Daně v praxi

 

3.1   Daně z příjmů

Daně z příjmů

179. Bezúročná zápůjčka poskytnutá zaměstnavatelem

Společník (zároveň zaměstnanec) si půjčil od společnosti, ve které je zároveň jednatelem (bez odměny), 600 000 Kč.

Jak bude dané posuzováno? Je nutné sjednat úrok?

„Půjčku“ od roku 2014 přejmenoval nový občanský zákoník na „zápůjčku“ – viz § 2390 a následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Přičemž i nadále se jedná o dočasné přenechání tzv. zastupitelné věci, obvykle peněz. Dříve či později totiž musí být zápůjčka vydlužitelem (společník s. r. o.) vrácena jejímu zapůjčiteli (s. r. o.), ledaže by tento dluh společník případně započetl na úhradu svého dalšího (vyššího) peněžitého vkladu do základního kapitálu dotyčné s. r. o. Takže zápůjčku nelze a priori považovat za variantu trvalého odčerpání peněz ze s. r. o., případně jen při splnění dalších navazujících a poměrně náročných právních kroků. Odměna či jiný příjem společníka i jednatele s. r. o. za práci pro danou obchodní korporaci, resp. za výkon funkce, anebo plynoucí v souvislosti s ní, spadá mezi příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1, 2 a 3 ZDP. Přičemž tímto příjmem se rozumí také částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je jejich „cena obvyklá“. Což je právě případ bezúročné zápůjčky poskytnuté „zaměstnavatelem“ (s. r. o.) jejímu společníkovi nebo jednateli – kteří jsou pro účely daní z příjmů považováni za „zaměstnance“. Jedná se bezesporu o významný zaměstnanecký benefit, díky kterému dotyčnému „zaměstnanci“ (jednateli, společníkovi s. r. o.) vzniká majetkový prospěch v podobě fiktivní úspory úroků, které by jinak musel coby „cenu obvyklou“ za obdobnou zápůjčku platit např. bance.

Do konce roku 2013 toto majetkové zvýhodnění dlužníka – potenciální úspora výdajů za úroky – bylo obecně bráno jako majetkový prospěch, který byl předmětem daně darovací. Výjimkou ale byl právě příjem související s výkonem závislé činnosti alias zaměstnáním, který byl předmětem daně z příjmů, od níž bylo osvobozeno úrokové zvýhodnění zaměstnance z bezúročných nebo nízkoúročených půjček až do výše jistin 100 000 Kč na bytové účely, jinak 20 000 Kč, resp. u zaměstnance postiženého živelní pohromou 10x více.

V roce 2014 se daňové posouzení bezúročných zápůjček – včetně zaměstnaneckých – zásadně změnilo. Mohlo za to začlenění předmětu zrušené daně darovací do daní z příjmů. Podle § 3 odst. 4 písm. j) bodu 1 a § 18 odst. 2 písm. f) bodu 1 ZDP ve znění pro rok 2014 ale předmětem daní z příjmů fyzických ani právnických osob nebyl majetkový prospěch vydlužitele (dlužníka) při bezúročné zápůjčce, a to zcela bez omezení. Což platilo bez výjimky i pro zaměstnance, takže bylo jako nadbytečné zrušeno výše zmíněné speciální osvobození. Takto široce pojatá nezdanitelná výjimka se finanční správě nelíbila, proto došlo k úpravě daňového režimu. Čemuž je třeba v našich končinách správně rozumět tak, že se pro poplatníky situace zhoršila.

Od roku 2015 se tento majetkový prospěch stal předmětem daně z příjmů, většinou ale naštěstí ani nadále nebude zdaněn, protože bude osvobozen od daně. Nově je ovšem toto osvobození od daně v případě zaměstnanců dle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP omezeno na majetkový prospěch z bezúročných zápůjček do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Znalcům právní úpravy připomeňme, že se neuplatní výhodnější podmínky osvobození bezúplatných příjmů podle § 4a písm. m) ZDP, kde je (zjednodušeně řečeno) plně osvobozen majetkový prospěch dlužníka při bezúročné zápůjčce až do 100 000 Kč za rok – toto ustanovení se totiž nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti.

V dotazovaném případě je „zaměstnanci“ poskytnuta bezúročná zápůjčka, jejíž jistina (600 000 Kč) přesahuje od daně osvobozený limit (300 000 Kč). Proto je fiktivní úspora za jinak obvyklé úroky z obdobné komerční zápůjčky zdanitelným příjmem dotyčného zaměstnance ze závislé činnosti. A to nejpozději za prosinec každého roku do doby, než zůstatek zapůjčené jistiny zápůjčky neklesne pod osvobozený limit 300 000 Kč. Jelikož se jedná o příjem ze závislé činnosti, je jeho zdanění standardně úkolem „zaměstnavatele“ (s. r. o.). Bude postupováno obdobně jako při zdanění klasické mzdy za práci (tj. § 38h a následující ZDP), tedy s přihlédnutím k daňovému prohlášení učiněnému (podepsanému) daným zaměstnancem (§ 38k odst. 4 ZDP), v němž případně může nárokovat „osobní“ slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění na děti dle § 35c a § 35d ZDP.

180. Bezúročná zápůjčka zaměstnanci

ABC, s. r. o., poskytla jednateli (tj. zaměstnanci) v roce 2018 bezúročnou zápůjčku 400 000 Kč na 5 let. Tento majetkový prospěch „zaměstnance“ (dlužníka) představuje příjem plynoucí v souvislosti s jeho funkcí („zaměstnáním“) ve firmě ABC, s. r. o. (věřitel) – kdyby nebyl jejím zaměstnancem, tak by bezúročnou zápůjčku nedostal. Proto se v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jedná rovněž o příjem ze závislé činnosti, u něhož nelze využít výhodné osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky podle obecného § 4a písm. m) ZDP (tj. až 100 000 Kč fiktivní úspory na úrocích), ale „pouze“ méně výhodné speciální osvobození tohoto druhu majetkového prospěchu dle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP odpovídající jistině do úhrnné výše 300 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

U dotyčného „zaměstnance“ (jednatele) jistina zápůjčky převyšuje o 300 000 Kč zmíněný limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu. Proto bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti „jen“ odpovídající poměrná část (tj. polovina) fiktivní úspory na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od bank nebo kampeliček. Pro účely zdanění nadlimitního majetkového prospěchu (fiktivní úspory na úrocích) si musí mzdová účetní firmy ABC, s. r. o., dát tu práci a zjistit komerční nabídky místních bank a kampeliček u obdobné zápůjčky. Což je složité, protože možných typů zápůjček nepodnikatelům ve výši 600 000 Kč na 5 let je řada, přičemž se jejich úroky liší s ohledem na bonitu dlužníka, sjednaný režim splácení, zajištění, ručení třetí osobou atd. Ovšem hlavní problém, s nímž se mzdová účetní bude potýkat, je snaha většiny peněžních ústavů poskytovat individuální zápůjčky šité na míru, takže nebudou běžně dostupné údaje o konkrétním úroku, který by byl reálně požadován. Předpokládejme, že se správce daně spokojí s obecnými a základními nabídkami peněžních ústavů, které se dají zjistit na jejich internetových stránkách, případně osobně na pobočkách. Aktivní mzdová účetní ABC, s. r. o., takto např. odhalí, že srovnatelnou zápůjčku by jednateli poskytly tři místní peněžní ústavy, jejichž úroky se mírně liší: 5 %, 6 % a 7 %. Z nich prostým aritmetickým průměrem vypočte aktuální „obvyklý úrok“: (5 + 6 + 7) % / 3 = 6 %.

Protože majetkový prospěch z titulu částky jistiny do limitu 300 000 Kč zůstává osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti, stačí dopočítat jen zdanitelnou výši tohoto příjmu ze závislé činnosti z nadlimitní části jistiny. Obvyklý úrok 6 % z nadlimitní části jistiny 300 000 Kč činí 18 000 Kč za rok. Pokud by předmětná zápůjčka „zaměstnanci“ (jednateli), resp. její nadlimitní část, netrvala celý rok – např. by byla jistina poskytnuta až 1. 7. 2018 –, byl by tento zdanitelný majetkový prospěch poloviční (tj. 9 000 Kč) apod. Vypočtený „fiktivní“, leč zdanitelný majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky mzdová účetní zahrne do základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – tj. do zdanitelné i zpojistitelné mzdy – jednatele za prosinec 2018.

Řešení č. 179 až 180 zpracoval Ing. Martin Děrgel (XII/2018)

181. Sleva na manželku

Manžel si hodlá uplatnit slevu na manželku, která měla pouze nízký příjem ze závislé činnosti.

Zahrnuje se do limitu příjmů manželky mzda za prosinec vyplacená v lednu následujícího roku?

Obecně lze uvést, že příjmy vyplacené v lednu ovlivní výši příjmu za zdaňovací období, které tímto lednem začíná. Pokud se však jedná o příjem ze závislé činnosti, je v daném případě třeba postupovat podle § 5 odst. 4 zákona, který stanoví mimo jiné, že příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období.

 

Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že má-li manželka příjmy ze závislé činnosti, počítá se do zákonného ročního limitu 68 000 Kč i mzda vyplacená manželce za příslušné zdaňovací období do konce ledna roku následujícího.

182. Vlastní příjem manželky

Manžel si hodlá uplatnit slevu na manželku, která měla v lednu a únoru příjem ze závislé činnosti, od března příjem neměla, pečuje o děti.

Co se zahrnuje do příjmů manželky?

Do vlastního příjmu manželky se zahrnuje hrubá mzda, tj. skutečný příjem manželky ze závislé činnosti.

Superhrubá mzda je označení pro dílčí základ daně z příjmů podle § 6 zákona, tj. z příjmů ze závislé činnosti (jde o příjem ze závislé činnosti, tj. hrubou mzdu, zvýšený o sociální a zdravotní pojištění, které musí platit zaměstnavatel z titulu zaměstnávání osob).

183. Invalidní důchod pro účely slevy na dani

Poplatník pobírá invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

Která částka se započítává do limitu pro uplatnění slevy na manžela?

Invalidní důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve výčtu pro účely slevy na dani na druhého z manželů v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona uveden není, do vlastního příjmu druhého z manželů se tedy započítává, příspěvek na péči je ve výčtu výslovně uveden, do vlastního příjmu druhého z manželů se tedy nezapočítává.

184. Sleva na dani po ukončení školy

Dcera ukončila učební obor výučním listem v září (opakovala zkoušku). Na úřad práce se dostavila v říjnu.

Může otec uplatnit odpočet na dítě ještě za měsíc srpen?

Daňové zvýhodnění na dceru, která v září ukončila učební obor, může otec uplatnit po dobu, po kterou se jedná o vyživované dítě. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů v souladu s § 35c odst. 6 zákona považuje mimo jiné vlastní dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře. V daném případě se dcera soustavně připravuje na budoucí povolání ve středním stupni vzdělávání, které úspěšně ukončila výučním listem (jde o střední vzdělání s výučním listem v souladu s § 58 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se podle § 13 zákona o státní sociální podpoře považuje mimo jiné

–   doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána,

–   doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia.

Dobu školních prázdnin nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

–   dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle
§ 10,

–   dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Jestliže tedy dcera ukončila učební obor, získala výuční list, v září, do konce srpna nevykonávala po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, může si otec uplatnit daňové zvýhodnění na dceru ještě za měsíc srpen.

185. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Soud rozhodl, že nezletilé dítě je svěřeno do péče matky každý měsíc od 1. do 15. dne, ve druhé polovině měsíce pak otci.

Může si uplatnit slevu na dítě pouze matka?

Zákon v § 35c odst. 1 stanoví mimo jiné, že poplatník fyzická osoba při splnění zákonem stanovených podmínek má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. V daném případě soud nerozhodl, s kterým rodičem a kdy má dítě žít ve společně hospodařící domácnosti, ale rozhodl, kdy je dítě svěřeno do péče matky a kdy do péče otce.

Rodiče se musí pro účely uplatnění daňového zvýhodnění na dítě dohodnout, s kterým z nich bude dítě žít ve společně hospodařící domácnosti, a na základě této dohody si poté budou moci daňové zvýhodnění uplatnit.

186. Sleva na děti po rozvodu

Slevu na děti uplatňoval před rozvodem vždy manžel. V letošním roce byly soudem děti svěřeny do péče matky, otci bylo soudem stanoveno výživné. Z finančních důvodů však nadále bývalí manželé žijí ve společném bytě.

Může i nadále bývalý manžel slevu na děti uplatňovat?

Rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě je skutečnost, že toto dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Aby se jednalo o společně hospodařící domácnost pro účely daně z příjmů, musí být splněna jednak podmínka společného trvalého žití a dále pak podmínka společného uhrazování nákladů na potřeby členů společně hospodařící domácnosti. Trvalost společného žití je třeba posuzovat vzhledem k okolnostem, ze kterých musí být zřejmý úmysl společně trvale žít (nikoliv časově omezeně). Dalším předpokladem pro společně hospodařící domácnost je pak společné hospodaření s příjmy a společné uspokojování potřeb. Není-li úmyslem osob spolu trvale žít a nejsou společně uhrazovány náklady na jejich potřeby, tj. není společně hospodařeno s příjmy těchto osob, nemůže se jednat o společně hospodařící domácnost ve smyslu zákona o daních z příjmů, a to ani v případě, že tyto osoby bydlí v jednom bytě. Došlo-li v daném případě k rozvodu manželství, děti byly svěřeny do péče matky a otci bylo soudem stanoveno výživné, nelze dovozovat, že by otec žil s dětmi ve společně hospodařící domácnosti, neboť nelze dovozovat úmysl trvalého žití otce s dětmi, ani společné hospodaření s příjmy těchto osob (společné uhrazování nákladů na jejich potřeby), když otec hospodaří se svými příjmy odděleně od domácnosti matky a dětí, přičemž plní vyživovací povinnost k dětem formou placení výživného. Přitom není podstatné, zda otec bydlí ve stejném bytě jako matka s dětmi, či nikoliv.

Za výše uvedených okolností otec nevyživuje děti ve společně hospodařící domácnosti, tím není splněn základní předpoklad stanovený § 35c odst. 1 zákona pro uplatnění daňového zvýhodnění otcem jako poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.

187. Vyplacené odkupné a fiktivní příjmy

Manželka zrušila v letošním roce předčasně soukromé životní pojištění s tím, že jí bylo vyplaceno odbytné. Vzhledem k tomu, že si manželka v minulých letech uplatňovala nezdanitelnou část základu daně dle § 15 zákona v celkové výši
100 000 Kč, v letošním roce uvede v daňovém přiznání tyto příjmy jako příjem podle
§ 10 zákona.

Započítávají se vyplacené odkupné a fiktivní příjmy podle § 10 zákona do vlastního příjmu manželky?

V § 35ba zákona je taxativně uvedeno, co se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje. Nezdanitelná část základu daně z titulu zaplaceného soukromého životního pojištění podle § 15 zákona a následné zdanění uvedené částky jako příjem podle § 10 zákona při nesplnění zákonných podmínek zde uvedeno není.

Z uvedeného důvodu jde o částku, která se do vlastního příjmu manželky zahrnovat bude. Obdobně se postupuje i v případě odkupného, které je zdaněno zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona, i to se bude do příjmů manželky zahrnovat.

188. Studium při zaměstnání

Vyučený zaměstnanec ve věku 20 let studuje při zaměstnání dálkově střední průmyslovou školu.

Má zaměstnanec nárok na slevu na dani z příjmu jako student?

Podle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje mimo jiné studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činnost podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

 

Pokud je zaměstnanec, který dálkově studuje střední školu, výdělečně činný podle § 10 zákona o státní sociální podpoře, slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) si uplatnit nemůže.

189. Mateřská dovolená

Manželka byla v lednu a únoru na mateřské dovolené (pobírala celkem 2 x 3 000 Kč). Od března měla manželka příjem ze živnosti přesahující 68 000 Kč. Podle
§ 35ba odst. 3 byly na počátku měsíce ledna a února podmínky pro uplatnění nároku na slevu splněny.

Může si manžel uplatnit poměrnou část slevy na manželku na mateřské dovolené?

Slevu na dani manžel na manželku uplatnit nemůže. Zákon stanoví, že limit 68 000 Kč pro uplatnění slevy na manželku se počítá za celé zdaňovací období,
a nikoli měsíčně.

Ustanovení § 35ba odst. 3 zákona se v případě slevy na manželku vztahuje na případy, kdy např. ke sňatku dojde v průběhu zdaňovacího období, nebo na případy, kdy se manželé v průběhu roku rozvedou nebo některý zemře. V tomto případě by se poté musela při splnění zákonných podmínek sleva krátit.

190. Sleva na dani na bývalou manželku

Manželé se koncem srpna letošního roku rozvedli, rozsudek nabyl právní moci v průběhu září, od ledna do konce srpna žili ve společné domácnosti. Manželka neměla v tomto roce vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč.

Může si manžel v daňovém přiznání v tomto případě uplatnit slevu na bývalou manželku?

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona lze uplatnit slevu na dani na druhého z manželů žijícího s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč s výjimkou zákonem stanovených příjmů. Tuto skutečnost musí bývalý manžel prokázat.

Dále podle § 35ba odst. 3 zákona může poplatník uvedenou slevu na dani uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny, tj. v daném případě 9/12
z 24 840 Kč.

191. Sleva na dani u studenta

Student posledního ročníku vysoké školy pracoval ve firmě na dohodu o provedení práce, která byla sjednána na období od 1. ledna do 30. dubna, a poté mu byla odměna vyplacena jednorázově v dubnu po sražení zálohy. Tento student ukončil řádné studium v červnu a v září nastoupil ve firmě do pracovního poměru a pracuje zde i v současnosti.

Jakou slevu na dani lze studentovi odečíst od daně z titulu studia?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona lze uplatnit ve výši 335 Kč x počet měsíců, po které se poplatník soustavně připravoval na budoucí povolání podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud poplatník v červnu ukončil studium na vysoké škole a v červenci nevykonával výdělečnou činnost podle § 10 citovaného zákona o státní sociální podpoře, lze uplatnit slevu ve výši 335 x 7 = 2 345 Kč.

192. Sleva na dani na vyživované dítě

Dcera studuje vysokou školu, bydlí na vysokoškolské koleji s tím, že domů jezdí na víkend.

Může si jeden z rodičů na dceru uplatnit slevu na dani na vyživované dítě?

V případě, že rodiče dceru finančně podporují, tj. hospodaří s ní, žijí s dcerou ve společně hospodařící domácnosti a tedy slevu na dani na vyživované dítě uplatnit jeden z rodičů může.

Skutečnost, že dcera bydlí po dobu studia ve vysokoškolské koleji a domů jezdí
o víkendech, nemá na uplatnění slevy na vyživované dítě žádný dopad.

Řešení č. 181 až 192 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XII/2018)

3.2     DPH

193. Prověření postupu pro osvobození od DPH dle § 56

Firma postavila (zkolaudovala v 9/2014) řadový rodinný dům (ŘRD) pro sociální bydlení. Průběžně byl uplatňován plný nárok na odpočet DPH. Z důvodu nezískání kupce se firma rozhodla uvedený dům od 10/2014 pronajmout fyzické osobě (osvobozené plnění dle § 56), zařadila ŘRD do majetku a vždy ke konci roku prováděla poměrnou úpravu odpočtu dle § 78. V 9/2017 firma prodala ŘRD včetně podílu na pozemku pod stavbou a přilehlých pozemků (tvoří funkční celek se stavbou) bez DPH (dodání vybrané nemovité věci dle § 56 odst. 3 zákona o DPH) a provedla jednorázovou (konečnou) úpravu odpočtu dle § 78d. Bylo postupováno dle obdobného obchodního případu z předchozích let. V současné době se o toto plnění zajímá finanční úřad (telefonická výzva). Chce doložit kolaudační souhlas.

Jaké je řešení dané situace?

Uvedený postup nebude skutečně v souladu s platným zněním zákona o DPH. Podle § 56 odst. 3 zákona o DPH je dodání stavby pevně spojené se zemí a také dodání pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou pevně spojenou se zemí, osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu či rozhodnutí. Uvedená lhůta 5 let platí od 1. 1. 2013, a to na základě novely zákona o DPH provedené zákonem č. 502/2012 Sb., tj. pro stavby kolaudované po tomto datu. Podle bodu 3 přechodných ustanovení k této novele zákona o DPH se u převodu staveb nabytých před účinností této novely, tj. před 1. 1. 2013, použila pro uplatnění osvobození od daně dříve platná lhůta kratší 3 let. Pro aplikaci uvedeného přechodného ustanovení však nebyly v uvedeném případě splněny podmínky. Převod stavby rodinného domu včetně pozemku, který s ním tvoří funkční celek, byl uskutečněn v roce 2017 ve lhůtě 5 let od první kolaudace provedené v roce 2014, a proto u něho nelze uplatnit osvobození od daně podle § 56 odst. 3 zákona o DPH, ale režim zdanění příslušnou sazbou daně 15 % nebo 21 %, podle toho, zda se jedná o stavbu pro sociální bydlení, či nikoliv.

V návaznosti na to nevznikl při tomto prodeji zákonný důvod k úpravě odpočtu daně podle § 78d zákona o DPH, protože plátce uplatňoval při pořízení stavby plný nárok na odpočet daně a při prodeji mu vznikala povinnost přiznat daň na výstupu. Tuto chybu může plátce opravit podáním dodatečného daňového přiznání, jinak mu hrozí při daňové kontrole ze strany správce daně doměření daně, včetně příslušných sankcí.

Ing. Václav Benda (XII/2018)

194. Změna zdaňovacího období

Podnikatel provozuje firmu X, vede daňovou evidenci a doposud je čtvrtletní plátce DPH. Ve třetím čtvrtletí v září 2018 překročil tržbami 10 milionů Kč.

V souhrnném hlášení (SH) při přepočtu tržeb za dopravu v eurech na Kč dochází k neúplným číslům za desetinou čárkou, např.: 230 eur x 25,8650 Kč = 5 948,95 Kč; 236 eur x 25,8650 Kč = 6 104,14 Kč.

Od kdy musím být podnikatel měsíční plátce DPH? Jak se správně v SH vykazuje?

Změna zdaňovacího období se provede až od následujícího kalendářního roku, a to tak, že v daňovém přiznání za čtvrté čtvrtletí se uvede kód M a od ledna se bude podávat daňové přiznání měsíčně. Uvedení kódu za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku nahrazuje oznámení o změně zdaňovacího období. Jestliže není daňové přiznání podáno do 31. 1. příslušného kalendářního roku, plátce změnu zdaňovacího období oznámí správci daně jiným způsobem.

Pokud jde o vyplňování kontrolního hlášení, plátce má povinnost jak do daňového přiznání, tak i do kontrolního hlášení uvést plnění v české měně.

 

Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Hodnota plnění se uvádí dle jednotlivých daňových dokladů. Pokud jde o zaokrouhlování, stanoví § 37 ZDPH, že vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny, a to tím způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč na celou korunu dolů.

195. Náležitosti daňového dokladu

Firma – s. r. o., plátce DPH – vystaví fakturu za odběr zboží v tuzemsku na částku 120 000 Kč – platba v hotovosti. Odběratel – fyzická osoba nepodnikající – si nepřeje být na faktuře uvedena z důvodu GDPR (nedal souhlas s uvedením jména a adresy).

Může být faktura nad 10 000 Kč vystavena, aniž by tam byl uveden odběratel?

Jak vyplývá z ustanovení § 28 ZDPH plátce nemá povinnost vystavit daňový doklad, pokud se jedná o fyzickou osobu nepovinnou k dani.

Pokud tedy kupující není podnikatelem, nejedná se o osobu povinnou k dani, tudíž plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění vůči takovýmto osobám, není povinen vystavovat daňový doklad s náležitostmi podle § 29 ZDPH.

Řešení č. 194 až 195 zpracoval Ing. Jiří Nigrin (XII/2018)

196. Nárok na odpočet daně po uplynutí lhůty

Daňová poplatnice v listopadu obdržela daňový doklad z ledna 2018 na telefonní přístroj v ceně 11 600 Kč + DPH. Není jasné, zda je možné tento uplatnit v daňovém a kontrolním hlášení za IV. čtvrtletí 2018 nebo zda může dát doklad vč. DPH do účetnictví – daňové náklady.

Jaké je řešení daného případu?

Podle § 73 odst. 3 zákona o DPH nelze nárok na odpočet daně uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém mohl být nárok na odpočet uplatněn nejdříve. Podle § 72 odst. 3 zákona o DPH vzniká plátci nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Podle § 73 odst. 2 zákona o DPH je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle § 73 odst. 1 zákona o DPH. Z tohoto odstavce vyplývá, že při odpočtu daně, kterou vůči plátci uplatnil jiný plátce, musí mít plátce v držení daňový doklad.

 

V uvedeném případě to znamená, že při pořízení telefonního přístroje mohl být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně nejdříve v daňovém přiznání za I. čtvrtletí 2018, pokud od dodavatele obdržel daňový doklad do 31. 3. 2018. Uplatnění odpočtu daně v daňovém přiznání za IV. čtvrtletí 2018 je z časového hlediska v souladu se zákonem o DPH, protože nárok bude uplatněn ve lhůtě stanovené v § 73 odst. 3 zákona o DPH.

197. Převod pojistného kmene

Společnost NOMI 02 s.r.o. je pojišťovací makléřská společnost, která je dle § 55 zákona č. 234/2004 Sb., o DPH, od daně osvobozena. Od daně je mj. osvobozeno poskytování zajištění a zprostředkování pojištění a služby s tímto související, poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění. Jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel spravuje společnost NOMI 02 s.r.o. mj. „kmen pojišťovacích smluv“, na základě uzavřené smlouvy s příslušnou pojišťovací makléřskou společností. Nyní chce společnost NOMI 02 s.r.o. převést za úplatu správu pojistného kmene na tuto makléřskou společnost, která má zájem převáděný pojistný kmen spravovat. Vzhledem k tomu, že jde o úplatu v mil. Kč, není jasné, zda se v tomto případě nestane společnost plátcem DPH.

Jak správně postupovat v daném případě?

Převod pojistného kmene za úplatu je poskytnutí služby, na kterou se nevztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, a proto úplata za tuto službu vstupuje osobě povinné k dani, která převod provádí, do obratu. Osoba povinná k dani se podle § 6 zákona o DPH stane plátcem, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně. Uskutečňuje-li tedy osoba povinná k dani pouze pojišťovací činnosti, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 55 zákona o DPH, plátcem se nestane, i když úplaty za tuto činnost do jejího obratu za stanovených podmínek vstupují, jak vyplývá z § 4a odst. 1 písm. c) zákona o DPH.

Pokud osoba povinná k dani v souvislosti s převodem pojistného kmene překročí limit obratu, stane se podle § 6 odst. 2 zákona o DPH plátcem, a to od prvního druhého měsíce, který následuje po měsíci, v němž překročila limit obratu. Pokud bude jako plátce vykonávat pouze pojišťovací činnosti, může požádat o zrušení registrace plátce, a to za podmínek uvedených v 106b zákona o DPH.

Řešení č. 196 až 197 zpracoval Ing. Václav Benda (XII/2018)

198. Uplatnění odpočtu DPH

Podnikatel, plátce DPH, přinesl k zaúčtování paragon – daňový doklad – za nákup notebooku v celkové výši 10 947 Kč. Na paragonu je uvedena cena notebooku s příslušenstvím podléhající DPH 21 % 9 809,70 Kč a cena pojištění notebooku se sazbou DPH 0 % 1 137,30 Kč. Na paragonu nejsou prodejcem uvedeny údaje odběratele (adresa, IČ a DIČ). Podnikatel označil tento paragon svým razítkem, kde tyto údaje jsou uvedeny, a požaduje doklad zaúčtovat s odpočtem DPH.

Může si podnikatel uplatnit odpočet DPH?

Náležitosti daňového dokladu stanoví § 29 ZDPH, kde je mimo jiné uvedeno, že musí obsahovat mimo jiné také

c)  označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, a

d)  DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.

Zjednodušený daňový doklad lze vystavit v případě, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč. Tato částka se rozumí včetně daně. Nárok na odpočet daně může plátce provést za podmínek uvedených v § 72 a § 73 ZDPH.

Skutečnost, že daňový doklad nemá všechny předepsané náležitosti, však ještě neznamená, že by plátce – příjemce zdanitelného plnění – nemohl uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu. ZDPH v § 73 odst. 5 uvádí: „Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.“ Pro uznání nároku na odpočet tedy stačí prokázat, že zdanitelné plnění se skutečně uskutečnilo. Přesto bych doporučoval požádat dodavatele o vystavení úplného řádného daňového dokladu.

Ing. Jiří Nigrin (XII/2018)

3.3     Automobil v podnikání

199. Odpisování osobního automobilu

Podnikatel zakoupil v roce 2018 nový osobní automobil o vstupní ceně 500 000 Kč a zařadil jej do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 5 let. V roce 2018 uplatňuje podnikatel skutečné výdaje a chce s ohledem na dosažený vyšší základ daně pomocí daňových odpisů optimalizovat svou daňovou povinnost.

Jaký je vhodný způsob odpisování automobilu?

Odpisování rovnoměrným způsobem

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2018	500 000 x 11 : 100 = 55 000
2019 až 2022	500 000 x 22,25 : 100 = 111 250

 

 

Odpisování zrychleným způsobem

Zdaňovací období	Uplatnění daňových odpisů v Kč
2018	500 000 : 5 = 100 000
2019	2 x 400 000 : (6 – 1) = 160 000
2020	2 x 240 000 : (6 – 2) = 120 000
2021	2 x 120 000 : (6 – 3) = 80 000
2022	2 x 40 000 : (6 – 4) = 40 000

 

Zatímco při zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis nově pořízeného hmotného majetku v roce 2018 ve výši 55 000 Kč, při zvolení zrychlených odpisů si může uplatnit 100 000 Kč. Tím ušetří na dani z příjmů 6 750 Kč.

200. Odpisování nákladního automobilu

Podnikatel podnikající ve stavební výrobě zakoupil v roce 2018 nákladní automobil o vstupní ceně 800 000 Kč a zařadil jej do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 5 let. V roce 2018 uplatňuje podnikatel skutečné výdaje a chce pomocí daňových odpisů optimalizovat svou daňovou povinnost.

Jak má podnikatel postupovat při odpisování nákladního automobilu?

Odpisování rovnoměrným způsobem

(postup dle § 31 odst. 1 písm. d) ZDP – v 1. roce odpisování bude použita zvýšená roční odpisová sazba o 10 %)

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2018	800 000 x 21 : 100 = 168 000
2019 až 2022	800 000 x 19,75 : 100 = 158 000

 

Odpisování zrychleným způsobem

(postup dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP – v 1. roce odpisování bude odpis zvýšen o 10 % vstupní ceny)

Zdaňovací období	Uplatnění daňových odpisů v Kč
2018	800 000 : 5 = 160 000 + 10 % vstupní ceny 80 000, celkem uplatněn odpis 240 000
2019	2 x 560 000 : (6 – 1) = 224 000
2020	2 x 336 000 : (6 – 2) = 168 000
2021	2 x 168 000 : (6 – 3) = 112 000
2022	2 x 56 000 : (6 – 4) = 56 000

 

Zatímco při zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis nově pořízeného hmotného majetku v roce 2018 ve výši 168 000 Kč, při zvolení zrychlených odpisů si může uplatnit 240 000 Kč. Tím ušetří na platbě daně z příjmů 10 800 Kč.

201. Odpisování traktoru

Zemědělský podnikatel si pořídil v roce 2018 jako první odpisovatel traktor zařazený v klasifikaci produkce CZ-CPA 28.30 o vstupní ceně 680 000 Kč. Zařadil jej do druhé skupiny odpisování a zahájil odpisování rovnoměrným způsobem. Poplatník splňuje podmínku pro uplatnění zvýšené roční odpisové sazby o 20 % v prvním roce odpisování tohoto hmotného majetku ve smyslu znění § 31 odst. 2 ZDP a poplatník toto zvýšení odpisu uplatní.

Jak má podnikatel správně postupovat při odpisování traktoru?

Podnikatel uplatní roční odpisovou sazbu dle § 31 odst. 1 písm. b) ZDP.

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2018	680 000 x 31 : 100 = 210 800
2019 až 2022	680 000 x 17,25 : 100 = 117 300

 

V daném případě poplatník zvýší daňový odpis v 1. roce odpisování oproti postupu dle tabulky uvedené pod písmenem a) k § 31 odst. 1 ZDP o 136 000 Kč. O tuto částku dojde ke snížení základu daně za zdaňovací období 2018 oproti postupu, kdy by poplatník nevyužil možnosti zvýšit odpis v 1. roce odpisování. Dosáhne tak úspory na dani 20 400 Kč.

202. Zrychlené odpisování automobilu

Podnikatel v roce 2017 zakoupil nákladní automobil v pořizovací ceně 700 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Zvolil zrychlené odpisování automobilu s využitím zvýšení odpisu v roce 2017 o 10 % vstupní ceny dle § 32 odst. 2 písm. a) ZDP. Jiný odpisovaný hmotný majetek poplatník nevlastní. Poplatník vede daňovou evidenci a dosáhne za rok 2018 následujících zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů bez uplatnění odpisů:

Údaj	2018
Příjmy	1 719 000 Kč
Výdaje (bez odpisů)	1 450 000 Kč
Základ daně (bez odpisů)	269 000 Kč

 

Poplatník uplatňuje za zdaňovací období 2018 odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření v maximálně možné výši 24 000 Kč, odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění v maximální výši 24 000 Kč a odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru poskytnutého na zajištění bydlení ve výši 43 500 Kč. Dále hodlá uplatnit odpočet daru fotbalovému oddílu ve výši 25 000 Kč, který poskytl na základě uzavřené darovací smlouvy. Uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak má poplatník postupovat při zrychleném odpisování automobilu?

V jednotlivých zdaňovacích obdobích může poplatník uplatnit následující daňové odpisy automobilu:

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
1. rok	700 000 : 5 + 700 000 x 0,1 = 210 000
2. rok	2 x 490 000 : (6 – 1) = 196 000
3. rok	2 x 294 000 : (6 – 2) = 147 000
4. rok	2 x 147 000 : (6 – 3) = 98 000
5. rok	2 x 49 000 : (6 – 4) = 49 000

 

Rozhodnutí o uplatnění odpisů ve zdaňovacím období 2018:

Ze základu daně 269 000 Kč (bez zahrnutí odpisu z nákladního automobilu) uplatní fyzická osoba následující odpočty:

–   odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření 24 000 Kč

–   odpočet pojistného na životní pojištění 24 000 Kč

–   odpočet daru 25 000 Kč

–   odpočet úroků z hypotečního úvěru 43 500 Kč.

 

Základ daně

po odpočtech       152 500 Kč

Daň z příjmů          22 875 Kč

Základní sleva

na dani na poplatníka 24 840 Kč

Výsledná daň                  0 Kč

V případě, že by byl v roce 2018 uplatněn daňový odpis ve výši 196 000 Kč (2. rok odpisování), poplatník by dosáhl základu daně ve výši 73 000 Kč, který by neumožnil uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně ani základní slevu na poplatníka. Pro fyzickou osobu je proto jednoznačně výhodné ve zdaňovacím období 2018 přerušit odpisování nákladního automobilu. V následujícím zdaňovacím období 2019 uplatní poplatník odpis automobilu pro 2. rok odpisování, tj. částku 196 000 Kč.

Řešení č. 199 až 202 zpracoval Ing. Ivan Macháček (XII/2018)

203. Náhrady za používání motorových vozidel

Podnikatel – fyzická osoba (nákup a prodej aut) – jede do Německa pro zboží s osobním autem vlastním, nezahrnutým do majetku, a s přívěsem, který v majetku zahrnut má. Na oboje platí silniční daň. Podle § 157 odst. 4 ZP může být zaměstnanci, který použije vlastní osobní auto s přívěsem k pracovní cestě, počítána sazba základní náhrady 4 Kč/km zvýšená o 15 %, tj. na 4,60 Kč/km, + průměrná spotřeba PHM v Kč/km (v daném případě 2 Kč/km – nafta), tj. celkem 6,60 Kč/km.

Průměrná spotřeba PHM v Kč/km u nafty či benzinu je aritmetický průměr údajů o spotřebě v TP/100 x cena PHM (nafty či benzinu). Není jasné, jak je tomu u přestavby na LPG, když nejsou údaje o spotřebě v TP, a dále, jaká průměrná cena LPG se má započítat, když tato cena vyhlášena není; podle které průměrné ceny PHM účtuje podnikatel, když pro rok 2018 jsou průměrné ceny PHM vyhlášeny již ve 12/2017 a pak jiné v 1/2019; musí podnikatel čekat až na konec roku, nebo může použít ceny pro zaměstnance, vyhlášené od 1. 1. 2018 (v 12/2017).

Může si podnikatel uplatnit zvýšenou sazbu náhrady za používání motorových vozidel?

U vlastního automobilu – byť není zahrnut v obchodním majetku OSVČ – je možno jednoduše uplatňovat tzv. paušální výdaje na dopravu 5 000 Kč měsíčně, případně v krácené výši 4 000 Kč měsíčně. A to za podmínek § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“). Jestliže nejsou splněny podmínky pro uplatnění paušálních výdajů na dopravu anebo tyto poplatník (OSVČ) nechce využít, postupuje se ohledně provozních výloh na pracovní cesty vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 ZDP. Je tedy zejména potřeba vést prokazatelnou evidenci pracovních (služebních) cest a vynaložené výdaje hodnověrně prokázat. V případě použití vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka lze takto daňově uplatnit výdaje ve výši sazby základní náhrady – a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů činí aktuálně tato mezní daňově uznatelná sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,00 Kč. A jak poplatník správně poznamenává, při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se tato sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvyšuje o 15 %, matematicky pak tedy vychází tato částka 4,6 Kč/km. Věcně je důvodem tohoto navýšení sazby základní náhrady skutečnost, že předmětný automobil s přívěsem má větší opotřebení a rovněž vyšší spotřebu pohonných hmot. Není podle mne podstatné, že jde o přívěs zahrnutý do obchodního majetku dotyčného podnikatele (OSVČ), nejedná se totiž o vyjádření opotřebení (amortizace) tohoto přívěsu, nýbrž jej tahajícího automobilu.

Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít ceny stanovené zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru, který je účinný v době konání cesty, pro rok 2018 vyhláška č. 463/2017 Sb. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. V případě pohonu na plyn zmíněná vyhláška nestanoví průměrné ceny paliva, nezbývá tedy, než aby poplatník (OSVČ) jeho cenu prokázal dokladem o pořízení v době konání cesty. Dodejme, že obdobná situace nastává rovněž u vozidel poháněných plynem CNG nebo u elektromobilů.

Ing. Martin Děrgel (XII/2018)

204. První odpisovatel nákladního automobilu

Podnikatel zakoupil v roce 2018 nový nákladní automobil o vstupní ceně 710 000 Kč. Automobil zařadil do druhé odpisové skupiny a zahájil odpisování zrychleným způsobem. Podnikatel uplatňuje výdaje ve skutečné výši a s ohledem na dosažený základ daně z příjmů za rok 2018 hledá možnosti optimalizace své daňové povinnosti.

Jak má první odpisovatel nákladního automobilu postupovat?

Pokud půjde o poplatníka, který je prvním odpisovatelem nákladního automobilu, může zvýšit odpis v 1. roce odpisování zrychleným způsobem o 10 % podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP.

Zdaňovací období	Uplatnění daňových odpisů v Kč
2018	710 000 : 5 = 142 000 + 10 % vstupní ceny 71 000, celkem uplatněn odpis 213 000
2019	2 x 497 000 : (6 – 1) = 198 800
2020	2 x 298 200 : (6 – 2) = 149 100
2021	2 x 149 100 : (6 – 3) = 99 400
2022	2 x 49 700 : (6 – 4) = 49 700

 

Při využití možnosti zvýšení odpisů zrychleným způsobem v 1. roce odpisování nákladního automobilu o 10 % sníží poplatník v daňovém přiznání za rok 2018 navíc základ daně o 71 000 Kč, což dělá úsporu na dani z příjmů 10 650 Kč.

205. Optimální varianta uplatnění daňového odpisu automobilu

Podnikatel od roku 2016 odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 420 000 Kč osobní automobil zařazený ve svém obchodním majetku. Jiný hmotný majetek v obchodním majetku poplatník nemá. Podnikatel vede daňovou evidenci a za zdaňovací období roku 2018 vyčíslí základ daně bez uplatnění daňových odpisů z automobilu ve výši 334 500 Kč. Za rok 2018 uplatňuje odpočet pojistného na doplňkové penzijní spoření 24 000 Kč a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění 24 000 Kč, dále pak odpočet poskytnutého daru místnímu hokejovému klubu ve výši 25 000 Kč splňující podmínky dle § 15 odst. 1 ZDP, základní slevu na dani na poplatníka a slevu za umístění dítěte v soukromé mateřské škole na základě potvrzení předškolního zařízení ve výši 10 800 Kč. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka u svého zaměstnavatele. Automobil využívá poplatník pouze pro podnikatelské účely.

Jaká je optimální varianta uplatnění daňového odpisu automobilu?

Hledejme optimální variantu uplatnění daňového odpisu automobilu za rok 2018, splňující podmínku, aby poplatník mohl v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 uplatnit všechny tři odpočty od základu daně, základní slevu na dani na poplatníka a slevu za umístění dítěte v plné výši.

•    varianta A – poplatník neuplatní daňové odpisy z automobilu

V této variantě po uplatnění odpočtu pojistného na doplňkové penzijní spoření, odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění a odpočtu daru vychází základ daně ve výši 261 500 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 39 225 Kč.

Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka a slevy za umístění dítěte v mateřské škole vychází daňová povinnost poplatníka 3 585 Kč.

•    varianta B – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v maximální výši

V této variantě uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis automobilu pro 3. rok daňového odpisování v maximální výši, tj. 420 000 Kč x 22,25 : 100 = 93 450 Kč. Jeho základ daně se tak sníží na 334 500 Kč – 93 450 Kč = 241 050 Kč. Po uplatnění veškerých odpočtů vychází základ daně ve výši 168 050 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 25 200 Kč. Poplatník si sice uplatní plnou výši základní slevy na poplatníka, ale ze slevy za umístění dítěte v mateřské škole si může uplatnit pouze 360 Kč. Zbytek neuplatněné slevy za umístění dítěte propadá.

•    varianta C – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v nižší roční sazbě, než je maximální sazba

Ukazatel	Údaj v Kč
Základ daně	334 500
Výše uplatněných odpisů	23 900
Základ daně po uplatnění odpisů	310 600
Odpočet příspěvků na penzijní spoření a na životní pojištění	48 000
Odpočet poskytnutého daru	25 000
Základ daně po odpočtech	237 600
Daň z příjmů	35 640
Základní sleva na dani na poplatníka	24 840
Sleva za umístění dítěte	10 800
Výsledná daň	0

 

V dané optimalizační variantě poplatník uplatní daňové odpisy automobilu ve výši 23 900 Kč za zdaňovací období roku 2018, tj. 5,69 % vstupní ceny. V této variantě uplatnění snížené výše odpisu automobilu poplatník využije plnou výši slevy za umístění dítěte.

Řešení č. 204 až 205 zpracoval Ing. Ivan Macháček (XII/2018)

3.4     Daňové výdaje

206. Uplatnění daňových výdajů k pohledávkám

V roce 2018 podnikatel uplatňuje výdaje paušálem. V roce 2019 bude uplatňovat výdaje ve skutečné výši, tedy v daňovém přiznání za r. 2018 zvýší základ daně o pohledávky podle § 23 odst. 8.

Jaké výdaje k takto zdaňovaným pohledávkám může podnikatel uplatnit?

Rozhodující pro uplatnění daňových výdajů k pohledávkám je skutečnost, kdy pohledávka vznikla. Pokud pohledávka vznikla ve zdaňovacím období, kdy podnikatel uplatňoval výdaje ve skutečné výši, mohl do daňových výdajů uplatnit i doložené výdaje spojené se vznikem předmětné pohledávky. V případě, že pohledávka vznikla ve zdaňovacím období, kdy podnikatel uplatňuje výdaje paušální částkou, odečte paušální výdaje od pohledávky v okamžiku, kdy mu bude zaplacena. Pokud však pohledávky vznikly ve zdaňovacím období, kdy podnikatel uplatňoval výdaje paušální částkou, a podnikatel přejde na uplatňování výdajů ve skutečné vynaložené výši, musí základ daně o hodnotu pohledávek zvýšit v souladu s § 23 odst. 8 zákona a již k příslušným pohledávkám výdaje uplatnit nemůže.

 

Z tohoto důvodu zákon o daních z příjmů dává poplatníkům možnost se rozhodnout, zda uplatní paušální výdaje nebo výdaje v doložené výši. Zákon nestanoví poplatníkům povinnost paušální výdaje uplatnit, pokud je to pro ně nevýhodné, je to na jejich uvážení. Uplatnění paušálních výdajů má za cíl snížení administrativní náročnosti poplatníkům, a nikoli zvýšení či snížení daně.

207. Paušální výdaje uplatnit podle převažujících příjmů

Poplatník měl v letošním roce příjmy z autorských honorářů za prodaný software, u nichž lze uplatnit výdaje paušální 40% částkou z dosažených příjmů, a současně i příjmy ze živnosti volné, kde uplatňuje výdaje 60% paušální částkou. Příjmy ze živnosti volné činí 95 % celkových příjmů.

Může poplatník paušální výdaje uplatnit podle převažujících příjmů, tj. ve výši 60 %?

Poplatník paušální výdaje podle druhu převažujících příjmů uplatnit nemůže. Poplatník musí vést přesnou evidenci příjmů ze živnosti volné, u kterých uplatní výdaje ve výši 60 % a evidenci příjmů z autorských honorářů, kde uplatní výdaje ve výši 40 %.

Druhá možnost je, že poplatník uplatní výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve skutečné prokázané výši.

Řešení č. 206 až 207 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2018)

208. Ubytovací služby hostujícím umělcům (hercům)

V divadle jsou dva pokoje – ubytovny –, kde jsou občas ubytováváni hosté – obvykle herce, kteří mají představení. Jedná se převážně o nahodilé ubytování. Ovšem oficiálně divadlo nemá vyřízený živnostenský list.

Jak postupovat v případě, kdy by chtěli koupit nové postele?

Bezpečný manuál pro poskytovatele ubytovacích služeb sepsalo Generální finanční ředitelství pod názvem „Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další)“ a lze jej dohledat na internetových stránkách Finanční správy. Obsáhlých 13 stran tohoto materiálu se věnuje účtování, dani z příjmů, DPH i EET… V dotazovaném případě ale zřejmě nepůjde o poskytnutí komerční ubytovací služby hostujícím umělcům (hercům), nýbrž pouze o zajištění materiálních podmínek pro jejich vystoupení. Obdobně jako třeba zajištění jejich odvozu z letiště či nádraží do divadla nelze a priori posuzovat jako poskytnutí přepravní služby. Obecně přitom platí, že jestliže je dohodnuta odměna za vystoupení umělce včetně naturálií – jako je ubytování, doprava a stravování –, pak i tyto nepeněžité příjmy představují zdanitelný příjem dotyčného umělce za jeho živé vystoupení. Nicméně ohledně těchto naturálií obvykle bývá praxe poněkud jiná, zpravidla se totiž smluvní strany (divadlo a hostující herec) dohodnou, že tyto výlohy související s divadelním vystoupením nebude hradit samotný umělec, ale divadlo, které jej pozvalo. V tom případě mají tyto výlohy charakter vedlejších výdajů nutných k zabezpečení činnosti dotyčného umělce a nejsou dohodnuty jako „naturální“ složka jeho odměny za umělecký výkon, pak se nejedná ani o zdanitelný příjem tohoto umělce, a tyto výlohy organizátora (divadla) ani nelze posuzovat jako ubytovací službu poskytovanou dotyčnému umělci. Naproti tomu, pokud by bylo – v praxi ale značně neobvykle – dohodnuto navýšení honoráře umělci o tyto jeho přímé výlohy, které si musí sám platit, pak by tato složka jeho naturální odměny standardně představovala jeho zdanitelný příjem a věcně by šlo o ubytovací službu poskytovanou divadlem tomuto hostujícímu herci – která je a priori úplatná. Což by ale pro obě strany představovalo zpravidla jen zbytečnou administrativu navíc, jelikož umělec by zcela přiro- zeně o tyto své naturální výlohy spojené s účinkováním v divadle (ubytování, přeprava atp.) jednoduše a oprávněně navýšil svůj honorář: Takže by příjem divadla za ubytovací služby byl eliminován stejným výdajem za část honoráře kryjící umělcovy vedlejší výlohy s jeho účinkováním, které musel navíc vynaložit za nocleh… Pro podrobnější vhled do této problematiky lze doporučit např. rozhodnutí Ústavního soudu č. j. II. ÚS 686/05.

 

U pořízení postele a dalších předmětů sloužících k přenocování hostujících umělců – případně pro přechodné ubytování vlastních zaměstnanců –, se pak jedná a priori o daňově uznatelné výdaje vynaložené na dosažení zdanitelných příjmů z titulu divadelního představení, v němž dotyčný herec vystupuje. A to jak v případě, že bude jeho nocleh v divadle představovat zajištění materiálních podmínek pro jeho vystoupení, tak půjde-li o výdělečnou ubytovací službu (k níž by samozřejmě již ale bylo zapotřebí opatřit si živnostenské oprávnění k provozování volné ohlašovací živnosti obor 55 – Ubytovací služby). Pouze v případě, že by pořizovací (vstupní) cena předmětné postele či jiného kusu nábytku (případně jeho uceleného souboru) přesáhla hodnotový limit 40 000 Kč, jednalo by se o tzv. (dlouhodobý) hmotný majetek, který by se promítl do daňových výdajů postupně formou ročních odpisů v souladu se standardními pravidly výpočtu daňových odpisů.

Ing. Martin Děrgel (XII/2018)

209. Úprava základu daně

Podnikatel uplatnil v r. 2017 výdaje ve skutečné výši, vedl daňovou evidenci, a protože chtěl v r. 2018 přejít na výdaje paušálem, zvýšil základ daně r. 2017 o hodnotu zásob a pohledávek a snížil o dluhy. V r. 2018, kdy uplatňuje výdaje paušálem, mu byly zaplaceny pohledávky, o které základ daně za loňský rok zvýšil.

Jak bude podnikatel u těchto příjmů postupovat?

Zákon o daních z příjmů pro daný případ v § 23 odst. 4 písm. d) stanoví mimo jiné, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka.

Podnikatel poznamená do evidence pohledávek, že pohledávka, o jejíž hodnotu základ daně v loňském roce zvýšil, mu byla uhrazena. Do zdanitelných příjmů pro stanovení výdajů paušálem již příslušný příjem zahrnovat nebude.

Ing. Eva Sedláková (XI/2018)

210. Opravné položky

Společnost s ručením omezeným eviduje tři pohledávky: Společnost A – 2  000 Kč se splatností 27. 4. 2015; Společnost A – 20 000 Kč se splatností 16. 10. 2015; Společnost B – 700 000 Kč se splatností 23. 8. 2015. Do roku 2017 se netvořily žádné opravné položky k pohledávkám (ani účetní, ani daňové).

U společnosti B dne 30. 9. 2016 pohledávku přihlásili do insolvenčního řízení, aktuálně je na tuto společnost prohlášený konkurs.

Je možné u společnosti A vytvořit zákonné (daňové) opravné položky v roce 2018 ve 100% výši? Jak postupovat u společnosti B?

Podle § 8c zákona o rezervách lze vytvořit opravnou položku až do výše 100 %, pokud rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč a od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců. Celková hodnota pohledávek vzniklých k témuž dlužníkovi, u něhož se uplatní tento postup, však nesmí přesáhnout za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 000 Kč. Tento postup lze uplatnit v případě, že se nepostupuje podle § 8 nebo § 8a. Ustanovení § 8 ZoR řeší opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. V těchto případech lze opravnou položku vytvořit až do výše rozvahové hodnoty nepromlčené pohledávky u pohledávek přihlášených do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny.

 

Pokud opravná položka nebyla vytvořena v uvedeném termínu podle tohoto ustanovení, lze vytvořit opravnou položku podle § 8a zákona, a to v závislosti na době, která uplynula od konce sjednané doby splatnosti, také až do výše 100 %, což se týká pohledávek, u nichž od konce sjednané doby splatnosti uplynulo více než 30 měsíců. Ve všech případech se jedná o opravné položky, jejichž tvorba je daňovým výdajem (nákladem). Opravné položky se zruší buď v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení (§ 8), nebo pokud pominou důvody pro jejich existenci, nebo pokud se pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, promlčela.

Ing. Jiří Nigrin (XII/2018)

211. Přerozdělení příjmů a výdajů

Manžel podniká jako OSVČ a na manželku jako spolupracující osobu přerozděluje část svých příjmů a výdajů. Ve společné domácnosti s nimi žije i syn, který je zaměstnán a má navíc vedle zaměstnání lukrativní vedlejší činnost. Na matku, která synovi s činností pomáhá, by chtěl přerozdělit také část svých příjmů a výdajů. Pro syna bude optimální vzhledem k nízkým výdajům uplatňovat paušální výdaje ve výši 60 % ze svých evidovaných příjmů.

Jaké je správné řešení daného případu?

Zákon o daních z příjmů umožňuje, aby i syn rozdělil příjmy a výdaje na spolupracující matku. Na matku může rozdělit maximálně 30 % příjmů a výdajů s tím, že částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, může činit za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

V daném případě není rozhodující, že syn uplatní výdaje paušální částkou. Na matku poté rozdělí výdaje, které uplatní paušální 60% částkou z dosažených příjmů, maximálně 600 000 Kč v daném roce.

 

212. Výdaje k příjmům z nájmu dvou domů

Majitel dvou nájemních domů bude v letošním roce jeden z domů opravovat. Výdaje na opravu budou značné, takže uplatní výdaje ve skutečné doložené výši. Druhý dům opravovat nebude, a tak by paušální výdaje k příjmům z pronájmu tohoto domu byly výhodnější.

Může pronajímatel uplatnit výdaje k příjmům z nájmu dvou domů v jednom roce rozdílným způsobem?

Pronajímatel nemůže v jednom roce kombinovat k příjmům z nájmu jednoho domu výdaje ve skutečné doložené výši a k příjmům z nájmu dalšího domu výdaje paušální částkou z dosažených příjmů.

V souladu s § 9 odst. 4 zákona jsou v částce paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu. Pronajímatel si musí vybrat, jaký způsob uplatňování daňových výdajů je pro něho v daném roce výhodnější.

213. Prodej nemovitosti – chalupy

Matka v roce 2017 darovala svým dvěma dcerám nemovitost – chalupu. Matka je nemohoucí – v trvalé péči –, dcery pobírají příspěvek na péči. Nemovitost dcery v roce 2018 prodaly. Dcery v nemovitosti s matkou nebydlely.

Kdo a z jaké ceny podává daňové přiznání fyzických osob za rok 2018?

Příjem z prodeje nemovité věci – chalupy –, který není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, musí do daňového přiznání uvést vlastník, resp. spoluvlastníci, pokud dcery mají předmětnou chalupu ve spoluvlastnictví, a to jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Jedná se o skutečně přijatou částku z prodeje.

Daňovým výdajem bude cena chalupy ke dni nabytí, tj. v r. 2017, kdy ji nabyly darem. Tuto cenu je třeba stanovit podle oceňovacího předpisu, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

 

214. Výdaje spojené s úhradou dluhu

Podnikatel uplatňoval v roce 2016 a 2017 výdaje paušálem, v roce 2018 bude uplatňovat výdaje skutečné. V roce 2016 měl uzavřenu smlouvu, kterou ale v r. 2017 porušil. Z toho důvodu byla stanovena smluvní pokuta 200 000 Kč s tím, že podnikatel podepsal uznání dluhu. V roce 2017 se obě strany dohodly a pokuta byla snížena na 150 000 Kč. Tato pokuta byla v roce 2018 uhrazena.

Je částka 150 000 Kč daňovým výdajem?

V souladu s § 25 odst. 1 písm. zd) zákona jde o výdaj nedaňový. Citované ustanovení stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona, tj. paušálem.

Řešení č. 211 až 214 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2018)

 

K rubrice Daně v praxi jsme uveřejnili:

•    Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.)
– Zákony IA/2019

•    Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (č. 500/2002 Sb.) – Zákony IB/2019

•    Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (č. 90/2012 Sb.), nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) – Zákony IIA/2019

•    Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), nařízení vlády o minimální mzdě (č. 567/2006 Sb.) – Zákony IIIA/2019

•    Daň z příjmů (příklady problematických okruhů) – Poradce 1/2019

•    Ukončení podnikání osoby samostatně výdělečně činné – PaM 2/2019

•    Úprava odpočtu DPH a vypořádací koeficient – Poradce 2/2019

•    Ukončení (přerušení) činnosti a daň z příjmů, DPH u digitálních služeb – DaÚ 3/2019

•    Daňové a mzdové zákony, 100 otázek a odpovědí – daně z příjmů, Daňové a nedaňové výdaje 2019, Kontrola podnikání – odborné tematické publikace