Ing. Eva Sedláková (II/2022)

413. Platby poukázané na účet platebním zprostředkovatelem

FO, plátce DPH, podnikající v oblasti e-shopu, má sjednány platby od zákazníků kartou přes platebního zprostředkovatele ThePay tak, že jsou připsány na účet FO 1x týdně, jednou částkou. Není jasné, zda platby poukázané na účet platebním zprostředkovatelem dne 4. 1. 2022, ale zákazníky zaplacené o týden dříve, tedy v prosinci 2021, budou patřit ke zdanění do období roku 2021, nebo 2022.

Jaké je správné řešení?

V případě, že poplatník nevede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci či vykazuje výdaje paušální částkou, platí, že o zdanitelný příjem se jedná až v případě, kdy poplatník peníze skutečně obdrží či kdy mu jsou připsány na účet. To, že je plátcem DPH, zde nehraje žádnou roli.

Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

414. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

OSVČ se oženil v minulém roce se ženou s dítětem, žijí ve společné domácnosti. Není jasné, zda si může OSVČ uplatnit odčitatelnou položku na dítě, pokud není osvojené, nikdo jiný ji neuplatňuje; a dále, pokud by se rozhodl přenést část zisku na spolupracující osobu, manželku na mateřské dovolené, jaké kroky vyplývají z tohoto kroku, zda musí manželku přihlásit na úřady, v jakém časovém předstihu, a zda si může odečíst odčitatelnou položku na manželku.

Jak postupovat v dané situaci?

Manžel daňové zvýhodnění na vyživovanou dceru manželky žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti uplatnit může. Zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 6 stanoví mimo jiné, že za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Pokud by manželka byla spolupracující osobou, týkala by se jí registrační povinnost. Zákon o daních z příjmů v § 39 stanoví mimo jiné, že poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

Jedná-li se o spolupracující manželku, zákon o daních z příjmů v § 13 odst. 4 stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela. Pokud by tedy manželka byla spolupracující osobou manžela, manžel by slevu na dani na manželku uplatnit nemohl.

Ing. Eva Sedláková (II/2022)

415. Prodej osvobozený od daně

Fyzická osoba od roku 2012 uplatňuje výdaje paušálem ve výši 60 %, v roce 2018 zakoupila osobní automobil na IČ a uplatnila 100 % DPH. Po havárii v lednu 2021 bylo auto v březnu 2021 prodáno a z prodejní ceny bylo odvedeno DPH. Dále byla přijata náhrada od pojišťovny a nespotřebované pojistné. Máme za to, že prodej automobilu bude od daně z příjmu osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, přijatá náhrada od pojišťovny bude také osvobozena dle § 4 odst. 1 písm. d) bod 2 ZDP a tyto příjmy se nebudou uvádět do daňového přiznání. Nevíme, jestli nespotřebované pojistné spadá do § 10 a proti tomu bychom mohli uplatnit celkové pojistné zaplacené v minulém roce dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP.

Jaké je správné řešení dané situace?

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP je, pro účely ZDP, považován za poplatníka, který nemá obchodní majetek, bez ohledu na to, zda se jedná o obchodní majetek pro účely DPH.

Z uvedeného důvodu bude prodej majetku posuzován podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP jako majetek, který nebyl zahrnut v obchodním majetku a příjem z prodeje bude tedy osvobozen. Pokud jde o náhrady od pojišťovny a vrácení částky pojistného, půjde rovněž o příjem od daně osvobozený, jelikož se nejedná o obchodní majetek.

Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

416. Podmínky pojistného plnění

Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na jejich soukromé životní pojištění v rámci sociálního fondu (nemá FKSP, nemusí se řídit předmětnou vyhláškou). Není jasné, zda je možné na smlouvu přispívat částku 1 000 Kč, která by byla na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmu; je zde splněna podmínka sjednání pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících.

Jaké je správné řešení daného případu?

Pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. je stěžejní, o jaký pojistný produkt se jedná, jaké jsou podmínky pojistného plnění a kdo je pojistník – podrobněji níže. Ale už nezáleží na tom, jak pojišťovna vypočítala (kalkulovala) příslušnou výši pojistného, jestli do ní zahrnula nějaké poplatky, přiznala slevy, bonifikaci anebo jiné marketingové nástroje. A když se kouknu do pojistné smlouvy, tak v ní vyčtu, že jde o pojištění zaměstnance pro případ jeho dožití nebo smrti, splňující podmínky „60/60“ upřesněné níže, proto je tento jeho nepeněžní benefit od zaměstnavatele osvobozen od daně v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) bodem 3 ZDP. A pro zaměstnavatele může jít o daňově uznatelný výdaj (náklad) ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bodem 5 ZDP, tedy půjde-li o jeho smluvní povinnost; tomu ovšem v daném případě brání rozhodnutí zaměstnavatele, že tyto výlohy nebude účtovat do nákladů, ale na vrub fondu vytvořeného ze zisku.

Ve škole se studenti učí, že daně z příjmů by měly být neutrální a neměly by nijak významně ovlivňovat chování poplatníků. Nicméně v praxi je tomu spíše naopak a jen obtížně bychom hledali nějakou oblast lidského konání, kde by nebylo důležité zvažovat daňové důsledky. Politici a zákonodárci si totiž oblíbili možnost přímo i nepřímo ovlivňovat lidi a firmy daňovými pobídkami nebo tresty zejména daněmi z příjmů.

Finanční zajištění na stáří – v rámci tzv. dobrovolného penzijního pilíře – je důležité a prospěšné nejen jednotlivcům, ale potažmo celé společnosti, zájem o tyto produkty je notně daňově podporován:

–  Příspěvky účastníka lze (s jistým omezením) uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů.

–  Příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty jsou u zaměstnance poměrně široce osvobozeny od daně.

–  Penze a dlouhodobá (doživotní, resp. nejméně 10 let) pojistná plnění jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Kromě dřívějšího penzijního připojištění, které nově nahradilo doplňkové penzijní spoření a případného penzijního pojištění se zahraničním prvkem, se takto daňově výhodně lze finančně připravit na stáří ta­ké formou pojistné smlouvy uzavřené s po­jišťovnou. Na rozdíl od tradičnějšího pojištění majetku je předmětem pojistné ochrany a důvodem vyplacení pojistného plnění dožití se určitého věku. Zatímco doplňkové penzijní spoření je speciálně právně regulováno vlastním zákonem, tak v případě pojištění osob tomu tak není – pouze je obecný rámec pojistných smluv vymezen v občanském zákoníku. V praxi přitom existuje bezpočet variant podmínek a typů pojištění osob, takže nebylo možno daňovou podporu paušálně udělit všem smlouvám o pojištění osob.

Nezbývalo, než aby pro tyto účely stanovil stěžejní podmínky přímo zákon o daních z příjmů, čímž by vyloučil zneužití daňových výhod pro komerční pojistné produkty, které neslouží k finanční podpoře starobních důchodů, jejichž poměr k aktuální průměrné mzdě bude z demograficky daných důvodů dlouhodobě klesat. Za tímto účelem ZDP zavedl daňový pojem „soukromé životní pojištění“ stanovující podmínky, při jejichž splnění je možno u pojištění osob využít výše zmíněného tria daňových úlev.

Na rozdíl od penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření není soukromé životní pojištění podporováno státními příspěvky:

- pojistnou smlouvu uzavřel poplatník jako:

–  pojistník (tj. osoba, která s pojistitelem alias s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu) a

–  pojištěný (tj. osoba, na jejíž život nebo jiný pojistný zájem se pojištění vztahuje),

- předmětem pojistné smlouvy je:

–  pojištění pro případ dožití, nebo

–  pojištění pro případ smrti nebo dožití, anebo

–  důchodové pojištění,

- výplata pojistného plnění (důchod nebo jednorázová částka) je sjednána:

–  až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně

–  nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný 60 let,

- a není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

ZDP pamatuje rovněž na případné spekulace a zneužití daňových výhod penzijních produktů – zejména při jejich předčasném zrušení a výběru peněžního zůstatku. Poplatník pak musí dodanit dříve uplatněné odpočty od základu daně i původně osvobozené příspěvky od svého zaměstnavatele. To už je ale mimo dotaz.

V dotazovaném případě pojistná smlouva o soukromém životním pojištění zaměstnance splňuje daňové podmínky – jak ohledně „60/60“, tak i co do předmětu pojištění – celé pojistné 1 000 Kč je osvobozeno od daně.

Ing. Martin Děrgel (III/2022)

417. Příspěvek na penzijní připojištění

Zaměstnanec na DPP odpracuje každý měsíc cca 22 hod. Není jasné, zda může zaměstnavatel zasílat příspěvek na penzijní připojištění ve výši 4 000 Kč/měsíc, tzn. maximum, a tuto částku uvádět v uznaných nákladech a zároveň přispívat na dovolenou do výše 20 000 Kč/rok.

Jaké je správné řešení?

Jedná-li se o příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanci, zákon o daních z příjmů nestanoví, že by postup podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona nebyl možný v případě, kdy se jedná o pracovněprávní vztah na základě dohody o provedení práce, uzavřené v souladu se zákoníkem práce. Dále zákon nestanoví, ani dobu trvání tohoto pracovněprávního vztahu. Budou-li splněny zákonné podmínky, jde na straně zaměstnance o příjem od daně osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona.

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem, že mu bude hradit příspěvek na penzijní připojištění v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě, jedná se na straně zaměstnavatele o výdaj daňový podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona.

Jedná-li se o příspěvek zaměstnavatele na dovolenou zaměstnanci, zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 9 písm. d) stanoví mimo jiné, že od daně je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s tím, že jde-li o poskytnutí rekreace a zájezdu, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.

Zákon o daních z příjmů ani v tomto případě nestanoví, že by postup podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona nebyl možný v případě, kdy se jedná o pracovněprávní vztah na základě dohody o provedení práce, uzavřené v souladu se zákoníkem práce.

Ing. Eva Sedláková (III/2022)

418. Obnovení živnosti

Podnikatelka, OSVČ, měla na 4 roky přerušeno podnikání (mateřská a rodičovská dovolená). Od dubna 2022 chce obnovit podnikání OSVČ na hlavní činnost.

Jak a komu hlásit obnovení živnosti? Jak a zda vůbec může uplatnit výdaje vzniklé s obnovením činnosti?

Začněme slovutným správcem daně, konkrétně finančním úřadem poplatníka. Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů stanovuje obecně § 127 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p.

(1) Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.

(2) Oznamovací povinnost podle odst. 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

Jedná se o tiskopis MF 25 5111 „Oznámení o změně registračních údajů“, kde obnovení přerušené samostatné (podnikatelské) činnosti poplatník vyznačí ve 2. Oddílu – Údaje, u nichž došlo ke změně, konkrétně provede zápis v bodě 11 Přerušení podnikatelské činnosti, v kolonce b) „datum konce přerušení“. Pokud OSVČ již při oznámení přerušení své činnosti správně vyplnila zmíněnou kolonku „konec přerušení“, pak samozřejmě žádnou změnu nyní neoznamuje. Ovšem reálně asi před čtyřmi lety těžko podnikatelka mohla takto přesně na den správci daně sdělit, od kdy opět svou činnost obnoví, takže nyní jej musí o této změně nově vyrozumět…

Na řadě je OSSZ. U sociálního pojištění OSVČ se přerušení činnosti považuje za ukončení, a obnovení podnikání tudíž představuje opětovné zahájení.

Podle § 48 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p. p. platí:

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den

a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,³⁷⁾ je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje, (…)

(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je OSVČ splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.

K tomu dodává § 48b odst. 1 dtto: „Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní OSVČ na předepsaném tiskopise.“

Také u zdravotního pojištění OSVČ se přerušení činnosti považuje za ukončení, a obnovení podnikání tudíž představuje „zahájení“. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění p. p., jestliže OSVČ podniká na základě živnostenského oprávnění, musí informovat o přerušení činnosti také živnostenský úřad. Pokud hned při zahájení přerušení OSVČ přesně určila den obnovení podnikatelské činnosti, pak ke změně nedochází a úřadu to netřeba znova připomínat. Nejspíše ale odhad dne obnovení činnosti nebyl až takto zcela přesný, a proto je nyní zapotřebí změnu – den obnovení podnikání po přerušení činnosti – oznámit živnostenskému úřadu. Ideální je osobní návštěva, protože lze tento úřad požádat, aby zajistil poinformování výše zmíněných tří úřadů, které pak OSVČ nemusí obíhat, resp. oznamovat jim to individuálně…

Podle § 31 zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění p. p., odst.:

(11) Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení; je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. (…)

(12) Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno podle odstavce 11, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.

(13) Na základě oznámení podle odstavců 11 a 12 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.

Výdaje vzniklé s obnovením podnikatelské činnosti OSVČ může uplatnit, protože se a priori bude jednat o výdaje na dosažení, zajištění nebo udržení jeho zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 1 ZDP. Ovšem musí tak učinit standardně podle jejich charakteru. Pokud vstupní (pořizovací) cena nově koupeného počítače (PC) přesáhne limit 80 000 Kč, bude se jednat o hmotný majetek (§ 26 odst. 2 ZDP), který se daňově uplatní nepřímo skrze své odpisy. Levnější stroj se považuje za koupi zásoby, a lze ho proto – v daňové evidenci dle § 7b ZDP – zahrnout do daňových výdajů jednorázově.

Co se týká „úpravy pronajatých prostor“, tak je nutno zejména vycházet z uzavřené nájemní smlouvy a samozřejmě občanského zákoníku řešícího nájemní vztahy. Záleží totiž na tom, kdo a v jakém rozsahu je povinen úpravě prostor, je-li to pronajímatel – má totiž a priori přenechat místnosti v dohodnutém stavu –, pak si jeho náklady nájemce neuplatní. Jestliže je úprava prostor povinností nájemce, půjde o jeho daňové výdaje. Jen je třeba dát pozor na to, aby se případně nejednalo o tzv. technické zhodnocení ve smyslu § 33 ZDP, které coby „investice“ je možno daňově uplatnit zase jen nepřímo prostřednictvím odpisů, kde je ovšem dodatečnou komplikací, že nájemce takto zhodnotí cizí majetek patřící vlastníkovi, což má daňové důsledky. Ostatně i velké opravy najaté věci – nad rámec obvyklé údržby – představují zdanitelný příjem vlastníka…

Pokud OSVČ splňuje podmínky tzv. poplatníka v paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP, pak rozhodně doporučuji využít dobrodiní tzv. paušální daně ve smyslu § 7a, spolu s § 38la až § 38lq ZDP. Podstatné je včas oznámit správci daně svůj vstup do paušálního režimu. Závazný termín při zahájení činnosti stanoví § 38lc ZDP:

(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.

(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.

(3) Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí…

Ing. Martin Děrgel (III/2022)

419. Spolupracující osoba

Poplatnice je registrována na finančním úřadě jako spolupracující osoba. Osobně nepodniká. Při podávání daňového přiznání manžela za rok 2021 by nemusela figurovat jako spolupracující osoba, není to vhodné a potřebné. Není jasné, zda je možné jeden rok nespolupracovat a v dalším zase ano, aniž by to dopředu hlásila na FÚ, podala by nulové daňové přiznání a na VZP a OSSZ také nulové přehledy.

Je takto možné postupovat?

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující fakt, zda spolupracující osoba s podnikající osobou skutečně spolupracuje, tedy podílí se na její činnosti, či nikoli. Ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Toto ustanovení má za cíl zjednodušit podnikání v rámci rodiny a nikoli skutečnost, zda je „to vhodné a potřebné“, jak se v dotaze uvádí.

Zákon o daních z příjmů v § 39 stanoví mimo jiné, že poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

Daňový řád stanoví, mimo jiné, že dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Pokud by byla spolupráce ukončena, musí spolupracující osoba tuto skutečnost správci daně do 15 dnů oznámit. Za nesplnění této povinnosti může správce daně uložit pokutu.

Ing. Eva Sedláková (II/2022)

420. Příjem z prodeje majetku

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodala v prosinci 2021 dlouhodobý majetek (stroje), stroje v prosinci též vyřadila z obchodního majetku. Zaplaceno dostane až v průběhu roku 2022. Příjem tedy bude zdaňovat až v roce 2022. Není jasné, jak to bude se zůstatkovou cenou majetku, zda ji uplatní až proti příjmu z prodeje, tedy v roce 2022, nebo už při vyřazení majetku v roce 2021.

Jak to bude, pokud by bylo zaplaceno ve splátkách, které zasáhnou třeba i do roku 2023?

V daňové evidenci podléhá příjem zdanění až v okamžiku, kdy dochází k jeho uskutečnění, tedy ke skutečnému toku peněz, to znamená, že příjem bude zdaněn v roce 2022. Pokud poplatník vyřadil majetek v prosinci ještě před jeho prodejem, uplatní do daňových výdajů v roce 2021 poloviční výši odpisů. Příjem v roce 2022 pak bude zdaněn podle § 10 ZDP, protože v době prodeje již byl vyřazen z obchodního majetku, proti tomuto příjmu pak poplatník uplatní zůstatkovou cenu majetku.

Pokud by byl prodej uskutečněn ve splátkách, bude se opět danit v tom období, kdy byly peníze inkasovány, avšak zůstatkovou cenu majetku bude možné uplatnit vždy pouze do výše dosaženého příjmu v daném období.

Příklad

Prodejní cena majetku bude 120 000 Kč a v roce 2022 obdrží poplatník splátku ve výši 60 000 Kč a v roce 2023 obdrží zbývajících 60 000 Kč. Zůstatková cena prodávaného majetku bude 80 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že se již bude jednat o majetek vyřazený z obchodního majetku, půjde o příjem dle § 10 ZDP.

V roce 2022 bude tedy příjem dle § 10 ve výši 60 000 Kč a výdaje také 60 000 Kč, v následujícím roce bude příjem 60 000 Kč a výdaje ve výši 20 000 Kč (zbývající část zůstatkové ceny majetku).

421. Výdaj na dopravu

OSVČ pořídila obytný automobil, který zařadila do svého majetku, vede DE a auto pronajímá.

Je možno i v tomto případě automaticky odečíst 5 000 Kč na pohonné hmoty měsíčně?

ZDP v § 24 odst. 2 písm. zt) stanoví, že výdajový paušál na dopravu silničním motorovým vozidlem lze uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu podle písm. k) tohoto odstavce, za každý celý kalendářní měsíc, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.

Z toho vyplývá, že nelze takové vozidlo přenechat k užívání jiné osobě např. formou nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce, včetně smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva apod.

Vzhledem k tomu, že uvedené vozidlo je určené k pronájmu, je zřejmé, že poslední uvedená podmínka splněna není, tudíž paušální výdaj na dopravu, v tomto případě, uplatnit nelze.

Řešení č. 420 až 421 zpracoval Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

422. Zdanění příjmu

Zaměstnanec ukončil trvalý pracovní poměr k 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 pracuje ve stejné firmě na DPP, odměna do 10 000 Kč. V měsíci únoru dostane z trvalého pracovního poměru přeplatek z ročního zúčtování záloh daně ve výši 5 000 Kč.

Jak je to z pohledu daně z příjmu?

Ani u zaměstnanců – poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti – nepodléhá zdanění vratka přeplatku na jejich dani z příjmů fyzických osob ani veřejnoprávnímu pojistnému na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců. Technicky vzato jde o příjem, který už byl u dotyčného poplatníka jednou zdaněn, a to v rámci příslušné hrubé mzdy, z níž zaměstnavatel (plátce daně) původně vypočetl a pak srazil měsíční zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti, jejíž část se po skončení roku vrací zpátky do kapsy poplatníkovi. Podobně by tomu bylo v případě, kdy by se zaměstnavatel spletl v neprospěch zaměstnance a například kvůli chybnému mzdovému softwaru nebo lidské chybě mzdové účetní by mu mzdu za listopad 2021 zdanil měsíční zálohou na dani z příjmů sazbou daně 50 %. Při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů za rok 2022 prováděnou dotyčným zaměstnavatelem v únoru 2022 by byla chyba odhalena a vzniklý značný přeplatek na dani by byl poplatníkovi s osobní omluvou mzdové účetní vrácen. Tady by byla nelogičnost a nespravedlnost případného zdanění vraceného přeplatku na dani z příjmů zcela zjevná…

Něco jiného je ovšem případný doplatek na (ročním) daňovém bonusu z titulu daňového zvýhodnění na vyživované děti – ve smyslu § 35c a § 35d ZDP zaměstnanci v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění dle § 38ch ZDP. V jeho případě nejde o vrácení dříve sražené části daně z příjmů poplatníka, ale o nově plynoucí druh příjmu. Naštěstí ani v tomto případě jeho zdanění nehrozí, ale z jiného důvodu – příjem z daňového bonusu je u fyzických osob osvobozen od daně z příjmů na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP; což je mimochodem také případ tzv. kompenzačního bonusu vypláceného „kvůli Covidu“ zejména OSVČ a případně také společníkům s. r. o. aj.

Ing. Martin Děrgel (II/2022)

423. Podmínky paušálního režimu

OSVČ na paušální dani v roce 2021 v témže roce překročila limit 1 000 000 Kč. Povinně ze zákona vstoupila do režimu DPH od ledna 2022, obrat překročila již v prosinci 2021. Automaticky musí udělat DPFO za rok 2021, přehledy na SP a ZP – je to její povinnost ze zákona. A platit předepsané zálohy na SP a ZP, doplatit daň z příjmů, případně platit zálohy dle vyšlé daně. S registrací k DPH v lednu 2022 zároveň oznámila výstup z paušální daně. FÚ nicméně na celý rok 2022 OSVČ předepsal paušální daň ve výši na rok 2022, podnikatel tak bude zatížený touto daní a dále placením záloh na SP a ZP.

Jaký zákon dané povoluje?

Zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, nebo pokud nastala skutečnost, že poplatník přestane být poplatníkem v režimu paušální daně, má povinnost oznámit tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil. Tato povinnost vychází obecně z ustanovení § 127 daňového řádu.

Z paušálního režimu může poplatník vystoupit dobrovolně či z důvodu porušení stanovených podmínek, avšak vždy až ke konci zdaňovacího období.

 

Pokud poplatník poruší podmínky pro uplatnění paušální daně, např. také z důvodu plátcovství DPH, bude hradit paušální zálohy do konce příslušného zdaňovacího období. Následně za celé zdaňovací období bude podávat řádné daňové přiznání i příslušné přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, jelikož přestal být v režimu paušální daně. Přitom platí, že uhrazené paušální zálohy se započtou na jeho daňovou povinnost i na příslušné zdravotní i sociální pojištění.

V uvedeném případě přestal být poplatník v režimu paušální daně již v roce 2021, za který bude podávat daňové přiznání, takže v roce 2022 by se na něho neměl režim paušální daně již vztahovat.

Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

424. Příjmy z pronájmu bytové jednotky

Fyzická osoba, která měla za rok 2021 pouze příjmy ze závislé činnosti, zároveň pronajímala byt, který vlastní, ale dlouhodobě v něm nebydlí. Není jasné, jak je to s uplatněním výdajů při stanovení dílčího základu daně podle § 9 ZDP, zda:

–  může FO jako skutečné výdaje související s příjmy z pronájmu uplatnit částky hrazené SVJ, které nejsou zúčtovatelnými zálohami na služby spojené s užíváním bytu,

–  může FO také uplatnit jako daňový výdaj daňové odpisy bytové jednotky a jako vstupní cenu použít kupní cenu bytu z doby, kdy byl pořízen.

Jaké je správné řešení?

Jako výdaje související s příjmy z pronájmu bytové jednotky hrazené společenství vlastníků jednotek, např. platby do fondu oprav, poplatky za správní činnost, pojištění, lze do daňových výdajů uplatnit. Generální finanční ředitelství v pokynu D-22 k § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů uvádí, že platby vlastníka jednotky na provozní výdaje (do tzv. fondu oprav a na účet společenství vlastníků) jsou na straně poplatníka, který nevede účetnictví, daňovým výdajem v okamžiku jejich úhrady. Jsou-li platby (jejich část) určeny na technické zhodnocení společných částí, jsou daňovým výdajem po dokončení technického zhodnocení, a to formou odpisů. Pokud byly platby na provozní výdaje použity na technické zhodnocení společných částí, poplatník podle § 5 odst. 6 zákona o výdaje zahrnuté do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích sníží výdaje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno. O výdaje na technické zhodnocení se zvýší vstupní cena jednotky a do daňových výdajů se tyto výdaje promítnou formou odpisů.

Jako daňový výdaj k příjmům z pronájmu bytové jednotky lze uplatnit i odpisy pronajímané jednotky. Vstupní cenou koupené jednotky je pořizovací cena v případě, že jsou splněny podmínky dané § 29 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že vstupní cenou hmotného majetku se rozumí pořizovací cena, je-li pořízen úplatně.

U nemovitého majetku, který poplatník, fyzická osoba, pořídil úplatně v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena, tj. cena podle oceňovacího předpisu ke dni zahájení pronájmu. U nemovitého majetku, který poplatník pořídil úplatně v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jeho opravy a technické zhodnocení.

Ing. Eva Sedláková (II/2022)

425. Příjem z nabytí vlastnického práva k bytové jednotce

Převod družstevního bytu nájemce – člena družstva – do osobního vlastnictví je dle § 4 zákona o daních z příjmů osvobozen. Není jasné, zda musí tento nový vlastník, bývalý družstevník, podávat přiznání k dani z příjmů FO, i když daň z příjmů platit nemusí.

Jaké je řešení dané situace?

Zákon o daních z příjmů stanoví 3 možnosti, jak osvobodit příjem z nabytí vlastnického práva k bytové jednotce:

Zákon v § 4 odst. 1 písm. y) stanoví, že od daně se osvobozuje příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,

–  je nájemcem této jednotky,

–  je členem této právnické osoby a

–  podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami.

Zákon v § 4 odst. 1 písm. zf) stanoví, že od daně se osvobozuje příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva.

A dále zákon v § 4 odst. 1 písm. zg) stanoví, že od daně se osvobozuje příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem.

Splnil-li poplatník některou z výše uvedených zákonných podmínek, je příjem z nabytí vlastnického práva k bytové jednotce od daně z příjmů osvobozen.

Pokud jde o přiznání k dani z příjmů fyzických osob, zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 5 stanoví mimo jiné, že do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně. Z uvedeného plyne, že příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí.

Pro úplnost je třeba upozornit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.

Ing. Eva Sedláková (II/2022)

4.2

DPH

426. Převod nemovitostí z pohledu daně

Otec a syn vlastní ideální polovinu domu. Otec je OSVČ, používá paušální náklady, neplátce, provozuje ubytovnu a i výše uvedený dům by rád provozoval jako ubytovnu. Otec je zároveň jediný majitel s. r. o., plátce DPH. Po domluvě syn darovací smlouvou převede na otce svou polovinu domu. Otec se rozhodne, že dům bude pronajímat své s. r. o., která má také živnostenský list na ubytování, s tím, že s. r. o. dům zrekonstruuje na své náklady, odečte DPH při rekonstrukci domu a tato se započítá proti nájmu na několik následujících let. Vše by bylo ošetřeno nájemní smlouvou.

Je danou úvahu možno převést do reálu?

Záměr je možný, ale má čtyři daňové nevýhody, rizika… První je, že nájem domu udělá z otce – OSVČ – plátce DPH. Sice nájem domu – asi jde o rodinný nebo bytový dům – bude povinně osvobozen od DPH bez nároku na odpočet daně podle § 56 ZDPH, která se obecně do obratu pro účely DPH nezahrnuje. Ovšem v případě dlouhodobého nájmu – což představuje tzv. ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 2 ZDPH – se uplatní výjimka, kdy se úplata za toto osvobozené plnění zahrnuje do obratu, viz § 4a odst. 1 písm. c) ZDPH. Třeba to plátcovství a s ním spojená otravné papírování otci ale nevadí…

Druhou nevýhodou bude nemožnost daňového uplatnění hodnoty části domu náležející zatím synovi. Dar jeho spoluvlastnického podílu otci pro syna nebude daňově účinný výdaj. A pokud přijetí daru nesouvisí s podnikáním otce, ale s nájmem podle § 9 ZDP, půjde u něj o příjem osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP. Pročež bude nabytý – nezdaněný – podíl na hmotném majetku u otce vyloučen z daňového odpisování v souladu s § 27 písm. j) ZDP.

Třetí daňovou nepříjemností bude vztah mezi pronajímatelem (otcem) a nájemcem (jeho s. r. o.), protože se jedná o tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP. Což znamená, že sjednané nájemné by mělo průkazně odpovídat aktuální „ceně obvyklé“, která by byla dohodnuta mezi nespojenými (nezávislými) osobami. Jinak hrozí adekvátní úprava základu daně z příjmů dotčených subjektů… Takže zřejmě bude nutno raději dohodnout poměrně vysoké tržní nájemné, kvůli čemuž bude dost možná otec podléhat druhé, vyšší sazbě daně z příjmů 23 % a celkový finanční obraz zamýšleného projektu už nemusí vypadat až tak výhodně. Jde-li o bytový dům a nájemné, tak bude v řádech milionů, pak možná lépe ekonomicky vychází vklad objektu do kapitálu s. r. o. s tím, že by si zisk z jeho užívání společník, případně společníci (otec a syn) vypláceli formou podílů na zisku s. r. o.

Čtvrtá závažná nepříjemnost čekající na pronajímatele – otce – se týká zdánlivě „chytrého“ započtení hodnoty rekonstrukce domu nájemcem (s. r. o.) na úhradu pohledávky pronajímatele (otce) z titulu nájemného. Je třeba si uvědomit, že i takováto nepeněžitá forma úhrady nájemného představuje pro otce zdanitelný příjem, a to jednorázově ihned při dokončení rekonstrukce a uvedení do provozu! Takže otec bude mít v roce dokončení rekonstrukce naráz nemile vysoký zdanitelný příjem z nájemného – vyšší statisíce, případně miliony Kč.

Jelikož pronajímatel není účetní jednotkou (nevede účetnictví), tak mu totiž zdanitelný – v daném případě nepeněžní – příjem z titulu nájemného vzniká ihned poskytnutím daného protiplnění, služby financované nájemcem. Je to obdobné, jako kdyby obdržel od nájemce třeba milion Kč předem na nájemné na dalších 10 let, ten milion zdaní hned při přijetí, a nikoli v časovém rozlišení à 100 000 Kč ročně – takto postupují jen účetní jednotky. Naproti tomu daňovým výdajem pronajímatele (otce) bude pouze adekvátní a relativně malé zvýšení odpisů zhodnocené stavby – skrze zvýšenou vstupní a zůstatkovou cenu pronajímaného domu – rozložené do období zhruba 50 let. Upřesněme, že rekonstrukce se pro účely daní z příjmů a také pro DPH považuje za tzv. technické zhodnocení podle § 33 ZDP.

Ing. Martin Děrgel (II/2022)

427. Podmínky plátce DPH a příležitostná činnost

Zubní technik zabývající se pouze výrobou dentálních výrobků vede daňovou evidenci, má roční obrat nad 1 milion Kč, je neplátce DPH, protože poskytuje pouze osvobozené dodání stomatologických výrobků dle § 58 zákona o DPH. Pronajímá si ke své ekonomické činnosti zubní laboratoř. Část této laboratoře (pracovní místo) podnajímá jinému zubnímu technikovi, pracujícímu rovněž tzv. na IČ. Tento podnájem činí ročně 180 000 Kč a je osvobozen od DPH podle § 56a. V dubnu 2021 prodal osobní automobil, který měl v obchodním majetku za 400 000 Kč.

Nestal se zubní technik plátcem DPH? Je prodej auta doplňkovou příležitostnou činností?

Podle § 4a zákona o DPH se obratem rozumí souhrn úplat bez daně za vymezená uskutečněná plnění. Úplaty za dodání stomatologických výrobků, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 58 zákona o DPH, se do obratu nezahrnují. Úplaty za podnájem pracovního místa se do obratu zahrnují. Podle § 4a odst. 2 zákona o DPH se do obratu nezahrnuje úplata za dodání dlouhodobého majetku, nejedná-li se o nedílnou součást obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Není tedy přitom třeba posuzovat, zda se jedná o příležitostnou činnost, či nikoliv.

V návaznosti na zadání bude zubní technik zahrnovat do svého obratu pouze částku 400 000 Kč a plátcem se podle § 6 zákona o DPH z důvodu překročení obratu nestal.

 

Ing. Václav Benda (II/2022)

428. Nárok na odpočet DPH vypořádacím koeficientem

U pořízených nemovitostí (bytů), kde byl uplatněn odpočet DPH, neboť se byty pronajímaly k dlouhodobému pronájmu firmám, které jsou plátci DPH, se musí za rok 2021 vrátit 1/10 DPH. Není ale jasné, kam tuto částku v účetnictví zaúčtovat; zda jde přímo do nákladů jako při vyrovnání koeficientem, nebo ji dát jako zvýšení ceny HIM a bude se rozpouštět v odpisech.

Jaké je správné řešení?

Ano, účtuje se obdobně jako při vyrovnání nároku na odpočet DPH vypořádacím koeficientem. Podle bodů 5 až 7 k § 24 odst. 2 Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je v případě úpravy odpočtu daně podle § 78 až 78c ZDPH, pokud je snižován nárok na odpočet DPH, DPH daňovým výdajem (nákladem).

Pokud poplatník nezvýší o tuto daň vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku, a to ve zdaňovacím období, kdy o úpravě nebo vyrovnání odpočtu bylo účtováno, účtuje se zpravidla na účet 548 a jedná se tedy o daňově účinný náklad.

Ing. Miroslav Bulla (II/2022)

429. Vazba květin jako vedlejší výdaj

Květinářka, OSVČ, plátce DPH váže květiny a rozděluje práci na 21% a květiny na 15% DPH, když fakturuje odběrateli za své služby.

Je předmětný postup správný?

Při uskutečnění zdanitelného plnění stanoví plátce základ daně podle § 36 zákona o DPH, ze kterého vyplývá, že základ daně zahrnuje vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou zdanitelné plnění uskutečňuje, nebo od třetí osoby, a to bez daně za toto zdanitelné plnění.

Podle § 36 odst. 3 zákona o DPH základ daně zahrnuje také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění.

Podle § 36 odst. 4 zákona o DPH se za vedlejší výdaje pro účely základu daně považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize.

Vazba květin jako vedlejší výdaj (balení) vstupuje u plátce do základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění. Řezané květiny, které spadají pod kód nomenklatury celního sazebníku 06, jsou zařazeny do přílohy č. 3 k zákonu o DPH a podléhají první snížené sazbě daně 15 %. Správný postup je ten, že plátce zahrne vázání květin do hodnoty květin a u celého zdanitelného plnění uplatní první sníženou sazbu daně 15 %.

Ing. Zdeněk Kuneš (II/2022)

430. Přenesená daňová povinnost

Faktura ze Slovenska od plátce DPH za právní služby je vystavena v eurech a bez DPH s tím, že se jedná o přenesení daňové povinnosti podle zákona o DPH.

Jedná se v daném případě o přenesenou daňovou povinnost?

U právních služeb se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, je-li příjemcem služby osoba povinná k dani. Podle tohoto odstavce je místem plnění místo, kde má příjemce služby své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění je podle sídla příjemce právní služby v tuzemsku. Podle § 108 odst. 3 písm. a) zákona o DPH má povinnost přiznat daň plátce jako příjemce služby, kterou mu poskytla osoba neusazená v tuzemsku, kterou podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o DPH slovenský plátce, který právní službu poskytl, je. Tato právní úprava odpovídá zmiňovanému čl. 196 směrnice o DPH (směrnice 2006/112/ES). Nejedná se tedy o zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a a následujících ustanovení zákona o DPH, který se vztahuje pouze na vymezená zdanitelná plnění, pokud je v tuzemsku poskytne český plátce jinému českému plátci.

Pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku podle § 92a a následujících ustanovení zákona o DPH tedy nejsou v popsaném případě skutečně splněny stanovené podmínky. Jedná se však o tzv. příhraniční reverse-charge, kdy povinnost přiznat daň podle výše uvedeného ustanovení zákona o DPH (§ 108 odst. 3) v návaznosti na směrnici o DPH vzniká příjemci služby. Plátce tedy z takto přijaté služby přizná daň v ř. 5 daňového přiznání a zároveň si z ní může za splnění zákonem stanovených podmínek nárokovat odpočet daně v ř. 43 daňového přiznání. Předepsané údaje o přiznané dani je plátce zároveň povinen vykázat v části A.2. kontrolního hlášení.

431. Registrace k DPH

Při prodeji nemovitosti (bytu, pozemku), kdy zisk (popř. prodejní cena) přesáhne 1 mil. Kč, se člověk, i když prodával jako fyzická osoba, musí stát plátcem DPH a odvést 21 %.

Je předmětné tvrzení správné?

Uvedená informace není přesná. Do obratu se podle § 4a zákona o DPH zahrnují úplaty za vymezená plnění s místem plnění v tuzemsku. Podle § 4a odst. 1 písm. c) zákona o DPH se do obratu zahrnují také úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a zákona o DPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Mez plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně patří také dodání vymezených nemovitých věcí podle § 56 zákona o DPH. Osvobození od daně se však nevztahuje na prodej stavebních pozemků. Prodej stavebního pozemku by se do obratu zahrnoval, pokud by ho fyzická osoba prodávala v rámci své ekonomické činnosti, tj. soustavné činnosti za účelem dosažení pravidelného příjmu. Úplata za prodej bytu nebo pozemku by se tedy do obratu fyzické osoby zahrnovala pouze v případě, že by se jednalo o soustavnou opakovanou činnost prodávajícího. Pokud tedy fyzická osoba např. prodá byt, který měla v osobním vlastnictví, a nejedná se tedy o prodej v rámci její ekonomické činnosti, není tento prodej předmětem DPH, úplata za tento prodej se do obratu prodávajícího nezahrnuje.

 

Pokud by fyzická osoba byty či pozemky prodávala v rámci své ekonomické činnosti, tj. soustavně či opakovaně za účelem dosažení pravidelného příjmu, úplaty za takové prodeje by se do obratu zahrnovaly. Z prvního takového prodeje by však prodávající ještě DPH neodváděl, protože by se stal plátcem podle § 6 zákona o DPH až od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy překročil limit obratu. Pokud by tedy fyzická osoba prodala ještě jako neplátce např. v únoru stavební pozemek za 5 000 000 Kč, plátcem daně by se stala až od 1. dubna. Z prodeje tohoto prvního stavebního pozemku by DPH neodváděla. Pokud by po 1. dubnu prodávala další stavební pozemky, z jejich prodej by již musela DPH jako plátce daně odvádět.

Řešení č. 430 až 431 zpracoval Ing. Václav Benda (II/2022)

432. Osoba povinná k DPH

Očekávaný roční příjem začínajícího programátora softwaru – OSVČ – v průběhu roku 2022 je 1,2 mil. Kč. Není jasné, zda lze uplatnit náklady procentem z příjmů ve výši 40 % i při očekávaném příjmu nad 1 mil. Kč.

Jak je to s povinností přihlásit se jako plátce DPH?

Pro uplatnění daňových výdajů procentem je rozhodující, zda se jedná o živnost dle živnostenského zákona, v tomto případě lze uplatnit 60 % z dosaženého příjmu, nejvýše však do částky 1,2 mil. Kč, či se jedná o jiné příjmy ze samostatné činnosti, tedy o příjem z jiného podnikání, k němuž je potřeba podnikatelské oprávnění, pak lze uplatnit výdaje ve výši 40 % do částky 800 000 Kč.

Z hlediska DPH se bude jednat jednoznačně o ekonomickou činnost a plátcem se osoba povinná k dani stává ze zákona, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 mil. Kč. Jinak je možné se přihlásit k dobrovolné registraci za plátce DPH.

Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

433. Vyřazení dlouhodobého majetku

Fyzická osoba vede daňovou evidenci a je měsíční plátce DPH. V prosinci 2005 si zařadila do majetku pro podnikání novostavbu budovy se zrychleným způsobem odpisování v odpisové skupině č. 6. Stavba byla realizována dodavatelskou firmou „na klíč“, byl to také plátce DPH. Budova je využívána pouze pro pronájem. Živnost v ní FO nikdy neprovozovala. Náklady na pořízení byly placeny z živnosti, příjmy z pronájmu zahrnuje do příjmů z podnikání. Letos chce FO budovu z podnikání vyřadit a ponechat ji pouze na sebe jako na manžele. V katastru je po celou dobu budova evidována jako společné jmění manželů.

Jak správně postupovat z hlediska DPH, z hlediska zůstatkové ceny, z hlediska daní a případných dalších odpisů?

Postup z hlediska ZDP

Pokud dochází k vyřazení majetku z obchodního majetku, nemá tento postup na daň z příjmů žádný vliv. Za zdaňovací období, ve kterém došlo k vyřazení majetku lze ještě uplatnit příslušnou část daňových odpisů podle § 26 odst. 7 ZDP. Zůstatkovou cenu však do daňových výdajů uplatnit nelze, to by bylo možné pouze v případě, kdyby došlo k následnému prodeji tohoto majetku.

Postup z hlediska DPH

Použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, je podle § 13 odst. 4 ZDPH považováno za dodání zboží za úplatu. Toto zahrnuje také trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

Z hlediska DPH tedy jsou rozhodující následující skutečnosti:

- Pokud bude vyřazený majetek z obchodního majetku sloužit dále k pronájmu, což je také ekonomická činnost, i když bude příjem zdaňován podle § 9 ZDP, pak by se v uplatňování daně na výstupu nic neměnilo.

- V případě používání tohoto majetku výhradně pro osobní potřebu by se jednalo o dodání zboží, jak je uvedeno výše, což znamená, že půjde o zdanitelné plnění a základem daně by byla hodnota stanovená podle § 36 odst. 6 ZDPH.

- V případě, že by došlo současně ke zrušení registrace k DPH, vzniká plátci povinnost snížit uplatněný odpočet daně podle § 78 d odst. 2 ZDPH.

 

Úprava odpočtu daně u hmotného majetku se však provádí, pokud ještě neuplynula příslušná lhůta pro povinnou úpravu daně, která činí v případě nemovité věci 10 let. Tato lhůta však platí pro nemovité věci pořízené až od roku 2012, dříve tato lhůta byla pouze 5 let. To znamená, že v tomto případě by se žádná úprava odpočtu neprováděla.

Ing. Jiří Nigrin (II/2022)

434. Krácení DPH u dlouhodobého hmotného majetku při úmrtí podnikatele

Podnikatel, FO, plátce DPH koupil nákladní automobil v říjnu 2019. Dne 31. 12. 2021 zemřel.

Jak se postupuje v otázce krácení DPH. Musí se provést krácení už v daňovém přiznání za 4. čtvrtletí 2021?

Pokud dědic po zemřelém plátci nepokračuje v ekonomické činnosti, je podle § 79b zákona o DPH povinen v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil odpočet daně nebo jeho část.

Podle § 106 odst. 6 zákona o DPH v případě úmrtí plátce přestává být zemřelý plátce plátcem dnem přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Přechod daňové povinnosti zůstavitele je řešen v § 239a a 239b DŘ.

Pokud dědic pokračuje v ekonomické činnosti po zemřelém plátci, snížení odpočtu daně se neprovede, protože pokud dědic nebyl plátcem, stává se plátcem ze zákona podle § 6e zákona o DPH ode dne přechodu daňové povinnosti.

Ing. Zdeněk Kuneš (II/2022)

435. Vyřazení hmotného majetku z podnikání

Fyzická osoba, plátce DPH má 6 let v podnikání osobní vozidlo, toto vozidlo by ráda vyřadila do osobního užívání, ale není ještě zcela odepsáno.

Jak má fyzická osoba postupovat?

Použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností se, podle § 13 odst. 4 ZDPH, považuje za dodání zboží pro účely DPH. Tímto se rozumí také trvalé použité obchodního majetku plátcem pro jeho osobní potřebu či trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně.

Základ daně se v tomto případě stanoví podle § 36 odst. 6 ZDPH. Jedná se o cenu, za níž by bylo možné danou věc pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a to nezávisle na tom, jaká je zůstatková cena.

Ing. Jiří Nigrin (III/2022)