Daně v praxi

 

4.1       Daně z příjmů

Daně z příjmů

 

471. Bezúročná smlouva o zápůjčce

Babička zapůjčí v červnu 2019 svému vnukovi na dobu 5 let částku 1 000 000 Kč a uzavře s ním bezúročnou smlouvu o zápůjčce. Tuto částku následně použije syn na rozjezd svého živnostenského podnikání.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Dle znění § 4a písm. m) bod 1 ZDP je na straně syna vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, a to bez ohledu na výši bezúročné zápůjčky.

Babička a vnuk sice patří mezi spojené osoby (jedná se o osoby blízké), ale ve smyslu znění § 23 odst. 7 ZDP se toto ustanovení o obvyklé ceně nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroku z úvěrového finančního nástroje (v našem případě smlouva o zápůjčce) je nižší, než je cena obvyklá, a věřitelem je poplatník daně z příjmů fyzických osob. Na straně babičky (zapůjčitele) tak není nutno zkoumat cenu obvyklou.

472. Příjem z majetkového prospěchu

Společnost s r. o. zapůjčila v lednu 2019 synovi svého jediného společníka na dobu 3 let částku 1 500 000 Kč na základě uzavřené bezúročné smlouvy o zápůjčce. Tuto částku použije dotyčný k řešení své finanční situace v rámci svého podnikání.

Jak postupovat v daném případě z pohledu daně z příjmů?

Dle znění § 4a písm. m) bod 4 ZDP je od daně z příjmů osvobozen u vydlužitele při bezúročné zápůjčce příjem z majetkového prospěchu od téhož poplatníka nepřesahující ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Fyzická osoba si musí spočítat vzniklý majetkový prospěch za rok 2019 z titulu „odpuštěného“ úroku. Předpokládejme, že bude fyzická osoba počítat s obvyklým úrokem v bance z úvěru ve výši 6 %, takže vzniklý majetkový prospěch za rok 2019 dosáhne výše 90 000 Kč a je od daně z příjmů osvobozen z titulu nepřekročení limitu 100 000 Kč.

 

Pokud by však při daňové kontrole u poplatníka správce daně zjistil, že obvyklý úrok v bance činil v příslušném zdaňovacím období a při výši poskytnutých peněžních prostředků 7 % p. a., doměřil by poplatníkovi majetkový prospěch ve výši 105 000 Kč ke zdanění včetně příslušných sankcí. Proto je velmi důležité, aby si vydlužitel správně ověřil úrokovou míru pro posouzení vzniklého majetkového prospěchu z titulu „odpuštěného“ úroku u bezúročné zápůjčky od jiné osoby, než je uvedena v § 4a písm. m) bod 1 a bod 2 ZDP.

473. Dvě bezúročné zápůjčky

Zaměstnanec obdržel dvě bezúročné zápůjčky. První získal v dubnu 2019 ve výši 300 000 Kč od svého hlavního zaměstnavatele. Druhou získá v září 2019 ve výši 150 000 Kč od druhého zaměstnavatele, se kterým má rovněž uzavřen pracovní poměr.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že u téhož zaměstnavatele nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od obou zaměstnavatelů.

474. Překročení limitní výše pro osvobození od daně z příjmů

Zaměstnavatel poskytne dne 1. 6. 2019 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 300 000 Kč. Finanční prostředky použije zaměstnanec na opravu rodinného domu. Splácení zápůjčky je ve smlouvě sjednáno průběžně počínaje srpnem 2019 ve výši 10 000 Kč. Následně se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem a ten mu poskytne ještě druhou bezúročnou zápůjčku dne 1. 10. 2019, a to ve výši rovněž 300 000 Kč. V uzavřené smlouvě je sjednáno splácení této druhé zápůjčky počínaje lednem 2020 rovněž ve výši 10 000 Kč. U obou zápůjček zaměstnavatel použije pro rok 2019 obvyklý úrok ve výši 6 % p. a.

Jak postupovat v daném případě?

Jak vyplývá z následující tabulky, k překročení limitní výše pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dojde poprvé za měsíc říjen 2019.

Měsíc 2019	Jistina 1. smlouva	Jistina 2. smlouva	Jistiny celkem	Jistiny nad 300 000 Kč	Měsíční úrok (6 % p. a.)
Červen	300 000		300 000
Červenec	300 000		300 000
Srpen	290 000		290 000
Září	280 000		280 000
Říjen	270 000	300 000	570 000	270 000	1 350
Listopad	260 000	300 000	560 000	260 000	1 300
Prosinec	250 000	300 000	550 000	250 000	1 250

 

Zaměstnavatel ve výplatě za měsíc prosinec 2019 navýší hrubou mzdu zaměstnance pro výpočet zálohy na daň o nepeněžní příjem z titulu poskytnutí dvou bezúročných zápůjček o částku 3 900 Kč. Současně o tuto částku zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Řešení č. 471 až 474 zpracoval Ing. Ivan Macháček (III/2019)

475. Pestré, ale řešitelné důvody likvidace firmy

Pánové Adam, Bedřich a Cyril coby kamarádi ze školy před lety založili ABC, s. r. o. Po letech rychlého rozvoje a prosperity, kdy společníci řešili provozní problémy s nadhledem a rozumem, však přišla chudá léta a jejich první hádky o vině. Adam vyčítal společníkům, že firmu táhnou jen jeho technické nápady, zatímco ostatní se vezou. Podle Bedřicha byla na vině záplava administrativy, kterou pochopitelně musí zvládat hlavně on sám, neboť ostatní na ni kašlou. Svou osobitou diagnózu měl rovněž pan Cyril, podle něj Adam poskytl konkurenci výrobní plány, protože si tam už chystá teplé místečko, a Bedřich se hrabe jen v číslech a kašle na reálný byznys.

Jak postupovat při likvidaci firmy?

Ve skutečnosti ale společnost ABC, s. r. o., na tom nebyla nijak špatně, trpěla především neshodami společníků a jeden z jejích nových produktů se na trhu moc neujal. Naštvanost vedení přirozeně snížila i snažení zaměstnanců, kteří přestávali vidět „světlo na konci tunelu“. Naštěstí v jedné méně vypjaté chvíli na valné hromadě Cyril navrhnul odprodej problémové části závodu zabývající se nevalným novým produktem. To se dotklo tvůrce tohoto projektu – Adama –, který řekl, že to bude jen přes jeho mrtvolu. Čehož se zbylí dva společníci chytli a navrhli Adamovi velmi slušný vypořádací podíl za jeho odchod z firmy. Třetí razantní změnou byl příchod nového společníka z konkurenční firmy, kterému Adam s Bedřichem prodali část svých podílů v s. r. o.

Tímto vším citelně vzrostly tržní šance na nový comeback firmy ABC, s. r. o., kterou již nebylo nutno rušit a likvidovat. Sladěné a pozitivní vedení ozdravilo rovněž širší interní prostředí a zvýšilo loajalitu zaměstnanců.

Ing. Martin Děrgel (IV/2019)

476. Přechodné ubytování

Na straně zaměstnance je při splnění zákonných podmínek od daně z příjmů osvobozena hodnota přechodného ubytování do výše 3 500 Kč.

Postupuje se stejně i v případě jednatele společnosti s r. o., kterému byl poskytnut služební byt?

Příjem jednatele patří mezi příjmy podle § 6 odst. 1 písmena c) bodu 1 zákona, tj. odměny člena orgánu právnické osoby. Podle § 6 odst. 2 zákona poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále pro účely daní z příjmů označen jako „zaměstnanec“.

Vzhledem k výše uvedenému lze v případě poskytnutí služebního bytu jednateli společnosti s ručením omezeným za předpokladu splnění zákonných podmínek hodnotu přechodného ubytování do výše 3 500 Kč měsíčně od daně z příjmů osvobodit. Rozdíl mezi cenou obvyklou a částkou, která je od daně osvobozena, je nepeněžním příjmem jednatele, který se zdaňuje jako příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

477. Hypoteční úvěr

Zaměstnavatel si koupil na hypoteční úvěr byt využívaný pro přechodné ubytování zaměstnanců.

Je možné zařadit byt do hmotného majetku firmy a odpisy a úroky z hypotéky uplatnit do daňových výdajů?

Na straně zaměstnavatele jsou výdaje spojené s přechodným ubytováním jeho zaměstnanců výdaji daňovými, a to za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona, tj. bude-li se jednat o plnění plynoucí z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Zákon přitom nerozlišuje, zda jde o přechodné ubytování ve vlastním bytě zaměstnavatele, nebo v bytě najatém. Jedná-li se o byt vlastní, zařadí ho vlastník do hmotného majetku a zahájí jeho odpisování podle § 31 nebo 32 zákona, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným. Úroky z úvěru na koupi předmětného bytu budou výdajem daňovým. Pokud se jedná o zaměstnance, od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. i) zákona je osvobozena hodnota přechodného ubytování do výše 3 500 Kč měsíčně.

Bude-li příslušná částka nepeněžního příjmu vyšší, vznikne zaměstnanci zdanitelný nepeněžní příjem. Nepeněžní příjem zaměstnance se stanoví v souladu s § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, tj. cena zjištěná podle předpisů o oceňování, resp. cena obvyklá nájemného za obdobné prostory v daném místě a době. Činila-li by např. cena obvyklá nájemného za daný byt 4 100 Kč, bude zdanitelným příjmem zaměstnance částka 600 Kč.

478. Výdaje na přechodné ubytování zaměstnance

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona stanoví, že daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na práva zaměstnanců, tj. mimo jiné i výdaje na přechodné ubytování zaměstnance.

Vztahuje se dané ustanovení i na společníky a jednatele společnosti s r. o.?

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 1 písm. b) stanoví mimo jiné, že příjmem ze závislé činnosti je i příjem společníka společnosti s ručením omezeným. Příjem jednatele je příjmem podle § 6 odst. 1 písmeno c) bodu 1 zákona. Podle § 6 odst. 2 zákona poplatník s příjmy ze závislé činnosti je pro účely daní z příjmů označen jako „zaměstnanec“.

Z uvedených ustanovení zákona je zřejmé, že pro účely uplatnění uvedeného osvobození je jednatel i společník společnosti s ručením omezeným, který má příjmy podle § 6 odst. 1 zákona, zaměstnanec, a je tedy možné, v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona, uplatnit příslušné výdaje na přechodné ubytování do daňových výdajů společnosti s ručením omezeným.

 

479. Vyúčtování záloh na služby

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě poskytování přechodného ubytování v bytě. Nájemné včetně záloh na služby za byt platí zaměstnavatel ve výši 7 500 Kč měsíčně. Není jasné, jak postupovat v měsíci, kdy dojde k vyúčtování záloh na služby

a)  vyčíslením nedoplatku,

b)  vyčíslením přeplatku.

Jaké je řešení daného případu?

Na straně zaměstnavatele, který přechodné ubytování sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, budou výdaje spojené s nájmem bytu, včetně záloh na služby, výdajem daňovým v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona. Na straně zaměstnance bude částka 3 500 Kč od daně osvobozena, nadlimitní částka 4 000 Kč bude zdanitelným příjmem zaměstnance.

V měsíci, kdy zaměstnavatel uhradí z důvodu platby nedoplatku částku vyšší než 7 500 Kč (např. 8 500 Kč), bude na straně zaměstnance částka nad limit 3 500 Kč (tj. 5 000 Kč) zdanitelným příjmem. Obdobně v měsíci, kdy zaměstnavatel uhradí z důvodu platby přeplatku částku nižší než 7 500 Kč (např. 6 500 Kč), bude na straně zaměstnance částka nad limit 3 500 Kč (tj. 3 000 Kč) zdanitelným příjmem.

 

480. Nájemné na základě písemné dohody

Zaměstnanec si platí nájemné za byt při přechodném ubytování 3 500 Kč s tím, že na základě písemné dohody mu po předložení dokladu o zaplacení nájemného vždy zaměstnavatel nájemné proplatí.

Jak se v daném případě bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Dohodl-li se zaměstnavatel se zaměstnancem, že si přechodné ubytování bude platit sám zaměstnanec, nejedná se o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Na straně zaměstnance nelze osvobození podle § 6 odst. 9 písm. i) zákona uplatnit, není splněna zákonná podmínka formy nepeněžního plnění.

Částka 3 500 Kč od zaměstnavatele je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Na straně zaměstnavatele bude vyplacená částka za uhrazené nájemné zaměstnanci na základě písemné dohody daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona.

481. Přechodné ubytování v bytě

Zaměstnavatel písemně sjednal se zaměstnancem poskytování přechodného ubytování v bytě. Nájemné včetně služeb za byt platí zaměstnavatel ve výši 5 000 Kč měsíčně s tím, že zaměstnanec zaměstnavateli uhradí 1 000 Kč za služby.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Na straně zaměstnavatele, který přechodné ubytování písemně sjednal se zaměstnancem, je nájemné výdajem daňovým v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona. Částka 1 000 Kč od zaměstnance je zdanitelným příjmem zaměstnavatele.

Na straně zaměstnance je částka 3 500 od daně osvobozena, částka do limitu
4 000 Kč, tj. 500 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance.

482. Přechodné ubytování v ubytovně

Zaměstnavatel sjednal v pracovní smlouvě se zaměstnancem přechodné ubytování v ubytovně. Výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnance činí na straně zaměstnavatele, který je sám hradí, 4 000 Kč měsíčně.

Jak se postupuje z hlediska daně z příjmů?

Na straně zaměstnavatele, který přechodné ubytování sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, jsou výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnance výdajem daňovým v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona.

Na straně zaměstnance je částka 3 500 Kč od daně osvobozena, nadlimitní částka 500 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance.

483. Výdaje spojené s úhradou služeb

Zaměstnavatel sjednal v letošním roce se zaměstnancem v pracovní smlouvě přechodné ubytování v najatém bytě. Nájemné za byt bez spojených služeb platí zaměstnavatel ve výši 4 700 Kč. Služby si platí zaměstnanec sám s tím, že jednou za rok jsou mu vyúčtovány.

Jak se postupuje z hlediska daně z příjmů?

Na straně zaměstnavatele, který přechodné ubytování sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, budou výdaje spojené s nájemným výdajem daňovým v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona.

Na straně zaměstnance bude částka 3 500 od daně osvobozena, nadlimitní částka 1 200 Kč bude zdanitelným příjmem zaměstnance. Výdaje spojené s úhradou služeb, které si hradí sám zaměstnanec, nebudou na straně zaměstnavatele daňovým výdajem ani na straně zaměstnance zdanitelným příjmem.

484. Přechodné ubytování v rodinném domě

Zaměstnavatel sjednal v letošním roce se zaměstnancem v pracovní smlouvě přechodné ubytování v rodinném domě. Nájemné za domek včetně spojených služeb platí zaměstnavatel v celkové výši 6 500 Kč.

Jak se postupuje z hlediska daně z příjmů?

Na straně zaměstnavatele, který přechodné ubytování sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, budou výdaje spojené s nájemným včetně služeb výdajem daňovým v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona.

Na straně zaměstnance bude částka 3 500 od daně osvobozena, nadlimitní částka 3 000 Kč bude zdanitelným příjmem zaměstnance.

Řešení č. 476 až 484 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2019)

485. Poukazy na lymfatické masáže

Zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci poukazy na lymfatické masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejichž provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Vzhledem k tomu, že jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnických zařízení, bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP.

486. Týdenní rekreační poukaz

Zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci týdenní rekreační poukaz pro dvě osoby na pobyt v Trenčianských Teplicích v ceně 15 600 Kč, a navíc poukaz na 8 masáží dle výběru v příslušném hotelu v úhrnné hodnotě 4 200 Kč.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Vzhledem k tomu, že jde o poskytnuté nepeněžní plnění ve formě rekreačního balíčku s poukazem na masáže, jehož výše je nižší než 20 000 Kč, bude nepeněžní plnění zaměstnavatele u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP.

487. Sportovní masáže

Zaměstnavatel zajistil pro zaměstnance, kteří se zúčastnili hokejového turnaje „Zlatá hokejka“ pořádaného tělovýchovnou, jednotou u tohoto tělovýchovného zařízení provedení sportovní masáže a poskytl zaměstnancům bezplatně poukaz na tuto masáž.

Jedná se o plnění osvobozené od daně?

Vzhledem k tomu, že jde o nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poukazu na masáž, která je poskytována tělovýchovným nebo sportovním zařízením, je toto nepeněžní plnění u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

Řešení č. 485 až 487 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

488. Školkovné za dítě

Rodiče řádně zaplatili školkovné za dítě, které však onemocnělo a do školky proto nedochází ani není jasné, kdy bude moci školku navštěvovat.

Mohou si rodiče slevu za umístění dítěte v tomto případě uplatnit?

Podle § 35bb odst. 1 zákona lze uplatnit slevu za umístění dítěte, která odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období. Pro uplatnění této slevy je rozhodující mimo uhrazení příslušné částky skutečnost, že dítě bylo přijato do stavu dětí v předškolním zařízení.

V tom případě nepřítomnost dítěte v předškolním zařízení není na závadu. Důležitá je skutečnost, že dítě je vedeno ve stavu dětí v předškolním zařízení a může v daném období kdykoli nastoupit.

Ing. Eva Sedláková (IV/2019)

489. Poukaz na celodenní návštěvu aquaparku

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezplatně poukaz na celodenní návštěvu aquaparku, přičemž součástí tohoto poukazu je i provedení masáže dle výběru (aquapark nabízí sportovní masáž, rehabilitační masáž a masáž lávovými kameny).

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Vzhledem k tomu, že jde o poukaz na masáž v rámci použití sportovního zařízení, je toto nepeněžní plnění ve formě poskytnutého poukazu na pobyt v aquaparku a na masáž u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

490. Sportovní nedělní odpoledne

Zaměstnavatel pořádá pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky sportovní nedělní odpoledne. Součástí je ocenění vítězů různých sportovních turnajů hodnotnými cenami, ale i možnost vybrat si ze tří druhů masáží jak pro zúčastněné zaměstnance, tak pro rodinné příslušníky.

Jaké je řešení z pohledu daně z příjmů?

Vzhledem k tomu, že jde o poukaz na masáž v rámci konané sportovní akce, je toto nepeněžní plnění ve formě poskytnuté masáže zaměstnanci včetně rodinných příslušníků od daně z příjmů u zaměstnance osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 ZDP.

Řešení č. 489 až 490 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

491. Školkovné hrazené předem

Rodiče zaplatili školkovné za dítě dopředu, tak jak vždy postupují, tj. na r. 2019 již v r. 2018.

Mohou si rodiče za rok 2019 slevu uplatnit?

Pro uplatnění slevy za umístění dítěte je rozhodující vynaložení nákladů, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v daném zdaňovacím období (v kalendářním roce), a nikoliv okamžik jejich samotné úhrady. Poplatník tedy může uplatnit výdaje (do výše aktuální minimální mzdy), které byly skutečně během zdaňovacího období vynaloženy (spotřebovány) za umístění dítěte v předškolním zařízení. Tzn. že výdaje vynaložené na školkovné na r. 2019 lze posoudit jako výdaje vynaložené za umístění dítěte v daném zdaňovacím období i přesto, že byly uhrazeny již v předcházejícím roce.

Sleva se uplatní jak za období, ve kterém bude zaplacena, tak i za období, za které byla zaplacena, bez ohledu na okamžik úhrady (před tímto obdobím, v jeho průběhu nebo po jeho uplynutí). Bylo-li by např. školkovné za rok 2019 uhrazeno až počátkem roku 2020, bylo by možno uplatnit slevu za rok 2019.

492. Profesionální chůva

Rodiče si najali profesionální chůvu se živnostenským listem na hlídání dvou předškolních dětí v jejich domě.

Lze v daném případě uplatnit slevu za umístění dítěte?

Aby péče poskytovaná v rámci živnosti mohla být posouzena jako péče poskytovaná předškolním zařízením, není rozhodující, zda je péče poskytována v domácnosti dítěte, nebo ve zvláštních prostorách živnostníka. Rozhodující je charakter poskytované péče, tj. péče musí být z hlediska obsahu a intenzity alternativou k mateřským školám nebo dětským skupinám. Klíčovým zkoumaným hlediskem bude právě trvalost, soustavnost a pravidelnost této péče, a to vždy o dítě předškolního věku. Co se týče rozsahu poskytované péče, lze se odkázat na úpravu v § 2 zákona o dětské skupině, kde je výslovně upraveno, že poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině musí umožnit docházku alespoň v rozsahu 6 hodin denně.

Toto kritérium bude jedním ze zkoumaných hledisek charakteru péče o dítě poskytované na základě živnosti a vyloučí možnost uplatnit si slevu za nahodilé hlídání jako např. hlídání chůvou nesplňující minimální rozsah docházky (ale i koutky v obchodních domech nebo poskytovatelé volnočasových aktivit pro děti).

 

493. Příspěvek placený spolku

Spolek (dříve občanské sdružení) slouží pouze pro děti zaměstnanců firmy jako školka, firma dotuje tento spolek sponzorským darem. Zaměstnanci, členové spolku, platí 800 Kč měsíčně členský příspěvek, ze kterého se částečně hradí provozní náklady spolku. Spolek může službu péče o dítě poskytovat za úplatu a členové si mohou v tomto případě uplatnit členský příspěvek placený spolku jako školkovné.

Je dané tvrzení správné?

Podle § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů může být poskytovatelem i spolek, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami. Podle § 6 tohoto zákona při splnění podmínek daných zákonem o dětské skupině může spolek poskytovat služby péče o dítě v dětské skupině za úhradu nebo i případně zdarma.

 

Členské příspěvky hrazené spolku nejsou výdaji za umístění dítěte v předškolním zařízení, a tedy je jako slevu na dani uplatnit nelze.

 

494. Lesní školka

Poplatnice umístila syna ve věku 4 let do lesní školky na příměstský tábor v období letních prázdnin.

Lze slevu uplatnit i v období prázdnin?

Slevu za umístění dítěte uplatnit lze. Podle § 35bb zákona výše slevy na dani odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka ve zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, a tedy i měsíce školních prázdnin jsou součástí zdaňovacího období. Z tohoto pohledu zákon žádné omezení nestanoví.

Uvedenou slevu lze však uplatnit pouze v případě, že provozovatel lesní školky bude tuto školku provozovat jako předškolní zařízení ve smyslu § 35bb odst. 6 zákona.

495. Školkovné za dítě

Rodiče řádně zaplatili školkovné za dítě, které však onemocnělo a do školky proto nedochází ani není jasné, kdy bude moci školku navštěvovat.

Mohou si rodiče slevu za umístění dítěte v tomto případě uplatnit?

Podle § 35bb odst. 1 zákona lze uplatnit slevu za umístění dítěte, která odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období. Pro uplatnění této slevy je rozhodující mimo uhrazení příslušné částky skutečnost, že dítě bylo přijato do stavu dětí v předškolním zařízení.

V tom případě nepřítomnost dítěte v předškolním zařízení není na závadu. Důležitá je skutečnost, že dítě je vedeno ve stavu dětí v předškolním zařízení a může v daném období kdykoli nastoupit.

496. Speciální mateřská škola

Dcera navštěvuje speciální mateřskou školu, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tato speciální mateřská škola poskytuje i různé sociální služby.

Mohou si rodiče uplatnit slevu za umístění dcery?

Je-li uvedené předškolní zařízení zřízeno podle školského zákona a jsou-li splněny i ostatní zákonné podmínky, lze slevu na dani za umístění dítěte do tohoto zařízení uplatnit.

Obsahem slevy je pouze úhrada za umístění dítěte do zařízení, nikoli úhrada stravného pro dítě nebo úhrada sociálních služeb poskytovaných v předmětném zařízení.

497. Péče o dítě v dětské skupině

Rodiče umístili dítě do 2 let věku v mateřské škole, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení podle školského zákona. Tato mateřská škola vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 školského zákona poskytuje na odloučeném pracovišti také péči o děti ve věku od jednoho do dvou let.

Lze v daném případě uplatnit slevu za umístění dítěte?

Podle § 7 školského zákona upravujícího vzdělávací soustavu, školy a školská zařízení je mateřská škola jedním z druhů škol. V důvodové zprávě je uvedeno, že za školu podle tohoto zákona se považuje vzdělávací instituce, která poskytuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3, tedy vzdělávání, jehož obsah, kvalita a výstup jsou garantovány státem. Podle § 33 školského zákona se dítě do mateřské školy zřízené podle školského zákona přijímá za účelem předškolního vzdělávání. Podle tohoto ustanovení se předškolním vzděláváním rozumí vzdělávací činnost stanovená rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a školním vzdělávacím programem dané mateřské školy, nikoliv tedy poskytování péče o děti ve věku od jednoho roku do dvou let. Pokud odloučené pracoviště této mateřské školy, vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 školského zákona, poskytuje také péči o děti ve věku od jednoho do dvou let, nelze výdaje vynaložené na péči o tyto děti pro daňové účely uznat za výdaje vynaložené poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení uvedeném v § 35bb odst. 6 písm. a) zákona, tj. v mateřské škole podle školského zákona.

 

K možnosti uplatnění slevy za umístění dítěte je tedy třeba, aby péče o děti ve věku od jednoho do dvou let byla poskytována v předškolním zařízení podle § 35bb odst. 6 písm. b) nebo písm. c) zákona, tzn. v zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ve znění pozdějších předpisů nebo v zařízení péče o dítě předškolního věku na základě příslušné vázané nebo volné živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

498. Centrum pro předškolní děti

Dítě bude navštěvovat pravidelně centrum pro předškolní děti, provozované na základě živnosti. Pro účely zákona o daních z příjmů je možno považovat toto centrum za předškolní zařízení a uplatnit si slevu na dani.

Je dané tvrzení správné?

Centrum pro předškolní děti provozované na základě živnostenského zákona by pro účely zákona o daních z příjmů bylo možné považovat za zařízení péče o děti předškolního věku pouze za podmínky, že naplní ustanovení § 35bb odst. 6 zákona.

Charakter péče o děti je z hlediska jejího obsahu a intenzity srovnatelný s péčí o děti v dětské skupině nebo v mateřské škole podle školského zákona (jedná se o péči trvalou, soustavnou a pravidelnou, která musí zajistit docházku dítěte minimálně v rozsahu 6 hodin denně, a nikoliv o péči, která je poskytována formou doplňkové činnosti).

Řešení č. 491 až 498 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2019)

499. Poukazy na masáž

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně dva poukazy na masáž, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu dohodne dle doporučení maséra příslušný druh masáže.

Jak postupovat z pohledu daně z příjmu?

Vzhledem k tomu, že na toto nepeněžní plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) odst. 1 až 3 ZDP, bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.

Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

500. Dětský klub

Dcera ve věku 2 let navštěvuje dětský klub otevřený 4krát v týdnu, provozovaný na živnostenský list – Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu. Je to skupina 10 dětí, jídlo si nosí z domova. Otevřen je 3x týdně, 6,5 hodiny v ceně 2 000 Kč za 4 návštěvy a jednou v týdnu na 4 hodiny v ceně 1 500 Kč za 4 návštěvy.

Lze uplatnit slevu za umístění dítěte, když klub není v provozu každý den?

Podle § 35bb odst. 6 písm. c) zákona se předškolním zařízením pro účely daní z příjmů rozumí zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, ale jen za podmínky, že charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou zřízenou podle školského zákona. Tzn., že péče o děti předškolního věku musí být trvalá, soustavná a pravidelná.

 

Uvedeným podmínkám dětský klub neodpovídá, slevu za umístění dítěte uplatnit nelze. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že cílem daňové podpory poskytované formou slevy na dani za umístění dítěte je umožnit návrat rodičů s dětmi předškolního věku do pracovního procesu, a nikoliv daňová podpora volnočasových aktivit těchto dětí či jejich vzdělávání.

Ing. Eva Sedláková (IV/2019)

501. Nezapočitatelná srážková daň u nerezidentů

Česká s. r. o. vyplácí podíly na zisku svým společníkům, z nichž dva jsou daňovými nerezidenty ČR.

Jaké je řešení daného případu?

•    německý občan, jehož podíl na základním kapitálu s. r. o. je 11 %:

–   fyzická osoba nemůže být nikdy mateřskou společností, takže příjem nebude osvobozen od daně,

–   podíl na zisku bude v souladu se Smlouvou s Německem v ČR zdaněn 15 % srážkovou daní;

•    polská akciová společnost s podílem na základním kapitálu české s. r. o. 9 %:

–   nejde o vztah mateřská a dceřiná společnost, protože podíl na základním kapitálu je pod 10 %,

–   obecnou českou sazbu srážkové daně 15 % zde ale snižuje na 5 % Smlouva mezi ČR a Polskem.

Tyto příjmy nelze zahrnout do přiznání v Česku (stát zdroje), takže jde o jejich konečné zdanění v ČR.

 

502. Vliv Smlouvy se SR na srážkovou daň v ČR

Slovenský výrobce bezpečnostních dveří – nerezident ČR – nemá v Česku stálou provozovnu a jedním z jeho odběratelů je i česká stavební firma.

Jak je to z pohledu srážkové daně? Jak postupovat v daném případě?

Mezi těmito dvěma subjekty došlo k těmto obchodním případům:

•    Kupní smlouva na pět bezpečnostních dveří za celkovou cenu 300 000 Kč

–   Tento příjem (z prodeje movité věci) není považován za příjem ze zdroje na území ČR, a nepodléhá zde proto vůbec zdanění. V souladu se slovenskými zákony jej slovenský výrobce zdaní pouze na Slovensku.

•    Úrok z prodlení za pozdní úhradu výše zmíněné kupní smlouvy ve výši 10 000 Kč

–   Sankce ze závazkových vztahů plynoucí nerezidentovi od rezidenta je sice obecně předmětem srážkové daně v ČR, ale dle Smlouvy spadá mezi „Ostatní příjmy“, které může zdanit pouze stát rezidence (SR).

•    Slovenský výrobce poskytl české stavební firmě peněžitou zápůjčku 1 milion Kč, z níž činí úrok 50 000 Kč

–   Přijetí ani vrácení jistiny zápůjčky není vůbec předmětem daně z příjmů.

–   Úrok ze zápůjčky plynoucí nerezidentovi od rezidenta je sice obecně předmětem srážkové daně v ČR, ale dle Smlouvy může úroky zdanit jen stát rezidence (SR), a nikoli stát zdroje (kde sídlí plátce příjmů).

•    Slovenský výrobce pronajal české stavební firmě speciální měřící zařízení za sjednané nájemné 20 000 Kč

–   Příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky plynoucí nerezidentovi od rezidenta jsou obecně předmětem srážkové daně v ČR se sazbou daně 15 %. Ovšem podle Smlouvy může být tento tzv. licenční poplatek zdaněn ve státě zdroje nejvýše sazbou 10 %. Proto česká stavební firma srazí ze sjednaného nájemného srážkovou daň 2 000 Kč, které pošle svému finančnímu úřadu.

–   Protože jde o tzv. započitatelnou srážkovou daň, může nerezident příjem z nájmu zahrnout do přiznání k české dani z příjmů, uplatnit výdaje a požádat český finanční úřad o vrácení případného přeplatku.

503. Započitatelná srážková daň u nerezidentů

Slovenská firma pronajala české firmě speciální výrobní zařízení za roční nájemné 100 000 Kč.

Jak správně postupovat z pohledu srážkové daně?

Příjem nerezidenta z Česka umožňuje Smlouva zdanit u zdroje coby tzv. „technický“ licenční poplatek, přičemž ale českou srážkovou daň 15 % Smlouva omezuje na 10 %, česká daň tedy bude činit „jen“ 10 000 Kč ročně.

Když se ale nerezidentní poplatník – slovenský pronajímatel – s tímto zdaněním v Česku nespokojí, může (poprvé od roku 2009) tyto příjmy ze zdroje na území ČR zahrnout do daňového přiznání k české dani z příjmů. Kde si standardně uplatní související daňové výdaje (náklady), odpočty a slevy na dani. Sraženou „srážkovou daň“ si započte na celkovou daňovou povinnost v Česku a případný přeplatek na české dani mu bude vrácen.

Řešení č. 501 až 503 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IV/2019)

504. Přeprava zboží

Plátce pořizuje zboží od osoby registrované k dani v Německu. Pro toto pořízení zboží poskytl české daňové identifikační číslo a požaduje toto zboží dodat a přepravit z Německa do Polska, kde má na toto zboží odbyt.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V Polsku je ukončena přeprava zboží mezi členskými státy, místo plnění je v Polsku a v Polsku vznikla povinnost přiznat daň při pořízení tohoto zboží z jiného členského státu.

Plátce je ale také povinen přiznat daň z pořízení zboží z jiného členského státu v ČR, protože poskytl české daňové identifikační číslo.

 

Pokud plátce přizná daň z pořízeného zboží v Polsku, je oprávněn snížit základ daně v ČR o základ daně, ze kterého v Polsku daň přiznal. To plátce prokáže tím, že k daňovému přiznání, které podává v ČR, doloží daňové přiznání, které podal v Polsku.

 

 

505. Zboží od osoby registrované v zahraničí

Plátce pořídil zboží z Německa od osoby registrované k dani v Německu. Zboží bylo dodáno 20. května 2019. Dohodnutá cena dle smlouvy byla 100 eur. Plátce do 15. června 2019 daňový doklad od dodavatele neobdržel. Plátce byl povinen přiznat daň k 15. červnu 2019 v předpokládané hodnotě dle smlouvy 100 eur, pro přepočet cizí měny použil kurz ČNB ke dni 15. června 2019. Doklad od dodavatele obdržel plátce až 26. července 2019 s datem vystavení 22. července 2019. Na dokladu od dodavatele nebyla původně dohodnutá částka 100 eur, ale 110 eur.

Jaké je řešení dané situace?

Po obdržení daňového dokladu od dodavatele dne 26. července 2019 na částku 110 eur přizná plátce zbývající částku 10 eur v daňovém přiznání za měsíc červenec, kdy obdržel daňový doklad, tuto částku přepočítá kurzem ČNB platným k původnímu datu 15. června 2019. Daňový doklad slouží jako opravný daňový doklad na vyšší základ daně.

Řešení č. 504 až 505 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (IV/2019)

4.2       Optimalizace daně

Optimalizace daně

506. Povinnost ověřit účetní závěrku auditorem

Účetní jednotka má povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem.

Musí si účetní jednotka nechat ověřit účetní závěrku auditorem?

Pro zjištění, zda je třeba si nechat ověřit účetní závěrku auditorem (v případě povinnosti není co řešit, v ostatních případech dáváme na jednu stranu misky vah cenu za provedený audit a na druhou stranu ověření správnosti vedení účetnictví), vycházíme ze ZoÚčt. Pokud ten nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

a)  velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b)  střední účetní jednotky,

c)  malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle ObčZ a k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedné z uvedených hodnot

–   aktiva celkem 40 mil. Kč,

–   roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,

–   průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d)  ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené výše.

Uvedené účetní jednotky nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku:

a)  sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

b)  sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

c)  pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Týká se
Autorské honoráře	ZDP	§ 7 odst. 6	Fyzické osoby

 

507. Příjem z podnikání do 10 000 Kč

Podnikatel – FO – si nezahrnuje do základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti i autorské honoráře do 10 000 Kč za měsíc.

Postupuje podnikatel správně?

Pokud má fyzická osoba jako autor za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky příjem, který v úhrnu od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, jedná se o příjem, který se zdaňuje zvláštní sazbou daně (viz § 36 ZDP) a nezahrnuje se do základu daně. Musí se jednat o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Byt – náhrada za uvolnění	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. za)	Uvolnění bytu

 

508. Odstupné jako náhrada za uvolnění bytu

Poplatník použil odstupné jako náhradu za uvolnění bytu.

Jak je to z pohledu daňové optimalizace?

V rámci daňové optimalizace bychom neměli opomenout případné výdaje použité jako náhrada za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. ZDP považuje za daňový výdaj (náklad) náhradu za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutou vlastníkem bytu. Na druhou stranu si ovšem ZDP stanoví podmínky takovéhoto daňového zvýhodnění. Jedná se o to, že uvolněný byt začne být využíván pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let.

Za situace, kdyby došlo k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka / týká se
Cestovní náhrady	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. k)	Cestovní náhrady podnikatelů
	ZP	§ 151 a dále	Cestovní náhrady zaměstnanců – limity
	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. zh)	Daňová uznatelnost cestovních náhrad

 

509. Náklady předcházejícího období

Účetní jednotka zahrnula do nákladů uzavíraného účetního (zdaňovacího) období veškeré náklady.

Které náklady tam patří?

Pomocí časového rozlišení lze do nákladů předcházejícího období zahrnout náklady, které s tímto obdobím souvisejí, a tím snížit základ daně. Je však třeba upozornit, že samozřejmě platí i opačná varianta (a povinnost). Časové rozlišení pomáhá naplňovat zásadu nezávislosti účetních období, což je označováno jako aktuální princip. Tato zásada vyžaduje účtování účetních případů do období, se kterým časově a věcně souvisí, a nikoli do období, kdy došlo k pohybu peněžních prostředků. Uplatnění této zásady vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů v nejširším slova smyslu (časové rozlišení nákladů, výnosů, příjmů a výdajů, rezervy, opravné položky).

Smyslem časového rozlišování nákladů a výnosů je zahrnout do účetního období jen ty náklady a výnosy, které do něj skutečně patří. Ostatní náklady a výnosy je třeba přesunout do následujících účetních období, tzn. z běžného období je vyloučit, dále doplnit do běžného období některé náklady a výnosy, které do něj sice patří, ale nejsou zatím zaúčtovány (nebyly např. včas vystaveny účetní doklady), a tím dospět k výsledku hospodaření, který se vztahuje k danému účetnímu období.

Časově se nemusí rozlišovat nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, popřípadě příjmy, které se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje, popř. příjmy, u nichž byla dodržena věcná a časová souvislost. V zásadě lze tento postup uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími. Za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, se považuje například předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů na příští rok. Za pravidelně se opakující daňové výdaje, popřípadě příjmy se považují pravidelně se opakující částky, například placené pojistné, které se nekryje s kalendářním rokem, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců, vztahující se k předcházejícímu zdaňovacímu období.

V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí:

•    dohadných položek, jako příklad jsou uvedeny platby za spotřebu elektrické energie, platby za spotřebu plynu, platby za spotřebu vody;

•    časového rozlišení – jako příklad je uvedeno přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věcí, náklady na technický rozvoj či náklady na přípravu a záběh výroby.

Pokud v rámci daňové optimalizace potřebujeme snížit daňový základ, můžeme přemýšlet o zrušení nevýznamných položek časového rozlišení dle vnitropodnikové směrnice. Přitom musíme dbát na zásadu účetnictví, která je uvedena v § 4 odst. 15 ZoÚčt.

 

Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody ve znění platném na jeho počátku. Znamená to tedy, že účetní jednotky nesmí měnit účetní metody v průběhu účetního období a postupují v souladu s předpisy upravujícími účetnictví platné k prvnímu dni účetního období. Je tedy nezbytné neopomenout aktualizovat vnitropodnikové směrnice.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Daň – minimální výše	ZDP	§ 38b	Minimální výše daně

 

510. Povinnost podat daňové přiznání

FO má povinnost podat daňové přiznání.

V kterých případech musí fyzická osoba podávat daňové přiznání?

Je jistě důležité vědět, v kterých případech musí fyzická osoba podávat daňové přiznání. Kdo je tedy povinen podat daňové přiznání:

•    poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

•    poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu;

•    poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně,

•    poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu,

•    daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník – daňový nerezident, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně,

•    poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,

•    poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

A kdy fyzická osoba nemá povinnost podat daňové přiznání? Pokud je to:

•    poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (viz § 6 ZDP) pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (viz § 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník:

a)  podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (viz § 38k ZDP), vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP,

b)  nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč;

•    poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Dary	ZDP	§ 15 odst. 1 (FO); § 20 odst. 8 až 10 (PO); § 25 odst. 1 písm. t)	Snížení základu daně u fyzických i právnických osob
	ObčZ	§ 2055 až 2078	Darování

 

 

511. Účtování dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Účetní jednotky mají povinnost účtovat dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví.

Je předmětné tvrzení správné?

V České republice bylo Nařízení o aplikaci Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), které přijala Evropská komise v roce 2002, implementováno do zákona o účetnictví novelou zákona č. 437/2003 Sb., kde bylo v § 23a doplněno ustanovení pro konsolidaci. Zde, v odst. 1, se stanovuje povinnost pro konsolidující účetní jednotku, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použít pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. Odstavec 2 ZoÚčt dává možnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku a vyhotovit výroční zprávu za použití Mezinárodních účetních standardů i účetním jednotkám, které nejsou uvedeny v odstavci 1. Záleží tedy na individuálním rozhodnutí konsolidujících účetních jednotek. V praxi to znamená téměř vždy rozhodnutí konsolidující účetní jednotky (ovládající nebo řídící osoba konsolidovaného celku).

Čeští zákonodárci využili možnosti rozšířit povinnosti i pro některé individuální účetní závěrky, a to doplněním (rozšířením) § 19a: Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie (mezinárodní účetní standardy).

Účetní jednotky účtující a vykazující svoji účetní závěrku dle IAS/IFRS musí při sestavování svého daňového přiznání vycházet z účetnictví českého. Příslušné ustanovení (§ 23) zákona o daních příjmů uvádí, že pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství, pro účely ZDP použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis, čímž je chápána Vyhláška.

Obdobným způsobem je řešena problematika daňových opravných položek a rezerv dle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. V § 3 ZoRez je uvedeno, že tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit i poplatník, kterému je dle ZoÚčt stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci pohledávek, maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související příjem nebyl podle ZDP příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, není-li ZoRez výslovně stanoveno jinak.

ZoRez prokazatelnou evidencí pohledávek rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek ZoÚčt bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství.

Obdobně ZoRez přistupuje k rezervám. Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů při splnění podmínek ZoRez uplatnit i poplatník, kterému je ZoÚčt stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle ZoRez, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv dle ZoÚčt bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.

 

Z výše uvedeného krátkého nástinu je zřejmé, že účtovat a sestavovat účetní závěrku dle IAS/IFRS je nejen obtížné, ale i drahé. V rámci daňové optimalizace bychom měli důkladně zvážit (pokud toto rozhodnutí je ovlivnitelné), zda je toto cesta, po které se chceme vydat.

 

Pojem	Zákon	Ustanovení	Týká se
Konsolidace	ZoÚčt	§ 22 – 23	Účetních jednotek v konsolidačním celku

 

512. Konsolidovaná účetní závěrka

Účetní jednotka má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Kdy a za jakých podmínek se musí sestavovat konsolidovaná účetní závěrka?

Další komplikovanou záležitostí by se mohla jevit i problematika konsolidované účetní závěrky. I zde je vhodné (v případě, kdy to jde ovlivnit), přemýšlet o vhodnosti vstupu do konsolidačního celku. V případě, kdy tato záležitost jde „mimo nás“, musíme tuto skutečnost pouze přijmout a splnit zákonné podmínky. Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je:

a)  ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv (konsolidovaná účetní jednotka),

b)  osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv (účetní jednotka pod společným vlivem), nebo

c)  osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv (účetní jednotka přidružená).

Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených.

Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.

Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Při sestavování konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek se využívají tyto metody:

•    plná konsolidace, která se použije při zahrnutí ovládané nebo řízené osoby do konsolidované účetní závěrky. Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek ovládaných nebo řízených osob v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky;

•    poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí osoby, která je celá ovládána ve shodě s další nebo dalšími osobami, pokud tyto osoby mají shodný podíl na základním kapitálu ovládané nebo řízené osoby, do konsolidované účetní závěrky. Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty osoby ovládané ve shodě v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu této osoby, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky;

•    konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí osoby pod podstatným vlivem do konsolidované účetní závěrky. Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti ovládající osoby na osobě pod podstatným vlivem ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

 

Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.

Musí být ověřena auditorem (viz bod Audit – povinnost). Dle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů je auditor při provádění auditu povinen ověřit, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a je v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy a výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou účetní závěrkou.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Motivační příspěvek	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. zu)	Možnost uplatnění daňově uznatelných nákladů (výdajů)

 

513. Nedaňový výdaj

Každý nedaňový výdaj (náklad) je nedaňový.

Je předmětné tvrzení správné?

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou i takové výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících.

Obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Odpisy hmotného a nehmotného majetku	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. t), v); § 26 až 32a	Optimalizace daňového základu pomocí odpisů

 

514. Daně z příjmů PO

Od daně z příjmů právnických osob, stejně jako u fyzických osob, je osvobozeno nemálo titulů a položek.

Co je osvobozeno od daně z příjmů právnických osob?

Od daně jsou například osvobozeny:

•    Členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté například zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti, spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací, profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky – viz § 19 odst. 1 písm. a) ZDP.

•    Příjmy z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem.

•    Příjmy plynoucí z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch výnosů.

•    Podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše.

•    Příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení.

•    Příspěvky výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zákona upravujícího odpady plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona upravujícího odpady; osvobození lze uplatnit za předpokladu použití příspěvků pouze na zpracování elektroodpadů a odpadu ze solárních panelů a nezbytných nákladů souvisejících s tímto účelem s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny.

•    Příjmy z:

–   podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,

–   převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky.

•    Příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 (daňový rezident), a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 (daňový nerezident) a je umístěna na území České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně.

•    Atd.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Paušalizace cestovních náhrad	ZP	§ 182	Zjednodušení výpočtu cestovních náhrad

 

515. Sjednání daně paušální částkou

V některých případech je možné uvažovat o sjednání daně paušální částkou.

Kdo o tomto může uvažovat a za jakých podmínek?

Jde o poplatníka, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP včetně úroků z vkladů na běžném účtu, pokud:

•    provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob (s výjimkou uvedenou dále),

•    u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč,

•    není společníkem společnosti.

Pokud jsou splněny uvedené podmínky, může správce daně stanovit, na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období, daň paušální částkou. Co musí být v žádosti uvedeno? V žádosti poplatník uvede:

•    předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c),

•    předpokládané výdaje k těmto příjmům a

•    další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou.

Provozuje-li poplatník uvedenou činnost za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 ZDP. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.

Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, nebo o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se daň vypočte sazbou daně podle § 16 ZDP. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo o předpokládanou slevu na dani podle § 35c ZDP, uplatněnou poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c ZDP se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle § 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.

Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo jiných příjmů v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.

A poslední poznámka k tomuto bodu – daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Paušální výdaj na dopravu	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. zt)	Zjednodušení administrativy a možná úspora na daních

 

 

516. Paušální výdaje na dopravu

ZDP v § 24 odst. 23 písm. zt) umožňuje do daňově uznatelných nákladů (výdajů) zahrnout paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (paušální výdaj na dopravu).

Kdy a za jakých podmínek je možné uplatnit paušální výdaje na dopravu?

Podmínkou je, aby výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem nebyl uplatněn podle ZDP § 24 odst. 2 písm. k).

Paušální výdaj na dopravu je ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.

 

Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného podle první věty ve výši 80 % této částky a tomuto snížení se říká krácený paušální výdaj na dopravu.

Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle ZDP § 24 odst. písm. k) a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.

 

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Penzijní připojištění	ZDP	§ 15 odst. 5	Penzijní připojištění u osoby (kolik si lze odečíst z daňového základu)
	ZDP	§ 6 odst. 9 písm. p)	Zaměstnance – jakou částku vyplacenou zaměstnavatelem má osvobozenou
	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5	Zaměstnavatel – jaká částka je daňově uznatelná

 

517. Motivační příspěvek žákům a studentům

Firma ve své praxi používá motivační příspěvek žákům a studentům.

Je možné do daňově uznatelných nákladů zahrnout motivační příspěvek?

ZDP v § 24 odst. 2 písm. zu) umožňuje zahrnout do daňově uznatelných nákladů (výdajů) motivační příspěvek. Ten musí být poskytnut na základě smluvního vztahu, a to žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně.

Motivačním příspěvkem se rozumí:

•    stipendium,

•    příspěvek na stravování,

•    příspěvek na ubytování,

•    vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese,

•    jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a

•    na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.

U žáka či studenta (zaměstnance) se jedná o zdanitelný příjem, nicméně při uplatnění slev na dani studentem se zdanění stane nulovým. Navíc se z motivačního příspěvku nehradí ani pojistné na sociální a zdravotní pojištění, protože se nejedná o výkon závislé činnosti.

Pojem	Zákon	Ustanovení	Poznámka
Náklad nedaňový	ZDP	§ 24 odst. 2 písm. zc)	Týká se fyzických i právnických osob

 

Řešení č. 506 až 517 zpracoval Vladimír Hruška (IV/2019)

4.3       Daňové a nedaňové výdaje

Daňové a nedaňové výdaje

518. Výdaje spojené s nákupem pozemků

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci nakoupil pozemky, na kterých vybudoval inženýrské sítě. Výdaje spojené s nákupem pozemků zaevidoval jako výdaje nedaňové, výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí zaevidoval do daňových výdajů při zaplacení jako výdaje na zásoby. Sítě převedl provozovatelům za symbolickou 1 Kč, osvětlení prodal za symbolickou cenu 2 000 Kč obci. Zasíťované pozemky rozdělil na jednotlivé parcely, které s velkým ziskem prodává s tím, že v cenové kalkulaci jsou uvedeny i výdaje spojené se zasíťováním pozemků, které bylo převedeno na provozovatele, tj. fakticky přefakturace příslušných výdajů majitelům parcel. Parcely jsou lépe prodejné, pokud se majitelé nemusí o sítě sami starat. Otázkou je, zda podnikatel postupoval v souladu se zákonem, když výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí zaevidoval do daňových výdajů při zaplacení. Nabízí se dvě varianty: buď považovat výdaje na inženýrské stavby za vyvolané investice, tj. jako součást vstupní ceny hmotného majetku podle § 26 odst. 2 písm. b) zákona, nebo postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona, tj. nezdaňovat příjem z prodeje parcely do výše výdajů na její zasíťování.

Jaké je řešení daného případu?

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující, zda předmětné inženýrské sítě jsou zásobou ve smyslu § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., nebo hmotným majetkem. V daném případě podnikatel buduje inženýrské sítě za účelem dalšího prodeje zasíťovaného pozemku, sám je nebude využívat. V tomto případě jsou pak výdaje spojené s pořízením zásob (s výjimkou zásob pozemku) na straně podnikatele vedoucího daňovou evidenci výdaji daňovými při úhradě. Prodá-li podnikatel zásoby za symbolickou cenu a rozdíl uspokojivě doloží (§ 23 odst. 7), jde o výdaje daňové. Pokud by podnikatel zásoby daroval, výdaje spojené s darovanými zásobami nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona a o příslušné výdaje by podnikatel musel v roce, kdy je daroval, zvýšit základ daně v souladu s § 5 odst. 6 zákona. V případě, že by však podnikatel prokazatelně doložil, že výdaje spojené s darovanými zásobami mu byly uhrazeny v rámci prodeje zasíťovaného pozemku, byly by výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí výdaji daňovými. V daném případě by se postupovalo podle § 24 odst. 2 písm. zc) zákona, tj. výdaje spojené s pořízením darovaného majetku by byly přeúčtovány jiné osobě.

O vyvolanou investici se nejedná, poplatník žádnou investici, resp. hmotný majetek nevytváří, na jeho straně jde o prodej zásob. Pokud jde o prodej parcel, daňovým výdajem je hodnota pozemku do výše prokazatelného příjmu z prodeje příslušného pozemku podle § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona. Podnikatel by měl mít podrobnou kalkulaci, aby uvedené skutečnosti správci daně při případné kontrole doložil.

519. Nákup pohřební kytice pro zesnulého zaměstnance

Podnikatel provozující větší obchodní závod, vedoucí účetnictví, netvoří fond kulturních a sociálních potřeb ani sociální fond. V lednu došlo k úmrtí zaměstnance s tím, že zaměstnavatel koupil pohřební věnec.

Jsou výdaje na nákup pohřební kytice pro zesnulého zaměstnance daňovým výdajem?

Výdaje spojené s nákupem pohřebního věnce nelze považovat za výdaje na reprezentaci obchodního závodu. Zákon o daních z příjmů výslovně nestanoví, že by výdaje spojené s nákupem pohřebního věnce byly, či nebyly výdaje daňové.

V daném případě musí poplatník při uplatnění příslušných výdajů do výdajů daňových vycházet z § 24 odst. 1 zákona. Citované ustanovení stanoví, že daňovým výdajem jsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Podnikatel v tomto případě bude těžko prokazovat, že výdaje spojené s nákupem pohřebního věnce jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, tj. výdaje daňové. Doporučuji proto o příslušné výdaje zaúčtované do výdajů, resp. nákladů, v rámci vedeného účetnictví výsledek hospodaření pro účely daně z příjmů zvýšit.

520. Propagační dárky ve formě poukázek

Někteří podnikatelé poskytují svým obchodním partnerům propagační dárky ve formě poukázek, které slouží k nákupu zboží v hodnotě poukázky, a to jak u poskytovatele tohoto propagačního dárku, tak i u dalších smluvních partnerů. Poukázky jsou vydávány třetími osobami a poskytovatel takového propagačního dárku uhradí za vydání poukázky této třetí osobě její nominální hodnotu. Není jasné, zda lze tyto poukázky za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 500 Kč a budou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží či služby, považovat za reklamní či propagační předměty v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů.

Jaké je řešení daného případu?

Z povahy reklamního nebo propagačního předmětu ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů vyplývá, že se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě. Např. se může jednat o diáře, pera, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod. Je zřejmé, že poukázka takovou hodnotu sama o sobě nemá, poukázka svojí podobou a podstatou reklamnímu ani propagačnímu předmětu neodpovídá.

Jako reklamní nebo propagační předmět lze posoudit samotnou poukázku, nikoli však právo na odběr zboží, případně služby s ní spojené.

521. Květiny na vnější osázení oken budovy i pokojové květiny

Podnikatel provozuje činnost ve větším závodě se zaměstnanci. V letošním roce ke zvelebení pracovního prostředí nakoupil květiny na vnější osázení oken budovy i pokojové květiny včetně květníků, zeminy a ochranných chemických prostředků na květiny.

Jde v daném případě o výdaje daňové?

Zákon o daních z příjmů nestanoví, že by výdaje spojené s nákupem květin včetně květníků, zeminy a ochranných prostředků byly výdajem daňovým. V tomto případě je proto třeba vyjít ze skutečnosti, zda jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 zákona.

Výzdoba pracoviště přispívá k větší efektivitě práce, příslušné výdaje s ní spojené lze posoudit jako výdaje daňové.

522. Výzdoba restaurace

Podnikatel provozující restauraci nakoupil na jednotlivé stoly pro hosty vázičky a květiny, na okna záclony.

Jde o výdaje daňové nebo na reprezentaci?

Výzdoba restaurace určitě přispívá k větší prosperitě závodu, to znamená, že výdaje spojené s jejím pořízením lze považovat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona.

V daném případě lze předmětné výdaje posoudit jako výdaje spojené s reklamou závodu, jde o podporu poskytování služeb. Hezký vzhled sídla nebo provozovny podnikatele, dosažený květinovou výzdobou a záclonami, jsou tou nejlepší a nejlevnější reklamou.

523. Zůstatková cena odcizeného nářadí

Podnikatel vedoucí účetnictví odpisoval vrtačku zahrnutou v obchodním majetku v pořizovací ceně 36 000 Kč, a to podle účetního odpisového plánu. Zůstatková cena činila 12 000 Kč. V listopadu loňského roku došlo ke krádeži tohoto majetku. Podnikatel krádež nahlásil policii s tím, že policie vydala podnikateli potvrzení, ze kterého plyne, že pachatel je neznámý.

Může si podnikatel uplatnit do daňových výdajů účetní zůstatkovou cenu odcizeného nářadí?

Došlo-li k odcizení vrtačky zahrnuté do obchodního majetku, podnikatel tuto skutečnost oznámil policii, která mu vydala potvrzení, že pachatel krádeže je neznámý, uplatní podnikatel účetní zůstatkovou cenu vrtačky do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. c) zákona.

524. Výdaje na nájem výstavních ploch

Podnikatel mimo své hlavní podnikatelské činnosti spočívající v prodeji a opravách automobilů navíc zajišťuje marketingové, školící a podpůrné manažerské služby v oblasti organizace propagačních akcí automobilů. V rámci této vedlejší činnosti hradí výdaje na nájem výstavních ploch, prostor pro konání akcí, potřebného vybavení, na ubytování a dopravu osob na místo konání akce, ale i bohaté pohoštění, drobné občerstvení a dražší dary apod. podle požadavku objednatele. Z uskutečněných akcí je odměňován s tím, že výše odměny se skládá z částky za služby, které zajišťuje podnikatel svými zaměstnanci (cena za poskytované služby je stanovena metodou přirážky k doloženým výdajům), a částky za výdaje hrazené třetím stranám, které jsou fakturovány samostatně, bez přirážky (např. výdaje na nájmy potřebných prostor, ubytování, dopravu osob objednatele, výdaje na pohoštění, občerstvení a dary, resp. výdaje všech plnění, které podnikatel pořídil dodavatelsky).

Jsou výdaje na zajišťování uvedených služeb včetně reprezentačních výdajů výdaji daňovými?

Pokud podnikatel vynakládá v rámci zajišťování marketingových, školících a podpůrných služeb i výdaje na reprezentaci, tj. na pohoštění, občerstvení a dary, které nejsou podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona výdaji daňovými, a tyto výdaje přefakturuje objednateli, jde na straně podnikatele o výdaje daňové.

Náplní podnikatelské činnosti je zajištění a následný prodej předmětných služeb, podnikatel předmětné výdaje včetně výdajů na reprezentaci sám nespotřebovává, ale přefakturovává objednatelům.

525. Koupě pozemku

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil v loňském roce pozemek za 40 000 Kč. V letošním roce předmětný pozemek prodal za 50 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

V loňském roce podnikatel v daňové evidenci zaevidoval zaplacenou částku 40 000 Kč jako výdaj nedaňový. V letošním roce podnikatel v daňové evidenci zaeviduje přijatou částku 50 000 Kč jako zdanitelný příjem a do daňových výdajů zahrne částku 40 000 Kč, za kterou předmětný pozemek koupil.

Pokud by např. výše uvedený podnikatel pozemek prodal pouze za 35 000 Kč, mohl by do daňových výdajů zahrnout pouze částku 35 000 Kč. Ztráta z prodeje pozemku ve výši 5 000 Kč by byla ztrátou nedaňovou.

526. Odcizení zásob

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil v prosinci loňského roku zásoby za 20 000 Kč, které zaplatil a částku 20 000 Kč zaevidoval do daňových výdajů. V únoru letošního roku byly podnikateli zásoby odcizeny, podnikatel krádež ohlásil policii. Koncem dubna policie vystavila podnikateli potvrzení, že pachatel nebyl vypátrán. Zásoby nebyly pojištěny, náhradu škody tedy podnikatel nedostane.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel zaevidoval výdaje spojené s pořízením zásob ve výši 20 000 Kč do daňových výdajů při jejich zaplacení již v loňském roce. Vzhledem k tomu, že předmětné zásoby byly odcizeny neznámým pachatelem, a to podle potvrzení policie, může podnikatel částku 20 000 Kč, zaevidovanou jako daňový výdaj minulého zdaňovacího období, v daňových výdajích ponechat.

V letošním roce, kdy k odcizení došlo, již podnikatel základ daně upravovat (snižovat) nebude, protože výdaje spojené s pořízením zásob byly uplatněny jako výdaje daňové již v loňském roce.

527. Výdaje spojené s pořízením zásob

Podnikatel vedoucí účetnictví měl k 31. 12. 2018 zaplacené zásoby materiálu na účtu 112 ve výši 20 000 Kč. Není jasné, zda když od r. 2019 přejde na vedení daňové evidence, musí v daňovém přiznání za rok 2018 snížit základ daně o stav zásob k 31. 12. 2018.

Co se děje se zásobami v roce 2019?

V případě, že podnikatel vedl do konce r. 2018 účetnictví a od r. 2019 zahájí vedení daňové evidence, musí postupovat podle přílohy č. 2 ZDP. Ve zdaňovacím období 2018, ve kterém podnikatel vedl účetnictví, se základ daně podle přílohy č. 2 upravovat nebude! Příloha č. 2 jasně stanoví, že se upraví až základ daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, tj. až r. 2019. Základem daně zdaňovacího období 2018, kdy podnikatel vedl účetnictví, je výsledek hospodaření, upravený případně podle § 23 ZDP. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až následující zdaňovací období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence, tedy r. 2019.

Ve zdaňovacím období 2019, ve kterém podnikatel zahájí vedení daňové evidence, zásoby materiálu ve výši 20 000 Kč základ daně sníží. Tímto způsobem podnikatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s pořízením zásob, které zaplatil a které do konce r. 2018, kdy vedl účetnictví, nemohl v souladu s platnými účetními předpisy do nákladů uplatnit.

528. Zásoby na skladě

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil v letošním roce podnikatelskou činnost a na skladě mu zbyly zásoby v pořizovací ceně 4 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat, když dané zásoby v příštím roce prodá za 5 000 Kč?

V letošním roce podnikatel zvýší základ daně o částku 4 000 Kč za neprodané zásoby. Prodá-li podnikatel tyto zásoby v příštím roce za 5 000 Kč, bude částka 5 000 – 4 000 = 1 000 Kč zdanitelným příjmem poplatníka. V tomto případě se bude jednat o ostatní příjem podle § 10 zákona. Pokud by poplatník předmětné zásoby prodal až po 5 letech po vyřazení z obchodního majetku, tj. po 5 letech od ukončení podnikání, byl by příjem z jejich prodeje od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

V případě, že by výše uvedený bývalý podnikatel prodal předmětné zásoby např. za 3 500 Kč, tj. se ztrátou, jedná se o ztrátu nedaňovou. Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 4 stanoví mimo jiné, že základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží, tedy jinými slovy ztrátu u dílčího základu daně podle § 10 nelze od základu daně odečíst.

529. Nákup zásob

Podnikatel – fyzická osoba – koupil v loňském roce zásoby za 10 000 Kč. Výdaje spojené s jejich pořízením zaevidoval v daňové evidenci po zaplacení do daňových výdajů. V letošním roce tyto zásoby vložil jako nepeněžní vklad do společnosti s ručením omezeným, kde je společníkem.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Výdaje spojené s nákupem zásob vložených do obchodní společnosti nejsou na straně vkladatele výdaji daňovými. Podnikatel musí v letošním roce o částku 10 000 Kč, kterou v předcházejícím roce uplatnil do daňových výdajů, zvýšit základ daně, a to v souladu s § 5 odst. 6 zákona. Výdaje spojené s pořízením těchto zásob uplatní poplatník jako daňový výdaj v případě převodu účasti na této obchodní společnosti podle § 24 odst. 2 písm. w) zákona, nebude-li se jednat o příjem od daňové povinnosti osvobozený.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. s) zákona je od daně z příjmů osvobozen mimo jiné i příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho samostatné činnosti.

530. Odcizení zásob – neznámý pachatel

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil v prosinci loňského roku zásoby za 10 000 Kč, které zaplatil, a částku 10 000 Kč zaevidoval do daňových výdajů. V březnu letošního roku byly podnikateli zásoby odcizeny, podnikatel krádež policii neohlásil.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel zaevidoval výdaje spojené s pořízením zásob ve výši 10 000 Kč do daňových výdajů při jejich zaplacení již v loňském roce. Vzhledem k tomu, že předmětné zásoby byly odcizeny s tím, že podnikatel nemá potvrzení policie, že krádež byla způsobena neznámým pachatelem, je částka 10 000 Kč spojená s pořízením zásob výdajem nedaňovým.

Nejedná se podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V souladu s § 5 odst. 6 zákona musí podnikatel v letošním roce, kdy k odcizení zásob došlo, základ daně zvýšit o částku 10 000 Kč.

531. Prodej pozemku

Poplatník – nepodnikatel – prodal v letošním roce dva pozemky. Jeden se ziskem 100 000 Kč a druhý se ztrátou 40 000 Kč, ani v jednom případě nesplnil podmínky pro osvobození příjmu od daňové povinnosti.

Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?

Dílčím základem daně podle § 10 zákona bude částka 60 000 Kč, a to v souladu s § 10 odst. 4 zákona.

Pokud by se však jednalo o pozemky zahrnuté v obchodním majetku podnikatele, byla by dílčím základem daně podle § 7 zákona částka 100 000 Kč, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona, neboť u dílčího základu daně podle § 7 se každý pozemek posuzuje odděleně.

532. Zničení zásob živelní pohromou

Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci záplava zničila zásoby na skladě za 15 000 Kč. Výdaje spojené s jejich pořízením měl už podnikatel v daňových výdajích při zaplacení. Zásoby neměl pojištěné.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Za živelní pohromu se podle § 24 odst. 10 zákona považují mimo jiné i záplavy. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

Došlo-li na straně podnikatele, který vede daňovou evidenci, ke zničení zásob živelní pohromou, jsou výdaje spojené s jejich pořízením výdaji daňovými. Podmínkou je, aby podnikatel doložil výši škody znaleckým posudkem nebo posudkem pojišťovny. To platí i v případě, že podnikatel zásoby neměl pojištěné.

533. Dodanění zásob

Podnikatel přešel v letošním roce z daňové evidence na vedení účetnictví. Eviduje mimo jiné i zásoby. Při přechodu na vedení účetnictví zásoby dodaní tak, že je zahrne do základu daně postupně po dobu 9 let.

Lze daný postup dodanění zásob využít, když podnikatel zásoby v letošním roce všechny prodá?

Zákon v § 23 odst. 14 stanoví mimo jiné, že o hodnotu zásob, která ještě nebyla zahrnuta do základu daně, musí poplatník zvýšit základ daně v případě, že ukončí nebo přeruší činnost nebo ukončí vedení účetnictví nebo vloží zásoby do obchodní společnosti nebo družstva anebo změní způsob uplatňování výdajů před uplynutím doby zahrnování zásob do základu daně.

Zákon nestanoví, že by poplatník musel základ daně zvýšit o hodnotu zásob, která ještě nebyla zahrnuta do základu daně, v případě jejich prodeje. Poplatník může uvedený způsob využít, i když zásoby již v letošním roce prodá.

 

534. Výdaje spojené s nákupem zásob

Podnikatel – fyzická osoba – koupil v loňském roce zásoby za 10 000 Kč. Výdaje spojené s jejich pořízením zaevidoval v daňové evidenci po zaplacení do daňových výdajů. V letošním roce tyto zásoby vložil jako nepeněžní vklad do společnosti s ručením omezeným, kde je společníkem.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Výdaje spojené s nákupem zásob vložených do obchodní společnosti nejsou na straně vkladatele výdaji daňovými. Podnikatel musí v letošním roce o částku 10 000 Kč, kterou v předcházejícím roce uplatnil do daňových výdajů, zvýšit základ daně, a to v souladu s § 5 odst. 6 zákona. Výdaje spojené s pořízením těchto zásob uplatní poplatník jako daňový výdaj v případě převodu účasti na této obchodní společnosti podle § 24 odst. 2 písm. w) zákona, nebude-li se jednat o příjem od daňové povinnosti osvobozený.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. s) zákona je od daně z příjmů osvobozen mimo jiné i příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho samostatné činnosti.

 

535. Výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci nakoupil pozemky, na kterých vybudoval inženýrské sítě. Výdaje spojené s nákupem pozemků zaevidoval jako výdaje nedaňové, výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí zaevidoval do daňových výdajů při zaplacení jako výdaje na zásoby. Sítě převedl provozovatelům za symbolickou 1 Kč, osvětlení prodal za symbolickou cenu 2 000 Kč obci. Zasíťované pozemky rozdělil na jednotlivé parcely, které s velkým ziskem prodává s tím, že v cenové kalkulaci jsou uvedeny i výdaje spojené se zasíťováním pozemků, které bylo převedeno na provozovatele, tj. fakticky přefakturace příslušných výdajů majitelům parcel. Parcely jsou lépe prodejné, pokud se majitelé nemusí o sítě sami starat. Otázkou je, zda podnikatel postupoval v souladu se zákonem, když výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí zaevidoval do daňových výdajů při zaplacení. Nabízí se dvě varianty: buď považovat výdaje na inženýrské stavby za vyvolané investice, tj. jako součást vstupní ceny hmotného majetku podle § 26 odst. 2 písm. b) zákona, nebo postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona, tj. nezdaňovat příjem z prodeje parcely do výše výdajů na její zasíťování.

Jak je to s uplatňováním výdajů spojených s vybudováním inženýrských sítí?

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující, zda předmětné inženýrské sítě jsou zásobou ve smyslu § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., nebo hmotným majetkem. V daném případě podnikatel buduje inženýrské sítě za účelem dalšího prodeje zasíťovaného pozemku, sám je nebude využívat. V tomto případě jsou pak výdaje spojené s pořízením zásob (s výjimkou zásob pozemku) na straně podnikatele vedoucího daňovou evidenci výdaji daňovými při úhradě. Prodá-li podnikatel zásoby za symbolickou cenu a rozdíl uspokojivě doloží (§ 23 odst. 7), jde o výdaje daňové. Pokud by podnikatel zásoby daroval, výdaje spojené s darovanými zásobami nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona a o příslušné výdaje by podnikatel musel v roce, kdy je daroval, zvýšit základ daně v souladu s § 5 odst. 6 zákona.

V případě, že by však podnikatel prokazatelně doložil, že výdaje spojené s darovanými zásobami mu byly uhrazeny v rámci prodeje zasíťovaného pozemku, byly by výdaje spojené s vybudováním inženýrských sítí výdaji daňovými. V daném případě by se postupovalo podle § 24 odst. 2 písm. zc) zákona, tj. výdaje spojené s pořízením darovaného majetku by byly přeúčtovány jiné osobě. O vyvolanou investici se nejedná, poplatník žádnou investici, resp. hmotný majetek nevytváří, na jeho straně jde o prodej zásob. Pokud jde o prodej parcel, daňovým výdajem je hodnota pozemku do výše prokazatelného příjmu z prodeje příslušného pozemku podle § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona. Podnikatel by měl mít podrobnou kalkulaci, aby uvedené skutečnosti správci daně při případné kontrole doložil.

Řešení č. 518 až 535 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2019)

536. Absolutní omezení výše paušálních výdajů

Paní X podniká jako advokátka, čímž si vydělá vždy 5 milionů Kč za rok. Její daňově uznatelné skutečné výdaje – které je schopna hodnověrně prokázat – činí 500 000 Kč, tedy jen 10 % z příjmů. Jde například o mzdu sekretářky, nájemné za kancelář, odpisy a provozní výlohy automobilu, odborná literatura, školení apod. Naposledy za rok 2012 si paní X mohla užít ještě nijak neomezené paušální výdaje 40 % z příjmů 5 milionů, tedy ve výši 2 miliony Kč. Od roku 2013 se již musela smířit s omezením paušálních výdajů na 800 000 Kč, které tak efektivně odpovídají už jen 16 % z příjmů 5 milionů Kč. Což je ale pořád více, než prokazatelných 10 % výdajů, proto poplatnice zůstala věrná paušálním výdajům – s nimiž je navíc daleko snazší administrativa.

Jak je to s uplatněním paušálních výdajů?

Pro zdaňovací období roku 2018 již ale pro dotyčnou advokátku paušální výdaje asi ztratily atraktivitu, protože mohly činit už pouze 400 000 Kč, což efektivně odpovídá jen 8 % z jejích příjmů z advokacie 5 milionů Kč. Čistě ekonomicky proto pro pani X mohly být výhodnější její výdaje skutečně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů prokazované daňovou evidencí (500 000 Kč), nebo podvojným účetnictvím – ale za cenu vyšší pracnosti. Ovšem pro úsporu administrativy, starostí s doklady o výdajích a nejistotou ohledně uznání výdajů a dokladů správcem daně samozřejmě mohla zůstat věrná paušálním výdajům. Navíc změnu ve způsobu uplatňování výdajů provází komplikace spočívající v nutnosti zpětně upravit základ daně z příjmů za kalendářní rok předcházející změně – z paušálních výdajů na prokázané či naopak – v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

Od roku 2019 paní X opět může zvesela uplatňovat výhodnější paušální výdaje 800 000 Kč, které jsou tak podstatně vyšší, nežli její prokazatelné daňové výdaje 500 000 Kč; a to nemluvě o snazší administrativě.

 

537. Skutečné versus paušální výdaje

Pan N podniká ve dvou živnostech, z nichž za rok 2018 dosáhl následujících daňových výsledků:

•    Řemeslná živnost opravy silničních vozidel:

–   skutečné příjmy = 1 milion Kč,

–   skutečné výdaje (prokázané daňovou evidencí) = 500 000 Kč,

–   paušální výdaje (80 % z příjmů) = 800 000 Kč,

•    Neřemeslná (koncesovaná) živnost nákladní silniční motorová doprava:

–   skutečné příjmy = 1 milion Kč,

–   skutečné výdaje (prokázané daňovou evidencí) = 700 000 Kč,

–   paušální výdaje (60 % z příjmů) = 600 000 Kč.

Jak má poplatník postupovat při uplatňování výdajů?

Poplatník má ohledně uplatnění daňových výdajů u všech svých příjmů z podnikání dvě možnosti:

•    v prokázané výši: základ daně = 500 000 Kč z oprav + 300 000 Kč z dopravy = 800 000 Kč;

•    v paušální výši: základ daně = 200 000 Kč z oprav + 400 000 Kč z dopravy
= 600 000 Kč.

Je nasnadě, že pan N zřejmě zvolí pro něj daňově výhodnější (nemluvě o administrativě) variantu paušálních výdajů, díky které bude mít základ daně z příjmů nižší o 200 000 Kč. Sice by pro něj byla ještě lepší kombinace obou způsobů uplatnění výdajů – paušální u oprav a skutečné u dopravy –, kdy by jeho základ daně byl ještě nižší = 200 000 Kč z oprav + 300 000 Kč z dopravy = 500 000 Kč, tato kombinace ovšem není možná.

 

Důvod zákazu souběhu paušálních a skutečných výdajů v rámci jednoho dílčího základu daně je jasný. Ani při důkladné snaze o oddělení výdajů dle jednotlivých příjmů by nebylo možno zabránit jejich částečnému překrývání a duplicitě. Podle § 7 odst. 8 ZDP jsou totiž v paušálních výdajích a priori zahrnuty veškeré výdaje na dosažení, zajištěním a udržením daných příjmů, takže by bylo složité a nejednoznačné vylučovat poměrnou část prokazovaných výdajů odpovídající příjmům, u nichž poplatník využívá paušálních výdajů a podobně.

538. Souběh příjmů z podnikání a z nájmu

Manželé měli v roce 2018 tři druhy zdanitelných příjmů ze svého podnikání a z nájmu:

•    Z podnikání v neřemeslné živnosti (maloobchod) pana manžela:

–   příjmy = 1 milion Kč,

–   skutečné (prokázané) výdaje = 700 000 Kč,

–   paušální výdaje (60 % z příjmů) = 600 000 Kč.

•    Z podnikání v neřemeslné živnosti (kadeřnictví) paní manželky:

–   příjmy = 500 000 Kč,

–   skutečné (prokázané) výdaje = 200 000 Kč,

–   paušální výdaje (60 % z příjmů) = 300 000 Kč.

•    Z nájmu bytu ve společném jmění manželů:

–   příjmy = 200 000 Kč,

–   skutečné (prokázané) výdaje = 20 000 Kč,

–   paušální výdaje (30 % z příjmů) = 60 000 Kč.

Jaké je u manželů optimální uplatnění výdajů?

Pro manžele je optimální, aby manžel uplatnil u příjmů z podnikání vyšší skutečné výdaje, manželka by měla využít u svého podnikání paušální výdaje, a u příjmů z nájmu jsou výhodnější opět vyšší paušální výdaje. Je přitom úplně jedno, který z manželů příjmy z nájmu zdaní – nesmějí si je ale mezi sebou rozdělit –, přičemž se mohou z roku na rok střídat v jejich zdaňování. Všech možných 16 variant shrnuje tabulka (částky v tisících Kč):

Var.	Dílčí základ daně z podnikání				Dílčí základ daně z nájmu				Základ daně
	Manžel		Manželka		Manžel		Manželka		Manžel	Manželka	Spolu
	Skut.	Paušál	Skut.	Paušál	Skut.	Paušál	Skut.	Paušál
1.	300		300		180				480	300	780
2.	300		300			140			440	300	740
3.	300			200	180				480	200	680
4.	300			200		140			440	200	640
5.		400	300		180				580	300	880
6.		400	300			140			540	300	840
7.		400		200	180				580	200	780
8.		400		200		140			540	200	740
9.	300		300				180		300	480	780
10.	300		300					140	300	440	740
11.	300			200			180		300	380	680
12.	300			200				140	300	340	640
13.		400	300				180		400	480	880
14.		400	300					140	400	440	840
15.		400		200			180		400	380	780
16.		400		200				140	400	340	740

 

539. Jak zvýšit limit paušálních výdajů z podnikání

Pan Y provozuje jako OSVČ řemeslnou živnost „Opravy silničních vozidel“, z níž dosahuje ročních příjmů 3 miliony Kč. Protože jeho skutečné a prokazatelné výdaje na provozování této činnosti činí cca 1 milion Kč (tj. 33 %), je pro něj výhodnější využívat tzv. paušální (neprokazované) výdaje ve výši 80 % z příjmů.

Naposledy za rok 2014 ještě mohl využít nijak nelimitovaných paušálních výdajů ve výši 80 % z celých 3 milionů Kč = 2,4 milionu Kč, takže jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP činil 600 000 Kč.

Ovšem od roku 2015 již musel výši těchto paušálních výdajů omezit absolutním limitem 1,6 mil Kč, díky čemuž jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti – neuvažujeme-li jiné vlivy – vzrostl na 1,4 milionu Kč. Nicméně i přesto zůstaly paušální výdaje pro něj výhodnější variantou (činí totiž cca 47 % příjmů) než pracné a nejisté skutečně vynaložené výdaje prokazované daňovou evidencí nebo účetnictvím ve výši „pouze“ 1 milion Kč.

Je ale také možné, že se daňově rozzlobený pan Y důkladněji zamyslí nad konkrétní náplní své podnikatelské činnosti. Do konce roku 2014 díky neomezené výši paušálních výdajů nemusel až tak řešit dílčí a příležitostný přesah prací do jiného druhu živnosti, což s ohledem na usnadnění praxe do jisté míry umožňuje § 34 až § 44 živnostenského zákona. Spíše byl v té době motivován, aby si až tak nevšímal toho, že některé příjmy nespadají mezi příjmy z hlavní řemeslné živnosti, kde totiž platí nejvyšší možný výdajový paušál 80 % z příjmů.

Od roku 2015 ale třeba pan Y dospěl k závěru, že si opatří další živnostenské oprávnění na věcně blízkou činnost, která je ovšem volnou, tedy neřemeslnou živností, obor č. 50 „Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství“. Dodejme, že obsahové náplně jednotlivých živností vymezuje vyhláška č. 278/2008 Sb.

Jak zvýšit limit paušálních výdajů?

Pak by jeho příjmy ze samostatné činnosti spadaly mezi dva druhy paušálních výdajů: z hlavní řemeslné živnosti s paušálem 80 % limitovaným 1,6 mil a nově z volné (neřemeslné) živnosti s paušálem 60 % omezeným shora 1,2 miliony. Optimální by bylo, pokud by z celkových ročních příjmů – např. opět 3 miliony Kč – připadaly 2 miliony na řemeslnou živnost a zbylý 1 milion Kč na neřemeslnou volnou živnost. Pak by se totiž jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti od roku 2015 – neuvažujeme-li jiné vlivy – vypočetl jako součet dvou dílčích položek = (Příjmy z řemesla – Paušální výdaje z řemesla v maximální možné výši) + (Příjmy z volné živnosti – Paušální výdaje z volné živnosti) = (2 mil – 1,6 mil) + (1 mil – 0,6 mil) = 400 000 + 400 000 = 800 000 Kč.

Ani tento postup rozdělení příjmů z podnikání dle živnosti – na řemeslnou versus volnou – poplatníkovi ovšem nepomohlo s daní za rok 2018, kdy proto musel zaplatil vyšší daň z příjmů (opět při jinak nezměněných podmínkách). Kvůli – dočasně na rok – nově jen polovičním stropům paušálních výdajů totiž dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP pana Honzy za rok 2018 vyrostl: (Příjmy z řemesla – Paušální výdaje z řemesla v maximální možné výši) + (Příjmy z volné živnosti – Paušální výdaje z volné živnosti v maximální možné výši) = (2 milióny Kč – 800 000 Kč) +
(1 milion Kč – 600 000 Kč) = 1,200 000 Kč + 400 000 Kč = 1,600 000 Kč.

Od roku 2019 se poplatník může těšit na staronové dvojnásobné stropy paušálních výdajů pro obě jeho živnosti, takže se daňově vrátí do roku 2017 (resp. také 2015 a 2016) – samozřejmě opět za podmínky, že stále zachováváme jeho výši i strukturu příjmů. Základ daně tak bude činit zase „jen“ únosných 800 000 Kč ad výše.

Řešení č. 536 až 539 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IV/2019)

4.4       Automobil v podnikání

Automobil v podnikání

540. Infarkt za volantem

Při služební cestě z Prahy do Brna řidič osobního auta prodělal infarkt myokardu.

Jak postupovat v dané situaci?

To je jeden z mnoha případů vážného onemocnění (v právní mluvě úrazu) řidiče. I když se nejedná o řidiče z povolání, je nutno takový úraz při splnění zákonných podmínek posuzovat jako pracovní. Podle soudní judikatury musí infarkt myokardu být důsledkem náhlého vypětí sil, velké námahy a nezvyklého úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenní vykonávané práce (např. práce v přesčasech). Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je psychické trauma (jednorázové zatížení při plnění zvlášť obtížných úkolů) nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zatížení neodpovídající jednorázové vypětí sil). Konečné slovo při posuzování příčin úrazu má vždy lékař – znalec –, který musí určit souvislost mezi nadměrným zatížením a infarktem.

Je-li infarkt lékařem potvrzen jako pracovní úraz, má zaměstnanec nárok na náhradu škody od zaměstnavatele. Jedná se např. o bolestné, náhradu mzdy spočívající v rozdílu mezi průměrným výdělkem a nemocenskými dávkami, případně náhradu ztížení společenského uplatnění (vyčíslení újmy v životě rodinném, sportovním, kulturním apod.) a úhradu rozdílu mezi výdělkem na dřívějším a novém pracovišti, pokud byl zaměstnanec převeden na jinou práci.

JUDr. Ladislav Jouza (IV/2019)

541. Pronájem automobilu

Společnost s r. o. pronajme auto, které má v majetku a málo jej využívá, podnikající fyzické osobě. Automobil lze pronajmout i bezúplatně. Je věcí smluvní dohody, která strana se bude v jakém rozsahu starat o údržbu vozidla – cestovní náhrady, PHM, paušál na opravy a udržování.

Jaké budou daňové dopady na obou stranách? Jaké je řešení daného případu?

Smlouva o nájmu je zásadně úplatným vztahem, proto je jednou z podmínek nájemní smlouvy i sjednání úplaty (nájemného). Je-li dohodnuto bezúplatné dočasné užívání jinou osobou, pak půjde o smlouvu o tzv. výpůjčce nebo výprose, které ale v podnikání nejsou obvyklé, s výjimkou zajištění úvěru na pořízení určité investice převodem vlastnického práva na úvěrující osobu, od níž si úvěrový dlužník předmětnou věc bezúplatné vypůjčí. S bezúplatným užívacím právem jsou ovšem skutečně potíže na poli daní z příjmů – po začlenění předmětu daně darovací do rámce daní z příjmů. Obecně totiž tímto vzniká vypůjčiteli majetkový prospěch, který podléhá dani z příjmů, navíc půjčitel (vlastník) po dobu bezúplatného užívání jeho věci jinou osobou tuto věc de facto nepoužívá pro dosažení, zajištění a udržení svých zdanitelných příjmů, takže má problém s odpisy. Jestliže má vlastník (s. r. o.) předmětný automobil již daňově odepsán, pak nebude daňovým problémem jeho bezúplatná výpůjčka. Přičemž v rámci tohoto smluvního vztahu má vypůjčitel pečovat o užívanou věc, což zahrnuje jeho povinnost běžné provozní údržby a oprav. Půjde-li o dlouhodobější vztah, bude vhodné, aby se vypůjčitel (OSVČ) stal provozovatelem vozidla a tím pádem poplatníkem silniční daně namísto vlastníka auta. Není-li vozidlo odepsáno, lze spíše doporučit jeho úplatné dočasné přenechání, tedy nájem za sjednané nájemné, které by z daňových důvodů mělo být místně, věcně a časově obvyklé pouze v případě, že smluvní strany jsou tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. Jinak by bylo nutno poměrně složitě řešit cenovou odchylku, případně najít dobré odůvodnění, že ekonomicky sjednaná „neobvyklá“ cena je s ohledem na specifika uzavřené nájemní smlouvy fakticky cenou obvyklou… Co se týče dočasného uživatele vozidla (zřejmě OSVČ), který jej bude využívat pouze pro účely své vlastní podnikatelské (samostatné) činnosti, tak vedle nájemného a provozních oprav a údržby, k nimž se zavázal, resp. vyplývají ze zákona, může daňově uplatnit výlohy spojené s pracovními cestami tímto vozidlem.

Paušální výdaje na dopravu – v plné výši 5 000 Kč měsíčně, případně krácené 4 000 Kč – podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP lze využít nejen u vozidel vlastních, ale také v nájmu, naproti tomu je nelze použít u vozidel bezúplatně vypůjčených. V souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bodem 3 dtto lze u vozidel vypůjčených uplatnit pouze náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty – obdobně jako u pracovních cest zaměstnanců jejich vozidly –, nikoli však sazbu základní náhrady, tzv. kilometrovné. A jestliže nájemce nevyužije zmíněné paušální výdaje na dopravu, pak u pracovních cest může do daňových výdajů zahrnout spotřebované pohonné hmoty v prokázané výši, tj. podle dokladů o jejich nákupu.

542. Služební auto používané k soukromým účelům

Zaměstnanec dostal nové služební auto, které může používat i k soukromým účelům. Ze mzdy mu zaměstnavatel stáhne 1 % z kupní ceny vozidla. Zaměstnanec si přivydělává jako OSVČ a chtěl by uvedené vozidlo používat pro své podnikání. OSVČ by na toto auto používala náhrady na PHM a opotřebování, povede si knihu jízd, případně bez knihy by použila paušální náhrady. Na služební auto by si zaměstnanec zaplatit na své jméno silniční daň.

Je dané řešení situace možné?

Zaměstnanec rozhodně „nedostal“ nové služební auto, jeho vlastníkem nepochybně zůstává jeho zaměstnavatel, který jej zaměstnanci nedaroval, ale pouze mu umožnil jeho užívání i pro soukromé (mimopracovní) potřeby. Podle zadání se nejedná o bezúplatné používání vozidla zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance, což by představovalo jeho zdanitelný majetkový prospěch podle známých pravidel § 6 odst. 6 ZDP – ve výši 1 % vstupní ceny vozidla měsíčně. Možnost soukromého využívání vozidla zaměstnavatele byla dohodnuta za úplatu odpovídající výše uvedenému speciálnímu daňovému ocenění bezúplatné alternativy. Zaměstnanec tedy za toto právo platí ze svých prostředků zaměstnavateli 1 % vstupní ceny vozidla každý měsíc formou srážky z jeho čisté mzdy. Je otázkou, o jaký právní vztah (smlouvu) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se jedná. Dočasné užívání cizí individuálně určené věci za úplatu je podstatou nájemní smlouvy, u níž ale § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p. p. dodává, že pronajímatel (zaměstnavatel) danou věc přenechává nájemci (zaměstnanci) k dočasnému užívání. Podstatou „přenechání“ je změna dispozice k majetku z vlastníka na nájemce, což ale zřejmě zcela neodpovídá dohodnuté konkrétní situaci, kdy smlouva, resp. ujednání stran neznamená, že předmětné vozidlo je od okamžiku A do B plně k dispozici nájemci, pak zase nachvíli jej může využívat pouze zaměstnavatel (vlastník), poté opět v době od okamžiku C do D nájemce apod. Spíše se věcně jedná o dohodu o sdíleném používání vozidla podle potřeb té které strany, a nikoli o jeho „přenechávání“. Je otázkou, zda je možno dotazovanou dohodu ohledně používání automobilu napasovat na nějakou z typových smluv, které upravuje občanský zákoník, nebo jde – spíše – o blíže nepojmenovanou (inominátní) smlouvu, kde je ovšem rozhodující konkrétní smluvní ujednání, které by samozřejmě nemělo být v rozporu s donucovacími normami daného zákona. Jednoznačné posouzení této právní otázky by měl provést advokát (právník) specializující se na občanské právo, který bude detailně obeznámený se zněním dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Co se týče možnosti využívání předmětného vozidla zaměstnancem také pro jeho vlastní podnikatelské potřeby coby OSVČ, pak opět záleží na smluvním ujednání, jelikož „pánem“ vozidla je jeho vlastník, kterému se takovéto používání nemusí zamlouvat. Zaměstnanec v roli smluvního uživatele vozidla je samozřejmě vázán dohodou s vlastníkem a nemůže si přisvojit více práv, než mu poskytl a rovněž musí strpět dohodnutá nebo stanovená omezení rozsahu a účelu využití vozidla vlastníkem. Od jednoznačného právního vymezení daného užívacího práva se odvíjí rovněž daňové důsledky. Dotazovanou náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu a základní náhradu za používání vozidla (tzv. kilometrovné) lze v souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bodem 3 ZDP uplatňovat pouze u pracovních cest vlastním silničním motorovým vozidlem (nezahrnutým do obchodního majetku), což evidentně není daný případ. Jestliže se bude jednat o „nájem“ předmětného vozidla, pak nájemce může do daňových výdajů souvisejících se svou samostatnou (podnikatelskou) činností zahrnovat jednak poměrnou část nájemného (připadající na kilometry projeté v rámci svého podnikání), jednak prokázané výdaje za pohonné hmoty (opět samozřejmě pouze za své jízdy v roli OSVČ, nikoli pro osobní potřebu), jak stanoví § 24 odst. 2 písm. k) bod 4 ZDP. Alternativně by v případě nájemního vztahu mohl nájemce (OSVČ) jednodušeji daňově uplatňovat paušální výdaje na dopravu ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, a to v krácené výši (4 000 Kč) měsíčně, jelikož najaté vozidlo také využívá pro své osobní potřeby. Posoudí-li právník sjednaný vztah tak, že nejde o nájem, pak padá možnost paušálních výdajů na dopravu. Mám za to, že by pak OSVČ mohl daňově uplatnit prokázané výdaje vynaložené na pracovní cesty související s jeho podnikáním, obdobně jako u vozidla v nájmu, ačkoli to § 24 odst. 2 písm. k) ZDP výslovně neřeší. Půjde totiž v souladu s úvodem citovaného ustanovení o „výdaje na pracovní cesty“, u nichž se lze obecně opřít o konec bodu 1 dtto – „… a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši“.

Poplatníkem daně silniční je podle § 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění p. p. zejména ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. Což je zaměstnavatel, takže jen pro něj může být silniční daň uznatelným výdajem (nákladem), jak vyplývá z § 24 odst. ch) ZDP ve vazbě na výluku v § 25 odst. 1 písm. r) ZDP. Přičemž zaměstnavatel – coby poplatník – je povinen silniční daň za dané vozidlo platit zřejmě již z důvodu jeho využívání pro své vlastní podnikání. Když by tomu tak nebylo, pak by v souladu s § 2 zákona o dani silniční musel tuto daň platit právě kvůli tomu, že s jeho souhlasem – pokud jej skutečně učinil – jeho auto používá ke svému podnikání zaměstnanec (OSVČ).

Řešení č. 541 až 542 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IV/2019)

543. Odmítnutí použití vozidla

Zaměstnavatel odmítá dát souhlas některým zaměstnancům k použití vlastního vozu k pracovní cestě.

Je zaměstnavatel povinen své rozhodnutí odůvodnit?

Svůj souhlas či nesouhlas s použitím vozidla k pracovní cestě může např. zaměstnavatel spojovat s existencí havarijní pojistky vozidla, s nezkušeností řidiče, bezpečností provozu, povětrnostními podmínkami, technickým stavem vozidla apod.

Důvod nesouhlasu s použitím vozidla nemusí však zaměstnanci sdělovat, jednoduše mu odmítne podepsat „cesťák na auto“.

544. Úraz v garáži

Zaměstnanec před jízdou na pracovní cestu vlastním vozidlem šel do garáže a připravoval si vozidlo na cestu. Přitom se zranil.

Jaké bude řešení dané situace?

Jede-li zaměstnanec na pracovní cestu vlastním vozidlem, začíná mu pracovní cesta okamžikem, kdy nasedl do tohoto dopravního prostředku. Má-li vlastní auto v garáži, cesta do ní není pracovní cestou, ale cestou do zaměstnání. Před vyjetím musí však řidič – v našem případě zaměstnanec, jedoucí na pracovní cestu – vykonat některé nezbytné a nutné úkony. Jde např. o zkontrolování stavu oleje, brzdové kapaliny, světel, ostřikovače, pneumatik apod. Utrpěl-li úraz při této činnosti, jde o úraz pracovní.

Tato skutečnost vychází z § 274 ZP, podle něhož v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.

545. Pracovní námaha řidiče

Někdy je nutné při posuzování úrazu řidiče hodnotit i řadu dalších okolností. Řidič nákladního vozidla nakládal břemeno větší váhy a přitom si způsobil kýlu. Zaměstnavatel nechtěl uznat úraz jako pracovní, neboť zaměstnanec měl k tomu určitou predispozici.

Je postup zaměstnavatele správný?

Za pracovní úraz může být uznána kýla vzniklá v důsledku neobratného pohybu, při zdvihání nebo zachycení padajících předmětů o větší váze nebo při skoku či vzepření.

Došlo-li při zvedání těžkého břemene nebo při namáhavé práci ke kýle, jedná se o pracovní úraz.

Stejně se posuzuje i uskřípnutá již existující kýla, neboť predispozice zaměstnance podle soudní judikatury nerozhoduje. Ke kýle může dojít i v důsledku přímého a značného úderu na břišní stěnu, např. tupým předmětem, kopnutím, nárazem břicha na volant (např. dopravní nehodou).

Lékař v součinnosti s jinými důkazními prostředky musí prokázat a potvrdit mechanismus úrazu a souvislosti dané kýly s úrazem. V uvedeném případě se jednalo o pracovní úraz. Nejvyšší soud rozhodl, že predispozice zaměstnance není rozhodující.

Řešení č. 543 až 545 zpracoval JUDr. Ladislav Jouza (IV/2019)

546. Plnění z pojištění odpovědnosti za škodu

Podnikatel v prosinci 2017 pořídil osobní automobil a uplatnil u něho odpočet DPH v poměrné výši (80 % vzhledem k odhadu použití vozidla pro ekonomickou činnost a pro soukromou potřebu). Z hlediska daně z příjmů uplatnil za rok 2017 výdaje procentem z příjmů, vozidlo tedy nebylo zařazeno do obchodního majetku a nebylo zahájeno odepisování. V březnu 2018 přijal podnikatel pojistné plnění z důvodu škody na vozidle. Není jasné, zda bude toto pojistné plnění patřit do zdanitelných příjmů roku 2018, když výdaje budou opět uplatněny procentem z příjmů a vozidlo z hlediska daně z příjmů nebude evidováno v obchodním majetku.

Jak postupovat v daném případě?

Podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP je od daně z příjmů osvobozena přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu a plnění z cestovního pojištění. Osvobození se však nevztahuje na náhradu škody způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody.

 

Pokud tedy v době vzniku škody předmětné vozidlo nebylo zahrnuto v obchodním majetku poplatníka v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 ZDP, bude přijaté plnění od daně z příjmu osvobozeno.

Ing. Jiří Nigrin (IV/2019)

547. Náhradní vozidlo pro účely podnikání

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP při pracovní cestě havaroval v červnu 2019 se svým automobilem a autoservis mu poskytl po dobu opravy bezplatně náhradní vozidlo se spotřebou PHM uvedenou v technickém průkazu pro kombinovaný provoz 5,9 l na 100 km. Po dobu výpůjčky do ukončení opravy jeho vozidla najel podnikatel s náhradním vozidlem pro účely podnikání dle vedené evidence jízd celkem 650 km, přičemž benzin 95 nakoupil za cenu 32,60 Kč/l. Podnikatel vede daňovou evidenci.

Jak bude poplatník postupovat?

Protože podnikatel nakoupil benzin za cenu nižší, než je uvedeno ve vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb., je pro něho výhodnější použít pro výpočet náhrady za spotřebované PHM ceny uvedené v této vyhlášce.

Spotřeba pro kombinovaný provoz činí 5,9 l/100 km.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM:

5,9 : 100 x 650 km x 33,10 Kč/l =
1 269,38 Kč.

Vzhledem k tomu, že se jedná o výpůjčku vozidla, nemůže poplatník uplatnit sazbu základní náhrady.

Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

548. Soukromé vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku

Podnikatel používá pro tuzemské pracovní cesty soukromé vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku se spotřebou benzinu 95 dle technického průkazu 7,4/4,8/5,8 na 100 km. V průběhu července 2019 najel podnikatel pro účely podnikání tímto vozidlem celkem 1 950 km, přičemž tankuje dle dokladu z čerpací stanice benzin 95 za částku 34,20 Kč/l. Podnikatel se rozhodl na počátku zdaňovacího období roku 2019 s ohledem na předpokládanou značnou četnost pracovních cest, že pro něho nebude výhodné uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, ale bude výdaje na dopravu motorovým vozidlem uplatňovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP.

Jaké je řešení dané situace?

Pro podnikatele je jednoznačně výhodné pro stanovení náhrady za spotřebované PHM uplatnit skutečnou cenu za nakoupené PHM, která je vyšší, než je průměrná cena dle vyhlášky MPSV pro rok 2019.

Spotřeba pro kombinovaný provoz činí 5,8 l/100 km.

Výpočet základní náhrady: 4,10 Kč/km x 1 950 km = 7 995 Kč.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 5,8 : 100 x 1 950 km x 34,20 Kč/l = 3 868,02 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 7 995 Kč + 3 868,02 Kč = 11 863,02 Kč.

Povinností podnikatele je uschovat daňový doklad o nákupu PHM.

Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

549. Operativní leasing automobilu

Leasingová společnost, která je plátcem daně, jako pronajímatel uzavřela smlouvu o operativním leasingu osobního automobilu s firmou, která je také plátcem daně. Leasingová společnost nakoupila osobní automobil od výrobce, který je plátcem daně, za cenu bez daně 800 000 Kč. Při sazbě daně 21 % tedy daň činila 168 000 Kč. Vzhledem k tomu, že leasingová společnost nakoupila osobní automobil za účelem jeho pronájmu, který je zdanitelným plněním, v rámci své ekonomické činnosti, uplatnila si při jeho pořízení nárok na odpočet daně. Při uzavření smlouvy o operativním leasingu osobního automobilu leasingová společnost s nájemcem sjednala pronájem na období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019. Cena bez daně za jeden měsíc pronájmu byla stanovena ve výši 40 000 Kč bez daně, za celou dobu nájmu (18 měsíců) tedy bude celková cena bez daně činit 720 000 Kč. Mezi pronajímatelem a nájemcem byla sjednána dílčí plnění, a to podle smlouvy vždy k 10. dni v každém kalendářním měsíci. K tomuto dni se tedy ve smyslu § 21 odst. 7 zákona o DPH považuje každé dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné.

Jak se bude postupovat z pohledu DPH?

V tomto případě se podle § 47 odst. 4 uplatní sazba daně 21 % ze sjednané částky nájemného. Leasingová společnost jako pronajímatel osobního automobilu je tedy povinna v daňovém přiznání za každý měsíc sjednané doby pronájmu přiznat daň ve výši 8 400 Kč odpovídající 21 % z měsíční splátky v úrovni bez daně (40 000 Kč).

Nájemce osobního automobilu, který je plátcem daně, si může uplatnit nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek, a to ve vazbě na jednotlivá uskutečněná dílčí zdanitelná plnění, tj. každý měsíc ve výši 8 400 Kč.

Ing. Václav Benda (IV/2019)

550. Soukromé vozidlo na tuzemskou pracovní cestu

Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije v květnu 2019 vlastní soukromé vozidlo na tuzemskou pracovní cestu. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba benzinu BA 95 8,6/5,2/6,9. Zaměstnanec na tuzemské pracovní cestě najede 550 km. Zaměstnavatel nestanovil zvýšenou sazbu základní náhrady.

Jaké je řešení dané situace?

Varianta A

Zaměstnanec předloží doklad o nákupu 40 litrů benzinu BA 95 v ceně 32,10 Kč/l, přičemž se datum dokladu o tankování benzinu shoduje s datem konání pracovní cesty.

Průměrná spotřeba pohonné hmoty činí 6,9 l/100 km.

Výpočet základní náhrady: 4,10 Kč/km x 550 km = 2 255 Kč.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 6,9 : 100 x 550 km x 32,10 Kč/l = 1 218,20 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 2 255 Kč + 1 218,20 Kč = 3 473,20 Kč.

Varianta B

Zaměstnanec nepředložil zaměstnavateli doklad o nákupu benzinu.

Výpočet základní náhrady: 4,10 Kč/km x 550 km = 2 255 Kč.

Cena benzinu dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. ve výši 33,10 Kč/l.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 6,9 : 100 x 550 km x 33,10 Kč/l = 1 256,14 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 2 255 Kč + 1 256,14 Kč = 3 511,14 Kč, tedy o 38 Kč více než ve variantě A.

V dané situaci je pro zaměstnance výhodnější nepředložit doklad o nákupu benzinu, protože nakupoval benzin za nižší cenu, než je průměrná cena uvedená pro rok 2019 ve vyhlášce MPSV. Pokud by došlo k navýšení prodejních cen PHM
a zaměstnanec by nakupoval pohonné hmoty za vyšší cenu, než je uvedeno ve vyhlášce, bylo by pro něho výhodnější předložit svému zaměstnavateli v rámci vyúčtování pracovní cesty doklad o nákupu pohonných hmot.

Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

551. Soukromé vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku

Podnikatel používá pro tuzemské pracovní cesty soukromé vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku. Jedná se o Opel Astru Sports Tourer se spotřebou motorové nafty dle technického průkazu 4,6/3,6/3,9 na 100 km. V průběhu dubna 2019 najel podnikatel pro účely podnikání tímto vozidlem celkem 2 180 km, přičemž tankoval dle dokladů z čerpací stanice naftu za částku 31,40 Kč/l. Podnikatel se rozhodl na počátku zdaňovacího období 2019 s ohledem na předpokládanou značnou četnost pracovních cest, že pro něho nebude výhodné uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, ale bude výdaje na dopravu motorovým vozidlem uplatňovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP.

Jak má podnikatel postupovat v daném případě?

Pro podnikatele je výhodné uplatnit cenu PHM dle vyhlášky MPSV
č. 333/2019 Sb., tedy cenu motorové nafty ve výši 33,60 Kč/litr.

Spotřeba pro kombinovaný provoz činí 3,9 l/100 km.

Výpočet základní náhrady: 4,10 Kč/km x 2 180 km = 8 938 Kč.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 3,9 : 100 x 2 180 km x 33,60 Kč/l = 2 856,67 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 8 938 Kč + 2 856,67 Kč = 11 794,67 Kč.

Pokud by podnikatel uplatnil výpočet náhrady za spotřebované PHM dle skutečné ceny při tankování ve výši 31,40 Kč, byla by náhrada za spotřebované PHM nižší o 187 Kč než při uplatnění cen dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.

Ing. Ivan Macháček (IV/2019)

552. Krádež automobilu

Podnikatel odpisoval automobil zahrnutý v obchodním majetku, zůstatková cena činila 300 000 Kč. V letošním roce došlo ke krádeži tohoto automobilu. Policie vydala podnikateli potvrzení, ze kterého plyne, že pachatel je neznámý. Pojišťovna poplatníkovi uhradila 270 000 Kč.

Co je možno uplatnit do daňových výdajů?

Došlo-li k odcizení automobilu zahrnutého do obchodního majetku podnikatele, podnikatel nahlásil tuto skutečnost policii, která pachatele krádeže nedopadla, vydala poplatníkovi potvrzení, ze kterého plyne, že pachatel je neznámý, jedná se z hlediska daně z příjmů o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem.

Výdaje spojené s touto škodou, tj. v daném případě zůstatková cena předmětného odcizeného automobilu ve výši 300 000 Kč, jsou výdaje daňové v souladu s § 24 odst. 2 písm. l) zákona. Náhrada škody od pojišťovny je zdanitelným příjmem podnikatele.

553. Úplné zničení automobilu

Při dopravní nehodě došlo k úplnému zničení automobilu zahrnutého do obchodního majetku podnikatele. Tento automobil nebyl ještě zcela odepsán, jeho zůstatková cena činila 200 000 Kč. Pojišťovna poplatníkovi uhradila 170 000 Kč.

Co je možno uplatnit do daňových výdajů?

Do daňových výdajů může podnikatel uplatnit zůstatkovou cenu, a to pouze do výše 170 000 Kč, tj. do výše náhrady v souladu s § 24 odst. 2 písm. c) zákona. Zbývající část zůstatkové ceny již nelze do daňových výdajů uplatnit. Přijatá náhrada škody se zahrne do zdanitelných příjmů.

Pokud by však poplatník náhradu škody neobdržel (automobil nebyl např. pojištěn), nebylo by možno v tomto případě do daňových výdajů zůstatkovou cenu automobilu, případně její část zahrnout.

554. Zůstatková cena odcizeného automobilu

Podnikatel odpisoval automobil zahrnutý v obchodním majetku, zůstatková cena činila 90 000 Kč. V listopadu loňského roku došlo ke krádeži tohoto automobilu. Podnikatel krádež nahlásil policii s tím, že policie vydala podnikateli potvrzení, ze kterého plyne, že pachatel je neznámý, až koncem ledna letošního roku.

Ve kterém roce může podnikatel uplatnit zůstatkovou cenu odcizeného automobilu do daňových výdajů?

Došlo-li k odcizení automobilu zahrnutého do obchodního majetku podnikatele v loňském roce, podnikatel tuto skutečnost oznámil v loňském roce policii, která mu v letošním roce vydala potvrzení, že pachatel krádeže je neznámý, uplatní podnikatel zůstatkovou cenu automobilu do daňových výdajů v loňském roce, tj. v roce, kdy ke škodě došlo.

Řešení č. 552 až 554 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2019)