Ing. Martin Děrgel (IX/2024)

4.2   Služebnost zřízená bezúplatně

Majitel ovocného sadu, nepodnikatel, uzavřel smlouvu se sousedem, vlastníkem pozemku o zřízení služebnosti jako právo vstupu na cestu vlastníka, přes kterou je umožněn vjezd do sadu, a to bezplatně.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Právo cesty je podle § 1257 zákona č. 89/­2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění p.p. (dále jen „občanský zákoník“) pozemkovou služebností.

Jedná-li se o služebnost zřízenou bezúplatně, vznikne osobě oprávněné ze služebnosti, tj. majiteli sadu, nepeněžní bezúplatný příjem, který je předmětem daně z příjmů, jde o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů.

Nepeněžní příjmy se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňují podle § 3 odst. 3 zákona o daních z příjmů, a to podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku (tj. § 16b zákona č. 151/­1997 Sb., o oceňování majetku).

Pokud by byly splněny zákonné podmínky dané § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů, byly by předmětné bezúplatné příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

4.3   Služebnost užívání bytu bývalého zaměstnavatele

Poplatník, který dříve pracoval u zaměstnavatele, se s tímto zaměstnavatelem dohodl, že v jeho bytě bude bydlet. K tomu byla ve prospěch bývalého zaměstnance zřízena bezplatně služebnost. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů a zda ocenění daného příjmu musí provést soudní znalec.

Jak postupovat v dané situaci?

Jedná-li se skutečně o služebnost užívání bytu bývalého zaměstnavatele získanou pouze v souvislosti s výkonem dřívějšího zaměstnání, jedná se v daném případě o příjem poplatníka podle § 6 zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že by spojitost s bývalým zaměstnáním nebyla jednoznačná, nebo byla čistě náhodná, pak by se jednalo o příjem poplatníka podle § 10 zákona.

Podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona příjmy ze závislé činnosti jsou i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.

 

Podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) zákona se nepeněžní příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob (bez vyloučení příjmů ze závislé činnosti) oceňuje podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, tj. podle § 16b zákona č. 151/­1997 Sb., o oceňování majetku. Zákon o daních z příjmů přitom nestanoví povinnost znaleckého odhadu, plátce daně tedy může ocenit poskytovanou služebnost sám, ovšem musí mít patřičné podklady a obhájit své tvrzení při případných daňových řízeních.

4.4   Smlouva o zřízení služebnosti

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci uzavřel smlouvu se sousedem, vlastníkem pozemku o zřízení služebnosti za částku 100 000 Kč. Smlouva byla uzavřena jako právo vstupu na cestu na pozemku vlastníka, přes kterou je umožněn vstup a vjezd do obchodního závodu podnikatele (služebnost cesty podle § 1276 občanského zákoníku).

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Na straně vlastníka pozemku jde o zdanitelný příjem podle § 10 zákona (pokud pozemek není vložen v obchodním majetku poplatníka).

Na straně podnikatele, který zřízení služebnosti uhradil, jde o daňový výdaj při zaplacení.

Pro úplnost je třeba doplnit, že podle § 1263 občanského zákoníku oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena.

Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet. Nově náklady spojené s údržbou věci nese osoba oprávněná ze služebnosti, v daném případě výdaje na údržbu pozemku, ke kterému je zřízena služebnost, hradí podnikatel.

Řešení č. 4.1 až 4.4 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IX/2024)

4.5   Spolupráce manželů

Podnikatel dosáhne za rok 2024 výše základu daně z příjmů z podnikání 2 100 000 Kč. Kromě příjmů z podnikání jiné příjmy nemá. Podívejme se na případ, pokud bude s podnikatelem spolupracovat manželka, například mu povede daňovou evidenci, přičemž manželka nemá žádné jiné zdanitelné příjmy.

Jaké je možné řešení?

Varianta A – podnikatel bez spolupráce manželky

Dle § 16 ZDP je nutno uplatnit dvě sazby daně. První výše 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy, druhá výše 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.

Výše průměrné mzdy pro účely uplatnění druhé zvýšené sazby daně vyplývá pro rok 2024 z nařízení vlády č. 286/­2023 Sb. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2024 činí 40 638 Kč, přepočítací koeficient 1,0819, takže průměrná mzda za rok 2024 činí 43 967 (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru).

Do částky základu daně 36 × 43 967 Kč = 1 582 812 Kč se použije sazba daně ve výši 15 %, nad tuto výši základu daně se použije sazba daně 23 %.

Údaje v Kč	Rok 2024
Celkový základ daně	2 100 000
Základ daně pro sazbu 15 %	1 582 812
Daň 15 %	237 421,80
Základ daně pro sazbu 23 %	517 188
Daň 23 %	118 953,24
Celková daň	356 376

 

Po odečtení základní slevy na poplatníka činí daňová povinnost podnikatele 325 536 Kč.

Varianta B – podnikatel se spolupracující manželkou

Při spolupráci manželky po celý kalendářní rok převede podnikatel na manželku maximální výši 540 000 Kč svého základu daně.

Údaje v Kč	Podnikatel	Manželka
Základ daně	1 560 000	540 000
Daň 15 %	234 000	81 000

 

Při spolupráci manželky činí celková daňová povinnost podnikatele po uplatnění základní slevy na poplatníka 203 160 Kč a spolupracující manželky 50 160 Kč. Celkové daňové zatížení obou manželů činí 253 320 Kč, tedy o 72 216 Kč méně než při řešení bez spolupráce.

4.6   Spolupracující manželka

Oba manželé podnikají. Za zdaňovací období roku 2024 manžel dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 580 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 630 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 640 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.

Jak postupovat v dané situaci?

Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:

Subjekt	Rozdělení příjmů v Kč	Rozdělení výdajů v Kč
Podnikatel	290 000	315 000
Manželka – ze spolupráce	290 000	315 000
– z vlastního podnikání	640 000	384 000
– celkem	930 000	699 000

 

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2024 svůj dílčí základ daně z podnikání z 256 000 Kč na 231 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně ze 7 560 Kč na 3 810 Kč (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka).

4.7   Spolupracující osoba v podnikání

Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2024 dosáhne dílčího základu daně dle § 7 ZDP ve výši 210 000 Kč. S manželem spolupracuje po celý kalendářní rok jeho manželka, která mu vede daňovou evidenci související s jeho podnikáním. Manželka je rovněž zaměstnána.

Jak postupovat v dané situaci?

Ukážeme si uplatnění pojistného na sociální a zdravotní pojištění v rámci dosažených příjmů z podnikání manžela a to ve variantě, když by nedošlo ke spolupráci manželky, a ve variantě převedení 50 % dílčího základu daně z podnikání na spolupracující manželku ve smyslu § 13 odst. 3 ZDP.

Varianta zdanění příjmů manžela z podnikání bez využití spolupráce manželky

Položka	Výpočet položky za kalendářní rok v Kč
Základ daně dle § 7 ZDP	210 000
Daň z příjmů	210 000 × 0,15 = 31 500
Pojistné na sociální pojištění	210 000 × 0,55 × 0,292 = 33 726
Pojistné na zdravotní pojištění	210 000 × 0,50 × 0,135 = 14 175
Daň a odvody pojistného	31 500 + 33 726 + 14 175 = 79 401

 

Varianta zdanění příjmů manžela z podnikání s využitím spolupráce manželky

Položka	Manžel	Manželka
Základ daně	105 000	105 000
Daň z příjmů	105 000 × 0,15 = 15 750	105 000 × 0,15 = 15 750
Pojistné na sociální pojištění	0	0
Pojistné na zdravotní pojištění	105 000 × 0,50 × 0,135 = 7 088	105 000 × 0,50 × 0,135 = 7 088
Daň a odvody pojistného	22 838	22 838

 

V daném případě je u manžela podnikání vedlejší samostatnou výdělečnou činností a rovněž tak v případě spolupráce manželky jde u manželky o výkon vedlejší výdělečné samostatné činnosti. V případě spolupráce manželky je však jak u manžela, tak u manželky dílčí základ daně ze samostatné činnosti za rok 2024 nižší než 105 520 Kč, a tudíž žádný z nich není jako OSVČ s výkonem vedlejší samostatné činnosti (z důvodu jejich příjmů rovněž ze závislé činnosti) povinně účasten důchodového pojištění a bude odvádět pouze pojistné na zdravotní pojištění z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP. V případě spolupráce manželky tak dojde u manželů souhrnně k úspoře na odvodech pojistného na sociální pojištění ve výši 33 726 Kč. Pochopitelně oba manželé budou odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění dle výše příjmů ze závislé činnosti u svého zaměstnavatele. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob (z důvodu souběhu příjmů ze závislé činnosti a z podnikání) uplatní manželé jednak základní slevu na dani na poplatníka a případně další slevy na dani a příslušné nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

Řešení č. 4.5 až 4.8 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IX/2024)

4.8   Dvě dohody u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele 1 dohodu o provedení práce na 10 000 Kč za měsíc a současně má dohodu o pracovní činnosti na 3 999 Kč za měsíc.

Jak správně zdanit dvě dohody u jednoho zaměstnavatele?

V obou případech jde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP. Zdanění těchto příjmů ze závislé činnosti obvykle podléhá režimu měsíčních záloh na daň dle § 38h ZDP. Ovšem dotaz cílí na výjimku, kdy podléhají „srážkové daní“ 15 % podle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP a současně unikají veřejnoprávnímu pojistnému, a to za podmínek § 6 odst. 4 ZDP:

n „Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“

Podle pravidel spisovné češtiny spojka – nebo – vystupuje ve dvou funkcích. Pokud před „nebo“ není čárka, pak jde o spojovací ve významu slučovacím. Kdy se do souvětí spojují věty jako sobě rovné, u nichž mohou být splněny podmínky té či oné, a klidně i obou současně. Například – Řeknu to mamce nebo taťkovi.

Je-li před nebo čárka, pak jde o spojovací výraz ve významu vylučovacím, neslučitelném – platí-li jedno, pak už neplatí to druhé a naopak. Neboli platí jen jedna z takto spojených vět daného souvětí. Například přijedu zítra, nebo pozítří. Kde je správně uvedena čárka, jelikož je vyloučeno, abych přijel dneska i zítra…

Zákonodárci schválili text s čárkou před nebo, mělo by tedy jít o spojku vylučovací, neslučitelnou – tj. neměl by být možný souběh variant a) i b), šlo by o porušení podmínky uplatnění srážkové daně. Jenže pokud je mi známo, v praxi převažuje výklad, že tomu tak není a věcně jde o spojku ve významu slučovacím: tj. přípustné jsou obě varianty a) i b) současně, nejde o porušení podmínky srážkové daně. Vyčteme to rovněž v uznávaných odborných daňových publikacích renomovaných autorů, jako např. Abeceda mzdové účetní.

Takže v dotazovaném případě zaměstnance – bez prohlášení k dani ve smyslu § 38k ZDP – který má v jednom kalendářním měsíci od téhož zaměstnavatele odměnu z dohody o provedení práce 10 000 Kč a odměnu za dohodu o pracovní činnosti 3 999 Kč podléhají srážkové dani samostatně oba tyto – z hlediska nemocenského a proto návazně i sociálního a zdravotního pojištění tzv. podlimitní, nepojištěné – druhy příjmů ad výše a) i b).

U těchto – a priori podezřelých hraničních případů je důležité pamatovat na obecné procesní i formální aspekty; ostatně většinu mafiánů nezavřeli za „mafiánství“, ale za snáze prokazatelné krácení daní. Proto by si měl zaměstnavatel preventivně opatřit hodnověrné důkazy o tom, že nešlo o ryze účelové jednání, jehož hlavním (jediným?) smyslem bylo obejít, resp. zneužit veřejné (daňové a pojistné) právo. Což by hrozilo např., když by předmět činnosti daného pracanta byl u obou dohod prakticky stejný, a při jeho výslechu coby svědka (nevěda, že něčemu uškodí) bezelstně uvede do protokolu, že pořád dělá totéž a papírům nerozumí, nebo něco podobného. V klidu si pročtěte obecné daňové zásady tzv. materiální pravdy a zákazu zneužití veřejného práva v § 8 zákona č. 280/­2009 Sb., daňového řádu, ve znění p.p., a obdobně změřené ustanovení § 23 odst. 10 ZDP. A také pozor na formality – to úřady prověřuji jako první, protože to je snadné a nerozporné – jako je zejména povinnost dodržet stanovenou minimální mzdu (měsíční i hodinová), která (na rozdíl od zaručené mzdy) platí i pro dohody.

4.9   Odpis technického zhodnocení zcela odepsaného majetku

Společnost stroj ve výši cca 2,5 mil Kč pořídila v roce 2006 – 5let rovnoměrný odpis – odepsáno v roce 2010. Nyní v roce 2024 dokoupila „prodloužení“ k uvedenému stroji ve výši cca 230 000 Kč.

Jak dlouho se bude uvedené technické zhodnocení odepisovat?

Podle definice v § 33 ZDP se technickým zhodnocením (dále jen „TZ“) pro účely daní z příjmů rozumí vždy výdaje na dokončené:

l   nástavby, přístavby a stavební úpravy,

l   rekonstrukce (zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu, nebo technických parametrů) a

l   modernizace (rozšíření vybavenosti, nebo použitelnosti) majetku,

l   pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu (míněno za zdaňovací období) 80 000 Kč. …

TZ má tedy z podstaty investiční charakter, obdobně jako samotný (zhodnocený) hmotný majetek (stroj pořízený v roce 2006). Proto má TZ věcně obdobný daňový režim, a podle § 25 odst. 1 písm. p) ZDP výdaje (náklady) na pořízení TZ nejsou – přímo – daňově uznatelné. Do základu daně z příjmů je lze promítnout pouze nepřímo formou odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny takto zhodnoceného hmotného majetku, případně v zůstatkové ceně; samozřejmě nejde-li o specifické případy.

Podle § 29 odst. 3 ZDP TZ („prodloužení“) hmotného majetku (stroje) zvyšuje vstupní, resp. zůstatkovou cenu – již odepsaného stroje – a to ve zdaňovacím období dokončení a uvedení TZ do stavu způsobilého k obvyklému užívání. Načež se de facto pokračuje v již dříve započatém rovnoměrném odpisování takto zhodnoceného hmotného majetku (stroje s novým „prodloužením“) v souladu s § 31 odst. 8 ZDP:

n  „Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.“

Konkrétně u stroje spadajícího do odpisové skupiny 2. Vstupní cena již byla odepsaná a je tedy nulová, ale letos jí TZ zvýší na zvýšenou vstupní cenu 230 000 Kč. Přičemž si v tabulce § 31 odst. 1 písm. a) v řádku 2 (dle odpisové skupiny) najdeme v posledním sloupci „pro zvýšenou vstupní cenu“ odpovídající roční odpisovou sazbu, která činí 20. Jak nám velí výše citovaná „kuchařka“, roční odpis – poprvé za rok 2024 – bude roven jedné setině součinu zvýšené vstupní ceny a dané roční odpisové sazby = 1 /100 × 230 000 Kč × 20 = 46 000 Kč.

Stejně se bude postupovat i v dalších čtyřech letech – každý rok (zdaňovací období) se uplatní daňový odpis zhodnoceného hmotného majetku (stroje s novým „prodloužením“) á 46 000 Kč. Čímž se bude průběžně snižovat (zvýšená) vstupní cena, načež po pátém zmíněném ročním odpise spadne na nulu, což v souladu s § 30 odst. 3 ZDP se hmotný majetek (včetně případného TZ) daňově odpisuje nejvýše do (zvýšené) vstupní ceny.

Řešení č. 4.8 až 4.9 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IX/2024)

4.10 Autorský honorář

Občan pobírající starobní důchod zpracovává do dvou časopisů jednoho vydavatelství zábavné články, přičemž výše honorářů nepřekračovala částku 10 000 Kč za měsíc, a proto byly zdaněny ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP plátcem srážkou podle zvláštní sazby daně 15 %. V roce 2023 však autor obdržel v jednom měsíci současně tři honoráře v celkové výši od tohoto vydavatelství 15 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Vzhledem k tomu, že příjem z užití nebo poskytnutí autorských práv zahrnutý v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP je příjmem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, autor měl ve smyslu § 39 odst. 1 ZDP povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém přijal příjem ze samostatné činnosti, který podléhá zdanění.

Na tuto skutečnost nemá vliv znění § 38g odst. 1 ZDP, dle kterého poplatník nemusel podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud jeho roční příjmy nepřesáhly 50 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně).

4.11 Spolupracující osoba

Podnikatel podniká jako živnostník a současně mu od června 2023 začala vypomáhat jako spolupracující osoba manželka, která má příjmy ze závislé činnosti, a přitom vede manželovi daňovou evidenci.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Manželka (spolupracující osoba) byla v souladu se zněním § 39 odst. 1 ZDP povinna do 15 dnů od zahájení spolupráce podat registraci k dani z příjmů u správce daně, i když učinila prohlášení k dani u svého zaměstnavatele v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti.

4.12 Pronájem bytů v činžovním domě

Poplatník je registrován k dani z příjmů u svého správce daně z důvodu vykonávání činností, které jsou zdrojem příjmů ze samostatné činnosti (dle § 7 ZDP). V roce 2023 zahájil pronájem bytů v činžovním domě, který je v jeho vlastnictví.

Jak postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že § 39 odst. 1 ZDP stanovil povinnost registrovat se k dani u správce daně pouze v souvislosti s příjmy ze samostatné činnosti, nemusel poplatník v roce 2023 v souvislosti se zahájením pronájmu, z něhož jsou příjmy zdaňovány dle § 9 ZDP, rozšířit svou stávající registraci o příjmy z nájmu.

Řešení č. 4.10 až 4.12 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IX/2024)

4.13 Zdanitelný příjem nezletilé

Prarodiče darovali své nezletilé vnučce (10 let) dlouhodobou pohledávku, která generuje pravidelný příjem (úroky z poskytnutého úvěru), které nejsou zdaňovány u zdroje. Otázkou je, jak bude nezletilý příjemce úroků postupovat při jejich danění; může nezletilý prostřednictvím svého zákonného zástupce podávat přiznání k Dani z příjmu fyzických osob a uplatňovat na sebe odečitatelné položky.

Jaké je řešení dané situace?

Daň z příjmů fyzických osob je upravena ustanoveními § 2 až 16b zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZDP). Poplatníka vymezuje ZDP ustanovení § 2 odst. 1 ZDP. Jsou jím všechny fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, a které mají příjmy plynoucí ze zdrojů České republiky, anebo ze zdrojů v zahraničí (daňoví rezidenti). Osoby, které mají v České republice jen omezenou daňovou povinnost vztahující se pouze k příjmům se zdrojem na jejím území, se nazývají daňoví nerezidenti. Podle tohoto ustanovení nerozhoduje, zda jde o osobu zapsanou či nezapsanou v obchodním rejstříku, osobu zletilou či nezletilou, nebo i osobu se soudem omezenou svéprávností, přičemž za tyto osoby jedná zákonný zástupce nebo opatrovník. Předmětem daně z příjmů fyzických osob tedy jsou:

–  příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP),

–  příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP),

–  příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),

–  příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a

–  ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

Občanský zákoník uvádí v ustanovení § 33 podmínky podnikání nezletilých osob, tj. mladších osmnácti let. Taková osoba může být podnikatelem, souhlasí-li s tím její zákonný zástupce, případně opatrovník. Pro platnost souhlasu zákonného zástupce je vyžadováno přivolení soudu, které pak nahrazuje podmínku dosažení určitého věku. V uvedeném případě se jedná o zdanění příjmu z kapitálového majetku (v DP je možné uplatnit kromě jiného samozřejmě slevu na poplatníka).

Způsob, jakým se zdaní příjem pocházející z kapitálového majetku je upraven v § 8 ZDP. Povinnou osobou je typicky společník obchodní společnosti, investor, pojistník apod., podle konkrétního majetku. Vlastníkem takové věci, ze které plynou další příjmy, může být i dítě. Jedná se o úroky nabývající k finanční částce z jiných pohledávek, v úvahu připadá i z peněz uložených v bance, výnosy z cenných papírů či podíl na zisku společnosti, v níž je společníkem a další. Je nutné, aby na straně dítěte vystupoval zástupce hájící jeho zájmy, bude také na něm, aby zajistil správný výpočet daně a její řádné uhrazení. Doporučuji konzultovat záležitost s právníkem.

Ing. Pavel Novák (IX/2024)

4.14 Darování nemovitosti

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence v Čechách, dostal od matky darem byt v Německu, který chce dlouhodobě najmout. Bude mít tedy příjmy k zdanění z této nemovitosti. Nemá v Německu přidělené ani IČ a ani DIČ.

Co je třeba udělat, aby bylo zákonu učiněno zadost? Jak na opravy této nemovitosti?

Co se týče daní z příjmů, tak je rozhodující znění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Německem, tj. Vyhláška č 18/­1984 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa. Podle článku 6 Smlouvy platí: „Příjmy z nemovitého majetku mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je takový majetek umístěn“… „platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu, pachtu a každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.“. Takže příjmy českého rezidenta z nájmu v Německu podléhají tamní dani z příjmů, a tak se bude poplatník muset registrovat k německé dani z příjmů (a předpokládám i jako poplatník tamní daně z nemovitostí).

Protože ale jde o daňového rezidenta ČR – tak platí, že daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tzn., že zdaní všechny svoje celosvětové příjmy, bez ohledu na případné zdanění v zahraničí (u zdroje příjmu), v souladu s § 2 odst. 2 ZDP. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění příjmů v ČR – které již byly zdaněny povinně v Německu u jejich zdroje – stanoví článek 23 Smlouvy metodu tzv. vynětí s výhradou progrese.

Postup uplatnění metody vynětí s výhradou progrese je uveden v § 38f odst. 7 ZDP: „Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.“ Za tímto účelem, tzn. k uplatnění metody vynětí s výhradou progrese, bude muset poplatník vyplnit také speciální přílohu č. 3 k daňovému přiznání k české dani z příjmů.

Ing. Martin Děrgel (IX/2024)

4.15 Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo DIP

Starobní důchodce v předčasném důchodu pracuje u dvou společností na dohody o provedení práce (DPP) s celkovým příjmem do 17 000 Kč/měs. Od obou zaměstnavatelů dostává příspěvek na penzijní připojištění v maximální možné výši 4 150 Kč/měs. Současně si sám spoří na DIP 4 000 Kč/měs. tak aby maximálně využil daňovou slevu.

Jeho kolega (není důchodce) pracuje u jedné společnosti na HPP a u druhé na DPP (do 10 000 Kč/měs.). U obou dostává příspěvek na DIP ve výši 4 150 Kč /měs. (= 50 000 Kč ročně) a současně si sám spoří 1 700 Kč/měs. na penzijní připojištění tak aby obdržel státní podporu ve výši 340 Kč a dále 4 000 Kč/měs. na DIP, aby mohl uplatnit maximální daňový odpočet.

Je daný postup v pořádku? Naráží tento přístup na nějaký háček?

V roce 2024 dochází ke změnám v oblasti penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Maximální daňová odpočítatelná položka za rok 2024 se zdvojnásobila na 48 000 Kč. Dosud bylo možné snížit si daňový základ maximálně o 24 000 Kč při pravidelném vkladu alespoň 3 000 Kč měsíčně. Nově tak bude optimální příspěvek pro využití všech výhod spoření na penzi 5 000 Kč měsíčně (a od července 2024 je to 5700 Kč měsíčně). Při sazbě daně 15 % je pak maximální roční úspora na dani 7 200 Kč (oproti dosavadním 3 600 Kč). Daňový odpočet bude možné uplatnit v součtu na daňově podporované produkty spoření na stáří – penzijní spoření, smlouvy životního pojištění a také nový dlouhodobý investiční produkt. Podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je od daně, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Dále platí podle § 15 odst. 5 ZDP, že lze od základu daně odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění. Daný postup je v pořádku.

4.16 Zvýšení základu daně

Tuzemská a.s., která je zároveň mateřskou společností několika tuzemských s.r.o., od jedné z těchto dceřiných společností obdržela podíl na zisku na základě rozhodnutí valného hromady s.r.o. ve výši 1 530 000 Kč, jedná se o zdaňovací období roku 2023. V daňovém přiznání k DPPO za rok 2023 byl tento podíl na zisku uveden v r. 110 daňového přiznání jako položka snižující základ daně [tj. osvobozený výnos podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP]. Firma ale opomněla související ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, tedy vyloučit náklady „související“ s držbou obchodního podílu. Skutečné náklady by bylo obtížné vyčíslit, a proto chce využít fikce 5 % dané zmíněným ustanovením. Bude tedy pomocí dodatečného daňového přiznání k danému zdaňovacímu období zvyšovat základ daně o 5 % z osvobozených výnosů tj. o 76 500 Kč.

Který řádek daňového přiznání se k uvedenému zvýšení základu daně použije?

Co se týče režijních (nepřímých) nákladů související s držbou podílu v dceřiné společnosti, jedná se obecně o poměrnou část nákladů mateřské společnosti, které souvisí jednak s držbou podílu a jednak i s ostatními činnostmi společnosti. Přičemž náklady na držbu podílu se omezují na náklady související s výkonem práv akcionářů nebo společníků. Nepřímá souvislost mezi těmito náklady a držbou podílu je vyjádřena skutečností, že tyto náklady nejsou držbě konkrétního podílu přímo přiřaditelné a neexistuje přímý vztah mezi výší těchto nákladů a držbou podílu v dceřiné společnosti. Jedná se např. o osobní náklady na zaměstnance mateřské společnosti, který vedle správy podílu v dceřiné společnosti vykonává ještě další činnosti (v případě zániku účasti mateřské společnosti v dceřiné společnosti, zcela nepřestanou být vynakládány). Jedná se tedy o náklady, které souvisejí s více činnostmi a které je nutné pro účely přiřazení těmto jednotlivým činnostem určitým způsobem a s použitím určitých kritérií rozklíčovat.

 

Ano, náklady přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti jsou nedaňové. V zadání dotazu uváděného řádku (řádku č. 62 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob) lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61 a 63, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit výsledek hospodaření na ř. 10. Věcnou náplň částky vykázané na tomto řádku je třeba uvést buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku, nebo, zahrnuje-li více položek, na zvláštní příloze.

Řešení č. 4.15 až 4.16 zpracoval Ing. Pavel Novák (IX/2024)

 

DPH

4.17 Bytový dům

Celková podlahová plocha domu je 1 807 m². Podlahová plocha šachty výtahu je 2 m². Podlahová plocha kotelny je 5 m². Podlahová plocha bytů je 1 050 m². Součástí domu jsou obchody umístěné v přízemí domu, součet podlahové plochy obchodů je 600 m². Podlahová plocha společných částí domu je 100 m².

Jak je to z pohledu DPH?

Od celkové podlahové plochy se odečtou nepřístupné plochy (šachta výtahu, kotelna) a podlahová plocha společných částí domu. Pro výpočet je celková podlahová plocha 1 800 m².

1050 : 1800 = 0,58 × 100 = 58 %

Jedná se o bytový dům, při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, provedených v rámci oprav a rekonstrukcí se uplatní snížená sazba daně.

4.18 Podlahová plocha

Celková podlahová plocha domu je 410 m². Součástí domu garáž a obchod. Podlahová plocha garáže je 20 m² a podlahová plocha obchodu je 60 m². Ostatní prostory odpovídají požadavkům na trvalé bydlení.

Jaký je výpočet podlahové plochy?

Správný poměr se určí jako podíl podlahových ploch odpovídajících požadavkům na trvalé rodinné bydlení k podlahové ploše prostorů, které na bydlení určeny nejsou. Výpočet: 410 – 80 = 330 m² odpovídá požadavkům na trvalé bydlení.

Výpočet: 330 : 410 = 0,80 × 100 = 80 %

Na trvalé bydlení je určeno 80 % celkové podlahové plochy. Jedná se o rodinný dům vymezený v zákonu o DPH, při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, provedených v rámci oprav a rekonstrukcí tohoto rodinného domu se uplatní snížená sazba daně 12 %.

4.19 Trvalé bydlení

Celková podlahová plocha domu je 400 m². Součástí domu jsou tři obchody. Podlahová plocha obchodů celkem je 300 m². Ostatní prostory odpovídají požadavkům na trvalé bydlení.

Jaký je správný postup?

Výpočet:          400 – 300 = 100 m² odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení,

            100 : 400 = 0,25 × 100 = 25 %.

Na trvalé bydlení je určeno 25 % podlahové plochy. Nejedná se o rodinný dům vymezený v zákonu o DPH, při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, provedených v rámci oprav a rekonstrukcí tohoto domu se uplatní základní sazba daně 21 %.

4.20 Funkční celek se stavbou rodinného domu

Rodinný dům stojí na pozemku, který je parcelou se samostatným parcelním číslem velikostí odpovídající průmětu stavby domu na pozemku. Tato parcela sousedí s pozemkem jiného samostatného parcelního čísla, na kterém je postavena garáž a dále sousedí s dalším pozemkem odlišného a samostatného parcelního čísla s přípojkou inženýrských sítí a přístupovým chodníčkem k domu. Dále sousedí s pozemkem, evidovaným pod samostatným parcelním číslem jako zahrada.

Jak postupovat v dané situaci?

Všechny tyto pozemky tvoří funkční celek se stavbou rodinného domu. Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací v rámci oprav nebo rekonstrukce garáže, inženýrských sítí nebo chodníku se uplatní snížená sazba daně 12 %.

4.21 Provozní a funkční souvislost pozemku

K rodinnému domu stojícímu na pozemku samostatného parcelního čísla náleží zahrádka na pozemku jiného parcelního čísla, který neleží přímo u domu, ale je od něho oddělen cestou. Na zahrádce stojí garáž, která slouží pro parkování vozidla vlastníka domu.

Jak postupovat v dané situaci?

Pokud je splněna provozní a funkční souvislost pozemku nacházejícího se za cestou s domem a pozemkem k němu přiléhajícímu, lze předpokládat, že jde o natolik těsnou spojitost s rodinným domem, že v případě provedených stavebních prací na rodinném domě by byla sazba určující i pro stavební práce provedené na stavbě garáže, která stojí na pozemku za cestou. Plátce, který by provedl stavební práce při opravě této garáže, by uplatnil sníženou sazbu daně.

4.22 Provozovna opravny aut

Na pozemku stojí rodinný dům a garáž. Tento pozemek sousedí s pozemkem, na němž má vlastník rodinného domu zřízenu provozovnu opravny aut pro své podnikání.

Jak postupovat v daném případě?

V tomto případě se jedná se o dva funkční celky. Jeden funkční celek je tvořen pozemkem s rodinným domem a garáží, druhý funkční celek je tvořen pozemkem, na kterém stojí provozovna opravny aut.

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených v rámci oprav nebo rekonstrukcí na rodinném domě nebo garáži se uplatní snížená sazba daně.

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených v rámci oprav nebo rekonstrukcí na provozovně opravny aut se uplatní základní sazba daně.

Pozemek však netvoří funkční celek se stavbou, která je inženýrskou sítí a je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku. To je důležité při prodeji pozemku.

4.23 Doplňkové plnění ke stavbě rodinného domu

Plátce provádí opravu kanalizační přípojky, která je zřízena k rodinnému domu. Tato přípojka vede částečně přes pozemek, který je ve vlastnictví souseda.

Jak postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že část přípojky není možné z funkčního hlediska vyloučit od rodinného domu, protože tento rodinný dům bez této části přípojky nemůže fungovat a plnit svoji funkci, považuje se přípojka za doplňkové plnění ke stavbě rodinného domu a při poskytnutí stavebních prací v rámci oprav přípojky se uplatní snížená sazba daně 12 %.

4.24 Podlahová plocha terasy, balkónu, garáže

Plátce staví rodinný dům. Podle projektové dokumentace je součet podlahových ploch kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, dětského pokoje, chodby a sociálního zařízení 150 m². V přízemí je vyprojektována terasa s podlahovou plochou 5 m² a v prvním patře balkón s podlahovou plochou 3 m². Z projektu dále vyplývá, že v suterénu rodinného domu je garáž, jejíž podlahová plocha je 10 m². U domu je navržena jako samostatná stavba ještě jedna garáž, která má podlahovou plochu 20 m².

Jak postupovat v dané situaci?

Nejprve je nutné posoudit, zda se jedná o rodinný dům. Podlahová plocha garáže, která je součástí domu, je 10 m². Vzhledem k tomu, že je více jak polovina podlahové plochy určena pro bydlení, jedná se o rodinný dům.

Pro posouzení, zda se jedná o rodinný dům pro sociální bydlení, se do celkové podlahové plochy započítá podlahová plocha kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, dětského pokoje, chodby, sociálního zařízení a podlahová plocha garáže, která jsou součástí rodinného domu. Celkový součet podlahových ploch je 160 m².

Podlahová plocha terasy, balkónu a samostatně stojící garáže se do celkové podlahové plochy nezapočítává. Z celkového součtu podlahových ploch vyplývá, že se jedná o rodinný dům pro sociální bydlení. Plátce při jeho výstavbě uplatní sníženou sazbu daně.

4.25 Podlahová plocha restaurace a obchodu

Plátce staví dům. Podle projektové dokumentace činí součet podlahových ploch určených pro bydlení 220 m². V přízemí domu je projektována restaurace a obchod, ve kterých bude majitel podnikat. Celková podlahová plocha restaurace a obchodu je navržena 160 m².

Jak postupovat v daném případě?

Nejprve je nutné posoudit, zda se jedná o rodinný dům.

Výpočet: 220 : 380 = 0,58 × 100 = 58 %.

Jedná se o rodinný dům. Celková podlahová plocha rodinného domu je 380 m².

Nejedná se o rodinný dům pro sociální bydlení, plátce při jeho výstavbě uplatní základní sazbu daně.

4.26 Součet podlahových ploch

Plátce staví byt. Z projektové dokumentace vyplývá, že součet podlahových ploch kuchyně, obývacího pokoje, ložnice, dětského pokoje, chodby a sociálního zařízení, včetně podlahových ploch zakrytých vnitřními příčkami je 105 m², balkón má podlahovou plochou 3 m². K bytu patří sklep, který je samostatnou místností, s podlahovou plochou 2 m².

Jak postupovat v dané situaci?

Pro posouzení, zda se jedná o obytný prostor pro sociální bydlení, se bere v úvahu obytný prostor, který má plochu 105 m². Podlahová plocha balkónu se do celkové podlahové plochy nezapočítá. Obytný prostor pro sociální bydlení tvoří obytný prostor + sklep.

4.27 Stavební a montážní práce

V rámci oprav nebo rekonstrukcí rodinných domů a bytů zabudovává plátce kuchyňské linky. Tyto kuchyňské linky se stávají součástí stavby. Kalkulaci ceny provede plátce například tak, že hodnota kuchyňské linky včetně vestavných spotřebičů je 150 000 Kč v úrovni bez daně a hodnota stavebních a montážních prací je 50 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Plátce stanoví základ daně za stavební a montážní práce v celkové hodnotě 200 000 Kč. Na vystavený doklad uvede jako předmět zdanitelného plnění zabudování kuchyňské linky, základ daně 200 000 Kč, snížená sazba daně 12 %, výše daně 24 000 Kč, celková cena 224 000 Kč.

Řešení č. 4.17 až 4.27 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (IX/2024)

4.28 Identifikovanou osobou kvůli přijetí přeshraniční služby

Slovenský podnikatel registrovaný ke slovenské DPH poskytne českému s.r.o., které není plátcem službu podléhající základnímu pravidlu určení místa plnění mezi OPD podle § 9 odst. 1 ZDPH. Těchto je naprostá většina, např. poradenské služby, zprostředkování, přeprava zboží, reklamní činnost, převod autorských a jiných práv, opravy movitých věcí atd. Anebo službu podléhající některé z výjimek, díky níž se místo plnění (tj. zdanění) také dostává do Česka (např. stavební nebo zemědělské práce na nemovité věci, nebo přednáška na území ČR). Stejně je tomu u dodání zboží včetně instalace nebo montáže dodavatelem, případně jím zmocněnou třetí osobou.

Jak postupovat p předmětné situaci?

České s.r.o. se nemusí kvůli přijetí těchto služeb – které má za úkol u nás zdanit – registrovat jako plátce DPH, stačí být identifikovanou osobou. Pak bude přiznávat DPH jen z přeshraničních služeb přijatých od osob neusazených v tuzemsku, mají-li místo plnění v ČR i u zmíněného pořízení zboží z jiného státu EU.

Zatímco pro účely svých tuzemských plnění zůstane neplátcem. Ovšem identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet daně!

4.29 Identifikovanou osobou kvůli pořízení zboží

Společnost s r.o. s obratem pod 2 miliony Kč za nejvýše 12 měsíců kupovalo v roce 2024 zboží v jiných státech EU:

1. 10. 1. na Slovensku od osoby registrované k dani na Slovensku zboží k prodeji v ČR za 100 000 Kč,

2. 10. 2. na Slovensku od téže osoby zboží za 100 000 Kč, které bylo ze Slovenska vyvezeno na Ukrajinu,

3. 10. 3. v Polsku od osoby registrované k dani v Polsku počítače pro sídlo firmy v Česku za 100 000 Kč,

4. 10. 4. v Polsku od tamního podnikatele, který není registrován k DPH v Polsku zboží za 200 000 Kč, a

5. 10. 5. v Rakousku od osoby registrované k dani v Rakousku materiál pro výrobu v Česku za 150 000 Kč.

Jak je to z pohledu DPH?

Za pořízení zboží z jiného státu EU se považují nákupy ad 1), 3) a 5). Naopak se za něj nepovažuje nákup ad 2), protože zboží nebylo přepraveno do Česka ale přímo na Ukrajinu, ani koupě od „neplátce“ ad 4).

K překročení limitu – 326 000 Kč – došlo 10. 5. Načež s.r.o. mělo do 25. 5. podat přihlášku k registraci identifikované osoby, kterou se ovšem stalo již 10. 5., přičemž českou DPH na výstupu musí zdanit celou hodnotu zboží z Rakouska (150 000 Kč), nejen přesah nad limit 326 000 Kč. Dnem 10. 5. totiž byla překročena celková hodnota pořízeného zboží, které nebylo předmětem daně z titulu pořízení zboží, takže již toto pořízení zboží z Rakouska nesplňuje podmínky pro vyloučení z předmětu zdanění, a tudíž se logicky celé toto pořízení stává předmětem daně a musí být standardně zdaněn celý základ daně v souladu s § 40 ZDPH, a nejen jeho část.

Pro srovnání dodejme dvě alternativy:

a) Jestliže by s.r.o. bylo plátcem české DPH, tak jej žádný roční limit hodnoty zboží 326 000 Kč nezajímá a musí přiznat DPH ze všech tří pořízení zboží z EU ad 1), 3) a 5). Přičemž ovšem má nárok na odpočet daně.

b) Když by například hned první pořízení zboží (10. 1. 2024) bylo předmětem spotřební daně nebo se jednalo o pořízení nového dopravního prostředku, pak by se český pořizovatel (s.r.o.) zcela bez ohledu na hodnotu tohoto plnění stal ihned tímto dnem identifikovanou osobou a musel by jeho pořízení zatížit českou DPH.

4.30 Nepeněžitý vklad z hlediska DPH

Společnost ABC, a.s. (plátce DPH) coby jediný společník firmy XYZ, s.r.o. rozhodl o zvýšení jejího ZK vkladem automobilu, při jehož pořízení si uplatnil odpočet DPH na vstupu. Znalec ocenil předmět vkladu na 200 000 Kč.

Jak správně postupovat z pohledu DPH?

Jelikož vkladatel ABC, a.s. uplatnil u vozidla odpočet DPH, je jeho vklad předmětem DPH, a protože nejde o plnění osvobozené, je zdanitelné a podléhá DPH na výstupu. Základem pro výpočet DPH bude znalecké ocenění 200 000 Kč, které je považováno za cenu včetně 21 % DPH. Daň se vypočte tzv. metodou shora podle § 37 písm. b) ZDPH následovně: 200 000 Kč – 200 000 Kč / 1,21 = 200 000 Kč – 165 289 Kč = 34 711 Kč.

Pokud je nabyvatel vkladu – XYZ, s.r.o. – plátcem DPH nebo se jím do 12 měsíců stane, může uplatnit odpočet DPH z přijatého nepeněžitého vkladu. Což potvrdil Koordinační výbor č. 339/14.09.11 „Uplatňování DPH v případě nepeněžních vkladů a souvislosti v oblasti účetnictví a daně z příjmů právnických osob“, autora Martina Kopeckého. V tom případě sníží o nárokovanou DPH účetní ocenění vkladem nabytého automobilu.

4.31 Vklad obchodního závodu

Podnikatel – OSVČ podniká v řemeslné živnosti kamnářství. Protože materiál kupoval od plátců se základní sazbou DPH 21 %, zatímco kamna obvykle stavěl v rodinných domcích, kde podléhaly první snížené sazbě DPH 12 %, rozhodl se pro dobrovolnou registraci plátce DPH.

Nyní mění právní formu podnikání, založil firmu Kamna, s.r.o., do jejíhož základního kapitálu vloží svůj obchodní závod fyzické osoby.

Jak postupovat v dané situaci?

Podle § 13 odst. 7 písm. a) ZDPH není vklad – resp. obecněji pozbytí – obchodního závodu považováno za dodání zboží, což prakticky znamená, že tento převod majetku nepodléhá DPH. Aby se takto neplátce Kamna, s.r.o. nedostal k majetku bez DPH – jejíž odpočet („vrácení“) si nárokoval při pořízení OSVČ coby plátce – stává se dnem nabytím obchodního závodu od plátce jeho nabyvatel (s.r.o.) ze zákona rovněž plátcem DPH.

Z téhož důvodu by se obdobně stala ze zákona plátcem DPH také např. firma Kamna, a.s., pokud by se podnikatel posléze rozhodl změnit právní formu ze s.r.o. na akciovou společnost.

Řešení č. 4.28 až 4.31 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IX/2024)

4.32 Nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění

Firma převzala daňovou evidenci OSVČ, plátce DPH, příjmy má z pronájmu nemovitosti, u kterých je plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. U přijatých plnění souvisejících s pronájmem nemovitosti uplatňuje krácený odpočet DPH. U pronájmu, kde měsíčně odesílá např. zálohy na vodu, elektřinu uplatňuje nárok na odpočet DPH v plné výši. Další příjmy má z pronájmu osobních automobilů, kde přiznává DPH 21 %. OSVČ si pořídila osobní automobil, který zařadila do majetku a který bude taky pronajímat z DPH 21 %. OSVČ bude mít náklady na pohonné hmoty, údržbu vozu a jiné.

Uplatnit v daném případě DPH v plné výši?

Podle § 72 odst. 7 zákona o DPH má plátce nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v § 72 odst. 1 zákona o DPH. Pokud by tedy plátce uvedený osobní automobil využíval ve smyslu uvedeného odstavce pouze pro svá zdanitelná plnění, tj. pro účely jeho pronájmu nebo pro účely dalších zdanitelných plnění, obhájil by při jeho pořízení i u nákladů na jeho provozování plný nárok na odpočet daně.

Pokud však plátce uvedený osobní automobil využívá, byť jenom zčásti, po účely osvobozeného nájmu nemovitosti, což je pravděpodobné, protože podle zadání ho zřejmě využívá jako tzv. služební vozidlo, měl by podle mého názoru uplatňovat § § 72 odst. 8 zákona o DPH při jeho pořízení i u nákladů spojených s provozem tohoto osobního automobilu uplatnit na odpočet v částečné výši, tj. podle § 76 zákona o DPH v krácené výši.

4.33 Daňově uznatelný náklad na ubytování

Společnost obchodnímu partnerovi ze zahraničí zaplatila v Praze ubytování na noc v hotelu na dobu jednání. Daňový doklad obsahuje i DPH.

Je pro společnost daný náklad daňově uznatelný? Může si uplatnit i odečet DPH?

Pro účely zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné cestovní náhrady zaměstnanců podle zákoníku práce, což podle zadání zřejmě není. Jedná-li se o dobrovolné plnění tuzemského plátce DPH, nejedná se pro účely daně z příjmů o daňově uznatelný výdaj a ve vazbě na to nelze podle mého názoru obhájit ani odpočet DPH.

Pokud by však měl plátce ve smlouvě se zahraničním obchodním partnerem sjednáno, že ubytování uhradí tento plátce, potom by se jednalo o daňově uznatelný náklad jako součást cenových podmínek služby poskytované zahraničním obchodním partnerem. Návazně by byl potom obhajitelný i odpočet DPH.

4.34 Povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu

Poplatník zákazník koupil v Belgii v období 04/­2024 luxusní vozidlo v ceně 208 000 EUR. Vozidlo bude vloženo do majetku. Záloha na toto vozidlo byla uhrazena již v období 11/­2023, takže nárok na odpočet DPH by měl být v plné výši. DPH z belgické strany mu bylo vráceno. Aby mohl vůz přihlásit, podal na FÚ hlášení podle § 19 zákona o DPH a předložil potřebné dokumenty o nabytí vozidla. FÚ mu vyměřil DPH ve výši 1 106 873 Kč, kterou zaplatil. Otázkou je, jak vyplnit správně přiznání k DPH, aby částka DPH byla ve správných řádcích. Standardně by mělo být uvedeno na ř. 3 a ř. 43.

Jak v přiznání zajistit, aby bylo zřejmé, že poplatník požaduje již zaplacenou DPH vrátit?

Podle bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 349/­2023 Sb. se ustanovení zákona o DPH týkající se vybraného osobního automobilu a omezení výše daně na vstupu při jeho pořízení použijí ode dne nabytí účinnosti předmětné novely zákona, pokud první okamžik vzniku nároku na odpočet daně, tedy okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost danou daň přiznat, nastane ode dne nabytí účinnosti této novely.

Podle informace GFŘ zveřejněné na webových stránkách finanční správy (viz https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2032-24-Informace-GFR-k-uplatnovani-DPH-u-vybraneho-osobniho.pdf se jedná zejména o okamžik povinnosti přiznat daň při dodání zboží nebo povinnosti přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohy).

Pokud podle této informace povinnost přiznat daň z přijaté úplaty (zálohy) na pořízení vybraného osobního automobilu vznikla před 1. 1. 2024, není při jeho pořízení po 1. 1. 2024 omezen částka daně na vstupu.

Uvedená pravidla platí prakticky v případě pořízení osobního automobilu od jiného plátce v tuzemsku. Toto se však podle uvedené informace netýká přijaté úplaty (zálohy) na pořízení automobilu z jiného členského státu nebo na dovoz automobilu ze třetí země, protože v případě této úplaty nevzniká povinnost přiznat daň.

 

Povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká až okamžikem vymezeným v § 25 zákona o DPH, tj. pořízením zboží z jiného členského státu, resp. vystavením daňového dokladu v návaznosti na jeho pořízení. Pokud tento okamžik nastal podle zadání po 1. 1. 2024, platí při pořízení uvedeného osobního automobilu omezení odpočtu daně částkou 420 000 Kč. Daň přizná plátce v ř. 3 a podle informace GFŘ v ř. 43 uvede do sloupce „základ daně“ částku 208 000 EUR přepočtenou na koruny a ve sloupci daň částku 420 000 Kč. Částka daně nad tento limit je neodpočitatelná.

Řešení č. 4.32 až 4.34 zpracoval Ing. Václav Benda (VIII/2024)

4.35 Dodání elektro-montážních a demontážních prací na výrobních linkách do zahraničí

Otázkou je, jak postupovat z pohledu DPH a případné registrace k DPH v případě, že plátce DPH v ČR (firma A) pracuje pro německou firmu plátce DPH v Německu (firma B). Na zakázce ještě pracuje firma C – plátce DPH v ČR, která fakturuje firmě A za práce montážní práce na výrobních linkách v Německu.

Jaké je řešení daného případu?

V čl. 31a nařízení Rady č. 282/­2011 jsou podrobněji definovány služby vztahující se k nemovité věci.

Mezi tyto služby patří například údržba, renovace a opravy trvalých konstrukcí, budov, instalace nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po instalaci považuje za nemovitost a další služby.

Za předpokladu, že se jedná o službu vztahující se k nemovité věci, tak se stanoví místo plnění podle § 10 zákona o DPH v místě, kde se nemovitá věc nachází.

Při poskytování služby vztahující se k nemovité věci, která se nachází v Německu, se odvod daně řídí německou legislativou.

Obecně platí, že pokud je tato služba poskytnuta přeshraničně neusazenou osobou (český plátce, firma A) s místem plnění v jiném členském státě, než ve kterém má poskytovatel služby sídlo osobě povinné k dani (německý příjemce služby firma B), které přijetím této služby vznikne povinnost přiznat daň, není poskytovatel služby (český plátce firma A) povinen registrovat se v tomto jiném členském státě k dani a povinnost přiznat daň vzniká příjemci služby firmě B.

Pokud je služba vztahující se k nemovité věci poskytnuta přeshraničně neusazenou osobou (firma C) s místem plnění v jiném členském státě, než ve kterém má poskytovatel služby sídlo osobě, které přijetím této služby nevznikne povinnost přiznat v tomto jiném členském státě daň (český plátce firma A) je povinnost přiznat daň na poskytovateli služby, firmě C.

Pokud v uvedeném případě plátce firma C poskytla službu vztahující se k nemovité věci s místem plnění v Německu českému plátci firmě A, který není v Německu registrován k dani a není povinen z této přijaté služby v Německu podle německé legislativy přiznat daň, má tuto povinnost plátce, který službu poskytl, tedy firma C.

V tomto případě vznikla poskytovateli služby firmě C pravděpodobně povinnost registrace k dani v Německu (v Chemnitzu) a českému plátci je povinen vystavit německý doklad s německou daní.

Plátce, příjemce služby firma A může požádat o vrácení daně systémem navracení podle § 82 zákona o DPH.

4.36 Kontrolní hlášení

Firma poskytuje ubytovací služby na území firmě ze Slovenska. Fakturuje tedy dle řádku 02 s DPH 12 %.

Bude v kontrolním hlášení při plnění nad 10 000 Kč zařazena platba do A4?

Plátce uvede poskytnutí daného zdanitelného plnění do části A.5. Kontrolního hlášení, protože tam uvádí plátce ostatní uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň dle § 108 odst. 1 s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad.

 

V části A.5. kontrolního hlášení se do jednoho řádku uvádí kumulativně za období, za které se podává kontrolní hlášení (tj. měsíc nebo čtvrtletí): – souhrn základu daně a daň z uskutečněných zdanitelných plnění (nebo přijatých úplat k) dodání zboží či poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, a to v členění podle jednotlivých sazeb.

Jedná se o plnění, na které plátce vystavil daňové doklady podle § 28 zákona o DPH a zjednodušené daňové doklady podle § 30 zákona o DPH a jde o:

– plnění uskutečněná pro osoby povinné k dani – plátce a neplátce a právnické osoby nepovinné k dani, – s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně,

– plnění s místem plnění v tuzemsku pro osoby povinné nebo nepovinné k dani neusazené v tuzemsku nebo zahraniční osoby, které nemají tuzemské DIČ (zde bez ohledu na limit).

Řešení č. 4.35 až 4.36 zpracoval Ing. Zdeněk Kuneš (IX/2024)

4.37 Nárok na odpočet DPH

OSVČ má vložený rodinný dům do obchodního majetku. Pro podnikání využívá cca 14 % podlahové plochy. V kanceláři využívané k podnikání provedla výměnu oken a dveří a výměnu kachliček na toaletě. Otázkou je, zda může OSVČ v tomto případě uplatnit plný nárok na odpočet DPH a celé náklady nebo musí uplatnit pouze 14 % jako u oprav společných prostor např. střechy domu.

Jaké je správné řešení dané situace?

Obecně platí, že plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které použije v rámci svých ekonomických činností.

Pokud se uvedené přijaté plnění týká výhradně prostor určených k uskutečňování ekonomických činností, může uplatnit odpočet daně v plné výši.

Ing. Jiří Nigrin (IX/2024)

4.38 Výška DPH

Podnikatel, plátce DPH, bude provádět montážní práce jako subdodávka pro českého plátce DPH na objektu (hotel), který se nachází v EU mimo ČR. Jedná se pouze o montážní práce (bez dodávky materiálu – nábytku). Např. montáž postelí, dveří, příček, podlahy.

Jaké DPH se bude v daném případě fakturovat?

Z hlediska uplatnění DPH je v uvedeném případě klíčové, zda se bude jednat o montáž movitých věcí, např. montáž nábytku, nebo o montáž zařízení, které je součástí nemovité věci, např. montáž dveří, příček, podlah apod. V případě montáže movitých věcí se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Znamená to, že i když bude montáž movitých věcí prováděna mimo tuzemsko, místo plnění bude podle sídla příjemce služby v tuzemsku a montáž tedy musí být účtována včetně české DPH.

V případě montáže zařízení, které je součástí nemovité věci, se určí místo plnění podle § 10 zákona o DPH, tj. podle místa, kde se nachází nemovitá věc, k níž se montáž vztahuje. Znamená to, že v tomto případě musí být odvedena DPH v členském státě, kde se nachází nemovitá věc, k níž se montáž vztahuje, a to podle pravidel platných v tomto členském státě. Z těchto pravidel by mělo vyplývat, zda povinnost odvést daň má poskytovatel plnění nebo jeho příjemce.

4.39 Nespolehlivý plátce DPH

Společnost obdržela fakturu od dodavatele, který je nespolehlivý plátce DPH.

Jak postupovat v daném případě? Je možné si DPH nárokovat?

Skutečnost, že poskytovatel plnění je nespolehlivým plátcem, nemá vliv na uplatnění odpočtu daně ze strany plátce jako příjemce plnění. Plátce má z přijatého zdanitelného plněné nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek stanovených v § 72 a § 73 zákona o DPH. Pro příjemce zdanitelného plnění, který je plátcem, je zdanitelné plnění uskutečněné nespolehlivých plátcem rizikové z důvodu možného ručení za nezaplacenou daň.

Podle § 109 zákona o DPH totiž plátce jako příjemce zdanitelného plnění obecně ručí za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena plátcem jako poskytovatelem zdanitelného plnění. Fakticky se ručitelský závazek projeví až v případě, že daň z předmětného zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku není plátcem, který toto zdanitelné plnění uskutečnil, zaplacena a její vymáhání na tomto poskytovateli zdanitelného plnění ze strany správce daně je marné.

Podle § 109 odst. 3 zákona o DPH příjemce zdanitelného plnění, který je plátcem, ručí za případnou nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna v registru plátců skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. Prakticky to znamená, že přizná-li a zaplatí nespolehlivý plátce řádně daň ze zdanitelného plnění, které uskutečnil pro jiného plátce, tomuto plátci jako příjemci tohoto zdanitelného plnění riziko ručení nehrozí a může si uplatnit nárok na odpočet za splnění obecných zákonných podmínek.

Pokud by však nespolehlivý plátce daň ze zdanitelného plnění, které uskutečnil pro jiného plátce, nezaplatil, může správce daně tohoto plátce jako příjemce zdanitelného plnění vyzvat k tomu, aby jako ručitel zaplatil daň, kterou neodvedl nespolehlivý plátce. Prakticky to znamená, že tento plátce zaplatí daň dvakrát. Poprvé v ceně zdanitelného plnění a podruhé jako ručitel za nespolehlivého plátce. Riziku ručení se může plátce jako příjemce zdanitelného plnění legálně vyhnout postupem upraveným v § 109a zákona o DPH. V tomto ustanovení je upraven zvláštní způsob zajištění daně, který umožňuje prakticky předejít případným dopadům ručitelského závazku podle předchozího § 109 zákona o DPH.

Z § 109a odst. 1 zákona o DPH vyplývá, že uhradí-li příjemce zdanitelného plnění za poskytovatele zdanitelného plnění příslušnou daň, i když nebyl vyzván správcem daně jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění. Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně.

Postup podle § 109a zákona o DPH, by měl být předem dohodnut mezi poskytovatelem a příjemcem zdanitelného plnění. Plátce jako příjemce zdanitelného plnění, který má obavu, že jeho poskytovatel, který je nespolehlivým plátcem, nezaplatí daň, by se s ním měl dohodnout, že za nespolehlivého plátce zaplatí daň a uhradí mu tedy za uskutečněné zdanitelné plnění cenu bez DPH. Postup při aplikaci § 109a zákona o DPH je podrobněji vysvětlen v informaci na webových stránkách finanční správy [viz č.j. 3308_13_ve znění Dodatku č. 2_informace ručení pro veřejnost_ (financnisprava.cz)].

4.40 Prodej pozemků a odvod DPH

Firma, plátce DPH, nakoupila stavební pozemek od fyzické osoby – nepodnikatele za účelem bytové výstavby. Projekt se nebude realizovat a ve stejné výši prodá pozemky právnické osobě – neplátci nebo fyzickým osobám.

Podléhá prodej těchto pozemků odvodu DPH?

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, tj. jako osoba povinná k dani s místem plnění v tuzemsku. Pod pojem „dodání zboží“ je třeba přitom zahrnovat, i dodání nemovité věci. Z podmínky, že se musí jednat o dodání realizované osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, prakticky vyplývá, že se musí jednat o dodání zboží v rámci její ekonomické činnosti. Pokud v uvedeném případě firma, která je plátcem, nakoupila stavební pozemek za účelem bytové výstavby, která se nakonec nerealizovala, a firma stavební pozemek, který byl nesporně součástí jejího obchodního majetku pro účely DPH, prodává, jedná se podle mého názoru o dodání pozemku v rámci ekonomické činnosti prodávajícího, který je předmětem DPH.

Splňuje-li uvedený pozemek definici stavebního pozemku pro účely DPH, která je stanovena v § 56 odst. 2 zákona o DPH, je jeho prodej zdanitelným plněním v základní sazbě daně 21 %. Není přitom podstatné, že tento stavební pozemek byl nakoupen od fyzické osoby, která není plátcem, ani to, zda stavební pozemek bude prodán právnické nebo fyzické osobě, a to bez ohledu na to, zda tato osoba je či není plátcem.

Řešení č. 4.38 až 4.40 zpracoval Ing. Václav Benda (IX/2024)

4.41 Poskytnutí daru a DPH

Firma na základě smlouvy darovala dar v hodnotě 3 974 Kč bez DPH.

Odvádí se v případě poskytnutí daru DPH?

Podle § 2 zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.

Tyto podmínky musí být splněny současně. Při poskytnutí daru není splněna podmínka úplaty. Pokud je tedy poskytnut dar, není předmětem daně.

Z důvodů zachování proporcionality daně z § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH ale vyplývá, že se za dodání zboží za úplatu považuje také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce.

Podle § 13 odst. 5 zákona o DPH se použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí mj. poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

V takovém případě je podle § 36 odst. 6 zákona o DPH základem daně obvyklá cena.

Je proto důležité, zda byl při pořízení předmětu daru uplatněn nárok na odpočet daně, či ne.

Pokud plátce poskytl obchodní majetek bez úplaty (jako dar) a při pořízení tohoto majetku uplatnil nárok na odpočet daně, jedná se o zdanitelné plnění, u kterého je základem daně obvyklá cena.

Pokud plátce při pořízení předmětu daru nárok na odpočet daně neuplatnil, není toto darování předmětem daně.

V uvedeném případě by se ale ještě mohlo jednat o poskytnutí obchodních vzorků, které se podle § 13 odst. 7 písm. c) zákona o DPH nepovažuje za dodání zboží, bez ohledu na hodnotu dodaného zboží.

Mohlo by se také jednat o dodání potravin do potravinové banky. GFŘ vydalo informaci k uplatňování DPH při darování zboží do potravinových bank. Tuto informaci najdete na stránkách finanční správy.

Ing. Zdeněk Kuneš (IX/2024)

4.42 Stavby pro sociální bydlení

Firma renovovala okna na rodinném domě (promazání, výměna těsnění, seřízení), případně výměna celých oken za nové. Otázkou je, zda tyto práce fakturovat zákazníkovi s DPH 21 % nebo sníženou sazbou 12 %. Od pololetí je možno stavět tzv. vejminky, tedy domky na stejné parcele kde je již rodinný dům, ale jen se zastavěnou plochou 80 m2, výškou 5m, bez sklepa a půdy. Jde o stavby pro sociální bydlení.

Je možno stavby pro sociální bydlení stavět s DPH 12 %?

Podle § 48 odst. 1 zákona o DPH se snížená sazba daně 12 % uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě pro bydlení. Podle § 48 odst. 2 zákona o DPH se stavbou pro bydlení rozumí také stavba rodinného domu podle stavebního zákona. Instalace a opravy oken patří mezi specializované stavební práce zařazení v oddíle 43 klasifikace produkce CZ-CPA. Jsou-li tyto práce prováděny na dokončené stavbě rodinného domu jako stavby pro bydlení, uplatní se u nich snížená sazba daně 12 %.

Podle § 49 odst. 1 zákona o DPH se snížená sazba daně 12 % uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení. Podle § 48 odst. 5 písm. l) zákona o DPH je stavbou pro sociální bydlení také jiná stavba, která slouží k využití stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou rodinného domu. Splňuje-li uvedený vejminek výše popsaná kritéria, uplatní se při jeho výstavbě snížená sazba 12 %.

Ing. Václav Benda (IX/2024)

 

Daňové výdaje

4.43 Úplata v rámci finančního leasingu

Finanční leasing osobního automobilu je ve smlouvě uzavřené dne 15. 5. 2018 sjednán na dobu 7 let (doba sjednaná), přičemž zákon o daních z příjmů stanoví minimální dobu finančního leasingu 54 měsíců (doba povinná). Smlouva je ukončena v 6. roce a vlastnické právo k předmětu finančního leasingu je převedeno za kupní cenu na uživatele.

Jaké je řešení dané situace?

Daná situace je pro účely zákona o daních z příjmů posouzena jako finanční leasing v době trvání 6 let. Úplata v rámci finančního leasingu bude daňově uznatelným nákladem dle bodu 2 § 24 odst. 2 písm. h) ZDP za splnění ostatních podmínek.

Pokud by však byla smlouva ukončena např. ve 4. roce trvání smlouvy o finančním leasingu a finanční leasing by tak byl ukončen před uplynutím minimální doby trvání finančního leasingu, byla by tato smlouva od okamžiku uzavření smlouvy posouzena jako nájem, protože nebyla splněna podmínka minimální doby finančního leasingu.

4.44 Finanční leasing vozidla kategorie M1

Podnikatel uzavřel s leasingovou společností smlouvu o finančním leasingu vozidla kategorie M1, smlouva je sjednána na 54 měsíců s tím, že předmět finančního leasingu byl předán poplatníkovi v květnu 2024. Úplata za dobu trvání leasingové smlouvy byla sjednána v celkové výši 2 430 000 Kč, tedy 45 000 Kč měsíčně.

Jak je to z pohledu daňových výdajů?

Podnikatel může uplatnit jako daňový výdaj v souvislosti s pořízením vozidla kategorie M1 limitní částku úplaty 2 miliony Kč. Poměrná částka daňově uznatelné úplaty se vypočte poměrem částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat 2 430 000 Kč a činí 0,823045.

Rok	Počet měsíců	Úplata	Poměrná část úplaty
2024	8	360 000	296 297
2025	12	540 000	444 444
2026	12	540 000	444 444
2027	12	540 000	444 444
2028	10	450 000	370 371
Celkem		2 430 000	2 000 000

 

4.45 Finanční leasing nákladního automobilu

Stavební společnost v dubnu 2020 uzavřela leasingovou smlouvu na finanční leasing nákladního automobilu v trvání 54 měsíců. Po skončení leasingové smlouvy v září 2024 je předmět leasingu převeden do vlastnictví uživatele.

Jak postupovat v daném případě?

Tříletá lhůta pro doměření daně z důvodu nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty do daňových výdajů společnosti začne dle § 38r odst. 3 ZDP běžet od 1. 1. 2025.

Správce daně tak může z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu vozidla jako daňově uznatelné výdaje stanovit na základě provedené daňové kontroly daň za zdaňovací období 2020 až 2024 až do 31. 12. 2027.

4.46 Mimořádná splátka úplaty

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, má na základě smlouvy o finančním leasingu v užívání osobní automobil a to od 8. května 2024 na dobu 54 měsíců. Při uzavření smlouvy uhradil mimořádnou splátku úplaty ve výši 80 000 Kč a dle splátkového kalendáře činí výše každé další splátky 14 000 Kč po dobu 54 měsíců.

Jak postupovat v předmětném případě?

Z hlediska daňové účinnosti úplaty je nutno vypočítat průměrnou měsíční splátku, kterou zjistíme jako poměr součtu všech leasingových úhrad (součet mimořádné splátky a všech pravidelných splátek) a doby trvání finančního leasingu.

Průměrná měsíční splátka v našem případě činí:

(80 000 Kč + 54 × 14 000 Kč) : 54 = 15 481,48 Kč/měsíc

Rok	Počet splátek	Celková úhrada	Daňový výdaj
2024	8	192 000 Kč	123 851,85 Kč
2025	12	168 000 Kč	185 777,78 Kč
2026	12	168 000 Kč	185 777,78 Kč
2027	12	168 000 Kč	185 777,78 Kč
2028	10	140 000 Kč	154 814,81 Kč
Celkem	54	836 000 Kč	836 000,00 Kč

 

Z důvodu úhrady mimořádné splátky ve výši 80 000 Kč je v prvním roce trvání finančního leasingu daňově uznatelná výše úplaty výrazně nižší než skutečně uhrazené úplaty. V dalších letech trvání finančního leasingu je vlivem časového rozlišení první mimořádné splátky vyšší daňový výdaj než uhrazené úplaty. Časové rozlišení mimořádné splátky je nutné provést i v případě, pokud poplatník vede daňovou evidenci.

4.47 Úplata finančního leasingu

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, převzal osobní automobil od leasingové společnosti k užívání dne 27. 12. 2024, ale leasingová smlouva je sjednána až dne 5. 1. 2025 s určením zahájení finančního leasingu od 1. 1. 2025 v délce 54 měsíců. Podnikatel využívá automobil výlučně ke své podnikatelské činnosti.

Jak postupovat v dané situaci?

Přestože byl předmět finančního leasingu přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému užívání již dne 27. 12. 2024, v tento den ještě leasingová smlouva sjednána nebyla. Proto v roce 2024 nelze uplatňovat do daňových výdajů žádnou úplatu.

Smlouva je v daném případě sjednána od ledna 2025 a proto v roce 2025 lze uplatnit do daňových výdajů uživatelem 12 poměrných částí z celkové úplaty finančního leasingu.

4.48 Poměrná část úplaty finančního leasingu

Podnikatel uzavřel smlouvu na finanční leasing osobního automobilu s jeho přenecháním uživateli ve stavu způsobilém k užívání k 1. 7. 2022. Doba trvání leasingové smlouvy je 54 měsíců, první zvýšená splátka úplaty finančního leasingu činí 30 000 Kč, rovnoměrné měsíční splátky úplaty činí 9 500 Kč. Celková hodnota leasingové smlouvy činí 543 000 Kč. K datu 31. 10. 2024 je leasingová smlouva na základě dohody mezi uživatelem a leasingovou společností předčasně ukončena a leasingová společnost převede vlastnické právo k automobilu za sjednanou kupní cenu 250 000 Kč na uživatele předmětu leasingové smlouvy. Automobil po odkupu zahrne podnikatel do svého obchodního majetku. Vstupní cena automobilu u leasingové společnosti činí 472 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Uživatel zaplatí za období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2024 úplatu finančního leasingu v celkové výši 30 000 Kč + 28 × 9 500 Kč = 296 000 Kč

Daňově uznatelná úplata činí na 1 kalendářní měsíc částku:

543 000 Kč : 54 měsíců = 10 055,56 Kč/měsíc

Jako daňový výdaj (po zaokrouhlení na Kč) může podnikatel uplatnit poměrnou část úplaty připadající ze sjednané doby finančního leasingu na skutečnou dobu trvání finančního leasingu:

–  zdaňovací období 2022 … 6 měsíců 60 333 Kč

–  zdaňovací období 2023 … 12 měsíců 120 667 Kč

–  zdaňovací období 2024 … 10 měsíců 100 556 Kč

–  daňově uznatelné výdaje celkem … 281 556 Kč

Poměrná část úplaty finančního leasingu může zůstat jako daňový výdaj pouze za předpokladu, že bude dodržena podmínka kupní ceny podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. Za tím účelem nutno určit zůstatkovou cenu při rovnoměrném odpisování automobilu u leasingové společnosti:

Vypočtený daňový odpis rovnoměrným způsobem u leasingové společnosti

Období	Rovnoměrný odpis
2022	472 000 × 11 : 100 = 51 920 Kč
2023	472 000 × 22,25 : 100 = 105 020 Kč
2024	0,5 × 472 000 × 22,25 : 100 = 52 510 Kč

 

Zůstatková cena činí 262 550 Kč. Vzhledem k to­mu, že kupní cena byla sjednána na 250 000 Kč, je tato kupní cena nižší než vypočtená zůstatková cena automobilu u vlastníka (leasingové společnosti) při rovnoměrném odpisování. Proto se uplatněná úplata finančního leasingu v daňových výdajích stává daňově neuznatelnou. Podnikatel musí v daňovém přiznání za rok 2024 zvýšit základ daně o uplatněnou úplatu v daňových výdajích v letech 2022 a 2023 ve výši 181 000 Kč a současně nemůže uplatnit do daňových výdajů v roce 2024 žádnou poměrnou část úplaty.

V souladu se zněním § 29 odst. 1 písm. a) ZDP může podnikatel do vstupní ceny odkoupeného automobilu pro účely jeho daňového odpisování zahrnout kromě kupní ceny i veškerou úplatu uhrazenou uživatelem do data ukončení smlouvy, která nebyla daňovým výdajem a odpisovat vozidlo dalších 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem z této vstupní ceny.

4.49 Finanční leasing osobního automobilu

Od dubna 2020 má soukromý lékař uzavřenu leasingovou smlouvu na finanční leasing osobního automobilu v době trvání finančního leasingu 54 měsíců; kupní cena je sjednána ve výši 1 000 Kč. V roce 2024 dojde k ukončení leasingové smlouvy, ale lékař se rozhodne automobil nezařadit do svého obchodního majetku, ale využívat ho jen pro soukromé účely. K výkonu podnikatelské činnosti (cesty za pacienty) využívá nový osobní automobil pořízený v rámci operativního leasingu od ledna 2024.

Jaké je řešení daného případu?

Protože uživatel nezahrne po skončení finančního leasingu automobil do obchodního majetku, poruší podmínku daňové uznatelnosti úplaty dle § 24 odst. 4 ZDP, a tento postup má následující daňové dopady:

–  ve zdaňovacím období roku 2024 poplatník nezahrne do daňových výdajů žádnou úplatu,

–  ve zdaňovacím období roku 2024 nemusí poplatník podávat dodatečná daňová přiznání za roky 2020 až 2023, ale využije znění § 5 odst. 6 ZDP a zvýší základ daně z příjmů za rok 2024 o poměrnou část úplaty uplatněnou jako daňový výdaj v letech 2020 až 2023.

4.50 Daňová uznatelnost úplaty

Podnikatel uzavřel dne 1. 5. 2022 smlouvu na finanční leasing osobního automobilu se sjednanou dobou leasingu 24 měsíců s tím, že automobil k 30. 4. 2024 odkoupí za kupní cenu 370 000 Kč. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činila 580 000 Kč.

Jaký je správný postup?

Leasingová smlouva je sjednána na dobu 24 měsíců, tedy na dobu kratší než činí minimální doba předepsaná v § 21d ZDP (pro osobní automobil zařazený v odpisové skupině 2 je to 54 měsíců). Pro daňovou uznatelnost úplaty je nutno testovat kupní cenu ve vztahu k zůstatkové ceně u leasingové společnosti vypočtené rovnoměrným způsobem odpisování.

Vypočtený daňový odpis rovnoměrným způsobem u leasingové společnosti

Období	Rovnoměrný odpis
2022	580 000 Kč × 11 : 100 = 63 800 Kč
2023	580 000 Kč × 22,25 : 100 = 129 050 Kč
2024	0,5 × 580 000 Kč × 22,25 : 100 = 64 525 Kč

 

Zůstatková cena činí 322 625 Kč. Vzhledem k tomu, že kupní cena je sjednána na 370 000 Kč, je tato vyšší než zůstatková cena při rovnoměrném odpisování automobilu. Uživatel může od počátku finančního leasingu (květen 2022) do ukončení leasingové smlouvy (duben 2024) uplatňovat rovnoměrně zaplacenou úplatu do daňových výdajů. Po odkoupení vozidla bude odpisovat uživatel (nový vlastník) automobil z kupní ceny 370 000 Kč dalších 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem počínaje zdaňovacím obdobím 2024.

4.51 Automobil využíván pro soukromé účely

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, si pořídil formou finančního leasingu osobní automobil. V průběhu trvání leasingové smlouvy automobil současně využívá i pro soukromé účely.

Jak postupovat v případě daňových výdajů?

Pokud uživatel využívá automobil pořízený formou finančního leasingu k podnikatelským i soukromým cestám, musí výdaje spojené s provozem vozidla krátit v poměru počtu ujetých kilometrů.

Když například podíl ujetých kilometrů pro soukromé účely činí 30 % z celkového počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období, může si poplatník uplatnit do daňových výdajů jen 70 % úplaty finančního leasingu. V tomtéž poměru musí krátit i další provozní výdaje (opravy, údržba, pojistné vozidla ad.).

4.52 Majetek ve společném jmění manželů

Podnikatel pořídil osobní automobil formou finančního leasingu, přičemž automobil využívá kromě podnikatele i jeho manželka pro účely jejího podnikání. Manželé mají veškerý majetek ve společném jmění manželů.

Jak je to s uplatněním daňových výdajů?

Oba manželé si mohou uplatňovat do svých daňových výdajů poměrnou část úplaty finančního leasingu a to i v případě, že v leasingové smlouvě je uveden jako uživatel pouze jeden z manželů.

Tuto poměrnou část úplaty stanoví v poměru např. ujetých kilometrů manželem a manželkou pro podnikatelské účely. Podmínkou je, že po ukončení finančního leasingu a převodu vlastnického práva k automobilu na uživatele zahrne jeden z manželů automobil do svého obchodního majetku.

4.53 Finanční leasing rentgenu

V listopadu 2021 soukromý lékař sjednal finanční leasing rentgenu na dobu 30 měsíců s tím, že rentgen odkoupí k 30. 4. 2024 za kupní cenu 45 000 Kč. Pořizovací cena rentgenu u leasingové společnosti činila 120 000 Kč. Rovnoměrná měsíční úplata finančního leasingu činí 3 000 Kč. Lékař uplatňoval paušální výdaje od roku 2022, ale od ledna 2024 přechází z paušálních výdajů zpět na vedení daňové evidence.

Jak postupovat v dané situaci?

Leasingová smlouva je sjednána na dobu 30 měsíců, tedy na dobu kratší, než činí minimální doba předepsaná v § 21d odst. 2 ZDP. Je nutno posoudit dodržení podmínky kupní ceny podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. Za tím účelem je nutno určit zůstatkovou cenu při rovnoměrném odpisování rentgenu u leasingové společnosti:

Vypočtený daňový odpis rovnoměrným způsobem u leasingové společnosti

Období	Rovnoměrný odpis
2021	120 000 × 11 : 100 = 13 200 Kč
2022	120 000 × 22,25 : 100 = 26 700 Kč
2023	120 000 × 22,25 : 100 = 26 700 Kč
2024	0,5 × 120 000 × 22,25 : 100 = 13 350 Kč

 

Zůstatková cena při rovnoměrném odpisování činí 40 050 Kč. Vzhledem k tomu, že kupní cena je sjednána na částku vyšší, než je zůstatková cena při rovnoměrném odpisování rentgenu, může si uživatel v roce 2021 uplatnit do svých daňových výdajů celkovou výši úplaty 2 měsíce × 3 000 Kč = 6 000 Kč. Ve zdaňovacím období 2022 a 2023 jsou v částce paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka včetně daňově uznatelné úplaty finančního leasingu. Protože od roku 2024 poplatník vede opět daňovou evidenci a uplatňuje daňové výdaje prokazatelným způsobem ve skutečné výši, může v tomto roce uplatnit do daňových výdajů i úplatu finančního leasingu. Poplatník splní podmínku zahrnutí převedeného majetku po ukončení finančního leasingu do svého obchodního majetku.

Zdaňovací období	Zaplacená úplata u finančního leasingu	Zahrnutí úplaty do daňových výdajů
2021	2 měsíce × 3 000 Kč = 6 000 Kč	6 000 Kč
2022	12 měsíců × 3 000 Kč = 36 000 Kč	obsaženo v paušálních výdajích
2023	12 měsíců × 3 000 Kč = 36 000 Kč	obsaženo v paušálních výdajích
2024	4 měsíce × 3 000 Kč = 12 000 Kč	12 000 Kč
Celkem	90 000 Kč	18 000 Kč

 

Řešení č. 4.43 až 4.53 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IX/2024)

4.54 Paušál na dopravu

Fyzická osoba – nepodnikatel, má příjmy z dlouhodobého pronajmu bytu podle § 9 ZDP. Výdaje vykazuje ve skutečné prokázané výši, uplatňuje odpisy. Osobní automobil používá i k soukromým účelům.

Může FO využít i paušál na dopravu ve výši 80 %? Musí vést knihu jízd?

V případě, že pronajímatel používá osobní automobil z důvodu jízd za nájemníkem, z důvodu oprav, kontrol apod., může si v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč na silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Předpokládáme, že poplatník není plátce DPH. V takovém případě nemusí vést knihu jízd ani žádnou jinou evidenci.

4.55 Osobní automobil nezařazený do obchodního majetku

Fyzická osoba – OSVČ vedoucí daňovou evidenci, používá na pracovní cesty osobní automobil, který nemá zařazen do obchodního majetku. Otázkou je, zda si může OSVČ do daňových výdajů uplatnit paušál na dopravu 4 000 Kč/měsíc plus sazbu základní náhrady za kilometry ujeté k podnikatelským účelům.

Jak postupovat v daném případě?

Kromě paušálního výdaje na dopravu u osobního vozidla, které fyzická osoba – OSVČ používá pro účely samostatné výdělečné činnosti i pro soukromou potřebu ve výši 4 000 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, si může současně uplatnit i základní náhradu podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP jako daňový výdaj.

Je to možné za předpokladu, že automobil nebyl zahrnut v obchodním majetku ani nebyl předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a fyzická osoba je skutečným vlastníkem vozidla.

4.56 Paušální výdaj na dopravu

Společnost s r.o. chce uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč u osobního automobilu, který využívá zaměstnanec k pracovním cestám. Zaměstnanec může používat svěřený automobil i k soukromým účelům.

Může společnost s r.o. uplatnit paušální výdaj na dopravu?

Automobil je sice využíván k ekonomické činnosti, ale jednou z podmínek pro využití výdajového paušálu na dopravu je že poplatník toto silniční motorové vozidlo nepřenechá ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.

Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Což není v tomto případě splněno, a tak společnost nemůže uplatnit paušální výdaj na dopravu.

4.57 Výdajový paušál na dopravu silničním motorovým vozidlem

Společnost s r.o. chce uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč u osobního automobilu, který využívají zaměstnanci k pracovním cestám. Zaměstnanci nesmí používat svěřený automobil i k soukromým účelům. Automobil není využíván pravidelně, v některých měsících nejezdil a byl odstaven. Společnost může uplatnit paušální výdaj jen za měsíce, kdy byl automobil využíván.

Je předmětná úvaha správná?

Podle znění ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP platí, že lze uplatnit výdajový paušál na dopravu silničním motorovým vozidlem za každý celý kalendářní měsíc, ve kterém poplatník příslušné motorové vozidlo využíval k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Výdajový paušál na dopravu silničním motorovým vozidlem by neměla společnost uplatnit za měsíce, ve kterých auto nebylo použito.

4.58 Osobní automobil zařazen v obchodním majetku

Společnost s r.o. má osobní automobil zařazen v obchodním majetku. Společnost pořídilo auto na úvěr a užívá ho na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s úvěrovou společností na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto autu. Auto je používáno jako referentské vozidlo zaměstnanci společnosti výhradně k pracovním cestám. Nikdo ze zaměstnanců ho nemá přiděleno pro využívání i pro soukromé účely.

Může společnost uplatnit u daného automobilu paušální výdaje na dopravu?

Paušální výdaj na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Společnost s ručením omezeným je zde v pozici vypůjčitele a nesplňuje podmínku vlastnictví majetku. Pro tuto situaci není stanovena výjimka jako v případě nájemce. Společnost s ručením omezeným nemůže z tohoto důvodu uplatnit u tohoto auta paušální výdaje na dopravu.

4.59 Automobil výlučně k pracovním cestám

Fyzická osoba – OSVČ vedoucí daňovou evidenci, pořídila a zařadila do OM osobní automobil dne 12. srpna 2024. Má v plánu u něho uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Otázkou je, v jaké celkové částce může uplatnit paušální výdaj na dopravu v daňovém přiznání za rok 2024, když bude využívat automobil každý měsíc výlučně k pracovním cestám.

Jaké je řešení dané situace?

Předpokládejme, že fyzická osoba – OSVČ nabyla vlastnické právo k automobilu dne 12. srpna 2024. Podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP platí, že v měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.

Za srpen 2024 lze při splnění ostatní podmínek uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu, a to 20/31 z částky 5 000 Kč. Do konce roku lze očekávat uplatnění paušálního výdaje na dopravu v celkové částce 23 225,81 Kč (20/31 × 5 000 + 4 × 5 000).

4.60 Daňové přiznání

Společnost s r.o. (plátce DPH) má osobní automobil zařazen v obchodním majetku a využívá paušální výdaj na dopravu. Účtuje výdaje za PHM a parkovné během roku do daňových nákladů, neuplatňuje u nich nárok na DPH.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů na konci roku v daňovém přiznání?

Vykázání daňově neuznatelných PHM a parkovného při pracovní cestě u vozidla, u kterého společnost s ručením omezeným uplatňuje paušální výdaj na dopravu, se provede na řádku 40 daňového přiznání.

Samotné uplatnění paušálního výdaje na dopravu v daňovém přiznání bude vykázáno v souladu s pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob na řádku č. 162.

Řešení č. 4.54 až 4.60 zpracoval Ing. Pavel Novák (IX/2024)

4.61 Zničení zásob hotových výrobků

V důsledku zatopení areálu došlo u podnikatele zcela ke zničení zásob hotových výrobků umístěných na venkovním prostranství skladu. Podnikatel, který vede účetnictví, uplatnil jako daňový výdaj na základě provedené inventarizace hodnotu zničených zásob ve výši 340 000 Kč. Protože zásoby nebyly pojištěny, nevyžádal si podnikatel posudek pojišťovny ani soudního znalce.

Jedná se v daném případě o daňový výdaj?

Při případné následné daňové kontrole správce daně vyloučí z daňových nákladů hodnotu uplatněných zničených zásob. Jednalo se sice o živelní pohromu, ale podnikatel opomenul splnit důležitou podmínku pro uplatnění vzniklé škody do daňových nákladů, tj. nevyžádal si posudek pojišťovny nebo soudního znalce, který by potvrdil výši škod vzniklých živelní pohromou.

4.62 Výdaje za pořízené zásoby

V důsledku zaplavení areálu podnikatele došlo ke znehodnocení zásob materiálu, který podnikatel pořídil v minulém zdaňovacím období. Na základě provedené inventarizace skladu a skladových karet byla zjištěna škoda ve výši 139 000 Kč. Podnikatel zajistil posudek pojišťovny Kooperativy, potvrzující výši škod. Zničené zásoby byly protokolárně zlikvidovány. Podnikatel vede daňovou evidenci.

Jak postupovat v dané situaci?

U poplatníka, který vede daňovou evidenci, jsou výdaje za pořízené zásoby daňově uznatelné ve zdaňovacím období, kdy dojde k jejich zaplacení. Proto při vzniku škody na těchto zásobách, pořízených v uplynulém zdaňovacím období, nemůže podnikatel jako daňový výdaj opětovně uplatnit škodu na zásobách, protože hodnota zásob již byla uplatněna jako daňový výdaj při pořízení zásob a jejich zaplacení.

Podnikatel ponechá výši znehodnocených zásob v již uplatněných daňových výdajích. Přijatou náhradu od pojišťovny zahrne podnikatel mezi zdanitelné příjmy zařazené v rámci § 7 ZDP.

4.63 Škoda na budově skladu

Podnikateli vznikla v důsledku zaplavení škoda na budově skladu, přičemž objekt bylo nutno v důsledku zřícení podmáčených stěn budovy zlikvidovat. Podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů.

Jak je to s uplatněním výdajů?

Pokud podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání. Poplatník nemůže uplatnit do daňových výdajů ani odpisy a nemůže v případě škody na hmotném majetku uplatnit ani daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku do daňových výdajů.

V případě, že by podnikatel v roce 2024 uplatňoval skutečné výdaje a vedl daňovou evidenci, mohl by si jako daňový výdaj uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2024 polovinu roční výše odpisů budovy skladu a současně plnou výši daňové zůstatkové ceny tohoto hmotného majetku.

4.64 Škoda způsobená neznámým pachatelem

U podnikatele, který vede účetnictví, došlo ke vloupání do skladu zatopené prodejny a ke zcizení zásob zboží v hodnotě dle následně provedené inventarizace za 115 000 Kč. Dle potvrzení Policie ČR jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem. Zásoby nebyly pojištěny.

Jaký je postup v případě škody způsobené neznámým pachatelem?

V daném případě jde o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Protože jde o podnikatele, který vede účetnictví, zaúčtuje podnikatel hodnotu odcizených zásob zboží jako účetní náklad a současně tato výše bude i daňovým nákladem v souladu se zněním § 24 odst. 2 písm. l) ZDP.

Pokud byly zásoby zboží pojištěny, pak přijatá náhrada od pojišťovny bude zdanitelným příjmem u podnikatele.

4.65 Zcizení nákladního automobilu zahrnutého v obchodním majetku

Podnikatel nahlásil zcizení nákladního automobilu zahrnutého v obchodním majetku, ke kterému došlo z uzamčených garážových prostor v zatopené oblasti dne 15. 9. 2024. Dne 14. 10. 2024 obdrží podnikatel potvrzení od policie, že se nepodařilo zjistit pachatele. Na základě zjištěných skutečností vyplatí pojišťovna, s níž měl podnikatel sjednánu pojistnou smlouvu pro případ poškození nebo odcizení motorového vozidla v lednu 2025 pojistné plnění ve výši 121 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci.

Jaký je postup v případě zcizení automobilu zahrnutého v obchodním majetku?

Podnikatel uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňový odpis ve výši poloviny ročních odpisů vozidla. Současně na základě potvrzení policie o způsobené škodě neznámým pachatelem, uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňovou zůstatkovou cenu vozidla jako daňový výdaj. V roce 2025 uplatní přijaté pojistné plnění od pojišťovny jako zdanitelný příjem.

4.66 Vloupání do skladu zatopené prodejny

U podnikatele došlo ke vloupání do skladu zatopené prodejny a ke zcizení zásob zboží v hodnotě dle následně provedené inventarizace za 155 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci. Dle potvrzení Policie ČR jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě jde o škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Protože jde o podnikatele, který vede daňovou evidenci, tento již při pořízení zásob zboží (jejich nákupu) uplatnil pořizovací cenu zásob jako daňový výdaj, a proto ponechá výši škody v již uplatněných daňových výdajích v předcházejícím zdaňovacím období a vlastní škoda se při výpočtu daňového základu daně z příjmů nikterak neprojeví. Pokud byly zásoby zboží pojištěny, pak přijatá náhrada od pojišťovny bude zdanitelným příjmem u podnikatele.

Pokud by v daném případě policie dopadla pachatele krádeže, musel by podnikatel o hodnotu ukradených zásob zboží zvýšit základ daně z příjmů a o úhradu ukradených věcí se domáhat po pachateli v občanskoprávním řízení (šlo by o pohledávku podnikatele za tímto známým pachatelem).

4.67 Řemeslná živnost

Podnikatel podnikající v rámci řemeslné živnosti, který vede daňovou evidenci, využívá k podnikání osobní automobil pořízený formou finančního leasingu, přičemž smlouva o finančním leasingu je uzavřena na dobu 54 měsíců od 1. 10. 2023. V roce 2024 podnikatel po úrazu při provozu živnosti vážně onemocněl a od 20. srpna do 20. prosince 2024 přeruší provozování své živnosti.

Jak postupovat v dané situaci?

Poplatník může uplatnit do daňových výdajů roku 2024 pouze úplatu finančního leasingu v poměrné výši odpovídající za dobu trvání podnikání. Poměrná výše úplaty se u poplatníků vedoucích daňovou evidenci stanoví podle pokynu GFŘ č. D-59 s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc.

V daném případě uplatní poplatník v roce 2024 do daňových výdajů 8/54 celkové výše úplaty u finančního leasingu.

Řešení č. 4.61 až 4.67 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IX/2024)