11.04.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Inspekce práce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

525. Zlevněný prodej zboží zaměstnanci

Zaměstnavatel, který obchoduje s počítači – pro naše účely není podstatné, jestli jde o osobu fyzickou (OSVČ) nebo právnickou (např. s. r. o.) – umožnil zaměstnanci odkoupit za zvýhodněnou cenu např. notebook:

l   pořizovací cena zboží byla 20 000 Kč,

l   obvyklá prodejní cena běžným zákazníkům je 25 000 Kč,

l   zvýhodněná prodejní cena pro zaměstnance činí 10 000 Kč.

Jaký je postup v případě zlevněného prodeje zboží zaměstnanci?

Při prodeji zboží není daňová účinnost pořizovací ceny nijak podmíněna ani omezena výši prodejní ceny, proto i při ztrátovém prodeji zaměstnanci bude daňovým výdajem zaměstnavatele celá pořizovací cena prodaného zboží 20 000 Kč. A taktéž standardně bude jeho zdanitelným příjmem z prodeje notebooku sjednaná – byť zlevněná – prodejní cena 10 000 Kč.

Do zdanitelných příjmů (i pro výpočet pojistného) zaměstnance bude nutno zahrnout cenové zvýhodnění, kterého se mu dostalo v nižší ceně 10 000 Kč oproti běžné prodejní ceně tohoto zboží 25 000 Kč, zkrátka kolik zaměstnanec tímto ušetřil = 25 000 Kč – 10 000 Kč = 15 000 Kč.

526. V daních vítězí podstata nad formou

Stavební firma příležitostně využívá brigádníky z řad studentů, s nimiž se neformálně domluví, že např. za vykopání rýhy pro uložení drenáže v délce 200 metrů dostanou odměnu 20 000 Kč. Žádné písemné smlouvy nejsou uzavírány a pracovníci nic nepodepisují. Otázkou je, zda je možno u těchto nespecifikovaných příjmů využít § 10 odst. 3 písm. a) ZDP a coby tzv. ostatní příjmy osvobodit tyto příležitostné příjmy až do ročního úhrnu 30 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Do § 10 ZDP – „Ostatní příjmy“ – se s uvedeným příjmem vůbec nedostaneme, protože podle návětí odst. 1 se za ně považují příjmy, které nepatří mezi příjmy podle § 6 až § 9 ZDP. I přes stručný popis je zjevné, že předmětem práce bude tzv. závislá činnost, kdy poplatník („brigádník“) vykonává pro plátce příjmu práci, při níž je povinen dbát jeho příkazů. Což věcně naplňuje podstatné znaky závislé činnosti § 6 odst. 1 písm. a) ZDP.

Není podstatné, že formálně nebyla sepsána pracovní smlouva ani dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti, věcně (naturálně) totiž sjednána byla. Obdobně by dopadly čistě účelové smlouvy příkazního typu podle občanského zákoníku, pokud by zůstala zachována věcná podstata závislé činnosti dle příkazů plátce. V daních je totiž obecně a priori určující hlavní skutečný, materiální obsah a věcná podstata právního jednání.

Není vyloučeno, aby se jednalo o příležitostný ostatní příjem dle § 10 ZDP, který je od daně osvobozen do ročního úhrnu 30 000 Kč. S ohledem na výše citované návětí § 10 odst. 1 ZDP by se však nesmělo věcně jednat o „závislou činnost“. K čemuž nestačí jen formálně uzavřít smlouvu o dílo nebo smlouvu příkazního typu dle občanského zákoníku, ale muselo by fakticky (tedy po obsahové stránce) a prokazatelně jít o nezávislou činnost poplatníka v roli zhotovitele objednaného díla, resp. příkazníka obstarávajícího záležitost pro příkazce.

Řešení č. 524 až 526 zpracoval Ing. Martin Děrgel (VIII/2023)

527. Spolupracující manželé

Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2023 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 550 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 680 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 690 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.

Jak postupovat v daném případě?

Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2023 svůj dílčí základ daně z podnikání z 276 000 Kč na 211 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 10 560 Kč na 810 Kč (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka). Manžel může uplatnit daňovou ztrátu z roku 2023 (částka 65 000 Kč) dle § 34 odst. 1 ZDP buď ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích období 2021 a 2022, anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících, tedy v letech 2024 až 2028.

528. Zdanění spolupracujících osob

Podnikatel dosáhne ze živnostenského podnikání za rok 2023 zdanitelné příjmy ve výši 3 500 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to maximální výši z limitu 2 mil. Kč × 60 % = 1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma.

Jaké je řešení dané situace?

Podnikatel se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu povede evidenci příjmů a databázi dodavatelů a odběratelů. Za tím účelem na ni podnikatel převede maximální možnou výši základu daně 540 000 Kč. Zdanění obou osob bude v roce 2023 následující:

Celkové zdanění obou manželů činí 283 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob. Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může rovněž uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč Kč a dále manžel si nemusí uplatnit progresivní sazbu daně 23 %. Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění manžela z dosaženého základu daně za rok 2023 ve výši 2 300 000 Kč:

(1 935 552 Kč × 0,15 + 364 448 Kč × 0,23) – 30 840 Kč = 343 316 Kč.

529. Poukázky Flexi pass

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi pass, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových utkání apod.).

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a to bez ohledu na výši hodnoty této poukázky. Poukázku může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Poukázka může být zaměstnavatelem poskytnuta ještě v prosinci 2023 k využití v roce 2024, přičemž i v případě nabytí účinnosti novely ZDP od 1. 1. 2024 se uplatní u zaměstnance osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti z poskytnuté poukázky zaměstnavatelem, kterou prakticky využije až v roce 2024.

530. Permanentky do plaveckého bazénu a sauny

Společnost s r. o. zakoupí v prosinci 2023 permanentky do plaveckého bazénu a sauny s využitím od ledna do srpna 2024 a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby.

Jaké je správné řešení z daňového pohledu?

Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

531. Poukazy na masáže

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice.

Jak postupovat v předmětném případě?

Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb dle § 74 a § 75 ZZS.

V daném případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnických zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení předplatného je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

532. Peněžní příspěvek na nákup vitaminů

Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 1 500 Kč ročně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů dle volby a výběru zaměstnanců.

Jak je to z daňového pohledu?

Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 1 500 Kč, a to v měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není vázán § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance 1 500 Kč lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Řešení č. 527 až 532 zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)

533. Společenství vlastníků jednotek

Společenství vlastníků jednotek vlastní dům, ve kterém se nachází jak bytové tak i nebytové prostory. Na účetnictví má najatou firmu, vede se odděleně za SVJ i za pronájem nebytových prostor. Tento pronájem zdaňují jako spoluvlastníci. K těmto příjmům jsou i výdaje, jak na pronajaté tak i nepronajaté prostory. Účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté prostory vynaložené náklady daňově neuplatňuje.

Je daný postup správný?

Co se týče společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) tak SVJ je právnická osoba, která nic nevlastní, zajišťuje mimo jiné správu domu a pozemku, která zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. SVJ jako právnická osoba může sice nabývat majetek a nakládat s ním, ale pouze pro účely správy domu a pozemku. Předmětem zdanění u SVJ nejsou úhrady nákladů na správu domu a pozemku za plnění spojená s užíváním jednotek od jejich vlastníků, příjmy z dotací či příjmy SVJ z úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.

Náklady na nutné a potřebné opravy nesou jednotlivý vlastníci SVJ ve výši svých spoluvlastnických podílů. To platí i pro výdaje (náklady), které nesou spoluvlastníci v souvislosti s pronájmem společných nebytových prostor. Každý spoluvlastník má tedy svůj podíl (ve výši svého spolu­vlastnického podílu) na příjmech a výdajích spojených s pronájmem společných nebytových prostor. Skutečnost, že účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté prostory vynaložené náklady v účetnictví SVJ neúčtuje na náklady a daňově je neuplatňuje, je správný. Výdaje na opravy společných nebytových prostor (platí i pro náklady spojené s užíváním bytu (platby za služby)) nejsou nákladem SVJ, ale SVJ je pouze zaeviduje a na spoluvlastníky rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem. SVJ o těchto částkách účtuje na zúčtovacích vztazích [pohledávka či závazek vůči členovi SVJ (spoluvlastníku)].

Přehled výdajů vynaložených na opravy společných nebytových prostor může SVJ (prostřednictvím své účetní firmy) každoročně po uzavření fiskálního roku předat každému spoluvlastníku. Ten pak, pokud má povinnost podat přiznání k dani z příjmů je může uplatnit ve svém daňovém přiznání v rámci dílčího základu daně dle § 9 ZDP. Pokud mu vznikne z příjmů dle § 9 ZDP ztráta, může ji uplatnit v následujících 5 zdaňovacích obdobích v souladu s § 34 odst. 1 ZDP.

Základem daně z příjmů z nájmu jsou dle § 9 odst. 3 ZDP příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zároveň platí, že pro zjištění tohoto základu daně se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP. Za výdaje na dosažení příjmů (nájemné) spoluvlastníka – fyzické osoby jsou považovány i takové výdaje, bez nichž by zdanitelných příjmů nemohl dosáhnout. Z toho plyne, že v takovém případě může nezbytně docházet k tomu, že výdaje budou předcházet příjmům. Uplatnit výdaje lze také v souladu se zněním § 5 odst. 7 ZDP (nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti-rok zpětně).

534. Benefitní karty

Firma poskytla zaměstnancům benefitní karty Flexi pass cards od Sodexo na volnočasové aktivity, rekreace, zdraví apod. Na tyto karty budou zaměstnancům pravidelně 2x ročně dobíjeny kredity s tím, že expirace kreditů je za dva roky. Zaměstnanci tedy mohou čerpat během následujících dvou let od dobití. Otázkou je, kdy je možné účtovat kredity do nákladů; již v momentě pořízení, tedy na základě přijaté faktury od dodavatele nebo až v roce čerpání, což může být i v následujících dvou letech. To by bylo možné zaúčtovat jen na základě výpisu čerpání od dodavatele.

Jaké je řešení dané situace?

V dotazu jde o benefit poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnancům, kteří čerpají prostředky z karty při placení volnočasových aktivit zaměřených na rekreaci, zdraví apod. Přesný výčet plnění, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, podává ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/­1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Jedná se o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých přesahuje 50 % plochy.

V případě, že by se jednalo o jiná plnění, která neodpovídají výše uvedenému seznamu, pak by šlo na straně zaměstnance o zdanitelný příjem, který by zároveň podléhal i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Co se týče účtování do nákladů u zaměstnavatele, účtuje se v okamžiku vzniku závazku vůči dodavateli (v momentě pořízení, na základě přijaté faktury od dodavatele). Lze účtovat zápisem: 528 MD / 321 Dal. Náklad bude nedaňový.

535. Příjem z pronájmu

V bytovém domě, který je ve vlastnictví jednotlivých subjektu a je spravován SVJ, jsou na chodbách společné prostory – balkony. Někteří vlastníci si chtějí tyto balkony pronajmout, ale nejdříve je potřeba u balkonů vyměnit současné dveře za protipožární. Zainteresovaní vlastníci by výměnu dveří provedli na své náklady. Otázkou je, zda lze aplikovat pro ostatní vlastníky osvobození „nepeněžního příjmu“ z titulu nefinancování výdajů na společné prostory dle § 4a ZDP.

Bylo by potřeba o tomto smluvního ujednání se všemi spoluvlastníky?

Někteří vlastníci bytů (jednotek) mají zájem o to, aby se společné prostory, konkrétně balkóny, pronajaly a přinášely příjem z pronájmu. Nejdřív je třeba ale investovat nějaké finanční prostředky do rekonstrukce balkónů (výměna současných dveří za protipožární popř. další úpravy). Zainteresovaní vlastníci výměnu dveří provedou na své náklady. Je to parně z toho důvodu, že ne všichni vlastníci bytů a spoluvlastníci společných prostor o tento záměr mají zájem. Ti co nemají zájem, nechtějí pochopitelně mít žádné výdaje (a tím i žádné v budoucnu očekávané příjmy).

V praxi celá situace znamená odsouhlasení tohoto záměru na shromáždění vlastníků a pochopitelně je v rámci odsouhlasení tohoto záměru nutné smluvní ujednání se všemi spoluvlastníky.

Celé to má dvě roviny:

1. nepeněžní příjem nezainteresovaných spoluvlastníků z titulu provedené rekonstrukce (technického zhodnocení) popř. dalších úprav,

2. budoucí peněžní příjmy zainteresovaných spoluvlastníků.

ad 1) Často se můžeme setkat se smluvním ujednáním vlastníků bytů a nebytových prostor o úhradě výdajů souvisejících s údržbou, opravami nebo i technickým zhodnocením společných částí domu. Realizováním těchto prací totiž dojde k technickému zhodnocení společného majetku. V našem případě se jedná o vzpomínanou výměnu dveří za protipožární. Těmito zásahy dochází ke zlepšení majetku podle jednotlivých podílů na vlastnictví i těm, kteří se na úhradách finančně nepodílejí („nezainteresovaným“ spoluvlastníkům). Nezainteresovaným spoluvlastníkům vznikne z důvodu těchto stavebních zásahů nepeněžní příjem, který je, jak uvádí tazatel, osvobozen od daně z příjmů podle § 4a písm. p) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

ad 2) Spoluvlastníci uvedení v zadání jsou spoluvlastníky uvedených společných prostor (balkónů). Spoluvlastnictvím se zabývá zákon č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p.p (dále jen „OZ“), a to v ustanoveních § 1115 až 1239. U pronájmu nemovitých věcí ve spoluvlastnictví se příjem zdaňuje u každého spoluvlastníka zvlášť. Tzn., že každý ze spoluvlastníků uplatňuje příjmy a výdaje v poměrné výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Spoluvlastníci se však mohou dohodnout i tak, že příjmy z pronájmu nemovité věci ve spoluvlastnictví budou plynout jen určitým spoluvlastníkům nebo že se rozdělí jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům.

Plyne to z ustanovení § 1122 odst. 2 OZ a znění ZDP to nevylučuje. Dohodu o jiném rozdělení, než odpovídá spoluvlastnickým podílům, se doporučuje provést mezi spoluvlastníky písemnou formou – dohodou spoluvlastníků.

Aktuální znění ZDP to nevyžaduje, ale důkazní břemeno před správcem daně nese poplatník, takže je to přinejmenším vhodné. Skutečnost, že zainteresovaní spoluvlastníci budou postupovat v budoucnu dle § 12 ZDP (uplatní náklady ve skutečné výši) je v pořádku. Platí totiž, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. V našem případě je možné zdanit veškeré uvedené příjmy z pronájmů pouze u zainteresovaných spoluvlastníků. K těmto příjmům lze uplatnit všechny možné prokázané výdaje v plné výši, které se pronajímaných balkónů týkají.

Řešení č. 533 až 535 zpracoval Ing. Pavel Novák (VIII/2023)

536. Rodinné podnikání

S manželem při jeho živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou manžel převádí 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V září 2023 manželka zemřela. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2023 rodinný závod se synem (podnikatelem), který nežije ve společně hospodařící domácnosti.

Jak postupovat v předmětném případě?

Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku pro vznik rodinného závodu.

V daném případě nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b) ani podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce, a to z těchto důvodů:

l   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

l   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.

Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na základě které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby od syna uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.

537. Očkování zaměstnanců

V roce 2023 zaměstnavatel provádí úhradu zdravotnickým zařízením za očkování zaměstnanců před jejich odjezdem na rodinnou dovolenou do exotických zemí (jde o očkování provedené na přání zaměstnance).

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

U zaměstnance se jedná podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP o nepeněžní plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti (včetně plnění pro rodinného příslušníka zaměstnance). U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a úhradu očkování zdravotnickému zařízení je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Pokud by si však zaměstnanec hradil očkování sám a předložil by doklad k proplacení svému zaměstnavateli, pak by šlo v případě proplacení o peněžní plnění zaměstnavatele a u zaměstnance by se jednalo o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak v případě peněžního plnění může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Řešení č. 536 až 537 zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)

4.2

Příjem z nájmu

538. Nájem majetku zahrnutého v obchodním majetku

Fyzická osoba podniká a má movitý i nemovitý majetek vložen v obchodním majetku. Část budovy, ve které má umístěnu provozovnu, pronajímá jinému podnikateli. Příjem z nájmu zdaňuje dle § 7 ZDP. Z důvodu dlouhodobé nemoci se k 31. 12. 2023 rozhodne ukončit své podnikání. Část nemovité věci však bude i nadále pronajímat. Ke dni ukončení podnikání eviduje podnikatel neuhrazené nájemné za nájem nemovité věci za IV. čtvrtletí 2023 ve výši 45 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že u nájmu nemovité věci se jedná o nájem majetku zahrnutého v obchodním majetku, je příjem po dobu trvání činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Při ukončení podnikání však dochází k vyřazení majetku z obchodního majetku a následný nájem je daňově řešen dle § 9 ZDP jako nájem majetku nezahrnutého v obchodním majetku.

Ve smyslu znění bodu 2 pokynu GFŘ č. D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se neupraví základ daně při ukončení podnikání o pohledávky vztahující se k najímanému majetku. Dodatečná úhrada nájemného za rok 2023 se promítne jako příjem zdaňovaný dle § 9 ZDP ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě.

539. Vyřazení movité věci z obchodního majetku

Ve svém obchodním majetku má zemědělský podnikatel zahrnuty dva traktory. Poplatník vede daňovou evidenci a u obou traktorů uplatňuje daňové odpisy. Z důvodu nevyužití jednoho traktoru, pronajímá jej od roku 2022 jinému podnikateli. K 1. 1. 2024 tento traktor vyřadí z obchodního majetku, ale nadále jej bude pronajímat stejné osobě.

Jak postupovat v případě vyřazení movité věci z obchodního majetku?

Vzhledem k tomu, že do konce roku 2023 byl pronajímaný traktor zařazen v obchodním majetku podnikatele, zdaňuje poplatník příjmy z nájmu dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP jako příjmy ze samostatné činnosti. Daňové odpisy si uplatní jako daňové výdaje k těmto příjmům.

Protože v roce 2024 poplatník movitou věc vyřadí z obchodního majetku, budou příjmy z nájmu traktoru zdaňovány dle § 9 ZDP. Poplatník může pokračovat v daňovém odpisování traktoru, anebo si může zvolit uplatnění paušálních výdajů k příjmům z nájmu ve výši 30 % z dosažených příjmů. V paušálních výdajích jsou již uplatněny i odpisy traktoru a tyto odpisy vede poplatník pouze evidenčně.

540. Daňová evidence a paušální výdaje

Část nemovité věci vložené do obchodního majetku podnikatel nevyužívá k činnosti, z níž dosahuje příjmy ze samostatné činnosti, a proto tuto část nemovité věci od roku 2020 pronajímá jinému podnikateli k jeho podnikání. Podnikatel dosud vedl daňovou evidenci, ale od roku 2023 přechází na uplatnění paušálních výdajů.

Jako má podnikatel postupovat v předmětném případě?

Do konce roku 2022 zdaňoval podnikatel příjem z nájmu nemovité věci jako součást příjmů z podnikání dle § 7 ZDP.

Protože poplatník uplatňuje od roku 2023 výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, neexistuje u něho od roku 2023 obchodní majetek a příjem z nájmu je proto u něho nutno zdanit dle § 9 ZDP, přičemž k těmto příjmům může uplatnit poplatník skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů s jejich limitním omezením 600 000 Kč.

541. Pronájem objektů

Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění a vede dobrovolně účetnictví. Z důvodu nevyužití některých objektů zahrnutých v obchodním majetku pro své podnikání, tyto objekty pronajímá. Za rok 2023 dosáhne z podnikání příjmy 1 500 000 Kč a skutečné výdaje 490 000 Kč a příjmy z nájmu ve výši 1 400 000 Kč, přičemž skutečné výdaje související s nájmem činí 410 000 Kč (odpisy, opravy). Poplatník uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání ve výši 60 %. Jiné příjmy poplatník nemá, poplatník neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

Jaké je správné řešení dané situace?

I když podnikatel uplatňuje k příjmům ze živnostenského podnikání paušální výdaje, má i nadále obchodní majetek z důvodu vedení účetnictví. Vzhledem k tomu, že příjmy ze živnostenského podnikání a z nájmu nemovité věci zahrnuté do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů příjmů použít stejného způsobu uplatnění výdajů.

Poplatník uplatní v roce 2023 následující paušální výdaje v rámci § 7 ZDP:

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP u poplatníka za zdaňovací období 2023 vychází při uplatnění paušálních výdajů 2 900 000 Kč – 1 320 000 Kč = 1 580 000 Kč.

Pokud by poplatník uplatňoval v rámci podnikání skutečné výdaje, musel by rovněž k příjmům z nájmu uplatnit skutečné výdaje, a jeho základ daně dle § 7 ZDP by činil:

(1 500 000 Kč – 490 000 Kč) + (1 400 000 Kč – 410 000 Kč) = 2 000 000 Kč.

V tomto případě by musel poplatník uplatnit dvě sazby daně – 15 % do základu daně 1 935 552 Kč, a nad tuto výši sazbu daně 23 %.

542. Nájem nemovité věci a starobní důchod

Od dubna 2022 občan pronajal garáž za měsíční nájemné 1 600 Kč. Za nájem obdržel za zdaňovací období 2022 částku 13 500 Kč. Občan pobírá starobní důchod ve výši 19 600 Kč měsíčně a jiné zdanitelné příjmy nemá.

Jaké je řešení dané situace?

Nájem nemovité věci podléhá zdanění podle § 9 ZDP. Vzhledem k tomu, že se však jedná o zdanitelný příjem v roce 2022 ve výši 9 měsíců × 1 600 Kč = 14 400 Kč a jiný zdanitelný příjem občan nemá (starobní důchod je od daně z příjmů osvobozen), pak poplatník ve smyslu § 38g odst. 1 ZDP (částka ročních příjmů nepřesáhne výši 15 000 Kč) nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a příjem z nájmu zůstane nezdaněn.

Pokud bude občan pokračovat v nájmu garáže i po celý rok 2023, pak za zdaňovací období 2023 dosáhnou příjmy z nájmu 12 měsíců × 1 600 Kč = 19 200 Kč a občan rovněž nebude muset podat daňové přiznání k dani z příjmů, protože s účinností od 1. 1. 2023 je v § 38g odst. 1 ZDP původní výše příjmů pro podání daňového přiznání zvýšena z 15 000 Kč na 50 000 Kč.

543. Příjmy z nájmu bytů a nájem zděděného rodinného domku

Manželé vlastní činžovní dům, který je součástí jejich společného jmění, a pronajímají byty v tomto domě. Současně manželka pronajímá rodinný domek, který zdědila po své babičce.

Jako budou manželé v dané situaci postupovat?

Příjmy z nájmu bytů plynoucí manželům ze společného vlastnictví manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jako příjmy z nájmu jen u jednoho z manželů. V žádném případě tyto příjmy nelze ke zdanění rozdělit na oba manžele. Příjem z nájmu bytů bude tedy zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle § 9 ZDP a to dle rozhodnutí manželů.

Příjem z nájmu zděděného rodinného domku však bude zdaněn výlučně u manželky jako příjem dle § 9 ZDP, protože rodinný domek není předmětem společného jmění manželů, ale je ve vlastnictví manželky.

544. Příjmy z nájmů fyzické osoby

V roce 2023 má fyzická osoba příjmy z následujících pronájmů:

–  příjem z nájmu vlečky k motorovému vozidlu, který realizuje na základě živnostenského oprávnění k volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí movitých“ – částka 32 000 Kč,

–  příjem z nájmu garáže nezahrnuté v obchodním majetku – částka 14 000 Kč,

–  příjem z příležitostného nájmu osobního automobilu poskytnutého na zahraniční dovolenou známému – částka 5 000 Kč.

Jako má fyzická osoba v dané situaci postupovat?

Fyzická osoba zahrne příjmy z nájmu v rámci tří dílčích základů daně. Příjem z nájmu vlečky bude zdaněn v rámci § 7 ZDP jako příjem z podnikání, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč. odpisu vlečky nebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Příjem z nájmu garáže bude zdaněn v rámci § 9 ZDP jako příjem z nájmu, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč. odpisu garáže nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů.

Příjem z krátkodobého nájmu osobního automobilu bude zdaněn jako příjem z příležitostného nájmu movitých věcí podle § 10 ZDP, ale protože částka nepřesáhla 30 000 Kč, půjde o příjem osvobozený od daně z příjmů.

545. Nájemné za pronájem prostoru

Praktický lékař má ordinaci s čekárnou umístěnu v najatých přízemních místnostech soukromého domu. Měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč hradí nájemce dle nájemní smlouvy vždy k 25. dne daného měsíce na budoucí měsíc. Lékař vede daňovou evidenci.

Jak je to z pohledu nájemce?

Nájemné bude u poplatníka daňovým výdajem v plné výši v době jeho úhrady. Nájemné zaplacené v prosinci 2023 ve výši 13 000 Kč na leden 2024 bude u nájemce daňovým výdajem roku 2023.Pokud by však lékař vedl účetnictví, musel by respektovat věcnou a časovou souvislost vynaložených nákladů a výnosů s využitím účtů časového rozlišení.

Částka 13 000 Kč hrazeného nájemného na měsíc leden 2024 se zaúčtuje v prosinci 2023 na účty MD 381/D 321, po zaplacení na MD 321/D 221. V roce 2024 dojde k proúčtování MD 518/D 381. Nájemné zaplacené v prosinci 2023 na leden 2024 bude tak u nájemce daňovým nákladem až roku 2024.

Řešení č. 538 až 545 zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)

4.3

DPH

546. Komisionářská smlouva a prodej knih

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku – plátce daně, uzavřela jako komitent komisionářskou smlouvu na prodej knih v tuzemsku s knihkupectvím (komisionářem), které je také plátcem daně. Předmětem smlouvy je prodej knih vydaných komitentem prostřednictvím komisionáře, jemuž za prodej knih přísluší podle smlouvy provizní odměna v úrovni bez daně ve výši 20 % z ceny prodaných knih.

Jaký je postup pro uplatnění DPH?

Pro uplatnění DPH je důležité pravidlo, podle něhož až v okamžiku prodeje knihy komisionářem zákazníkovi se považuje za uskutečněné jak dodání této knihy komitentem komisionáři, tak i komisionářem zákazníkovi jako třetí osobě, a dále se i k tomuto datu považuje za uskutečněnou také zprostředkovatelská služba poskytnutá komisionářem na základě komisionářské smlouvy. Úplaty za uvedené knihy i službu jsou přijaty vždy až po uskutečnění zdanitelného plnění, a proto povinnost přiznat daň na výstupu bude vznikat ve stejném okamžiku komisionáři i komitentovi.

Pokud by došlo k předání knih komitentem komisionáři např. v dubnu 2023 a tyto knihy by komisionář (knihkupectví) prodal až v červnu 2023, bude jak komisionář, tak i komitent přiznávat daň v sazbě 10 %, v daňovém přiznání za červen 2023, protože pro oba dva se považuje zdanitelného plnění za uskutečněné v červnu 2022, kdy komisionář prodá knihy konečnému zákazníkovi.

547. Zasílání knih poštou a stanovení základu daně

Pokud plátce, který zasílá knihu, kterou bez poštovného prodává za cenu 299 Kč v úrovni včetně daně, poštou, zahrne poštovné a balné ve výši 65 Kč do ceny knihy a zvýší tím cenu včetně daně na 364 Kč a při sazbě daně 10 %, která pro knihy platí, bude přiznaná daň činit po zaokrouhlení na haléře při výpočtu podle § 37 písm. b) zákona částku 33,09 Kč.

Jak správně postupovat v daném případě?

Jestliže by plátce přeúčtovával poštovné samostatně, i když za stejnou cenu, musel by jej zdanit jako samostatnou službu, která nesplňuje podmínky pro osvobození od daně podle § 52 zákona o DPH, základní sazbou daně ve výši 21 %, protože se jedná o službu, která není uvedena v příloze č. 2 ani č. 2a k zákonu o DPH.

Uvedený postup by byl tedy pro plátce v případě zasílání knih nebo časopisů poštou zjevně nevýhodnější, než postup, při kterém zahrne poštovné do základu daně prodávaného zboží.

548. Prodej knih na základě kupní smlouvy

Obchodní společnost – plátce daně se sídlem v tuzemsku, vydává knihy a dodává je do knihkupectví, která jsou také plátcem daně, a která tyto knihy prodávají konečným zákazníkům. Obchodní společnost dodává knihkupectvím knihy na základě uzavřené kupní smlouvy.

Jak je to z pohledu DPH?

Při dodání knih ze strany obchodní společnosti do knihkupectví se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem dodání podle § 13 odst. 1 zákona o DPH, tj. ke dni, kdy knihkupectví může s dodanými knihami nakládat jako vlastník a prodávat je dál svým zákazníkům.

Pokud dojde k dodání knih ze strany vydavatelství do knihkupectví např. v dubnu 2023, vydavatelství vznikne povinnost přiznat daň z veškerých dodaných knih se sazbou daně 10 % platnou pro knihy v daňovém přiznání za měsíc březen 2022. Příslušné údaje o tomto dodání zboží vykáže také v části A.4 kontrolního hlášení. Knihkupectví bude vznikat z takto nakoupených knih za účelem jejich dalšího prodeje nárok na odpočet daně.

Řešení č. 546 až 548 zpracoval Ing. Václav Benda (VII/2023)

549. Identifikovaná osoba

Právnická osoba, neplátce DPH dovezl z Německa použitý Ford Transit v ceně 14 800 €, při přepočtu kurzem ČNB za 347 776 Kč. Nákup byl od soukromé osoby.

Má právnická osoba nějaké povinnosti vůči FU kvůli DPH? Stává se plátcem DPH, když překročil 326 000 Kč?

Identifikovanou osobou se podle § 6g zákona o DPH stává osoba povinná k dani, tedy právnická i fyzická osoba nebo právnická osoba nepovinná k dani, které nejsou plátcem, jestliže pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku.

Pořízení zboží z jiného členského státu je předmětem daně jen v případě, že celková hodnota zboží bez daně překročila v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč.

Pořízení zboží z jiného členského státu je definováno v § 16 odst. 1 zákona o DPH. Aby se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu, musí být podle tohoto ustanovení splněny tři základní podmínky, a to dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník z dodavatele na pořizovatele, zboží je odesláno nebo přepraveno z jednoho členského státu do jiného členského státu, dodavatelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani pořizovatel.

Dodavatelem také může být osoba povinná k dani, které nejpozději dnem dodání vznikla povinnost registrovat se k dani v jiném členském státě. Dodavatel však nesmí být v členském státě zahájení přepravy osvobozenou osobou.

Osvobozenou osobou je dle § 4 odst. 1 písm. m) zákona o DPH osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě v obdobném postavení, jako osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem z důvodu nepřekročení obratu pro povinnou registraci dle § 6 zákona o DPH.

Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu od osvobozené osoby, nejedná se o pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 zákona o DPH, plnění není předmětem daně. Kupujícímu nevzniká z hlediska zákona o DPH žádná povinnost.

Ing. Zdeněk Kuneš (VII/2023)

550. Poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku plátci daně

Firma se sídlem v Holandsku, kde je registrována k DPH a která nemá v tuzemsku provozovnu, a je tedy osobou neusazenou v tuzemsku, poskytla přes internetovou platformu, kterou provozuje, zprostředkovatelskou službu plátci se sídlem v tuzemsku, která spočívala ve zprostředkování ubytovacích služeb, které tento plátce poskytuje v tuzemsku.

Jaké je řešení dané problematiky z pohledu DPH?

Podle § 9 odst. 1 zákona o DPH je u této zprostředkovatelské služby místo plnění v tuzemsku podle sídla příjemce a plátce z ní musí přiznat daň v tuzemsku podle § 108 odst. 3) zákona o DPH. Zprostředkovatelská služba je poskytována na dlouhodobé bázi a podle § 21 odst. 8 zákona o DPH má poskytovatel ubytovacích služeb se zprostředkovatelem smluvně sjednáno, že zdanitelné plnění se bude považovat za uskutečněné k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Stanovená provizní odměna zprostředkovatele za květen 2023 činila 500 EUR a z této částky vznikla k 31. 5. 20123 plátci jako příjemci služby podle § 24 zákona o DPH povinnost přiznat daň. V daňovém přiznání za květen 2023 tedy plátce přiznal daň z uvedené částky přepočtené na českou měnu se sazbou 21 % v ř. 5 daňového přiznání.

Pokud plátce splní podmínky pro uplatnění odpočtu daně, nárok na odpočet daně uplatní ve stejném daňovém přiznání, tj. za květen 2023, v němž daň při přijetí služby přiznal, a to v ř. 43 daňového přiznání. Předepsané údaje o přijaté službě plátce vykáže plátce také v části A.2 kontrolního hlášení za květen 2023. Vedle toho vzniká uvedenému plátci v daňovém přiznání za květen 2023 samozřejmě také povinnost přiznat daň v sazbě 10 % z celkové částky přijaté od zákazníků za ubytování. Tuto částku nelze snížit o provizi zaplacenou zprostředkovateli, která je pro poskytovatele ubytovací služby prakticky režijním nákladem souvisejícím s poskytováním ubytovacích služeb.

551. Poskytnutí ubytovací služby v tuzemsku a povinnost
přiznat daň

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku – plátce, provozuje hotel, který se nachází v tuzemsku, a poskytuje v něm ubytovací služby.

Jak je to z pohledu zákona o DPH?

Místo plnění se u nich určí jako u služeb vztahujících se k nemovité věci, a proto je místo plnění v tuzemsku. Z poskytovaných ubytovacích služeb s místem plnění v tuzemsku vzniká obchodní společnosti povinnost přiznávat daň, a to na bez ohledu na to, zda jsou jejími zákazníky osoby povinné k dani či osoby nepovinné k dani. Pokud obchodní společnosti, přijala od zákazníka dne 20. 5. 2023 zálohu na ubytování, která činila 5 000 Kč včetně daně, vznikla jí k datu přijetí této částky povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 2 zákona o DPH ve výši 454,55 Kč odpovídající druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %, která platí pro ubytovací služby při výpočtu podle § 37 písm. b) zákona o DPH (5 000 – 5 000/1,10). V daňovém přiznání za květen 2023 promítne tuto částku do řádku 2, v němž se uvádějí plnění ve snížené sazbě daně. Zároveň uvede do části A.5 kontrolního hlášení za květen 2023 údaje o základu daně a dani v sazbě 10 % z přijaté zálohy.

Ubytování bude poskytnuto ve dnech 5. 6. až 9. 6. 2023 a k poslednímu dni poskytnutí ubytování vzniká společnosti, která poskytla službu povinnost přiznat daň z celkové sjednané ceny snížené o zálohu přijatou v květnu 2023, z níž již byla daň přiznána. Celková částka za ubytování činí 10 000 Kč, tj. povinnost přiznat daň vznikne z doplatku ve výši 5 000 Kč včetně daně. Příslušné údaje o přiznané dani z tohoto doplatku se uvede v daňovém přiznání za červen 2023 a v části A.5 kontrolního hlášení za červen 2023.

552. Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně

Turista z Velké Británie nakoupil u prodávajícího, který je plátcem, broušenou vázu za cenu 8 000 Kč bez daně + daň ve výši 1 680 Kč při sazbě 21 % dne 20. 5. 2023 a dne 26. 5. 2023 vázu vyvezl a tuto skutečnost potvrdil celní úřad na mezinárodním letišti v Praze na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží. Tento doklad předložila prodávajícímu firma, která jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, dne 12. 6. 2023.

Jaký je správný postup z pohledu uplatnění nároku na vrácení daně?

Podmínky pro vrácení daně tedy byly splněny. Nárok na vrácení daně v případě vázy, kterou zakoupil britský turista dne 20. 5. 2023, by podle § 89 odst. 9 zanikl, pokud by první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebylo předloženo prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém byla váza prodána, tj. do konce listopadu 2023.

Řešení č. 550 až 552 zpracoval Ing. Václav Benda (VIII/2023)

553. Servisní poplatek

Právnická osoba, plátce DPH, vede účetnictví. Otázkou je, jak danit a účtovat servisní poplatek hostitele přes Airbnb. Do banky přijde částka jen za ubytování ponížená o servisní poplatek a dále chodí faktury na servisní poplatky od Airbnb.

Zdaňuje se servisní poplatek na výstupu? A přijatou fakturu reverse-charge?

Poskytovatel ubytování je plátcem a vykazuje takto poskytnuté ubytovací služby jako zdanitelné plnění uváděné v přiznání k DPH na ř. 2. Poskytované služby je zároveň povinen vykázat v kontrolním hlášení. Co se týče servisního poplatku, platí, že zprostředkovatel poskytuje elektronickou službu spočívající ve využití platformy poskytovateli ubytování-plátci DPH v tuzemsku. Podle ustanovení § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1 ZDPH platí, že pokud zdanitelné plnění (poskytnutí služby použití online platformy) uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, tzn. poskytovatel ubytování – plátce DPH.

Vzniká povinnost přiznat daň příjemci této služby, tedy plátci, a zároveň má tento plátce možnost si uplatnit nárok na odpočet při splnění zákonných podmínek. Co se týče přijaté faktury za servisní poplatek, ano, použije se režim reverse-charge. Dochází tak ke zdanění servisního poplatku na výstupu s možností uplatnit si o nárok na odpočet DPH v souladu s § 72 a násl. ZDPH. V přiznání k DPH tedy plátce přizná daň z přijaté služby spočívající v použití online platformy fakturované zprostředkovatelem. Uvede i v kontrolním hlášení v oddílu A2 na základě ustanovení § 101c písm. b) bodu 1 ZDPH.

554. Duplicitně vystavená faktura

Faktura byla vystavena již v roce 2022. Při kontrole pohledávek k 31. 12. 2022 před podání přiznání k dani z příjmů bylo zjištěno, že faktura byla vystavena na stejnou zakázku 2x ve stejné částce v přenesené daňové povinnosti, zaplacena byla pouze jednou. Daň z příjmů za rok 2022 to tím nijak neovlivnilo. Nepřišlo však žádné upozornění z finančního úřadu o tom, že by se jim něco nespárovalo v rámci kontrolního hlášení. Zákazník totiž tu druhou v účetnictví údajně vůbec nemá, ani ji nikdy neměl. Tuto informaci společnost obdržela od odběratele prostřednictvím mailu.

Jak nejlépe opravit v rámci DPH a kontrolního hlášení duplicitně vystavenou fakturu v daňové evidenci?

Plátce by měl postupovat v souladu s § 43 zákona č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Podle § 43 odst. 1 ZDPH platí, že v případě, kdy plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví ZDPH, a tím zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. V našem případě se jedná o omyl – duplicitně vystavenou fakturu na stejného dodavatele. Stejně se postupuje i v případech, kdyby plátce uplatnil v rámci poskytnutého plnění vyšší sazbu daně, než měl, a tím by zvýšil svoji daňovou povinnost, nebo např. na plnění, které není předmětem daně, uvede sazbu daně a daň. Postup je stejný i pro případy, když by plátce uvedl omylem daň na plnění osvobozené od daně. V našem případě se jedná o přenesenou daňovou povinnost, kdy nebyla ovlivněna výše celkové daňové povinnosti nebo vykázaného daňového odpočtu, ale i tak došlo k tomu, že byla v daňovém přiznání na řádku 25 vykázána částka vyšší, než měla.

Při opravě postupuje plátce dle § 43 odst. 2 ZDPH. Plátce vystaví opravný daňový doklad. V tomto případě, nebude mít od odběratele potvrzeno přijetí opravného daňového dokladu, a to z toho důvodu, že nedošlo k žádnému plnění. V původním kontrolním hlášení vykázal plátce duplicitní plnění i v oddílu A.1. Při opravě kontrolního hlášení bude postupovat dle § 101f odst. 2 ZDPH – podá následné kontrolní hlášení.

Řešení č. 553 až 554 zpracoval Ing. Pavel Novák (VIII/2023)

2023

1000 řešení č. 9-10 - Živelní pohromy a podnikání

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

190,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky