Daně v praxi

3.1       Daň z příjmů

Daň z příjmů

484. Příjmy ze závislé činnosti

Od 1. 1. 2021 vstoupil podnikatel do paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální zálohy. Od 1. 9. 2022 má poplatník kromě příjmů z podnikání i příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele, se kterým uzavřel pracovní poměr, učinil prohlášení k dani na rok 2022.

Jak má poplatník postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňované zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2022 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu a má povinnost i nadále v roce 2022 platit měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2022 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti), a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené paušální zálohy na daň (100 Kč x 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem. Obdobně bude postupovat poplatník i v rámci podání Přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2022, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (3 267 Kč x 12 = 39 204 Kč) a na zdravotní pojištění (2 627 Kč x 12 = 31 524 Kč).

Poplatník může v daňovém přiznání uplatnit veškeré odpočty od základu daně (např. zaplacené příspěvky na své doplňkové penzijní spoření) a rovněž příslušné slevy na dani (např. základní slevu na dani na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě), což v případě uplatnění paušální daně nemohl.

Pokud hodlá podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2023, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023).

485. Podnikatel v paušálním režimu

Od 1. 1. 2021 je podnikatel v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy (v roce 2021 ve výši 5 469 Kč a v roce 2022 ve výši 5 994 Kč). V dubnu 2022 se manželce narodila dvojčata a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na obě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.

Jaké povinnosti má podnikatel v paušálním režimu?

Podnikatel splňuje v průběhu roku 2022 podmínky obsažené v § 2a ZDP a zůstává stále v paušálním režimu, protože u něho nedochází k situaci uvedené v § 2a odst. 4 ZDP. Musí stále platit měsíční paušální zálohy, za zdaňovací období 2022 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud chce poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na narozené děti, je jediným řešením dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023). Daňové zvýhodnění na dvě děti tak může uplatnit až za rok 2023, kdy již není v paušálním režimu, neplatí paušální zálohy a za rok 2023 podává řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně příslušných přehledů na pojištění.

486. Příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou

Od 1. 4. 2022 podnikatel zahájil podnikání a rozhodl se k tomuto datu vstoupit do paušálního režimu, neboť splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP. Od října 2022 uzavřel dohodu o provedení práce do 31. 12. 2022, na základě které obdržel za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 9 000 Kč až 10 000 Kč. U zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a zaměstnavatel mu proto dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdanil příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].

Jak má poplatník postupovat?

Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2022 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 994 Kč x 9 měsíců = 53 946 Kč.

Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2022 ani příslušné přehledy na pojištění, a i pro zdaňovací období 2023 zůstává v paušálním režimu.

487. Osvobození příjmu od daně z příjmů

Od 1. 1. 2022 je podnikatel v paušálním režimu a hradí měsíčně paušální zálohu 5 994 Kč. V dubnu 2022 prodal výhodně se značným ziskem na burze akcie společnosti, které vlastnil dva roky, a to za částku 258 000 Kč.

Jak poplatník vyřeší danou situaci?

Poplatník nesplnil podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, a proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč.

Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu.

488. Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu

Podnikatel vede daňovou evidenci a rozhodl se od 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2021 jeho manželka zemřela a poplatník žije sám se dvěma nezletilými dětmi.

Jak bude poplatník postupovat v dané situaci?

V průběhu roku 2022 si podnikatel uvědomil svou chybu, protože v paušálním režimu nemůže uplatnit formou slevy na dani daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Aby napravil své pochybení, uzavřel dohodu o provedení práce na 2 měsíce, přičemž u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Odměna z dohody tak nepodléhá srážkové dani, ale je u zaměstnavatele zdaněna měsíční zálohou na daň. U poplatníka tak dojde k porušení podmínek pro to, aby daň byla rovna paušální dani, a podnikatel musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění) a v daňovém přiznání si uplatní jak základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, tak daňové zvýhodnění na dvě děti 37 524 Kč.

Poplatník zůstává však i nadále v paušálním režimu, přičemž poplatník může dobrovolně vystoupit od 1. 1. 2023 z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP, a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. ledna 2023.

489. Nadlimitní výše důchodu a penze

V roce 2022 občan pobírá starobní důchod včetně vdovského důchodu z českého důchodového pojištění ve výši 23 100 Kč/měsíc a dále penzi z Německa z důvodu jeho dřívějšího zaměstnání v Německu ve výši po přepočtu 26 750 Kč/měsíc. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Jak je to z pohledu daně z příjmu?

Pro daňové řešení penze z Německa musíme vycházet ze smlouvy mezi ČSR a SRN o zamezení dvojího zdanění z příjmu a z majetku (vyhláška č. 18/1984 Sb.). V článku 19 této smlouvy se uvádí, že penze poukazované z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě, která má bydliště v některém smluvním státě, podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odst. 1 (veřejné funkce) zdanění pouze v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Německa podléhá zdanění v ČR.

Celková výše vyplaceného starobního důchodu za rok 2022 činí (23 100 Kč + 26 750 Kč) x 12 měsíců = 598 200 Kč.

Nadlimitní výše důchodu a penze ke zdanění dle § 10 ZDP činí:

598 200 Kč – 583 200 Kč = 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční příjmy občana, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, nemusí občan ve smyslu znění § 38g odst. 1 ZDP podat daňové přiznání za rok 2022, a tím jsou nejen vyplacený starobní důchod a penze osvobozeny od daně z příjmů, ale nezdaněnou částkou zůstává i nadlimitní částka 15 000 Kč.

490. Povinnosti z pohledu ZDP

Občan pobírá starobní důchod ve výši 19 580 Kč. V průběhu roku 2022 uzavřel dohodu o provedení práce na dobu od 1. 6. 2022 do 31. 7. 2022, přičemž je mu zúčtována odměna za červen 2022 v částce 17 000 Kč a za červenec 2022 v částce 9 900 Kč. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jiné příjmy za zdaňovací období 2022 nemá.

Jaké povinnosti má občan z pohledu daně z příjmu?

Počínaje 1. 6. 2022 a konče 30. 6. 2022 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, protože zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč, a proto podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel hradí pojistné na sociální a zdravotní pojištění ve výši 33,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tedy částku 17 000 Kč x 0,338 = 5 746 Kč. Za měsíc červenec odměna z dohody nepřekročí částku 10 000 Kč, proto se z odměny ve výši 9 900 Kč neodvádí pojistné.

491. Roční zúčtování záloh na daň

Zaměstnanec, který pobírá v roce 2022 starobní důchod ve výši 20 800 Kč/měsíc, pokračuje v zaměstnání u původního zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani. V roce 2022 uzavře na dobu od 10. 6. do 25. 8. 2022 dohodu o provedení práce u druhého zaměstnavatele. U tohoto zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani, protože se jedná o souběžný výkon pracovní činnosti. Za měsíc červen 2022 obdrží odměnu z dohody od druhého zaměstnavatele ve výši 16 500 Kč, za měsíc červenec 18 000 Kč a za měsíc srpen 17 000 Kč.

Jaký je postup v daném případě?

U prvního zaměstnavatele nemůže zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň, protože má souběžně dvě zaměstnání, a proto podá za rok 2022 daňové přiznání, ve kterém uplatní veškeré slevy na dani dle § 35ba a § 35c a rovněž nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

492. Daňová povinnost

Občan, pobírající starobní důchod, uzavře dohodu o provedení práce na výpomoc u stavební firmy. Za měsíc červenec obdržel odměnu ve výši 8 500 Kč a za měsíc srpen odměnu 9 990 Kč. U zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

Jak má občan v dané situaci postupovat?

S ohledem na výši odměny z dohody tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.

Občan se rozhodne podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2022, a proto požádá zaměstnavatele ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP o vystavení dokladu o celkových vyplacených odměnách a sražené srážkové dani z příjmů. V daňovém přiznání si může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka. Jeho daňová povinnost bude nulová a v daňovém přiznání požádá finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 2 773 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně).

Řešení č. 522 až 530 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2022)

3.2       DPH

DPH

493. Pořízení zboží od osoby se sídlem v jiném členském státě

Zajímavou situaci přináší pořízení zboží od osoby se sídlem v jiném členském státě, která však není osobou registrovanou k dani.

Jak postupovat v daném případě?

Pak ovšem nejsou splněny podmínky, aby se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu, uvedené v § 16. Jak tuto situaci řešit, spočívá v tom, určit správně místo plnění. Je nutné znát příslušná pravidla.

Jako obvykle však existují výjimky. Například pořízení nového dopravního prostředku od osoby, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je považováno za pořízení zboží z jiného členského státu (§ 19 odst. 4).

494. Zboží z jiného členského státu EU 

Plátce pořizuje zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v Německu. Zboží je přepraveno z Německa přímo na Slovensko.

Jak je to z pohledu DPH?

Základní pravidlo uvedené v § 11 odst. 1 nám však říká, že místo plnění je na Slovensku, neboť v tomto státě je ukončena přeprava. Tuto skutečnost nelze jednoduše opominout a vyřešit tak, že plátce bude postupovat stejně, jako by se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku.

Velmi nepříjemným překvapením totiž je, že z ustanovení § 11 odst. 2 přímo vyplývá, že v tomto případě plátce nemá nárok na odpočet české DPH. Současně tím není dotčena jeho povinnost vyřešit DPH na Slovensku, dle § 11 odst. 1.

495. Zboží z jiného členského státu – registrace k DPH

Plátce pořizuje zboží z jiného členského státu, kde se zboží nachází před jeho přepravou do tuzemska. Jedná se však o pořízení zboží od dodavatele, který není registrován k DPH ani v jiném členském státě, ani v tuzemsku.

Jak postupovat v dané situaci?

V takovém případě však není splněno, že se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu, neboť jednou z podmínek dle § 16 je, že dodavatelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (nebo které vznikla registrační povinnost nejpozději dnem dodání zboží). Po praktické stránce to znamená určit místo plnění dle § 7. Místo plnění je tam, kde začíná přeprava.

Vzhledem k tomu, že se zboží nachází mimo tuzemsko, místo plnění je rovněž mimo tuzemsko. Nelze tedy tento případ řešit stejně jako v případě pořízení zboží z jiného členského státu (přiznání DPH na výstupu a při splnění podmínek uplatnění odpočtu DPH na vstupu).

496. Servisní práce na stroji

Plátce se sídlem v ČR si od firmy ze Švýcarska objednal servisní práce na stroji umístěném v ČR. Švýcarská firma však požaduje předem zaplacení zálohy ve výši 1 000 eur.

Jak postupovat z pohledu DPH?

Za předpokladu, že se nejedná o výjimku z pravidla, pak ze základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 vyplývá, že při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místem plnění místo, kde má tato osoba sídlo. Místo plnění je tedy v tuzemsku a služba je poskytnuta zahraniční osobou, která je současně též osobou neusazenou v tuzemsku. Pokud plátce zaplatí švýcarské firmě zálohu, je povinen z této částky přiznat DPH, a to ke dni poskytnutí této úplaty (§ 24 odst. 3).

Lze si v této souvislosti povšimnout, že plátce nemá v tomto případě žádný daňový doklad, pouze zálohovou fakturu od švýcarské firmy, popřípadě smlouvu, ze které požadavek na zaplacení zálohy vyplývá. Povinnost přiznat DPH je v tomto případě ke dni poskytnutí úplaty dodavateli. Tedy v případě platby bankou ke dni, kdy platba odešla z účtu odběratele. Toto datum samozřejmě není uvedeno na zálohové faktuře (může se ale shodovat s datem splatnosti), může být sjednáno ve smlouvě (skutečný den poskytnutí úplaty se ale může lišit, například je sjednáno datum splatnosti 1. 2. 2022, odběratel však dal pokyn k platbě ke dni 30. 1. 2022).

Stále platí, že příslušný základ daně a DPH se musí uvést do kontrolního hlášení, opět jde o část A.2. Tentokrát je problém nejenom v tom, že nelze uvést VAT ID, ale také v tom, jaké uvést evidenční číslo daňového dokladu. Z pokynů k vyplnění kontrolního hlášení vyplývá, že položka „Evidenční číslo daňového dokladu“ zůstane prázdná nebo lze uvést číslo z interní databáze plátce.

497. Dovoz zboží ze třetí země

V případě dovozu zboží ze třetí země může nastat situace, kdy je zboží propuštěno do volného oběhu v jiném členském státě než v ČR (například v Německu). Samozřejmě i v tomto případě se uplatní pravidlo, že místo plnění je v členském státě, ve kterém bylo zboží propuštěno do volného oběhu. To znamená, že je nutné řešit záležitosti týkající se DPH v tomto případě v Německu.

Jak postupovat v případě, kdy je toto zboží přepraveno z Německa do ČR?

I na tento případ je v zákonu o DPH pamatováno. Dojde totiž k „proměně“ v tom smyslu, že toto přijaté plnění je považováno za pořízení zboží z jiného členského státu dle § 16 odst. 3 ZDPH. I když není splněno, že dodavatel je osobou registrovanou k dani. Dodavatel je v tomto případě zahraniční osobou (můžeme si jako příklad uvést například firmu z Jižní nebo Severní Ameriky). Ovšem za pořízení zboží z jiného členského státu se považuje rovněž přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem. Tato skutečnost poněkud pozmění „pravidla hry“. Vzhledem k tomu, že se již nejedná v ČR (kde je místo plnění) o dovoz, není daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu (§ 33). Poněkud se však komplikuje otázka, jaké náležitosti má mít daňový doklad, neboť § 28 obsahuje pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku, § 27 pak stanovuje jen obecně pravidla pro vystavování daňových dokladů v členských státech EU.

Další skutečností je, že se nepoužije pro přepočet cizí měny pravidlo uvedené v § 38 (dovoz zboží), nýbrž pravidlo uvedené v § 40 v návaznosti na § 4 odst. 8 (tzn. že se nepoužije kurz pro přepočet cizí měny stanovený podle celních předpisů). Dále je nutné pamatovat na to, že přemístění zboží z jiného členského státu dle § 16 odst. 3 se rovněž uvádí do kontrolního hlášení v části A.2. Ovšem vzhledem k tomu, že dodavatelem je zahraniční osoba, nelze vyplnit VAT ID. Pole „identifikace dodavatele“ tak zůstává prázdné.

498. Montážní práce

Plátce s českým DIČ pořídil od jiného plátce (rovněž s českým DIČ) montážní práce. Tento dodavatel poskytuje pouze montážní práce, nikoliv však dodání zboží včetně montáže. Práce jsou provedeny pouze na Slovensku.

Jak je to z pohledu DPH?

Za předpokladu, že se nejedná o služby vztahující se k nemovitosti, je místo plnění tam, kde má odběratel sídlo (§ 9 odst. 1). Pokud má odběratel sídlo v ČR, je místo plnění v ČR. Pokud má odběratel sídlo na Slovensku, je místo plnění na Slovensku (české DIČ na tom nic nemění).

Situaci však může zamotat a ztížit výjimka, která se uplatní v případě, kdy má odběratel provozovnu v jiném místě, než je její sídlo (§ 9 odst. 1).

Řešení č. 531 až 536 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (IV/2022)

499. Dovozní režim u osoby, která uskutečňuje prodej dovezeného
       zboží na dálku

Obchodní společnost, která je plátcem, se sídlem v tuzemsku prodává zboží formou prodeje dovezeného zboží na dálku konečným zákazníkům do různých členských států. Tato obchodní společnost jako uživatel dovozního režimu odvádí DPH místo konečných zákazníků, kteří by jinak museli odvádět daň celnímu úřadu při dovozu zboží, a to v členském státě ukončení přepravy zboží, kde je podle § 8a zákona o DPH místo plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku. Ve zvláštním daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, kterým je v případě dovozního režimu kalendářní měsíc, uvádí tato obchodní společnost jako uživatel celkovou hodnotu plnění bez DPH, platnou sazbu daně a příslušnou DPH z uskutečněných plnění rozdělených podle jednotlivých členských států spotřeby.

Jak je to s dovozním režimem u osoby, která uskutečňuje prodej dovezeného zboží na dálku?

Daň tedy v dovozním režimu vybere Finanční správa ČR i pro ostatní členské státy, do nichž uživatel prodává dovezené zboží na dálku konečným zákazníkům.

Ve standardním přiznání k DPH (vzor č. 23), které firma podává v ČR, kde má sídlo, hodnotu prodaného zboží na dálku, z něhož přiznává daň ve zvláštním režimu, uvádí v ř. 24, do něhož se uvádí hodnota vybraných plnění, na která se vztahuje zvláštní režim jednoho správního místa.

500. Dovozní režim u zprostředkovatele

Obchodní společnost, která má sídlo ve třetí zemi, prodává zboží formou prodeje dovezeného zboží na dálku konečným zákazníkům do různých členských států. Tato obchodní společnost se jako osoby uskutečňující vybraná plnění nemůže přihlásit v České republice či v jiném členském státu do dovozního režimu v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, protože nemá v žádném z členských států sídlo ani provozovnu, a proto se pro odvádění daně rozhodla využít jako pověřující osoba služeb zprostředkovatele. Zprostředkovatelem je obchodní společnost, která je plátcem se sídlem v tuzemsku a je pověřena obchodní společností ze třetí země, aby jejím jménem a na její účet plnila povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu.

Jak postupovat v případě dovozního režimu u zprostředkovatele?

Zprostředkovatel pověřený pověřující osobou přebírá její veškerá práva a povinnosti, která jí vyplývají z použití dovozního režimu, a není jejím zástupcem.

Obchodní společnost tedy přiznává jménem a na účet prodávajícího ze třetí země daň v dovozním režimu ve zvláštním daňovém přiznání, které podává v tuzemsku, kde je zaregistrována jako zprostředkovatel.

501. Registrace osoby povinné k dani, která nemá sídlo v tuzemsku
       při dodání zboží do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem na Slovensku, která není v tuzemsku plátcem, jako prostřední osoba v rámci dodání zboží v řetězci, nakoupila v tuzemsku od firmy se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, zboží. Tato prostřední osoba zboží dodala kupujícímu, který je osobou registrovanou k dani, do Polska.

Jak postupovat v případě osoby povinné k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, při dodání zboží do jiného členského státu?

Přepravu zboží z tuzemska do Polska zajistil polský kupující, a proto dodání zboží českou firmou slovenské prostřední osobě bylo dodáním bez přepravy s místem plnění v tuzemsku. Až dodání zboží prostřední osobou kupujícímu bylo dodáním zboží, které bylo spojeno s přepravou, tj. jednalo se pro slovenskou firmu o intrakomunitární dodání zboží z tuzemska do Polska. V souvislosti s tímto dodáním se slovenská firma stane podle § 6c odst. 3 zákona o DPH v tuzemsku plátcem daně, a to dnem dodání zboží do jiného členského státu.

Do 15 dnů ode dne, kdy se stala plátcem, je slovenská firma povinna podat přihlášku k registraci. V přiznání k DPH za kalendářní měsíc, kdy se stala plátcem, uvede v ř. 20 slovenská firma fakturovanou hodnotu dodávaného zboží a stejnou částku uvede také do souhrnného hlášení s uvedením kódu země (PL) a DIČ kupujícího.

502. Registrace plátce při překročení limitu obratu

Obchodní společnost, která byla založena v roce 2021, překročila v měsíci březnu 2022 limit obratu ve výši 1 000 000 Kč.

Jak je to s registrací plátce při překročení limitu obratu?

Této společnosti jako osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku vznikla povinnost podat přihlášku k registraci do 15. 4. 2022 a plátcem se stane od 1. 5. 2022. Pokud by přihlášku k registraci nepodala včas a správce daně by zjistil překročení limitu obratu např. v srpnu 2022, zaregistroval by tuto obchodní společnost ve vazbě na překročení limitu obratu se zpětnou účinností od 1. 5. 2022. Od tohoto data by musela obchodní společnost už jako plátce daně podat daňová přiznání a kontrolní hlášení, která by byla posouzena jako opožděné podaná.

Za měsíce květen až červenec 2022 by musela obchodní společnost přiznat daň na výstupu a zároveň by jí vznikal i nárok na odpočet daně. Za opožděné přiznání daně by jí správce daně vyměřil úrok z prodlení a další sankce podle daňového řádu za nepodání přihlášky k registraci a opožděná podání daňových přiznání. Za opožděná podání kontrolních hlášení by jí byly vyměřeny sankce podle zákona o DPH.

503. Osvobození od daně při dovozu zboží za účelem následného
       dodání do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, dovezla zboží ze třetí země a po jeho propuštění do volného oběhu v tuzemsku jej dodala např. osobě registrované k dani na Slovensku.

Jak je to v případě osvobození od daně při dovozu zboží za účelem následného dodání do jiného členského státu?

Plátce uplatní při dovozu zboží osvobození od daně podle § 71g zákona o DPH, a to za podmínky, že tuzemskému celnímu úřadu oznámí DIČ slovenského odběratele a předloží objednávku od tohoto odběratele na dovážené zboží. Uvedený dovoz je plátce povinen vykázat v ř. 32 přiznání k DPH, přestože nepřiznává daň při dovozu zboží.

Pokud by plátce podmínky pro osvobození od daně nesplnil, vznikne mu povinnost přiznat daň při dovozu zboží podle § 23 odst. 4 zákona o DPH v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy bylo zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v tuzemsku, jak bylo vysvětleno v předchozím textu.

504. Odpočet daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno
       do volného oběhu

V návaznosti na předchozí příklad obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, uskutečnila dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, které dále prodává. Zboží jí bylo celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu v březnu 2022. Obchodní společnost příslušnou částku daně při dovozu zboží řádně přiznala v daňovém přiznání za měsíc březen2022, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, v ř. 7 daňového přiznání, protože se jednalo o zboží v základní sazbě daně 21 %.

Jaký je odpočet daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do volného oběhu?

Dovezené zboží obchodní společnost použije v rámci své ekonomické činnosti v tuzemsku, tj. prodá ho tuzemským zákazníkům a tento prodej pro ni bude zdanitelným plněním v základní sazbě daně 21 %.

Na základě daňového dokladu při dovozu zboží, kterým bude rozhodnutí celního úřadu, si obchodní společnost jako plátce v daňovém přiznání za měsíc březen v ř. 43 uplatní plný nárok na odpočet daně z takto dovezeného zboží. V kontrolním hlášení se údaje o odpočtu daně při dovozu zboží nevykazují.

Řešení č. 537 až 542 zpracoval Ing. Václav Benda (IV/2022)

505. Dodávka zboží za úplatu do Francie

Český podnikatel dodává zboží za úplatu do Francie. Dodání zboží je spojeno s montáží, kterou zajišťuje český podnikatel nebo subdodavatel, kterého si pro tyto účely sjednal český podnikatel. Po dodání zboží následuje zkušební provoz. Zboží je přepraveno z ČR do Francie.

Jak je to v případě dodávky zboží za úplatu do Francie?

V tomto případě je nutné být velmi pozorný. Místo plnění je ve Francii, a nikoliv v ČR. V tomto případě se neuplatní pravidlo, že místem plnění je to místo, kde se zboží nachází v době, kdy přeprava začíná (ČR). V případě dodání zboží s montáží nebo instalací je místem plnění to místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno (nezávisle na tom, zda toto dodání zboží je spojeno se zkušebním provozem nebo bez něj). Z uvedeného vyplývá, že místo plnění není v tuzemsku a toto dodání zboží do jiného členského státu nemůže být předmětem daně podle českého zákona o DPH. Není totiž splněna jedna z podmínek, na základě kterých je dodání zboží předmětem daně podle českého zákona o DPH. Jedná se o podmínku, že místo plnění je v tuzemsku.

Pokud tato podmínka splněna není, nejedná se o dodání zboží, které je předmětem daně podle českého zákona o DPH. Je nutné při uplatnění DPH postupovat podle právních předpisů, které platí na území členského státu, ve kterém se nachází místo plnění. V tomto případě by se jednalo o postup podle francouzských právních předpisů k uplatnění DPH. Ovšem je nutné pamatovat též na ustanovení § 24a ZDPH a uvedení tohoto plnění do přiznání k DPH.

Ing. Luděk Pelcl (IV/2022)

506. Úrok z prodlení za pozdní úhradu daně

Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 s využitím daňového poradce dne 1. 7. 2022. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 181 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2022.

Jak postupovat v předmětném případě?

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 7. 2022 do platby daně.

Předpokládejme repo sazbu k 1. 7. 2022 ve výši 4,50 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit:

181 000 Kč x (4,50 + 8) : 100 x 30 dnů : 365 dnů = 1 860 Kč (po zaokrouhlení).

Ing. Ivan Macháček (IV/2022)

507. Výpočet daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno
       do volného oběhu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, je dovozcem zboží, které v tuzemsku dále prodává. Tato firma dovezla od výrobce ze třetí země zboží, jehož cena byla výrobcem stanovena ve výši 10 000 $ včetně nákladů na jeho leteckou přepravu. Zboží bylo dovozci celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu dne 10. 3. 2022 a celní úřad vyměřil pouze clo, protože dovozce je plátcem daně. Zboží bylo dovezeno letecky do Prahy a z Prahy převezeno do Plzně, která byla v přepravním dokladu uvedena jako první místo určení v tuzemsku. Přepravu zboží z Prahy do Plzně kamionem zajišťovala pro dovozce česká spediční společnost, která je plátcem daně a která zároveň za sjednanou odměnu vyřídila pro dovozce veškeré celní záležitosti s příslušným celním úřadem.

Jaký je výpočet daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do volného oběhu?

Základem pro výpočet daně, kterou musí dovozce přiznat v daňovém přiznání, bude tedy částka odpovídající součtu celní hodnoty a cla a vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, tj. nákladů na přepravu zboží z Prahy do Plzně a odměny za celní služby. Tyto částky budou účtovány spediční firmou bez daně, protože jsou podle § 69 zákona o DPH osvobozeny od daně.

Příslušnou částku daně při dovozu zboží přizná plátce v daňovém přiznání za měsíc březen 2022, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, v ř. 7 daňového přiznání, protože se jedná o zboží v základní sazbě daně 21 %. V kontrolním hlášení se údaje o přiznané dani při dovozu zboží nevykazují.

Ing. Václav Benda (IV/2022)

508. Odpočet od základu daně

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 až dne 18. 5. 2022 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 60 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2021 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2020 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2021 podaném v listinné podobě vyčíslí daň
134 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání a dne 19. 5. 2022 je daň připsána na účet správce daně.

Jaké je řešení dané situace?

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 9. 4. do 18. 5. 2022 ve výši:

134 160 Kč x 0,05 : 100 x 40 dnů = 2 683,20 Kč.

V § 38o ZDP se stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. S ohledem na toto znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 vypočtené částky, tedy 268,32 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 4. 2022 do dne platby včetně. Ke dni 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

21 850 Kč x (3,75 + 8) : 100 x 45 dnů : 365 dnů = 316,53 Kč.

Žádná ze sankcí však poplatníkovi nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je rovněž nižší než 1 000 Kč.

Ing. Ivan Macháček (IV/2022)