Daň z příjmů fyzických osob – změny

Zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v části druhé přinesl rozsáhlou změnu zákona o daních z příjmů, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. O jaké změny se jedná?

Osvobození bezúplatného příjmu z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce

Podle § 4a nového písmene q) se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud

•    na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění p.p., a

•    převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

Zákon stanoví, že od daně se osvobozuje příjem pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří bezúplatně nabyli spoluvlastnický podíl k nemovité věci (obvykle bytové jednotky) od obce nebo jiného poplatníka, jehož členem je tato obec, nebo kterého obec zřídila, a to za podmínek stanovených v bodě 1 a 2 výše uvedeného ustanovení. V zákoně je uvedeno, že k nabytí spoluvlastnického podílu může dojít nejen od samotné obce, ale též od „poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem“, čímž je zohledněna skutečnost, že obec může být např. členem dobrovolného svazku obcí jakožto právnické osoby, nebo bytového družstva, nebo jako zřizovatel v dané příspěvkové organizaci.

Obdobně se postupuje na straně právnických osob, viz § 19b odst. 1 písm. g).

Přechodné ustanovení č. 4 zákona č. 366/2022 Sb. stanoví, že ustanovení § 4a písm. q) a § 19b odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na bezúplatný příjem vzniklý přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle právní úpravy platné do konce r. 2022 tento bezúplatný příjem podléhal dani z příjmů. Přechodné ustanovení v bodě 4 reaguje na skutečnost, že v některých případech již uplynula doba omezující nakládání s nemovitou věcí uvedená v § 4a písm. q) bodě 2 a § 19b odst. 1 písm. g) bodě 2 zákona o daních z příjmů a došlo k převodu spoluvlastnického podílu z obce na poplatníka, případně již byla poplatníkem uhrazena daň z tohoto bezúplatného příjmu. Podle tohoto ustanovení se proto osvobození od daně použije i na příjem vzniklý v minulosti.

Osvobození lze tedy uplatnit i zpětně v dodatečném daňovém přiznání za již skončená zdaňovací období, pokud ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně za tato zdaňovací období.

Osvobození odměny za výkon funkce člena volební komise

Podle § 6 odst. 9 nového písmene w) se od daně osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

Podle výše uvedeného ustanovení se od daně z příjmů osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Tato odměna je funkčním požitkem podle § 6 odst. 10 písm. b) zákona, a tudíž příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona.

Nárok na tuto odměnu členů volebních komisí je upraven následujícími zákony:

•    zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

•    zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon
o volbě prezidenta republiky).

Mimořádné odpisy hmotného majetku

Podle § 30a odst. 1 zákona hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. 12. 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Podle § 30a odst. 2 hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

Zákon rozšiřuje možnost využít mimořádné odpisy na uvedený hmotný majetek pořízený až do 31. prosince 2023.

Přechodné ustanovení č. 8 zákona č. 366/2022 Sb. stanoví, že na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pořízený od 1. ledna 2022 lze od 1. ledna 2022 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uvedené přechodné ustanovení umožňuje, že i hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 pořízený v r. 2022 lze již v r. 2022 odpisovat v souladu s § 30a zákona. Záleží na rozhodnutí poplatníka, jak bude daný majetek odpisovat.

Minimální výše daně

Podle § 38b zákona se daň nebo penále nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.

Nejedná-li se o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo o příjem, z něhož je srážena záloha na daň z příjmů, upravuje § 38b zákona, vedle minimální výše daně nebo penále pro jejich předepsání a placení, také minimální výši zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro předepsání daně a vznik povinnosti zaplatit daň. Tato částka se počínaje r. 2023 zvyšuje na 50 000 Kč (minimální výše zdanitelných příjmů do r. 2022 činila 15 000 Kč).

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Podle § 38g odst. 1 zákona daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Počínaje r. 2023 se zvyšuje minimální roční výše zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání. Do r. 2022 činila tato částka 15 000 Kč. 

Podle § 38g odst. 2 zákona daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč.

Počínaje r. 2023 zákon zvyšuje minimální výši příjmů poplatníka daně z příjmů FO s příjmy ze závislé činnosti jakožto jednu z podmínek, za kterých tento poplatník daně z příjmů FO není povinen podávat daňové přiznání. Do r. 2022 činila tato částka 6 000 Kč. 

Ing. Eva Sedláková