řádku 20 přiznání k DPH a uvede s kódem 0, který se uvádí při standardním dodání zboží do jiného členského státu. Německá firma je osvobozena od povinnosti přiznávat daň v Rakousku, kde přizná daň rakouská firma jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

Ing. Václav Benda (I/2015)

203.   Nárok na odpočet DPH

Společnost do svého majetku nakupuje podíl v jiné obchodní společnosti. S nákupem společnosti vznikají vedlejší náklady na služby.

Má společnost nárok na odpočet DPH z těchto služeb?

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je plátce mimo jiné oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických plnění použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku.

Pokud plátce nakupuje podíl v obchodní společnosti s tím, že toto pořízení bude sloužit k uskutečňování zdanitelných plnění, má nárok na odpočet daně u všech přijatých zdanitelných plnění, která s tímto nákupem souvisejí.

Ing. Zdeněk Kuneš (I/2015)

204.   Pořízení zboží z jiného členského státu formou třístranného obchodu

Firma, která je plátcem daně se sídlem v ČR a která není plátcem v Rakousku ani v SRN, jako kupující v třístranném obchodu pořídila zboží v základní sazbě daně od osoby registrované k dani v Rakousku, která je prostřední osobou a není plátcem v ČR ani v SRN. Rakouský plátce pořídil zboží od prodávajícího, který je plátcem v SRN, za cenu 10 000 EUR za účelem následného dodání do ČR za cenu 12 000 EUR české firmě. Zboží bylo přepraveno ze SRN přímo do ČR přepravní firmou, kterou objednala německá firma. Podmínky pro aplikaci zjednodušeného postupu v třístranném obchodu by tedy ve všech třech členských státech měly být splněny.

Je česká firma povinna přiznat a zaplatit daň?

Česká firma jako kupující je povinna přiznat a zaplatit daň jako při pořízení zboží, které jí bylo dodáno prostřední osobou, standardním způsobem v tuzemsku. Základem daně bude částka 12 000 EUR přepočtená na českou měnu.

Příslušnou částku daně odpovídající tomuto základu daně v české měně musí česká firma přiznat v DP v ř. 3, v němž se přiznává daň při pořízení zboží z jiného členského státu se základní sazbou daně. Rakouská firma je osvobozena od povinnosti registrovat se v tuzemsku a od povinnosti přiznávat v tuzemsku daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

205.   Výroba časopisu

Česká s.r.o. v Česku připravuje časopis v česko-anglické verzi a nechává jej zde tisknout a dále jej prodává. Stejný časopis připravuje také v rusko-anglické verzi a ve své ruské provozovně se tento časopis tiskne a dále se v Rusku prodává. Ruská provozovna vede vlastní účetnictví a při každém výtisku časopisu se ruské provozovně předává část nákladů na přípravu tohoto časopisu.

Jak správně účtovat a uplatňovat DPH při předání části nákladů ruské provozovně?

Z dotazu vyplývá, že plátce poskytuje ruské provozovně službu za úplatu, která spočívá v přípravě časopisu. Při poskytnutí této služby se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH. Podle tohoto pravidla je místem plnění místo, kde má příjemce služby sídlo, v případě, že je tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna.

V uvedeném případě je služba poskytnuta provozovně v Rusku, místem plnění je Rusko. Plátce poskytne toto plnění bez daně, v DP ho uvede na ř. 26.

206.   Uplatnění daně v režimu mimo EU

Firma se sídlem ve třetí zemi, která nemá v žádném z členských států provozovnu ani nemá být registrována k DPH v žádném z členských států, poskytuje elektronicky poskytované služby (počítačové hry), zákazníkům, kterými jsou občané z jednotlivých členských států jako osoby nepovinné k dani.

Jak bude firma platit daň?

Od 1. 1. 2015 je u těchto služeb místo plnění podle § 10i zákona o DPH v zemi příjemců těchto služeb. Daň z těchto služeb bude muset v příslušné sazbě firma platit v jednotlivých členských státech jako zemích spotřeby. Firma se rozhodne zaregistrovat se k zvláštnímu režimu jednoho správního místa v tuzemsku jako v zemi identifikace, aby se nemusela registrovat v jednotlivých členských státech, do nichž bude poskytovat vybrané služby.

Finanční správě České republiky bude firma každé čtvrtletí elektronicky podávat DP a platit v eurech daň spojenou s poskytnutím elektronicky poskytovaných služeb. Finanční správa ČR zajistí přeposlání příslušných částek daně a částí daňových přiznání do jednotlivých uvedených členských států jako státu spotřeby.

Řešení č. 204 až 206 zpracoval Ing. Václav Benda (I/2015)

207.   DPH u smluvní pokuty

Realitní kancelář (plátce DPH) vybrala zálohu na budoucí zprostředkování prodeje nemovitosti. Obchod se však vinou zájemce neuskutečnil a složená záloha se stala v souladu se zněním zprostředkovatelské smlouvy smluvní pokutou. Z přijaté zálohy bylo původně odvedeno DPH, ke konečnému plnění však nedošlo a z této zálohy je nyní přijatá smluvní pokuta, která DPH nepodléhá.

Jak zúčtovat již odvedenou DPH u plátce i příjemce původní zálohy, dnes smluvní pokuty?

Jedná se o opravu základu daně a opravu výše daně. Podle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o DPH provede plátce tuto opravu, pokud přijal úplatu, ze které mu vznikla povinnost ke dni jejího přijetí přiznat daň, a tato úplata byla použita na úhradu jiného plnění. V takovém případě vystaví plátce opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 zákona o DPH. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se v tomto případě považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém příjemce osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani nebo identifikovaná osoba, která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad.

Opravu lze provést ve lhůtě do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pokud je oprava provedena pro plátce, tak je tento plátce povinen podle § 74 zákona o DPH provést opravu odpočtu daně, a to již za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést.

Ing. Zdeněk Kuneš (I/2015)

208.   Příjmy insolvenčního správce

Insolvenční správce – má příjem z oddlužení – každý měsíc mu přijde na účet částka 750 Kč jako záloha na odměnu + 150 Kč jako náhrada nákladů + DPH, celkem 1.089 Kč. Po skončení oddlužení soud vydá pravomocné usnesení, kde je uvedena celá částka po dobu oddlužení jako odměna, celá částka po dobu oddlužení jako náhrada nákladů + DPH. Většinou se jedná o stejnou částku, jaká byla vyplacena, v některých případech soud v usnesení přizná menší odměnu, než jaká byla zálohově vyplacena. Správce uplatňuje výdaje paušálem 40 %. To samé je i v konkurzech, kde si prostě správce, pokud jsou peníze, vezme různě velkou zálohu, a teprve k datu pravomocného usnesení soudu, kde je přesně stanovená odměna správce, přizná DPH. Dále si nechá proplatit vynaložené náklady – částku nepřiznává do DPH ani do daní z příjmů. Pak je tu další příjem, a to odměna z výtěžku ze zpeněžení. Příjem přiznává do DPH k datu pravomocného usnesení, i přesto, že si předtím stáhne nějakou částku jako zálohu na odměnu. Příjem pak zdaňuje daní z příjmů.

Jak zdaňovat DPH a daní z příjmů různé příjmy insolvenčního správce?

V případě poskytovaných služeb pro účely zákona o DPH obecně platí, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, popřípadě ke dni vystavení daňového dokladu (vyjma platebního kalendáře), a to k tomu dni, který nastane dříve. Tazatel má tedy povinnost přiznat DPH i z přijatých záloh na zdanitelné plnění, a to ve zdaňovacím období, ve kterém byly uhrazeny. Přijatý příjem jako náhrada výdajů je beze sporu součástí příjmů poplatníka, bez ohledu na skutečnost, uplatňuje‑li poplatník výdaje ve skutečné výši anebo % z příjmů. Přijetí úhrad a jejich zdanění příslušnou sazbou DPH až na základě pravomocného usnesení soudu je v hrubém rozporu s ustanovením zákona o DPH.

Rovněž příjmy přijaté jako náhrada vynaložených nákladů, ze kterých poplatník nepřizná DPH na výstupu a tyto nezahrne do příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů, je hrubým porušením jak zákona o DPH, tak i zákona o daních z příjmů.

Ing. Zdeněk Dušek (I/2015)

209.   Zahrnování nájmu nemovitých věcí do obratu
v roce 2015

FO, která je osobou povinnou k dani a která není dosud plátcem, měla v roce 2014 příjmy z podnikání, které je zdanitelným plněním, a příjmy z pronájmu nemovitých věcí, který je pro tuto osobou soustavnou opakovanou činností. V roce 2014 zahrnovala FO do obratu pro případnou povinnou registraci plátce pouze příjmy z podnikání, protože v tomto roce se podle § 4a zákona o DPH příjmy z pronájmu nemovitých věcí do obratu nezahrnovaly.

Jak má FO postupovat dál?

Od 1. 1. 2015 však musí tato osoba do svého obratu zahrnovat jak příjmy z podnikání, tak i příjmy z pronájmu nemovitých věcí.

Při stanovení limitu obratu pro povinnou registraci plátce např. v lednu 2015 bude FO do tohoto limitu zahrnovat příjmy z podnikání za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2015 a příjmy z pronájmu nemovitých věcí pouze za období od 1. 1. 2015 do 31. 1. 2015, tj. v případě kalendářních měsíců do konce roku 2014 bude postupovat podle právní úpravy platné do 31. 12. 2014, tj. za toto období nebude nájem nemovitých věcí do svého obratu zahrnovat.

210.   Povinná registrace identifikované osoby při pořízení zboží z jiného členského státu

Podnikatel, který je osobou povinnou k dani, ale který není dosud plátcem, protože jeho obrat nepřekračuje limit pro povinnou registraci plátce, nakoupí v měsíci lednu 2015 v SRN zboží za 4 000 EUR, v měsíci březnu 2015 zboží za 5 000 EUR a 15. 5. 2015 zboží za 5 000 EUR.

Kdy se podnikatel stane identifikovanou osobou?

Identifikovanou osobou se podle § 6g zákona o DPH stane od 15. 5. 2015, kdy hodnota pořízeného zboží z jiného členského státu v úrovni bez daně v přepočtu na českou měnu převýšila částku 326 000 Kč. Podle § 97 bude podnikatel povinen do 15 dnů podat přihlášku k registraci identifikované osoby.

Již ze zboží za 5 000 EUR pořízeného v květnu 2015 musí přiznat daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu, a to bez ohledu na to, zda mu bude německým dodavatelem účtováno včetně německé DPH nebo bez této daně. Vzhledem k tomu, že podnikatel není plátcem, nevznikne mu návazně z pořízeného zboží nárok na odpočet daně.

211.   Uplatnění daně v režimu EU

Softwarová firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, a která nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává softwarové aplikace pro mobilní telefony, tj. poskytuje elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani z jiných členských států EU.

Jak firma přizná daň ze služeb poskytovaných s místem plnění v tuzemsku?

Od 1. 1. 2015 je u těchto služeb místo plnění určeno podle § 10i zákona o DPH v zemi příjemců těchto služeb. Firma poskytuje tyto služby jak zákazníkům z tuzemska, tak i Slovenska, Rakouska a SRN. Daň ze služeb poskytovaných s místem plnění v tuzemsku přizná firma standardním způsobem. Daň ze služeb s místem plnění v jiných členských státech musí v příslušné sazbě česká firma platit v jednotlivých členských státech, kde bude místo plnění. Česká firma se rozhodne zaregistrovat se k zvláštnímu režimu jednoho správního místa v tuzemsku, které bude státem identifikace, a to přes daňový portál Finanční správy ČR, aby se nemusela registrovat jako plátce v několika členských státech EU, kam poskytuje vybrané služby. Finanční správě bude každé čtvrtletí elektronicky podávat daňové přiznání a platit v eurech daň spojenou s prodejem softwarových aplikací osobám nepovinným k dani z jiných členských států, tj. Slovenska, Rakouska a SRN.

Finanční správa ČR zajistí přeposlání příslušných částek daně a částí daňových přiznání do jednotlivých uvedených členských států jako států spotřeby. Ve standardním přiznání k DPH, které firma podává v ČR, bude hodnotu vybraných služeb, z nichž bude přiznávat daň ve zvláštním režimu, uvádět v ř. 26, kam se vykazují ostatní plnění s nárokem na odpočet daně, včetně služeb s místem plnění mimo tuzemsko.

212.   Povinná registrace identifikované osoby při poskytnutí služby

Poradce, který je osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku a který není plátcem daně, poskytne poradenskou službu, u níž se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, klientovi, kterým bude osoba povinná k dani se sídlem na Slovensku.

Do kdy bude poradce povinen podat přihlášku?

Služba bude poskytnuta dne 10. 3. 2015 a k tomuto dni se uvedený poradce stane identifikovanou osobou v tuzemsku.

Podle § 97 zákona o DPH bude poradce povinen do 15 dnů podat přihlášku k registraci a už jako identifikovaná osoba uvedenou službu vykázat v souhrnném hlášení s kódem 3 a uvedením DIČ příjemce služby ze Slovenska.

213.   Dobrovolná registrace identifikované osoby při poskytnutí vybrané služby

Podnikatel, který je osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku a který není plátcem daně, poskytne v únoru 2015 aplikační software jako elektronicky poskytovanou službu zákazníkovi, kterým bude osoba nepovinná k dani ze Slovenska. Místo plnění bude podle § 10i zákona o DPH podle mísa příjemce služby na Slovensku, kde musí poskytovatel služby zaplatit z této služby DPH. V této souvislost by se tedy musel na Slovensku zaregistrovat jako plátce daně nebo se v ČR přihlásit do zvláštního režimu jednoho správního místa a v jeho rámci slovenskou DPH zaplatit.

Může se podnikatel zaregistrovat dobrovolně?

Jednou z podmínek pro registraci do tohoto zvláštního režimu v tuzemsku je, že žadatel musí mít přiděleno DIČ pro účely DPH, tj. musí být v tuzemsku registrován jako plátce nebo jako identifikovaná osoba.

Pokud se uvedený podnikatel nechce dobrovolně registrovat jako plátce daně, může se podle § 6j zákona o DPH zaregistrovat dobrovolně jako identifikovaná osoba a návazně požádat o registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, jehož principy jsou vysvětleny v dalším textu.

214.   Osvobození od daně

Plátce daně, který je FO s měsíčním zdaňovacím obdobím, je vlastníkem administrativní budovy, kterou má v obchodním majetku. Vedle toho je vlastníkem bytového domu s byty a nebytovými prostorami, který není součástí jeho obchodního majetku. Část nebytových prostor v administrativní budově pronajímá. Vedle toho má příjmy z pronájmu bytů a nebytových prostor v bytovém domě. Nebytové prostory v administrativní budově pronajímá plátce neziskové organizaci, která není plátcem daně, a proto nelze tento pronájem zdaňovat.

Je plátce povinen uplatňovat osvobození od daně?

Byty v bytovém domě pronajímá plátce občanům, tedy neplátcům daně, a také u tohoto pronájmu je povinen uplatňovat osvobození od daně. Nebytové prostory pronajímá podnikatelům, kteří jsou plátci daně, a proto tyto nájmu podle § 56a odst. 3 zákona o DPH zdaňuje.

Přestože tento dům nemá plátce v obchodním majetku, je pronájem bytů a nebytových prostor ekonomickou činností, na kterou se vztahuje osvobození od daně či možnost zdanění podle § 56a zákona o DPH.

215.   Oprava základu daně a výše daně při vrácení zboží

Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, jako dodavatel dodala zboží jinému plátci také s měsíčním zdaňovacím obdobím (odběrateli) v lednu 2015 za cenu 100 000 Kč bez daně + daň ve výši 21 000 Kč. V záruční době v dubnu 2015 odběratel zjistí, že zboží je vadné, a proto v návaznosti na smluvní podmínky proběhne v dubnu 2015 reklamační řízení, při němž bude na základě reklamačního protokolu, který bude oběma stranami podepsán 28. 4. 2015, veškeré zboží vráceno dodavateli.

Hrozí odběrateli penalizace?

Dodavatel vystaví opravný daňový doklad až 7. 5. 2015 a odběratel ho obdrží 11. 7. 2015. Dodavatel provede příslušnou opravu základu daně a výše daně, kterou si sníží daň na výstupu o celou dříve přiznanou částku daně (21 000 Kč) v daňovém přiznání za květen 2015, kdy odběratel prokazatelně obdržel opravný daňový doklad. Odběratel však bude povinen podle § 74 odst. 1 zákona o DPH provést snížení odpočtu daně o příslušnou částku (21 000 Kč) již v daňovém přiznání za měsíc duben 2015, kdy se na základě reklamačního protokolu dozvěděl o okolnostech rozhodných pro provedení opravy.

Pokud by odběratel opravu odpočtu daně provedl až v květnu 2015 ve vazbě na obdržení opravného daňového dokladu, hrozí mu penalizace z důvodu časového posunu při snížení odpočtu daně.

216.   Osoby povinné k dani jako plátce při překročení limitu obratu v roce 2014

FO, která je osobou povinnou k dani a která není dosud plátcem, má v roce 2015 příjmy z podnikání, které je zdanitelným plněním, a příjmy z pronájmu nemovitých věcí, který je pro tuto osobu soustavnou opakovanou činností.

Jaké příjmy musí FO od 1. 1. 2015 zahrnovat do svého obratu?

Od 1. 1. 2015 musí tato osoba do svého obratu zahrnovat jak příjmy z podnikání, tak i příjmy z pronájmu nemovitých věcí. Příjmy z pronájmu nemovitých věcí přitom zahrnuje do limitu obratu ve výši 1 000 000 Kč, jak bylo vysvětleno v předchozím příkladu, až za období od 1. 1. 2015.

Pokud by tato FO limit obratu překročila v průběhu měsíce dubna 2015, byla by povinna do 15. 5. 2015 podat přihlášku k registraci místně příslušnému správci daně, který ji zaregistruje jako plátce daně s účinností od 1. 6. 2015.

217.   Místo plnění při přijetí poradenské služby plátcem daně

Obchodní společnost, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, si objedná poradenskou službu od poradenské firmy se sídlem v Rakousku, kde je tato firma registrována k DPH. Místo plnění se určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. bude podle sídla příjemce služby v tuzemsku.

Bude rakouská firma účtovat poradenskou službu bez daně?

Prakticky to znamená, že rakouská firma bude účtovat poradenskou službu bez daně a povinnost přiznat daň v tuzemsku bude mít plátce jako příjemce služby.

Daň z přijaté služby poskytované osobou registrovanou k dani v jiném členském státě plátce přizná v ř. 5 přiznání k DPH, kde se přiznává daň z přijatých služeb poskytnutých osobou registrovanou k dani v jiném členském státě v základní sazbě daně, a zároveň uplatní nárok na odpočet daně v ř. 43 přiznání k DPH, pokud pro uplatnění nároku na odpočet daně splní zákonem stanovené podmínky.

218.   Sazba daně při přiznání daně z přijaté úplaty

Firma, která je plátcem daně, přijala v prosinci 2014 zálohu (úplatu) na dodání zboží, které bylo do konce roku 2014 ve snížené sazbě 15 % a u kterého se od 1. 1. 2015 uplatňuje druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. Dodání zboží se přitom uskutečnilo až v lednu 2015.

Kdy firma uplatní sazbu 10 % DPH?

Z této zálohy vznikne plátci povinnost přiznat daň v prosinci 2014 k datu jejího přijetí, a proto se u ní uplatnila sazba daně ve výši 15 %, přestože k předmětnému dodání zboží dojde až po 1. 1. 2015.

Sazba 10 % se uplatní pouze z případného doplatku nad rámec zálohy přijaté v prosinci 2014.

219.   Náležitosti daňového dokladu při dodání zboží do jiného členského státu

Dodává‑li plátce zboží do jiného členského státu a toto dodání je osvobozeno od daně, musí na daňový doklad uvést náležitosti podle § 29 odst. 1 zákona o DPH a navíc uvést odkaz na § 64 zákona o DPH nebo na čl. 138 směrnice o DPH, z něhož vyplývá osvobození od daně pro intrakomunitární dodávky zboží.

Jaká sazba musí být uvedena na daňovém dokladu?

Jak vyplývá z § 29 odst. 3 zákona o DPH, na daňovém dokladu nemusí být v tomto případě logicky uvedena sazba daně ani výše daně, protože se jedná pro plátce o plnění osvobozené od daně.

Při dodání do jiného členského státu nemusí být na daňovém dokladu uváděno ani sdělení „daň odvede zákazník“.

220.   Dodání železného šrotu ve zvláštním režimu

Obec, která je plátcem daně se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, zorganizuje sběr železného šrotu od občanů. Občané jako osoby nepovinné k dani odevzdají železný šrot bezplatně na místo určené obcí. Obec následně tento železný šrot dodá za úplatu firmě, která se zabývá výkupem odpadových surovin a která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím. Jedná se o zboží uvedené v příloze č. 5 k zákonu o DPH, a proto se na něj vztahuje režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění.

Je obec povinna vystavit daňový doklad?

Obec, která železný šrot dodala, je povinna vystavit daňový doklad podle § 26 zákona o DPH, a to do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Na daňovém dokladu uvede cenu bez daně a daň přizná firma, která železný šrot vykoupila.

Daň přizná v DP za zdaňovací období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a ve stejné výši uplatní nárok na odpočet daně, protože vykoupený šrot zpracuje a následně dodá hutní firmě pro její výrobu, tj. obhájí plný nárok na odpočet daně.

221.   Uplatnění daně u vybraných služeb v zemi, kde má plátce provozovnu

Pokud by v návaznosti na předchozí příklad softwarová firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, měla provozovnu na Slovensku a poskytovala by vybrané služby zákazníkům z tuzemska, ze Slovenska, Rakouska a SRN, nemohla by přiznávat daň ve zvláštním režimu ve vztahu k zákazníkům z ČR i ze Slovenska.

Jak firma přizná daň?

Daň ze služeb poskytovaných s místem plnění v tuzemsku přizná firma standardním způsobem. Daň ze služeb s místem plnění na Slovensku musí přiznat standardním způsobem na Slovensku.

Pouze ze služeb s místem plnění v Rakousku a v SRN bude softwarová firma přiznávat daň v tuzemsku ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

222.   Oprava výše daně u stavebních prací, kterou se snižuje daň na výstupu

Stavební firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, jako poskytovatel stavebních prací poskytla v lednu 2015 stavební práce jiné firmě (příjemci), která je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím. Stavební firma účtovala tyto práce včetně daně, ačkoliv je měla správně účtovat bez daně, protože se na ně vztahuje režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění.

Je poskytovatel oprávněn provést opravu dříve přiznané daně na výstupu?

Poskytovatel vystavil daňový doklad a uplatnil daň na výstupu a tuto daň přiznal v DP za měsíc leden 2015 a příjemce si uplatnil ve stejném zdaňovacím období nárok na odpočet daně. V měsíci dubnu 2015 poskytovatel zjistí, že nesprávně uplatnil daň u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, které měl správně přiznat příjemce, a tím poskytovatel zvýšil bez zákonného důvodu daň na výstupu za leden 2015. Poskytovatel vystaví v dubnu 2015 opravný daňový doklad, na němž „vystornuje“ chybně účtovanou daň, a prakticky ji jako částku neoprávněně účtované daně vrátí odběrateli.

Poskytovatel je oprávněn provést opravu dříve přiznané daně na výstupu, a to v dodatečném daňovém přiznání k měsíci lednu 2015, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. Na základě přijatého opravného daňového dokladu je v dubnu 2015 podle daňového řádu příjemce povinen podat dodatečné daňové přiznání k měsíci lednu 2015, protože neoprávněným odpočtem daně zkrátil v tomto zdaňovacím období poslední známou daň.

223.   Registrace do zvláštního režimu jednoho správního místa od data poskytnutí vybrané služby

Pokud např. osoba povinná k dani, která je plátcem se sídlem v tuzemsku, poskytne poprvé v roce 2015 např. 20. 2. 2015 vybranou službu, tj. např. elektronicky poskytovanou službu osobě nepovinné k dani z jiného členského státu, a chce přitom používat zvláštní režim jednoho správního místa a splňuje podmínky pro jeho použití, je povinna podle § 110l odst. 2 zákona o DPH podat přihlášku k registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa do 10. 3. 2015.

Kdy bude registrovaná osoba povinná k dani?

Osoba bude registrována k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa ode dne poskytnutí první služby, tj. od 20. 2. 2015.

Zvláštní daňové přiznání za vybrané služby bude tato osoba povinná k dani podávat poprvé za I. čtvrtletí 2015, tj. prakticky za období od 20. 2. 2015 do konce kalendářního čtvrtletí.

224.   Tříletá lhůta pro osvobození od daně

Developerská společnost, která je plátcem, pořídila v roce 2012 za účelem dalšího prodeje rodinný dům, který byl poprvé kolaudován v lednu 2012. Při pořízení domu uplatnila nárok na odpočet daně, protože ho chtěla v rámci své ekonomické činnosti následně prodat. Pokud tento rodinný dům developerská společnost v březnu 2015 prodá, bude jeho převod osvobozen od daně, i když ještě neuplynulo 5 let od jeho první kolaudace.

Použije se pro uplatnění osvobození od daně pětiletá lhůta?

V tomto případě se nepoužije pro uplatnění osvobození od daně pětiletá lhůta, ale podle přechodných ustanovení dřívější tříletá lhůta, která již při prodeji bytu v březnu 2015 uplynula.

Pokud se developerská společnost nerozhodne při prodeji bytu uplatnit daň podle § 56 odst. 4 zákona o DPH, bude muset v souvislosti s osvobozeným převodem bytu provést vyrovnání odpočtu podle § 77 zákona o DPH.

225.   Identifikovaná osoba

Podnikatel, který je osobou povinnou k dani, ale který není dosud plátcem, protože jeho obrat nepřekračuje limit pro povinnou registraci plátce, bude pořizovat v průběhu roku 2015 zboží z jiného členského státu. Pokud se např. v dubnu 2015 přiblíží hodnota jím pořízeného zboží z jiného členského státu v úrovni bez daně částce 326 000 Kč, podnikatel se může podle § 6k rozhodnout k dobrovolné registraci identifikované osoby, protože předpokládá, že při dalším pořízení zboží by uvedený limit překročil a stal by se identifikovanou osobou ze zákona podle § 6g zákona o DPH.

Kdy se podnikatel stane identifikovanou osobou?

Podnikatel se stane identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým bude zaregistrován.

Na základě osvědčení o registraci by mu měl dodavatel z jiného členského státu fakturovat dodávané zboží bez daně a podnikatel bude mít jako identifikovaná osoba povinnost přiznat daň při pořízení zboží.

Řešení č. 209 až 225 zpracoval Ing. Václav Benda (I/2015)