251. Prodej movité věci zaměstnanci za nižší cenu

Zaměstnavatel prodal zaměstnanci osobní automobil za cenu 128 000 Kč. Zaměstnanec tuto částku zaměstnavateli uhradil. Obvyklá cena tohoto automobilu je ve výši 850 000 Kč.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Příjmem zaměstnance, zdaňovaným podle § 6 jako příjem ze závislé činnosti, je vzniklý rozdíl. To znamená v tomto případě částka ve výši 722 000 Kč = 850 000 Kč – 128 000 Kč = Cena určená podle zákona o oceňování majetku – Úhrada zaměstnance.

Pokud zaměstnanec měl například za daný měsíc mzdu ve výši 50 000 Kč, bude jeho příjem za tento měsíc ve výši 772 000 Kč a přesáhne tak 4násobek průměrně mzdy.

252. Funkční požitek

Spolek (dříve „občanské sdružení“) poskytl svému předsedovi osobní automobil, který může bezplatně používat jak pro účely pracovních cest, tak pro soukromé cesty. Vstupní cena automobilu je ve výši 350 200 Kč. Od 1. června však byl předsedovi poskytnut jiný automobil, jehož cena je 90 000 Kč.

Jak postupovat z pohledu daně z příjmů?

Opět nevzniká větší problém v postupu bližšího určení výše dosaženého příjmu za příslušný kalendářní měsíc. Příjem je ve výši 1 % z 350 200 Kč = 3 502 Kč. Vzhledem k tomu, že automobily byly poskytnuty předsedovi postupně, a nikoliv ve stejném kalendářním měsíci, bude příjem v případě druhého automobilu ve výši 1 000 Kč, protože při výpočtu 1 % z částky 90 000 Kč vyšla částka nižší než 1 000 Kč. Pokud by však předsedovi byl druhý automobil poskytnut až od 2. června, vznikla by situace, kdy mu byly poskytnuty v průběhu jednoho kalendářního měsíce postupně dva automobily. Pak se však považuje za příjem částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. To by znamenalo, že v červnu by mu vznikl příjem ve výši 3 502 Kč, a nikoliv ve výši 1 000 Kč.

 

Lze ještě pro přesnost určit, zda se jedná o funkční požitek. Funkčním požitkem je mimo jiné „odměna za výkon funkce ve spolcích“. V uvedeném případě se však jedná o plnění poskytnuté v souvislosti s výkonem funkce. V této souvislosti si lze povšimnout, že zahrnutím funkčních požitků pod příjmy ze závislé činnosti ztratilo svůj význam původní ustanovení § 6 odst. 12 ZDP: „Ustanovení § 6 odstavců 6, 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce“. Dotyčné ustanovení § 6 odst. 12 tak bylo s účinností od 1. 1. 2014 zrušeno.

253. Bezplatně k užívání nízkoemisního vozidla

Členovi představenstva bylo v roce 2022 poskytnuto bezplatně k užívání nízkoemisní vozidlo, jehož vstupní cena je 2 200 000 Kč. V období leden až červen je za příjem považováno 1 % ze vstupní ceny vozidla, tj. částka 22 000 Kč. V období od července do prosince 2022 je za příjem považováno 0,5 % ze vstupní ceny vozidla, tj. částka 11 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

V případě ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění však bude zohledněn nižší základ daně z příjmů ze závislé činnosti též ve vztahu ke kalendářním měsícům před nabytím účinnosti nové právní úpravy (před 1. 7. 2022).

Za měsíce leden až červen 2022 se použije jako příjem podle § 6 odst. 6 rovněž částka ve výši 0,5 % vstupní ceny vozidla a v důsledku toho vznikne poplatníkovi zřejmě přeplatek na dani.

254. Prodej nemovitosti zaměstnanci za nižší cenu

Předmětem podnikání společnosti s. r. o. je stavba rodinných domků na klíč. Společnost s. r. o. prodala jednateli této společnosti právě takový rodinný domek, a to za cenu ve výši 1 850 000 Kč. Prodejní cena podle nabídkového ceníku této společnosti za tento typ domku je ve výši 10 400 000 Kč. Jednatel společnosti uhradil první splátku kupní ceny ve výši 500 000 Kč, zbytek splácí v pravidelných splátkách.

Jak postupovat v dané situaci?

Opět je příjmem zdaňovaným podle § 6 vzniklý rozdíl. To znamená částka ve výši 8 550 000 Kč = 10 400 000 Kč – 1 850 000 Kč = Cena účtovaná obvykle jiným osobám – Úhrada zaměstnance. Pokud zaměstnanec měl například za daný měsíc mzdu ve výši 100 000 Kč, bude jeho příjem za tento měsíc ve výši 8 650 000 Kč a přesáhne tak 4násobek průměrně mzdy.

255. Cenově zvýhodněné služby pro zaměstnance

Společnost s. r. o. pronajímá byty, a to jak zaměstnancům, tak osobám, které nejsou zaměstnanci firmy. Zaměstnancům poskytuje slevu na nájemném ve výši 50 %.

Jak postupovat v daném případě?

Opět je nutné pamatovat na skutečnost, že rozdíl mezi cenou účtovanou jiným osobám a úhradou zaměstnance je i v případě služeb považována za příjem podle § 6 odst. 3 ZDP, a je nutné tento příjem zdanit jako příjem ze závislé činnosti.

256. Cenově zvýhodněné služby a osvobození od daně

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům zlevněné jízdenky na hromadnou dopravu, jako zaměstnaneckou výhodu.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

I v tomto případě se bude jednat o příjem zdaňovaný podle § 6 odst. 3 ZDP. Ovšem uplatní se současně i ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) ZDP, které stanoví, že od daně z příjmů jsou osvobozena zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

Zaměstnanecká výhoda, i když představuje příjem ze závislé činnosti, bude osvobozena od daně z příjmů. Obdobná situace může nastat v situaci, kdy se jedná o zaměstnavatele, který je zdravotnickým zařízením, neboť vybraná nepeněžní plnění od zdravotnických zařízení jsou na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

257. Pořízení služeb léčebného charakteru od zahraničního zdravotnického zařízení

Zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance fakturu, která se týkala lázeňského pobytu manželky zaměstnance v zahraničí, v hodnotě 75 000 Kč. Jedná se o nepeněžní plnění ve formě pořízení služeb léčebného charakteru od zahraničního zdravotnického zařízení.

Jaké je řešení dané situace?

V uvedeném případě je ještě nutné řešit nejednoduchou otázku, jak vyložit pojem „rekreace“ nebo zájezd“. Na rozdíl od rekreace a zájezdu totiž není osvobození od daně z příjmů v případě pořízení služeb léčebného charakteru limitováno částkou do 20 000 Kč. Opět však vzniká otázka, zda lze do této částky zahrnout i výdaje na dopravu, což však obvykle bývá již zahrnuto do ceny pobytu a není uvedeno samostatně.

I nadále zůstává zachováno daňové osvobození nepeněžních plnění spočívajících ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení. Lze upozornit na důležitou skutečnost, že není stanovena podmínka, že se jedná o pořízení zboží nebo služeb za obdobných podmínek, jako v případě čerpání prostředků na obdobné plnění z FKSP. Postačí, pokud zaměstnavatel tyto výdaje (náklady) neuplatní jako výdaje daňově uznatelné, i když se nejedná o položky uvedené v příslušné vyhlášce o FKSP, anebo nejsou splněny podmínky uvedené v této vyhlášce.

Pokud by totiž byla stanovena podmínka „za obdobných podmínek jako při čerpání z FKSP“, pak příspěvek na plnění uvedený v § 4 odst. 2 vyhlášky č. 114/­2002 Sb. lze poskytnout jen za podmínky, že nejsou ani zčásti hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jak stanoví § 4 odst. 3 uvedené vyhlášky (například léčebná a diagnostická péče na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče, preventivní péče poskytovaná dentální hygienistkou).

258. Prodej bytu zaměstnanci – v bytě má trvalé bydliště

Akciová společnost prodává svým zaměstnancům byty. Jedná se o zaměstnance, kteří v těchto bytech bydlí a měli zde trvalé bydliště již více než před 2 lety. Obvyklá prodejní cena za byt je ve výši 6 950 000 Kč. Zaměstnanec koupil tento byt za cenu ve výši 480 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Výsledek: Vzniklý rozdíl není příjmem zdaňovaným podle § 6, protože se jedná o výjimku uvedenou v § 6 odst. 3 ZDP: „Příjmem se rozumí … kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí“.

259. Jazykové kurzy

Zaměstnavatel hradí pro vybrané zaměstnance jazykové kurzy angličtiny. Uvedené jazykové znalosti zaměstnanců jsou nutné pro činnost, která je v pracovní náplni uvedených zaměstnanců. Předmětem podnikání dotyčné firmy je obchodní činnost, která je spojena též se zahraničním obchodem.

Jaké je správné řešení dané situace?

V daném případě se jedná o nepeněžní plnění, které je na straně zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Ovšem pozor! Pokud by se jednalo o situaci, kdy zaměstnanec navštěvuje jazykový kurz a sám si tento kurz platí, pak v případě, že by zaměstnavatel příslušnou částku proplatil přímo zaměstnanci, jednalo by se o peněžní plnění, které by již nebylo osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti a bylo by z pohledu daně z příjmů součástí mzdy zaměstnance.

Vzhledem k dané situaci, kdy znalost angličtiny souvisí s předmětem podnikání zaměstnavatele, není vyloučeno, aby zaměstnanec absolvoval jazykové vzdělávání například přímo v zahraničí (například v USA). Výše výdajů pro účely osvobození od daně v daném případě nehraje roli, a jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné bez limitu.

260. Nepeněžní plnění

Zaměstnanec má syna, který chce studovat na zahraniční škole. Zaměstnavatel uhradil dotyčné škole školné.

Jak postupovat v dané situaci?

V uvedeném případě se jedná o nepeněžní plnění poskytnuté rodinnému příslušníkovi zaměstnance ve formě použití vzdělávacího zařízení. I v případě, pokud by toto vzdělávání souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, nelze použít ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, neboť toto ustanovení řeší osvobození nepeněžních příjmů pouze v případě zaměstnanců. Lze však použít ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Nepeněžní příjem tohoto zaměstnance je osvobozen od daně z příjmů, zaměstnavatel příslušný výdaj nemůže uplatnit jako daňový výdaj. Všímavý čtenář může v této souvislosti položit otázku, v jakém vztahu posuzovat osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti.

 

Syn zaměstnance přece není zaměstnancem! Plnění však nebylo poskytnuto přímo zaměstnanci, nýbrž jeho rodinnému příslušníkovi. Jak již bylo zmíněno, tento zajímavý daňový problém výslovně vyřešila až novela ZDP s účinností od 1. 7. 2017. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.

261. Cenové zvýhodnění pro zaměstnance při uplatnění práva koupě za předem sjednanou cenu.

Akciová společnost poskytuje svým zaměstnancům bezúplatné právo opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu.

Jak postupovat v dané situaci?

I v tomto případě vzniká zaměstnanci příjem ze závislé činnosti, na základě § 6 odst. 1 písm. d), a to ve výši rozdílu mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou. Tento příjem zaměstnanci však plyne až v okamžiku uplatnění práva opce, nikoliv při poskytnutí práva opce.

Výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcie v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou. Například obvyklá cena akcie je v okamžiku uplatnění práva opce 1 250 Kč, zaměstnanci je však akcie prodána za 340 Kč. Zaměstnanec takto dosáhl příjem ze závislé činnosti ve výši 910 Kč = 1 250 Kč – 340 Kč.

262. Vstupenky na sportovní utkání a do divadla

Zaměstnanec poskytl vybraným zaměstnancům vstupenky na sportovní utkání a do divadla. Nákup těchto vstupenek byl zaúčtován na vrub daňových nákladů.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V daném případě je splněno, že se jedná o nepeněžní plnění, i forma použití (kulturní pořad nebo sportovní akce v ČR nebo v zahraničí). Finanční limit pro osvobození od daně stanoven není. Plnění (tj. přijatá faktura týkající se nákupu vstupenek a související dopravy) však bylo zaúčtováno na vrub daňových nákladů. Ovšem tento postup je daňovou chybou na straně zaměstnavatele, který tak porušil ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Správně tedy mělo být toto plnění zaúčtováno na vrub nedaňových nákladů. Daňová chyba je však na straně zaměstnavatele, nikoliv na straně zaměstnance (zaměstnanec ani nemohl nijak toto ovlivnit). Avšak dopad je bohužel stejný, neboť nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně na straně zaměstnance.

Je to však poněkud paradoxní, neboť dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP zaměstnavatel v principu ani nemohl uplatnit tyto výdaje jako daňové. Při pozornějším čtení si lze povšimnout určité nejednoty, v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) se hovoří o „příspěvku na kulturní akci“, v § 25 odst. 1 písm. h) je oproti tomu uvedeno, že jedná o „příspěvek na kulturní pořady“.

263. Cenové zvýhodnění při prodeji zboží zaměstnancům

Společnost s. r. o. prodává se slevou zboží (například televizory), které již není za běžné prodejní ceny prodejné. Sleva je ve výši 50 %. Zboží s touto slevou si mohou koupit nejenom zákazníci, ale i zaměstnanci této společnosti.

Jaké je správné řešení?

Nevzniká příjem ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP. Vzniklý rozdíl = 0 Kč = Cena účtovaná obvykle jiným osobám – Úhrada zaměstnance.

264. Daňový rezident ČR

Fyzická osoba, která má na území Rakouska stálý byt, je svým zaměstnavatelem vyslána do České republiky, kam ho bude následovat manželka a děti. Děti budou v České republice chodit do školy, manželka bude v ČR v domácnosti. Fyzická osoba si pronajala v ČR rodinný domek, v roce 2022 pobývá na území ČR alespoň 183 dnů (včetně dnů, kdy pobyt na území ČR začal či skončil).

Jaké je řešení dané situace?

V daném případě je možné usuzovat, že se jedná o daňového rezidenta ČR, z důvodu, že se obvykle zdržuje na území ČR a má zde i stálý byt („permanent home“ či jinak řečeno, „domicil“). Ovšem pozor, pro konečné rozřešení otázky daňového rezidentství je nutné si vzít k ruce mezinárodní smlou­vu o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem, neboť tato osoba má stálý byt jak v ČR, tak v Rakousku.

Postup řešení bude pak vyplývat z článku 4 zmíněné mezinárodní smlouvy. V případě, pokud má fyzická osoba stálý byt v obou státech, rozhoduje kritériem, ve kterém státě má středisko životních zájmů. Obdobně to bude platit i pro manželku a děti, při posuzování, zda jsou či nejsou daňovými rezidenty v ČR.

265. Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci

Zaměstnavatel uhradil za zaměstnance jedné vysoké škole školné pro získání titulu MBA. Částka byla ve výši 200 000 Kč. Tuto částku na uvedený účel rovněž uhradil za manželku zaměstnance (nebo za jiného rodinného příslušníka). Jedná se o nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi ve formě použití vzdělávacího zařízení.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Na straně zaměstnance jde o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d), popřípadě podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, kde není uveden pro daný případ žádný finanční limit. Zaměstnavatel uvedené částky zaúčtoval jako nedaňový náklad (to je jedna z nutných podmínek, která musí být splněna).

266. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Ukrajinka společně s dětmi pobývá v ČR od března 2022. Užívá zde byt (bezplatně nebo na základě nájemní smlouvy).

Jak postupovat v daném případě?

Vzhledem k tomu, že bude zřejmě splněno hledisko, že obvykle pobývá na území ČR, bude dalším hlediskem, ve kterém státu má stálý byt. Ovšem ani toto hledisko nemusí přinést řešení, pokud výsledkem bude zjištění, že tato žena má stálý byt jak v ČR, tak na Ukrajině.

Řešení však lze nalézt v článku 4 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Ukrajinou (zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 103/­1999 Sb.). Ukrajinka je daňovým rezidentem toho státu, ve kterém má středisko životních zájmů (to znamená, ke kterému státu má užší osobní a hospodářské vztahy).

267. Rekreační pobyt manželky a dětí zaměstnance v zahraničí

Zaměstnavatel zaplatil fakturu, která se týkala rekreačního pobytu manželky a dětí zaměstnance v zahraničí, v hodnotě 50 000 Kč.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Částka do 20 000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) bude na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. Pro doplnění lze uvést, že nezáleží na druhu právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Příspěvek na rekreaci nebo zájezd lze poskytnout nejenom zaměstnanci v pracovním poměru, ale i zaměstnancům zaměstnaným na dohodu o pracovní činnosti, a obecnější rovině, každé fyzické osobě, kterou zákon o daních z příjmů zahrnuje pod pojem „zaměstnanec“. Tedy lze si například představit i jednatele, který pobírá pouze odměnu jednatele, a současně je jediným společníkem ve společnosti s. r. o. Poněkud komplikovanější otázkou může být, zda se do limitu 20 000 Kč za kalendářní rok počítá příspěvek fakticky poskytnutý zaměstnavatelem v dotyčném roce, anebo se vztahuje k období, kdy se rekreace uskuteční. Vzhledem k tomu, že rekreační pobyty se zajišťují s předstihem, není nijak neobvyklé, že faktura přijde zaměstnavateli například na konci roku, avšak vlastní rekreační pobyt (například v lyžařském středisku) se uskuteční až v následujícím roce (případně jde o přelom roku, kdy část pobytu na horách spadne do prosince 2022, část do ledna 2023).

Logické se jeví posuzovat limit 20 000 Kč za kalendářní rok, kdy zaměstnavatel příspěvek poskytl (proplatil fakturu), a nikoli za kalendářní rok, kdy se rekreace uskuteční. Avšak názory se mohou i různit. Zajímavá situace může též nastat v případě, kdy dodavatel vystaví dvě faktury, jednu v roce 2022 na 20 000 Kč a druhou jako doplatek v roce 2023 na 20 000 Kč. V součtu jen překročena částka 20 000 Kč, ale v jednotlivém kalendářním roce tento limit překročen není.

268. Poskytnutí služeb zdravotního (léčebného) charakteru

Zaměstnavatel uhradil za zaměstnance zubnímu lékaři zdravotní výkon spočívající v poskytnutí zubních implantátů a pravidelně zubnímu lékaři za svoje zaměstnance a jejich rodinné příslušníky hradí výdaje za dentální hygienu. Celkově se jedná za daný rok o částku ve výši 180 000 Kč. Dále zaměstnavatel uhradil manželce tohoto zaměstnance zdravotní zákrok, provedený v zahraničním zdravotním zařízení, v příslušné plné výši. Za dítě tohoto zaměstnance zaměstnavatel uhradil ortodontistovi částku za rovnátka, ve výši 35 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

V tomto případě se jedná o poskytnutí služeb zdravotního (léčebného) charakteru od zdravotnického zařízení, posuzované dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Nesmí se však jednat o situaci, kdy zaměstnanec tyto výdaje nejprve zaplatil sám, a pak si od zaměstnavatele nechal příslušné částky proplatit.

Výše uvedené částky se nesčítají s částkou 20 000 Kč, která je jako jediná limitující v případě poskytnutí rekreace nebo zájezdu, ať už v tuzemsku nebo v zahraničí.

269. Lyžařský pobyt dětí zaměstnance na horách

Zaměstnavatel zaplatil fakturu, která se týkala lyžařského pobytu dětí zaměstnance na horách v Rakousku v hodnotě 20 000 Kč. Faktura byla vystavena na zaměstnavatele (bylo uvedeno jeho IČ, firma, sídlo atd.). Z § 8 vyhlášky č. 114/­2002 Sb., o FKSP vyplývá, že zaměstnavatel může přispívat jak zaměstnancům, tak jeho rodinným příslušníkům. Obdobně ZDP v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) uvádí, že se může jednat o nepeněžní plnění rodinným příslušníkům zaměstnance.

Jaké je řešení daného případu?

Lze konstatovat, že pojem „rodinný příslušník“ zákon o daních z příjmů neupřesňuje. Vymezuje to však vyhláška č. 114/­2002 Sb. v § 3, kde za rodinné příslušníky považuje „manžela/manželku, druha/družku, partnera/partnerku v registrovaném partnerství a nezaopatřené děti (ve smyslu definice uvedené v § 11 až 16 zákona č. 117/­1995 Sb.)“. Děti zaměstnance tudíž lze bezpochyby považovat za „rodinné příslušníky“, pokud splňují podmínku „nezaopatřenosti“. Lze doplnit, že v případě, pokud se nejedná o plnění z FKSP, lze využít obecnější vymezení pojmu „rodinný příslušník“ uvedené v pokynu GFŘ D-22. Nyní nazpět k situaci v příkladu. I když se jedná o zahraniční zájezd, platí i v tomto případě limit 20 000 Kč za rok. Uvedená částka bude tedy na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. Samozřejmě může nastat situace, že zaměstnavatel přispěje z FKSP jen určitou částku, a nikoliv celou zde uvedenou částku 20 000 Kč. V případě, pokud jde o čerpání na vrub FKSP u zaměstnavatele, na kterého se vztahuje příslušná vyhláška o FKSP, je nutné pamatovat na pravidlo uvedené v § 3, že zaměstnanci se poskytne plnění za cenu sníženou o příspěvek z FKSP, a přispívat může zaměstnavatel pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby.

Zaměstnavatel by měl nejprve uhradit poskytovateli rekreace nebo zájezdu příslušnou fakturu v plné výši (plnění je tudíž pořízeno zaměstnavatelem a částečně financováno s příslušným příspěvkem z fondu) a zaměstnanci je poskytnuto za cenu sníženou o příspěvek z FKSP. To znamená, že příslušný rozdíl uhradí zaměstnanec zaměstnavateli a u externího poskytovatele by tudíž neměl nic dále platit. Rovněž je nutné pamatovat na vymezení okruhu osob, kterým lze příspěvek z FKSP poskytovat (§ 3 vyhlášky č. 114/­2002 Sb.). Tedy pokud by se nejednalo o nezaopatřené děti, bylo by to považováno za porušení uvedené vyhlášky o FKSP.

270. Zaměstnavatel zaplatil cestovní kanceláři dva zájezdy

V roce 2022 zaměstnavatel zaplatil cestovní kanceláři dva zájezdy, oba v hodnotě 20 000 Kč. Na oba tyto zájezdy pojede stejný zaměstnanec, avšak nikoliv ve stejný rok, první zájezd bude uskutečněn v roce 2022, druhý v roce 2023.

Jak postupovat v dané situaci?

V tomto případě je podle názoru autora rovněž překročen limit 20 000 Kč, protože se posuzuje za zdaňovací období (kalendářní rok), ve kterém toto nepeněžní plnění zaměstnavatel poskytl zaměstnanci (nikoliv kdy je zájezd uskutečněn). Celková hodnota obou zájezdů poskytnutá zaměstnanci v roce 2022 je tudíž 40 000 Kč, což znamená, že nadlimitní částka 20 000 Kč již nebude u daného zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.

Pokud by však uvedené dva zájezdy byly poskytnuty pro různé zaměstnance, pak by limit 20 000 Kč překročen nebyl. Pokud by však zaměstnavatel zaplatil zájezd zaměstnanci ve výši 20 000 Kč a jeho manželce (popřípadě jinému rodinnému příslušníkovi) rovněž ve výši 20 000 Kč, pak by hranice 20 000 Kč překročena byla, protože plnění poskytnuté rodinnému příslušníkovi se v daném případě posuzuje jako příjem zaměstnance.

Zde si lze povšimnout jisté případné nejasnosti v posuzování dle § 6 odst. 3, neboť může nastat i situace, kdy u stejného zaměstnavatele pracují příslušníci stejné rodiny, a tudíž nelze vyloučit situaci, kdy jak zaměstnanec, tak jeho manželka, přítelkyně či děti jsou zaměstnanci/zaměstnankyně u stejného zaměstnavatele, a tudíž by se limit 20 000 Kč měl v takovém případě prioritně posuzovat z pohledu kdo je zaměstnanec, a nikoliv kdo jeho rodinný příslušník.

271. Jednorázová sociální výpomoc na manžela

Zaměstnankyni, která má invalidní důchod, náhle zemřel na infarkt manžel. Zaměstnavatel poskytl zaměstnankyni jednorázovou sociální výpomoc ve výši 15 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě nelze uplatnit osvobození od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDP. Důvod spočívá v tom, že uvedené ustanovení zákona o daních z příjmů se vztahuje na sociální výpomoc poskytnutou nejbližším pozůstalým zaměstnance, nikoliv však na sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci. Nelze však uplatnit ani osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. o), protože není splněno, že se jedná o „sociální výpomoc v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav“.

Uvedenou částku 15 000 Kč bude dále nutné posoudit z pohledu předpisů o so­ciálním a zdravotním pojištění, kde bohužel není upřesněno, co lze rozumět „jinou mimořádnou závažnou událostí“ (viz § 5 odst. 2 zákona č. 589/­1992 Sb., § 3 odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb.). Další nepěkná situace by mohla nastat, pokud by manžel zaměstnankyně zemřel v důsledku živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie. Avšak i v takovém případě by se osvobození od daně nedalo uplatnit, pokud by se jednalo o území, kde nebyl vyhlášen nouzový stav.

272. Jednorázová sociální výpomoc

Zaměstnanec zahynul na pracovní cestě při autohavárii, kterou nezavinil. Zaměstnavatel poskytl manželce zaměstnance jednorázovou sociální výpomoc v hotovosti ve výši 15 000 Kč, a to i když se na tohoto zaměstnavatele nevztahuje vyhláška č. 114/­2002 Sb.

Jaké je řešení daného případu?

Uvedený příjem je od daně z příjmů osvobozen na základě § 4 odst. 1 písm. k) ZDP, přestože se jedná o peněžní plnění. Lze zdůraznit, že vyhláška č. 114/­2002 Sb., o FKSP jednoznačně uvádí v § 11 odst. 3, že jednorázovou sociální výpomoc lze poskytnout pouze v hotovosti.

ZDP v ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) přitom stanoví podmínku, že v případě zaměstnavatele, u kterého se FKSP nezřizuje, lze uplatnit osvobození daně z příjmů v případě sociální výpomoci nejbližším pozůstalým, pokud je poskytnuta za obdobných podmínek.

273. Jednorázová sociální výpomoc – požár rodinného domku

Zaměstnanec se dostal do obtížné situace, v důsledku požáru jeho rodinného domku, který vyhořel téměř do základů. Jeho rodina nemá kde bydlet. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci jednorázovou sociální výpomoc ve výši 1 000 000 Kč. Jedná se o zaměstnavatele, na kterého se nevztahuje vyhláška č. 114/­2002 Sb., o FKSP.

Jak postupovat v dané situaci?

Uvedená sociální výpomoc nesplňuje podmínky pro osvobození od daně z příjmů, uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) ZDP. Není to však z důvodu překročení limitu 500 000 Kč, nýbrž z důvodu, že není splněno, že „na území byl vyhlášen nouzový stav“. Bude se tedy jednat o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance.

I když tento příjem není osvobozen od daně z příjmů, nebude zahrnován do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, neboť z příslušných ustanovení vyplývá, že „jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru“ se do vyměřovacího základu nezahrnuje (viz § 5 odst. 2 zákona č. 589/­1992 Sb., § 3 odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb.).

Řešení č. 250 až 273 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (I/2023)

3.2

DPH

274. Místo plnění při poskytnutí software plátci osobou neusazenou v tuzemsku

Obchodní společnost, která má sídlo v Irsku, poskytne software jako elektronicky poskytovanou službu obchodní společnosti, která je plátcem se sídlem v tuzemsku.

Jak je to z pohledu DPH?

Místo plnění se určí ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o DPH podle sídla plátce v tuzemsku. Prakticky to bude znamenat, že obchodní společnost jako osoba neusazená v tuzemsku bude účtovat tuto službu bez DPH a daň v tuzemsku, kde je místo plnění, na principu reverse-charge přizná plátce jako příjemce služby, jak je podrobněji vysvětleno v dalším textu.

275. Přiznání daně plátcem z přijaté služby od osoby neusazené v tuzemsku

Obchodní společnost, která má sídlo v Irsku, poskytne software jako elektronicky poskytovanou službu obchodní společnosti, která je plátcem se sídlem v tuzemsku.

Jak postupovat v případě přiznání daně plátcem z přijaté služby od osoby neusazené v tuzemsku?

Místo plnění se určí, jak bylo vysvětleno v předchozím textu, ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o DPH podle sídla plátce v tuzemsku. Pokud bude služba poskytnuta 10. 1. 2023 k tomuto dni vznikne plátci jako příjemci služby povinnosti přiznat daň. Základem daně bude fakturovaná částka 1 200 EUR přepočtená na českou měnu kurzem platným k 10. 1, 2023. Fakturovaná částka by měla být poskytovatelem služby účtována bez DPH, protože povinnost přiznat daň vzniká podle směrnice o DPH příjemci služby, který je osobou registrovanou k dani. V daňovém přiznání za měsíc leden 2023 tedy vznikne plátci povinnost přiznat daň v základní sazbě daně z částky 1 200 EUR přepočtené na českou měnu kurzem platným k 10. 1. 2023. Předepsané údaje o přijetí této služby je plátce povinen vykázat v části A.2 kontrolního hlášení za leden 2023.

Ve stejné výši, v jaké plátce přizná daň, mu bude v přiznání za měsíc leden 2023 za splnění obecných zákonných podmínek vznikat nárok na odpočet daně, který nemusí být prokázán nutně daňovým dokladem, ale může být prokázán i jiným způsobem. Klíčové by mělo být splnění podmínky, že plátci vznikla povinnost přiznat daň. V kontrolním hlášení se tento odpočet daně nevykazuje.

276. Přiznání daně při poskytnutí počítačové hry osobě nepovinné k dani

V návaznosti na předchozí příklad k místu plnění poskytla obchodní společnost se sídlem na Slovensku, která je osobou neusazenou v tuzemsku, v lednu 2023 aplikaci pro mobilní telefon jako elektronicky poskytovanou službu zákazníkovi, který je osobou nepovinnou k dani, který má místo pobytu v tuzemsku.

Jaké je řešení v případě přiznání daně při poskytnutí počítačové hry osobě nepovinné k dani?

Místo plnění je podle § 10i odst. 1 zákona o DPH podle místa příjemce služby v tuzemsku, kde vzniká poskytovateli služby povinnost přiznat daň.

Poskytovatel služby je na Slovensku, kde má sídlo, zaregistrován do zvláštního režimu jednoho správního místa, a proto příslušnou částku české DPH v sazbě 21 % z této služby odvede prostřednictvím slovenské daňové správy, která ji zúčtuje s českou daňovou správou.

277. Vyřazení automobilu z obchodního majetku pro osobní potřebu plátce

Fyzická osoba, která je plátcem, pořídila v roce 2018 do obchodního majetku osobní automobil za pořizovací cenu 500 000 Kč bez DPH, při jehož pořízení uplatnila odpočet daně v plné výši (105 000 Kč), protože ho používala výhradně pro svou ekonomickou činnost. V březnu 2023 si pořídí nový automobil a automobil pořízený v roce 2018 vyřadí z obchodního majetku a bude ho poté využívat výhradně pro osobní potřebu.

Jak je to v případě vyřazení automobilu z obchodního majetku pro osobní potřebu plátce?

Pro plátce se jedná o použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, protože při pořízení uvedeného automobilu uplatnil plátce v roce 2018 odpočet daně. Základem daně nebude původní pořizovací cena tohoto automobilu, ale cena, za kterou by se takový nebo obdobný automobil dal pořídit v roce 2023 v okamžiku jeho vyřazení z obchodního majetku. tj. uvedená cena např. 200 000 Kč zohledňuje stáří a míru opotřebení tohoto automobilu.

Při přiznání daně v daňovém přiznání za březen 2023 na základě dokladu o použití se uplatní příslušná sazba daně podle § 47 zákona o DPH. V případě automobilu to znamená základní sazba daně ve výši 21 %. Údaje o základu daně a přiznané dani uvede plátce do části A.5 kontrolního hlášení za březen 2023.

278. Místo plnění při poskytnutí počítačové hry osobě nepovinné k dani

V roce 2022 obchodní společnost se sídlem na Slovensku, která je osobou neusazenou v tuzemsku, poskytla aplikaci pro mobilní telefon jako elektronicky poskytovanou službu zákazníkovi, který je osobou nepovinnou k dani, který má místo pobytu v tuzemsku.

Jak je to s určením místa plnění?

Protože se pro poskytovatele služby jednalo o první takovou službu poskytnutou zákazníkovi, který je osobou nepovinnou k dani z jiného členského státu, místo plnění se určilo podle základního pravidla, tj. podle sídla poskytovatele služby, který z této služby odvedl slovenskou DPH.

Pokud by však poskytovatel služby překročil limit 10 000 EUR, který vyplývá z čl. 59c směrnice o DPH, místo plnění se určí podle místa příjemce služby. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění bude podle místa příjemce služby v tuzemsku.

279. Snížení odpočtu daně u automobilu při zrušení registrace

Fyzická osoba, která je plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, a která byla zaregistrována jako plátce daně v roce 2015, dosáhla za rok 2022 obratu ve výši 1 760 000 Kč, a proto se rozhodla požádat v lednu 2023 o zrušení registrace. Podmínky pro zrušení registrace plátce podle novelizovaného § 106b odst. 1 zákona o DPH fyzická osoba splnila, a proto jí na základě její žádosti správce daně zrušil registraci. Oznámení rozhodnutí o zrušení registrace bylo fyzické osobě doručeno 27. 2. 2023, a proto fyzická osoba přestala být plátcem následujícího dne, tj. 28. 2. 2023.

Plátce bude povinen v posledním daňovém přiznání před zrušením registrace, tj. v přiznání za únor 2023 snížit odpočet daně u obchodního majetku, který bude mít evidován v obchodním majetku k 28. 2. 2023, u něhož uplatnil odpočet daně. Jedná se o automobil jako dlouhodobý majetek, který pořídil v roce 2020 od plátce daně za pořizovací cenu 500 000 Kč bez daně. Při pořízení automobilu uplatnil plátce plný nárok na odpočet daně, protože ho využíval výhradně pro svou ekonomickou činnost a v rámci ní pro uskutečňování svých zdanitelných plnění, a proto snížení odpočtu daně při zrušení registrace nebude podléhat krácení koeficientem podle § 76 zákona o DPH. Daň na vstupu při pořízení automobilu činila při sazbě daně 21 %, která v době pořízení automobilu platila, 105 000 Kč.

Jak postupovat v případě snížení odpočtu daně u automobilu při zrušení registrace?

Vzhledem k tomu, že se jednalo o dlouhodobý majetek ve smyslu jeho vymezení v § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH bude se postupovat se při výpočtu snížení odpočtu daně při zrušení registrace podle § 78d odst. 2 zákona o DPH, tj. snížení odpočtu daně se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součin daně na vstupu (105 000 Kč) a rozdílu mezi ukazateli nároku na odpočet daně (0 % – 100 %) a počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně (2) a ve jmenovateli celkový počet roků pro úpravu odpočtu daně (5), tj. 105 000 × (-100 %) × 2/5 = – 42 000 Kč, tj. snížení odpočtu daně se fakticky provede z 40 % daně vztažené k pořizovací ceně automobilu. Snížení odpočtu daně při zrušení registrace, které plátce uvede do ř. 45 daňového přiznání za únor 2023 se záporným znaménkem, tedy bude činit 42 000 Kč. V kontrolním hlášení se tato částka nevykazuje.

280. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení

Plátce daně podal kontrolní hlášení za měsíc únor 2023 a v dubnu 2023 mu správce daně pošle podle § 101g odst. 2 zákona o DPH výzvu, aby změnil některé vykázané údaje nebo je potvrdil. Tato výzva bude dodána do datové schránky plátce 11. 4. 2023. Při stanovení nové platné lhůty pro reakci na tuto se výzvu vycházelo ze stávajícího stavu, kdy je nejzazší lhůta pro doručení do datové schránky stanovena v délce 10 kalendářních dnů od dodání datové zprávy do datové schránky (fikce doručení), a lhůta pro reakci na výzvu správce daně byla stanovena v § 101g odst. 3 zákona o DPH dosud v délce 5 pracovních dnů.

Jaká je lhůta pro podání následného kontrolního hlášení?

Vzhledem k tomu, že se již nepočítá lhůta 5 pracovních dnů od doručení výzvy, ale lhůta 17 kalendářních dnů plyne od dodání výzvy do datové schránky plátce jako příjemce, získávají touto úpravou výhodu ti plátci, kteří se s výzvou seznámí co nejdříve poté, co jim byla výzva dodána.

Pokud se plátce s výzvou seznámí ve stejný den, v němž nastalo její dodání, tj. 11. 4. 2023 má na reakci na tuto výzvu 17 kalendářních dnů, tj. do 28. 4. 2023.

281. Poloviční pokuta

Společnost s r. o., jejímž jediným společníkem je fyzická osoba, která je plátcem daně, podala v zákonné lhůtě kontrolní hlášení za leden 2023. Správce daně jí v březnu 2023 poslal výzvu do datové schránky, aby podala následné kontrolní hlášení za leden 2023 a doplnila nebo potvrdila některé údaje uvedené v řádném kontrolním hlášení za leden 2023.

Jaké je řešení dané situace?

Plátce na tuto výzvu nereagoval a správce daně mu vyměřil pokutu podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH.

Pokuta nebude vyměřena tomuto plátci v plné výši (30 000 Kč), ale podle § 101h odst. 2 zákona o DPH pouze ve výši 50 % uvedené částky, tj. ve výši 15 000 Kč.

282. Prodej zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně v tuzemsku, provozuje e-shop se spotřebním zbožím, z něhož prodává zboží jak zákazníkům z tuzemska, tak i formou prodeje zboží na dálku zákazníkům z jiných členských států.

Jak je to v případě prodeje zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu?

Při prodeji zboží na dálku do jiných členských států, je pro prodávajícího vzhledem k hodnotovému rozsahu těchto prodejů místo plnění podle § 8 odst. 1 zákona o DPH v jiných členských státech kde je ukončena přeprava zboží. Pro odvádění daně v jiných členských státech prodávající využívá zvláštní režim jednoho správního místa (OSS) a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží na dálku do jiných členských států odvádět. Při uplatnění zvláštního režimu jednoho správního místa při prodeji zboží na dálku do jiného členského státu prakticky daň z prodaného zboží, která přísluší jiným členských států, v nichž je místo plnění, vybere od prodávajícího česká daňová správa.

 

Odlišným způsobem by musel prodávající postupovat v případě, že by kupující z jiného členského státu, který si objednal zboží prostřednictvím e-shopu, byl osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.

283. Prodej zboží na dálku z jiného členského státu
do tuzemska

Obchodní společnost se sídlem v Polsku, která je v tomto členském státě osobou registrovanou k dani a která nemá v tuzemsku provozovnu, provozuje e-shop. Tato obchodní společnost dodává zboží formou prodeje zboží na dálku ze svého skladu v Polsku také zákazníkům do České republiky.

Jak postupovat při prodeji zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska?

Místo plnění je u těchto prodejů podle základního pravidla v tuzemsku, kde vzniká prodávajícímu povinnost přiznávat z těchto prodejů daň. Prodávající se může zaregistrovat jako plátce v tuzemsku u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, jak vyplývá z § 6c zákona o DPH, a přiznávat daň v České republice standardním způsobem, tj. v normálním daňovém přiznání a na jeho základě odvádět daň přímo české daňové správě.

Druhou možností odvádění daně je pro prodávajícího přihlásit se v Polsku, kde má sídlo, do zvláštního režimu jednoho správního místa a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží do tuzemska odvádět. Českou DPH z prodeje zboží na dálku do České republiky tedy prakticky vybere pro Českou republiku polská daňová správa.

284. Prodej zboží z e-shopu do jiného členského státu osobě registrované k dani

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně v tuzemsku, provozuje e-shop se spotřebním zbožím.

Jak postupovat v případě prodeje zboží z e-shopu do jiného členského státu osobě registrované k dani?

Pokud si zboží z tohoto e-shopu objedná osoba registrována k dani z jiného členského státu, např. podnikatel, který je plátcem se sídlem na Slovensku. V uvedeném případě se tedy nebude jednat o prodej zboží na dálku, ale o dodání zboží do jiného členského státu, které je pro prodávajícího podle § 64 zákona o DPH osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.

Prodávající tedy bude toto zboží kupujícímu fakturovat bez daně. Daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu přizná na Slovensku pořizovatel zboží.

285. Vypořádání DPH na řádku 60

Firma začala stavět bytový dům na klíč v roce 2021 s úmyslem prodeje bytových jednotek. Odpočítávala 100 % DPH. O stavbě BD účtuje jako o majetku. Vzhledem k situaci na trhu se rozhodla v březnu 2022, v průběhu stavby, nabídnout BJ i k pronájmu. Pokud uzavřela rezervační smlouvu o pronájmu BJ s klientem, neuplatňovala DPH k BJ – poměrně dle plochy. Kolaudace proběhla v 5/2022. Od 9/22 jsou všechny BJ pronajaty, nic se neprodalo.

Jak má vypadat úprava dopočtu DPH na ř. 60 v prosinci 2022 podle § 78?

V uvedeném případě nejsou zákonné podmínky pro úpravu odpočtu daně splněny. Podle § 78 zákona o DPH podléhá původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. V uvedeném případě není splněna podmínka, že ke změně v rozsahu použití bytového domu jako dlouhodobého majetku nedošlo v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen, ale již v průběhu výstavby bytového domu.

 

V uvedené situaci by měl plátce podat dodatečná daňová přiznání ke zdaňovacím obdobím, ve kterých uplatnil odpočet daně, a těmito dodatečnými daňovými přiznáními prakticky vrátit uplatněné odpočty, které nebyly uplatněny v souladu se zákonem o DPH, protože v případě, že plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti pro uskutečňování osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně (nájem nemovité věci), nevzniká mu nárok na odpočet daně.

286. Nevyúčtované zálohy ČEZ ke dni zrušení registrace k DPH

Firma OSVČ, vede daňovou evidenci, čtvrtletní plátce DPH v roce 2022, využila možnosti dle přechodných ustanovení bodu 8 a požádala o zrušení DPH k 31. 12. 2022, rozhodnutí o zrušení registrace z Fú obdržela 28. 12. 2022, neplátce DPH od 1. 1. 2023.

V průběhu roku 2022 uhradila na základě platebního kalendáře firmě ČEZ 11 × částku 3 360 Kč = 36 960 Kč (tj. 30 545,46 Kč ZD + 6 414,54 Kč DPH). DPH čtvrtletně uplatňovala u Fú v rámci přiznání k DPH na základě platebního kalendáře.

Vyúčtovací fakturu za období 4. 1. 2022 – 7. 1. 2023 obdržela v lednu 2023, datum vystavení i zdanitelného plnění na faktuře uveden 10. 1. 2023, doplatek faktury ČEZ ve výši 3 014 Kč. Otázkou je, zda je dle § 79a zákona o DPH povinna OSVČ vedoucí daňovou evidenci snížit uplatněný odpočet DPH u firmy ČEZ v průběhu roku 2022 ve výši 6 414,54 Kč a uvést tuto částku do ř. 45 mínusem v posledním přiznání k DPH; bude částka uvedena na řádku 45 DP k DPH tj. 6 414,54 Kč zachycena v daňové evidenci v lednu 2023 po odeslání a uhrazení DPH na Fú jako částka ovlivňující základ daně; doplatek faktury ČEZ ve výši 3 014 Kč uhrazený v lednu 2023 bude zaevidovaný v daňové evidenci v plné výši jako daňový výdaj pro základ daně.

Jaké je řešení dané situace?

Podle § 79a zákona o DPH je plátce při zrušení registrace povinen snížit odpočet také u úplat (záloh) za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila. Podle § 21 odst. 4 písm. b) se při dodání elektřiny, plynu, vody, tepla a v dalších vymezených případech považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem odečtu z měřícího zařízení.

V uvedeném případě to znamená, že byl-li proveden odečet až po zrušení registrace plátce, je plátce povinen snížit odpočet ze záloh, ze kterých si před uskutečněním zdanitelného plnění uplatnil odpočet daně a které se vztahují ke spotřebě zjištěné tímto odečtem, a to v ř. 45 posledního daňového přiznání před zrušením registrace. Pokud by byl odečet z měřících zařízení proveden do dne předcházejícího dni zrušení registrace plátce, povinnost snížit odpočet daně ze záloh by plátci nevznikla.

287. Neuhrazené pohledávky k 31. 12. 2022 ke dni zrušení DPH

Firma OSVČ, vede daňovou evidenci, čtvrtletní plátce DPH v roce 2022, využila možnosti dle přechodných ustanovení bodu 8 a požádala o zrušení DPH k 31. 12. 2022, rozhodnutí o zrušení registrace z Fú obdržela 28. 12. 2022, neplátce DPH od 1. 1. 2023.

Jak postupovat v dané situaci?

K 31. 12. 2022 má v evidenci neuhrazené pohledávky vystavené v prosinci 2022, splatné v lednu 2023 ve výši 9 680 Kč, tj. 8 000 Kč ZD + 1 680 Kč DPH. Odvod DPH na výstupu (1 680 Kč) odvede v rámci posledního čtvrtletního přiznání k DPH na Fú.

Řešení č. 274 až 287 zpracoval Ing. Václav Benda (II/2023)

288. Výchovná a vzdělávací činnost

Český plátce školil na Slovensku pro 3 slovenské plátce, a to ve stejném místě a ve stejný den. Školení bylo připraveno dle jejich požadavků přímo na míru a účastnili se jej pouze jejich zaměstnanci. Předpokládáme, že budeme fakturovat v režimu reverse-charge.

Je předmětná úvaha správná?

Jedná se o výchovnou a vzdělávací činnost, poskytnutou plátcem osobě povinné k dani. V takovém, případě se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH v místě, kde má sídlo příjemce služby.

Plátce vystaví daňový doklad bez daně a uvede na něj údaj „daň odvede zákazník“. Hodnotu této služby uvede plátce na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení pod kódem „3“.

289. Nákup automobilu z Německa

Tuzemský plátce DPH si pořídil v roce 2017 firemní osobní automobil z Německa (od neplátce DPH, občana FO), žádné DPH si tudíž na vstupu nenárokoval. V I. Q 2023 chce ukončit své plátcovství DPH kvůli nízkému obratu (stal se důchodcem a utlumuje svou činnost).

Jak se vypořádat s tímto automobilem při ukončení plátcovství DPH?

Jednalo se o nákup automobilu z Německa od osvobozené osoby. Osvobozenou osobou se rozumí osoba, která je v jiném členském státě v obdobném postavení, jako v tuzemsku neplátce. Tento nákup nebyl předmětem daně.

Při zrušení registrace provádí plátce podle § 79a zákona o DPH snížení uplatněného odpočtu daně. Pokud plátce odpočet daně neuplatnil, v tomto případě se jednalo o plnění, které není předmětem daně, žádné snížení neprovede.

Pětiletá lhůta u dlouhodobého majetku (automobil) se podle § 78 a dalších zákona o DPH sleduje v případech, kdy plátce při jeho pořízení uplatnil odpočet daně a v této pětileté lhůtě od kalendářního roku, ve kterém byl původní odpočet daně uplatněn, tento dlouhodobý majetek použije pro účely, u kterých nemá nárok na odpočet daně, například vyřadí z obchodního majetku, zruší registraci plátce apod. Pokud plátce automobil za úplatu prodá, i v této pětileté lhůtě, jedná se o zdanitelné plnění. Po uplynutí této lhůty se úprava odpočtu daně již neprovádí.

Řešení č. 288 až 289 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (II/2023)

290. Plátce daně

Za období od prosince 2021 do listopadu 2022 dosáhla osoba povinná k dani obratu ve výši např. 1 500 000 Kč.

Kdy a za jakých podmínek se stala plátcem?

K rozhodnému období pro výpočet obratu, které skončilo v listopadu 2022, se vztahují body 2 a 3 přechodných ustanovení. Vzhledem ke splnění podmínky výše obratu (přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč) se daná osoba plátcem nestala (bod 2 přechodných ustanovení, které má před bodem 1 přechodných ustanovení přednost). Tato osoba proto ani neměla povinnost podat přihlášku k registraci k DPH v zákonné lhůtě (do 15. 12. 2022).

Pokud by daná osoba na základě zjištěné hodnoty obratu po skončení měsíce listopadu 2022 podala v souladu s § 94 odst. 1 ZDPH (z titulu překročení obratu) přihlášku k registraci např. již dne 1. 12. 2022, tj. přihláška k registraci by byla podána do dne nabytí účinnosti daného přechodného ustanovení (3. 12. 2022), ale záměr stát se plátcem by nebyl do 15. 12. 2022správci daně sdělen, plátcem by se rovněž nestala.

 

Správce daně ve věci takto podané přihlášky vydá rozhodnutí o zastavení řízení. Plátcem by se tato osoba stala jedině v případě, že by úmysl stát se skutečně plátcem z titulu překročení obratu byl správci daně potvrzen ve stanovené lhůtě (do 15. 12. 2022).

291. Nákup automobilu

Společnost s r. o., plátce DPH, a koupila firemní auto z Polska v 12/­2022, v tomto měsíci auto i uhradila a také převzala. Auto chce zařadit do dlouhodobého majetku k odpisu. Auto ještě momentálně není přepsáno, jelikož ještě se vyřizují požadované certifikáty ke STK prohlídce. Otázkou je, kdy může společnost zařadit auto do hmotného majetku a kdy může uplatnit první daňový a účetní odpis.

Jaké je správné řešení daného případu?

Podle § 26 odst. 5 účely zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Podle § 26 odst. 10 ZDP platí, že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Uvedením do stavu způsobilého k užívání je nabytí způsobilosti věc užívat, respektive nabytí provozuschopnosti věci z technického a právního hlediska.

Z hlediska účetního platí obdobně – viz § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Podle zmíněného ustanovení, platí, že dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu).

Ze zadání dotazu plyne, že se jedná o použitý automobil, který v 12/­2022 nebyl přepsán na nového majitele.

 

Jestliže původní majitel automobil novému majiteli předal na základě předávacího protokolu a kupní cena byla uhrazena, předpokládáme, že byly naplněny podmínky přechodu vlastnictví na nového majitele dle kupní smlouvy. Společnost s r. o. začala auto v 12/­2022 používat v souvislosti se svou ekonomickou činností a v souladu s výše uvedeným může auto zařadit do svého obchodního majetku a začít účetně i daňově odpisovat (přestože ještě nedošlo k přepisu vozidla na nového majitele). Co se týče nákupu dálniční známky na Slovensku, je to mimo tuzemské DPH (místo plnění na Slovensku). Neuvádí se v přiznání ani kontrolním hlášení.

292. Dodatečné přiznání k DPH

Dne 24. 2. 2023 plátce zjistil, že za období 12/­2022 měla být jeho daň vyšší, než uvedl v tvrzení k DPH za 12/­2022. Plátce je povinen předložit dodatečné přiznání k DPH za měsíc 12/­2022 a zároveň i následné kontrolního hlášení za stejné období. Důvod pro podání dodatečného přiznání a následného kontrolního hlášení byl zjištěn 24. 2. 2023. Dodatečné přiznání podá plátce dne 28. 3. 2023. Z nějakého důvodu zapomněl podat následné kontrolního hlášení k DPH za 12/­2022. Následně obdrží 6. 4. 2023 výzvu k podání následného kontrolního hlášení. Dne 7. 4. 2023 splní dodatečně svou povinnost a následné kontrolní hlášení k DPH za 12/­2022 odešle na finanční úřad.

Vznikne plátci povinnost uhradit pokutu?

Z důvodu toho, že se jedná u plátce v kalendářním roce 2023 o první dodatečně podané kontrolní hlášení na základě výzvy, plátci nevznikne povinnost uhradit pokutu.

Důležité není období, ke kterému se váže povinnost (12/­2022), ale okamžik, kdy vzniká či mohla by vzniknout pokuta (2023).

Řešení č. 290 až 292 zpracoval Ing. Pavel Novák (II/2023)

293. Silniční daň

Dle pokynů na portálu MF, od letošního roku daň platí vlastně jen provozovatelé nákladních automobilů. Forma ale bohužel zaplatila zálohu na daň před tím, než byla odložena. Otázkou je, jak se vyúčtuje přeplatek. Vyúčtování se má prodávat, pokud alespoň jedno vozidlo podléhá dani. Firma má jen soukromá auta zaměstnanců a společníků.

Jak postupovat v předmětné situaci?

Zákon č. 16/­1993 Sb., o dani silniční, byl novelizován zákonem č. 142/­2022 Sb. (dále jen „novela ZDS“), který nabyl účinnosti od 1. 7. 2022. Novelou ZDS byly provedeny rozsáhlé změny ve zdaňování vozidel a podle přechodných ustanovení se novela ZDS použije za celé zdaňovací období 2022, tj. má zpětnou účinnost od 1. 1. 2022. Obecně platí, že poplatník silniční daně je povinen podat nejpozději do 31. 1. kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období řádné daňové přiznání, pokud v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo. V případě uvedeném v zadání dotazu, pokud se jedná o osobní automobily, se podávat přiznání k silniční dani za rok 2022 nebude.

Novela ZDS zrušila zálohy u všech poplatníků daně silniční, kteří budou podávat přiznání k této dani za zdaňovací období roku 2022 nebo jeho část. Došlo rovněž k významné redukci předmětu daně, tedy i osob, které jsou povinny tuto daň hradit.

Přeplatky na dani silniční budou vráceny na základě podané žádosti o vrácení přeplatku u svého místně příslušného správce daně. V případě, že už byly některé zálohy za rok 2022 zaplaceny a poplatník chce zaplacenou zálohu vrátit, je tedy nutné podat žádost o vrácení přeplatku na dani silniční. Na vyřízení žádosti má správce daně 30 dní. Pokud si poplatník o přeplatek sám nepožádá, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu a poplatníkovi nárok na jeho vrácení zaniká.

Ing. Pavel Novák (II/2023)

294. Nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění

Firma se stala plátcem DPH 16. 11. 2022, ale před tím, nakoupila v Německu zboží, které bude dále vyvážet. Na faktuře je datum 1. 11. 2022 a je tam uvedena daň 19 %.

Má firma nějakou možnost požádat o vrácení této daně?

Podle § 79 zákona o DPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.

Daní se podle § 1 zákona o DPH rozumí daň, upravená zákonem o DPH. Zdanitelné plnění je podle § 2 odst. 2 zákona o DPH plnění, které je předmětem daně a není osvobozené od daně. Předmětem daně je dodání zboží s místem plnění v tuzemsku.

Pokud plátce nakoupil zboží z jiného členského státu (Německo) v době, kdy nebyl plátcem, uskutečnil se tento nákup s německou daní a tuto daň při registraci plátce nelze uplatnit. Nelze požádat ani o vrácení daně, protože v době, kdy k dodání zboží došlo, nebyla osoba povinná k dani plátcem.

Ing. Zdeněk Kuneš (II/2023)

295. Zaevidování zapomenutého dokladu

Firma vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. Zjistila, že nemá v evidenci zadaný daňový doklad z minulého roku (údaje z dokladu: datum uskutečnění zdanitelného plnění 28. 12. 2022, datum vystavení 28. 12. 2022). Fakturované zboží firma zaplatila platební kartou 27. 12. 2022. DPH za IV. Q 2022 již podala, rok 2022 z hlediska daně z příjmů ještě nemá uzavřený.

Jaký je správný postup pro zaevidování zapomenutého dokladu?

V daňové evidenci se příjmy i výdaje evidují až v okamžiku jejich inkasa buď v hotovosti nebo na účtu či kdy došlo k jejich zaplacení. Z hlediska daně z příjmů tedy žádný problém není, uvedený výdaj, zaplacený platební kartou, se zaeviduje na základě výpisu z banky.

Pokud nebyl uplatněn nárok na odpočet DPH na vstupu, tak rovněž nevzniká žádný problém, neboť plátce má nárok na odpočet do 3 let po uskutečnění zdanitelného plnění, aniž by mu z toho hrozila nějaká sankce.

Ing. Jiří Nigrin (II/2023)