Dne 15. 6. 2023
valná hromada společnosti s r. o. rozhodla, že podíl na zisku ve
výši 500 000 Kč za minulý rok bude společníkovi s. r. o.
vyplácen postupně tak, že 20. 7. a 20. 8. bude vždy vyplaceno
100 000 Kč a 30. 9. bude vyplaceno zbývajících 300 000 Kč.
Jak
se bude postupovat v případě zdanění vyplaceného podílu na zisku?
Zákon o daních z příjmů v § 38d
odst. 2 stanoví mimo jiné, že u příjmů plynoucích z podílů na
zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich
výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci,
v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou
účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku.
To
znamená, že 20. 7. a 20. 8. bude muset plátce daně při výplatě
části podílu na zisku srazit vždy částku 15 000 Kč a 15. 9.
srazit zbývající částku 45 000 Kč.
516. Členové družstva
a podíly na zisku
Členové družstva zaměstnanci
mají právo na podíl na zisku, který si rozdělují podle schváleného postupu, tj.
část zisku ve výši 30 % se rozdělí mezi členy družstva v poměru
hrubých mezd za období, za které se zisk rozděluje a 70 % zisku se
rozdělí mezi členy družstva podle jejich splněné vkladové povinnosti.
Jak
se postupuje z hlediska daně z příjmů?
Podíly
na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich
pracovní výsledky, tj. 30 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem
podle § 6 odst. 1 zákona, ze kterého družstvo srazí zálohu na daň
podle § 38h zákona. Zákon v předvětí k § 8 stanoví, že
o příjem z kapitálového majetku se jedná, jen pokud nejde o příjmy
podle § 6 odst. 1 zákona.
Podíly
na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich
splacené vklady, tj. 70 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem
podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani
podle § 36 zákona ve výši 15 %.
517. Podíly na zisku vyplacené
zaměstnanci družstva
Družstvo má cca 150 členů
z toho je asi polovina členů současně v družstvu zaměstnána. Členové
družstva vlastní členský podíl. V případě dobrého hospodářského výsledku
je rozhodnuto vyplatit podíly na zisku, jejichž výše je stanovena
v procentech z členského podílu, část je vyplacena i zaměstnancům
a dalším osobám, kteří podíl na družstvu nemají.
Jak se v dané
situaci postupuje z hlediska daně z příjmů?
Podíly na zisku vyplacené
zaměstnanci družstva, který nemá na družstvu podíl, za práci v družstvu,
jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.
Pokud
jde o člena družstva, který není zaměstnancem, jsou podíly na zisku příjmem
podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani
podle § 36 ve výši 15 %.
Podíly
na zisku vyplacené členovi i nečlenovi družstva, kteří nejsou zaměstnanci
(nebo jsou zaměstnancem s tím, že podíl na zisku jim není vyplacen
z titulu vykonané práce pro družstvo), jsou příjmem podle § 8
odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36
ve výši 15 %.
518. Příjem jednatele společnosti
s r. o.
Jednatel společnosti
s r. o. podepsal u společnosti s ručením omezeným
prohlášení, každý měsíc pobírá 10 000 Kč jako odměnu jednatele, ze které
je odváděno sociální a zdravotní pojištění a daň. Dále je mu
jednorázově vyplacen podíl na zisku ve výši 150 000 Kč za práci pro společnost.
Musí se příjem
jednatele společnosti s r. o. rozdělit?
Podle § 34
odst. 1 zákona o obchodních korporacích podíl na zisku lze rozdělit
pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Z uvedeného
ustanovení zákona o obchodních korporacích je zřejmé, že právo na podíl na
zisku obchodní korporace mají i jiné osoby než členové obchodní korporace,
tj. i jednatel společnosti s r. o.
Podle § 8
odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmem
z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6
odst. 1mimo jiné i podíly na zisku obchodní korporace.
Obdržel-li jednatel
obchodní společnosti za práci pro tuto společnost podíl na zisku, jde o příjem
podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona, tj. odměna člena orgánu
právnické osoby, tedy příjem ze závislé činnosti.
V daném
případě se nejedná o příjem z kapitálového majetku podle § 8
odst. 1 písm. a) zákona, u kterého se uplatní daň srážkou podle
§ 36 zákona. Obchodní společnost musí oba příjmy jednatele sečíst,
a z celkové částky 160 tis. Kč musí obchodní společnost srazit
zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti podle § 38h zákona.
519. Podíly na zisku z členství
v družstvu
Družstvo vyplatilo podíly
na zisku z členství v družstvu pouze těm členům, kteří
v družstvu pracují v rámci pracovně právního vztahu. Výše podílů byla
závislá na jejich pracovním výkonu a odpracované době.
Má družstvo podíly
na zisku zdanit srážkou podle § 36 zákona při výplatě?
Podíly na zisku, které
družstvo vyplatilo členům, kteří v družstvu pracují, a to
v návaznosti na jejich pracovní výsledky jsou v daném případě příjmem
podle § 6 odst. 1 zákona.
Zákon
v předvětí k § 8 stanoví, že o příjem z kapitálového
majetku se jedná, jen pokud nejde o příjmy podle § 6 zákona. Z příjmů
za práci musí družstvo srazit zálohu na daň v souladu s § 38h
zákona.
Řešení č. 515 až 519
zpracovala Ing. Eva Sedláková (VII/2023)
520. Živnostenský list na
ubytovací služby
Podnikatel pronajímá
chatu, kterou nabízí na internetu. Pronajímá vždy pouze v červenci
a v srpnu. Většinou se jedná o pronájem týdenní nebo čtrnáctidenní.
Nájemci zaplatí vždy před zahájením nájmu smluvenou částku na účet
pronajímatele. Chata je vybavená základním nábytkem, vařičem a televizí. Při
skončení nájmu pronajímatel vybírá hotovost za skutečně spotřebovanou elektřinu.
Nájemce chatu při skončení pobytu uklidí sám. Žádné občerstvení ani prádlo, ani
další služby neposkytuje. Pronajímá takto již několik let podle § 9 ZDP.
Je daný postup
v pořádku? Nemá podnikatel povinnost mít živnostenský list na ubytovací služby?
Pro posouzení toho, zda
se jedná o nájem dle § 9 ZDP či poskytování ubytovacích služeb dle
§ 7 ZDP je třeba vyjít zejména z občanského zákoníku, živnostenského
zákona a klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Podle CZ-NACE
55.20.1 „Rekreační a ostatní krátkodobé ubytovací služby“ zahrnují
ubytovací služby v mládežnických hostelech, horských chatách a rekreačních
chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými
úklidovými službami nebo bez nich. Tak jako vše není vždy černobílé, je
v praxi někdy obtížné vyhodnotit zcela jednoznačně skutečnost, zda se
jedná o nájem či ubytování. Existují ale znaky, které jsou typické pro
nájem nebo ubytovací služby a z jejich převahy nebo absence lze věc
správně posoudit.
Pro příjmy ze živnosti –
ubytovací služby jsou charakteristické následující znaky, různé od nájmu:
1. ubytování je
poskytováno pravidelně/opakovaně,
2. ubytování je
poskytováno na krátkou (dny, týdny) či přechodnou (omezenou) dobu,
3. ubytování je
takto nabízeno na internetu, případně jinak (v tisku, letáky, billboardy
apod.),
4. ubytování je
poskytováno např. za účelem rekreace,
5. kromě
„bydlení“, jsou nad rámec nezbytných služeb poskytovány i další služby,
např. úklid prostor užívaných ubytovaným, výměna ložního prádla, poskytnutí
snídaně, apod.,
6. ubytovaný
neprovádí běžnou údržbu ani drobné opravy obývaného prostoru,
7. v nabídce
ubytování se objevuje cena za den, případně týden.
Přestože
bod 5 není naplněn (není zajišťováno stravování, či jiné služby), všechny
ostatní výše uvedené charakteristiky jsou naplněny, s největší pravděpodobností
se jedná o příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP.
521. Příjem za užívání bytu
Poplatnice pronajímá byt
studentkám. Na základě písemné smlouvy platí měsíční nájem. Dále má smluvně
stanoveno, že budou platit měsíčně zálohy na služby-výdaje s užíváním bytu
spojené, tj. zálohu na energie, odpady, úklid společných prostor, atd. Zálohy
budou vyúčtovány 1x za rok na základě vyúčtování z SVJ. Žádné další služby
se neposkytuji. Byt si uklízí sami. Příjem zdaňuji podle § 9 ZDP.
Je daný postup
správný?
Evropská legislativa, popř.
ustálená judikatura Evropského soudního dvora pojem nájmu vykládá, že to
v zásadě znamená, že pronajímatel převede na nájemce za úplatu na
sjednanou dobu právo užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem,
a právo vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva. Jako
jeden z hlavních charakteristických rysů pronájmu je zmiňován pasivní
charakter pronájmu, kdy transakci nájmu nemovitosti charakterizuje jako obvykle
spíše pasivní činností závisející na pouhém plynutí času, aniž by byla vytvářena
významnější přidaná hodnota.
Pro nájem dle
§ 9 ZDP svědčí většinou mj. skutečnost,
že:
1. se bude jednat
např. o nájem bytů (rodinných domů) nájemcům za účelem dlouhodobého
bydlení,
2. nájem je
sjednáván jednorázově na delší dobu (měsíce, rok),
3. takto
je také nabízen (internet, tisk, letáky),
4. nájem
je nabízen primárně za účelem zajištění bytové potřeby nájemce (jeho
domácnosti),
5. nejedná se o ubytování za účelem
rekreace,
6. nad rámec nezbytných služeb nejsou
pronajímatelem poskytovány další služby,
7. energie
(elektřina, plyn) si obstarává obvykle sám nájemce,
8. nájemce
provádí běžnou údržbu a drobné opravy najatého prostoru,
9. v nabídce
ubytování se objevuje cena nájmu za měsíc, případně za delší časové období.
Přestože
se jedná o ubytování studentek (není zajišťována bytová potřeba nájemce),
které o prázdninách bydlí mimo pronajímaný byt, všechny ostatní výše
uvedené charakteristiky jsou naplněny, jedná se o příjmy z nájmu dle
§ 9 ZDP.
Řešení č. 520 až 521
zpracoval Ing. Pavel Novák (VIII/2023)
522. Roční předplatné do
Moravského divadla
Kulturní zaměstnavatel
s kulturními zaměstnanci v Olomouci zakoupí vybraným zaměstnancům včetně
jejich rodinných příslušníků roční předplatné do Moravského divadla
v hodnotě 4 600 Kč.
Jak
se postupuje z pohledu daně z příjmů?
V případě,
že zaměstnavatel zakoupí v měsíci září 2023 předplatné do divadla na
divadelní sezónu 09/2023 – 06/2024, bude se na zaměstnance vztahovat
stávající znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tedy získané předplatné
jako nepeněžní benefit od zaměstnavatele bude u zaměstnance osvobozeno od
daně z příjmů, i když bude v převážné míře časově využito až
v roce 2024; osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti platí
bez ohledu na výši hodnoty tohoto předplatného, které může využít
i rodinný příslušník zaměstnance.
U zaměstnavatele
však nepůjde podle stávajícího znění § 25 odst. 1 písm. h) ZDP
o daňový výdaj a zakoupení předplatného je nutno hradit z FKSP,
ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
523. Poukaz na zimní rekreaci
Zaměstnavatel poskytne
v prosinci 2023 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na týdenní zimní rekreaci
do rakouských Alp ve výši 28 000 Kč formou zakoupení zájezdu
v cestovní kanceláři s termínem zájezdu v únoru 2024.
Jedná se o daňově
neuznatelný výdaj?
Částka 20 000 Kč
bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti
podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP. Při stanovení zálohy na daň
bude připočten v měsíci poskytnutí poukazu nepeněžní příjem 8 000 Kč
k hrubé mzdě zaměstnance.
U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný
výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP. Daňovým nákladem
zaměstnavatele však bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP
povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem
za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (částka 8 000
Kč × 0,338 = 2 704 Kč).
Řešení č. 522 až 523
zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)
524. Motivační odměna výrobce
zaměstnanci prodejce
Výrobce elektrokoloběžek
A je dodává mj. firmě B, která se zabývá maloobchodním prodejem koloběžek
od desítek výrobců, resp. dodavatelů koncovým zákazníkům. Pan Novák je zaměstnancem
tohoto prodejce B, s níž má standardní pracovní smlouvu a náplní jeho
závislé práce je pomoc zákazníkům s výběrem pro ně vhodné koloběžky na
prodejně v centru okresního města. Jeho zaměstnavatele B má jistě přímý
ekonomický zájem, aby pan Novák kromě odborné nápomoci byla také zdatným
„dohazovačem“ a přemluvil váhající návštěvníky dané prodejny ke koupi
koloběžky, pokud možno té nejdražší.
Jak postupovat
v daném případě?
Zpravidla je totiž zisk
obchodníka přímo závislý na jeho obratu. Mimochodem trochu jinak je to
v restauracích, které mají největší obchodní přirážky u druhého
a třetího nejlevnějšího alkoholu, protože ten úplně nejlevnější se hosté
obvykle ostýchají objednat. Takže se pan Novák a priori snaží udat příchozím
návštěvníkům jeho prodejny více méně jakoukoli z koloběžek, ideálně co
nejdražší.
Pan
Novák sice může mít nějaký z nabízených modelů ve větší nebo menší oblibě,
stejně jako jednotlivé kupující, čemuž případně adekvátně přizpůsobuje své
marketingové působení… A teď do hry na obchod vstoupí prvně zmíněný
výrobce elektrokoloběžek A, kterému jde přirozeně o tom, aby pan Novák
zákazníky tlačil hlavně ke koupi jeho modelů. Vymyslí tedy motivační pobídku
pro personál prodejny, což by předem asi měl konzultovat s jejich právním
zaměstnavatelem B.
Výrobce
A se domluví přímo s panem Novákem, případně i s jeho
kolegy se stejnou pracovní náplní, že za každou jeho prodanou koloběžku
v dané prodejně jej odmění peněžní částkou ve výši 1 % z její
prodejní ceny. Při obvyklé prodejní ceně kolem 20 000 Kč tak půjde
o milé přilepšení cca 200 Kč.
525. Zlevněný prodej zboží zaměstnanci
Zaměstnavatel, který
obchoduje s počítači – pro naše účely není podstatné, jestli jde
o osobu fyzickou (OSVČ) nebo právnickou (např. s. r. o.) –
umožnil zaměstnanci odkoupit za zvýhodněnou cenu např. notebook:
l pořizovací
cena zboží byla 20 000 Kč,
l obvyklá
prodejní cena běžným zákazníkům je 25 000 Kč,
l zvýhodněná
prodejní cena pro zaměstnance činí 10 000 Kč.
Jaký je postup
v případě zlevněného prodeje zboží zaměstnanci?
Při prodeji zboží není daňová
účinnost pořizovací ceny nijak podmíněna ani omezena výši prodejní ceny, proto
i při ztrátovém prodeji zaměstnanci bude daňovým výdajem zaměstnavatele
celá pořizovací cena prodaného zboží 20 000 Kč. A taktéž standardně
bude jeho zdanitelným příjmem z prodeje notebooku sjednaná – byť zlevněná
– prodejní cena 10 000 Kč.
Do zdanitelných příjmů
(i pro výpočet pojistného) zaměstnance bude nutno zahrnout cenové zvýhodnění,
kterého se mu dostalo v nižší ceně 10 000 Kč oproti běžné prodejní
ceně tohoto zboží 25 000 Kč, zkrátka kolik zaměstnanec tímto ušetřil = 25 000
Kč – 10 000 Kč = 15 000 Kč.
526. V daních vítězí
podstata nad formou
Stavební firma příležitostně
využívá brigádníky z řad studentů, s nimiž se neformálně domluví, že
např. za vykopání rýhy pro uložení drenáže v délce 200 metrů dostanou odměnu
20 000 Kč. Žádné písemné smlouvy nejsou uzavírány a pracovníci nic
nepodepisují. Otázkou je, zda je možno u těchto nespecifikovaných příjmů
využít § 10 odst. 3 písm. a) ZDP a coby tzv. ostatní příjmy
osvobodit tyto příležitostné příjmy až do ročního úhrnu 30 000 Kč.
Jaké je správné řešení?
Do § 10 ZDP –
„Ostatní příjmy“ – se s uvedeným příjmem vůbec nedostaneme, protože podle
návětí odst. 1 se za ně považují příjmy, které nepatří mezi příjmy podle
§ 6 až § 9 ZDP. I přes stručný popis je zjevné, že předmětem
práce bude tzv. závislá činnost, kdy poplatník („brigádník“) vykonává pro
plátce příjmu práci, při níž je povinen dbát jeho příkazů. Což věcně naplňuje podstatné
znaky závislé činnosti § 6 odst. 1 písm. a) ZDP.
Není
podstatné, že formálně nebyla sepsána pracovní smlouva ani dohoda
o provedení práce nebo o pracovní činnosti, věcně (naturálně) totiž
sjednána byla. Obdobně by dopadly čistě účelové smlouvy příkazního typu podle
občanského zákoníku, pokud by zůstala zachována věcná podstata závislé činnosti
dle příkazů plátce. V daních je totiž obecně a priori určující hlavní
skutečný, materiální obsah a věcná podstata právního jednání.
Není
vyloučeno, aby se jednalo o příležitostný ostatní příjem dle § 10
ZDP, který je od daně osvobozen do ročního úhrnu 30 000 Kč.
S ohledem na výše citované návětí § 10 odst. 1 ZDP by se však
nesmělo věcně jednat o „závislou činnost“. K čemuž nestačí jen
formálně uzavřít smlouvu o dílo nebo smlouvu příkazního typu dle občanského
zákoníku, ale muselo by fakticky (tedy po obsahové stránce) a prokazatelně
jít o nezávislou činnost poplatníka v roli zhotovitele objednaného
díla, resp. příkazníka obstarávajícího záležitost pro příkazce.
Řešení č. 524 až 526
zpracoval Ing. Martin Děrgel (VIII/2023)
527. Spolupracující manželé
Oba manželé podnikají.
Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2023 ze svého podnikání zdanitelné příjmy
ve výši 550 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 680 000 Kč (je
v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy
690 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Přitom
manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.
Jak
postupovat v daném případě?
Podnikatel
může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:
Subjekt
Rozdělení
příjmů v Kč
Rozdělení
výdajů v Kč
Podnikatel
275 000
340
000
Manželka
– ze
spolupráce
275 000
340
000
– z vlastního
podnikání
690 000
414
000
– celkem
965 000
754 000
Manželka
díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2023 svůj
dílčí základ daně z podnikání z 276 000 Kč na 211 000 Kč
a tím dojde u ní ke snížení daně z 10 560 Kč na 810 Kč (je
uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka). Manžel může uplatnit daňovou
ztrátu z roku 2023 (částka 65 000 Kč) dle § 34 odst. 1 ZDP
buď ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích období 2021 a 2022,
anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících, tedy
v letech 2024 až 2028.
528. Zdanění spolupracujících
osob
Podnikatel dosáhne ze
živnostenského podnikání za rok 2023 zdanitelné příjmy ve výši
3 500 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši
60 %, a to maximální výši z limitu 2 mil. Kč × 60 % =
1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma.
Jaké
je řešení dané situace?
Podnikatel
se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu povede evidenci příjmů
a databázi dodavatelů a odběratelů. Za tím účelem na ni podnikatel převede
maximální možnou výši základu daně 540 000 Kč. Zdanění obou osob bude
v roce 2023 následující:
Výpočet
daně v Kč
Manžel
Manželka
Základ daně
1 760 000
540 000
Vypočtená daň
sazbou 15 %
264 000
81 000
Základní sleva
na dani na poplatníka
30 840
30 840
Daňová povinnost
233 160
50 160
Celkové zdanění obou manželů činí 283 320 Kč
a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob.
Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může rovněž uplatnitzákladní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč Kč a dále
manžel si nemusí uplatnit progresivní sazbu daně 23 %. Pokud by nedošlo
k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění manžela z dosaženého
základu daně za rok 2023 ve výši 2 300 000 Kč:
Zaměstnavatel poskytuje
svým zaměstnancům poukázky Flexi pass, které zaměstnanci mohou používat
k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva
plaveckého bazénu, návštěva fotbalových utkání apod.).
Jak je to
z pohledu daně z příjmů?
Jedná se o nepeněžní
plnění zaměstnavatele, které bude u zaměstnanců osvobozeno od daně
z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a to bez
ohledu na výši hodnoty této poukázky. Poukázku může využít i rodinný příslušník.
U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h)
ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP,
ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Poukázka
může být zaměstnavatelem poskytnuta ještě v prosinci 2023 k využití
v roce 2024, přičemž i v případě nabytí účinnosti novely ZDP od
1. 1. 2024 se uplatní u zaměstnance osvobození od daně z příjmů
ze závislé činnosti z poskytnuté poukázky zaměstnavatelem, kterou
prakticky využije až v roce 2024.
530. Permanentky do plaveckého
bazénu a sauny
Společnost s r. o.
zakoupí v prosinci 2023 permanentky do plaveckého bazénu a sauny
s využitím od ledna do srpna 2024 a poskytuje je jak svým zaměstnancům,
tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník
pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu
právnické osoby.
Jaké je správné řešení
z daňového pohledu?
Společník i jednatel
společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně
z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1
písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele
a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě
poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6
odst. 9 písm. d) ZDP.
U zaměstnavatele
nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový
výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze
zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
531. Poukazy na masáže
Zaměstnavatel poskytne
zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru
a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde
např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení nemocnice.
Jak postupovat
v předmětném případě?
Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá,
že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití
zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu,
že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží)
zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je
registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb dle
§ 74 a § 75 ZZS.
V daném
případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od
zdravotnických zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci
ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve
smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP. U zaměstnavatele
však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj
a zakoupení předplatného je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu,
ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
532. Peněžní příspěvek na nákup vitaminů
Podle
kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům
ve výši 1 500 Kč ročně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických
produktů dle volby a výběru zaměstnanců.
Jak je to z daňového pohledu?
Protože
se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde
na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 1 500 Kč,
a to v měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího
základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnavatel není vázán § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP,
protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele
zaměstnancům.
Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24
odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté
zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů. Povinné pojistné na sociální
a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního
příjmu zaměstnance 1 500 Kč lze uplatnit podle § 24 odst. 2
písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.
Řešení č. 527 až 532
zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)
533. Společenství vlastníků
jednotek
Společenství vlastníků
jednotek vlastní dům, ve kterém se nachází jak bytové tak i nebytové
prostory. Na účetnictví má najatou firmu, vede se odděleně za SVJ i za
pronájem nebytových prostor. Tento pronájem zdaňují jako spoluvlastníci.
K těmto příjmům jsou i výdaje, jak na pronajaté tak
i nepronajaté prostory. Účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté
prostory vynaložené náklady daňově neuplatňuje.
Je daný postup
správný?
Co se
týče společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) tak SVJ je právnická osoba,
která nic nevlastní, zajišťuje mimo jiné správu domu a pozemku, která
zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech
spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako
funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. SVJ jako právnická
osoba může sice nabývat majetek a nakládat s ním, ale pouze pro účely
správy domu a pozemku. Předmětem zdanění u SVJ nejsou úhrady
nákladů na správu domu a pozemku za plnění spojená s užíváním
jednotek od jejich vlastníků, příjmy z dotací či příjmy SVJ z úhrad
za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.
Náklady
na nutné a potřebné opravy nesou jednotlivý vlastníci SVJ ve výši svých
spoluvlastnických podílů.To platí i pro výdaje (náklady), které nesou spoluvlastníci
v souvislosti s pronájmem společných nebytových prostor. Každý
spoluvlastník má tedy svůj podíl (ve výši svého spoluvlastnického podílu) na příjmech
a výdajích spojených s pronájmem společných nebytových prostor. Skutečnost,
že účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté prostory vynaložené náklady
v účetnictví SVJ neúčtuje na náklady a daňově je neuplatňuje,
je správný. Výdaje na opravy společných nebytových prostor (platí i pro
náklady spojené s užíváním bytu (platby za služby)) nejsou nákladem SVJ,
ale SVJ je pouze zaeviduje a na spoluvlastníky rozúčtuje dohodnutým nebo
určeným způsobem. SVJ o těchto částkách účtuje na zúčtovacích vztazích
[pohledávka či závazek vůči členovi SVJ (spoluvlastníku)].
Přehled
výdajů vynaložených na opravy společných nebytových prostor může SVJ (prostřednictvím
své účetní firmy) každoročně po uzavření fiskálního roku předat každému
spoluvlastníku. Ten pak, pokud má povinnost podat přiznání k dani z příjmů
je může uplatnit ve svém daňovém přiznání v rámci dílčího základu daně dle
§ 9 ZDP. Pokud mu vznikne z příjmů dle § 9 ZDP ztráta, může ji
uplatnit v následujících 5 zdaňovacích obdobích v souladu
s § 34 odst. 1 ZDP.
Základem daně z příjmů z nájmu jsou dle
§ 9 odst. 3 ZDP příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení. Zároveň platí, že pro zjištění tohoto
základu daně se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP. Za výdaje na dosažení příjmů
(nájemné) spoluvlastníka – fyzické osoby jsou považovány i takové výdaje,
bez nichž by zdanitelných příjmů nemohl dosáhnout. Z toho plyne, že
v takovém případě může nezbytně docházet k tomu, že výdaje budou předcházet
příjmům. Uplatnit výdaje lze také v souladu se zněním § 5
odst. 7 ZDP (nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti-rok
zpětně).
534. Benefitní karty
Firma poskytla zaměstnancům
benefitní karty Flexi pass cards od Sodexo na volnočasové aktivity, rekreace,
zdraví apod. Na tyto karty budou zaměstnancům pravidelně 2x ročně dobíjeny
kredity s tím, že expirace kreditů je za dva roky. Zaměstnanci tedy mohou čerpat
během následujících dvou let od dobití. Otázkou je, kdy je možné účtovat
kredity do nákladů; již v momentě pořízení, tedy na základě přijaté
faktury od dodavatele nebo až v roce čerpání, což může být
i v následujících dvou letech. To by bylo možné zaúčtovat jen na
základě výpisu čerpání od dodavatele.
Jaké je řešení
dané situace?
V dotazu
jde o benefit poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnancům, kteří čerpají
prostředky z karty při placení volnočasových aktivit zaměřených na
rekreaci, zdraví apod. Přesný výčet plnění, které jsou u zaměstnance
osvobozeny od daně z příjmů, podává ustanovení § 6 odst. 9
písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Jedná se o nepeněžní plnění
poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi
z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku
(příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji
(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:
1. pořízení zboží
nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od
zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis
a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace
a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně
osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
2. použití zařízení
péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského
zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na
kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na
tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých přesahuje
50 % plochy.
V případě,
že by se jednalo o jiná plnění, která neodpovídají výše uvedenému seznamu,
pak by šlo na straně zaměstnance o zdanitelný příjem, který by zároveň
podléhal i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Co se týče účtování
do nákladů u zaměstnavatele, účtuje se v okamžiku vzniku závazku vůči
dodavateli (v momentě pořízení, na základě přijaté faktury od dodavatele).
Lze účtovat zápisem: 528 MD / 321 Dal. Náklad bude nedaňový.
535. Příjem z pronájmu
V bytovém domě,
který je ve vlastnictví jednotlivých subjektu a je spravován SVJ, jsou na
chodbách společné prostory – balkony. Někteří vlastníci si chtějí tyto balkony
pronajmout, ale nejdříve je potřeba u balkonů vyměnit současné dveře za
protipožární. Zainteresovaní vlastníci by výměnu dveří provedli na své náklady.
Otázkou je, zda lze aplikovat pro ostatní vlastníky osvobození „nepeněžního příjmu“
z titulu nefinancování výdajů na společné prostory dle § 4a ZDP.
Bylo by potřeba
o tomto smluvního ujednání se všemi spoluvlastníky?
Někteří vlastníci bytů
(jednotek) mají zájem o to, aby se společné prostory, konkrétně balkóny,
pronajaly a přinášely příjem z pronájmu. Nejdřív je třeba ale
investovat nějaké finanční prostředky do rekonstrukce balkónů (výměna současných
dveří za protipožární popř. další úpravy). Zainteresovaní vlastníci výměnu dveří
provedou na své náklady. Je to parně z toho důvodu, že ne všichni
vlastníci bytů a spoluvlastníci společných prostor o tento záměr mají
zájem. Ti co nemají zájem, nechtějí pochopitelně mít žádné výdaje (a tím
i žádné v budoucnu očekávané příjmy).
V praxi celá situace
znamená odsouhlasení tohoto záměru na shromáždění vlastníků a pochopitelně
je v rámci odsouhlasení tohoto záměru nutné smluvní ujednání se všemi
spoluvlastníky.
Celé to má dvě roviny:
1. nepeněžní příjem
nezainteresovaných spoluvlastníků z titulu provedené rekonstrukce
(technického zhodnocení) popř. dalších úprav,
2. budoucí peněžní
příjmy zainteresovaných spoluvlastníků.
ad
1) Často se můžeme setkat se smluvním ujednáním vlastníků bytů
a nebytových prostor o úhradě výdajů souvisejících s údržbou,
opravami nebo i technickým zhodnocením společných částí domu. Realizováním
těchto prací totiž dojde k technickému zhodnocení společného majetku.
V našem případě se jedná o vzpomínanou výměnu dveří za protipožární.
Těmito zásahy dochází ke zlepšení majetku podle jednotlivých podílů na
vlastnictví i těm, kteří se na úhradách finančně nepodílejí
(„nezainteresovaným“ spoluvlastníkům). Nezainteresovaným spoluvlastníkům
vznikne z důvodu těchto stavebních zásahů nepeněžní příjem, který je, jak
uvádí tazatel, osvobozen od daně z příjmů podle § 4a písm. p) zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen ZDP).
ad 2) Spoluvlastníci uvedení v zadání jsou
spoluvlastníky uvedených společných prostor (balkónů). Spoluvlastnictvím se
zabývá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p.p (dále jen
„OZ“), a to v ustanoveních § 1115 až 1239. U pronájmu
nemovitých věcí ve spoluvlastnictví se příjem zdaňuje u každého
spoluvlastníka zvlášť. Tzn., že každý ze spoluvlastníků uplatňuje příjmy
a výdaje v poměrné výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu.
Spoluvlastníci se však mohou dohodnout i tak, že příjmy z pronájmu
nemovité věci ve spoluvlastnictví budou plynout jen určitým spoluvlastníkům
nebo že se rozdělí jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům.
Plyne to z ustanovení
§ 1122 odst. 2 OZ a znění ZDP to nevylučuje. Dohodu o jiném
rozdělení, než odpovídá spoluvlastnickým podílům, se doporučuje provést mezi
spoluvlastníky písemnou formou – dohodou spoluvlastníků.
Aktuální
znění ZDP to nevyžaduje, ale důkazní břemeno před správcem daně nese poplatník,
takže je to přinejmenším vhodné. Skutečnost, že zainteresovaní spoluvlastníci
budou postupovat v budoucnu dle § 12 ZDP (uplatní náklady ve skutečné
výši) je v pořádku. Platí totiž, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny
mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci
uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. V našem případě je možné
zdanit veškeré uvedené příjmy z pronájmů pouze u zainteresovaných
spoluvlastníků. K těmto příjmům lze uplatnit všechny možné prokázané
výdaje v plné výši, které se pronajímaných balkónů týkají.
Řešení č. 533 až 535
zpracoval Ing. Pavel Novák (VIII/2023)
536. Rodinné podnikání
S manželem při jeho
živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou manžel převádí
50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně
540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V září 2023 manželka zemřela.
Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2023 rodinný závod se synem
(podnikatelem), který nežije ve společně hospodařící domácnosti.
Jak
postupovat v předmětném případě?
Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním
z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů
nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však
zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel
po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu
požadavku pro vznik rodinného závodu.
V daném případě
nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b) ani podle
§ 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje
podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce,
a to z těchto důvodů:
l není
splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože
spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
l není
splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl
rodinný závod.
Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na základě
které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat
provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za
provedené služby. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné
výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby od syna uplatnit
do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu
§ 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.
537. Očkování zaměstnanců
V roce
2023 zaměstnavatel provádí úhradu zdravotnickým zařízením za očkování zaměstnanců
před jejich odjezdem na rodinnou dovolenou do exotických zemí (jde o očkování
provedené na přání zaměstnance).
Jak je to z pohledu daně z příjmů?
U zaměstnance
se jedná podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP o nepeněžní
plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti (včetně
plnění pro rodinného příslušníka zaměstnance). U zaměstnavatele nepůjde
podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj
a úhradu očkování zdravotnickému zařízení je nutno hradit z FKSP, ze
sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Pokud by si však zaměstnanec hradil očkování sám a předložil
by doklad k proplacení svému zaměstnavateli, pak by šlo v případě
proplacení o peněžní plnění zaměstnavatele a u zaměstnance by se
jednalo o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu
pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel
pak v případě peněžního plnění může využít znění § 24 odst. 2
písm. j) bod 5 ZDP.
Řešení č. 536 až 537
zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)
4.2
Příjem z nájmu
538. Nájem majetku zahrnutého
v obchodním majetku
Fyzická
osoba podniká a má movitý i nemovitý majetek vložen v obchodním
majetku. Část budovy, ve které má umístěnu provozovnu, pronajímá jinému
podnikateli. Příjem z nájmu zdaňuje dle § 7 ZDP. Z důvodu
dlouhodobé nemoci se k 31. 12. 2023 rozhodne ukončit své podnikání. Část
nemovité věci však bude i nadále pronajímat. Ke dni ukončení podnikání
eviduje podnikatel neuhrazené nájemné za nájem nemovité věci za IV. čtvrtletí
2023 ve výši 45 000 Kč.
Jak postupovat
v dané situaci?
Vzhledem k tomu, že
u nájmu nemovité věci se jedná o nájem majetku zahrnutého
v obchodním majetku, je příjem po dobu trvání činnosti, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Při
ukončení podnikání však dochází k vyřazení majetku z obchodního
majetku a následný nájem je daňově řešen dle § 9 ZDP jako nájem
majetku nezahrnutého v obchodním majetku.
Ve
smyslu znění bodu 2 pokynu GFŘ č. D-59 k § 23 odst. 8 ZDP
se neupraví základ daně při ukončení podnikání o pohledávky vztahující se
k najímanému majetku. Dodatečná úhrada nájemného za rok 2023 se promítne
jako příjem zdaňovaný dle § 9 ZDP ve zdaňovacím období, kdy dojde
k úhradě.
539. Vyřazení movité věci
z obchodního majetku
Ve svém obchodním majetku
má zemědělský podnikatel zahrnuty dva traktory. Poplatník vede daňovou evidenci
a u obou traktorů uplatňuje daňové odpisy. Z důvodu nevyužití
jednoho traktoru, pronajímá jej od roku 2022 jinému podnikateli. K 1. 1.
2024 tento traktor vyřadí z obchodního majetku, ale nadále jej bude
pronajímat stejné osobě.
Jak postupovat
v případě vyřazení movité věci z obchodního majetku?
Vzhledem k tomu, že
do konce roku 2023 byl pronajímaný traktor zařazen v obchodním majetku
podnikatele, zdaňuje poplatník příjmy z nájmu dle § 7 odst. 2
písm. b) ZDP jako příjmy ze samostatné činnosti. Daňové odpisy si uplatní
jako daňové výdaje k těmto příjmům.
Protože
v roce 2024 poplatník movitou věc vyřadí z obchodního majetku, budou
příjmy z nájmu traktoru zdaňovány dle § 9 ZDP. Poplatník může pokračovat
v daňovém odpisování traktoru, anebo si může zvolit uplatnění paušálních
výdajů k příjmům z nájmu ve výši 30 % z dosažených příjmů.
V paušálních výdajích jsou již uplatněny i odpisy traktoru
a tyto odpisy vede poplatník pouze evidenčně.
540. Daňová evidence a paušální
výdaje
Část nemovité věci
vložené do obchodního majetku podnikatel nevyužívá k činnosti, z níž
dosahuje příjmy ze samostatné činnosti, a proto tuto část nemovité věci od
roku 2020 pronajímá jinému podnikateli k jeho podnikání. Podnikatel dosud
vedl daňovou evidenci, ale od roku 2023 přechází na uplatnění paušálních výdajů.
Jako má podnikatel
postupovat v předmětném případě?
Do
konce roku 2022 zdaňoval podnikatel příjem z nájmu nemovité věci jako součást
příjmů z podnikání dle § 7 ZDP.
Protože
poplatník uplatňuje od roku 2023 výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví,
neexistuje u něho od roku 2023 obchodní majetek a příjem z nájmu
je proto u něho nutno zdanit dle § 9 ZDP, přičemž k těmto příjmům
může uplatnit poplatník skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 30 %
z příjmů s jejich limitním omezením 600 000 Kč.
541. Pronájem objektů
Podnikatel podniká na
základě živnostenského oprávnění a vede dobrovolně účetnictví. Z důvodu
nevyužití některých objektů zahrnutých v obchodním majetku pro své
podnikání, tyto objekty pronajímá. Za rok 2023 dosáhne z podnikání příjmy
1 500 000 Kč a skutečné výdaje 490 000 Kč a příjmy
z nájmu ve výši 1 400 000 Kč, přičemž skutečné výdaje
související s nájmem činí 410 000 Kč (odpisy, opravy). Poplatník
uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání ve výši 60 %.
Jiné příjmy poplatník nemá, poplatník neuplatňuje žádné nezdanitelné části
základu daně dle § 15 ZDP.
Jaké je správné řešení
dané situace?
I když podnikatel
uplatňuje k příjmům ze živnostenského podnikání paušální výdaje, má
i nadále obchodní majetek z důvodu vedení účetnictví. Vzhledem
k tomu, že příjmy ze živnostenského podnikání a z nájmu nemovité
věci zahrnuté do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně
dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů příjmů použít stejného způsobu
uplatnění výdajů.
Poplatník
uplatní v roce 2023 následující paušální výdaje v rámci § 7 ZDP:
Druh
příjmů
Příjmy
v Kč
Výdaje
v Kč
Provozování
živnosti
1 500 000
900 000
(60 %)
Nájem nemovité věci
1 400 000
420 000
(30 %)
Celkem
2 900 000
1 320 000
Dílčí
základ daně dle § 7 ZDP u poplatníka za zdaňovací období 2023 vychází
při uplatnění paušálních výdajů 2 900 000 Kč – 1 320 000 Kč
= 1 580 000 Kč.
Pokud
by poplatník uplatňoval v rámci podnikání skutečné výdaje, musel by rovněž
k příjmům z nájmu uplatnit skutečné výdaje, a jeho základ daně
dle § 7 ZDP by činil:
V tomto
případě by musel poplatník uplatnit dvě sazby daně – 15 % do základu daně
1 935 552 Kč, a nad tuto výši sazbu daně 23 %.
542. Nájem nemovité věci
a starobní důchod
Od dubna 2022 občan
pronajal garáž za měsíční nájemné 1 600 Kč. Za nájem obdržel za zdaňovací
období 2022 částku 13 500 Kč. Občan pobírá starobní důchod ve výši 19 600
Kč měsíčně a jiné zdanitelné příjmy nemá.
Jaké je řešení
dané situace?
Nájem nemovité věci
podléhá zdanění podle § 9 ZDP. Vzhledem k tomu, že se však jedná
o zdanitelný příjem v roce 2022 ve výši 9 měsíců × 1 600 Kč = 14 400
Kč a jiný zdanitelný příjem občan nemá (starobní důchod je od daně
z příjmů osvobozen), pak poplatník ve smyslu § 38g odst. 1 ZDP (částka
ročních příjmů nepřesáhne výši 15 000 Kč) nemusí podávat daňové přiznání
k dani z příjmů fyzických osob a příjem z nájmu zůstane
nezdaněn.
Pokud
bude občan pokračovat v nájmu garáže i po celý rok 2023, pak za zdaňovací
období 2023 dosáhnou příjmy z nájmu 12 měsíců × 1 600 Kč = 19 200
Kč a občan rovněž nebude muset podat daňové přiznání k dani z příjmů,
protože s účinností od 1. 1. 2023 je v § 38g odst. 1
ZDP původní výše příjmů pro podání daňového přiznání zvýšena z 15 000
Kč na 50 000 Kč.
543. Příjmy z nájmu bytů
a nájem zděděného rodinného domku
Manželé vlastní činžovní
dům, který je součástí jejich společného jmění, a pronajímají byty
v tomto domě. Současně manželka pronajímá rodinný domek, který zdědila po
své babičce.
Jako budou manželé
v dané situaci postupovat?
Příjmy z nájmu bytů
plynoucí manželům ze společného vlastnictví manželů, se zdaňují podle § 9
ZDP jako příjmy z nájmu jen u jednoho z manželů. V žádném případě
tyto příjmy nelze ke zdanění rozdělit na oba manžele. Příjem z nájmu bytů
bude tedy zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle
§ 9 ZDP a to dle rozhodnutí manželů.
Příjem
z nájmu zděděného rodinného domku však bude zdaněn výlučně u manželky
jako příjem dle § 9 ZDP, protože rodinný domek není předmětem společného
jmění manželů, ale je ve vlastnictví manželky.
544. Příjmy z nájmů fyzické
osoby
V roce 2023 má
fyzická osoba příjmy z následujících pronájmů:
– příjem
z nájmu vlečky k motorovému vozidlu, který realizuje na základě
živnostenského oprávnění k volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí
movitých“ – částka 32 000 Kč,
– příjem
z nájmu garáže nezahrnuté v obchodním majetku – částka 14 000 Kč,
– příjem z příležitostného
nájmu osobního automobilu poskytnutého na zahraniční dovolenou známému – částka
5 000 Kč.
Jako má fyzická
osoba v dané situaci postupovat?
Fyzická
osoba zahrne příjmy z nájmu v rámci tří dílčích základů daně. Příjem
z nájmu vlečky bude zdaněn v rámci § 7 ZDP jako příjem
z podnikání, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč.
odpisu vlečky nebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Příjem
z nájmu garáže bude zdaněn v rámci § 9 ZDP jako příjem
z nájmu, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč. odpisu
garáže nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů.
Příjem
z krátkodobého nájmu osobního automobilu bude zdaněn jako příjem z příležitostného
nájmu movitých věcí podle § 10 ZDP, ale protože částka nepřesáhla
30 000 Kč, půjde o příjem osvobozený od daně z příjmů.
545. Nájemné za pronájem
prostoru
Praktický lékař má
ordinaci s čekárnou umístěnu v najatých přízemních místnostech
soukromého domu. Měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč hradí nájemce dle
nájemní smlouvy vždy k 25. dne daného měsíce na budoucí měsíc. Lékař vede
daňovou evidenci.
Jak je to
z pohledu nájemce?
Nájemné bude
u poplatníka daňovým výdajem v plné výši v době jeho úhrady.
Nájemné zaplacené v prosinci 2023 ve výši 13 000 Kč na leden 2024
bude u nájemce daňovým výdajem roku 2023.Pokud by však lékař vedl účetnictví,
musel by respektovat věcnou a časovou souvislost vynaložených nákladů
a výnosů s využitím účtů časového rozlišení.
Částka
13 000 Kč hrazeného nájemného na měsíc leden 2024 se zaúčtuje
v prosinci 2023 na účty MD 381/D 321, po zaplacení na MD 321/D 221.
V roce 2024 dojde k proúčtování MD 518/D 381. Nájemné zaplacené
v prosinci 2023 na leden 2024 bude tak u nájemce daňovým nákladem až
roku 2024.
Řešení č. 538 až 545
zpracoval Ing. Ivan Macháček (VIII/2023)
4.3
DPH
546. Komisionářská smlouva
a prodej knih
Obchodní společnost se
sídlem v tuzemsku – plátce daně, uzavřela jako komitent komisionářskou
smlouvu na prodej knih v tuzemsku s knihkupectvím (komisionářem),
které je také plátcem daně. Předmětem smlouvy je prodej knih vydaných
komitentem prostřednictvím komisionáře, jemuž za prodej knih přísluší podle
smlouvy provizní odměna v úrovni bez daně ve výši 20 % z ceny
prodaných knih.
Jaký je postup pro
uplatnění DPH?
Pro
uplatnění DPH je důležité pravidlo, podle něhož až v okamžiku prodeje
knihy komisionářem zákazníkovi se považuje za uskutečněné jak dodání této knihy
komitentem komisionáři, tak i komisionářem zákazníkovi jako třetí osobě,
a dále se i k tomuto datu považuje za uskutečněnou také zprostředkovatelská
služba poskytnutá komisionářem na základě komisionářské smlouvy. Úplaty za
uvedené knihy i službu jsou přijaty vždy až po uskutečnění zdanitelného
plnění, a proto povinnost přiznat daň na výstupu bude vznikat ve stejném
okamžiku komisionáři i komitentovi.
Pokud
by došlo k předání knih komitentem komisionáři např. v dubnu 2023
a tyto knihy by komisionář (knihkupectví) prodal až v červnu 2023,
bude jak komisionář, tak i komitent přiznávat daň v sazbě 10 %,
v daňovém přiznání za červen 2023, protože pro oba dva se považuje
zdanitelného plnění za uskutečněné v červnu 2022, kdy komisionář prodá
knihy konečnému zákazníkovi.
547. Zasílání knih poštou
a stanovení základu daně
Pokud plátce, který
zasílá knihu, kterou bez poštovného prodává za cenu 299 Kč v úrovni včetně
daně, poštou, zahrne poštovné a balné ve výši 65 Kč do ceny knihy
a zvýší tím cenu včetně daně na 364 Kč a při sazbě daně 10 %,
která pro knihy platí, bude přiznaná daň činit po zaokrouhlení na haléře při
výpočtu podle § 37 písm. b) zákona částku 33,09 Kč.
Jak správně
postupovat v daném případě?
Jestliže
by plátce přeúčtovával poštovné samostatně, i když za stejnou cenu, musel
by jej zdanit jako samostatnou službu, která nesplňuje podmínky pro osvobození
od daně podle § 52 zákona o DPH, základní sazbou daně ve výši
21 %, protože se jedná o službu, která není uvedena v příloze č. 2
ani č. 2a k zákonu o DPH.
Uvedený
postup by byl tedy pro plátce v případě zasílání knih nebo časopisů poštou
zjevně nevýhodnější, než postup, při kterém zahrne poštovné do základu daně
prodávaného zboží.
548. Prodej knih na základě
kupní smlouvy
Obchodní společnost –
plátce daně se sídlem v tuzemsku, vydává knihy a dodává je do
knihkupectví, která jsou také plátcem daně, a která tyto knihy prodávají konečným
zákazníkům. Obchodní společnost dodává knihkupectvím knihy na základě uzavřené
kupní smlouvy.
Jak je to
z pohledu DPH?
Při dodání knih ze strany
obchodní společnosti do knihkupectví se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné
dnem dodání podle § 13 odst. 1 zákona o DPH, tj. ke dni, kdy
knihkupectví může s dodanými knihami nakládat jako vlastník
a prodávat je dál svým zákazníkům.
Pokud
dojde k dodání knih ze strany vydavatelství do knihkupectví např.
v dubnu 2023, vydavatelství vznikne povinnost přiznat daň z veškerých
dodaných knih se sazbou daně 10 % platnou pro knihy v daňovém přiznání
za měsíc březen 2022. Příslušné údaje o tomto dodání zboží vykáže také
v části A.4 kontrolního hlášení. Knihkupectví bude vznikat z takto
nakoupených knih za účelem jejich dalšího prodeje nárok na odpočet daně.
Řešení č. 546 až 548
zpracoval Ing. Václav Benda (VII/2023)
549. Identifikovaná osoba
Právnická osoba, neplátce
DPH dovezl z Německa použitý Ford Transit v ceně 14 800 €,
při přepočtu kurzem ČNB za 347 776 Kč. Nákup byl od soukromé osoby.
Má právnická osoba
nějaké povinnosti vůči FU kvůli DPH? Stává se plátcem DPH, když překročil
326 000 Kč?
Identifikovanou osobou se
podle § 6g zákona o DPH stává osoba povinná k dani, tedy
právnická i fyzická osoba nebo právnická osoba nepovinná k dani,
které nejsou plátcem, jestliže pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského
státu, které je předmětem daně v tuzemsku.
Pořízení zboží
z jiného členského státu je předmětem daně jen v případě, že celková
hodnota zboží bez daně překročila v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím
kalendářním roce částku 326 000 Kč.
Pořízení zboží
z jiného členského státu je definováno v § 16 odst. 1
zákona o DPH. Aby se jednalo o pořízení zboží z jiného členského
státu, musí být podle tohoto ustanovení splněny tři základní podmínky,
a to dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník
z dodavatele na pořizovatele, zboží je odesláno nebo přepraveno
z jednoho členského státu do jiného členského státu, dodavatelem je osoba
registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je
registrován k dani pořizovatel.
Dodavatelem také může být
osoba povinná k dani, které nejpozději dnem dodání vznikla povinnost
registrovat se k dani v jiném členském státě. Dodavatel však nesmí být v členském státě
zahájení přepravy osvobozenou osobou.
Osvobozenou
osobou je dle § 4 odst. 1 písm. m) zákona o DPH osoba
povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě,
která je v tomto státě v obdobném postavení, jako osoba povinná
k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem z důvodu nepřekročení
obratu pro povinnou registraci dle § 6 zákona o DPH.
Vzhledem
k tomu, že v daném případě se jedná o pořízení zboží
z jiného členského státu od osvobozené osoby, nejedná se o pořízení
zboží z jiného členského státu podle § 16 zákona o DPH, plnění
není předmětem daně. Kupujícímu nevzniká z hlediska zákona o DPH
žádná povinnost.
Ing. Zdeněk Kuneš
(VII/2023)
550. Poskytnutí služby osobou
neusazenou v tuzemsku plátci daně
Firma se sídlem
v Holandsku, kde je registrována k DPH a která nemá
v tuzemsku provozovnu, a je tedy osobou neusazenou v tuzemsku,
poskytla přes internetovou platformu, kterou provozuje, zprostředkovatelskou
službu plátci se sídlem v tuzemsku, která spočívala ve zprostředkování
ubytovacích služeb, které tento plátce poskytuje v tuzemsku.
Jaké je řešení
dané problematiky z pohledu DPH?
Podle § 9
odst. 1 zákona o DPH je u této zprostředkovatelské služby místo
plnění v tuzemsku podle sídla příjemce a plátce z ní musí přiznat
daň v tuzemsku podle § 108 odst. 3) zákona o DPH. Zprostředkovatelská
služba je poskytována na dlouhodobé bázi a podle § 21 odst. 8
zákona o DPH má poskytovatel ubytovacích služeb se zprostředkovatelem
smluvně sjednáno, že zdanitelné plnění se bude považovat za uskutečněné
k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Stanovená provizní odměna
zprostředkovatele za květen 2023 činila 500 EUR a z této částky
vznikla k 31. 5. 20123 plátci jako příjemci služby podle § 24
zákona o DPH povinnost přiznat daň. V daňovém přiznání za květen 2023
tedy plátce přiznal daň z uvedené částky přepočtené na českou měnu se
sazbou 21 % v ř. 5 daňového přiznání.
Pokud
plátce splní podmínky pro uplatnění odpočtu daně, nárok na odpočet daně uplatní
ve stejném daňovém přiznání, tj. za květen 2023, v němž daň při přijetí
služby přiznal, a to v ř. 43 daňového přiznání. Předepsané údaje
o přijaté službě plátce vykáže plátce také v části A.2 kontrolního
hlášení za květen 2023. Vedle toho vzniká uvedenému plátci v daňovém přiznání
za květen 2023 samozřejmě také povinnost přiznat daň v sazbě 10 %
z celkové částky přijaté od zákazníků za ubytování. Tuto částku nelze
snížit o provizi zaplacenou zprostředkovateli, která je pro poskytovatele
ubytovací služby prakticky režijním nákladem souvisejícím s poskytováním
ubytovacích služeb.
551. Poskytnutí ubytovací služby
v tuzemsku a povinnost
přiznat daň
Obchodní společnost se
sídlem v tuzemsku – plátce, provozuje hotel, který se nachází
v tuzemsku, a poskytuje v něm ubytovací služby.
Jak
je to z pohledu zákona o DPH?
Místo plnění se u nich určí jako u služeb
vztahujících se k nemovité věci, a proto je místo plnění
v tuzemsku. Z poskytovaných ubytovacích služeb s místem plnění
v tuzemsku vzniká obchodní společnosti povinnost přiznávat daň, a to
na bez ohledu na to, zda jsou jejími zákazníky osoby povinné k dani či
osoby nepovinné k dani. Pokud obchodní společnosti, přijala od zákazníka
dne 20. 5. 2023 zálohu na ubytování, která činila 5 000 Kč včetně
daně, vznikla jí k datu přijetí této částky povinnost přiznat daň podle
§ 20a odst. 2 zákona o DPH ve výši 454,55 Kč odpovídající druhé
snížené sazbě daně ve výši 10 %, která platí pro ubytovací služby při výpočtu
podle § 37 písm. b) zákona o DPH (5 000 – 5 000/1,10).
V daňovém přiznání za květen 2023 promítne tuto částku do řádku 2,
v němž se uvádějí plnění ve snížené sazbě daně. Zároveň uvede do části A.5
kontrolního hlášení za květen 2023 údaje o základu daně a dani
v sazbě 10 % z přijaté zálohy.
Ubytování
bude poskytnuto ve dnech 5. 6. až 9. 6. 2023
a k poslednímu dni poskytnutí ubytování vzniká společnosti, která
poskytla službu povinnost přiznat daň z celkové sjednané ceny snížené
o zálohu přijatou v květnu 2023, z níž již byla daň přiznána.
Celková částka za ubytování činí 10 000 Kč, tj. povinnost přiznat daň
vznikne z doplatku ve výši 5 000 Kč včetně daně. Příslušné údaje
o přiznané dani z tohoto doplatku se uvede v daňovém přiznání za
červen 2023 a v části A.5 kontrolního hlášení za červen 2023.
552. Lhůta pro uplatnění nároku
na vrácení daně
Turista z Velké
Británie nakoupil u prodávajícího, který je plátcem, broušenou vázu za
cenu 8 000 Kč bez daně + daň ve výši 1 680 Kč při sazbě 21 % dne
20. 5. 2023 a dne 26. 5. 2023 vázu vyvezl a tuto skutečnost
potvrdil celní úřad na mezinárodním letišti v Praze na prvním vyhotovení
dokladu o prodeji zboží. Tento doklad předložila prodávajícímu firma,
která jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, dne 12. 6.
2023.
Jaký
je správný postup z pohledu uplatnění nároku na vrácení daně?
Podmínky pro vrácení daně tedy byly splněny. Nárok na
vrácení daně v případě vázy, kterou zakoupil britský turista dne 20. 5.
2023, by podle § 89 odst. 9 zanikl, pokud by první vyhotovení dokladu
o prodeji zboží nebylo předloženo prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců
od konce kalendářního měsíce, ve kterém byla váza prodána, tj. do konce
listopadu 2023.
Řešení č. 550 až 552
zpracoval Ing. Václav Benda (VIII/2023)
553. Servisní poplatek
Právnická osoba, plátce
DPH, vede účetnictví. Otázkou je, jak danit a účtovat servisní poplatek
hostitele přes Airbnb. Do banky přijde částka jen za ubytování ponížená
o servisní poplatek a dále chodí faktury na servisní poplatky od
Airbnb.
Zdaňuje se
servisní poplatek na výstupu? A přijatou fakturu reverse-charge?
Poskytovatel ubytování je
plátcem a vykazuje takto poskytnuté ubytovací služby jako zdanitelné plnění
uváděné v přiznání k DPH na ř. 2. Poskytované služby je zároveň
povinen vykázat v kontrolním hlášení. Co se týče servisního poplatku,
platí, že zprostředkovatel poskytuje elektronickou službu spočívající ve
využití platformy poskytovateli ubytování-plátci DPH v tuzemsku. Podle
ustanovení § 108 odst. 3 písm. a) bodu 1 ZDPH platí, že pokud
zdanitelné plnění (poskytnutí služby použití online platformy) uskutečňuje
osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění
přijala, tzn. poskytovatel ubytování – plátce DPH.
Vzniká
povinnost přiznat daň příjemci této služby, tedy plátci, a zároveň má
tento plátce možnost si uplatnit nárok na odpočet při splnění zákonných
podmínek. Co se týče přijaté faktury za servisní poplatek, ano, použije se
režim reverse-charge. Dochází tak ke zdanění servisního poplatku na výstupu
s možností uplatnit si o nárok na odpočet DPH v souladu
s § 72 a násl. ZDPH. V přiznání k DPH tedy plátce přizná
daň z přijaté služby spočívající v použití online platformy
fakturované zprostředkovatelem. Uvede i v kontrolním hlášení
v oddílu A2 na základě ustanovení § 101c písm. b) bodu 1 ZDPH.
554. Duplicitně vystavená
faktura
Faktura byla vystavena
již v roce 2022. Při kontrole pohledávek k 31. 12. 2022 před
podání přiznání k dani z příjmů bylo zjištěno, že faktura byla
vystavena na stejnou zakázku 2x ve stejné částce v přenesené daňové
povinnosti, zaplacena byla pouze jednou. Daň z příjmů za rok 2022 to tím
nijak neovlivnilo. Nepřišlo však žádné upozornění z finančního úřadu
o tom, že by se jim něco nespárovalo v rámci kontrolního hlášení.
Zákazník totiž tu druhou v účetnictví údajně vůbec nemá, ani ji nikdy neměl.
Tuto informaci společnost obdržela od odběratele prostřednictvím mailu.
Jak nejlépe
opravit v rámci DPH a kontrolního hlášení duplicitně vystavenou
fakturu v daňové evidenci?
Plátce
by měl postupovat v souladu s § 43 zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDPH“). Podle § 43 odst. 1 ZDPH platí, že v případě, kdy plátce
nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví ZDPH, a tím
zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání
za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Opravu lze provést
nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění
uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena
oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. V našem případě
se jedná o omyl – duplicitně vystavenou fakturu na stejného dodavatele.
Stejně se postupuje i v případech, kdyby plátce uplatnil v rámci
poskytnutého plnění vyšší sazbu daně, než měl, a tím by zvýšil svoji daňovou
povinnost, nebo např. na plnění, které není předmětem daně, uvede sazbu daně
a daň. Postup je stejný i pro případy, když by plátce uvedl omylem daň
na plnění osvobozené od daně. V našem případě se jedná o přenesenou
daňovou povinnost, kdy nebyla ovlivněna výše celkové daňové povinnosti nebo
vykázaného daňového odpočtu, ale i tak došlo k tomu, že byla
v daňovém přiznání na řádku 25 vykázána částka vyšší, než měla.
Při
opravě postupuje plátce dle § 43 odst. 2 ZDPH. Plátce vystaví opravný
daňový doklad. V tomto případě, nebude mít od odběratele potvrzeno přijetí
opravného daňového dokladu, a to z toho důvodu, že nedošlo
k žádnému plnění. V původním kontrolním hlášení vykázal plátce
duplicitní plnění i v oddílu A.1. Při opravě kontrolního hlášení bude
postupovat dle § 101f odst. 2 ZDPH – podá následné kontrolní hlášení.
Řešení č. 553 až 554
zpracoval Ing. Pavel Novák (VIII/2023)