Daně v praxi

 

4.1       ZDP a daňové přiznání

 

129. Zásah do majetku – technické zhodnocení

Podnikatel vedoucí účetnictví provádí technické zhodnocení na budově v obchodním majetku. S technickým zhodnocením započal v roce 2021, kdy na toto technické zhodnocení vynaložil 55 000 Kč, s tím, že bylo dokončeno až v roce 2022, kdy bylo uhrazeno 50 000 Kč.

Lze v roce 2021 uplatnit do nákladů 55 000 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP?

Do daňových výdajů v r. 2021 poplatník částku 55 000 Kč za nedokončené technické zhodnocení uplatnit nemůže. Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).

Vzhledem k tomu, že technické zhodnocení nebylo v roce 2021 dokončeno, nelze příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové.

 

Technické zhodnocení bylo dokončeno v roce 2022, a to celkově za 105 000 Kč. V r. 2022 zvýší poplatník vstupní (zůstatkovou) cenu hmotného majetku, který technicky zhodnotil o částku 105 000 Kč, a zahájí jeho odpisování ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.

130. Dotace na technické zhodnocení hmotného majetku

Podnikatel – FO vedoucí účetnictví, obdržel dotaci z rozpočtu města ve výši 50 000 Kč na přístavbu nemovitosti, ve které podnikatel vybuduje obchod se smíšeným zbožím. Přístavba stála celkem 132 000 Kč.

Z jaké vstupní ceny bude podnikatel hmotný majetek odpisovat?

Hodnota technického zhodnocení, na jehož pořízení byla poskytnuta dotace z veřejného zdroje, bude 132 000 – 50 000 = 82 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že je překročen zákonný limit pro technické zhodnocení stanovený § 33 zákona ve výši 80 000 Kč, musí podnikatel o částku 82 000 Kč zvýšit vstupní (zůstatkovou) cenu a nemovitost odpisovat ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny, tj. technické zhodnocení ve výši 82 000 Kč uplatnit do daňových výdajů formou odpisů.

131. Zákonné podmínky pro osvobození příjmů od daně

Dva spoluvlastníci fyzické osoby S1 a S2 mají spoluvlastnický podíl na dvou nemovitých věcech N1 a N2 (dvě bytové jednotky), které společně koupili před 3 roky. Každý spoluvlastník vlastní ideální polovinu každé nemovité věci s tím, že se v letošním roce dohodli na vypořádání spoluvlastnictví. Na základě dohody o vypořádání spoluvlastnictví spoluvlastník S1 bude vlastnit celou nemovitou věc N1, spoluvlastník S2 bude vlastnit celou nemovitou věc N2. Spoluvlastník S1 vyplatí spoluvlastníkovi S2 finanční kompenzaci 600 000 Kč tak, aby celková hodnota v rámci vypořádání u obou osob byla stejná.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů, když zákonné podmínky pro osvobození příjmů od daně splněny nebudou?

Na straně spoluvlastníků jde o příjem podle § 10 zákona. Příjmem spoluvlastníka S1 je polovina hodnoty nemovité věci N1 (polovinu nemovité věci N1 spoluvlastník S1 již vlastní). Jde o nepeněžní příjem, který se v souladu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona ocení podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.

Výdajem spoluvlastníka S1 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci N2, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí. Výdaje musí poplatník v souladu s § 10 odst. 4 zákona doložit. Současně je výdajem spoluvlastníka S1 částka 600 000 Kč uhrazená spoluvlastníkovi S2 z titulu vypořádání spoluvlastnictví.

Příjmem spoluvlastníka S2 je polovina hodnoty nemovité věci N2 (polovinu nemovité věci N2 spoluvlastník S2 již vlastní). Současně je příjmem spoluvlastníka S2 částka 600 000 Kč od spoluvlastníka S1 z titulu vypořádání spoluvlastnictví. Výdajem spoluvlastníka N2 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci N1, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí.

Pokud by spoluvlastníci předmětné nemovité věci vlastnili déle než 5 let, byl by příjem z vypořádání spoluvlastnictví od daně osvobozen.

132. Technické zhodnocení odpisované nájemcem

Podnikatel ukončil nájem s tím, že pronajímatel mu zůstatkovou cenu odpisovaného technického zhodnocení neuhradil. Pronajímatel postoupil stávající nájemní smlouvu dalšímu nájemci, který se ve smlouvě zavázal, že prvnímu nájemci zaplatí zůstatkovou cenu technického zhodnocení s tím, že pronajímatel dá písemný souhlas druhému nájemci, aby zaplacené technické zhodnocení odpisoval.

Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

První nájemce zahrne zůstatkovou cenu technického zhodnocení do daňových výdajů do výše přijaté náhrady od druhého nájemce v souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) zákona. Druhý nájemce může zahájit odpisování technického zhodnocení najatého majetku v souladu s § 28 odst. 3 zákona, a to sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování. Vstupní cenou bude příslušná částka hrazená prvnímu nájemci. Vlastník v daném případě nemá nepeněžní příjem.

133. Technické zhodnocení a vstupní cena

Poplatník pronajímá budovu, která je nemovitou kulturní památkou a tuto budovu odpisuje podle § 31 zákona ze vstupní ceny 1 200 000 Kč. Dne 16. března a následně pak ještě 18. září letošního roku na budově dokončil v souladu se stavebními předpisy dvě technická zhodnocení v ceně 110 000 Kč a 180 000 Kč.

Jak dané výdaje uplatní do výdajů daňových?

Podnikatel bude i nadále budovu odpisovat ze vstupní ceny 1 200 000 Kč, sazbou v dalších letech odpisování podle § 31 zákona. Pokud se jedná o odpisování technického zhodnocení, bude ho odpisovat podle § 30 zákona po dobu 15 let s přesností na dny či měsíce.

Zvolí-li podnikatel měsíční výši odpisů, tedy po dobu 180 měsíců, uplatní v letošním roce do daňových výdajů 9/180 (za duben až prosinec) z částky 110 000 Kč, a dále 3/180 (za říjen až prosinec) z částky 180 000 Kč. Odpisy stanovené podle § 30 zákona se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Řešení č. 129 až 133 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2022)

134. Prokázané versus paušální výdaje na dopravu

Poplatník používá pro své podnikání malý dodávkový automobil s průměrnou spotřebou 10 litrů nafty na 100 km. Přičemž s ním v průměru měsíčně takto ujede zhruba 1 000 km, čili spotřebuje cca 100 litrů nafty.

Jak je to s prokazováním výdajů na dopravu?

Pro rok 2022 činí „úřední“ průměrná cena motorové nafty podle výše zmíněné vyhlášky č. 511/2021 Sb. – 36,10 Kč/litr. Odpovídá totiž průměrné ceně na českých pumpách v předešlém roce 2021, zatímco realita 2022 může být ale daleko horší; jak jsme zažili loni, kdy se pohonné hmoty v ČR prodávaly o téměř 10 Kč/l dráž než byly ceny podle loňské vyhlášky. Za spotřebovaných 100 litrů nafty si firma daňově uplatní – v souladu s knihou jízd a při uplatnění průměrné ceny dle vyhlášky – za jízdy vozidla za daný měsíc 100 litrů x 36,10 Kč/litr = 3 610 Kč. Proto je pro ni daňově výhodnější využít paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně, přičemž si tímto navíc usnadní administrativu odbouráním nutnosti vést knihu jízd ani příp. řešit průkaznost paragonů o nákupu PHM.

Při uplatnění výdajů za PHM v prokázané výši si poplatník nemůže vybrat variantu – cena podle vyhlášky versus podle dokladu o nákupu – protože tato je dána příslušným vztahem k danému vozidlu dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, jak bylo probráno v minulé kapitole. Například když by se jednalo o auto v nájmu či v obchodním majetku, vycházelo by se povinně ze skutečné pořizovací ceny, zatímco u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka by se pro tyto účely použily úředně stanovené průměrné ceny PHM.

Výhodnost paušálního výdaje na dopravu – v plné (nekrácené) výši 5 000 Kč měsíčně – trvá v podmínkách roku 2022 u nafty až do měsíční spotřeby vozidla: a) 138 litrů za (při využití průměrné ceny podle vyhlášky 36,10 Kč/l pro alternativní výpočet náhrady za spotřebu paliva), b) 125 litrů (při využití skutečné vyšší ceny např. 40 Kč/l). Tomu by při průměrné spotřebě malého dodávkového auta např. 10 litrů na 100 km odpovídal měsíční úhrn pracovních cest ad: a) 1 380 km, b) 1 250 km; při poloviční spotřebě by paušální výdaj byl samozřejmě výhodnější i při dvojnásobných délkách měsíčních pracovních cest (v průměru).

 

135. Výdaje u firemního vozidla sloužícího i pro soukromé potřeby
       zaměstnance

Firma Stavaři, s.r.o. se zabývá převážně výstavbou rodinných domů a chat. V obchodním majetku má osobní automobil značky Škoda, který využívá pro své běžné pracovní cesty, ale současně je jednatel – pan Petr – oprávněn používat toto vozidlo také pro své soukromé potřeby. Dále si firma dlouhodobě pronajala terénní auto značky Ford, které ji slouží pro pracovní cesty do náročnějšího terénu v souvislosti s výstavbou rekreačních chat v odlehlejších částech podhůří. Rovněž u tohoto vozidla je jedna ze zaměstnankyň – paní Petra – oprávněna využívat jej pro své osobní potřeby, jelikož sama bydlí na samotě v těžce sjízdné části podhorské vesnice.

Jak postupovat v případě firemního vozidla sloužícího i pro soukromé potřeby zaměstnance?

Z důvodu částečně soukromého využívání auta značky Škoda firma nijak nemusí poměrově krátit daňovou uznatelnost vypočtených daňových odpisů ani výdaje za jeho opravy a údržbu či pojištění apod. Rovněž u najatého Fordu zůstává plně daňovým výdajem celé sjednané nájemné, samozřejmě v časovém rozlišení.

Naproti tomu u výdajů za pohonné hmoty – u obou vozidel – může s.r.o. daňově uplatnit pouze část odpovídající jejich využití pro firemní účely. Což si vyžádá průkaznou podrobnou evidenci ujetých kilometrů pro firemní versus osobní potřeby.

Pokud bylo v září natankováno do Fordu nafty za 3 000 Kč, a z ujetých 600 km připadá na pracovní cesty 400 km (2/3), pak lze daňově uplatnit za naftu jen 2 000 Kč (2/3 ze 3 000 Kč). Snazší by to bylo při uplatnění tzv. krácených paušálních výdajů na dopravu 4 000 Kč měsíčně, kdy není třeba vést knihu jízd ani prokazovat výdaje za palivo. Jenže tato možnost padá, protože vůz byl přenechán jiné osobě.

 

136. Skutečné versus paušální výdaje na dopravu

Firma si pronajala na dva měsíce nákladní automobil, který využívá jen pro své podnikání. Během této doby do vozidla koupila pohonných hmot za 7 000 Kč.

Jako má firma postupovat v dané situaci?

Při uplatnění daňových výdajů za PHM má dvě možnosti:

–   Podle průkazné knihy jízd uplatní jako daňový výdaj: prokázanou výši výdajů za pohonné hmoty 7 000 Kč.

–   Nebo uplatní paušální výdaje na dopravu bez nutnosti knihy jízd a prokazování: 10 000 Kč (2 x 5 000 Kč).

V obou případech bude dalším daňovým výdajem zaplacené nájemné za nákladní automobil a poplatky za užívání některých typů silnic (mýtné). Případně také opravy a údržba, k nimž se v nájemní smlouvě zavázala.

Nárok na (plný, nekrácený) paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně má poplatník pouze v případě, že předmětné vozidlo používal výlučně (tedy pouze) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu – typicky pro vlastní podnikatelskou činnost nebo pro účely příjmů z (pro)nájmu. Zatímco používá-li poplatník vozidlo jen zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu – např. se jedná o jediný „rodinný“ vůz OSVČ – může na něj daňově uplatnit pouze „krácený paušální výdaj na dopravu“ ve výši 4 000 Kč měsíčně.

Při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu – který je o 20 % nižší, než „plný“ paušál – je nutno adekvátně krátit i ostatní výdaje s vozidlem o 20 %.

Toto omezení najdeme ve dvou ustanoveních:

•    § 28 odst. 6 ZDP se týká pouze daňových odpisů, tedy vozidel v obchodním majetku poplatníka:

–   „Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.“ Poznámka: na skutečném poměru využívání vozidla pro „podnikání“ nebo pronájem versus soukromé účely tedy vůbec nezáleží, je stanoveno paušální krácení.

•    § 25 odst. 1 písm. x) ZDP pak omezuje ostatní typy výdajů s daným vozidlem: Daňově uznatelných není:

–   „20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu“.

–   Je tedy nutno paušálně – opět bez ohledu na skutečný poměr využívání aut – pokrátit nejen odpisy ad výše, ale také ostatní výdaje související s daným vozidlem. Např. za opravy, údržbu, pojištění, dálniční známku, mýtné atd. Toto krácení se ovšem netýká silniční daně, která vždy souvisí pouze s podnikáním.

Řešení č. 134 až 136 zpracoval Ing. Martin Děrgel (X/2022)

137. Technické zhodnocení pozemku

Podnikatel vybudoval příjezdovou cestu k podniku, pozemek upravil bagrem, navezl na něj štěrk, písek a položil panely v celkové ceně 104 000 Kč.

Jde o technické zhodnocení pozemku, které by se odpisovalo samostatně vzhledem k tomu, že pozemek se neodpisuje?

Výdaje spojené s vybudováním příjezdové cesty k podniku jsou výdajem na pořízení hmotného majetku – stavby. Tato stavba se zatřídí do 5. odpisové skupiny a bude odpisovat podle § 31 nebo § 32 zákona. Pozemek se účetně ani daňově neodpisuje, ani se nezmění jeho hodnota po vybudování cesty (nejedná se o technické zhodnocení pozemku).

Ing. Eva Sedláková (XI/2022)

 

4.2       Daňové odpisy

 

138. Uplatňování výdajů procentem z příjmů

V roce 2018 podnikatel zakoupil osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Odpisoval jej zrychleným způsobem ze vstupní ceny 450 000 Kč. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Od 1. 1. 2020 přešel podnikatel na uplatnění výdajů procentem z příjmů. V roce 2023 prodá automobil za částku 85 000 Kč.

Jako má podnikatel postupovat?

Po dobu uplatňování výdajů procentem z příjmů vede poplatník odpisy pouze evidenčně, takže uplatněné odpisy v daňových výdajích jsou následující:

Zdaňovací období	Daňový odpis v Kč	Uplatnění odpisu v Kč v daňových výdajích
2018	450 000: 5 = 90 000	90 000
2019	2 × 360 000: (6 – 1) = 144 000	144 000
2020	2 × 216 000: (6 – 2) = 108 000	odpis veden evidenčně
2021	2 × 108 000: (6 – 3) = 72 000	odpis veden evidenčně
2022	2 × 36 000: (6 – 4) = 36 000	odpis veden evidenčně

 

Protože poplatník přešel na uplatňování výdajů procentem z příjmů, neexistuje u něho počínaje 1. 1. 2020 obchodní majetek. V případě prodeje hmotného majetku v roce 2023 bude příjem zdaňován podle § 10 ZDP jako ostatní příjem. Obecně platí, že tento příjem lze snížit o zůstatkovou cenu prodávaného hmotného majetku. V daném případě se však jedná o automobil daňově odepsaný k 31. 12. 2022 s nulovou zůstatkovou hodnotou. Dílčí základ daně podle § 10 z titulu prodeje osobního automobilu v roce 2023 proto činí 85 000 Kč.

139. Přechod z paušálních výdajů na vedení daňové evidence

Zemědělský podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů. V roce 2021 zakoupil traktor za 750 000 Kč. V roce 2023 přejde z paušálních výdajů na vedení daňové evidence s prokazováním skutečných výdajů.

Jak postupovat v případě přechodu z paušálních výdajů na vedení daňové evidence?

Podnikatel nemůže zařadit zakoupený traktor v roce 2021 do svého obchodního majetku, poněvadž při uplatňování paušálních výdajů obchodní majetek neexistuje. Nemůže tudíž ani v roce 2021 a 2022 vést daňové odpisy evidenčně.

Při přechodu z paušálních výdajů na vedení daňové evidence v roce 2023 uplynula doba od zakoupení traktoru delší než 1 rok, proto vstupní cenou při zařazení traktoru v roce 2023 do obchodního majetku nebude kupní pořizovací cena, ale podle § 29 odst. 1 písm. a) a písm. d) ZDP reprodukční pořizovací cena.

Pokud např. tato cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku bude stanovena ve výši 560 000 Kč, bude podnikatel počínaje zdaňovacím obdobím rokem 2023 odpisovat traktor ze vstupní ceny 560 000 Kč rovnoměrným nebo zrychleným způsobem (popř. formou mimořádných odpisů).

140. Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje

V roce 2014 fyzická osoba zakoupila činžovní dům a od roku 2015 pronajímá jednotlivé byty za smluvní nájemné. Příjmy poplatník zdaňuje podle § 9 ZDP a uplatňuje k nim do konce roku 2021 paušální výdaje. V roce 2022 a 2023 bude vlastník na domě provádět opravu střechy a výměnu oken. Pro poplatníka je proto výhodnější přejít v roce 2022 z uplatnění paušálních výdajů na uplatnění skutečných výdajů.

Jak postupovat v případě přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje?

Vzhledem k tomu, že vlastník zahájí odpisování pronajímané nemovité věci až v roce 2022 po přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje, bude rok 2022 prvním rokem odpisování a poplatník použije roční odpisovou sazbu pro první rok odpisování dle § 31 (rovnoměrné odpisování) nebo koeficient pro první rok odpisování dle § 32 (zrychlené odpisování).

Vstupní cenou pro uplatnění odpisů z pronajímané nemovité věci bude reprodukční pořizovací cena stanovená podle zákona o oceňování majetku platného v roce zahájení pronájmu, tj. v roce 2015.

141. Použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku

Praktický lékař obdržel od občana na základě darovací smlouvy v roce 2022 finanční částku 30 000 Kč účelově určenou na nákup lékařského zařízení. Toto zařízení stojí 82 000 Kč a je tedy hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP.

Jak postupovat v případě použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku?

V darovací smlouvě je účelově vymezeno použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku. V tomto případě podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP nebude u lékaře zvýšen základ daně za rok 2022 o poskytnutý dar, ale po zakoupení zařízení financované částečně z darované částky, bude částka poskytnutého daru odečtena ze vstupní ceny pro účely daňového odpisování hmotného majetku ve smyslu znění § 29 odst. 1 ZDP. V našem případě bude lékař odpisovat zakoupené lékařské zařízení ze vstupní ceny 52 000 Kč.

142. Nabytí rodinného domku darem

V roce 2020 na základě darovací smlouvy syn dostal darem od svých rodičů rodinný domek. V budově bydlí se svou rodinou, přičemž od roku 2022 část suterénu domu používá ke svému podnikání. Za tím účelem provede stavební úpravy těchto prostor, mající charakter technického zhodnocení.

Jak postupovat v případě nabytí rodinného domku darem?

Nabytí rodinného domku darem je v roce 2020 osvobozeno od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Z toho důvodu se jedná podle § 27 písm. j) ZDP o hmotný majetek vyloučený z odpisování, i když bude zčásti od roku 2022 využíván k podnikání.

Vzhledem k tomu, že rodinný domek syn nezahrnul do svého obchodního majetku, nemůže uplatňovat ve smyslu znění § 25 odst. 1 písm. u) ZDP ani odpisy technického zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Pokud by však syn zahrnul rodinný domek do svého obchodního majetku, pak by technické zhodnocení provedené v souvislosti s podnikáním v prostorách domku bylo tzv. jiným majetkem ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) ZDP, které lze samostatně odpisovat jako hmotný majetek dle § 26 odst. 2 písm. f) ZDP. Syn by pak ve smyslu § 30 odst. 1 ZDP zařadil technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které by byl zařazen rodinný domek, který nelze daňově odpisovat (5. odpisová skupina) a takto stanovené odpisy by mohl uplatnit jako daňový výdaj k příjmům z podnikání zdaňovaným dle § 7 ZDP.

143. Spoluvlastnický podíl na nemovité věci

Zemědělský podnikatel podniká se svým synem, přičemž v rámci svého podnikání mají ve spoluvlastnictví nemovitou věc (budovu skladu zásob krmiva). Oba spoluvlastníci odpisují ideální polovinu budovy odlišným způsobem odpisování – syn odpisuje rovnoměrným způsobem a otec zrychleným způsobem. V roce 2022 otec zemřel a po ukončení dědického řízení zdědil syn spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Celou nemovitou věc bude dále využívat ke svému podnikání v zemědělské výrobě. K datu skončení dědického řízení činí zůstatková cena spoluvlastnického podílu u syna 240 000 Kč a zůstatková cena zděděného spoluvlastnického podílu 210 000 Kč.

Jak bude syn postupovat v případě odpisování spoluvlastnického podílu na nemovité věci?

Syn bude postupovat v odpisování obou spoluvlastnických podílů dle § 30c odst. 2 ZDP následovně: syn zvýší vstupní cenu svého spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného rovnoměrným způsobem o vstupní cenu zděděného spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného otcem zrychleným způsobem, a pokračuje v započatém odpisování rovnoměrným způsobem. Odpisy však lze uplatnit jen do výše součtu obou zůstatkových cen, tj. maximálně částku 450 000 Kč.

144. Pronájem bytu

Dcera zdědila na základě skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém otci byt, ve kterém otec bydlel sám a byl v jeho osobním vlastnictví. Řízení o pozůstalosti bylo ukončeno v říjnu 2022. Vzhledem k tomu, že tento byt nevyužije dcera ke svému bydlení, rozhodne se jej od ledna 2023 pronajímat. Před vlastním pronájmem ještě provede dcera opravy bytu, spočívající ve výměně vstupních dveří a výměně vodovodních baterií a vany za částku 45 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Pokud bude dcera uplatňovat k příjmům z nájmu bytu skutečné výdaje spojené s nájmem, může uplatnit jako výdaj i daňové odpisy. Vstupní cenou pro odpisování bytu bude podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení, zvýšená o náklady vynaložené na opravy.

 

Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele ve výši 2 800 000 Kč, bude dcera počínaje zdaňovacím obdobím roku 2023 uplatňovat odpisy bytu rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 2 800 000 Kč + 45 000 Kč = 2 845 000 Kč.

145. Stejná hodnota spoluvlastnického podílu

Otec a syn jsou spoluvlastníky budovy se stejnou hodnotou spoluvlastnického podílu. Otec nabyl svůj spoluvlastnický podíl koupí, zatímco syn nabyl svůj spoluvlastnický podíl darem od své babičky, a tudíž nabytí darem bylo osvobozeno od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Hodnota každého ze spoluvlastnických podílů činí při jejich nabytí 800 000 Kč. Zatímco otec odpisuje svůj spoluvlastnický podíl rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 800 000 Kč, syn nemůže svůj spoluvlastnický podíl odepisovat dle § 27 písm. j) ZDP. V prosinci 2022 dojde k převedení spoluvlastnického podílu syna na otce. K datu převedení činí zůstatková cena odpisovaného spoluvlastnického podílu otce 685 000 Kč, zatímco zůstatková cena neodpisovaného spoluvlastnického podílu syna činí 800 000 Kč.

Jak je to v případě odpisovaného spoluvlastnického podílu?

Celková zůstatková cena obou spoluvlastnických podílů činí 1 485 000 Kč a oba spoluvlastnické podíly vlastní od prosince 2022 otec; odpisy lze sice uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen, ale bohužel do úhrnu zůstatkových cen se nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování.

Otec může v předmětném případě uplatnit odpisy z nemovité věci do výše 685 000 Kč (zůstatková cena jeho původního spoluvlastnického podílu ke dni nabytí druhého neodpisovaného spoluvlastnického podílu).

146. Část rodinného domu na úpodnikání

V roce 2020 podnikatel vymezil dvě místnosti v rodinném domě ke svému podnikání, a dům zařadil do obchodního majetku. Uplatňuje poměrnou část jeho odpisů jako daňový výdaj. V roce 2022 provede na domě následující práce:

–   zateplení domu polystyrenem s novými venkovními omítkami

–   provedení nových vnitřních omítek v celém domu.

Jako má podnikatel postupovat?

Provedení nových vnitřních omítek je opravou, výdaje na tuto opravu může podnikatel uplatnit do daňových výdajů, protože má rodinný dům zařazen v obchodním majetku, ale pouze v poměru výměry podlahové plochy místností využívaných k podnikání k celkové výměře podlahové plochy v rodinném domu. Zateplení domu polystyrenem s následným provedením nové venkovní omítky však není opravou, ale jedná se o technické zhodnocení domu.

Pokud částka na zateplení je vyšší než 80 000 Kč, zvýší podnikatel o tuto částku buď vstupní cenu (při rovnoměrném odpisování) nebo vstupní a zůstatkovou cenu (při zrychleném odpisování) pro účely odpisování objektu. Odpisy domu uplatní do daňových výdajů v poměru výměry podlahové plochy místností využívaných k podnikání k celkové výměře podlahové plochy v rodinném domu.

147. Přístavba provozní budovy

V letech 2021 a 2022 obchodní společnost realizuje přístavbu provozní budovy. Budova je odpisována od roku 2019 rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 4 500 000 Kč. V roce 2021 jsou vynaloženy náklady na přístavbu ve výši 1 050 000 Kč a v roce 2022 ve výši 629 000 Kč. K 20. 11. 2022 je přístavba dokončena a provedena kolaudace.

Jako má obchodní společnost postupovat v dané situaci?

Technickým zhodnocením se stává přístavba až při jejím dokončení, do data dokončení přístavby jsou náklady spojené s touto akcí účtovány na účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Po dokončení přístavby se přeúčtují v roce 2022 tyto náklady z účtu 042 na účet 021 – Stavby.

Daňové řešení odpisů rovnoměrným způsobem při zařazení budovy do 5. odpisové skupiny bude následující:

Období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2019	4 500 000 × 1,4: 100 = 63 000
2020 až 2021	4 500 000 × 3,4: 100 = 153 000
2022	(4 500 000 + 1 679 000) × 3,4: 100 = 210 086
2023 ad.	6 179 000 × 3,4: 100 = 210 086

 

148. Osobní automobil v rámci finančního leasingu

Od 1. 10. 2019 si podnikatel si pořídil osobní automobil v rámci finančního leasingu. Celková výše úplaty po dobu trvání leasingové smlouvy v délce 54 měsíců činí 740 000 Kč. Uživatel provede na osobním automobilu na základě písemné smlouvy s vlastníkem (leasingová společnost) ve zdaňovacím období 2022 klimatizaci, střešní okénko a zabezpečovací zařízení v celkové částce 81 000 Kč. Kupní cena po ukončení leasingové smlouvy bude činit 2 000 Kč.

Jak postupovat v předmětném případě?

Celková výše výdajů na modernizaci pořízeného osobního automobilu převyšuje částku 80 tisíc Kč, jedná se tedy o technické zhodnocení, které na základě uhrazení uživatelem a písemného souhlasu vlastníka může odpisovat uživatel. Uživatel se rozhodne odpisovat technické zhodnocení zrychleným způsobem.

Období	Výpočet daňových odpisů TZ v Kč
2022	81 000: 5 = 16 200
2023	2 × 64 800: (6 – 1) = 25 920
2024	2 × (38 880 + 2 000): (6 – 2) = 20 440
2025	2 × 20 440: (6 – 3) = 13 627
2026	2 × 6 813: (6 – 4) = 6 813

 

149. Daňové odpisování softwaru

Podnikatel vede dobrovolně účetnictví a v roce 2020 si pořídil software za pořizovací cenu 64 000 Kč na provádění veškerých účetních, ekonomických a finančních činností. Právo užívat software je ve smlouvě stanoveno na dobu neurčitou, smlouva nabyla účinnosti dnem 25. 11. 2020. Podnikatel se rozhodnul uplatňovat daňové odpisy softwaru po dobu 40 měsíců.

Jak bude podnikatel postupovat při daňovém odpisování softwaru?

Poplatník může postupovat i nadále podle původního znění § 32a ZDP, a to v návaznosti na znění bodu 10 přechodných ustanovení zákona č. 609/­2020 Sb. Vzhledem k tomu, že smlouva o užívání softwaru je uzavřena na dobu neurčitou, bude nehmotný majetek daňově odpisován ve smyslu rozhodnutí poplatníka rovnoměrně po dobu 40 měsíců. Měsíční odpis činí 64 000 Kč: 40 měsíců = 1 600 Kč.

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2020	1 600 Kč × 1 měsíc = 1 600
2021	1 600 Kč × 12 měsíců = 19 200
2022	1 600 Kč × 12 měsíců = 19 200
2023	1 600 Kč × 12 měsíců = 19 200
2024	1 600 Kč × 3 měsíce = 4 800

 

150. Podmínky užívání a odpisování softwaru

V roce 2019 společnost s r. o. pořídila software na provádění veškerých účetních, ekonomických a finančních činností za pořizovací cenu (vč. nákladů s pořízením souvisejících) 111 600 Kč. Právo užívat software je ve smlouvě stanoveno na dobu neurčitou, smlouva nabyla účinnosti dnem 29. 10. 2019.

Jak je to z pohledu odpisování softwaru?

Společnost s r. o. postupuje i nadále podle původního znění § 32a ZDP, a to v návaznosti na znění bodu 10 přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb. Vzhledem k tomu, že smlouva o užívání softwaru je uzavřena na dobu neurčitou, zákon o daních z příjmů umožňoval dle § 32a odst. 4 stanovit dobu daňového odpisování softwaru nejméně 36 měsíců. Společnost si zvolila dobu daňového odpisování softwaru 36 měsíců. Měsíční odpis činí 111 600 Kč: 36 měsíců = 3 100 Kč.

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2019	3 100 Kč × 2 měsíce = 6 200
2020	3 100 Kč × 12 měsíců = 37 200
2021	3 100 Kč × 12 měsíců = 37 200
2022	3 100 Kč × 10 měsíců = 31 000

 

151. Rozšíření souboru movitých věcí

V roce 2019 obchodní firma vybudovala vzájemně propojenou síť nově pořízených počítačů s tím, že jsou vedeny jako soubor movitých věcí, odpisovaný rovnoměrným způsobem. Během zdaňovacího období roku 2022 je vyměněn v síti jeden počítač za nový o stejných technických parametrech v ceně 81 000 Kč a jeden počítač za výkonnější v ceně 85 000 Kč a dále došlo k rozšíření počítačové sítě o další dva počítače, přičemž pořizovací cena prvního nově pořizovaného počítače je 42 000 Kč a druhého je 86 000 Kč. Firma má v účetní směrnici pro rok 2022 uvedenu hranici pro ocenění dlouhodobého hmotného majetku 80 000 Kč.

Jako má obchodní firma postupovat v případě rozšíření souboru movitých věcí?

V případě, že vyměňujeme samostatné věci zařazené do souboru movitých věcí z důvodu jejich opotřebení, resp. poškození, bude se jednat:

–   o opravu (daňově účinný výdaj), pokud při výměně zachováme technické parametry vyměňované věci (částka 81 000 Kč za výměnu počítače bude daňovým výdajem),

–   o technické zhodnocení, pokud při výměně nahradíme věc movitou věcí s jinými technickými parametry (částka 85 000 Kč zvýší vstupní cenu souboru pro účely jeho odpisování rovnoměrným způsobem).

 

Rozšíření souboru movitých věcí o další samostatnou movitou věc je technickým zhodnocením. Z toho důvodu zvýší hodnota nového počítače, pořízeného za 86 000 Kč, vstupní cenu souboru movitých věcí pro účely jeho odpisování. Hodnota nového počítače, pořízeného za 42 000 Kč, nedosáhla hranice 80 000 Kč pro zařazení jako hmotný majetek, a proto tuto částku lze uplatnit do daňových výdajů.

152. Pronájem bytové jednotky

V září 2022 poplatník zakoupil bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu a na pozemcích za sjednanou kupní cenu 3 700 000 Kč (v kupní smlouvě je dle znaleckého posudku uvedena cena pozemku 76 000 Kč a cena bytové jednotky 3 624 000 Kč). Cílem koupě je pronájem bytové jednotky. Na zakoupení bytové jednotky poskytl otec poplatníka účelový peněžitý dar ve výši 1 500 000 Kč. Od ledna 2023 poplatník zahájil pronájem bytové jednotky a poplatník zdaňuje příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP.

Jak je to v případě pronájmu bytové jednotky?

Z § 29 odst. 1 ZDP vyplývá, že vstupní cena hmotného majetku se za účelem odpisování snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V našem případě je tedy nutno sjednanou kupní cenu snížit o částku účelově poskytnutého peněžitého daru.

Vychází nám částka 2 200 000 Kč. Podíl ceny pozemku v procentech z kupní ceny činí 76 000 Kč: 3 700 000 Kč × 100 = 2,054 %. Tímto procentem vynásobíme sníženou kupní cenu majetku o dar a výše pozemku v rámci snížené kupní ceny činí:

2 200 000 Kč × 2,054: 100
= 45 188 Kč

Ocenění bytové jednotky pro účely odpisování tak činí:

2 200 000 Kč – 45 188 Kč = 2 154 812 Kč

Z této částky bude bytová jednotka odpisována při zahájení pronájmu od 1. 1. 2023 po dobu 30 let (5. odpisová skupina) rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, pokud poplatník nezvolí paušální výdaje k příjmům z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP.

Řešení č. 138 až 152 zpracoval Ing. Ivan Macháček (XI/2022)

4.3       Zákon o DPH

 

153. Osvobození prodeje staveb od DPH

Stavební firma (plátce) prodává tři stavby, respektive „jejich“ pozemky s těmito stavbami: a) skladiště, b) kancelářskou budovu a c) horský penzion. Všechny objekty byly dokončeny a zkolaudovány již před 8 lety.

Skladiště si firma postavila svépomocí a u všech souvisejících přijatých zdanitelných plnění od plátců si standardně nárokovala odpočet DPH na vstupu. K žádnému technickému zhodnocení ani opravě poté nedošlo.

Jak je to z pohledu DPH?

Prodej po 8, resp. 5 letech od první kolaudace je osvobozen od daně bez nároku na odpočet DPH. 10letá lhůta pro úpravu odpočtu daně ovšem uplyne až za dva roky, proto plátce bude muset provést tzv. úpravu uplatněného odpočtu daně v souladu s § 78d ZDPH a zjednodušeně řečeno „vrátí“ dvě desetiny uplatněného odpočtu daně. Aby se tomu vyhnula, musela by oželet osvobození a dobrovolně uplatnit při prodeji skladiště DPH na výstupu. S čímž by ale měl problém kupující – neplátce – pro kterého by to znamenalo zvýšení ceny. Naopak kupující – plátce – by s tímto mohl souhlasit, pak by se ovšem na něj překlopila povinnost přiznat tuto DPH na výstupu.

Kancelářskou budovou stavební firma koupila jako bytový dům od neplátce (např. restituenta), ale účel užívání před dvěma lety změnila na kancelářskou budovu. Což si vyžádalo nové kolaudační rozhodnutí. Šlo jen o tuto úřední změnu (re-kolaudaci) bez stavebních zásahů, proto tímto nedošlo k „podstatné změně“. Potvrzuje to metodická „Informace Generálního finančního ředitelství k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016“. Podmínka osvobození od daně při prodeji tak je splněna a neprovádí se úprava odpočtu daně, plátce totiž neuplatňoval odpočet daně; u budovy neproběhlo žádné zhodnocení ani významná oprava přes 200 000 Kč.

Horský penzion byl koupen také od neplátce, ale před třemi lety proběhla velká rekonstrukce (technické zhodnocení) za více než 50 % jeho tržní ceny, což se podle zmíněné Informace GFŘ považuje za „podstatnou změnu“. Od kolaudačního souhlasu nebo rozhodnutí po podstatné změně dokončené stavby ještě neuplynulo 5 let, nejsou tedy splněny podmínky pro osvobození od DPH. Prodej horského penzionu proto bude muset stavební firma zatížit DPH na výstupu, díky tomu ale nemusí provádět úpravu odpočtu daně z jeho zhodnocení. V tomto případě se jedná o povinné zdanění, na rozdíl od výše zmíněné možnosti změny z a priori osvobozeného plnění.

Ing. Martin Děrgel (X/2022)

154. Obchodování se zahraničím

Podnikatel, fyzická osoba, zatím neplátce DPH, provozuje obchodní činnost, má svůj e-shop. Chtěl by prodávat zboží na Slovensko, jak plátcům, tak neplátcům. Tedy posílat balíčky z ČR na Slovensko.

Může podnikatel, jako neplátce DPH, Slovensko posílat zboží?

Osoba povinná k dani, která není plátcem, je povinna sladovat svůj obrat pro registraci plátce. Obratem se podle § 4a zákona o DPH pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění (dodání zboží, poskytnutí služby), plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (např. vývoz zboží, dodání zboží do JČS), nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a (finanční činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem nemovité věci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Obrat se stanoví podle § 6 zákona o DPH za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců ve výši 1 000 000 Kč, s účinností od 1. 1. 2023 je navrženo navýšení obratu na 2 000 000 Kč.

 

Pokud osoba povinná k dani dodává zboží do jiného členského státu osobám registrovaným k dani v jiném členském státě, jedná se o dodání zboží, které je plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně a této osobě povinné k dani se zahrnuje do obratu pro registraci plátce.

Pokud osoba povinná k dani, která není plátcem, poskytuje prodej zboží na dálku – odeslání nebo přeprava zboží pro osoby, pro které se v jiném členském státě nejedná o pořízení zboží, které by bylo předmětem daně (balíčky pro soukromé osoby), tak do limitu 10 000 EUR je místem plnění tuzemsko a hodnota prodaného zboží se osobě povinné k dani zahrnuje také do obratu pro registraci plátce.

Do limitu 10 000 EUR se zahrnuje hodnota zboží, prodávaného na dálku do všech jiných členských států + se zahrnují digitální služby, poskytnuté osobě nepovinné k dani s místem plnění v jiném členském státě.

Při překročení limitu 10 000 EUR pro prodej zboží na dálku je místem plnění členský stát, do kterého je prodej uskutečněn a osoba povinná k dani je povinna poskytovat tento prodej vždy s příslušnou daní jiného členského státu. V takovém případě má osoba povinná k dani dvě možnosti, jak odvést daň příslušného členského státu. Jednou z možností je, že se v členském státě, do kterého prodej zboží na dálku poskytuje, zaregistruje k dani a příslušnou daň odvede prostřednictvím registrace, druhou možností je, že se zaregistruje ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa na Finančním úřadu pro Jihomoravský kraj, a sice režimu Evropské unie a daň příslušného členského státu přizná prostřednictvím tohoto zvláštního režimu.

Ing. Zdeněk Kuneš (X/2022)

155. Stavba zpevňující povrch pozemku

Firma (s.r.o.) je vlastníkem pozemku v areálu firmy. Nyní část tohoto pozemku nechala vybetonovat, cena 328 000 Kč. V budoucnu na tento pozemek pořídí plechovou konstrukci jako skladové prostory, cena zřejmě přesáhne 80 000 Kč.

Jak řešit danou situaci daňově?

Úvodem je třeba uvést několik vět k nezpevněným plochám. Zpevněnou plochou pozemku se podle ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění p.p., rozumí pozemek nebo jeho část v m² evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou.

Stavbou zpevňující povrch pozemku je stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění p.p., (dále jen „stavební zákon“), podle něhož se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

Stavebním dílem nemůže být pouhé nahromadění, případně rozložení stavebního materiálu na určitém místě. Ke vzniku stavebního díla musí být použity stavební nebo montážní technologie – tedy soubor určitých znalostí, dovedností nebo postupů, nutných k jeho vzniku; o stavebním díle není možné hovořit, pokud k jeho vzniku žádné takové schopnosti nebo znalosti třeba nebyly. Stavba musí při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu své životnosti vyhovovat základním požadavkům na stavby, což je především mechanická odolnost a stabilita stavby (§ 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Za zpevněnou plochu pozemku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí proto nelze považovat plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží
z písku, štěrku, škváry apod.), nebo zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění. O zpevněnou plochu pozemku se nejedná také v případě, že byly na pozemku provedeny pouze terénní úpravy podle § 3 odst. 1 stavebního zákona. Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona mimo jiné rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Pouhé vrstvení jednotlivých druhů materiálu nebo proces pouhé typové přeměny částí zemského povrchu (terénní úprava), není zhotovením stavby.

 

V případě vybetonované plochy se bude zcela jistě jednat o zpevněnou plochu, kterou však nelze považovat za plochu zpevněnou snadno rozebíratelným povrchem bez nutnosti použití speciálních technologií. Lze tedy konstatovat, že se bude jednat o stavbu. Pokud bude na této ploše v budoucnu umístěna plechová hala, která bude sloužit jako skladovací prostory, je třeba vycházet z toho, zda půjde o stavbu pevně spojenou se zemí či pouze o volně přemístitelnou kovovou konstrukci. V každém případě, pokud bude pořizovací cena vyšší než 80 000 Kč, půjde o samostatný hmotný majetek (v případě stavby jde o hmotný majetek bez ohledu na pořizovací cenu). Z hlediska daně z příjmů se tedy bude jednat o dva samostatné hmotné majetky. V případě zpevněné plochy by se tento majetek zatřídil do 5. odpisové skupiny. Montované kovové stavby se pak podle přílohy č. 1 k ZDP zařazují do odpisové skupiny 3 (položka 3-5).

Ing. Jiří Nigrin (IX/2022)

156. Režim přenesené daňové povinnosti

Firma je plátce DPH a od začátku roku ji společnost – neplátce DPH fakturoval fasádní práce bez DPH jako neplátci. Faktury firma zaúčtovala jako od neplátců a tím pádem je neměla ani v DPH ani v KH. Na všechny přijaté faktury jim zpětně společnost vystavila opravné doklady a zároveň poslala nové opravené faktury s 21 % DPH, a bude si uplatňovat odpočet DPH. Vzhledem k tomu, že nesplnily svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, nelze použít režim přenesené daňové povinnosti zpětně.

Je předmětný postup správný?

Pokud nesplní osoba povinná k dani registrační povinnost, správce daně ji zaregistruje se zpětnou účinností ve vazbě na překročení limitu obratu podle § 6 zákona o DPH. Za období od data registrace, až do dne, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o registraci, je osoba povinná k dani povinna podat daňová přiznání a přiznat za toto období daň a může si zároveň nárokovat odpočty daně.

Podle § 92a odst. 5 zákona o DPH skutečně platí pravidlo, podle něhož plátce neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud nesplnil včas svou registrační povinnost, a to v období do nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.

Ze stavebních prací, na které se sice vztahuje režim přenesení, poskytnutých v tomto období vzniká povinnost přiznat daň jejich poskytovateli a nikoliv příjemci. Poskytovatel těchto prací přitom nemá zákonný nárok na to, aby mu příjemce na základě opravné daňové dokladu doplatil částku daně, kterou musí poskytovatel odvést. Pokud však příjemce požadavku poskytovatele vyhoví, tj. na základě opravného daňového dokladu mu doplatí příslušnou částku daně, může si za splnění obecných zákonných podmínek na základě tohoto opravného daňového dokladu uplatnit nárok na odpočet daně.

Ing. Václav Benda (X/2022)

157. DPH – daňové doklady

S odběratelem, kterému se poskytují služby zprostředkování v oblasti cestovního ruchu (fakturace provize) má firma rozdílný názor na správnost postupu vystavení faktury – DD a následné opravy základu a výše DPH pomocí ODD. Odběratel odmítá uhradit poskytnuté služby, jelikož oprava není provedena dle jeho představ – zdůvodnění neproplacení je, že ODD neumí zpracovat jeho účetní systém. Faktura – DD – uskutečněná plnění za 6/22, v termínu vystavena, odeslána a následně zaevidována v přiznání a v KH za 2.Q/22. Následně po termínu splatnosti, cca měsíc po vystavení se ozval odběratel s prosbou o opravu – zaslal tabulku s opravenými provizemi u jednotlivých akcí (provize za zájezdy do zemí mimo EU rozčleněna na část osvobozené plnění a část plnění v 21 %). Dle těchto podkladů následně vystaven ODD – oprava základu a výše daně u jednotlivých akcí. Po odeslání ODD odběratel odmítl akceptovat doklad ne po stránce formální a účetní, ale že jim ho neumožňuje jejich systém zpracovat a požaduje opravu způsobem, se kterým nesouhlasíme.

Jak postupovat v dané situaci?

Z popisu situace není jednoznačné, jestli byla původní faktura, daňový doklad vystaven se správnou výší provize, anebo zda byl chybný, a tedy jestli dodavatel přiznal původně DPH ve správné výši nebo nikoliv. Pokud se jedná o první případ – původní daňový doklad byl vystaven se správnými údaji – pak se pozdější změny základu daně, k nimž došlo teprve až po uskutečnění předmětného zdanitelného plnění (např. dodavatel dodatečně poskytne slevu z původní – správné – ceny, respektive úplaty) ve smyslu § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. („ZDPH“) standardně řeší opravným daňovým dokladem v souladu s § 42 a § 45 ZDPH – takže by měl pravdu dodavatel. Tato oprava základu daně představuje nové, samostatné zdanitelné plnění a povinné náležitosti opravného daňového dokladu vyplývají ze zákona. Argument „účetní software nám to nedokáže zpracovat“, je zcela irelevantní, mj. i proto, že pro účely DPH je – bez ohledu na účetnictví – plátcům stanovena povinnost daňové evidence speciálně v § 100 ZDPH, kterou může vést i na papíře, který jak známo „snese všechno“. Plátce se nevrací v čase, nepodává dodatečné přiznání a změnu DPH v návaznosti na změnu základu daně jednoduše vyřeší v rámci běžného daňového přiznání i kontrolního hlášení.

Ovšem ve druhém případě by bylo nutno skutečně zpětně napravit chybný původní daňový doklad, kdy plátce přiznal nesprávnou výši DPH na výstupu, a tedy se vrátit do příslušného zdaňovacího období, protože byla přiznána DPH v jiné výši, než stanovuje zákon (např. když se plátce spletl ve výši základu daně nebo měl chybné podklady, nebo byla použita nesprávná sazba DPH, případně nešlo o plnění zdanitelné ale osvobozené od daně, jde o duplicitní daňový doklad apod.).

Takovou záležitost by proto bylo nutno řešit zpětně formou dodatečného daňového přiznání, jak pro případ dodatečného (již původně správného) zvýšení daně obecně ukládá § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., tak i naopak při dodatečném snížení (již původně správné výše) daně, kdy by se ovšem jednalo pouze o možnost plátce, jejíž postup speciálně upravuje § 43 ZDPH. V tom případě pak jsou samozřejmě zcela irelevantní (nepodstatné) naopak případné argumenty dodavatele, že to nelze provést, jelikož mu například jeho účetní software nedovoluje zasahovat a měnit již uzavřená období apod.

Ing. Martin Děrgel (X/2022)

158. Stavební práce

Firma má ve svém majetku rodinný dům, který částečně používá k podnikání. Provádí opravy celého domu (balkony, chodby, základy, izolace apod.).

Jaká sazba DPH v daném případě?

U všech stavebních a montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení nebo na stavbě pro sociální bydlení, se podle § 48 odst. 1 zákona o DPH uplatní první snížená sazba daně 15  %. Jedná se o provedené nástavby, přestavby, rekonstrukce, stavební opravy, zateplení, údržbu apod.

Stavbou rodinného domu je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví.

Pokud plátce provádí stavební práce související s opravou rodinného domu pro osobu povinnou k dani, která není plátcem, použije při uplatnění daně z přidané hodnoty běžný režim, vystaví pro osobu povinnou k dani daňový doklad a uplatní první sníženou sazbu daně 15 %, a to i v případě, že část domu je osobou povinnou k dani používána pro uskutečnění ekonomických činností.

V případě, že příjemcem stavebních nebo montážních prací je plátce, tak vzhledem k tomu, že se v uvedeném případě jedná o práce, které odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA, je plátce, poskytovatel těchto stavebních nebo montážních prací povinen použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH.

 

V takovém případě plátce vystaví daňový doklad bez daně, uvede na něj údaj „daň odvede zákazník“ a povinnost přiznat daň z těchto stavebních nebo montážních prací je na plátci, příjemci prací. Plátce, příjemce stavebních prací uplatní při provedení těchto stavebních prací na rodinném domě první sníženou sazbu daně a nárok na odpočet daně uplatní v souladu s § 72 a dalšími zákona o DPH.

Ing. Zdeněk Kuneš (X/2022)

159. Přeprava zboží s místem plnění v tuzemsku

Přepravní firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, přepravuje zboží z Prahy do Berlína v SRN pro jinou českou firmu se sídlem v tuzemsku, která je také plátcem daně.

Jak je to z pohledu DPH?

Místo plnění je bez ohledu na to, že se jedná o přeshraniční přepravu, podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku, a proto přepravní firma jako plátce daně musí u této přepravy zboží pro jinou českou firmu, která je plátcem daně, uplatnit daň na výstupu podle zákona o DPH platného pro ČR. Přeprava zboží byla na základě smluvního ujednání uskutečněna dne 31. 8. 2022 za sjednanou cenu 60 000 Kč v úrovni bez daně. Přepravce vystavil pro objednatele přepravy dne 5. 9. 2022 fakturu jako daňový doklad, na níž uvedl částku 60 000 Kč jak o základ daně a částku daně ve výši 12 600 Kč, t.j. 21 % ze základu daně.

 

Přepravci v daňovém přiznání za měsíc srpen 2022, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, vznikla povinnost přiznat daň v uvedené výši 12 600 Kč a povinnost vykázat v části A.4 kontrolního hlášení za srpen 2022 předepsané údaji o přiznané dani na výstupu z této služby. Objednateli přepravy vznikl ve stejném zdaňovacím období v uvedené výši nárok na odpočet daně a povinnost vykázat v části B.2 kontrolního hlášení za srpen 2022 předepsané údaji o uplatněném odpočtu daně z této služby.

Ing. Václav Benda (IX/2022)

160. Institut vedlejšího plnění

Developer (plátce) koupil velký pozemek a rozdělil jej na 10 parcel. Na pěti postavil rodinné domy pro sociální bydlení a zbylých 5 parcel byly jednotlivě určeny jako zahrady sloužící budoucím majitelům zmíněných domků – každému po jedné zahradě. Při prodeji těchto nemovitých věcí plátce postupoval ohledně DPH takto:

–   Prodej rodinného domu (jde o „stavbu pro sociální bydlení“): zdanitelné plnění se sazbou daně 15 %.

–   Prodej přilehlé parcely se zahradou (témuž kupujícímu): od daně osvobozený prodej „holého“ pozemku.

Jak postupovat v dané situaci?

Ostříleného daňaře zřejmě ihned napadne, že developer prodeje zahrad nemohl osvobodit coby „holé“ pozemky, protože – jak jsme stručně citovali – toto osvobození se netýká pozemku tvořícího „funkční celek“ se stavbou, v daném případě s rodinným domem pořizovaným stejným kupcem (byť stojí na jiné parcele). Pak by ovšem bylo sporné uplatnění i první snížené sazby DPH 15 %, jelikož tato se ad výše týká pouze staveb pro sociální bydlení (což zahrada není) a pozemku, jehož součástí jsou jen takovéto stavby (to ale také není případ oněch zahrad bez staveb, nicméně je otázkou právního posouzení zda „pozemkem“ je míněna „parcela“…).

Developer skutečně postupoval chybně, ovšem důvod byl ještě poněkud jiný. Prodej zahradních parcel osobě, která kupuje i vedlejší parcelu s rodinným domem, totiž nepředstavuje samostatné plnění (kam spadá obecně i prodej pozemku tvořícího funkční celek s jinou nemovitou věcí), ale jedná se o vedlejší plnění.

Nejde proto o samostatné plnění, nýbrž se stává pro účely DPH součástí jednolitého plnění „hlavního“, kterým je zde nepochybně prodej sousední parcely s rodinným domem.

Dodání parcel zahrad a sousedících rodinných domů bylo nutno hodnotit jako jedno společné plnění. Kupující totiž usilovali o to, získat rodinný dům (parcelu, na níž stojí) a současně k němu přiléhající zahradní parcelu. Přičemž určujícím (hlavním) prvkem transakce byly domy, ačkoli jde právně o „pouhé“ součásti pozemků. Proto měl developer prodej zahradních parcel posoudit shodně s prodejem „hlavních“ rodinných domů pro sociální bydlení, a tedy také zatížit DPH se sazbou daně 15 %.

 

161. Zahradní domek pro trvalé bydlení

Developer (plátce) před časem koupil zahrádkářskou kolonii za městem, protože na ni chtěl vybudovat rezidenční byty. Vzhledem k tomu, že obec nepovolila změnu územního plánu a tak nyní domky s pozemky odprodává lidem. Jeden kupující (důchodce) hodlá v patrovém zahradním domku (100 m2) celoročně trvale bydlet, byt ve městě nechal vnučce. Domek byl zkolaudován před 4 lety.

Prodej domku není osvobozen, podléhá sazbě DPH 15 %?

Aby bylo možno uplatnit 1. sníženou sazbu 15 % DPH, muselo by jít o „stavbu pro sociální bydlení“. Přičemž zde přichází do úvahy, že by šlo o rodinný dům nebo obytný prostor s podlahou do 350 m² resp. 120 m². S podlahovou plochou problém nebude, ovšem současně musí být také splněn předpoklad, že jde o „rodinný dům“ nebo „byt či jiný soubor místností“, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídají požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny – na jejich skutečném využití nezáleží! A v tom bude potíž, jelikož zahradní domek není určen pro trvalé bydlení, ale je jinou „stavbou pro rodinnou rekreaci“.

 

Jak vyplývá z katastrální vyhlášky: „Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; … například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.“. Developer tak musí prodej zahradního domku zdanit základní sazbou daně 21 %, přičemž vůbec nezáleží na tom, jestli při jeho pořízení uplatnil DPH na vstupu ani na osobě kupce.

Řešení č. 160 až 161 zpracoval Ing. Martin Děrgel (X/2022)

162. Zprostředkování prodeje nemovitosti

Český podnikatel, neplátce DPH, zprostředkuje českému občanovi koupi nemovitosti na Menorce, poskytne tedy službu spojenou s nemovitostí do EU – Španělska. V ČR tím nepřekročí obrat k povinné registraci, ale otázkou je zda se nemusí se registrovat k DPH ve Španělsku.

Kdyby byl český podnikatel plátcem DPH v ČR a poskytl tu samou službu českému občanovi, jaký by byl postup v tom případě?

Zprostředkování prodeje nemovitosti, je službou vztahující se k nemovitosti, u které se určí místo plnění podle § 10 zákona o DPH, tj. podle místa, kde se předmětná nemovitost nachází. Jestliže se nachází ve Španělsku je pro poskytovatele této služby jako osobu povinnou k dani, místo plnění ve Španělsku, kde je třeba odvést daň, a to bez ohledu na to, že poskytovatel služby není v ČR plátcem.

 

Je-li příjemce služby osoba nepovinná k dani, poskytovatel služby může pro odvod daně ve Španělsku zvolit dva možné způsoby:

•  Odvést daň ve Španělsku standardním způsobem, což by znamenalo se v tomto členském státě, podle příslušných pravidel, která v něm platí zaregistrovat jako plátce daně. Základní informace o pravidlech pro uplatňování FPH ve Španělsku je možno nalézt na webových stránkách finanční správy (viz Španělsko | Informace z jednotlivých členských států | DPH v EU | Mezinárodní spolupráce a DPH | Mezinárodní spolupráce | Finanční správa (financnisprava.cz).

•  Zřejmě jednodušší variantou pro odvod daně je přihlásit se prostřednictví daňového portálu české finanční správy do zvláštního režimu jednoho správního místa (OSS) a prostřednictvím České daňové správy španělskou DPH z uvedené služby odvést.

Ing. Václav Benda (X/2022)