618. Dohoda o pracovní činnosti

OSVČ s příjmem do 1 milionu má i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 3000 Kč, nově 3500 Kč. Není jasné, zda si OSVČ může u firmy, u které má DPČ, požádat o slevu na dani na poplatníka.

Musí ji někam evidovat, popřípadě hlásit?

Přivydělávat si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní. To znamená DPČ s odměnou nově od 2021 do 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce standardně do 10 tisíc Kč měsíčně.

Pokud však dojde k učinění prohlášení u plátce daně, z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.

619. Důchodce je současně OSVČ

Důchodce a současně OSVČ má jako OSVČ příjem do 1 milionu a dostává také důchod. Dostává navíc nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mu vydavatel už zdanil.

Může důchodce a současně OSVČ požádat o paušální daň?

Pokud OSVČ paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, může do paušálního režimu vstoupit.

Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se v daňovém přiznání.

620. Podmínky paušální daně a starobní důchodce

Pro starobního důchodce platí stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny.

Je předmětná úvaha správná?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

621. Používání automobilu k podnikání

Pokud poplatník vstoupí do režimu paušální daně, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude používat automobil také k podnikání. Není jasné, zda, pokud se bude muset platit daň, musí se podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo doposud.

Jaké je řešení daného případu?

Silniční daň stojí zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2021 přiznání k silniční dani a tuto daň uhradit.

Silniční daň se bude moci příští rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez nutnosti fyzické interakce.

622. Odměna za výkon funkce

OSVČ by měla velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím roce. Je však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírá odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují zálohovou daní.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Odměna člena zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 % ze základu daně. Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od 1. 1. 2021 tato činí 3 500 Kč měsíčně), podléhá tento příjem ze závislé činnosti srážkové dani.

Odměna převyšující částku 3 500 Kč podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše prohlášení k dani, či nikoliv, a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení se do paušálního režimu.

623. Spolupracující osoba

Není jasné, jak se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba; OSVČ není plátce DPH ani nemá jiný druh příjmů, hrubý nerozdělený příjem je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na spolupracující osobu ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč; a zda je možné, aby manželé, popř. některý z manželů, mohli využít paušální daň. V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel.

Je předmětná úvaha správná?

V tomto případě ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů (při splnění limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP).

Pro úplnost lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti do 1 000 000 Kč, rozdělil část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto poplatníků.

624. Příjem z kapitálového majetku

OSVČ – volná živnost – má příjem z podnikání mezi 400–600 tisíci Kč ročně. Dále má příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem z kapitálového majetku (akcie). Volná živnost ji opravňuje k pronajímání i obchodování.

Může OSVČ uplatnit paušální daň v roce 2022? Může příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů z podnikání?

Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle § 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Tyto příjmy totiž do základu daně vstupují, tedy musejí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena.

Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou či nejsou od daně osvobozeny a celkově přesahují částku 15 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.

625. Matka na mateřské dovolené

V případě mateřské dovolené se jedná o příjmy ze závislé činnosti, které znemožňují vstup do paušálního režimu.

Jakým způsobem se bude posuzovat mateřská?

U matky na mateřské dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Mateřskou ale nejde považovat za náhradu mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a odst. 1 písm. c) zákona v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což mateřská není).

Stejný závěr pak lze vztáhnout také na situace funkcionářů ve společnostech, kteří by nyní (pro možnost vstupu do paušálního režimu) chtěli svou činnost začít vykonávat bezplatně. Zřejmě tu do jisté míry hrozí možnost zneužívání a účelového vzdávání se odměn za tyto funkce, ale pokud zde neplynou příjmy ze závislé činnosti, pak by podmínka v § 2a odst. 1 písm. c) zákona měla být splněna i zde.

Řešení č. 617 až 625 zpracovala Ing. Kateřina Illetško (IV/2022)

3.2

Paušální náhrady

626. Měsíční paušál jízdních výdajů

Zaměstnanec (instalatér) na žádost zaměstnavatele používá své soukromé vozidlo k pravidelným pracovním cestám v rámci okresu za zákazníky v souvislosti s prováděním příslušných oprav. Zaměstnavatel hodlá v rámci zjednodušení evidence a vyúčtování náhrad jízdních výdajů uplatnit měsíční paušál těchto jízdních výdajů.

Jak má zaměstnavatel postupovat?

Zaměstnavatel stanoví měsíční paušál na základě skutečně vyúčtovaných a vyplacených náhrad jízdních výdajů za předcházející zvolené kalendářní období (např. za předcházející čtvrtletí) v souvislosti s pracovními cestami v rámci okresu při použití soukromého vozidla zaměstnance.

Vypočtenou průměrnou měsíční částku paušálu (např. 3 300 Kč/měsíc) uvede ve svém písemném rozhodnutí o paušalizaci náhrad jízdních výdajů soukromým vozidlem zaměstnance při pracovních cestách v rámci okresu a současně uvede v tomto rozhodnutí i příslušné krácení paušálu za dny nepřítomnosti zaměstnance v práci.

627. Stanovení paušálu cestovních náhrad

Zaměstnanec servisní firmy dlouhodobě uskutečňuje pracovní cesty do stejného města služebním vozidlem. Jedná se vždy o jednodenní pracovní cesty. Zaměstnavatel se rozhodnul paušalizovat cestovní náhrady počínaje dubnem 2022.

Za I. čtvrtletí 2022 zaměstnanec uskutečnil pracovní cesty:

Doba trvání pracovní cesty	Počet pracovních cest	Stravné dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.
5 až 12 hodin	11	118
12 až 18 hodin	16	182

 

Jak bude zaměstnavatel postupovat při stanovení paušálu cestovních náhrad?

Při stanovení paušálu cestovních náhrad bude zaměstnavatel vycházet z cestovních náhrad za I. čtvrtletí 2022, které činí: 1 × 118 Kč + 16 × 182 Kč = 4 210 Kč.

Měsíční paušál činí 4 210 Kč : 3 = 1 403,33 Kč.

V případě přepočtu na denní paušální částku pro účely krácení měsíčního paušálu je tento proveden na 21 dnů jako průměrný počet pracovních dnů v kalendářním měsíci v kalendářním roce. To prakticky znamená 1 403,33 Kč : 21 dnů = 66,82 Kč.

U zaměstnance není výše poskytnutého paušálu cestovních náhrad předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný výdaj.

628. Stanovení paušálu cestovních náhrad – nepodnikatelská sféra

Zaměstnanec servisní firmy dlouhodobě uskutečňuje pracovní cesty do stejného města služebním vozidlem. Jedná se vždy o jednodenní pracovní cesty. Zaměstnavatel poskytuje dle vnitřní směrnice vyšší cestovní náhrady (stravné), než je horní hranice stravného stanovená pro nepodnikatelskou sféru. Zaměstnavatel se rozhodnul paušalizovat cestovní náhrady počínaje červencem 2022.

Za II. čtvrtletí 2022 zaměstnanec uskutečnil:

Doba trvání pracovní cesty	Počet pracovních cest	Poskytnuté stravné
5 až 12 hodin	12	140
12 až 18 hodin	15	200

 

Jaký je správný postup při stanovení paušálu cestovních náhrad?

Při stanovení paušálu cestovních náhrad bude zaměstnavatel vycházet z cestovních náhrad za II. čtvrtletí, které činí: 12 × 140 Kč + 15 × 200 Kč = 4 680 Kč.

Měsíční paušál činí 4 680 Kč : 3 = 1 560 Kč.

Zaměstnanci je v rámci paušálu stravného poskytnuto navýšení nad možný horní limit stravného v nepodnikatelské sféře.

Toto navýšení bude podléhat zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jedná se o navýšení v měsíčním paušálu o částku:

1 560 Kč – (12 × 118 Kč + 15 × 182 Kč) : 3 = 1 560 Kč – 1 382 Kč = 178 Kč.

Tato částka 178 Kč bude připočtena ke zdanitelné mzdě v kalendářním měsíci. Zaměstnavatel odvede povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění ve výši 178 Kč × 0,338 = 60,16 Kč, které bude jeho daňovým výdajem spolu s přiznaným paušálem cestovních náhrad.

629. Výše paušálu za použití vlastního zvukového zařízení

Zvukař filmového studia se dohodne se svým zaměstnavatelem, že bude 3 dny v týdnu pracovat doma a využívat k pracovní činnosti pro svého zaměstnavatele své vlastní zvukové zařízení, které rovněž využívá pro svou potřebu (hraje v popové kapele). Zvukové zařízení zakoupil před 2 lety za částku 310 000 Kč. Se zaměstnavatelem se zaměstnanec dohodne na paušálu za použití vlastního zvukového zařízení.

Jak postupovat při stanovení výše paušálu za použití vlastního zvukového zařízení?

V souladu se zněním § 6 odst. 8 ZDP lze výši paušálu za použití vlastního zvukového zařízení uznat do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Zvukové zařízení by bylo zařazeno u zaměstnavatele ve 2. odpisové skupině a při vstupní ceně 310 000 Kč by činil odpis v dalších letech rovnoměrného odpisování: 310 000 Kč × 22,25 : 100 = 68 975 Kč/rok.

Vzhledem k tomu, že zvukové zařízení využívá zvukař i pro svou osobní potřebu, je stanovena poměrná výše tohoto ročního paušálu např. ve výši 40 % z vypočteného odpisu, tedy částka 27 590 Kč. Měsíční paušál tedy činí po zaokrouhlení 2 300 Kč.

Takto stanovená paušální měsíční náhrada za opotřebení vlastního majetku zaměstnance nebude předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti ani předmětem pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel si může uplatnit výši paušální náhrady do daňově uznatelných výdajů (nákladů).

630. Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu

Od 1. 1. 2022 vstoupil podnikatel do paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální zálohy ve výši 5 994 Kč. Od 1. 6. 2022 má poplatník kromě příjmů z podnikání i příjmy ze závislé činnosti. U zaměstnavatele, se kterým uzavřel pracovní poměr, učinil prohlášení k dani na rok 2022.

Jaký je správný postup v daném případě?

Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňované zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2022 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu, a tudíž má povinnost i nadále v roce 2022 platit měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2022 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti), a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené paušální zálohy na daň (100 Kč × 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem.

Obdobně bude postupovat poplatník i v rámci podání přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2022, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (3 267 Kč × 12 = 39 204 Kč) a na zdravotní pojištění (2 627 Kč × 12 = 31 524 Kč).

Poplatník může v daňovém přiznání uplatnit veškeré odpočty od základu daně (např. zaplacené příspěvky na své doplňkové penzijní spoření) a rovněž příslušné slevy na dani (např. základní slevu na dani na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě), což v případě uplatnění paušální daně nemohl.

Pokud bude podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2023, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023).

631. Výpočet měsíčního paušálu

Zaměstnanec vodáren uskutečňuje pravidelně 5x týdně pracovní cestu v rámci obce za účelem kontroly vodárenského zařízení. Pracovní cesty uskutečňuje svým soukromým vozidlem s průměrnou spotřebou benzinu BA 95 dle technického průkazu 4,9 l/100 km. Zaměstnavatel cestovní náhrady za použití soukromého vozidla paušalizuje od dubna 2022. Vychází přitom ze skutečnosti leden až březen 2022 – za toto období najel zaměstnanec pro účely pracovních cest 1 580 km, přičemž zaměstnanec nedoložil průběžné doklady o tankování benzinu a zaměstnavatel vycházel z vyhlášky č. 511/2021 Sb. a uplatnil výši průměrné ceny PHM (benzin BA 95) ve výši 37,10 Kč/litr.

Jaký je postup při výpočtu měsíčního paušálu?

Výpočet měsíčního paušálu:

- průměrná spotřeba benzinu dle technického průkazu vozidla: 4,9 l/100 km

- základní náhrada 1 580 km × 4,70 Kč/km = 7 426 Kč

- náhrada za PHM 1 580 km × 4,9 : 100 × 37,10 Kč = 2 872,28 Kč

- celkové náhrady za čtvrtletí 7 426 Kč + 2 872,28 Kč = 10 298,28 Kč

- průměrná měsíční náhrada za použití vozidla 3,432,76 Kč.

Zaměstnanci bude přiznán měsíční paušál za použití soukromého vozidla počínaje dubnem 2022 ve výši 3 433 Kč. Pro účely jeho krácení v případě nepřítomnosti zaměstnance v práci (dovolená, nemoc, absence, omluvené volno apod.) je stanoven denní paušál 3 432,76 Kč : 21 pracovních dnů = 164 Kč.

632. Maximální částka peněžního příspěvku

V roce 2022 poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 130 Kč na jednu směnu současně s výplatou jeho měsíční mzdy.

Jaká je maximální částka peněžního příspěvku?

Maximální částka peněžního příspěvku, která je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, činí 82,60 Kč. Ke zdanění přichází v úvahu částka 130 Kč – 82,60 Kč = 47,40 Kč. Částka 47,40 Kč × počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude u zaměstnance zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a současně tato částka podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Plná výše peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem (130 Kč na jednu směnu) bude u zaměstnavatele jeho daňově uznatelným výdajem (nákladem). Daňovým výdajem zaměstnavatele bude v příslušném měsíci dále platba zákonného pojistného na sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z částky 47,40 Kč × počet směn.

633. Stravenkový paušál

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenkový paušál. Zaměstnanec má stanovenu 8hodinovou směnu. V příslušném měsíci je zaměstnanec několikrát v rozmezí 4 až 5 hodiny v průběhu trvání směny na vyšetření u praktického a následně u odborného lékaře.

Jak je to se stravenkovým paušálem v dané situaci?

U zaměstnance je osvobozen peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem, při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Při splnění výše uvedené limitující podmínky má zaměstnanec v den, kdy ze stanovené 8 hodinové směny je 4 až 5 hodin u lékaře a zbývající část směny je přítomen na pracovišti, rovněž nárok na peněžitý příspěvek na stravování osvobozený od daně z příjmů.

Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP může zaměstnavatel příspěvek na stravování uplatnit jako daňový výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

V našem případě je tato podmínka splněna. Pokud by však některé odborné vyšetření trvalo déle než 5 hodin, byl by zaměstnanec přítomen na pracovišti méně než 3 hodiny v rámci směny, a v tomto případě by byl poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování u zaměstnavatele daňově neuznatelný (u zaměstnance by však byl peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti).

634. Poskytnutí stravenkového paušálu

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců s pracovní směnou trvající 12 hodin. V roce 2022 hodlá zaměstnavatel poskytovat všem zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 80 Kč na jednu směnu a zaměstnancům s pracovní směnou delší než 11 hodin stravenkový paušál dvojnásobný, tedy 160 Kč.

Jaké je správné řešení dané situace?

Pokud bude v roce 2022 poskytován zaměstnancům s pracovní směnou trvající 12 hodin (pracovní doba rozvržena nerovnoměrně) peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál), jedná se o jednu směnu a ve smyslu znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně osvobozena částka peněžitého příspěvku ve výši 82,60 Kč, a to i v případě, že bude zaměstnanci poskytnuta dvojnásobná výše stravenkového paušálu než při pracovní směně trvající 8 hodin. Naproti tomu u zaměstnavatele lze dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP uplatnit do daňových výdajů příspěvek (nepeněžní i peněžitý) na další jídlo, pokud délka směny zaměstnance je delší než 11 hodin. Řešení pro náš případ je následující:

Příspěvek zaměstnavatele na stravování	Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč	Zaměstnanec – zdanitelný příjem v Kč	Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč
Stravenka	2 × 80 = 160	0	2 × 55 % z 80 = 88
Stravenkový paušál	82,60	2 × 80 – 82,60 = 77,40	2 × 80 = 160

 

Při poskytnutí stravenkového paušálu si zaměstnavatel dále uplatní jako daňový výdaj zákonné sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z částky 77,40 Kč.

635. Vstup do paušálního režimu

Od roku 2019 podnikatel provozuje řemeslnou živnost. Po zralé úvaze o svých zdanitelných příjmech a daňově uznatelných výdajích pro rok 2022 se rozhodl od 1. 1. 2022 přejít do režimu paušální daně a platit měsíční paušální zálohy 5 994 Kč. Splňuje veškeré podmínky stanovené v § 2a ZDP a v souladu s § 38lc odst. 3 písm. c) ZDP poplatník podal správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu dne 12. 1. 2022.

Jaké jsou podmínky pro vstup do paušálního režimu?

Podle znění § 38lc odst. 1 ZDP je poplatník povinen podat oznámení o vstupu do paušálního režimu správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. V daném případě bylo oznámení o vstupu do paušálního režimu podáno po stanovené lhůtě a dle § 38lc odst. 5 ZDP je oznámení neúčinné, přičemž lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Na základě této skutečnosti nevstoupil poplatník do režimu paušální daně od 1. 1. 2022 a musí počkat se vstupem do paušálního režimu až od 1. 1. 2023 na základě nového podání oznámení správci daně do 10. 1. 2023.

636. Režim paušální daně

Advokát dosud uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 % a zvažuje vstoupit od 1. 1. 2022 do režimu paušální daně. Předpokládá pro rok 2022 dosažení zdanitelných příjmů v částce 750 000 Kč. Kromě základní slevy na dani na poplatníka neuplatňuje žádné odpočty od základu daně ani slevy na dani.

Jak má advokát postupovat v případě režimu paušální daně?

Porovnání uplatnění paušálních výdajů a uplatnění paušální daně v roce 2022

Údaje roku 2022	Paušální výdaje (Kč)	Paušální daň (Kč)	Rozdíl (Kč)
Příjmy	750 000	750 000
Výdaje 40 %	300 000
Základ daně	450 000
Daň	67 500 (sazba 15 %)
Daň po slevě na poplatníka (30 840 Kč)	36 660	1 200	35 460
Vyměřovací základ (VZ)	225 000
Sociální pojištění	65 700 (29,2 % z VZ)	12 × 3 267 = 39 204	26 496
Zdravotní pojištění	31 524 (z min. VZ)	12 × 2 627 = 31 524	0
Celkem daň + pojistné	133 884	71 928	61 956

 

Pro poplatníka je výhodné počínaje 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu. Pokud se tak rozhodnul, musel poplatník dle § 38lc odst. 1 ZDP podat nejpozději do 10. 1. 2022 svému správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu – způsob podání je uveden v § 38lc odst. 3 a náležitosti podání jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP.

637. Porušení podmínek

Podnikatel po smrti manželky žije od roku 2019 sám se dvěma nezletilými dětmi. Podniká ve volné živnosti. Jeho příjmy dosahují řádově 700 000 Kč ročně, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Od 1. 1. 2022 vstoupil do paušálního režimu a začal platit měsíčně paušální zálohu 5 994 Kč.

V průběhu roku 2022 po konzultaci s daňovým poradcem podnikatel zjistil, jakou udělal chybu, protože v režimu paušální daně nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Uzavřel proto dohodu o provedení práce na 2 měsíce, přičemž u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Odměna z dohody tak nepodléhá srážkové dani, ale je zdaněna měsíční zálohou na daň.

Dojde tak k porušení podmínek pro to, aby daň byla rovna paušální dani?

U podnikatele tak dochází ke změně, musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění) a v daňovém přiznání si uplatní jak základní slevu na dani na poplatníka, tak daňové zvýhodnění na dvě děti 37 524 Kč (zčásti formou slevy na dani a zčásti formou daňového bonusu).

Pokud uzavřená dohoda o provedení práce ke konci roku skončila, zůstává poplatník i nadále v paušálním režimu. Poplatník však může dobrovolně vystoupit od 1. 1. 2023 z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP, a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. ledna 2023.

638. Daňová povinnost poplatníka

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2022 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2022 dosáhnou pouze 91 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 190 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisu v celkové výši 72 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě studující děti.

Jaké je řešení daného případu?

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 91 000 Kč – 91 000 Kč × 0,6 = 36 400 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 190 000 Kč – 72 000 Kč = 118 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2022 činí 154 400 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 23 160 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 23 160 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2022 nulová, a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč.

Ve smyslu znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu nezapočítávají příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl v roce 2022 výše 97 200 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2022 výši 91 000 Kč + 190 000 Kč = 281 000 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval paušální výdaje (60 % z podnikání, 30 % z nájmu), pak by činil jeho základ daně dle § 7 ZDP (91 000 Kč – 91 000 Kč × 0,60) + (190 000 Kč – 190 000 Kč × 0,30) = 169 400 Kč a vypočtená daň z příjmů 25 410 Kč. Po uplatnění části základní slevy na poplatníka vychází poplatníkovi nulová daňová povinnost a vznikne mu nárok na daňový bonus v plné výši na dvě děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

639. Příjmy z podnikání a ze závislé činnosti

K 31. 3. 2022 zaměstnanec ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele a od 1. 4. 2022 zahájil podnikání na základě živnostenského oprávnění. Rozhodl se k tomuto datu vstoupit do paušálního režimu, neboť splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP. Od října 2022 uzavřel dohodu o provedení práce do 31. 12. 2022, na základě které obdržel za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 9 000 Kč až 10 000 Kč. U zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a zaměstnavatel mu proto dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdanil příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].

Jak postupovat v předmětném případě?

Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2022 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 994 Kč × 9 měsíců = 53 946 Kč.

Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2022 ani příslušné přehledy na pojištění a i pro zdaňovací období 2023 zůstává v paušálním režimu.

640. Příjem z prodeje chaty

Od 1. 1. 2022 vstoupil podnikatel do paušálního režimu a hradí měsíčně paušální zálohu 5 994 Kč. V listopadu 2022 prodá chatu za částku 450 000 Kč, kterou pořídil před 4 lety za 298 000 Kč.

Jaký je postup v předmětném případě?

Vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím vlastnického práva k nemovité věci a jejím prodejem nesplňuje podmínky pro osvobození příjmu z prodeje chaty od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, bude příjem z prodeje zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč.

Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu.

641. Daňové zvýhodnění na studenta

Student gymnázia ukončil složenou maturitou koncem května střední školu a od 1. června je zaměstnán s příjmy ze závislé činnosti. Žije i nadále ve společně hospodařící domácnosti se svými rodiči.

Jak postupovat v dané situaci?

Daňové zvýhodnění na zletilé dítě může rodič uplatnit ještě za měsíc červen, protože do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána, je dotyčný v postavení studenta. Přiznaná mzda za červen nemá na přiznání daňového zvýhodnění žádný vliv.

V návaznosti na znění § 13 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb. dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, pokud dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 tohoto zákona.

642. Přechod podnikatele na paušální režim

Od 1. 1. 2021 přešel podnikatel na paušální režim a platil v roce 2021 měsíční paušální zálohy ve výši 5 469 Kč a v roce 2022 platí měsíční paušální zálohy ve výši 5 994 Kč. V červnu 2022 se manželce narodilo první dítě a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.

Jaké je řešení dané situace?

Podnikatel splňuje v průběhu roku 2022 podmínky obsažené v § 2a ZDP a zůstává stále v paušálním režimu, protože u něho nedochází k situací uvedené v § 2a odst. 4 ZDP. Musí stále platit měsíční paušální zálohy a za zdaňovací období 2022 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Tatáž situace platí i pro rok 2023. Pokud chce poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na narozené dítě, je řešením dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023). Daňové zvýhodnění na dítě tak může uplatnit až za rok 2023, kdy již nebude v paušálním režimu, neplatí paušální zálohy a za rok 2023 podává řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně příslušných přehledů na pojištění.

643. Podmínky paušálního režimu

Podnikatel uplatňuje ke svým zdanitelným příjmům z podnikání paušální výdaje. Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2022 splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP, rozhodl se k 1. 1. 2022 přejít na paušální režim a platí měsíční paušální zálohy ve výši 5 994 Kč. Od září 2022 uzavře s jednou společností s r. o. dohodu o provedení práce do 31. 12. 2022, na základě které obdrží za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 9 000 Kč až 10 000 Kč. Dále od 1. 11. 2022 uzavře s druhou společností s r. o. rovněž dohodu o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 7 500 Kč. U žádného zaměstnavatele poplatník neučiní prohlášení k dani a každý zaměstnavatel mu dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdaňuje příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].

Jaké jsou podmínky paušálního režimu?

Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2022 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 994 Kč × 12 = 71 928 Kč.

Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2022 a i pro zdaňovací období 2023 zůstává v paušálním režimu.

644. Daňové zvýhodnění

Za rok 2022 poplatník (podnikatel) uplatňuje v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě jen za kalendářní měsíce leden až srpen, neboť syn ukončí v tomto roce studium na střední škole a ve studiu dále nepokračuje, na nezletilou dceru bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě po celý kalendářní rok.

Jak postupovat v dané situaci?

Na zletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě za měsíce leden až srpen, na nezletilou dceru bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen ve výši stanovené na druhé dítě a za měsíce září až prosinec ve výši stanovené na jedno dítě.

Na zletilého syna činí daňové zvýhodnění celkem 8 × 1 267 Kč = 10 136 Kč.

Na nezletilou dceru činí daňové zvýhodnění celkem 8 × 1 860 Kč + 4 × 1 267 Kč = 19 948 Kč.

Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti v úhrnu za celý rok činí: 30 084 Kč.

645. Daňové zvýhodnění po rozvodu manželů

Po rozvodu manželů jsou jejich dvě děti svěřeny rozhodnutím soudu do střídavé péče obou rodičů. Rodiče se dohodli, že bude za období leden až červen 2022 uplatňovat daňové zvýhodnění otec a za období červenec až prosinec matka obou dětí. Rozvedená manželka uzavřela nový manželský svazek a v rámci něho má s novým manželem ve společně hospodařící domácnosti jedno společné dítě, které se narodilo v listopadu 2021.

Jak postupovat v případě daňového zvýhodnění po rozvodu manželů?

Bývalá manželka si uplatní za období leden až červen 2022 jedno dítě (dítě z nového vztahu) a za období červenec až prosinec si může uplatnit tři své děti (dvě z předchozího vztahu a jedno z nového vztahu). Pořadí na tyto děti z hlediska daňového zvýhodnění si určí matka sama. Pokud zvolí své dítě z nového manželství jako první dítě, pak dvě děti svěřené do střídavé péče budou v pořadí jako druhé a třetí. Pořadí dětí u matky se nemusí shodovat s pořadím dětí svěřených do střídavé péče u otce.

V daném případě si matka uplatní výši daňového zvýhodnění:

– 15 204 Kč za společné dítě z nového manželského vztahu,

– 6 × 1 860 Kč + 6 × 2 320 Kč = 25 080 Kč za obě děti z bývalého manželství svěřené do střídavé péče manželů.

Otec si uplatní za období leden až červen 2022 za dvě společné děti s bývalou manželkou daňové zvýhodnění jako na první a druhé dítě, tedy částku 6 × 1 267 Kč + 6 × 1 860 Kč = 18 762 Kč.

646. Daňové zvýhodnění na děti

Druh s družkou žijí ve společně hospodařící domácnosti. Žije s nimi jedno dítě družky z předchozího manželství a oba dva mají společné dvě děti ze stávajícího vztahu.

Jak uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě družky?

Vzhledem k tomu, že obě fyzické osoby neuzavřely manželství, může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky z předchozího vztahu jen družka, protože se jedná o její vlastní dítě. Daňové zvýhodnění na dvě společné děti uplatní druh nebo družka na základě jejich rozhodnutí. Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovanými u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na dítě, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (družky), neboť je vlastním dítětem (z dřívějšího vztahu) pouze u jednoho z nich (v našem případě u družky). Z toho vyplývá, že společné děti ze stávajícího vztahu budou považovány pro účely daňového zvýhodnění za první a druhé dítě a dítě družky z jejího předchozího vztahu za třetí dítě. Přitom se druh a družka musí rozhodnout (spolu dohodnout), jak společné děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělí mezi sebe.

Pokud se například dohodnou, že obě společné děti ze stávajícího vztahu si pro účely daňového zvýhodnění uplatní druh, bude výpočet daňového zvýhodnění následující:

Daňové zvýhodnění na dvě děti u druha činí 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč za rok.

Daňové zvýhodnění na dítě u družky činí 27 840 Kč za rok.

Druh a družka se mohou dohodnout i jinak z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění na společné děti ze stávajícího vztahu, ale vždy bude dítě družky z předchozího vztahu počítáno pro účely daňového zvýhodnění u družky jako v pořadí třetí dítě.

647. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Student vysoké školy neukončil studium na vysoké škole v řádném termínu složením státní závěrečné zkoušky (z důvodu nemoci nemohl dokončit magisterskou práci v termínu), a proto mu byl děkanátem povolen odklad termínu státní závěrečné zkoušky o 4 měsíce. Student si již mezitím našel zaměstnání a uzavřel trvalý pracovní poměr.

Jaké je řešení dané situace?

Podle § 68 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách může vysoká škola rozhodnout o povolení mimořádného opravného termínu zkoušky studentovi, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád.

Pokud student žije stále s rodiči ve společně hospodařící domácnosti, může rodič v daném případě uplatňovat stále daňové zvýhodnění na vyživované dítě až do doby, kdy bude studium na vysoké škole ukončeno (maximálně do dne dovršení 26 let věku). Výše výdělku nemá na tento postup žádný vliv.

648. Stanovení daňové povinnosti

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2022 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 9 200 Kč a v říjnu 10 200 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 7 300 Kč.

Jak má zaměstnankyně postupovat?

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2022 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 100 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu.

Protože za rok 2022 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 97 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2022 zachován.

649. Pokračování zletilého dítěte ve studiu na vysoké škole

V červnu 2022 student ukončil studium na střední škole složením maturity a od 1. července do 31. srpna pracoval u zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, přičemž měsíční odměna z dohody přesáhla v obou měsících částku 10 000 Kč. Dnem 1. září 2022 byl student zapsán k řádnému studiu na vysoké škole. Žije i nadále se svými rodiči ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění uplatňuje jeho otec, který má příjmy ze závislé činnosti a učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jaký je postup v případě pokračování zletilého dítěte ve studiu na vysoké škole?

Postupujeme podle znění § 13 odst. 2 a odst. 3 a § 14 zákona č. 117/1995 Sb. Vzhledem k tomu, že po ukončení střední školy pokračuje zletilé dítě ve studiu na vysoké škole, bude mít otec nárok v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění u svého zaměstnavatele na celoroční daňové zvýhodnění na vyživované dítě, neboť po ukončení studia na střední škole zletilé dítě pokračuje dále studiem na vysoké škole.

Výše příjmů z výdělečné činnosti dítěte za období července a srpna nerozhoduje. Ovšem v průběhu roku 2022 bude v rámci stanovení zálohy na daň uplatněna zaměstnavatelem měsíční výše daňového zvýhodnění na zletilé dítě (studenta) od ledna do června a pak od září do prosince.

Řešení č. 626 až 649 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2022)

3.3

DPH

650. Peněžní jistota u smlouvy o pronájmu dopravního prostředku

Pronajímatel a nájemce si v nájemní smlouvě ujednali, že nájemce složí pronajímateli peněžní jistotu a že pronajímatel je oprávněn peněžitou jistotu započítat na jakoukoli svou pohledávku vůči nájemci. Vzhledem k tomu, že není předem jasné, na co bude peněžní jistota použita, nepodléhá dani z přidané hodnoty.

Je daná úvaha správná?

Peněžní jistota byla sjednána dle ustanovení § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Jedná se o tradiční institut zajištění dluhu. Podle tohoto ustanovení platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu (ne zcela někdy správně nazývanou kauci) nájemci, započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Ujednání o kauci je zpravidla součástí nájemní smlouvy. Předáním peněžních prostředků pronajímateli se stává pronajímatel jejich vlastníkem a nájemci vzniká pohledávka na vrácení kauce, která má být uspokojena v poslední den nájmu. To znamená, že kauci je pronajímatel povinen vrátit při skončení nájmu, tzn. v poslední den nájmu. Od této doby, pokud nebylo určeno jinak, je kauce splatná. Teprve až v tento den, tedy při vrácení kauce nájemci, je pronajímatel oprávněn si započíst pohledávky, které by mu nájemce případně dlužil z nájmu.

Co se týče případné DPH, tak podle ustanovení § 20a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů platí, že daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Takovouto „určitou“ úplatou předem na zdanitelné plnění nájmu není ale vratná kauce, která slouží jako jistota sjednaná dle ustanovení § 2254 OZ.

Za přijetí úplaty není však možné považovat čili z hlediska DPH povinnost přiznat daň nevzniká u přijatých jistot a podobných plateb, pokud je smluvně sjednáno jejich vrácení odběrateli a stanoveny podmínky, za kterých mohou být použity na úhradu konkrétního zdanitelného plnění, popř. na úhradu náhrady škody, popř. jiných finančních vypořádání. Pokud se bude jednat o kauci či jistotu, blokační zálohu, atp. jako zástavní právo, tedy za splnění podmínek daných občanským zákoníkem, nejedná se z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty o platbu před uskutečněním zdanitelného plnění a nevzniká povinnost přiznat daň na výstupu.

Ing. Pavel Novák (V/2022)

651. Obchodování mezi členskými státy EU

Plátce DPH dodává zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě (za předpokladu splnění všech podmínek se jedná o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet). V případě, že na tuto dodávku přijme od odběratele zálohu, nevystavuje na tuto zálohu daňový doklad k přijaté platbě a do přiznání se uvádí až samotné dodání zboží (řádek 20 DAP).

V tomto případě se do dokladu neuvádí věta „daň odvede zákazník“, protože odběratel neodvádí daň z dodání zboží, ale z pořízení zboží z jiného členského státu. Případně se na doklad může uvést např. „intra-Community supply“.

V případě poskytnutí služby osobě povinné k dani z jiného členského státu, která se řídí základním pravidlem, se uplatňuje reverse charge a na doklad se uvede „daň odvede zákazník“. Pokud na tuto opravu přijme od odběratele zálohu, vystaví se daňový doklad o přijaté platbě a ke dni přijetí této úplaty je nutné toto plnění přiznat na řádku 21 DAP.

Je předmětná úvaha správná?

Dodání zboží do jiného členského státu je plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně. Podle § 63 odst. 2 zákona o DPH vzniká u těchto plnění povinnost je přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Při dodání zboží do jiného členského státu vzniká podle § 22 zákona o DPH povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání zboží uskutečněno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před tímto patnáctým dnem, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání uskutečněno, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.

Plátce je na dodání zboží do jiného členského státu povinen podle § 28 odst. 6 zákona o DPH vystavit daňový doklad do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se dodání zboží uskutečnilo.

Kromě základních náležitostí je podle § 29 odst. 2 písm. a) zákona o DPH povinnou náležitostí daňového dokladu odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, např. „osvobozeno podle § 64 ZDPH“, nebo odkaz na ustanovení směrnice nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je osvobozeno od daně. Při dodání zboží do jiného členského státu se údaj „daň odvede zákazník“ na daňový doklad neuvádí.

Při poskytnutí služby podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH osobě registrované k dani v jiném členském státě s místem plnění v jiném členském státě vzniká plátci povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH ke dni uskutečnění služby nebo z přijaté částky ke dni přijetí úplaty, pokud byla přijata před tímto uskutečněním.

Při poskytnutí služby uvede plátce na daňový doklad podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH údaj „daň odvede zákazník“. Službu poskytnutou osobě registrované k dani v jiném členském státě uvede plátce na ř. 21 daňového přiznání a v kontrolním hlášení pod kódem „3“. Službu poskytnutou osobě povinné k dani neregistrované v jiném členském státě nebo zahraniční osobě uvede plátce na ř. 26 daňového přiznání.

652. Zpětný leasing

V případě zpětného leasingu nedochází k dodání zboží pro účely DPH z budoucího nájemce na leasingovou společnost. Znamená to, že z pohledu DPH nedochází k dodání zboží, ale z právního hlediska to možné je. Současná praxe (do 31. 3. 2022) byla, že dodavatel (leasingový nájemce) vystavil daňový doklad a leasingová společnost udělala leasingovou smlouvu (vše bylo v režimu DPH). Není jasné, zda v případě, že společnost bude chtít uzavřít leasingovou smlouvu, nebude mít nárok na odpočet DPH u faktury od dodavatele, a zda dodavatel na základě těchto skutečností může vystavit doklad bez DPH; v tomto případě bude společnost vlastníkem a bude moci předmět leasingu odepisovat, jako je to u klasického leasingu.

Jaké je správné řešení? Je možnost dodavatele vystavit doklad bez DPH?

Zpětný finanční leasing obecně znamená nabytí předmětu leasingu leasingovou společností od budoucího uživatele, tj. leasingového nájemce, jek je v dotaze označen, a finanční leasing tohoto předmětu stejnému osobě, tj. stejnému uživateli. Zda došlo k převodu vlastnického práva z dodavatele na leasingovou společnost, musí být zřejmé z platné smlouvy mezi dodavatelem a leasingovou společností, tj. např. z uzavřené kupní smlouvy mezi dodavatelem a leasingovou společností.

V případě, že byla ve výše uvedeném případě uzavřena řádná kupní smlouva, je leasingová společnost vlastníkem příslušného hmotného majetku a z hlediska daně z příjmů může tento hmotný majetek odpisovat podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů. Uživatel (leasingový nájemce) ve smyslu § 21d zákona o daních z příjmů poté uplatní do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů úplatu.

653. Dodání zboží s instalací nebo montáží

Česká OSVČ, plátce DPH, dodá zboží s instalací nebo montáží do jiného členského státu osobě neregistrované k dani v daném státě (např. slovenskému neplátci).

Místem plnění je místo, kde dochází k instalaci – jiný členský stát. Pro českou OSVČ to znamená, že se musí registrovat k dani v daném členském státě a že zboží nepodléhá DPH v ČR.

Je předmětná úvaha správná? Je lepší registrovat se do zvláštního režimu jednoho správního místa (OSS)?

Při dodání zboží s instalací nebo montáží je podle § 7 odst. 6 zákona o DPH v souladu se směrnicí o DPH místo plnění určeno podle místa, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Přitom není podstatné, zda příjemcem takového plnění je osoba povinná k dani, nebo osoba nepovinná k dani. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění je na Slovensku, kde musí být z uvedeného dodání zboží s instalací odvedena daň. Podle čl. 193 směrnice o DPH uskutečňuje-li dodání zboží osoba povinná k dani, která není usazena v členském státě, kde je daň splatná, mohou členské státy stanovit, že osobou povinnou odvést daň je poskytovatel nebo příjemce plnění. Z § 69 odst. 2 písm. b) slovenského zákona o DPH podle mého názoru vyplývá, že v případě dodání zboží s místem plnění na Slovensku, které dodala osobě povinné k dani, která má sídlo na Slovensku, zahraniční osoba z jiného členského státu, vzniká povinnost přiznat daň osobě povinné k dani se sídlem na Slovensku.

V uvedeném případě se nemusí český plátce na Slovensku registrovat, protože mu povinnost přiznat daň na Slovensku v uvedeném případě nevznikne. Nevzniká tedy důvod k jeho registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa, který nelze stejně v případě dodání zboží s instalací nebo montáží využít.

654. Poskytnutí služby v zahraničí

Fyzická osoba – podnikatel, neplátce DPH – poskytuje službu – výpomoc v domácnosti – občanům v Německu. Tyto občany podnikateli zprostředkovává německá firma, plátce DPH, která za zprostředkování vystavuje podnikateli faktury, kde neuvádí DPH. Není jasné, zda se musí podnikatel zaregistrovat jako plátce DPH, když sám fakturuje do Německa pouze neplátcům DPH.

Jak je to z pohledu přijatých faktur z Německa za zprostředkování občanů požadujících službu podnikatele?

V uvedeném případě se podnikatel jako osoba povinná k dani, která není plátcem, nestane v tuzemsku plátcem, ale podle § 6h zákona o DPH se stane identifikovanou osobou. Podle tohoto ustanovení se stane osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, identifikovanou osobou ode dne přijetí některého z vymezených zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, a to od osoby neusazené v tuzemsku. Mezi vymezená plnění patří také poskytnutí služby. Při poskytnutí zprostředkovatelské služby ze strany německé firmy jako osoby neusazené v tuzemsku, je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle sídla příjemce služby místo plnění v tuzemsku.

Podle § 108 odst. 3 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň příjemci této služby, který se stane identifikovanou osobou okamžitě dnem přijetí první takové služby. Uvedený podnikatel by si měl ještě ověřit, zda mu nevzniká ze služeb poskytovaných v Německu povinnost odvádět daň v tomto členském státě.

Řešení č. 650 až 654 zpracoval Ing. Václav Benda (V/2022)

655. Lektorská činnost formou online výuky

OSVČ – neplátce DPH – provozuje lektorskou činnost formou online výuky – výuka NJ. V současné době je v jednání o spolupráci se subjekty (fyzické i právnické osoby) v rámci EU i třetích zemí.

Co by to pro OSVČ znamenalo z hlediska DPH?

Podle čl. 7 odst. 3 písm. j) nařízení Rady 282/2011 nejsou vzdělávací služby, je-li obsah kurzů dodáván učitelem přes Internet nebo elektronickou síť, tj. přes dálkové připojení, elektronicky poskytovanou službou. Obdobně se za elektronicky poskytovanou službu podle čl. 7 odst. 3 písm. o) nařízení Rady 282/2011 nepovažují vzdělávací služby zahrnující výhradně korespondenční kurzy, jako jsou poštovní kurzy.

V takovém případě se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 zákona o DPH. Pokud bude osoba, která není plátcem, poskytovat tuto službu osobě povinné k dani s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (právnické nebo fyzické), stává se z ní podle § 6i zákona o DPH identifikovaná osoba.

Do patnácti dnů po poskytnutí této služby je tato osoba povinna podat přihlášku k registraci identifikované osoby na finanční úřad. Pokud je tato služba poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském státě, je podle § 102 odst. 3 zákona o DPH identifikovaná osoba povinna podat souhrnné hlášení a hodnotu této služby v něm uvést, daňové přiznání z tohoto důvodu nepodává.

Pokud je tato služba poskytnuta osobě povinné k dani, neregistrované k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobě, tak podle § 101 odst. 5 nevzniká identifikované osobě povinnost podat daňové přiznání. Při poskytnutí této služby osobě nepovinné k dani (fyzické, soukromé) se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH v sídle poskytovatele, tedy v tuzemsku. Hodnota této služby se osobě povinné k dani, neregistrované za plátce, zahrnuje do obratu pro povinnou registraci plátce.

Ing. Zdeněk Kuneš (V/2022)

656. Vývozce zboží

Firma poskytuje vzorky svým potencionálním odběratelům do zahraničí. Probíhá tzv. zjednodušené exportní celní odbavení na straně dopravce, kterému se k zásilce přikládá proforma faktura (hradit se nebude). Hodnoty jsou téměř vždy pod 10 eur, protože se jedná o neplacené vzorky a často to jsou jen vývojové receptury (nejedná se ani o výrobky).

Jaký je správný postup z hlediska DPH?

Vývozem zboží se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vývoz zboží je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývozu.

Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží je podáváno pouze elektronicky. V případech, kdy lze podat ústní celní prohlášení pro vývoz zboží, má plátce možnost výstup zboží prokázat jinými důkazními prostředky.

Celní prohlášení pro vývoz je možné podat ústně pro zboží obchodní povahy, pokud jeho hodnota nepřesahuje 1 000 eur nebo jeho čistá hmotnost nepřesahuje 1 000 kg. V uvedeném případě tedy plátce nemusí vývoz zboží prokazovat rozhodnutím celního úřadu o propuštění zboží do režimu vývozu, jako jiný důkazní prostředek může použít potvrzení o předání zboží k přepravě.

Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce povinen prokázat daňovým dokladem. Při vývozu zboží je plátce povinen vystavit daňový doklad při dodání zboží osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani. Plátce vystaví běžný daňový doklad se všemi povinnými náležitostmi daňového dokladu, které jsou vedeny v § 29 zákona o DPH, a navíc odkaz například na § 66 zákona o DPH. Podle § 29 odst. 3 písm. a) zákona o DPH daňový doklad nemusí obsahovat DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno. Vývoz zboží uvede plátce na ř. 22 daňového přiznání.

Řešení č. 655 až 656 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (V/2022)

657. Vedení knihy jízd

Podnikatel – FO, plátce DPH – chce u vozidla vloženého do obchodního majetku uplatňovat výdaje za PHM a odpočet DPH.

Je nutné, aby podnikatel psal knihu jízd? Co musí splnit, aby výdaje a DPH mohl uplatnit?

Povinnost vést knihu jízd ze zákona o DPH přímo nevyplývá. ZDPH však v § 100 stanoví, že plátce je povinen vést evidenci pro účely DPH veškeré údaje vztahující se k jeho daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení.

Z této evidence musí být zcela zřejmé, jaké množství pohonných hmot bylo nakoupeno, jaký byl uplatněn odpočet DPH a jaká byla skutečná spotřeba PHM pro ekonomickou činnost plátce. Z tohoto pohledu se evidence pomocí knihy jízd jeví jako nejjednodušší.

Ing. Jiří Nigrin (V/2022)