Daně v praxi

 

 

 

 

4.1       Zákon o daních z příjmů

 

4.1 Rodinný domek

V roce 2024 syn na základě darovací smlouvy dostal darem od svých prarodičů rodinný domek. V domku bydlí se svou rodinou, přičemž od roku 2025 část suterénu domu hodlá používat ke svému podnikání. Za tím účelem provede stavební úpravy těchto prostor, mající charakter technického zhodnocení.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Nabytí rodinného domku darem je v roce 2024 osvobozeno od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Z toho důvodu se jedná podle § 27 písm. j) ZDP o hmotný majetek vyloučený z odpisování, i když bude zčásti od roku 2025 využíván k podnikání.

 

Pokud jde o technické zhodnocení, provedené v souvislosti s podnikáním v prostorách domku, toto technické zhodnocení je tzv. jiným majetkem ve smyslu znění § 26 odst. 3 písm. a) ZDP a lze je samostatně odpisovat jako hmotný majetek dle § 26 odst. 2 písm. f) ZDP.

Syn zařadí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které by byl zařazen rodinný domek, který nelze daňově odpisovat (5. odpisová skupina) a může toto technické zhodnocení odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem a takto stanovené odpisy může uplatnit jako daňový výdaj k příjmům z podnikání zdaňovaným dle § 7 ZDP.

4.2 Darovací smlouva

V roce 2024 obdržel praktický lékař od občana na základě darovací smlouvy finanční částku 40 000 Kč účelově určenou na nákup lékařského zařízení. Toto zařízení stojí 104 000 Kč a je tedy hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP.

Jak postupovat v dané situaci?

V darovací smlouvě je účelově vymezeno použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku. V tomto případě podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP nebude u lékaře zvýšen základ daně za rok 2024 o poskytnutý dar, ale po zakoupení zařízení financované částečně z darované částky, bude částka poskytnutého daru odečtena ze vstupní ceny pro účely daňového odpisování hmotného majetku ve smyslu znění § 29 odst. 1 ZDP.

V daném případě bude lékař odpisovat zakoupené lékařské zařízení ze vstupní ceny 104 000 Kč – 40 000 Kč = 64 000 Kč.

4.3 Zděděný traktor v podnikání

Zemědělský podnikatel využíval ke svému podnikání traktor zakoupený v roce 2022 za pořizovací cenu 580 000 Kč. Traktor měl vložen v obchodním majetku a uplatňoval rovnoměrné odpisování dle § 31 odst. 1 písm. b) ZDP. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Občan zemřel v září 2024, řízení o pozůstalosti je ukončeno 14. 12. 2024 a jeho syn (dědic) pokračuje v zemědělském podnikání svého otce ve variantě A od prosince 2024 a ve variantě B od ledna 2025. K tomuto podnikání využívá zděděný traktor, který vloží do svého obchodního majetku.

Jak postupovat v dané situaci?

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2024 do dne předcházející dni smrti podnikatele, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nelze uplatnit ani roční odpisy ani odpisy v poloviční výši, protože nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 6 a odst. 7 ZDP.

V druhém daňovém přiznání, které podává rovněž osoba spravující pozůstalost za období ode dne smrti podnikatele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, může v tomto daňovém přiznání uplatnit u hmotného majetku odpis ve výši poloviny ročního odpisu, protože traktor byl evidován u poplatníka k 1. 1. 2024 a došlo ke dni skončení řízení o pozůstalosti k ukončení činnosti poplatníka [viz § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP].

Dědic (syn), který pokračuje v podnikání svého otce od prosince 2024, a vloží zděděný traktor do svého obchodního majetku, uplatní u hmotného majetku evidovaného k 31. 12. 2024 polovinu ročního odpisu dle § 26 odst. 7 písm. b) a § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Syn tak bude pokračovat v odpisování zděděného hmotného majetku započatém původním vlastníkem při zachování odpisování rovnoměrným způsobem, tzn., že odpisuje traktor ze vstupní ceny 580 000 Kč.

Pokud by syn pokračoval v podnikání zůstavitele až od roku 2025, uplatní za toto zdaňovací období roční odpis vypočtený pro 4. rok rovnoměrného odpisování.

 

Přehled uplatněných odpisů – varianta A

(syn pokračuje v podnikání zůstavitele od prosince 2024)

Zdaňovací období	Odpis u zůstavitele v Kč	Odpis u syna v Kč
2022	580 000 × 31: 100 = 179 800
2023	580 000 × 17,25: 100 = 100 050
2024	0,5 × 580 000 × 17,25: 100 = 50 025	0,5 × 580 000 × 17,25: 100 = 50 025
2025		580 000 × 17,25: 100 = 100 050
2026		580 000 × 17,25: 100 = 100 050

 

Za rok 2024 se jedná o odpis u zůstavitele ve výši 50 025 Kč v daňovém přiznání za období ode dne úmrtí do dne předcházejícího dni ukončení řízení o pozůstalosti v prosinci 2024, které podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů od dne skončení řízení o pozůstalosti.

Přehled uplatněných odpisů – varianta B

(syn pokračuje v podnikání zůstavitele od ledna 2025)

Zdaňovací období	Odpis u zůstavitele v Kč	Odpis u syna v Kč
2022	580 000 × 31 : 100 = 179 800
2023	580 000 × 17,25 : 100 = 100 050
2024	0,5 × 580 000 × 17,25 : 100 = 50 025
2025		580 000 × 17,25: 100 = 100 050
2026		580 000 × 17,25: 100 = 100 050
2027		do výše vstupní ceny 50 025

 

4.4 Výpočet zálohy na daň z příjmů

Dne 1. 7. 2024 zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 350 000 Kč. Finanční prostředky použije zaměstnanec na řešení finančních problémů své rodiny. Splácení zápůjčky je ve smlouvě sjednáno počínaje zářím 2024 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 20 000 Kč ke konci měsíce. Následně se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí druhé bezúročné zápůjčky dne 1. 11. 2024 a to ve výši 200 000 Kč za účelem zajištění zateplení rodinného domku. V uzavřené smlouvě je sjednáno splácení této druhé zápůjčky počínaje lednem 2025 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 000 Kč. U obou zápůjček zaměstnavatel použije pro rok 2024 obvyklý úrok u bank ve výši 6,5 % p.a.

Jak postupovat v dané situaci?

Měsíce 2024	Jistina 1. smlouva	Jistina 2. smlouva	Nesplacená jistina	Jistina nad 300 000	Měsíční úrok (6,5 % p.a.)
Červenec	350 000		350 000	50 000	276
Srpen	350 000		350 000	50 000	276
Září	350 000		350 000	50 000	267
Říjen	330 000		330 000	33 000	182
Listopad	310 000	200 000	510 000	210 000	1 122
Prosinec	290 000	200 000	490 000	190 000	1 049

 

Zaměstnavatel ve výplatě za měsíc prosinec 2024 navýší hrubou mzdu zaměstnance pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti o nepeněžní příjem z titulu poskytnutí dvou bezúročných zápůjček v částce 3 172 Kč. Současně o tuto částku zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Obdobným způsobem bude zaměstnavatel postupovat i v roce 2025 až do měsíce, ve kterém součet nesplacených jistin dosáhne limitní výše 300 000 Kč, přičemž pro stanovení majetkového prospěchu v příslušných měsících bude použita aktuální výše obvyklého bankovního úroku.

4.5 Zděděná bytová jednotka

Občan vlastní bytovou jednotku zděděnou v roce 2015. V bytové jednotce bydlel se svou rodinou, přičemž v roce 2020 se přestěhoval s rodinou do zakoupeného rodinného domku a od roku 2021 zahájil pronájem bytové jednotky. Od začátku pronájmu uplatňuje paušální výdaje k příjmům z nájmu zdaňovaným dle § 9 ZDP. V roce 2024 se rozhodne přejít na uplatnění skutečných výdajů k příjmům z nájmu, aby mohl uplatnit odpisy bytové jednotky a případné další výdaje spojené s pronájmem.

Jaké je správné řešení?

Poplatník nabyl bytovou jednotku na základě dědictví v době delší než 5 let před zahájením nájmu. Proto bude vstupní cenou pro účely odpisování nemovité věci reprodukční pořizovací cena podle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP a to stanovená již ke dni zahájení nájmu, tedy v daném případě znalcem podle předpisů o oceňování platných v roce 2021, kdy bytovou jednotku poplatník začal pronajímat.

 

Vzhledem k tomu, že poplatník však nezahájil odpisování bytové jednotky při zahájení jejího pronájmu, a uplatňoval k příjmům z nájmu paušální výdaje, nebude se na danou situaci vztahovat znění § 26 odst. 8 ZDP, a poplatník při přechodu na uplatnění skutečných výdajů k příjmům z nájmu z paušálních výdajů v roce 2024 uplatní odpis bytové jednotky v roce 2024 ze stanovené reprodukční ceny k roku 2021 a to jako odpis v 1. roce odpisování [při rovnoměrném odpisování sazba dle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 1,4 % a při zrychleném odpisování koeficient dle § 32 odst. 1 ZDP ve výši 30].

4.6 Činžovní dům s byty

Syn zdědil po svém otci činžovní dům s byty, které zůstavitel pronajímal a příjmy zdaňoval dle § 9 ZDP. Do výdajů uplatňoval daňové odpisy činžovního domu. Syn pokračuje v nájmu bytů a uplatňuje výdaje ve skutečné výši.

Jaké je řešení daného případu?

Vzhledem k tomu, že syn zdědil nemovitou věc, kterou zůstavitel odpisoval, pokračuje syn v odpisování započatém otcem ve smyslu § 30 odst. 10 písm. a) ZDP, jakožto právní nástupce (dědic) otce.

Nemůže přitom změnit způsob odpisování. To znamená, že pokud otec nemovitou věc odpisoval např. rovnoměrným způsobem, musí syn pokračovat v odpisování najímané nemovité věci rovněž rovnoměrným způsobem.

Může se však stát, že zatímco zůstavitel uplatňoval v rámci zdaňování příjmů z nájmu dle § 9 ZDP výdaje spojené s nájmem ve skutečné výši, syn si zvolí způsob uplatnění výdajů paušální formou (v tomto případě jsou součástí paušálních výdajů veškeré výdaje související s nájmem, a odpisy nelze uplatnit, ale vést je jen evidenčně).

4.7 Zděděný dvoupokojový byt

Dcera zdědila na základě skončení řízení o pozůstalosti po zemřelé matce dvoupokojový byt, ve kterém matka po úmrtí svého manžela bydlela zcela sama, přičemž byt byl v jejím osobním vlastnictví. Řízení o pozůstalosti bylo ukončeno v říjnu 2024.

Jak postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že tento byt dcera nevyužije ke svému bydlení, protože se svou rodinou žije v rodinném domku, rozhodne se jej od ledna 2025 pronajímat. Před zahájením pronájmu provede nezbytné opravy bytu za doloženou částku 71 000 Kč.

Pokud bude poplatník uplatňovat v roce 2025 k příjmům z nájmu bytu skutečné výdaje spojené s nájmem, může uplatnit jako výdaj i daňové odpisy. Vstupní cenou pro odpisování bytu bude podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele ve výši 3 180 000 Kč, bude poplatník počínaje zdaňovacím obdobím roku 2025 uplatňovat odpisy bytu rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 3 180 000 Kč + 71 000 Kč = 3 251 000 Kč.

4.8 Příjem z majetkového prospěchu

Dne 20. 8. 2024 společnost s r.o. zapůjčí synovi jediného společníka této společnosti částku 1 800 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o bezúročné zápůjčce se splatností zápůjčky jednorázově za 3 roky. Tuto částku použije syn k řešení své finanční situace v rámci svého podnikání.

Jak postupovat v dané situaci?

Dle znění § 4a písm. m) bod 4 ZDP je od daně z příjmů osvobozen u vydlužitele při bezúročné zápůjčce příjem z majetkového prospěchu od téhož poplatníka nepřesahující ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Fyzická osoba si musí spočítat vzniklý majetkový prospěch za rok 2024 z titulu „odpuštěného“ úroku. Předpokládejme, že bude fyzická osoba počítat s obvyklým úrokem v bance z úvěru ve výši 6,5 %, takže vzniklý majetkový prospěch za období od 20. 8. 2024 do 31. 12. 2024 dosáhne výše 1 800 000 Kč x 0,065: 365 dnů x 133 dnů = 42 633 Kč a je od daně z příjmů osvobozen z titulu nepřekročení limitu 100 000 Kč.

 

V roce 2025 by se při obvyklém úroku v bance z úvěru ve výši 6 % jednalo o majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky 108 000 Kč, a tento majetkový prospěch by v roce 2025 u vydlužitele (syna) podléhal v plné výši zdanění dle § 10 ZDP.

Je velmi důležité, aby si vydlužitel správně stanovil úrokovou míru pro posouzení vzniklého majetkového prospěchu z titulu „odpuštěného“ úroku u bezúročné zápůjčky od jiné osoby než je uvedena v § 4a písm. m) bod 1 a bod 2 ZDP.

4.9 Spoluvlastnický podíl

V září 2024 poplatník zakoupil bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu a na pozemcích za sjednanou kupní cenu 5 400 000 Kč (v kupní smlouvě je uvedena cena pozemku 55 000 Kč a cena bytové jednotky 5 345 000 Kč). Cílem koupě je pronájem bytové jednotky. Na zakoupení bytové jednotky poskytl otec poplatníka účelový peněžitý dar ve výši 1 800 000 Kč. Od ledna 2025 poplatník zahájí pronájem bytové jednotky a zdaňuje příjmy z nájmu dle § 9 ZDP.

Jak postupovat v dané situaci?

Z § 29 odst. 1 ZDP vyplývá, že vstupní cena hmotného majetku se za účelem odpisování snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V našem případě je tedy nutno sjednanou kupní cenu snížit o částku účelově poskytnutého peněžitého daru. Vychází nám částka 5 400 000 Kč – 1 800 000 Kč = 3 600 000 Kč. Cena pozemku v procentech z kupní ceny činí 55 000 Kč: 5 400 000 Kč × 100 = 1,0185 %. Tímto procentem vynásobíme sníženou kupní cenu majetku o dar a výše pozemku v rámci snížené kupní ceny činí:

3 600 000 Kč × 1,0185 : 100 = 36 666 Kč

 

Ocenění bytové jednotky pro účely odpisování tak činí:

3 600 000 Kč – 36 666 Kč = 3 563 334 Kč

Z této částky bude bytová jednotka odpisována při zahájení pronájmu od 1. 1. 2025 po dobu 30 let (5. odpisová skupina) rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, pokud poplatník nezvolí paušální výdaje k příjmům z nájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP.

4.10 Zděděný nákladní automobil

Vnuk zdědil po svém dědovi nákladní automobil, který zůstavitel neměl ke dni smrti zahrnut v obchodním majetku. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v říjnu 2024. Vnuk, který podniká ve stavební výrobě, se rozhodne zděděné vozidlo vložit do svého obchodního majetku a používat jej od ledna 2025 ke svému živnostenskému podnikání.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Vstupní cenou pro odpisování vozidla bude u vnuka podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení.

Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele pro účely dědictví ve výši například 518 000 Kč, bude vnuk počínaje zdaňovacím obdobím roku 2025 odpisovat vozidlo po dobu 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 518 000 Kč.

4.11 Daňový výdaj k příjmům z nájmu

V roce 2024 otec rok po úmrtí manželky daroval na základě darovací smlouvy svému synovi dvoupokojový byt a odstěhoval se trvale na chatu. Syn však s rodinou vlastní rodinný domek a darovaný byt začne od ledna 2025 pronajímat (příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP).

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V daném případě je bezúplatný příjem (dar) osvobozen od daně z příjmů podle znění § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP, a proto syn nemůže ve smyslu znění § 27 písm. j) ZDP byt daňově odpisovat a nemůže uplatňovat odpisy jako daňový výdaj k příjmům z nájmu zdaňovaným dle § 9 ZDP.

4.12 Bezúplatný příjem poplatníka

V roce 2024 fyzická osoba, provozující útulek pro opuštěná zvířata, obdržela od několika občanů na základě darovací smlouvy souhrnně finanční částku 82 000 Kč za účelem nákupu počítače pro potřeby útulku.

Jak postupovat v předmětném případě?

Podle znění § 4a bod i) ZDP je bezúplatný příjem poplatníka provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata osvobozen od daně z příjmů, pokud je bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení.

Pokud pořizovací cena počítače nakoupeného z darované částky převýší 80 000 Kč a jde tudíž o hmotný majetek, je počítač vyloučen z daňového odpisování ve smyslu znění § 27 odst. j) ZDP.

4.13 Bezúročná smlouva o zápůjčce

V roce 2024 otec zapůjčil svému synovi na dobu 3 let částku 1 800 000 Kč a uzavřel s ním bezúročnou smlouvu o zápůjčce. Získanou částku následně použije podnikající syn jako OSVČ ve stavební výrobě k rozšíření svého podnikání (pořízení nového hmotného movitého majetku, např. na zakoupení nákladního automobilu a pořízení stavebního materiálu).

Jaké je řešení daného případu?

Dle znění § 4a písm. m) bod 1 ZDP je na straně syna vzniklý majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky peněz osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Otec a syn sice patří mezi spojené osoby (jedná se o osoby blízké), ale ve smyslu znění § 23 odst. 7 ZDP se toto ustanovení o obvyklé ceně nepoužije v případě, když sjednaná výše úroku z úvěrového finančního nástroje (v daném případě smlouva o zápůjčce) je nižší, než je cena obvyklá, a věřitelem je poplatník daně z příjmů fyzických osob. Na straně otce (zapůjčitele) není nutno zkoumat cenu obvyklou.

4.14 Pozdní úhrada daně

Dne 1. 7. 2024 podnikatel podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2023 s využitím daňového poradce. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 181 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2024.

Jak postupovat v dané situaci?

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 7. 2024 do platby daně.

Ke dni 1. 7. 2024 činí výše repo sazby 4,75 %. Úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činí:

181 000 Kč × (4,75 % + 8 %): 100 × 30 dnů: 365 dnů = 1 897 Kč (po zaokrouhlení).

4.15 Bezúročná zápůjčka

Občan je jednatelem společnosti s r.o. a za činnost člena orgánu právnické osoby je měsíčně odměňován sjednanou částkou. Od společnosti získá v listopadu 2024 bezúročnou zápůjčku ve výši 250 000 Kč za účelem vybavení bytu, která je splatná do 2 let. Tento občan je současně společníkem další společnosti s r.o., ve které má pravidelný příjem za práci pro společnost. Od společnosti získá rovněž v listopadu 2024 bezúročnou zápůjčku ve výši 150 000 Kč a tyto peněžní prostředky občan použije na zakoupení soukromého auta. Zápůjčka je splatná postupně od roku 2025 do roku 2026.

Jak postupovat v daném případě?

Občan jakožto jednatel spol. s r.o. má odměny zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP (člen orgánu právnické osoby) a jakožto společník spol. s r.o. druhé společnosti má příjmy zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník s příjmy dle závislé činnosti je označen jako zaměstnanec a na občana jakožto jednatele i společníka lze uplatnit § 6 odst. 9 písm. r) ZDP. Podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že v případě bezúročné zápůjčky od obou společnosti s.r.o. nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude majetkový prospěch vzniklý z obou bezúročných zápůjček u občana osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

4.16 Úrok z prodlení

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP vyčíslil v daňovém přiznání za zdaňovací období 2023 podaném elektronicky ke dni 2. 5. 2024 daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh ve výši 68 000 Kč a platba byla připsána na účet správce daně dne 2. 5. 2024. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v červenci 2024, že opomenul do daňových příjmů za rok 2023 zahrnout fakturu ve výši 45 000 Kč za provedené služby. Proto poplatník dne 23. 7. 2024 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období rok 2023 a vyčíslí v něm novou daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh ve výši 74 750 Kč a nedoplatek na dani ve výši 6 750 Kč je připsán na účet správce daně dne 27. 7. 2024.

Jaké je řešení dané situace?

Poplatníkovi vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje čtvrtým dnem následujícím po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Repo sazba k 1. 1. 2024 činí 6,75 %, a k 1. 7. 2024 činí 4,75 %.

Úrok z prodlení za období od 6. 5. 2024 do 27. 7. 2024 činí:

6 750 Kč × (6,75 % + 8 %): 100: 365 dnů × 56 dnů + 6 750 Kč x (4,75 % + 8 %): 100: 365 dnů x 27 dnů = 216,41 Kč

Úrok z prodlení nebude předepsán, protože nedosáhl výše 1 000 Kč.

4.17 Daňový nedoplatek

V roce 2024 správce daně provede u podnikatele daňovou kontrolu na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022. Daňové přiznání bylo podáno v elektronické podobě dne 2. 5. 2023. Na základě provedené kontroly doměří správce daně platebním výměrem daň ve výši 43 500 Kč, kterou poplatník uhradí dne 15. 8. 2024.

Jak postupovat v daném případě?

Správce daně stanoví následující sankce na základě zjištěného daňového nedoplatku:

Výpočet úroku z prodlení za období od 6. 5. 2023 do 15. 8. 2024:

K 1. 1. 2023 činí repo sazba 7,00 %, k 1. 1. 2024 činí 6,75 % a k 1. 7. 2024 činí 4,75 %.

43 500 Kč x (7,00 % + 8 %): 100: 365 dnů x 240 dnů + 43 500 Kč x (6,75 % + 8 %): 100: 365 dnů x 182 dnů + 43 500 Kč x (4,75 % + 8 %): 100: 365 x 46 dnů = 8 188,73 Kč

Penále z nedoplatku daně:

43 500 Kč x 20 % : 100 = 8 700 Kč

Celková sankce činí po zaokrouhlení 16 889 Kč.

4.18 Pozdní podání daňového přiznání

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 až dne 18. 6. 2025 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 545 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 48 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění v rámci produktu spoření na stáří a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 60 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2024 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč. V daňovém přiznání za rok 2024 podaném v elektronické podobě vyčíslí daň 132 060 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 19 750 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání, a dne 19. 6. 2025 je daň připsána na účet správce daně.

Jak správně postupovat v podměrném případě?

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 11. 5. do 18. 6. 2025 ve výši:

132 060 Kč × 0,05 %: 100 × 39 dnů = 2 575,17 Kč

V § 38o ZDP se stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. S ohledem na toto znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 vypočtené částky, tedy 257,52 Kč.

 

Úrok z prodlení se stanoví za období od 6. 5. 2025 do dne platby včetně. Předpokládejme výši repo sazby ke dni 1. 1. 2025 ve výši 4,25 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

19 750 Kč × (4,25 % + 8 %) : 100 × 45 dnů: 365 dnů = 298,28 Kč.

Žádná ze sankcí však poplatníkovi nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je rovněž nižší než 1 000 Kč.

4.19 Dvě bezúročné zápůjčky

V průběhu roku 2024 získal zaměstnanec dvě bezúročné zápůjčky. První bezúročnou zápůjčku získal v květnu 2024 ve výši 300 000 Kč od svého hlavního zaměstnavatele. Druhou bezúročnou zápůjčku získal v říjnu 2024 ve výši 150 000 Kč od druhého zaměstnavatele, se kterým má uzavřen pracovní poměr na zkrácený úvazek.

Jak postupovat v daném případě?

Podle § 6 odst. 9 písm. r) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že u téhož zaměstnavatele nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od obou zaměstnavatelů.

Řešení č. 4.1 až 4.19 zpracoval Ing. Ivan Macháček (VII/2024)

4.20 Bezúročná zápůjčka zaměstnanci

Společnost ABC, s. r. o. poskytla v lednu 2024 dvěma svým zaměstnancům bezúročné zápůjčky. Petře 100 000 Kč na rok pro nákup domácích spotřebičů, a Petrovi 500 000 Kč na 5 let pro financování svépomocí budované chaty.

Jak postupovat v daném případě?

Majetkový prospěch Petry a Petra (dlužníci) z uspořených úroků nepochybně patří mezi příjmy plynoucí v souvislosti s jejich výkonem pracovního poměru ve firmě ABC, s. r. o. (věřitel). Proto se v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jedná rovněž o příjem ze závislé činnosti, u něhož nelze využít výhodné osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky dle § 4a písm. m) ZDP – roční fiktivní úrok do 100 000 Kč, tj. z jistiny cca 1 až 2 miliony – ale méně výhodné speciální osvobození § 6 odst. 9 písm. r) ZDP do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky či kampeličky osvobozena od daně z příjmů. Číselně by se jednalo zhruba o částku 10 000 Kč z titulu jinak tržně obvyklých úroků u zápůjček např. 10 % p. a.

Horší je to u Petra, jehož zápůjčka převyšuje o 200 000 Kč onen limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu 300 000 Kč. Proto bude zdaněna jen poměrná část 2/5 fiktivní úspory na tržně obvyklých úrocích z obdobné komerční zápůjčky. Dejme tomu, že by díky ručení domem Petr s bankou usmlouval úrok 8 % p. a. Takže by za jistinu 500 000 Kč ročně bance platil na úrocích 40 000 Kč. Tyto peníze reálně ušetří, protože zápůjčku má od zaměstnavatele gratis. Do výše jistiny 300 000 Kč (3/5) je jeho majetkový prospěch osvobozen od daně, což vychází 24 000 Kč. Zdanitelným příjmem pana Petra ze závislé činnosti je ale neúročená výhoda nadlimitní části jistiny 200 000 Kč (2/5) činící 16 000 Kč.

Ing. Martin Děrgel (VII/2024)

4.2     Daňová kontrola

4.21 Dokumentace

Správce daně zjistil u dodavatele kontrolovaného daňového subjektu, že mu zřejmě dodal zboží v hodnotě 100 000 Kč, které zjevně neprošlo účetnictvím odběratele. Vzhledem k uplynulým skartačním lhůtám však už u dodavatele nebyly k dispozici dodací listy či jiné dokumenty prokazující tyto obchodní transakce, z účetnictví byly patrné již pouze jejich čísla.

Jak postupovat v dané situaci?

Správce daně proto vyzval kontrolovaný subjekt k tomu, aby se vyjádřil, proč tyto dodávky nebyly zachyceny v jeho účetnictví, přičemž veškeré dokumenty získané od dodavatele uloží do tajné vyhledávací části spisu a odmítne do nich umožnit nahlédnout.

 

Pokud by nahlédnutí umožnil, kontrolovaná firma by lehce položené otázky zpochybnila, protože dokumentace získaná u dodavatele toho moc neprokazuje. Protože však nebude vědět, jaké písemnosti má správce daně opravdu k dispozici, může být ke správci daně „otevřenější“.

4.22 Nová tříletá prekluzivní lhůta

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 bylo nutno podat do 2. dubna 2024 (1. duben byl Velikonoční pondělí – státní svátek, pokud by státní svátek nebyl, lhůta by byla 1. dubna). Od 3. dubna 2024 začala běžet tříletá prekluzivní lhůta pro doměření daně a skončí 3. dubna 2027. 7. ledna 2025 však byla zahájena daňová kontrola daně z příjmů za rok 2023.

Jaké je správné řešení?

Nová tříletá prekluzivní lhůta na rok 2023 tak běží od 7. ledna 2025 a skončí 7. ledna 2028. (Prekluzivní lhůtu protrhlo zahájení kontroly, nikoli její ukončení).

Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu:

a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,

b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,

c) trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní,

d) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav,

e) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení, nebo

f) ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne ob­držení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci.

4.23 Zahájení daňové kontroly

Finanční úřad se rozhodl u firmy XYZ, s.r.o. provést daňovou kontrolu. Dne 5. 2. 2024 vydal oznámení o zahájení daňové kontroly, které firmě 6. 2. 2024 odeslal do její datové schránky. Firma si zmíněné oznámení vyzvedla z datové schránky dne 10. 2. 2024.

Jak postupovat v dané situaci?

Dnem 10. 2. 2024 je u firmy zahájena daňová kontrola. (Při korespondenčním zahájení kontroly je rozhodující doručení oznámení o zahájení kontroly nikoli jeho vydání. V mezidobí mezi vydáním oznámení daňové kontroly a jeho doručením lze tedy ještě platně podat dodatečné daňové přiznání bez rizika dvacetiprocentního penále).

 

Oznámení o zahájení daňové kontroly neobsahuje odůvodnění a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky (odvolání). Je pouze možno podat stížnost dle § 261 daňového řádu (např. v případě, že by kontrola byla zahajována až po uplynutí prekluzivní lhůty). Nezávisle na podání či vyřizování stížnosti lze proti nezákonnosti kontroly podat též žalobu ke správnímu soudu.

I nadále však není zákonným zahájením kontroly takové oznámení, které by správce daně učinil telefonicky, e-mailem, sms zprávou apod. Oznámení o zahájení kontroly je nutno zaslat do datové schránky těm subjektům, kteří ji mají zřízenou nebo poštou do vlastních rukou ostatním.

4.24 Uplynutí prekluzivní lhůty

U pana Poláčka je prováděna daňová kontrola pracovnicí kontrolního oddělení finančního úřadu paní Novákovou. Pan Poláček má za to, že kontrola byla zahájena nezákonně po uplynutí prekluzivní lhůty.

Jak postupovat v daném případě?

V případě postupu dle zákona o správě daní a poplatků se aplikovala námitka, ta se ale týkala nespokojenosti s konkrétním pracovníkem správce daně (tedy ne finančního úřadu jako celku). V daném případě tedy bylo nutno dát námitku proti postupu paní Novákové, pracovnici kontrolního oddělení fyzicky provádějící kontrolu. O námitce rozhodoval její nejbližší nadřízený, tedy např. vedoucí kontrolního oddělení. (To však mohla být reálně osoba, která napadaný postup daného pracovníka způsobila – kontrolní pracovníci správce daně se často radí o svých postupech se svými vedoucími).

Vůči zamítnuté námitce nebylo možné další odvolání. V některých případech pak docházelo k pokusům řetězení námitek, kdy např. po zamítnutí námitky vedoucím kontrolního oddělení byla podána námitka vůči postupu právě tohoto vedoucího, jakým způsobem vyřizoval námitku.

4.25 Léčebný pobyt a daňová kontrola

Dne 10. července pan Dvořák odjede na čtyřtýdenní léčebný pobyt do lázní. 11. července na jeho adrese zazvoní poštovní doručovatel s oznámením o zahájení kontroly, ve kterém je uvedeno, že poplatník má do 8 dnů od doručení zmíněného oznámení předložit svoji daňovou evidenci ke kontrole, jinak bude doměřena daň podle pomůcek.

Jak postupovat v dané situaci?

Pan Dvořák není přítomen, proto je písemnost uložena na poště a po desíti dnech uplatněna fikce doručení. Tím začne běžet osmidenní lhůta pro předání podkladů, která uběhne ještě téměř deset dní před návratem pana Dvořáka z lázní. Pokud bude správce daně rychlý, může finanční úřad již stanovovat daň podle pomůcek ještě před návratem pana Dvořáka z lázní.

V dnešní době však podnikatelské subjekty obvykle disponují datovou schránkou. Budou tak muset být obezřetní a kontrolovat datovou schránku i na dovolené či na léčení, neboť pokud si písemnost od správce daně nevyzvednou do 10 dnů, bude doručena fikcí a od zmíněného desátého dne bude běžet lhůta, kterou správce daně v písemnosti určí.

4.26 Zmaření účelu výpovědi

Správce daně se chystá vyslechnout svědka – jednatele odběratele daňového subjektu pana Poláka. Protože má obavy, že v případě, kdy by se kontrolovaný daňový subjekt o výslechu svědka dozvěděl, mohl by jej „předpřipravit“, s odvoláním na možnost nebezpečí zmaření účelu výpovědi daňový subjekt o výslechu neuvědomí.

Je daný postup možný?

Mohou tedy nastat např. následující situace. Svědek:

a)  vypovídal ve prospěch daňového subjektu

Správce daně jeho výpověď zahrne do „tajné“ vyhledávací části spisu. Zde by je měl nechat, nejdéle do seznámení daňového subjektu s výsledky kontrolního zjištění (a poté je zpřístupnit kontrolovanému subjektu). Správce daně tak však neučinil, protože „kladná“ výpověď svědka neodpovídala celkovému obrazu, který chce ve snaze po doměření kontrolovaného vytvořit. Daňový subjekt nemá zaručenou možnost se o „utajené“ výpovědi dozvědět, protože o výslechu svědka vůbec neví a ze seznamu písemností skrytých ve vyhledávací části spisu se dozví např. pouze anonymní číslo jednací, ze kterého vůbec není patrné, o jakou písemnost jde.

b)  vypovídal v neprospěch daňového subjektu

 

Správce daně též uloží protokol o výpovědi do „tajné“ vyhledávací části spisu a zpřístupní ho daňovému subjektu až při seznámení s výsledkem kontrolního zjištění. I kdyby se mu podařilo dosáhnout opakování výslechu svědka, samozřejmě bude ve výrazně komplikované situaci. Pokud totiž by svědek chtěl změnit, ať už z jakéhokoli důvodu (nátlak, nepřesné formulace v protokolu apod.) to, co udal při své první výpovědi, bude se vystavovat riziku pokuty za nepravdivou výpověď.

4.27 Průběh daňové kontroly

Ve firmě ABC probíhá kontrola Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Zástupci daňového subjektu mají pocit, že je vůči nim příliš přísná, proto v průběhu kontroly přestěhují sídlo firmy do Prahy a požadují, aby kontrolu dokončil pražský finanční úřad.

Je daný postup správný?

Daňový řád řeší i situace, kdy v průběhu daňové kontroly dojde ke změně místní příslušnosti daňového subjektu (změní trvalé bydliště či firemní sídlo). V takovém případě může (ale nemusí) daňovou kontrolu dokončit ten správce daně, který ji zahájil. Bude tedy na rozhodnutí správce daně, zda dokončení kontroly bude předáno novému správci daně, či zůstane u původního.

Konkrétní a bližší pravidla zákon nestanoví, bude tedy nutno vycházet zejména ze základních zásad správy daní (§ 5 až § 9 daňového řádu).

Přihlédnout by se tedy mělo např. k oprávněným zájmům daňových subjektů, nutnosti vyjít daňovému subjektu vstříc či zásadám hospodárnosti. Je však zřejmé, že v praxi budou postupy různé, protože např. je zřejmé, že pro poplatníka, který se v průběhu kontroly přestěhuje z Olomouce do Prahy, může být velmi obtížné a neefektivní se řádně zúčastňovat kontroly v Olomouci, na druhé straně může být i nadále z hlediska správce daně ekonomičtější vyslýchat případné svědky v Olomouci.

Svou roli může hrát též podezření, zda poplatník nezměnil bydliště či sídlo úmyslně jako reakci na nepříliš příznivě se vyvíjející kontrolu apod.

Nelze ani vyloučit spory mezi „původním“ a „novým“ místně příslušným správcem daně o to, kdo kontrolu má dokončit. Takovéto spory by řešil nejbližší nadřízený správce daně, který je nadřízený oběma „nižším“ správcům daně.

4.28 Prekluzivní lhůta pro doměření daně

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 bylo nutno podat do 2. dubna 2024 (1. duben byl Velikonoční pondělí – státní svátek, pokud by státní svátek nebyl, lhůta by byla 1. dubna).

Od 3. dubna 2024 začíná běžet tříletá prekluzivní lhůta pro doměření daně a skončí 3. dubna 2027.

Jak postupovat v dané situaci?

Dne 2. ledna 2027 bude podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2023. Prekluzivní lhůta pak neuplyne 3. dubna 2027, ale o rok později, tedy 3. dubna 2028. Pokud by bylo dodatečné daňové přiznání podáno např. 5. února 2026, pak by se podle tohoto ustanovení prekluzivní lhůta o rok neprodlužovala.

Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

4.29 Obsah jednotlivých písemností

Pan Dvořák požaduje nahlédnutí do svého spisu. Finanční úřad mu poskytne z „tajné“ vyhledávací části spisu pouze např. následující seznam:

dopis, čj. … ze dne 10. 8. 2013,

písemnost, čj. … ze dne 11. 7. 2014 apod.

Jak postupovat v dané situaci?

Ze seznamu tedy není patrný obsah jednotlivých písemností (a tak to daňový řád nařizuje). Je zřejmé, že tento soupis písemností zástupcům firmy moc nepomůže, protože nejenže neví jejich obsah, ale z některých použitých zkratek nemusí ani tušit, o jaký druh písemnosti vůbec jde.

Přesto však je vhodné si nechat i tento obsah okopírovat, protože při pozdějších sporech může sloužit jako východisko např. pro zkoumání, zda do spisu nebyla dodatečně vložena nějaká písemnost, o které se správce daně tvářil, „že neexistuje“.

Zároveň je vhodné připomenout, že judikatura přiznává daňovým subjektům širší právo z oblasti možnosti zjistit, jaké písemnosti byly utajeny než jen pouhý výčet jednacích čísel.

4.30 Náklady na reprezentaci

Správce daně zahájí kontrolu u firmy JJJ, s.r.o. u daně z příjmů právnických osob za vybraný rok. Jako vymezení rozsahu kontroly uvede náklady na reprezentaci.

Jaké je řešení daného případu?

I v případě, že nedojde k žádnému nálezu spočívajícímu v doměření daně, běží ode dne zahájení kontroly nová tříletá prekluzivní lhůta pro vyměření daně z příjmů právnických osob za kontrolovaný rok (na celou daň za sledované období, ne tedy jen např. na otázku kontrolovaných nákladů na reprezentaci). Kdykoli v této nové tříleté prekluzivní lhůtě může přijít správce daně na kontrolu znovu. Pokud by chtěl opět prověřovat náklady na reprezentaci za již kontrolovaný rok, šlo by o opakovanou kontrolu, která je možná pouze za podmínek, které byly vysvětleny v části týkající se opakované kontroly.

Pokud ale správce daně vymezí jako rozsah nové kontroly (byť u stejné daně za stejné zdaňovací období) např. prověření nákladů na mzdy, pak již nejde o kontrolu opakovanou, ale v daném případě o druhou „dílčí“ kontrolu, která v daňovém řádu nemá výslovná omezení jako je tomu u kontroly opakované.

Zahájení této druhé „dílčí“ kontroly opět spustí běh nové tříleté prekluzivní lhůty pro doměření daně z příjmů právnických osob za dané období. Je tedy zřejmé, že těmito dílčími kontrolami může správce daně pohodlně protáhnout prekluzivní lhůtu na maximálních deset let. Přímá obrana proti tomuto postupu zatím neexistuje, nepřímo by se dalo čerpat ze základních zásad správy daní (např. § 5 odst. 3 daňového řádu – používání takových prostředků, které daňový subjekt nejméně zatěžují).

4.31 Zastupování zástupcem

Do firmy VVV, s.r.o. přišla daňová kontrola. Společnost zastupoval na základě plné moci daňový poradce. Pracovníci kontrolního oddělení prohlásili, že by také rádi konečně viděli jednatele firmy. Jednatel firmy, ať už kvůli svému pracovnímu zaneprázdnění či z jiných důvodů naopak po setkání s kontrolními pracovníky příliš netouží. Kontrolní pracovníci však odkazují na § 25 odst. 2 daňového řádu:

„Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce.“

Je daný postup správný?

Možnost přímého kontaktování daňového subjektu mají někteří správci daně tendenci zneužívat. Pokud uznají za vhodné, obracejí se přímo na daňový subjekt, což pro něj může mít řadu nepříznivých důsledků.

Především jde samozřejmě o ztrátu času, kdy se řada pracovně vytížených osob diví, proč správce daně nejedná s jím určeným a honorovaným zástupcem, který byl pro tento účel najat v souladu se zákonnou úpravou.

4.32 Výsledek kontrolního zjištění

Ve firmě NNN, s.r.o. probíhala daňová kontrola. Správce daně ji chce uzavřít a zaslat firmě výsledek kontrolního zjištění (VKZ).

Jaké je správné řešení?

a)  kontrola skončila bez nálezu (bez domě?en? dan?), v?takov?m p??pad? j? je mo?no sd?len?m VKZ?rovnou ukon?it (tedy bez osobn?ho projedn?n? zpr?vy o?kontrole),

ření daně), v takovém případě jí je možno sdělením VKZ rovnou ukončit (tedy bez osobního projednání zprávy o kontrole),

b)  kontrola je uzavírána s nálezem a zasláním VKZ (buď do datové schránky, nebo poštou těm, co ji nemají) – finanční úřad může zároveň se zasláním VKZ stanovit lhůtu pro vyjádření daňového subjektu ne kratší 8 dní (nemusí čekat na jeho žádost o stanovení lhůty), daňový subjekt se může k VKZ ve stanovené lhůtě vyjádřit (např. navrhnout další svědky či dokumenty, vysvětlit, proč nesouhlasí se závěry finančního úřadu apod.). Pokud daňový subjekt ve stanovené lhůtě své připomínky či návrh dalšího dokazování zašle, správce daně je posoudí a v případě, že dojde k názoru, že je třeba v dokazování pokračovat (např. výslechem svědků), pak k ukončení kontroly zatím nedojde a celé „kolečko“ se zasláním dalšího VKZ se po provedení dalších důkazů zopakuje.

     Je třeba zdůraznit, že nejpozději v okamžiku sdělení VKZ musí správce daně „zveřejnit“ důkazní prostředky, které byly uplatněny v rámci daňové kontroly. Jde o ty důkazní prostředky, které byly „schovány“ do „tajné“ vyhledávací části spisu daňového subjektu, u kterých měl správce daně pocit, že umožněním nahlédnutí do nich by ohrozil zájmy třetích subjektů či cíl správy daně. Může se stát, že o existenci některých důkazů se daňový subjekt dozví až v rámci studia VKZ. Tím opět vznikne tlak na jeho časové dispozice, protože pro seznámení se s takovýmito důkazy bude např. potřeba jít na finanční úřad nahlédnout do spisu. Výsledkem pak může být návrh na provedení dalších důkazů (např. výslech svědků),

c)  kontrola je uzavírána s nálezem a předáním VKZ na osobním jednání – opět bude správcem daně stanovena lhůta pro vyjádření k VKZ obdobně, jako v bodu b). Správce daně však lhůtu nestanoví, pokud daňový subjekt výslovně prohlásí, že ji nechce.

 

4.33 Vyjádření daňového subjektu

Ve firmě AAA, a.s. probíhá daňová kontrola. Správce daně vypracoval výsledek kontrolního zjištění (VKZ) a zaslal ho do datové schránky firmy.

Jak je to z pohledu platné legislativy?

Podle dřívějšího znění daňového řádu (do konce roku 2020) měl finanční úřad vyčkat na to, zda bude daňový subjekt žádat o stanovení lhůty pro vyjádření k VKZ. Pokud finanční úřad postupoval podle zákona, pak logicky musel uplynout nějaký čas mezi:

a)  odesláním kontrolního zjištění,

b)  jeho doručením daňovému subjektu,

c)  jeho žádostí o stanovení lhůty k vyjádření se ke kontrolnímu zjištění,

d)  vypracování rozhodnutí o stanovení lhůty k vyjádření ke kontrolnímu zjištění,

e)  doručením rozhodnutí o stanovení lhůty k vyjádření se ke kontrolnímu zjištění.

 

Teprve od posledního z výše uvedených bodů mohla začít běžet správcem daně stanovená lhůta k vyjádření daňového subjektu ke kontrolním zjištěním.

4.34 Externí účetní

Pracovníci finančního úřadu vyzvali kontrolovaný subjekt, aby zajistil, že se jeho externí účetní dostaví dne 8. 7. v 9 hodin na finanční úřad.

Je daný postup možný?

Takové pravomoci však finanční úřad vůči kontrolovanému subjektu nemá. Pod pojmem „umožnit jednání“ je třeba chápat např. situaci, kdy externí účetní sedí v kanceláři kontrolovaného subjektu a ten by měl umožnit kontakt pracovníků správce daně s touto osobou.

Pokud však chtějí kontrolní pracovníci, aby se paní účetní dostavila na finanční úřad, musí ji sami přímo předvolat a nikoli to nařizovat kontrolovanému subjektu. Ten totiž (na rozdíl od finančního úřadu) nemůže externí účetní nařizovat, aby se někam v konkrétní dobu dostavila.

Daňový subjekt ovšem ve vztahu k dalším osobám nemusí vykonávat jen pasivní roli. Mezi jeho práva patří např. možnost navrhnout svědky, znalce apod.

4.35 Kontrola po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty

Daňový subjekt je toho názoru, že finanční úřad u něj zahájil kontrolu po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty.

Jak postupovat v dané situaci?

Může podat přímo žalobu k soudu a nemusí čekat na vyřízení jeho stížnosti finančním úřadem, příp. následně nadřízeným orgánem.

Při striktním výkladu předpisů by dokonce ani neměl, neboť žalobu by měl podat do dvou měsíců, kdy se o nezákonném zásahu státní správy dozvěděl, tedy od začátku kontroly. Méně přísné výklady se kloní k názoru, že předmětná dvouměsíční lhůta startuje každý den trvání takovéto nezákonné kontroly znovu.

4.36 Lhůta na vyjádření

Do konce roku 2020 měl finanční úřad zaslat kontrolované firmě VKZ a stanovit lhůtu nejméně 8 dní, do které by měl daňový subjekt oznámit, zda si požádá o stanovení lhůty pro vyjádření k VKZ.

Jak postupovat v dané situaci?

Dejme tomu, že firma odpověděla poslední den lhůty, že o stanovení lhůty pro vyjádření žádá. Chvíli trvalo, např. 10 dní, než žádost správce daně zpracoval a odpověděl rozhodnutím o stanovení lhůty pro vyjádření k VKZ (nemohl stanovit lhůtu kratší 8 dnů).

Firma si toto rozhodnutí vyzvedla z datové schránky poslední, desátý den úložní doby a ihned požádala o prodloužení osmidenní lhůty. Pokud požádala ihned, měla nárok na dalších 8 dní. Celkově tak firma v daném případě získala cca 52 dní na své vyjádření.

4.37 Utajené dokumenty

Finanční úřad provádí daňovou kontrolu ve firmě VVV, a.s. Správce daně získal u dodavatele firmy VVV doklady, které chtěl konfrontovat při svědecké výpovědi s doklady předanými firmou VVV. Protože chtěl vyslechnout ještě další svědky a měl obavu z jejich možného ovlivňování, zahrnul zmíněné doklady do vyhledávací části spisu a neumožnil zástupcům společnosti do ní nahlédnout.

Je daný postup správný?

Správce daně však musí nejpozději při sdělení dosavadního výsledku kontrolního zjištění utajené dokumenty přeřadit z „tajné“ vyhledávací části spisu do příslušné části spisu, kde k nim již bude mít daňový subjekt přístup. Ten se s nimi seznámí a bude mít možnost zaujmout k nim stanovisko ještě před ukončením kontroly.

4.38 Lhůta pro stanovení daně

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 bylo nutno podat do 2. dubna 2024 (1. duben byl Velikonoční pondělí – státní svátek, pokud by státní svátek nebyl, lhůta by byla 1. dubna).

Jak postupovat v daném případě?

Od 3. dubna 2024 začala běžet tříletá prekluzivní lhůta pro doměření daně a skončí 3. dubna 2027. I kdyby došlo k jejímu prodloužení, nemůže být přesažen horizont deseti let, tedy maximálně do 3. dubna 2034.

Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k

a) podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,

b) oznámení rozhodnutí o stanovení daně,

c) zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,

d) oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo

e) oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.

4.39 Trestní oznámení

Při nahlížení do spisu daňového subjektu jeho zástupce zjistil, že ve spise se nachází trestní oznámení, které správce daně podal na předmětný daňový subjekt pro podezření z trestného činu zkrácení daně. Poté, co si příslušnou písemnost zástupce daňového subjektu prostudoval, požádal o její kopii.

Jaké je řešení daného případu?

Pracovníci finančního úřadu ji odmítli poskytnout. Argumentují tím, že byla uložena ve vyhledávací části spisu. Tato část je „tajná“, tedy nelze do ní nahlížet. I když správce daně v odůvodněných případech může umožnit nahlédnutí i do této části spisu, pořád jde o část spisu, do které obecně nelze nahlížet.

V § 67 odst. 3 daňového řádu se dočteme: „Na žádost daňového subjektu pořídí správce daně z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu.“

Řešení č. 4.21 až 4.39 zpracoval Ing. Zdeněk Burda (VII/2024)

4.3     DPH

DPH

4.40 Záloha na dvě zdanitelná plnění s různými sazbami daně

Poplatník podniká jako tzv. hodinový manžel formou OSVČ a není plátcem DPH. Chystá si dílničku v kočárkárně bytového domu. Stavební práce provede plátce DPH za cenu 90 000 Kč a podnikateli odprodá i nespotřebovaný stavební materiál za 10 000 Kč – využije jej při svém podnikání. Byla sjednána záloha předem 50 %. Za měsíc byly práce dokončeny, prodán materiál a doplaceno 50 000 Kč. Částky jsou vždy včetně DPH.

Jak postupovat v daném případě?

V tomto případě je komplikací, že zatímco stavební práce v bytovém domě – i když se týkají pouze jeho nebytových prostor – podléhají snížené sazbě daně 12 %, zatímco odprodej materiálu základní sazbě daně 21 %. Pokud není v příslušné obchodní smlouvě upřesněno, jakého z obou plnění se záloha předem týká, je nutno jí považovat za zálohu na celkovou (konečnou) cenu (úplatu) za obě tato zdanitelná plnění. Při zaplacení zálohy předcházející uskutečnění zdanitelných plnění vzniká dodavateli – Stavby, s.r.o. v roli plátce – povinnost přiznat DPH na výstupu již ke dni přijetí částečné úplaty (zálohy 50 %), jelikož už ke dni jejího přijetí jsou zálohovaná zdanitelná plnění známa „dostatečně určitě“. Bude se jednat o stavební práce a dodání nevyužitého materiálu, obojí s místem plnění v tuzemsku, která podléhají také předem známým sazbám DPH – snížené 12 % a základní 21 %. Daň na výstupu z předem zaplacené zálohy 50 000 Kč – což je polovina konečné ceny včetně DPH – přizná stavební firma adekvátně každému ze dvou zdanitelných plnění. Jelikož se dodání zboží (materiálu) podílí na celkové ceně 10 % (10 000 Kč ze 100 000 Kč), má se za to, že stejná část zálohy odpovídá dodání zboží, tj. 10 % z 50 000 Kč = 5 000 Kč. Z ní se standardně metodou shora vypočte příslušná DPH se sazbou daně 21 % a základ daně. Obdobně se bude postupovat u zálohy na poskytovanou stavební službu. Tato se podílí na celkové ceně 90 % (90 000 Kč ze 100 000 Kč), proto stejná část zálohy připadá na toto plnění, což činí 90 % z 50 000 Kč = 45 000 Kč. Z této úplaty předem se pak opět metodou shora vypočte DPH se sazbou daně 12 % a základ daně.

 

V praxi to bude vypadat spíše tak, že záloha se týká pouze (ze 100 %) stavebních prací – a tedy plně podléhá snížené sazbě daně. Obvykle totiž není předem známo, kolik, zda vůbec a natož v jaké ceně zůstane k odprodeji nespotřebovaný materiál. Nicméně záleží na smluvním ujednání, které by mělo odpovídat realitě.

4.41 Úplaty nesouvisející s plněním se nezdaňují

Podmínku zdanění úplaty (platby) spočívající v úzké vazbě s daným plněním vyčteme z řady rozhodnutí Soudního dvora EU. Např. ve věci C-246/08 konstatoval, že za úplatu podléhající DPH nelze považovat odměnu za právní služby, kterou nezisková právní kancelář ve Finsku poskytovala nemajetným občanům. Výše odměny vycházela z finančních možností dotyčných osob, a tedy nijak nesouvisela s poskytovanou právní službou.

Jaký je správný postup?

V rozsudku C-108/99 Soudní dvůr EU uvedl, že daňová povinnost nevzniká z titulu předem zaplacených paušálních částek za zboží uvedené v nabídkovém seznamu, protože se posléze mohla objednávka dohodou stran dodatečně změnit. Obdobně vyznívá jeho verdikt v případu C-107/13, kde sice bylo při přijetí zálohy farmářem jasně vymezeno, že souvisí s konkrétní objednávkou dodávky pšenice. Nicméně dodavatel nemohl zaručit splnění tohoto svého závazku, protože produkce obiloviny záležela zejména na budoucí nejisté okolnosti vývoje počasí.

 

Posloužit můžeme i českou kauzou C-11/15 týkající se Českého rozhlasu, potažmo i České televize. Kde Soudní dvůr potvrdil, že koncesionářský poplatek, který musí platit všichni držitelé rozhlasových přijímačů, není úplatou za službu rozhlasového vysílání. Z čehož vyplývá, že tato služba je poskytována bezúplatně, a proto není předmětem DPH a její poskytovatel nemá nárok na odpočet daně. Což by ale podle českých zákonodárců vážně narušilo hospodaření těchto mediálních gigantů, a proto měli v zákoně o DPH výjimku do konce roku 2021.

 

4.42 Slevové kupóny prodejce zdaní

Většinou jsou slevové kupóny neboli poukazy na slevu z kupní ceny šířeny mezi potenciální zákazníky bezúplatně tiskem či internetem. Např. paní Nováková si z časopisu vystřihne slevový kupón opravňující držitele ke slevě 100 Kč z ceny nákupu zboží v místním obchodě za více než 1 000 Kč uskutečněném do měsíce. A hned druhý den si zakoupila ve zmíněné prodejně zboží za 1 500 Kč a u pokladny pyšně předala poukaz na slevu. Díky tomu zaplatila „jen“ 1 400 Kč, z nichž prodejce vypočetl „shora“ DPH na výstupu. Základ daně se totiž sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta (nejpozději) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění – a to se zde přesně stalo.

Jak postupovat v dané situaci?

Někdy to ale může být s těmi slevovými kupóny složitější. Poučný je v tomto směru rozsudek Soudního dvora EU číslo C-398/99. Maloobchodní prodejce přijímal slevové kupóny na pevně určenou částku konkrétního zboží vydané dodavateli předmětného zboží v místním tisku. Podstatné ovšem je, že existovala obchodní dohoda mezi prodejcem a dodavateli zboží, u něhož bylo možno uplatnit slevový kupón, spočívající v tom, že příslušný cenový rozdíl – tedy zákazníkem uplatněnou slevu – dodavatel prodejci posléze doplatil. Například určité zboží prodejce běžně prodává za 200 Kč, ovšem zákazníkovi se slevovým kupónem daného zboží znějícím na 50 Kč jej prodá za 150 Kč, načež mu dodavatel zboží po předání slevového kupónu doplatí celou slevu 50 Kč.

 

Soud zde jasně konstatoval, že v těchto případech musí prodejce do základu daně – z níž počítá při prodeji zboží DPH na výstupu – zahrnout jak část úplaty hrazenou zákazníkem (150 Kč), tak i její část placenou dodavatelem (50 Kč).

4.43 Stavební práce v tuzemsku mezi plátci

Výrobní podnik Šrouby, a.s. si od stavební firmy Fachmani, s.r.o. – oba měsíční plátci DPH – nechal opravit výrobní halu za 1 milion Kč bez DPH. V dubnu 2024 byla poskytnuta záloha na tyto práce ve výši 600 000 Kč a k dokončení opravy – tím pádem rovněž k uskutečnění tohoto zdanitelného poskytnutí služby – došlo v červnu 2024.

Jak postupovat v daném případě?

Předmětné stavební a montážní práce podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. S ohledem na výrobní účel opravy haly je jasné, že odběratel (Šrouby, a.s.) má plný nárok na odpočet DPH na vstupu z tohoto přijatého zdanitelného plnění. Přičemž je rovněž osobou povinnou přiznat daň na výstupu místo dodavatele (Fachmani, s.r.o.) – proto budou jak faktura (daňový doklad), tak i potvrzení o přijaté záloze uvedeny bez DPH.

Popis účetně daňového případu	Částka	Fachmani, s.r.o.		Šrouby, a.s.
		MD	D	MD	D
Záloha na opravu výrobní haly (úplata předem nepodléhá DPH)	600 000	221	324	314	221
Předání hotové opravy výrobní haly (cena dodavatele bez DPH)	1 000 000	311	602	511	321
Započtení zálohy na úhradu části ceny opravy haly (bez DPH)	600 000	324	311	321	314
Doplacení zbývající části ceny za opravu haly (částka bez DPH)	400 000	221	311	321	221
Vnitřní zúčtování přenosu povinnosti 21 % DPH z 1 milionu Kč: Povinnost odběratele (Šrouby, a.s.) přiznat daň na výstupu Nárok dotyčného odběratele na plný odpočet DPH na vstupu	210 000   210 000	–	–	395   343.1	343.2   395

 

4.44 Záloha na dodání zboží v tuzemsku

Společnost PC, s.r.o. obchoduje s počítači a je měsíční plátce DPH. V květnu 2024 přijala objednávku na počítač od zákazníka v ČR, přičemž bylo dohodnuto uhrazení zálohy 12 100 Kč (včetně DPH, viz dále) při objednávce. K dodání celé počítačové sestavy došlo v červnu, přičemž sjednaná konečná cena bude 15 000 Kč bez DPH.

Jak postupovat v dané situaci?

Již při zaplacení zálohy 12 100 Kč v květnu vznikla plátci povinnost přiznat DPH na výstupu z přijaté úplaty, jelikož předchází dni uskutečnění zdanitelného plnění (dodání zboží), které je již v tomto okamžiku známo dostatečně určitě. Plátce totiž zcela bezpečně ví, jaké zboží má dodat (stolní počítač), zná také místo plnění (ČR alias tuzemsko, kde se bude zboží nacházet v okamžiku jeho dodání) a rovněž příslušnou sazbu daně (základní, 21 %). Přijetím zálohy proto dodavateli PC, s.r.o. vznikla povinnost přiznat DPH na výstupu již z této dostatečně určité úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Daň vypočte tzv. metodou shora v souladu s § 37 písm. b) ZDPH (od dubna 2019 nahradila násobení sazbovým koeficientem…), tj. 12 100 Kč – 12 100 Kč / 1,21 = 12 100 Kč – 10 000 Kč = 2 100 Kč. V souladu s § 36 odst. 2 ZDPH činí základ daně u úplaty rozdíl mezi přijatou zálohou (úplatou) včetně daně a vypočtenou DPH z ní, což vychází 12 100 Kč – 2 100 Kč = 10 000 Kč.

Při uskutečnění zdanitelného plnění v červnu prodejce přizná DPH na vstupu jen z doplatku, přesněji z rozdílu mezi dvěma základy daně bez DPH – konečné ceny 15 000 Kč a již zdaněné části úplaty (zálohy) 10 000 Kč. Načež vypočte DPH metodou „zdola“ nepřesně napsanou v § 37 písm. a) ZDPH jako součin základu daně a sazby daně (je daná procentem!), správně jde o příslušné procento ze základu = 21 % z 5 000 Kč = 1 050 Kč. Je vidno, že mezi legislativci nejsou matematici, natožpak mezi zákonodárci, nevědí, že procentem nelze násobit.

4.45 Dostatečně neurčitá záloha není předmětem DPH

Česká obchodní společnost Majitel, a.s. pronajímá bytové i nebytové prostory v celé řadě budov v Brně a je plátcem DPH. V nájemních smlouvách má sjednáno, že součástí ceny nájmu nejsou energie a další služby související s užíváním předmětných prostor: dodání elektřiny, plynu a pitné vody, odvod splaškové vody, odvoz odpadu. Na tyto energie a služby související s nájmem pronajímatel požaduje od nájemců měsíční zálohy, jejichž výše vychází z dřívější spotřeby, například u jednoho nájemce jde o částku 5 000 Kč. Přičemž není upřesněno, jaká část ze zálohy připadá na jednotlivé druhy energií a služeb, a v průběhu zálohového období samozřejmě ještě nejsou známy ani konečné ceny teprve v budoucnu spotřebovaných energií a využitých služeb. Navíc některé z těchto zálohovaných zdanitelných plnění podléhají základní sazbě daně 21 % (dodání elektřiny a plynu), zatímco jiné snížené sazbě daně 12 % (dodání pitné vody, odvod splaškové vody a odvoz odpadu).

Jaké je správné řešení?

Ke dni přijetí předmětných záloh na dodávky energií a služeb souvisejících s nájmem tedy ještě nejsou dodavateli (pronajímateli) známa dostatečně určitě jednotlivá zálohovaná zdanitelná plnění. Zálohy tedy nelze považovat za „dostatečně určité“ ve smyslu § 20a odst. 3 ZDPH, proto plátci (pronajímateli) nevzniká povinnost přiznat DPH na výstupu již ze záloh přijatých před uskutečněním zálohovaných zdanitelných plnění. Majitel, a.s. přizná DPH na výstupu z uvedených plnění až při jejich „uskutečnění“, k čemuž zpravidla dojde v souladu s § 21 odst. 4 písm. a) nebo b) ZDPH teprve dnem zjištění skutečné spotřeby a návazně i ceny těchto energií a služeb.

4.46 Jednoúčelový poukaz versus „jednoúčelová“ záloha předem

Poplatnice chce udělat radost svým rodičům k výročí „Zlaté svatby“ a objedná jim ubytování v českém podhorském hotelu plátce DPH včetně celodenního stravování (nezahrnuje nápoje, kromě vody). Přitom zvažuje dvě varianty – 1. Zaplacení zálohy předem nebo 2. Dárkový rekreační poukaz – obojí v hodnotě 10 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Ad 1) Jelikož je již ke dni přijetí úplaty (zálohy) před poskytnutím služby předmětné zdanitelné plnění známo dostatečně určitě – ohledně služby (ubytování a strava), sazby daně (obojí 12 %) a místa plnění (ČR) – je provozovatel hotelu povinen v souladu s § 20a ZDPH přiznat odpovídající DPH na výstupu již ke dni přijetí zálohy. Při ukončení pobytu rodičů dojde k uskutečnění zdanitelného plnění a tito hotelu případně doplatí už jen služby a zboží čerpané nad rámec zálohy (nápoje neplacené ihned, využití hotelového bowlingu, půjčení kol…).

Ad 2) Jelikož je již v okamžiku vydání poukazu ohledně předmětné služby (ubytování a strava) známa – sazba daně (obojí 12 %) a místo plnění (ČR) – jedná se o jednoúčelový poukaz. Proto je provozovatel hotelu povinen v souladu s § 15a ZDPH přiznat odpovídající DPH na výstupu již ke dni převodu (odprodeje) tohoto poukazu. Pro účely DPH se totiž převod tohoto poukazu považuje za poskytnutí předmětné služby, na kterou se poukaz vztahuje. Následný převod (darování) rodičům není předmětem DPH, jelikož poplatnice není osobou povinnou k dani, a i kdyby byla OSVČ, tak přitom jistě nebude jednat jako podnikatelka. Při ukončení pobytu rodičů hrazeného (čerpaného) na základě zmíněného jednoúčelového poukazu již nedojde (podruhé) k uskutečnění zdanitelného plnění ohledně předmětného ubytování a stravování. Jestliže však rodiče využijí ještě další hotelové služby/zboží placené samostatně, pak by došlo k uskutečněné a zdanění těchto jiných plnění.

 

4.47 Záloha na zdanitelné plnění vyšší než konečná cena

V dubnu 2024 plátce DPH obdržel „dostatečně určitou“ zálohu 10 000 Kč na zdanitelné plnění, které se uskutečnilo až v červnu, přičemž konečná cena (úplata) byla nižší, jen 9 000 Kč. Částky jsou včetně 21 % DPH.

Jak je to z pohledu daní?

Přijetím zálohy plátci vznikla povinnost přiznat DPH v základní sazbě z této dřívější úplaty. Vypočte ji metodou shora podle § 37 písm. b) ZDPH jako rozdíl přijaté částky a jejího podílu koeficientem 1,21 = 10 000 Kč – 10 000 Kč / 1,21 = 1 735,54 Kč, z čehož podle § 36 odst. 2 ZDP vychází (čistý) základ daně 8 264,46 Kč.

Při uskutečnění zdanitelného plnění v červnu plátce vypočte daň už pouze z rozdílu mezi základem daně (tj. z částky bez daně) z konečné ceny 9 000 Kč – který metodou shora, jako u zálohy výše, vyjde 7 438,02 Kč – a základem daně z již zdaněné úplaty (zálohy) předem 8 264,46 Kč, a to v uvedeném pořadí. Odečítáme tedy větší cifru od menší, proto vyjde záporné číslo = 7 438,02 Kč – 8 264,46 Kč = – 826,44 Kč, což je základ přeplatku.

 

V souladu s § 37a ZDPH z tohoto záporného základu daně (přeplatku) plátce vypočte zápornou DPH na výstupu při uskutečněné plnění metodou zdola dle § 37 písm. a) ZDPH vynásobením základní sazbou daně = – 826,44 Kč x 0,21 = – 173,55 Kč, což dá dohromady celkovou výši vraceného přeplatku včetně daně 1 000 Kč.

4.48 DPH podléhají jen dostatečně určité zálohy a poukazy

Vedle záloh placených předem se od léta 2017 upřesněná výjimka v praxi týká zejména tzv. poukazů na budoucí odběr zboží a služeb. Jestliže takovýto poukaz opravňuje k získání předem známého konkrétního plnění – např. voucher na ubytování v hotelu na Šumavě, poukaz na stravování kromě nápojů v restauraci – pak se každá úplata přijatá v souvislosti s prodejem poukazu považuje za „dostatečně určitou“ úplatu před uskutečněním plnění, a proto podléhá zdanění jako samotné dodání zboží nebo poskytnutí služby, které umožňuje čerpat.

Jaké je správné řešení?

Když je ale možno poukaz využít pro více účelů, zejména pro zboží a služby různých sazeb daně – např. dárková poukázka obchodního domu umožňující nákup hraček se sazbou 21 %, potravin s 12 %, i tištěných knih s 0 % – pak částka úplaty přijatá v souvislosti s prodejem takového „neurčitého“ poukazu nepodléhá zdanění. U tohoto typu poukazu se DPH uplatní až při jeho čerpání, tj. v okamžiku dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Řešení č. 4.40 až 4.48 zpracoval Ing. Martin Děrgel (VII/2024)

4.49 Pořízení zboží z jiného členského státu

Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě dodala zboží z jiného členského státu do tuzemska firmě se sídlem v ČR, která je plátcem. Zboží bylo dodáno dne 30. 5. 2024 a tento den je zároveň z hlediska pořizovatele dnem pořízení zboží. Doklad (fakturu) na dodané zboží vystavil dodavatel s datem 3. 6. 2024 a český pořizovatel jej obdržel 6. 6. 2024.

Jak je to z pohledu povinnosti přiznat daň?

V daném případě vzniká českému pořizovateli povinnost přiznat daň ke dni vystavení dokladu dodavatelem, tj. k 3. 6. 2024, protože tento den předchází 15. den měsíce, který následuje po měsíce, ve kterém bylo zboží pořízeno. Základem daně bude fakturovaná částka uvedená na dokladu, která bude přepočtena na českou měnu kurzem platným k 3. 6. 2024. V daňovém přiznání za červen 2024 tedy vznikne pořizovateli povinnost přiznat daň při pořízení zboží.

 

Bude-li se jednat o zboží v základní sazbě 21 %, daň v ř. 3 daňového přiznání k DPH za toto zdaňovací období. Nárok na odpočet daně si uplatní za splnění obecných zákonných podmínek na základě daňového dokladu ve stejném daňovém přiznání, tj. za červen 2024, v němž daň při pořízení přiznal, a to v ř. 43. Předepsané údaje o přiznané dani při pořízení zboží vykáže plátce také v části A.2 kontrolního hlášení za červen 2024.

4.50 Poskytnutí služby osobě registrované k dani v jiném členském státě

Poradenská firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poskytne obchodní společnosti se sídlem na Slovensku, která je osobou registrovanou k dani poradenskou službu a bude požadovat úhradu zálohy předem.

Jaké je řešení dané situace?

Pokud bude služba poskytnuta v období od 15. 6. 2024 do 15. 8. 2024 a ve smlouvě bude sjednána cena ve výši 2 000 EUR s tím, že do 30. 6. 2024 bude příjemcem služba zaplacena záloha ve výši 500 EUR a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde dne 15. 8. 2024, kdy bude ukončeno poskytování služeb, vznikne poradenské firmě povinnost přiznat zálohu ke dni jejího přijetí, tj. např. k 30. 6. 2024. V daňovém přiznání za červen 2024 tedy vznikne právní kanceláři povinnost přiznat zálohu ve výši 500 EUR přepočtenou na českou měnu kurzem platným k 30. 6. 2024 v ř. 21 přiznání a zároveň v souhrnném hlášení za červen 2024 s kódem 3 a uvedením DIČ slovenského klienta.

Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 15. 8. 2024 musí plátce přiznat doplatek ve výši 1 500 EUR. V daňovém přiznání za srpen 2024 tedy přizná tuto částku v ř. 21 a v souhrnném hlášení za srpen 2024 uvede stejnou částku. Údaje o poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě se nevykazují v kontrolním hlášení.

4.51 Dodání zboží do jiného členského státu a osvobození od daně

Obchodní společnost, která je plátcem daně v České republice, dodá zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani.

Jak je to s osvobozením od daně?

Dodání tohoto zboží je pro plátce osvobozeno od daně podle § 64 zákona o DPH a povinnost přiznat daň bude mít pořizovatel zboží jako plátce daně registrovaný v SRN. Zboží bylo obchodní společností dodáno dne 27. 5. 2024, daňový doklad vystavila firma v zákonné lhůtě dne 4. 6. 2024. Na daňovém dokladu uvedla obchodní společnost sjednanou cenu v eurech, kterou pro účely vykázání v daňovém přiznání a souhrnném hlášení přepočte na českou měnu kurzem platným k datu 4. 6. 2024, kdy byl vystaven daňový doklad.

Dodavatel má jako plátce daně registrovaný v ČR povinnost toto dodání zboží vykázat ve svém daňovém přiznání za červen 2024 jako osvobozené plnění v ř. 20 a také ve svém souhrnném hlášení za červen 2024.

Řešení č. 4.49 až 4.51 zpracoval Ing. Václav Benda (VII/2024)

4.52 „Poukaz“ pro účely DPH

Květinářství „Pomněnka“ nabízí dárkový poukaz, kde bude na přání zapsáno jméno obdarovaného, dále je na něm uvedeno, že pouze dotyčnou osobu opravňuje k odběru živých dřevin, řezaných květin a jiných rostlin ve zmíněné prodejně v hodnotě 1 000 Kč do konce roku 2024.

Jak je to z pohledu DPH?

Pro účely DPH se jedná o poukaz, přičemž úzké omezení kupujícího není překážkou. Jestliže si takto obdarovaný kupující vybere květenu v prodejní ceně například 1 200 Kč, pak vedle úhrady zmíněným poukazem 1 000 Kč doplatí prodejci dle očekávání 200 Kč.

Definicí jsou pokryty rovněž situace, kdy poukaz nebude čerpán najednou, ale postupně jako úplata na více plnění. Což je v praxi běžné například u předplacených kuponů – tzv. dobíjecí kupony – mobilních operátorů, které opravňují využít balíček služeb operátora nejen standardně pro hlasové a datové služby, ale také pro služby poskytnuté třetími stranami, jako je jízdné v městské hromadné dopravě či stahování různých aplikací.

 

Podle Důvodové zprávy k návrhu oné novely se za „poukazy“ nepovažují tzv. slevové kupóny – např. vystřihnuté z reklamního letáku – opravňující držitele k získání slevy (třeba 100 Kč nebo 10 %) z ceny nákupu. Tyto listiny totiž neposkytují právo takové zboží nebo službu obdržet. Obdobně definici „poukazu“ nesplňuje ani „žravý“ kupón, který při předložení v síti rychlého občerstvení opravňuje držitele získat druhý výrobek zdarma.

Ing. Martin Děrgel (VII/2024)

4.53 Finanční leasing stroje a přiznávání daně

Leasingová společnost, která je plátcem daně, uzavřela s firmou, která je plátcem daně, leasingovou smlouvu na přenechání stroje k užití, v níž bylo ujednáno, že leasingová společnost jako vlastník po skončení smlouvy převede vlastnické právo k němu na uživatele, tj. jedná se o tzv. finanční leasing. Leasingová společnost nakoupila stroj v květnu 2024 od výrobce, který je plátcem daně, za cenu bez daně ve výši 5 000 000 Kč. Při sazbě daně 21 % tedy činila daň 1 050 000 Kč. Na základě přijatého daňového dokladu si leasingová společnost uplatnila nárok na odpočet daně v uvedené výši. V leasingové smlouvě bylo sjednáno, že doba pronájmu bude 36 měsíců a byla sjednána první zvýšená splátka ve výši 2 000 000 Kč a další splátky byly stanoveny rovnoměrně ve výši 150 000 Kč měsíčně. Dále bylo sjednáno, že po skončení smlouvy a zaplacení všech splátek bude stroj převeden na nájemce za cenu 1 000 Kč. Stroj byl nájemci přenechán k užívání 15. 7. 2024.

Jak je to s povinnosti přiznávání daně u finančního leasingu stroje?

Povinnost přiznat daň vznikla podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o DPH leasingové společnosti v daňovém přiznání za červenec 2024, kdy byl stroj přenechán k užívání nájemci. Základem daně bude celková částka, kterou zaplatí nájemce, tj. částka 7 251 000 Kč (2 000 000 + (35 x 150 000 Kč) + 1 000 Kč). Z této částky, která je včetně daně, se daň vypočte podle § 37 písm. b) zákona o DPH.

 

V ř. 1 přiznání k DPH za měsíc červenec 2024 byl povinen leasingový pronajímatel přiznat příslušnou částku daně na výstupu a odpovídající údaje uvést také do části A.4 kontrolního hlášení za červenec 2024. Nájemce, který je plátcem daně, si mohl ve stejném zdaňovacím období na základě přijatého daňového dokladu uplatnit nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek, a to v ř. 40 přiznání k DPH a odpovídající údaje byl povinen uvést do části B.2 svého kontrolního hlášení.

4.54 Poskytnutí služby a přiznávání daně

Poradenská firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, přijala od jiného plátce 30. 7. 2024 zálohu na poskytnutí poradenské služby v základní sazbě daně 21 %, kterou by měla poskytnout do konce října 2024 ve výši 40 % celkové sjednané ceny v úrovni bez daně + příslušnou daň. Celková cena byla sjednána ve výši 50 000 Kč bez daně, a proto částka zálohy činila 20 000 Kč + 4 200 Kč, tj. celkem 24 200 Kč.

Jak je to s přiznáváním daně při poskytnutí služby?

Poradenské firmě tedy vznikla ke dni přijetí této úplaty povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 2 zákona o DPH ve výši 4 200 Kč, tj. v daňovém přiznání za červenec 2024 přiznala tuto částku jako daň na výstupu. Předepsané údaje o přiznané dani vykázala také v části A.4 kontrolního hlášení za červenec 2024. Do 15 dnů od přijetí této úplaty má podle § 28 odst. 4 zákona o DPH povinnost vystavit pro klienta, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 4 200 Kč.

Poskytnutí služby, tj. předání závěrečné zprávy bude uskutečněno dne 29. 10. 2024 a k tomuto dni vznikne poradenské firmě, která poskytla službu, povinnost přiznat daň podle § 37a zákona z rozdílu mezi celkovou sjednanou cenou bez daně (50 000 Kč) a úplatu v úrovni bez daně přijatou v červenci 2024 (20 000 Kč), z níž již byla daň přiznána, tj. z částky 30 000 Kč bez daně.

V daňovém přiznání za říjen 2024 tedy přizná daň ve výši 6 300 Kč, tj. 21 % z částky 30 000 Kč. Předepsané údaje o přiznané dani vykáže také v části A.4 kontrolního hlášení za říjen 2024.Dále má povinnost do 15 dnů od poskytnutí služby vystavit pro klienta, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 6 300 Kč.

4.55 Režim přenesení daňové povinnosti a přiznání daně

Stavební firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím (zhotovitel), bude provádět stavební opravu skladu, která je stavební prací zařazenou v oddílu 41 klasifikace CZ-CPA, pro jinou firmu, která je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím. Příslušná smlouva o dílo byla uzavřena v srpnu 2024 a bylo v ní sjednáno, že objednatel zaplatí zhotoviteli do konce září 2024 zálohu ve výši 800 000 Kč. Celková cena díla, které bude zhotovitelem předáno objednateli do konce listopadu 2024, bude 2 500 000 Kč.

Jak je to s přiznáním daně v režimu přenesení daňové povinnosti?

Z titulu zaplacení zálohy v září 2024 nevznikne objednateli jako příjemci zdanitelného plnění povinnost přiznat daň ke dni poskytnutí zálohy, a ani zhotoviteli nevznikne povinnost uvedenou částku zálohy vykazovat v daňovém přiznání. K uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k předání a převzetí díla dojde dne 30. 11. 2024, a proto až k tomuto dni vznikne objednateli povinnost přiznat daň z celkové ceny za poskytnuté stavební práce, včetně použitých stavebních materiálů. Zhotovitel bude povinen vystavit daňový doklad, který vystaví 10. 12. 2024, a uvede na něm celkovou cenu bez daně ve výši 2 500 000 Kč, tj. včetně zálohy přijaté v září 2024.

 

Zhotovitel uvedenou částku 2 500 000 Kč uvede do ř. 25 přiznání k DPH za listopad 2024, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění a předepsané údaje uvede v části A.1 kontrolního hlášení za listopad 2024. Objednatel na základě přijatého daňového dokladu dopočte daň, která bude činit 525 000 Kč (21 % z částky 2 500 000 Kč), a tuto daň přizná v ř. 10 daňového přiznání za listopad 2024, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění a předepsané údaje uvede v části B.1 kontrolního hlášení. Nárok na odpočet daně příjemce uplatní v ř. 43 stejného daňového přiznání, v kontrolním hlášení tento nárok na odpočet daně nevykazuje.

 

4.56 Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a přijetí služby

Právní kancelář se sídlem na Slovensku, kde je registrována k DPH, poskytne obchodní společnosti se sídlem v tuzemsku, která je plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, právní službu a bude požadovat zálohu předem.

Jak je to z pohledu placení daně?

Pokud bude služba poskytnuta v období od 10. 6. 2024 do 30. 9. 2024 a ve smlouvě bude sjednána cena ve výši 2 500 EUR s tím, že do 30. 6. 2024 bude příjemcem služby zaplacena záloha ve výši 1 000 EUR a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde dne 30. 9. 2024, kdy bude ukončeno poskytování poradenských služeb, vznikne příjemci služby povinnost přiznat daň z poskytnuté zálohy k 28. 6. 2024, kdy byla tato záloha poskytnuta.

V daňovém přiznání za červen 2024 tedy vznikne plátci, který zaplatil zálohu na právní službu, povinnost přiznat daň v základní sazbě daně z částky 1 000 EUR přepočtené na českou měnu kurzem platným k 28. 6. 2024. Předepsané údaje o přijetí této služby je plátce povinen vykázat v části A.2 kontrolního hlášení za červen 2024. Ve stejné výši, v jaké plátce přizná daň, mu bude v přiznání za měsíc červen 2024 za splnění obecných zákonných podmínek vznikat nárok na odpočet daně, který nemusí být prokázán nutně daňovým dokladem, ale může být prokázán i jiným způsobem. V kontrolním hlášení se tento odpočet daně nevykazuje.

 

Ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 30. 9. 2024 musí plátce jako příjemce služby přiznat daň z požadovaného doplatku ve výši 2 000 EUR. V daňovém přiznání za měsíc červen 2024 tedy přizná daň z částky 2 000 EUR, která bude přepočtena na českou měnu kurzem platným k datu 30. 9. 2024. Předepsané údaje o přijetí této služby je plátce povinen vykázat v části A.2 kontrolního hlášení za červen 2024.

Řešení č. 4.53 až 4.56 zpracoval Ing. Václav Benda (VII/2024)

4.57 Princip plnění osvobozeného bez nároku na odpočet daně

Firma A je plátce DPH a zabývá se řadou podnikatelských aktivit, k nimž od května 2024 přibylo nově i poskytování peněžních zápůjček. Pro administraci a související záležitosti týkající se pouze tohoto nového druhu podnikání koupila stolní počítač. Jeho český výrobce B jej prodává za 20 000 Kč, z toho 15 000 Kč tvoří náklady na výrobu (komponenty, mzdy, spotřební materiál…) a 5 000 Kč připadá na požadovaný zisk. Jelikož je výrobce počítače rovněž plátcem DPH, musel jeho prodej coby zdanitelné „dodání zboží“ uskutečněné v tuzemsku ovšem zatížit 21 % českou DPH na výstupu, kterou přepošle správci daně. Takže celková prodejní cena činí 24 200 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

I když je příjemce zdanitelného plnění (kupec počítače) – firma A – plátcem a bude mu sloužit čistě pro potřeby ekonomické alias podnikatelské činnosti, nemůže uplatnit ani částečný nárok na odpočet DPH na vstupu 4 200 Kč. Takže se tato nepřímá daň spotřebního typu pro plátce netypicky stala součástí ocenění této majetkové položky pořizovací (kupní) cenou. Důvod? Poskytování peněžních zápůjček – pro které bude plně počítač sloužit – je finanční činností osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet daně. V přiznání k DPH za květen 2024 tuto skutečnost firma A promítne tím nejjednodušším způsobem – vůbec nikam jej neuvede. Proto DPH na výstupu výrobcem počítače B uplatněná, v jeho daňovém přiznání zapsaná a odvedená definitivně zůstává v kapse státu.

Stejně tak bude osvobozen od DPH na výstupu i případný prodej počítače sloužícího čistě pro potřeby zmíněné osvobozené finanční činnosti plátce. Pokud se tedy po čase A dohodne například s bazarem na prodejní ceně vyběhaného stroje 5 000 Kč, nebude ani toto plnění (dodání zboží) představovat zdanitelné plnění. Proto i tehdy kupující (Bazar) významně ušetří na DPH, přičemž není podstatné, zda je plátce nebo neplátce této daně.

Ing. Martin Děrgel (VII/2024)

4.58 Zálohy na dodání zboží v tuzemsku a přiznání daně

Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, přijala od jiného plátce také s měsíčním zdaňovacím obdobím dne 22. 7. 2024 zálohu na dodání zboží, které podléhá základní sazbě daně 21 % a které se uskuteční až v září 2024, a to ve výši 50 000 Kč.

Jak je to s povinnosti přiznat daň?

Dané firmě vznikla ke dni přijetí této úplaty povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 2 zákona o DPH, tj. v daňovém přiznání za měsíc červenec 2024 přizná daň z částky 50 000 Kč, která je chápána jako částka včetně daně, a proto se z ní daň vypočte podle § 37 písm. b) zákona o DPH. V návaznosti na přijetí této zálohy je firma povinna vystavit pro odběratele, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet.

 

Dodání zboží, na něž byla přijata uvedená záloha, bude uskutečněno dne 3. 9. 2024 a k tomuto datu vzniká plátci, který dodal zboží, povinnost přiznat daň ve smyslu § 37a zákona o DPH z celkové sjednané ceny snížené o úplatu přijatou v červenci 2024, z níž již byla daň přiznána. Do 15 dnů od dne dodání je dodavatel povinen vystavit pro odběratele, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet daně.

Ing. Václav Benda (VII/2024)

4.59 Oprava faktury a DPH

Firma – neplátce DPH, v roce 2023 vyfakturovala službu bez DPH. Teď v roce 2024 zjistila, že se stala plátcem DPH už od roku 2023, tudíž přijatá faktura a firmou již uhrazená faktura je špatně. Otázkou je, zda se dotkne oprava faktury nějak daně z příjmu PO za rok 2023, když se jedná o službu provedenou v roce 2023.

Jak postupovat při opravě faktury?

Dodavatel se stal plátcem DPH automaticky ze zákona už od roku 2023 (např. od 1. 7. 2023) se zpětnou účinností. Stalo se tak z důvodu překročení limitu obratu ve výši 2 000 000 Kč ve smyslu § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „ZDPH“). Jeho odběratelé to v roce 2024 nemohli vědět, protože dodavatel nepodal přihlášku k registraci a nebyl tak ani v době fakturace zapsán v registru plátců DPH.

Dodavatel nyní musí za všechna jednotlivá zdanitelná plnění (u všech vystavených faktur), která uskutečnil od doby, kdy se stal plátcem (např. od 1. 7. 2023) do doby, kdy byl v roce 2024 rozhodnutím správce daně registrován jako plátce DPH, přiznat příslušnou DPH na výstupu. Standardně může postupovat tím způsobem, že DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Tím se mu sníží jeho marže o odvedené DPH. Byla totiž sjednaná konečná cena vč. DPH (když není uvedeno DPH, tak je konečná cena chápána jako cena vč. DPH). Jestli se oprava faktury dotkne nějak daně
z příjmu PO za rok 2023? To záleží na tom, zda odběratel už daňové přiznání podal nebo ne. Nemusí se dotknout, a to proto, že obecně platí, že neuplatněná daň na vstupu je považována za daňový náklad (nárok na odpočet není povinný ale dobrovolný).

Lze samozřejmě navýšit dodatečně sjednanou konečnou cenu o DPH, ale s tím musí souhlasit obě smluvní strany (jak dodavatel, tak i odběratel).

 

V praxi se dodavatel může setkat s neochotou odběratele navýšit dohodnutou cenu o DPH, zejména když bude odběratel neplátcem DPH. Odběratel – plátce DPH však může souhlasit s tím, že doplatí „zapomenutou“ DPH v roce 2024. Postupoval by tak, že by v roce 2024 zaúčtoval storno původního dokladu a poté řádný daňový doklad, který nově vystaví dodavatel. Původní doklad nebyl daňovým dokladem, ale „obyčejnou“ fakturou. Odběratel by mohl za splnění podmínek dle § 72 a násl. ZDPH uplatnit plný nárok na odpočet DPH na vstupu, který může obecně nárokovat kdykoli ve lhůtě 3 let od počátku měsíce následujícího po uskutečnění zdanitelného plnění (§ 73 odst. 3 ZDPH).

Ing. Pavel Novák (VII/2024)

4.60 DPH u ubytovací služby

Český plátce provozuje autokempink – ubytování v chatkách, ev. stanová místa. Ubytování fakturuje s 12 % sazbou DPH. Otázkou je, s jakou sazbou DPH má fakturovat pronájem místa pro stan a dále pak půjčovné sportovního vybavení kempu a parkovné na vyhrazeném stání.

Jaké je správné řešení?

Podle přílohy č. 2 k zákonu o DPH se u ubytovací služby, která odpovídá číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 uplatní snížená sazba daně 12 %.

Jedná se o ubytovací službu poskytovanou v hotelích, penzionech, apod. s každodenním úklidem a jinými službami, obvykle poskytované na dny nebo týdny, ubytovací služby v mládežnických hostelech, na horských chatách a rekreačních chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými úklidovými službami nebo bez nich, ubytovací služby poskytované v nemovitostech užívaných na časový úsek pro návštěvníky mimo jejich obvyklé bydliště, ubytovací služby v pokojích nebo ubytovacích jednotkách, ne s každodenními úklidovými službami, například v bytech a domech pro dovolenou, bungalovech a chatách, pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny, poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny, poskytování prostoru v chráněných přístřešcích nebo prostých táborových zařízeních pro umístění stanů nebo spacích pytlů a další.

Půjčování sportovního vybavení je nájem movité věci, u kterého se uplatní základní sazba daně. Při poskytování prostoru pro parkování uplatní plátce základní sazbu daně.

4.61 Sazba DPH u veterinárních léčiv

Veterinární lékař fakturuje své služby běžně se základní sazbou DPH. V měsíci červnu vyfakturoval veterinární léčiva (samostatně) se základní sazbou s vysvětlením, že když jde o přeprodej, tak má být základní sazba.

Je dané tvrzení správné?

Podle § 47 odst. 3 zákona o DPH se u zboží uplatňuje základní sazba daně, u zboží, uvedeného v příloze č. 3 se uplatňuje snížená sazba daně.

V příloze č. 3 je uvedena položka: 28-30 Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky – jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě – určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely.

Z uvedeného vyplývá, že se při dodání veterinárních léků uplatní snížená sazba daně.

Řešení č. 4.60 až 4.61 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (VII/2024)

4.4     Automobil

4.62 Uplatnění daňových odpisů na auto

Fyzická osoba – plátce DPH, vede daňovou evidenci, v roce 2021 si zakoupila osobní automobil, který vložila do obchodního majetku a zvolila rovnoměrný způsob odpisování (5 let). Automobil používá z 80 % pro podnikatelské účely a 20 % pro soukromé využití, roční odpis krátí v tomto poměru (i ostatní výdaje na auto – opravy, pojištění atd., DPH na vstupu při pořízení). Uplatňuje paušál na PHM 4 000 Kč měsíčně, 48 000 Kč ročně. Za rok 2023 příjmy z podnikání byly nižší než v předchozích letech, pokud by uplatnila paušál na PHM 48 000 Kč a odpis auta 178 000 Kč (krácený) dostala by se do mínusu. Otázka zní, zda může Fyzická osoba uplatnit za rok 2023 jen částečný odpis např. 50 000 Kč nebo neodepisovat vůbec. Pokud lze uplatnit částečný odpis např. 50 000 Kč – jak odepisovat v dalších letech. Za rok 2024 178 000 Kč, za rok 2025 178 000 Kč a za rok 2026 zbytek odpisu z roku 2023 tj. 128 000 Kč.

Jaký je správný postup?

Uvedenou problematiku řeší jednak § 26 odst. 8 ZDP, podle něhož poplatník není povinen odpisy uplatnit, přičemž je může také přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení poplatník neuplatní výdaje paušálem a dále také ustanovení § 31 odst. 7 ZDP, z něhož vyplývá, že při rovnoměrném odpisování může poplatník na základě svého rozhodnutí uplatnit i sazbu nižší, než stanoví zákon.

 

To v praxi znamená, že poplatník si prodlouží dobu odpisování. V žádném případě však není možné za zdaňovací období uplatnit odpisy vyšší, než je zákonem stanoveno. Odpisy lze tedy uplatnit ve výši, jak je výše uvedeno.

Ing. Jiří Nigrin (VII/2024)

4.63 Paušál na dopravu

Fyzická osoba – nepodnikatel má příjmy z dlouhodobého pronajmu bytu podle § 9 ZDP. Výdaje vykazuje ve skutečné prokázané výši, uplatňuje odpisy. Otázkou je, zda může využít i paušál na dopravu ve výši 80 %. Osobní automobil používá i k soukromým účelům.

Musí fyzická osoba vést knihu jízd?

V případě, že pronajímatel používá osobní automobil z důvodu jízd za nájemníkem, z důvodu oprav, kontrol apod., může si v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč na silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Předpokládáme, že poplatník není plátce DPH. V takovém případě nemusí vést knihu jízd ani žádnou jinou evidenci.

4.64 Odepsaný evidovaný majetek

Podnikající fyzická osoba vlastní o starý osobní automobil, který byl pořízen v roce 2010. V současné době si pořídila nová auta.

Jakým způsobem je možno vyřadit již odepsaný evidovaný majetek?

V případě podnikající fyzické osoby – OSVČ s daňovou evidencí ve smyslu § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., případně vedoucí podvojné účetnictví.

Vyřazení automobilu – tzv. hmotného majetku dle § 26 odst. 2 ZDP – z obchodního majetku, resp. z daňové evidence OSVČ je zcela prostou administrativní záležitostí. Zejména v dotazovaném případě, kdy jde o hmotný majetek již plně daňově odepsaný, a tedy s nulovou daňovou zůstatkovou cenou. Dle § 4 odst. 4 ZDP se dnem vyřazení určité složky majetku – zde odepsaného automobilu – z obchodního majetku poplatníka rozumí den, kdy poplatník tuto složku majetku naposledy uváděl v daňové evidenci. Prakticky řečeno postačí na kartu příslušného hmotného majetku nebo v knize tohoto majetku – případně v jiné průkazné evidenci obchodního majetku, kterou poplatník běžně využívá – jednoznačně a hlavně prokazatelně zapsat den rozhodnutí o tomto vyřazení. Po zkušenostech doporučuji připsat rovněž důvod tohoto vyřazení, v daném případě – což je i v praxi nejobvyklejší – zřejmě že jej poplatník hodlá již nadále využívat pouze (hlavně) pro osobní potřeby. Při správě daní platí, že „pravdou“ je pouze to, co se poplatníkovi podaří hodnověrně prokázat před správcem daně.

Obchodní majetek pro účely daně z příjmů fyzických osob je poplatný jen této dani a vůbec nic nemění na soukromoprávní podstatně, že vlastník (provozovatel) se samozřejmě tímto nijak nemění, zůstává jim dotyčný člověk. Jde jen o administrativní úkon poplatníka daně – záznam o vyřazení v daňové evidenci – který ovšem má daňové důsledky.

Zejména nebude možno už daňově uplatňovat výdaje za opravy a údržbu vozu, a to ani zčásti, pokud by jej případně podle potřeby i nadále využíval pro podnikání. Výslovně tomu brání § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, jelikož věcně se bude jednat o provozní zásahy do soukromého alias neobchodního majetku. Přičemž tímto vyřazením vozidla – resp. obecně jakéhokoli majetku – z obchodního majetku OSVČ tzv. do jeho soukromé sféry, nevzniká poplatníkovi žádný zdanitelný příjem. Není samozřejmě vůbec potřeba měnit údaje v technickém průkazu auta, resp. v úřední evidenci vozidel – kde se ani neeviduje, zda je vůz v obchodním majetku nebo ne.

Řešení č. 4.63 až 4.64 zpracoval Ing. Martin Děrgel (VII/2024)